Aplikace práva představuje způsob přiblížení se práva životu, individuální realitě, konkrétním společenským vztahům, jedná se o použití (aplikaci) právních norem na konkrétní dynamickou skutečnost. 
          Důležitá je aplikace „v užším slova smyslu“, kterou provádějí státní orgány. Otázkou je míra znalosti práva u těchto orgánů. 
  Výsledkem činnosti státního orgánu je individuální právní akt
Individuální právní akty jsou výsledkem pravomocného rozhodnutí státního orgánu, v němž se zakládají, mění nebo ruší nebo autoritativně ověřují konkrétní práva a právní povinnosti subjektů. Jsou projevem státní suverenity. 
  Naproti tomu normativní právní akt představuje všeobecně závazné pravidlo chování, formulované abstraktně. Zásadní rozdíl mezi nimi spočívá v individualizaci právních poměrů. 
  Individuální právní akt má pravidelně předepsané náležitosti : 
·                záhlaví (který orgán v jaké věci rozhodl)
·                výrok (enunciát -  vlastní rozhodnutí, individuální norma)
·                odůvodnění (právně i skutkově)
·                poučení o možnosti odvolání
Právní moc = okamžik účinnosti IPA, je nemožné jej napadnout řádným opravným prostředkem. Akt je závazný a relativně nezměnitelný. 
Vykonatelnost = pokud směřuje rozhodnutí na plnění, jedná se o moment jeho skutečné realizace. Rozhodnutí je absolutně nezměnitelné. 
Žádné komentáře:
Okomentovat