Účtování v cizích měnách

Účtování v cizích měnách
V účetnictví se používá cizích měn při účtování :

- o pohledávkách a závazcích
- o ceninách
- o valutách
- o devizách
- o cenných papírech
- o majetkových účastech
- o vkladech do základního jmění
- o nemovitostech v zahraničí a dále
- o všech ostatních hodnotách, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně

Oceňování
Při oceňování majetku a závazků a při účtování o výsledku hospodaření berou účetní jednotky
za základ :

1) veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k účetnímu období, a to :
a) bez ohledu na datum jejich placení,jde-li o účetní jednotky účtují v soustavě
podvojného účetnictví,nebo
b) veškeré výdaje a příjmy skutečně uhrazené v účetním období, jde-li o účetní
jednotky účtující v soustavě zjednodušeného účetnictví
2) rizika ,ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou účetním
jednotkám známy ke dni sestavení účetní závěrky

Zahraniční obchod

nástroje vnější obchodní měnové politiky
1) kvóty – množstevní omezení dovážených výrobků, když je nulová kvóta tak je zákaz dovozu
2) clo – je to částka která je odváděna do státního rozpočtu a hradí ho ten kdo do země přiváží zboží

druhy cla:
a) dovozní – placené při dovozu
b) vývozní – neuplatňuje se
c) vyrovnávací – pokud stát dováží výrobky, které jsou v zahraničí dotovány má právo na ně uvalit vyšší celní sazbu
d) odvetné – stát má právo uvalit vysokou celní sazbu na dovoz zboží z té země která diskriminuje stát dovozce v hospodářské soutěži
e) antidumpingové – stát stanovuje toto clo u takových druhů zboží které by svou nízkou cenou likvidovali domácí výrobce

dumping = prodej zboží pod cenou
3) intervence na devizových trzích – centrální banka nakupuje zahraniční měny za měnu domácí nebo zahraniční měny, vykupuje měnu domácí, tím ovlivňuje výši měnového kurzu
4) ostatní nástroje – kromě cla a kvót může stát klást neviditelné překážky dovozu(přísné zdravotní normy, stanovení typu katalyzátoru)

Peníze v cizí měně

Peníze v cizí měně
- přepočet cizí měny na Kč
- denním kurzem (KB, ČNB)
- pevným kurzem (směrnice)
- k poslednímu dni účetního období se provádí aktuální přepočet aktuálním kurzem ČNB vyhlášeným k danému dni

Inventarizační rozdíly u peněz
- je nutné sledovat skutečný stav peněz v pokladně a na bankovních účtech
- je nutné srovnávat tento skutečný stav se stavem v účetnictví
- S < Ú schodek (finanční náklady) S > Ú přebytek (finanční výnosy)
- alespoň 1x za účetní období

Základy obchodní korespondence

Pravidla pro psaní na stroji nebo na počítači
Základy obchodní korespondence

1- Značky měrných jednotek se píší bez tečky a umísťují se za
číselnou hodnotou vždy s mezerou, protože zastupují slovo.
Př. 8.6 mm 8,78 kg 0,05 l.

2. V chemických vzorcích se píší značky prvků vedle sebe bez
mezer. Tato zásada platí i u slitin.
H2SO4, NaNi, AlCuMg

3. Značky měn (Kč) se píší v textu i v sestavách obvykle před
peněžní částkou. Nesmějí se oddělovat od příslušného čísla, je
nutno je psát na stejný řádek jako částku. U částek v celých
měnových hodnotách se obvykle za desetinnou čárkou dělají dvě
spojovací čárky (vodorovné).
Kč 99,80 DM 8,98 Kč 76,-- DM 8,--

V souvislém textu při psaní celých částek je možno spojovací
čárky vynechat.
Př. úprava pozemku bude stát asi 30 000 korun.

4. Značka pro paragraf se užívá jen v souvislosti s dalším
číslem. Jinak se vypisuje strojem slovem paragraf.
Př. ş 23, ş 276 a 300, podle ş 18 Obchodního zákoníku, výše
citované paragrafy zákoníku práce.
Před značkou i po mezera.

5. Značka (&) se užívá při psaní složených firemních názvů
(většinou v cizích jazycích,.) Před ní i za ní se vždy dělá
mezera, protože zastupuje slovo.
Př. Klemens Klemens
Werner, Brown Co.

Zúčtovací vztahy se zahraničím

11. Zúčtovací vztahy se zahraničím: kursové rozdíly a jejich řešení v účetnictví.
Účty, kde se vyskytuje cizí měna:
* 21 (peníze), 22 (účty)
* dlhdb. i krtkdb. pohledávky & krtkdb. závazky v 3
* dlhdb. záv. v 4
* úvěry a fin. výpomocikrtkdb. 2
dlhdb. 4
* dlhdb. fin. inv. 06, krtkdb. 25
Změny v kursu během roku =>
a) 663 Kursové zisky D Majetek a závazky MD b) 563 Kurs. ztráty
v cizí měně
nebo
fin.ú.21,22,25,26
Koncem rokupřepočet majetku a závazků evidovaných v cizí měně dle kursu 31.12.postup:
1. kursové rozdíly vzniklé na 21,22,25,26 se zúčtují do
fin.nákl., popř. fin. výn. => kurz. zisk, ztráta
2. kursové rozdíly zjištěné na účtech pohledávek a závazků, úvěrů
a finančních výpomocí a na účtech finančních investic se zúčtují s 38387 Kursové rozdíly pasivní MD (u kurz.zisku)
386 Kursové rozdíly aktivní D (u kurz.ztráty)
Toto metodické řešení umožňuje nepromítat vliv kurzových rozdílů do hosp.výsl., neboť jde o částky, které denně kolísají.
V případě, že přepočty vyústí na 386, je podnik povinen vytvořit rezervu na ztráty:
MD 574 Tvorba rezerv x D 454 Rezerva na kurzové ztráty
Tímto způsobem se přesněji vyjádří fin.situace podniku (snížení HV o oček. riziko)
Počátkem roku se kurz. rozdíly na 38 zruší a v průběhu roku se zúčtují výsledkově do nákladů, popř. výnosů. Podobně i rezervy (ke konci roku by se stejně odčerpala (if ztráta) či zrušila.

Kurzové rozdíly v pokladně a na BÚ

ÚJ může mít hotovost v pokladně a prostředky na BÚ i v cizí měně (valuty, devize).
V tom případě musí být k syntetickému účtu 211 vedena analytická evidence podle jednotlivých měn.

Devize jsou evidovány na devizovém účtu, který je analytickou evidencí k účtu 221.

Na analytických účtech máme přehled o cizí měně i korunovém přepočtu, na syntetických účtech 211 a 221 je stav vyjádřen vždy pouze v korunách.

Přepočet cizí měny na koruny se uskutečňuje:

1) Směnným kurzem ČNB
a) denním
b) pevným kurzem, který ÚJ používá delší dobu (např. kurz platí k 1.5. platí v ÚJ celý květen)

2) Kurzem příslušné obchodní banky
- lze použít pouze při nákupu nebo prodeji valut v této bance.

Dojde-li ke změně kurzu cizí měny mění se její korunové vyjádření a tím vzniká kurzovní rozdíl.

Kurzovým rozdílem může být:
1) Kurzová ztráta – vzniká při poklesu kurzu, pro ÚJ je fin. nákladem na účtu 563.

2) Kurzový zisk – vzniká při zvýšení kurzu, pro ÚJ je fin. výnosem na účtu 663.

Ke dni účetní závěrky musí být stav valut i deviz přepočítán kurzem ČNB k tomuto dni.

Kurzové rozdíly vznikají i na devizovém účtu, který představuje analytickou evidenci k účtu 221. Devizový účet může být veden i jako účet kontokorentní.
Zůstatek na devizovém účtu se k poslednímu dni ÚO přepočítává směnným kurzem devizového trhu ČNB.