METODY OCEŇOVÁNÍ AKTIV A PASIV

METODY OCEŇOVÁNÍ AKTIV A PASIV
Metoda; Uplatnění

Reprodukční pořizovací cena; - Majetek nabytý darováním nebo jinak bezplatně nabytý; - Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady; - Hmotný majetek bezplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci; - Nehmotný a hmotný majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezaúčtovaný
Kurz „valuta – střed „; - Peněžní prostředky v hotovosti a ceniny, jejichž ocenění
se vyjadřuje v nominální hodnotě
Kurz „ deviza – střed „; - Peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky
z úvěrů a závazků z vkladů u jiných bank,cenné papíry,
případně zúčtovací vztahy k pobočkám v zahraničí
Nominální hodnota; - cenné papíry finančního trhu , zejména státní
pokladniční poukázky a pokladní poukázky ČNB

Cena pořízení; - Ostatní cenné papíry, obchodní zásoba cenných papírů
- Majetkové účasti banky

FIFO – první cena pro
ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena
pro ocenění úbytku majetku;
- stav zásob

Vážené aritmetické průměry; - stav zásob
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně
se přepočítávají na českou měnu kurzem stanoveným v kurzovním lístku České národní banky, a to:

V účetnictví ke dni uskutečnění účetního případu
- kurzem devizy – nákup u pohledávek,
- kurzem devizy – prodej u závazků, nákupu cenných papírů, majetkových účastí a
u hmotného a nehmotného majetku kromě pohledávek

V účetní závěrce ke dni jejího sestavení
- kurzem devizy – střed u peněžních prostředků na bankovních účtech, pohledávek z úvěrů a závazků z vkladů u bank ,popř. poboček zahraničních bank
- kurzem valuta - střed u peněžních prostředků v hotovosti a cenin, jejichž ocenění se
vyjadřuje v nominální hodnotě

Zahraniční obchod

VOMP u systému pevných měnových kurzů
měnové kurzy – jsou pevné, jedna jednotka domácí měny se směňuje za jednu jednotku zahraniční měny

účinky cel
a) obchod bez cel

D= domácí poptávka po určitém zboží
S = nabídka kterou jsou schopni vytvořit domácí výrobci

- pokud by země neobchodovala se zahraničím prodávalo by se množství A za cenu A
- pokud země začne obchodovat se zahraničím a dováží výrobky za světovou cenu PW za tuto cenu jsou lidé ochotni kupovat větší množství
- z domácích výrobců se na trhu udrží pouze ti kteří jsou schopni vyrábět za světovou cenu při této ceně jsou domácí výrobci schopni dodat na trh menší množství (Q)
- zbylé poptávané množství je třeba dovézt
- rozdíl mezi PW a QP

c) obchod po zavedení cel

- světová cena se zvýšila na úroveň PT, to umožní vstoupit na trh i méně efektivním domácím výrobcům
- poptávka klesne, na úroveň QT

cena by byla větší než PA
PW + CLO

Peníze v cizí měně

Peníze v cizí měně
- přepočet cizí měny na Kč
- denním kurzem (KB, ČNB)
- pevným kurzem (směrnice)
- k poslednímu dni účetního období se provádí aktuální přepočet aktuálním kurzem ČNB vyhlášeným k danému dni

Inventarizační rozdíly u peněz
- je nutné sledovat skutečný stav peněz v pokladně a na bankovních účtech
- je nutné srovnávat tento skutečný stav se stavem v účetnictví
- S < Ú schodek (finanční náklady) S > Ú přebytek (finanční výnosy)
- alespoň 1x za účetní období

Kurzové rozdíly

Kurzové rozdíly
u finančních účtů
• ke dni účetní uzávěrky je nutno přepočítat stav peněžních prostředků v pokladně a na bankovních účtech vyjádřených v cizí měně podle kurzu devizy k 31. 12. daného úč. období. Může vzniknout zvýšení nebo snížení stavu majetku, což nám ovlivňuje N nebo V.
563 Kurzové ztráty
663 Kurzové zisky
u zahraničních pohledávek a závazků
• během roku při platbě 563, 663
• na konci roku nám zůstane devizová pohledávka nebo závazek (k 31. 12.)
386 Kurzové rozdíly aktivní
387 Kurzové rozdíly pasivní
-> nebyla-li faktura uhrazena zahraničním odběratelem do dne roční účetní závěrky, je nutno pohledávku přepočítat podle kurzu platného k 31. 12. příslušného účetního období. Tento přepočet ale neovlivňuje hospodářský výsledek běžného účetního období.
Práce a mzdy
Struktura mzdy
HRUBÁ MZDA
• základní mzda + příplatky + prémie + náhrada mzdy + odměny
- SP - 8 % -> OSSZ (zaokrouhlujeme na koruny nahoru)
- ZP - 4,5 % -> ZP (zaokrouhlujeme na koruny nahoru)
- nezdanitelné minimum
- DAŇ Z PŘÍJMU -> FÚ (základ daně zaokr. na 100 nahoru)
ČISTÁ MZDA + dávky NP (dostaneme od OSSZ)
-> srážky - výživné, sporožiro, půjčky, ...
-> k výplatě

Vlastní kapitál

• Vlastní kapitál: vymezení (258-261svk), struktura, změny ve velikosti a struktuře (např. zvýšení zk, snížení zk, z čeho změny – akt., ciz. pasiv…). Zjišťování výsledku hospodaření běžného roku a jeho rozdělování (Vzorec-vertik.forma, vypoč. daně, rozdělení hv-RF, Zák.fon, ztráta min. let, statut fondy, ost. Fondy, dividendy, ..). Vlastní jmění v ČR. (struktura výsledovky ČR – moje od sagitu), či cvičeb 2003. Co je obsaženo.-svk ***** odteď jen stručné******
- vymezení VK:
o rozdíl mezi aktivy a závazky
o vlastní zdroje podniku
o složení: Základní kapitál (vlož. vlastníky) + Kumulované zisky či ztráty (z min. let zadržené zisky) + Ostatní kapitál (emis. ážio aj.) (dle US GAAP stačí)
o v ČR podrobnější členění: ZK + (fondy ze zisku: rezervní – zákonné či statutární či ostatní – např. kapitálové f.) + Výsledek hosp. min. let + Výsledek hosp. za úč. Období
o Vlastní kapitál se liší dle vlastnických forem podniků: podnik jednotlivce, partnerský podnik, korporace (nazývá se buď vložený kap., nebo zákl. kap.)
- Struktura (u A. S. dle US GAAP):
o Zákl. kap: zákl kap v jmen. hodn + dodatečný (vložený) kapitál
o Darovaný kapitál (dar od společníků či třetích osob – půda, majetek..)
o Zadržené kumulované výtěžky
o Přínosy a újmy které ovlivnily kapitál přímo
kapitál tedy tvoří VLOŽENÝ KAPITÁL + AKUMUL. ZIS/ZTR. – JAKÁKOLI ROZDĚLOVÁNÍ mimo podnik (akum.)
• podrobněji členění:
o ZK ve jmenovité hodnotě
o Rozdíl mezi jm. hodn. akc. a emis. kurzem (emisní ážio – em. kurz> jm.hodn; em. disážio – em. kurz < jm. hodn.)
• pojem úplný výsl. hospodaření
• přínosy a újmy
• zadržené kumulované výtěžky (+ výkaz kum. výtěž.)

Kurzové rozdíly v pokladně a na BÚ

ÚJ může mít hotovost v pokladně a prostředky na BÚ i v cizí měně (valuty, devize).
V tom případě musí být k syntetickému účtu 211 vedena analytická evidence podle jednotlivých měn.

Devize jsou evidovány na devizovém účtu, který je analytickou evidencí k účtu 221.

Na analytických účtech máme přehled o cizí měně i korunovém přepočtu, na syntetických účtech 211 a 221 je stav vyjádřen vždy pouze v korunách.

Přepočet cizí měny na koruny se uskutečňuje:

1) Směnným kurzem ČNB
a) denním
b) pevným kurzem, který ÚJ používá delší dobu (např. kurz platí k 1.5. platí v ÚJ celý květen)

2) Kurzem příslušné obchodní banky
- lze použít pouze při nákupu nebo prodeji valut v této bance.

Dojde-li ke změně kurzu cizí měny mění se její korunové vyjádření a tím vzniká kurzovní rozdíl.

Kurzovým rozdílem může být:
1) Kurzová ztráta – vzniká při poklesu kurzu, pro ÚJ je fin. nákladem na účtu 563.

2) Kurzový zisk – vzniká při zvýšení kurzu, pro ÚJ je fin. výnosem na účtu 663.

Ke dni účetní závěrky musí být stav valut i deviz přepočítán kurzem ČNB k tomuto dni.

Kurzové rozdíly vznikají i na devizovém účtu, který představuje analytickou evidenci k účtu 221. Devizový účet může být veden i jako účet kontokorentní.
Zůstatek na devizovém účtu se k poslednímu dni ÚO přepočítává směnným kurzem devizového trhu ČNB.