Bankovní účetnictví

Bankovní účetnictví
je trochu odlišné od účetnictví pro podniky a podnikatele. Je to dáno předmětem činností bank.
V účetnictví se odrážejí funkce, které banky vykonávají v ekonomice země. Proto je možné se zmínit o jednotlivých druzích bank.

Podle základního třídění se banky dělí na tři druhy :
 Emisní – emise a stahování peněz, řízení peněžního oběhu, správa, ochrana a řízení domácí měny, prosazování zájmů státu v bankovním systému ,usměrňování činnosti obchodních bank.
 Obchodní - Poskytují základní druhy komerčních aktivit a operují na celém trhu.
 Specializované – Operují na vymezeném segmentu trhu, např. nabízejí jen vybrané bankovní produkty ( kupř. stavební spořitelny ), jsou to banky pro určité odvětví, banky regionální.

Základní činností bank tvoří přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Kromě toho však banky mohou vykonávat a vykonávají i jinou činnost jako např.:
 platební a zúčtovací styk
 investování do cenných papírů na vlastní účet
 vydávání platebních prostředků ( např.platebních karet,cestovních šeků )
 poskytování záruk
 obstarávání akreditivů
 obstarávání inkasa platebních dokumentů
 obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (ptions) včetně kursových a úrokových obchodů a s převoditelnými cennými papíry
 účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb
 finanční pronájem
 finanční makléřství
 poskytování porad ve věcech podnikání
 uložení a správa cenných papírů a jiných hodnot
 výkon funkce depozitáře investičního fondu
 směnárenská činnost ( nákup a prodej devizových prostředků)
 poskytování bankovních informací
 pronájem bezpečnostních schránek
 poskytování služeb v telefonickém bankovnictví

Za vedlejší činnost banky považujeme např. tyto činnosti :
 pronájem bytových a nebytových prostor
 stravovaní nebo ubytovací služby
 poskytování softwarových služeb
 vydavatelství, publikační činnost

Povolení k těmto činnostem uděluje ČNB na základě žádosti banky. Současná právní úprava činností bank je obsažena v zákonu 21/1992 Sb. Zákon o bankách. Pokud jde o činnost ČNB je upravena zákonem 6/1993 SB. O české národní bance

Zahraniční obchod

VOMP u systému pevných měnových kurzů
měnové kurzy – jsou pevné, jedna jednotka domácí měny se směňuje za jednu jednotku zahraniční měny

účinky cel
a) obchod bez cel

D= domácí poptávka po určitém zboží
S = nabídka kterou jsou schopni vytvořit domácí výrobci

- pokud by země neobchodovala se zahraničím prodávalo by se množství A za cenu A
- pokud země začne obchodovat se zahraničím a dováží výrobky za světovou cenu PW za tuto cenu jsou lidé ochotni kupovat větší množství
- z domácích výrobců se na trhu udrží pouze ti kteří jsou schopni vyrábět za světovou cenu při této ceně jsou domácí výrobci schopni dodat na trh menší množství (Q)
- zbylé poptávané množství je třeba dovézt
- rozdíl mezi PW a QP

c) obchod po zavedení cel

- světová cena se zvýšila na úroveň PT, to umožní vstoupit na trh i méně efektivním domácím výrobcům
- poptávka klesne, na úroveň QT

cena by byla větší než PA
PW + CLO

Zahraniční obchod

Téma č. 26
Ekonomie
Zahraniční obchod

důvody mezinárodního obchodu
1) monopol přírodních podmínek – každý stát využívá bohatství své země a obchoduje s těmi druhy zboží které ve své zemi nalézá(ropa, banány, pomeranče)
2) absolutní výhoda – každý stát vyváží statky které je schopen vyrábět levněji než ostatní státy(japonsko – elektronika), levnost jednoho státu
3) komparativní výhoda – říká že dva státy mezi sebou budou obchodovat právě s těmi statky které jsou schopny vyrábět levněji(levnost obou států)
4) odlišné preference spotřebitelů – vyvážíme trpaslíky, země které mohou využívat odlišné preference zahraničního spotřebitele a záměrně vyrábět a vyvážet zboží žádané v zahraničí

vnější obchodní a měnová politika VOMP
protekcionismus – je to obchodní politika státu která chrání domácí trh a výrobce uplatňování protekcionismu používají státy VOMP každý stát kontroluje jaké zboží je dováženo

export a import
import – dovoz, hmotný, nehmotný, přímý, nepřímý
export – vývoz, hmotný, nehmotný, přímý, nepřímý

hmotný – vyváženy nebo dováženy hmotné statky
nehmotný – vyváženy nebo dováženy licence, služby, autorská práva
přímý – existuje přímý vztah mezi výrobcem a odběratelem
nepřímý – mezi výrobce a konečného odběratele vstupuje prostředník který obchodní kontakt vyřizuje

reexport – opakovaný vývoz, přímý, nepřímý
- reexportéři nakupují zboží v cizí zemi a vyvážejí ho do třetí země

přímý – reexportéři nakoupí zboží v jiné zemi a vyveze ho rovnou do třetí země aniž by ho přivezl do vlastní země
nepřímý – reexportér nakoupí zboží v cizině a doveze ho do vlastní země a z vlastní země ho vyváží do třetí země

Zahraniční obchod

nástroje vnější obchodní měnové politiky
1) kvóty – množstevní omezení dovážených výrobků, když je nulová kvóta tak je zákaz dovozu
2) clo – je to částka která je odváděna do státního rozpočtu a hradí ho ten kdo do země přiváží zboží

druhy cla:
a) dovozní – placené při dovozu
b) vývozní – neuplatňuje se
c) vyrovnávací – pokud stát dováží výrobky, které jsou v zahraničí dotovány má právo na ně uvalit vyšší celní sazbu
d) odvetné – stát má právo uvalit vysokou celní sazbu na dovoz zboží z té země která diskriminuje stát dovozce v hospodářské soutěži
e) antidumpingové – stát stanovuje toto clo u takových druhů zboží které by svou nízkou cenou likvidovali domácí výrobce

dumping = prodej zboží pod cenou
3) intervence na devizových trzích – centrální banka nakupuje zahraniční měny za měnu domácí nebo zahraniční měny, vykupuje měnu domácí, tím ovlivňuje výši měnového kurzu
4) ostatní nástroje – kromě cla a kvót může stát klást neviditelné překážky dovozu(přísné zdravotní normy, stanovení typu katalyzátoru)

Ekonomická část – Zahraniční obchod

Maturitní téma č.26
Ekonomická část – Zahraniční obchod
• export, import, reexport
• clo
• celní politika
• netarifní nástroje celní politiky
• význam zahraničního obchodu
• makroekonomické pojetí zahraničního obchodu
• aktuální stav zahraničního obchodu

Účetnictví – Materiál
• postavení v rozvaze
• charakteristika materiálu
• metody účtování materiálu
• podle přílohy zaúčtujte
• evidence materiálu

SHRNUTí - STRUKTURA OBCHODNíHO DOPISU

SHRNUTí - STRUKTURA OBCHODNíHO DOPISU
1. Začátek Vnější záležitosti Záhlaví dopisního papíru
Adresa příjemce
Odvolací údaje
Věc

2. Podstata Oslovení příjemce Vážený pane řediteli,
Úvodní věta jistě jste byli až dosud s našimi dodávkami spokojeni.
Základ Abychom Vám zajistili plynulé zásobování i v budoucnu, zasíláme Vám v příloze seznam nových výrobků.
Návrh žádosti Prosíme, abyste projednali své požadavky a co nejdříve nám je oznámili.
3. Zakončení Závěrečné shrnutí
Jsme Pozdrav přesvědčeni, že P/odpis Vaši poptávku Přílohy obdržíme obratem.
S pozdravem
Razítko a podpis
2 Přílohy

STRUKTURA OBCHODNíCH DOPISU

STRUKTURA OBCHODNíCH DOPISU
Na dopisní listy A4, vlastní zpráva může mít max. 30 (max. 40)
hustě psaných řádek.

Plocha obchodních dopisů je členěna do 5 zákl. pásem:
1. Záhlaví - nechává se předtisknout na dopis. papír, ve
vzdálenosti 35 mm od horního okraje. Obsahuje celý nezkrácený
název odesílatele, jeho adresu včetně PSČ, popř. značku, logo
apod. Jiné údaje do záhlaví nepatří.

2. Adresa příjemce - se umísťuje do pravé poloviny papíru (je-li
na dopisním listu rámeček adresního pole předtištěn, má rozměry
85 x 35 mm.) Adresu píšeme v jedné svislici nastavení zásadně
řádkovačem č. 1.

3. Odvolací údaje a věc - jsou umístěny ve dvou řádcích. Text
těchto údajů se píše předtiskem, nikdy vedle něho, například:
váš dopis značky/ze dne naše značka vyřizuje/linka BRNO
24/22/10/29.10.199. 520/5/11 Seberová/1 2/11/92
věc
Objednávka č. 32

Odvolací údaje "Naše značka" a "Věc" jsou umístěny 25 mm od
levého okraje dopisu. V této svislici se píší první písmena
odvolacího údaje a "Věci" a v této svislici také začínají
normální řádky textu dopisu.
Datum se píše tak, aby první číslice byla umístěna pod prvním
písmenem předtisku místa odeslání a musí končit 10 mm od pravého
okraje papíru.
Heslo "Věc" není ukončeno žádným interpunkčním znaménkem. Pod něj
píšeme stručně vyjádření dopisu, které podtrhneme po celé délce.
(Pokud je věc napsána na 2 nebo 3 řádcích, podtrhneme vždy dolní
- poslední řádek).

Základy obchodní korespondence

9. V sestavách čísel pod sebou nutno dbát, aby jednotky byly pod
jednotkami, desítky pod desítkami atd. Při sečítání čísel
v sestavách se podtrhává každý sloupec pod posledním
řádkem jednoduchou podtrhávací čárou, součty rovnítkem. Početní
značky + a - před částkami nebo čísly se podtrhávají spolu
s čísly.

Kč 234,50
Kč 1 300,--
Kč 23 987,40
-------------
Kč 25 521,90
----=========


256,10 kg
1 700,-- kg
354,50 kg
¬-------------
2 310,60 kg
-============

10. V číslech, která nejsou členěna podle desetinné soustavy, se
píše místo čárky tečka.
10.30 h; 0.00 h; 1.10 h

11. Některá čísla se člení jinými způsoby, protože je to pro ně
výhodnější, např. telef. čísla.
Př. 22 23 98 ; 87 67 56 ; 210 89

12. Římská číslice se v sestavách píší pod sebe tak, aby jejich
konec (tečka za nimi) vždy byl pod sebou. vyrovnán pravý okraj
I. IV.
II. VIII.
III. XXIV.

13. Zlomky se v běžném textu píší s pomocí šikmé lomící čárky,
Ve smíšeném čísle, tj. v čísle složeném z celého čísla
a zlomku, se musí zlomek oddělit od celého čísla mezerou.
1/2; 2/3; 2 3/4; 23 1/2

Vodorovná čára je vhodná jen pro zlomky složitější.
Př. 20 . 6
------
78

Základy obchodní korespondence

6. Početní značky+ - nebo x děleno , rovnítko zastupují slova,
a proto se píší s mezerami před i za nimi.
Př. 5 + 7 = 12
5 . 6 = 30
5 x 6 = 30

Mezera se nedělá tam, kde se spojuje číslice s písmeny v jedno
slovo nebo v jednu značku.
Př. 25krát, 50násobek,(bez mezery) odd. IIIb, Albertova 13a
+1, -3 (jakost čísel)- dohromady.

7. Desetinná čísla se oddělují od celku des. čárkou. Před ní
ani za ní se nevynechává mezera. Mohla-li by u čísel psaných za
sebou vzniknout pochybnost, jde-li o obyčejnou čárku (mezi
jednotl. čísly) či o čárku desetinnou, doporučuje se oddělovat
jednotl. čísla středníkem.
Př. 125,00 nebo 125,--
čárka, pokud se jedná o desetinné třídění
0.65 nebo -,65
12,45; 354,87;

8. čísla, která mají více než tři místa vlevo či vpravo od
deset. čárky, se doporučuje členit jedním prázdným úhozem do
skupin po třech.
Př. 7 654,--; 6,879 7 m; Kč 10 000,--
Výjimkou je psaní letopočtu, kde se mezera nedělá.

Základy obchodní korespondence

Pravidla pro psaní na stroji nebo na počítači
Základy obchodní korespondence

1- Značky měrných jednotek se píší bez tečky a umísťují se za
číselnou hodnotou vždy s mezerou, protože zastupují slovo.
Př. 8.6 mm 8,78 kg 0,05 l.

2. V chemických vzorcích se píší značky prvků vedle sebe bez
mezer. Tato zásada platí i u slitin.
H2SO4, NaNi, AlCuMg

3. Značky měn (Kč) se píší v textu i v sestavách obvykle před
peněžní částkou. Nesmějí se oddělovat od příslušného čísla, je
nutno je psát na stejný řádek jako částku. U částek v celých
měnových hodnotách se obvykle za desetinnou čárkou dělají dvě
spojovací čárky (vodorovné).
Kč 99,80 DM 8,98 Kč 76,-- DM 8,--

V souvislém textu při psaní celých částek je možno spojovací
čárky vynechat.
Př. úprava pozemku bude stát asi 30 000 korun.

4. Značka pro paragraf se užívá jen v souvislosti s dalším
číslem. Jinak se vypisuje strojem slovem paragraf.
Př. ş 23, ş 276 a 300, podle ş 18 Obchodního zákoníku, výše
citované paragrafy zákoníku práce.
Před značkou i po mezera.

5. Značka (&) se užívá při psaní složených firemních názvů
(většinou v cizích jazycích,.) Před ní i za ní se vždy dělá
mezera, protože zastupuje slovo.
Př. Klemens Klemens
Werner, Brown Co.