Bankovní účetnictví

Bankovní účetnictví
je trochu odlišné od účetnictví pro podniky a podnikatele. Je to dáno předmětem činností bank.
V účetnictví se odrážejí funkce, které banky vykonávají v ekonomice země. Proto je možné se zmínit o jednotlivých druzích bank.

Podle základního třídění se banky dělí na tři druhy :
 Emisní – emise a stahování peněz, řízení peněžního oběhu, správa, ochrana a řízení domácí měny, prosazování zájmů státu v bankovním systému ,usměrňování činnosti obchodních bank.
 Obchodní - Poskytují základní druhy komerčních aktivit a operují na celém trhu.
 Specializované – Operují na vymezeném segmentu trhu, např. nabízejí jen vybrané bankovní produkty ( kupř. stavební spořitelny ), jsou to banky pro určité odvětví, banky regionální.

Základní činností bank tvoří přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Kromě toho však banky mohou vykonávat a vykonávají i jinou činnost jako např.:
 platební a zúčtovací styk
 investování do cenných papírů na vlastní účet
 vydávání platebních prostředků ( např.platebních karet,cestovních šeků )
 poskytování záruk
 obstarávání akreditivů
 obstarávání inkasa platebních dokumentů
 obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (ptions) včetně kursových a úrokových obchodů a s převoditelnými cennými papíry
 účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb
 finanční pronájem
 finanční makléřství
 poskytování porad ve věcech podnikání
 uložení a správa cenných papírů a jiných hodnot
 výkon funkce depozitáře investičního fondu
 směnárenská činnost ( nákup a prodej devizových prostředků)
 poskytování bankovních informací
 pronájem bezpečnostních schránek
 poskytování služeb v telefonickém bankovnictví

Za vedlejší činnost banky považujeme např. tyto činnosti :
 pronájem bytových a nebytových prostor
 stravovaní nebo ubytovací služby
 poskytování softwarových služeb
 vydavatelství, publikační činnost

Povolení k těmto činnostem uděluje ČNB na základě žádosti banky. Současná právní úprava činností bank je obsažena v zákonu 21/1992 Sb. Zákon o bankách. Pokud jde o činnost ČNB je upravena zákonem 6/1993 SB. O české národní bance

VLASTNÍ KAPITÁL

VLASTNÍ KAPITÁL

ZÁKLADNÍ KAPITÁL
- vklady akcionářů, společníků nebo družstev
- mohou být peněžní či věcné
-
KAPITÁLOVÉ FONDY
Emisní ážio
- tvoří se z rozdílu mezi prodejní cenou a nominální hodnotou akcií, které emituje existující akciová společnosti při zvyšování ZK
- emisním ážiem se zabezpečuje rovnost mezi stávajícími a novými akcionáři, zabraňuje se zředění vlastního kapitálu připadajícího na 1 akcii

Princip tvorby Emisního ážia:
Př. Akciová společnost, ZK – 10 ks akcií, nominální hodnota 100 000,-- Kč / akcii, celý ZK je 1 000 000,-- Kč, akcionářů je 10, výsledek hospodaření – 4 000 000,-- Kč.
zisk / akcionáře: 400 000,-- Kč
vlastní kapitál / akcionáře: 500 000,-- Kč

Akcionáři se rozhodli, že zvýší ZK, vydají akcie ve stejné nominální hodnotě, 10 akcií – 100 000,-- Kč
ZK 2 000 000,-- Kč, akcionářů je 20
zisk / akcionáře: 200 000,-- Kč
vlastní kapitál / akcionáře: 300 000,-- Kč


Prodejní cena 1 akcie je 500 000,-- Kč. 10 nových akcií ve stejné ceně
Emisní ážio = 500 000 – 100 000 = 400 000 * 10 = 4 000 000,-- Kč
ZK 2 000 000,-- Kč
HV 4 000 000,-- Kč
Emisní ážio 4 000 000,-- Kč
Vlastní kapitál 10 000 000,-- Kč
zisk / akcionáře: 8 000 000 : 20 = 400 000,-- Kč
vlastní kapitál / akcionáře: 10 000 000 : 20 = 500 000,-- Kč

Vlastní kapitál

• Vlastní kapitál: vymezení (258-261svk), struktura, změny ve velikosti a struktuře (např. zvýšení zk, snížení zk, z čeho změny – akt., ciz. pasiv…). Zjišťování výsledku hospodaření běžného roku a jeho rozdělování (Vzorec-vertik.forma, vypoč. daně, rozdělení hv-RF, Zák.fon, ztráta min. let, statut fondy, ost. Fondy, dividendy, ..). Vlastní jmění v ČR. (struktura výsledovky ČR – moje od sagitu), či cvičeb 2003. Co je obsaženo.-svk ***** odteď jen stručné******
- vymezení VK:
o rozdíl mezi aktivy a závazky
o vlastní zdroje podniku
o složení: Základní kapitál (vlož. vlastníky) + Kumulované zisky či ztráty (z min. let zadržené zisky) + Ostatní kapitál (emis. ážio aj.) (dle US GAAP stačí)
o v ČR podrobnější členění: ZK + (fondy ze zisku: rezervní – zákonné či statutární či ostatní – např. kapitálové f.) + Výsledek hosp. min. let + Výsledek hosp. za úč. Období
o Vlastní kapitál se liší dle vlastnických forem podniků: podnik jednotlivce, partnerský podnik, korporace (nazývá se buď vložený kap., nebo zákl. kap.)
- Struktura (u A. S. dle US GAAP):
o Zákl. kap: zákl kap v jmen. hodn + dodatečný (vložený) kapitál
o Darovaný kapitál (dar od společníků či třetích osob – půda, majetek..)
o Zadržené kumulované výtěžky
o Přínosy a újmy které ovlivnily kapitál přímo
kapitál tedy tvoří VLOŽENÝ KAPITÁL + AKUMUL. ZIS/ZTR. – JAKÁKOLI ROZDĚLOVÁNÍ mimo podnik (akum.)
• podrobněji členění:
o ZK ve jmenovité hodnotě
o Rozdíl mezi jm. hodn. akc. a emis. kurzem (emisní ážio – em. kurz> jm.hodn; em. disážio – em. kurz < jm. hodn.)
• pojem úplný výsl. hospodaření
• přínosy a újmy
• zadržené kumulované výtěžky (+ výkaz kum. výtěž.)

Rezervní fondy

Rezervní fondy
Zákonné fondy a.s.,s.r.o.,družstvo
Statutární fond
emisní ážio
tvoří se ze zisku
Hospodářský výsledek
HV ve schvalovacím řízení
nerozdělený zisk použitý na financování
Účet individuálního podnikatele
fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku
ZJ se nezapisuje do OR
není povinný fond
Cizí zdroje
Závazky podniku
Krátkodobé
do 1 roku
financování běžné činnosti podniku
dluhy vůči dodavatelům, zaměstnancům
dlužné daně
krátkodobé úvěry
Dlouhodobé
delší než 1 rok
financování dlouhodobých aktiv
dlouhodobé bankovní úvěry
podnikem vydané dluhopisy
směnky k úhradě
Rezervy
budoucí závazky
nejsou tvořeny ze zisku
jde o zadržené výdaje na různé účely
krytí kurzových ztrát
rezervy na budoucí výdaje

VE STRUČNOSTI CENNÉ PAPÍRY Z POHLEDU EMITENTA

VE STRUČNOSTI CENNÉ PAPÍRY Z POHLEDU EMITENTA: (V ROZVAZE V PASIVECH)
v průběžném testu možná nebude
Akcie – zvýšení ZK společnosti:
Upsány (prodány) nové akcie 353 (pohl. za ups. nespl. ZK) / 419 (změny ZK)
Zvýšení ZK bylo zapsáno do OR 419 / 411 (zákl. kap.)
Noví akcionáři nám splatili akcie které nakoupili 221 / 353 (peněžně), resp. 04 či 1.. / 353 nepeněžně (vkladem dl. majetku či něčeho jiného).

Upsány akcie novými společníky 300 000,- 353 / 419
Emisní ážio 30 000,- 353 / 412
(prodány za víc než je jejich JH)

Vlastní akcie – je v rozvaze jako korekce k účtu základní kapitál. Situace – uspán (upsán :-) či spíše nabídnut k úpisu základní kapitál 200 mil. Kč, skutečný výnos z emise jen 130 mil. Ten zbytek 70 mil. jsou vlastní akcie (zůstanou společnosti, která je vydala)– buď do 6 měsíců prodám, nebo je zničím a snížím o to základní kapitál. (není možné, aby společnost vlastnila sama sebe..). Účtují se na účet 252.
K tomu možné operace:
Vykoupena část akcií od akcionářů (úhrada z běž účtu) 252 / 221 (70 000,-)
Snížení základního kap. o vykoupené akcie 80 000,- z toho 70000,- 419 / 252, rozdíl 10 000,- 412/252 kryt snížením emisního ážia.

Vydané (vlastní) dluhopisy:
námi Vydané (umístěné) dluhopisy – vnitřní doklad (ještě za ně nezaplatili) 375 / 241 (krátk.) či 375 / 473 (dlouh. Vydané (ne již „emitované“) dluhopisy
investoři zaplatili dluhopisy, které si od nás koupili – účtujeme 221 / 375; část dluhopisů zůstala neprodána a stáhli jsme je 255 (vlastní dluhopisy) / 375 ; vyřadili jsme je 241 / 255 (snížení „emitovaných krátkodobých dluhopisů“)
Neprodané dluhopisy byly staženy a následně zničeny – v souč. době (2004) se neúčtuje – když nejsou umístěny (upsány), vůbec je nedáme na účet „vydané dluhopisy“. V roce 2003 ještě ano (účet „emitované dluhopisy“)

předpis úroků které musíme z emit. dluhopisů hradit 562 / 379 (až uhradíme – účtujem 379/221), srazíme investorům daň kterou za ně odvedeme 379 / 342 (odvedeme ji 342 /221)
alternativně místo 379 je asi lepší 375, nebo lze připsat k „závazkům“ na účty 473, 241. Nebo pokud rovnou hradíme tyto úroky 562 / 221.
Předpis úroků k úhradě až v dalším roce (letech) 381 / 375

Zahajovací rozvaha

= a. s. ji sestavuje ke dni svého vzniku, to znamená ke dni zápisu do OR. V aktivech jsou obvykle pohledávky za upsaný vl. kapitál, bankovní účty, případně další složky majetku, které byly vloženy jako nepeněžitý vklad.V pasivech je vždy ZK.

Emisní ážio

= je vl. zdrojem krytí, patří do skupiny kapitálových fondů, vzniká jako kladný rozdíl mezi prodejní cenou akcie a její jmenovitou hodnotou. Obvykle nevzniká při vzniku a. s., ale až během její činnosti v případě, že se rozhodne zvýšit ZK vydáním nových akcií.

Zvýšení ZK
- je upraveno obchodním zákoníkem, rozhoduje o něm valná hromada.

Můžeme ho zvýšit:

1) Emisí nových akcií (353/419)
2) Zvýšení ZK ze zisku (431/419)
3) Vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie
- a. s. v případě krátkodobého nebo dlouhodobého nedostatku peněž. prostředků
může vydat dluhopisy(375/241-krátkodobé dluhopisy), které věřiteli umožňují, aby se rozhodl, zda po uplynutí splatnosti bude chtít vrátit peníze a zaplatit úroky nebo zda dluhopis vymění za akcie a. s.(241/419). Pokud se rozhodne pro výměnu za akcie dojde v a. s. ke zvýšení ZK.

Snižování ZK
- je upraveno obchodním zákoníkem, rozhoduje o něm valná hromada.

1) a. s. může ZK snížit, aby uhradila ztrátu minulého roku nebo let předchozích - v případě úhrady ztráty účtujeme o změně ZK na MD-419 a vyrovnání ztráty na D-429 nebo 431. Po zápisu do OR snížíme ZK 411/419

2) stažením části vlastních akcií z oběhu
- pokud ÚJ rozhodne o odkoupení části vl. akcií, účtuje o nich v PC na aktivním účtu 252 MD, může je mít k držení max. 3 roky. Během této doby se ji buď podaří akcie prodat (úbytek561/252 a tržba z prodeje221/661) a vrátit je zpět do oběhu nebo tyto akcie zničí, v tom případě dochází ke snížení ZK o jejich jmenovitou hodnotu.

pokud ÚJ akcie zničí dojde ke snížení ZK ve jmenovité hodnotě akcií a úbytku vl. akcií v jejich PC. Pokud se PC a jmenovitá hodnota liší je rozdíl vypořádán s některým účtem vl. zdrojů (např.emisní ážio). Na účtu 252 účtujeme vždy o PC akcií, na účtech 419,411 vždy o jmenovité hodnotě. O tom, ze kterého vl. zdroje bude rozdíl uhrazen rozhodne valná. hromada. Zničení – MD-419, D-252

Ostatní vl. zdroje krytí

Dalšími vl. zdroji jsou fondy ze zisku. V rámci fondů ze zisku tvoří družstva nedělitelný fond, který má stejné určení jako zákonný rezervní fond. Vl. zdroji jsou také kapitálové fondy, které jsou tvořeny jinak než ze zisku patří sem např. emisní ážio, přijaté dary. Vl. zdrojem je také

Evidence vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdrojů

- jsou obsaženi na pasivních účtech třídy 4..
- účtová třída 4 obsahuje všechny vlastní zdroje krytí a dlouhodobé cizí zdroje
- krátkodobé cizí zdroje obsahují účtové třídy 2 a 3.

Vlastní kapitál
Rozdělení:
1) Základní kapitál
2) Fondy ze zisku
3) Kapitálové fondy
4) HV – zisk

Základní kapitál je v ÚJ tvořen vklady zakladatelů, společníků, ve státním podniku ho tvoří vklad státu, v s.r.o. vklady společníků, v a. s. vklady akcionářů.

ZK a. s. je dán souhrnem jmenovitých hodnot vydaných akcií. A. s. je založena podpisem zakladatelské smlouvy a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Založena může být:

1) Bez veřejné nabídky akcií – v tom případě výše ZK musí být min. 2 miliony, vklady mohou být peněžité i nepeněžité

2) S veřejnou nabídkou akcií – výše ZK musí být min. 20 milionu, vklady musí být pouze peněžité.


Při emisi akcií vzniká ÚJ pohledávka za upsaný vl. kapitál na MD – 353 a současně rostou vl. zdroje krytí na D-419.
Teprve po zápisu do OR účtujeme o zvýšení ZK MD-419, D-411

Pokud a. s. vyžaduje při vydání akcií nejprve splacení určité jistiny (obvykle ve výši 10%) dochází k přírůstku peněz na MD-221 a vzniku závazku vůči budoucímu akcionáři na D-379. Po zaúčtování emisí akcií dochází k vyrovnání pohledávek a závazků vůči akcionáři mezi účty MD-379, D-353.

Dividendy z akcií

Představují podíl na zisku a. s. pro příjemce jsou fin. výnosem z dlouh. majetku na D 665. ÚJ dostává dividendy již zdaněné 15% daní z příjmů.

Prodej majetkových CP

Při prodeji dlouhodobě držených akcií zaúčtujeme:
1) jejich úbytek v PC na MD 561 a D – příslušného fin. účtu 061,062,063
2) tržby z prodeje v prodejní ceně na D 661 a přírůstek pohledávek (378) nebo peněz.

Nákup dlužných CP (dluhopisu, směnka)

O nákupu dl. dlužných CP, které má ÚJ v úmyslu držet až do splatnosti účtujeme na aktivním účtu 065 z jejich vlastnictví plynou úroky, které jsou pro ÚJ výnosem na účtu 662, emitent z těchto úroků sráží 15% zálohu na daň z příjmu. Příjemce účtuje na účtu 662 o celkové částce úroku, na účtu MD 221 pouze o přijaté částce 85% a o sražení zálohy 15% na MD 341.

Analytická evidence k CP

K účtům CP ve skupině 06. a 25. musí ÚJ vést analytickou evidenci podle druhů CP, podle emitentů a podle měny.

Emise dl. dluhopisů (obligací)

Vydání dluhopisu musí dovolit ministerstvo financí, technicky zabezpečuje emisi většinou banka. Při vydání dluhopisu vzniká dl. závazek na pasivním účtu 473.
ÚJ hradí bance výdaje spojené s emisí, které představují náklad na účtu 568.
ÚJ se zavazuje v dohodnuté době odkoupit dluhopis zpět, zaplatit úroky.Účtujeme o tom stejně jako u emise krátkodobých dluhopisů.

Úvěrové CP

Nákupem dlužných CP (dluhopisů) ÚJ půjčuje krátkodobě volné peněžní prostředky.

Nákup

O nákupu dluhopisů účtujeme na aktivním účtu 256.
Po uplynutí doby, na kterou byl dluhopis vydán ho ÚJ prodává zpět emitentovi. Má právo na úhradu úroků.
Pokud by ÚJ nakoupila dlužné CP za účelem obchodování s nimi, tedy s úmyslem prodat je před uplynutím doby splatnosti, účtovala by o nich na aktivním účtu 253.
Úrok je fin. výnosem na D 666 a zároveň zvýšení pohledávky na MD 378 v celkové nezdaněné výši (částka brutto), 15% záloha na daň z příjmu, která byla sražena emitentem dluhopisu představuje pohledávku (snížení závazku) vůči fin. úřadu na MD 341 a snížení pohledávky D 378. 85% je připsáno na BÚ (netto) MD 221 a D 378.

Emise krátkodobých dluhopisů

ÚJ vydává dluhopisy, aby si půjčila dočasně chybějící peněžní prostředky. Při emisi vzniká pohledávka na MD 375 – aktivní účet a závazek na D pasivního účtu 241. Po odkoupení dluhopisu věřitelem přibývají peníze na MD 221 a klesají pohledávky na D 375.
Po uplynutí doby, na kterou byl dluhopis vydán ho ÚJ musí odkoupit zpět a uhradit úrok. Úrok je na MD 562, 15% představuje zálohu na daň z příjmu a je závazkem vůči fin. úřadu na D 342. 85% úroku je závazkem vůči vlastníku dluhopisu na D 379.

Základní kapitál

- je v ÚJ tvořen vklady zakladatelů, společníků, ve státním podniku ho tvoří vklad státu, v s.r.o. vklady společníků, v a. s. vklady akcionářů.

ZK a. s. je dán souhrnem jmenovitých hodnot vydaných akcií. A. s. je založena podpisem zakladatelské smlouvy a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Založena může být:
1) Bez veřejné nabídky akcií – v tom případě výše ZK musí být min. 2 miliony, vklady mohou být peněžité i nepeněžité

2) S veřejnou nabídkou akcií – výše ZK musí být min. 20 milionu, vklady musí být pouze peněžité.

Při emisi akcií vzniká ÚJ pohledávka za upsaný vl. kapitál na MD – 353 a současně rostou vl. zdroje krytí na D-419.
Teprve po zápisu do OR účtujeme o zvýšení ZK MD-419, D-411

Pokud a. s. vyžaduje při vydání akcií nejprve splacení určité jistiny (obvykle ve výši 10%) dochází k přírůstku peněz na MD-221 a vzniku závazku vůči budoucímu akcionáři na D-379. Po zaúčtování emisí akcií dochází k vyrovnání pohledávek a závazků vůči akcionáři mezi účty MD-379, D-353.

Zahajovací rozvaha = a. s. ji sestavuje ke dni svého vzniku, to znamená ke dni zápisu do OR. V aktivech jsou obvykle pohledávky za upsaný vl. kapitál, bankovní účty, případně další složky majetku, které byly vloženy jako nepeněžitý vklad.V pasivech je vždy ZK.

Emisní ážio = je vl. zdrojem krytí, patří do skupiny kapitálových fondů, vzniká jako kladný rozdíl mezi prodejní cenou akcie a její jmenovitou hodnotou. Obvykle nevzniká při vzniku a. s., ale až během její činnosti v případě, že se rozhodne zvýšit ZK vydáním nových akcií.