ZÁSADA OBŽALOVACÍ (akuzační princip)
- její podstatou je rozdělení proces. fcí mezi různé proc. subjekty : mezi obžalobu, obhajobu a soud
- protikladem inkvizičního procesu (všechno soud)
- postavení StZá a O je rovnocenné – zásada rovnosti stran
- rovnost v právech, ne povinnostech -) StZá musí dokázat vinu O, ten nemusí dokazovat nevinu
- soud jednání aktivně vede
- provede i D, kt. nebyly navrženy -) aby byl řádně zjištěn skutk. stav
- StZá musí upozorňovat i na skut. svědčící ve prospěch O
- tato zásada je v TŘá vyjádřena :
1) TS před S je možné jen na základě obžaloby / návrhu na potrestání
- může podat jen StZá, kt. obžalobu před S zastupuje
- princip „nemo iudex sine auctore“ – bez žalobce není soudce
2) podáním obžaloby přechází na S povinnost vést řízení
- StZá jí ale může vzít zpět – do záv. porady…-) pak do PŘ
- StZá nemůže podanou obžalobu rozšířit o nový skutek
3) S může R jen o skutku v žalobním návrhu
- problematika totožnosti skutku, S není vázán P posouzením v obžalobě
4) účast StZá v HL je povinná
- nest.-li Z jinak, není povinná při VZ – ale i ve VZ musí být jde-li o odvolání, SPPZ, říz.proti mladistvým
- v NZ je účast StZá vyloučena
5) tato zásada se neuplatňuje při PŘ
Žádné komentáře:
Okomentovat