Zásobování – zdrojové strategie

c.) Single sourcing – koncentrace na jednoho dodavatele – oboustranný nárůst závislosti – důležitá kvalita a serióznost partnerských vztahů

d.) Global sourcing – mezinárodně zaměřená nákupní strategie u multinárodních podniků a koncernů – snižování nákupních nákladů – vyrovnávání devizových a obchodních toků – kompenzace požadavků – hranice jsou dány logistickými a koordinačními náklady mezi místy potřeb a zdroji dodávek

e.) Modular sourcing – založeno na dodávání komplexnějších výrobkových sestav komponentů a modulů zpravidla na základě dokumentace dodané odběratelem

f.) System sourcing – dodávání celých dílčích systémů

Spedice – oblastní spedice

Vytvoření logistického podniku, který poskytuje logistické obstarávací a distribuční služby organizacím a ostatním zákazníkům v dané oblasti. Uplatňuje se v místech, kde existuje značný geografický rozptyl jednotlivých zdrojů zásobování. Předpokladem je standardizace výměny dat mezi dodavateli, speditéry a odběrateli.

Spedice vytváří podmínky pro:

- zvyšování vytěžování vozidel

- snižování počtu jízd, odtížení dopravních cest

- snižování přepravních nákladů

- standardizace přepravních dokumentů

- zlepšenou informační logistiku

- zvýšenou transparenci uvnitř logistických řetězců

- převádění přeprav na železnici

- zvyšování kvality dodávek díky užším partnerským vztahům

Dodávky komplementů. Just in time dodávky. Přepravy se speciálními vozidly (progresivní způsoby přepravy).

Výrobní logistika

Logistika se zabývá pouze těmi technologickými postupy, při nichž nedochází ke změně fyzikálních vlastností daného materiálu, produktu, zboží. V rámci výroby se tedy zabývá procesy od vstupu surovin do vlastního výrobního procesu až po výstup hotových výrobků v širším slova smyslu tedy činností:

- přepravy

- skladování

- vychystávání

- organizační

tedy činností, které spojují ve výrobním procesu jednotlivé výrobní kroky a fáze.

Skladování

Pro zabezpečení skladovací činnosti v rámci výroby jsou zpravidla zřizovány:

a.) vstupní (zásobovací) sklady – slouží pro zabezpečování hladkého průběhu výroby

b.) sklady polotovarů – pro uchovávání mezivýrobků a účely zásobování subsystémů výroby

c.) sklady hotových výrobků – pro předzásobování výrobků podniku a vybavování zakázek podle přání zákazníků

Ve skladech se vyskytují činnosti spojené se vstupem, uskladněním, skladováním, vychystáním a výstupem skladovacích položek.

Tři modely:

2.) Synchronizace s blízkými dodavateli

- úzká partnerská spolupráce odběratele s dodavatelem

- dodávky přímo na výrobní linky odběratele – strategie just in time

- snížení správních a dopravních nákladů

3.) Společné řízení zásob

- řízení zásob na bázi spedičních skladů

- mezipodniková optimalizace materiálových toků

- redukování mnohotvárnosti informačního propojení

- zásadní změny v informačních vztazích

Hodnocení dodavatelů

Trvalá záležitost odpovědného pracovníka podniku.

Předmět hodnocení:

a.) finanční schopnost, solventnost dodavatelů

- jeho objem produkce

- přehled hlavních zákazníků

- jeho výroční zprávy o hospodaření

b.) výrobní schopnosti dodavatele

- rozsáhlost výroby, počet výrobních jednotek

c.) dodavatelské výkony

- délka dodacích cyklů, plnění dohodnutých množství, reakce na mimořádné požadavky

d.) vývoj nákladů a cen

e.) kvalita dodávek

- držitel certifikace podle norem ISO

- uplatňování systému řízení jakosti

f.) perspektivnost jejich rozvoje

- podpora metod tvůrčí práce

- účast na výzkumu

Konstrukce cen používaných v oblasti nákupu

a.) pevná smluvní cena na dané období

b.) cena, kterou lze upravit dodavatelskou dohodou

- podmínka je součástí smlouvy, oboustranná možnost jednání o ceně

- zhodnocení nákladového vývoje, inflačních vlivů

c.) indexové ceny – úprava ceny podle skutečného vývoje vybraných nákladových položek dodavatele – indexy součástí smlouvy

d.) ceny závislé na termínu objednávky

- úpravy při oddalování konkrétní objednávky ze strany zákazníka

- typické u dodávek technologických celků

e.) nákladový typ ceny

- respektuje skutečný vývoj nákladů dodavatele – zvýšené riziko zákazníka

- dvě varianty:

1.) cena = prokázané náklady dodavatele + zisk jako % z nákladů

2.) cena = prokázané náklady dodavatele + zisk jako pevná částka

f.) množstevní ceny

Zásobování – zdrojové strategie

a.) Multiple sourcing – klasický případ nákupu dodávaných surovin a subdodávek od více dodavatelů

b.) Double sourcing – snížení počtu průnikových míst – snížení nákladů na komunikaci a koordinaci

V oblasti materiálně technického zásobování lze rozlišit tři způsoby zásobování:

2.) Pořizování zásob

- ve vlastních materiálových skladech

- výroba se stává méně závislou na dodavatelích nebo dodavatelských vztazích

- umožňuje čelit cenovým výkyvům na trhu zásobování

- zvyšování vázanosti kapitálu v zásobách

- obtíže správného naplánování (množství, času)

- dodatečné ztráty vyvolané pozdním přísunem materiálu

- teorie zásob, aplikace

3.) Zásobování synchronizované s výrobou

- uzavírání dodacích smluv na delší časové období

- dodávky požadovaného materiálu přímo do výrobního procesu a v předem stanovených lhůtách

- dodávky určovány potřebami výroby (požadavky zákazníka)

- skladování ve formě přechodného udržování zásob ve skladech

Tři modely:

1.) Přímé odvolávky

- zadávání požadavků na materiál v okamžiku, kdy se vyskytnou konkrétní objednávky od zákazníků a z nich odvozené výrobní nebo montážní příkazy

- rámcová dohoda ® rámcová smlouva ® přímá odvolávka (závazné množství dodávek, dodací lhůty, místo dodání)

Nákupní strategie z hlediska síly partnerů (dodavatelů a odběratelů)

Strategické položky je třeba přiřadit do jednotlivých pozic ® matice nákupního portfolia, která:

- poskytuje základnu pro porovnání síly vlastního podniku a síly dodavatelů

- vytváří možnost vyvinout vzájemné strategie

Tři strategické alternativy:

a.) Aktivní vystupování na trhu – profitování

- u sortimentu kde kontaktující podnik má na trhu silné postavení

- síla dodavatelů je střední či nízká

- malé dodací riziko, cenový tlak, příznivé smluvní podmínky

b.) Alternativní vyhledávání – diverzifikace

- kontaktující podnik má podřadnou úlohu na trhu zásobování

- dodavatelé zaujímají silnou pozici

- zvýšit náklady na průzkum trhu

- integrace zásobování s vhodnými partnerskými podniky

c.) Strategie středu – rozvažování

- u sortimentu bez větších evidentních rizik a bez vyšší ekonomické efektivnosti

Výběr výsledné strategie

Lze využít:

a.) ABC analýzy

- parettovo pravidlo 80:20

- třídy podle důležitosti (nejdůležitější položky – A, méně důležité – B, nejméně důležité – C)

- parametry (objemové jednotky – kg, t, ks, palety, m³; finanční jednotky)

- výběr relativně malého počtu nejdůležitějších položek, jejichž působením lze ovlivňovat chování podstatného objemu celkového sortimentu

b.) XYZ analýzy

- doplňková k ABC

- rozděluje celkový sortiment podle pravidelnosti (X – nejrovnoměrnější spotřeba – vysoká predikční schopnost – minimální pojistná zásoba; Y – silnější výkyvy ve spotřebě; Z – zcela nepravidelná spotřeba – nejhorší predikční schopnost)

c.) kombinace třídění

Způsoby zásobování

V oblasti materiálně technického zásobování lze rozlišit tři způsoby zásobování:

1.) Individuální zásobování

- v oblasti zakázkové výroby

- potřebné materiály se pořizují teprve tehdy, když se bezprostředně potřebují

- předchází se vzniku nákladů spojených se skladováním a vázaností kapitálu v zásobách, pokles úroků

Dílčí cíle mohou být protichůdné:

- cíl podniku x cíl zásobování

- kvalita materiálu x cena materiálu

- nízké skladové zásoby x množstevní slevy

- pružnost dodávek x nízká nákupní cena

Nákupní strategie

8 etap nákupního procesu:

1.) stanovení potřeb organizace

- bez podrobnější specifikace

- zdroj:

a.) plán zásobování

b.) přehled o stavu zásob

c.) sběr informací z podnikových útvarů

2.) informace o nabízených výrobcích

- nalezení spektra výrobků a služeb

- zajištění široce výběrové základny

- zajištění údajů o nabízených výrobcích (parametry)

- vytvoření databáze

3.) detailní formulování potřeb organizace

- zúžení výběrové základny – vyloučení nevyhovujících

- zpřesnění parametrů výrobků

4.) stanovení okruhu potenciálních dodavatelů a vyvolání nabídkového řízení

5.) analýza a vyhodnocení nabídek

- kritéria posuzování, ověřování věrohodnosti

6.) výběr dodavatele

- vícekriteriální rozhodování, bodové ohodnocení

7.) jednání s dodavatelem

- stanovení ceny, uzavření hospodářské smlouvy

8.) trvalé hodnocení dodavatelů

- perspektivnost, vývoj cen, kvalita, výrobní podmínky

Nákupní strategie z hlediska charakteru nakupovaných položek

Klasifikace pořizovaných součástí a materiálů – kritéria:

- význam pro jakost finálních výrobků

- dostupnost na trhu

- substituční efekty

- % podíl na celkových pořizovacích nákladech

Čtyři sortimentní druhy zboží:

a.) Strategické položky

- přesná prognóza potřeb

- exaktní průzkum trhu

- dlouhodobé vztahy s dodavateli

- rozhodování výroba či nákup

- úroveň rozhodování ® vrcholový management

b.) Úzkoprofilový sortiment

- vysoké zásobovací riziko

- zajištění dostatečné kvantity

- vypracování náhradních plánů na základě střednědobé prognózy o vývoji nabídky a poptávky

- úroveň rozhodování ® vedoucí odboru

c.) Občas nedostatkový sortiment

- potřebná dobrá data o trhu

- pozornost výběru dodavatelů

- přesné dodržování dodacích lhůt od dodavatelů

- úroveň rozhodování ® střední (vedoucí nákupu)

d.) Bezproblémový sortiment

- slabý vliv na konečný výsledek, nízké riziko

- optimalizace a sledování množství zakázek

- optimalizace stavu zásob

- úroveň rozhodování ® nákupčí

b.) Druhý případ

– v poloze integrovaných systémů vznikají složitější a mnohovazebné problémy, jejichž řešení vyžaduje využití systémového přístupu a systémově orientovaných metod – v logistice je definujeme jako: metody pro navrhování a zdokonalování logistických řetězců a systémů

Zásobovací logistika

Je součástí logistického řetězce. Používá se fázový přístup. Integrálním smyslem je systémový přístup pozorování.

Úkoly zásobování – 2 skupiny:

a.) úkoly orientované na trh (předmět zájmů nákupu)

- volba nákupní strategie

- průzkum trhu

- cenová a hodnotová analýza zakázek

- volba dodavatelů

- uzavírání smluv

b.) správní a fyzické úkoly spojené s tokem surovin a materiálů:

- řízení, plánování a kontrola hmotných a informační toků

- přejímka a kontrola

- uskladnění a skladování

- doprava

Opatřování

- v užším slova smyslu ® nákup – problematika zpracování nákupních trhů a správní aspekty zásobování hmotných statků (materiálů)

- v širším slova smyslu – nákup, pořízení, přeprava a zajišťování nejen materiálů, ale i zařízení, kapitálu, personálu i informací

Zásobování

Opatřování v zúženém smyslu, v němž je zdůrazněna stránka hmotného opatřování.

Materiálové hospodářství

Širší oblast řízení celého hmotného toku v podniku včetně:

- pohybu polotovarů vlastní výroby

- pohybu hotových výrobků

- dalších kooperačních služeb

Integrované materiálové hospodářství

Nákupy a zásobování rozšířené o problematiku skladování a dopravy a jejich společné řízení a koordinace.

Zásobovací logistika

Vnáší do tohoto chápání:

- systémově-teoretický způsob pozorování

- optimalizaci komplexně chápaného systému

- pozorování nákladů jako celku

Cíle nákupu a zásobování jsou odvozeny z podnikových cílů, zejména cíle zajištění zásobovacích toků.

Dílčí cíle nákupu a zásobovací logistiky:

- monitorování vhodných a možných dodavatelů

- snížení závislosti na dodavatelích

- sledování a zabezpečení kvality surovin a materiálů

- politika výhodných cen surovin a materiálů

- maximalizace pružnosti dodávek

- minimalizace zásob a hlediska vázanosti kapitálu

- zavedení kvalitního informačního systému v oblasti zásobování

Využívané metody jsou podřízeny tomuto rozčlenění systémových poloh (historickým fázím postavení logistiky v podniku).

a.) V prvním případě se jedná nejčastěji o úlohy:

- rozdělování výrobků z výrobních závodů do různých skladových článků popř. do míst spotřeby – dosažení co nejnižších dopravních a skladovacích nákladů (alokačně dopravní problémy)

- kapacitní výpočty a stanovení ploch

- varianty manipulace s materiálem – s přihlédnutím ke kapacitám a nákladům

- rozmisťování pracovníků ke strojům a přidělování pracovních úloh (přiřazovací metody)

- výpočty potřeby času

- nákladové propočty

Ke kompletnímu řešení postačuje tzv. systematický přístup:

- shromáždění potřebných účelně vybraných informací

- prověření a zpracování informací

- prezentace výsledků

Hlavní soubory systematicky orientovaných metod pro řešení hmotných a informačních stránek logistických řetězců jsou:

- metody rozboru využití a metody projektování technických prostředků a pracovních sil

- metody sledování toku

- metody prostorového rozmístění logistických článků a prvků

- statistické metody zpracování informací

- metody hodnotové analýzy a hodnotového inženýrství

- metody operačního výzkumu (lineární a dynamické programování, síťová analýza, řízení zásob, teorie front – hromadné obsluhy, teorie obnovy, vícekriteriální hodnocení variant, simulační metody)

Rychlá odezva

Strategie používaná v sektoru maloobchodu (textilní a oděvní průmysl) mezi výrobcem a maloobchodem. Kombinace několika taktik zaměřených na zdokonalení řízení zásob a zvýšení efektivity prostřednictvím urychlení toku zásob.

Systém funguje na bázi kombinace:

- elektronické výměny dat (EDI – Electronic data interchange)

- systému čárkového kódu

- které umožňují:

- průběžné sledování prodeje konkrétních položek zákazníkům

- předání informací výrobci a jeho dodavatelům

- plánování výroby a množství zboží tak, aby se průběžně doplňovaly jeho zásoby

Důsledky:

- snížení stavu zásob

- urychlení reakce požadavků

- omezení situace, kdy určité zboží není na skladě

- snížení rozsahu manipulace se zbožím

snížení rizika morálního stárnutí

Efektivní reakce zákazníka

Kombinace logistických strategií. Zvláštní varianta rychlé odezvy vyvinutá v oblasti výroby a obchodu s potravinářským zbožím. Zaměřuje se na hodnotovou stránku logistických řetězců (zdrojem je snížení stavu zásob, omezení skladů) a eliminaci činností, které nepřidávají hodnotu.

Strategie efektivní reakce zákazníka:

a.) plošné včlenění EDI v rámci logistického řetězce jak mezi dodavateli a výrobci, tak mezi výrobci a distributory, distributory a zákazníky

b.) větší využití dat z elektronických pokladen získaných na základě širšího a přesnějšího použití čárových kódů

c.) vztahy spolupráce mezi výrobci, distributory, dodavateli a zákazníky

d.) kontinuální doplňování zásob a toku zboží v distribuci

e.) zdokonalený výrobní management a podpora prodeje

Efektem je potenciální snížení vnitřního stavu zásob na trase až o 70%.

Metody pro řešení logistických problémů

Logistika se v průběhu svého vývoje mění:

- z taktického vykonavatele marketingových dispozic jak dodat zboží na trh

- v aktivního spolutvůrce strategie podniku a dostává podobu horizontálně a vertikálně integrovaného systému

Úloha logistiky – nahrazení dílčích cílů společným:

- úplné uspokojení potřeb zákazníka

- při současném splnění výkonového cíle

- splnění ekonomického cíle

Integrovaná logistika:

- horizontální dimenze – propojení výrobce s jeho dodavateli a s distribučními a obchodními články (the total supply – chain)

- vertikální dimenze – propojení a logistické sladění vývoje, výroby, marketingu – tedy funkcí od úrovně operativní po úroveň strategickou

Logistický management

Logistika je propojena s řízením. 2 pohledy:

1.) Řízení procesu zavádění logistiky v podniku – tvorba logistické koncepce a její uvádění v praxi – rozhodování o tom co-kdo-kde-kdy se má dělat, aby cílový obraz logistického systému se stal ke stanovenému časovému horizontu skutečností

2.) Rutinní řízení logistiky – souvztažnost strategické, dispoziční a realizační úrovně logistického managementu a potřeba prorůstání logistického myšlení až do vrcholového vedení firmy

Úlohou je řešení dvou konfliktních cílů podniku:

- pohotově dodávat – výkonový, technický cíl spojený s časem

- snižovat kapitálovou vázanost – ekonomický cíl

Složky logistického managementu:

- vyřizování objednávek, kontrola stavu zásob, řízení skladů

- řízení činností logistického charakteru v rámci výroby

- řízení prodeje a služeb zákazníkům, řízení, kompletace, konsolidace a unifikace zásilek

- řízení dopravy včetně optimalizace dopravních tras a využití ložné kapacity dopravního prostředku

- vyhodnocování a prognózování prodeje, stanovení výrobní náplně, alokace poptávek, řízení nákupu

Logistická technologie

Vhodné progresivní technologie a metody využívané v logistických řešeních:

- kanban systém

- just in time

- quick response (rychlá odezva)

- eficient consumer response (efektivní reakce zákazníka)

- manipulační a přepravní (logistické) jednotky

- tvorba manipulačních skupin

- hub and spoke (hrdlo a ramena – sdružování menších zásilek do větších celků)

- koncentrace skladových sítí a centralizace skladů

- kombinovaná doprava

- automatická identifikace

- informační a komunikační technologie

Kritérium optimality:

Součet nákladů vznikajících v celém řetězci podnikových činností.

Součet dílčích optim pro jednotlivé funkce se může od skutečného optima pro podnik značně lišit.

Úkoly a zodpovědnosti pro činnosti, které se týkají materiálového a informačního toku určujeme z hlediska integrálního pohledu.

Úloha logistiky:

Nahrazení různorodých dílčích cílů jedním společným kooperačním cílem pro všechny útvary podniku:

- vnější cíl: úplné uspokojení potřeb zákazníků

- vnitřní cíl: současné splnění výkonového cíle (správná kvalita, správné zboží, správné množství, správné místo, správný okamžik) a ekonomického cíle (správné náklady)

Integrace logistických řetězců

Řešení na úrovni jednotlivých článků logistického řetězce ® jednotlivé podsystémy či prvky nevede k dostatečným výsledkům – nevede k dosažení synergického efektu na úrovni celého systému.

Řešení je nutné vést ve smyslu celkové optimalizace, koordinace a synchronizace všech aktivit.

Řešení musí vycházet z principů účelné vazby na konkrétní finální produkt či zakázku.

Obtížné problémy:

- správná velikost a rozmístění zásob

- minimalizace zásob x výhody nákupu větších množstvích

- zkracování průběžných dob

- sortiment x nízké náklady na přípravu výroby

- optimální využití výrobní kapacity