Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Účetní uzávěrka

Účetní uzávěrka spočívá v uzavření všech účetních knih.
V pomocných knihách je vyjádřen stav jednotlivých složek majetku kromě peněz, pohledávek a závazků.

V knize pohledávek a závazků je zjištěno jejich celková výše k poslednímu dni ÚO.

V peněžním deníku jsou sečteny jednotlivé sloupce. Zjistíme konečný stav peněžních prostředků v hotovosti a na BÚ.
Vzhledem k tomu, že v peněžním deníku jsou zaúčtovány pouze peněžní operace musíme mimoúčetně provést uzávěrkovou úpravu příjmů a výdajů a zohlednit skutečnosti, které neznamenaly pohyb peněz, ale mohou ovlivnit základ daně z příjmů.

Pro výpočet daně z příjmu jsou důležité zdanitelné příjmy a daňové výdaje.

Rozdíl mezi nimi bude snížen např. o odpisy dl. maj. nebo tvorbou zákonných rezerv.
Přičitatelnou položkou bude např. čerpání zákonných rezerv.

Tento základ daně je možné snižovat o nezdanitelné částky např. na poplatníka, vyživované děti, manželku….
Snížený základ daně je zaokrouhlen na stokoruny dolů. Daňová povinnost je zjištěna podle daň. pásem.

Po zohlednění nezdanitelných části základu daně je možné odečíst také podíl ztráty nebo celou ztrátu z předchozích 7 let a 10 % PC dl. hm. majetku zařazeného do odpisových skupin 1,2,3.

Od základu daně je možné odečíst dar (poskytnutý) ve výši min. 1.000,-- a max. 10 % sníženého základu daně a ostatní podmínky jsou stejné jako u PÚ.

Kniha pohledávek a závazků

Je možné vést pohledávky a závazky v jedné knize nebo odděleně.
Musí obsahovat informace o:
- datum vzniku pohledávky nebo závazku
- datu splatnosti
- datu skutečné úhrady
- částce
- dlužníkovi nebo věřiteli
- účelu platby

Pomocné knihy

V rámci pomocných knih vede každá ÚJ pouze ty, pro které má náplň.
Bude-li mít ÚJ:
- dlouh. majetek = inventární knihy (knihy DM)
- zásoby = skladní karty (kniha zásob)
- DPH = kniha DPH
- zaměstnanci = mzdové listy
- krát. fin. maj. = kniha finančního majetku
- auto = kniha jízd + inventární kniha


Daňový základ

Podnikatel, který vede JÚ může pro zjištění daňového základu vést:

1) Evidenci příjmů i výdajů (mluvíme o prokazování výdajů ve skutečné výši)
2) Pouze evidenci příjmů, výdaje uplatní % z příjmů ve výši:
a) 50% z příjmu (ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství)
b) 30% z příjmu z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví
c) 25% z příjmu ze živnosti nebo podnikání podle jiných zvláštních předpisů

Kromě výdajů ve výši daného % lze uplatnit ještě skutečné zaplacení soc. a zdr. pojištění. (Výdaje se uplatňují paušálem).

Zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných

Výpočet zdr. pojištění vychází z vyměřovacího základu, kterým je 35% rozdílu příjmů a výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Z tohoto vyměřovacího základu připadá na zdravotní pojištění 13,5% (9% + 4,5%).

Zdravotní poj. se platí zálohově vždy do osmého dne v měsíci. Každý měsíc ve výši 1/12 roční povinnosti.
Tyto zálohy podléhají ročnímu zúčtování.
Pro zdr. poj. je určena min. záloha ve výši 13,5% z minimální mzdy.

Sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných

Vyměřovací základ je stejný jako u zdr. pojištění. Z tohoto vyměřovacího základu připadá 29,6% na důchodové pojištění a 4,4% na nemocenské pojištění (4,4 + 29,6 = 34% (8% + 26%)).
K nemocenskému pojištění se nemusí přihlásit, pak v případě nemoci nemá právo na nem. dávky.

Peněžní deník

Je nejdůležitější účet. knihou JÚ.
Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu tzv. daňové výdaje jsou obvykle sledovány v členění na:
1) Nákup materiálu a zboží = plátci DPH zde uvádějí ceny bez DPH, protože DPH je uvedeno jako nedaňový výdaj. Uvádějí se zde i vedlejší náklady, které vstupují do PC materiálu a zboží.

2) Mzdy = uvádí se zde i uskutečněné odvody záloh na daň z příjmu z mezd zaměstnanců i odvody dalších srážek z mezd, kromě soc. a zdr. pojištění.

3) Platby na soc. a zdr. pojištění = zahrnuje pojistné sražené z mezd zaměstnanců, pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel a pojistné podnikatele zaměstnavatele.

4) Provozní režie = např. nájemné, poštovné, energie, opravy, cestovné, bankovní poplatky, vše ostatní co nelze zahrnout do těch předchozích složek.

Výdaje, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny se mohou sledovat v tomto členění:
1) Nákup dl. hmotného majetku (daňovým výdajem jsou pouze odpisy)
2) Platba daně z příjmu za podnikatele
3) Platba DPH, je-li ÚJ plátcem
4) Výdaje na osobní potřebu
5) Splátky úvěrů a půjček
6) Ostatní např. výdaje na reprezentaci.

Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu se obvykle sledují v členění:

1) Příjmy za prodej výrobků, zboží a služeb = uvádějí se zde i přijaté zálohy
2) Ostatní např. přijatá pojistná plnění, vrácené přeplatky pojistného, úroky z BÚ podnikatele (jde o příjem nikoli z podnikání,ale z kapitálového majetku)

Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny jsou např.:
- příjem DPH pokud jsme plátci DPH
- přijatý úvěr nebo půjčka
- vl. peněžní vklad
- příjem, který byl již zdaněn (např. přijatá dividenda)

V peněžním deníku se dále účtuje o pohybu peněz v pokladně, na BÚ a průběžných položkách (funkce stejná jako u 261-Peníze na cestě).

Evidence jízd motorovým vozidlem

Možnost uplatnění daňových výdajů na provoz auta je závislá od toho, jestli je auto zařazeno do obchodního majetku nebo zůstává v osobním vlastnictví.

1) Auto je v obchodním maj. musí být pro něj vedena karta dlouhodobého hm. majetku, daňovými výdaji jsou odpisy, výdaje za opravy, pojištění, zaplacená silniční daň, výdaje na pohonné hmoty se uplatňují ve skutečné výši.

2) Auto je v osobním vlastnictví podnikatele nebo jeho manželky. Daňovým výdajem je silniční daň, která musí být zaplacena vždy pokud je vozidlo používané i pro podnikání. Daňovým výdajem je dále:
a) základní náhrada za každý ujetý km k podnikatelským účelům. Tato částka vyjadřuje opotřebení vozidla. Vyhlašuje tuto náhradu ministerstvo práce a soc. věcí.
b) náhrada za spotřebované pohonné hmoty, zohledňuje se nikoli skutečná,ale průměrná spotřeba uvedená v technickém průkazu. Tato průměrná spotřeba se oceňuje skutečnými nebo průměrnými cenami pohonných hmot. Průměrné ceny stanoví ministerstvo financí vždy po skončení zdaňovacího období se zpětnou platností.

Pokud podnikatel používá auto pro podnikání musí vést knihu jízd, v té by mělo být uvedeno:
- datum cesty
- účel cesty
- počátečný a konečný stav tachometru
- trasa
- počet ujetých km

Dvojkruhové vnitropodnikové účetnictví

Tato forma účetnictví představuje dva oddělené okruhy účtování:
1) Finanční účetnictví
2) Vnitropodnikové účetnictví

Oba okruhy fungují relativně samostatně, existují však mezi nimi vazby, které jsou zajištěny tzv. spojovacími účty.

Pro vnitropodnikové účetnictví se používají volné účtové třídy 8 a 9.
Číselné označení účtů, jejich název i obsah si ÚJ stanoví sama.

Používají se minimálně spojovací účty:
- k zásobám
- k nákladům
- k výnosům

Každé středisko musí sledovat:
1) Všechny prvotní a druhotné N a V
2) Stav zásob vytvořených vl. činností.

Do N a V středisek se neúčtují mimořádné N a V.
K jejich evidenci se zřizuje fiktivní tzv. neutrální středisko.

Dvojkruhové účetnictví může být vedeno:
1) centralizovaně – v jedné účtárně je vedeno účetnictví všech středisek
2) decentralizovaně – každé středisko vede své účetnictví samostatně, odděleno od ostatních středisek.

Pokud vnitropodnikové středisko účtuje o N
1) prvotních, které byly převzaty z fin. účetnictví vzniká náklad na MD účtu třídy 8, na straně D účtujeme na spojovacím účtu N 995.

2) druhotných – středisku vzniká N na MD třídy 8 souvztažně vzniká výnos na D třídy 9 středisku, které výkon poskytlo.

Při účtování výnosů:
1) poskytnutých externímu odběrateli – vzniká výnos střediska na D-třídy 9 souvztažně účtujeme na MD-996 = spojovací účet k výnosům.

2) poskytnutých jinému středisku – vzniká výnos na D účtu třídy 9 a N na MD třídy 8 středisku, které výkon spotřeboval.

Účtování zásob vl. výroby
Zásoby vl. výroby se oceňují vl. N podle předběžné kalkulace. Pokud se na počátku ÚO vyskytuje počáteční zásoba výrobků účtujeme o nich jako o převzetí z fin. účetnictví pomocí spojovacímu účtu k zásobám (997).




Pokud by ÚJ vedla dvojkruhové vnitropodnikové účetnictví decentralizovaným způsobem sledovala by N a V vždy odděleně za jednotlivá střediska. Vzájemné vztahy mezi středisky by zajišťoval účet Střediskové převody (998)

Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví (JD) sleduje některé složky majetku a závazků, sledují se v něm příjmy a výdaje a výsledek hospodaření.

V porovnání s podvojným účetnictvím v sobě neobsahuje ucelený kontrolní systém.

Jednoduché a podvojné účetnictví mají některé společné prvky:

1) Průkaznost účetních zápisů – i v JÚ se účtuje na základě účet. dokladů, které mají stejnou podobu jako v podvojném účetnictví (PÚ)
2) Inventarizace
3) Účetní uzávěrka a závěrka

V JÚ neúčtujeme o nákladech a výnosech, pouze o příjmech a výdajích.
Příjmy a výdaje sledujeme v období, ve kterém skutečně nastaly.

Účetní knihy

1) Peněžní deník
2) Knihy pohledávek a závazků
3) Pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovně právní vztahu

Peněžní deník

Sledujeme v něm příjmy a výdaje v časové posloupnosti

Peněžní deník musí umožnit přehled o:

1) Příjmech, výdajích a zůstatku v pokladně
2) Příjmech, výdajích a zůstatku na BÚ
3) O průběžných položkách
4) O příjmech a výdajích zahrnovaných do základu daně
5) O příjmech a výdajích nezahrnovaných do základu daně. (např. výdaje za nákup dlouhodobého maj., přijaté a splacené úvěry, osobní vklady a výběry, výdaje na reprezentaci).

Kalkulace

je to předběžné stanovení nebo následné zjištění nákladů na kalkulační jednici.

Kalkulační jednice je přesně vymezený výkon, je to např. 1ks, 1l, hodina práce, pár bot.

Členění kalkulací z hlediska času
1) Předběžné – sestavují se před zahájením výroby, vyjadřují předpokládané náklady
2) Výsledné – sestavují se po dokončení výroby a vyjadřují skutečné náklady.

Kalkulační členění nákladů

1) Přímé = přímý materiál, mzdy – můžeme je přímo určit na kal. jednici např. podle normy spotřeby materiálu

2) Nepřímé = režijní – známe jejich celkový objem, na kal. jednici je musíme rozpočítat vhodnou kalkulační metodou (reklama, spotřeba energie, poštovné,odpisy)


KALKULAČNÍ VZOREC
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie (= nepřímé N, které souvisejí s výrobou)
VL. NÁKLADY VÝROBY

5. Správní režie (= nepřímé N, spojené s administrativou)
VL. NÁKLADY VÝKONU

6. Odbytové náklady
ÚPLNÉ VL. NÁKLADY VÝKONU

7. Zisk
PRODEJNÍ CENA BEZ DPH

Kalkulační metody

= jsou určeny pro správné rozpočítání nepřímých nákladů na kal. jednici

Kalkulace dělením

- používá se pokud ÚJ vyrábí pouze 1 druh kalkulačních jednic

nepřímé N (VR,SR,ON)
VÝPOČET = -----------------------------
počet kal. jednic


Kalkulace přirážková

- používá se v různorodé výrobě, kde by nebylo logické přiřadit k různým kal. jednicím stejný podíl nepřímého nákladu. Nepřímé náklady se rozpočítávají podle zvolené rozvrhové základny.

Rozvrhová základna by měla být :
a) snadno zjistitelná
b) relativně stálá
c) svým vývojem přímo úměrná vývoji rozpočtovaného nepřímého N.

Rozvrhová základna může být vyjádřena v korunách nebo v naturálních jednotkách.
Pokud je rozvrhová základna vyjádřena v korunách počítáme režijní přirážku v %.
Pokud je rozvrhová základna vyjádřena v naturálních jednotkách počítáme režijní
(zúčtovací) sazbu v korunách.

nepřímé N
Procento režijní přirážky = RP = ------------------------- x 100
rozvrhová základna



Kalkulace dělením s poměrovými čísly

- používá se pokud ÚJ vyrábí podobné výrobky, které se liší rozměry, velikostí, typem apod.
- poměrová čísla vyjadřují poměr mezi náklady jednotlivých výkonů.
- výrobek, který je svým významem rozhodující zvolíme za základní na něj přepočteme všechny ostatní pomocí poměrových čísel.

Manažérské účetnictví

Vnitropodnikové účetnictví

- je součástí managerského účetnictví
- jeho organizace a postupy účtování jsou zcela v pravomoci ÚJ.

Může být zaměřen:
1) Na kontrolu hospodaření jednotlivých vnitropodnikových útvarů (středisek), sleduje jednotlivé N a V za jednotlivá střediska.

2) Na získání informací pro hodnocení hospodárnosti jednotlivých výrobků, prací a služeb. Sleduje a porovnává předem stanovené a skutečné náklady.

vnitropodnikové účetnictví zaměřené na evidenci středisek

- může být organizováno jako
1) Jednookruhové – vede se na analytických účtech fin. účetnictví k účtům 5 a 6.

2) Dvouokruhové – vnitropodnikové účetnictví, samostatný druh vedle finančního účetnictví, vede se na účtech 8 a 9.

3) Kombinace předchozích forem

jednookruhové vnitropodnikové účetnictví

- N a V se sledují podle středisek na analytických účtech tříd 5, 6.
- o tyto účty musí být doplněn účtový rozvrh.
- tento způsob se používá zejména v podnicích služeb a menších výrobních podnicích s malým počtem středisek
- kromě prvotních N a V musí být zaúčtovány také druhotné N a V, které vznikají vzájemnou spotřebou výkonů mezi jednotlivými středisky
- pro tyto druhotné N a V se zpravidla používají účty 599, 699.

Výnosem střediskem výroba jsou vl. náklady, kterými se ocení výrobky, které byly ve středisku vyrobeny.
Ve středisku odbyt se objevují 2 výnosy – odbytové náklady připadající na prodané výrobky a zisk.

Výnosem ostat. středisek jsou provedené výkony oceněné podle předběžné kalkulace.

Rozpočetnictví a kalkulace

Rozpočty

Aby bylo možné sledovat hospodaření jednotlivých částí podniku, je potřeba rozdělit ho na jednotlivé vnitropodnikové útvary tzv. střediska.

Středisko musí:
1) Přesně znát úkol, který mu byl uložen
2) Přesně měřit a peněžně vyjádřit své vstupy a výstupy (N a V)
3) Řídit sovu činnost podle rozpočtu

Rozpočet nákladů je základním dokumentem střediska, obsahuje jednotlivé druhy nákladů i jejich celkový objem na rozpočetní období.

Konkrétní počet a druhy středisek závisí hl. na velikosti, organizaci a předmětu činnosti podniku.
Minimální členění by mělo zahrnovat:
1) Výrobní středisko
2) Zásobovací středisko
3) Odbytové středisko
4) Správní středisko

Ve většině podniků bude s hl. výrobní činnosti středisek více např. lisovna, soustružna, obrubna.

Podnik může mít střediska v oblasti pomocné a vedlejší výroby např. středisko doprava, údržba.
Samostatná střediska mohou vznikat i v oblasti nevýrobní např. rekreační středisko, zdravotní.

Rozpočtování přímých nákladů

Týká se hl. středisek hlavní a pomocné výroby.
Podkladem je plán určující objem výroby a normy (např. normy spotřeba mat. nebo normy výkonné).

Rozpočtování nepřímých nákladů

Je obtížnější, jednoduší je u těch nákladů, jejichž objem závisí na délce rozpočtového období (např. nájemné) nebo u N, u nichž jsou k dispozici normy (spotřeba energie).

Ostatní nepřímé N rozpočtujeme:

1) matematickými propočty časových řad daného N za předchozí období
2) podle zkušenosti z minulých let s přihlédnutím k plánovanému objemu výroby a cenovým změnám.

Při rozpočtování nepřímých N se používá členění N na prvotní a druhotné.

Prvotní N = vznikají zejména ve styku ÚJ s okolím, např. opravy provedené externím dodavatelem, úroky z úvěru vyúčtované bankou.
V některých případech můžou být prvotní N i náklady interními např. mzdové N, odpisy.
Vždy se jedná o první spotřebu.

Druhotné N = vznikají spotřebou výkonu jiného střediska např. středisko doprava provede služby pro středisko výroba, ve středisku výroba vzniká druhotný N.

Při rozpočtování N jednotlivých středisek se uplatňuje odpovědnostní hledisko. Každé středisko je odpovědné za vznik svých nákladů.

Opravné položky k pohledávkám

ÚJ je tvoří u pochybných a sporných pohledávek, u kterých existuje riziko, že nebudou splaceny nebo dlužník vstoupil do konkurzu o vyrovnání.

Opravná položka představuje nepřímé snížení hodnoty pohledávky. Účtujeme o ni na MD nákladového účtu 558(jde-li o zákonnou opravnou položku) nebo 559(jde-li o ostatní opr. položky) a D pas. účtu 391.

Pokud v příštím ÚO není při inventarizaci prokázána jejich oprávněnost, jsou opravné položky zrušeny opačným zápisem do nákladů (559, 558).

Zákonné opravné položky ovlivňují základ daně z příjmu a jsou upraveny zákonem o rezervách.
Ostatní opravné položky ovlivňují pouze účetní výsledek hospodaření, jsou upraveny vnitřní směrnicí ÚJ.

Rezervy

ÚJ je tvoří na budoucí výdaje, účelem tvorby rezerv je rovnoměrné rozložení N do více ÚO.
O rezervách účtujeme na pasivním účtu skupiny 45. musíme znát obsah účetního případu, nevíme ale přesně v jakém období ani v jaké částce bude rezerva čerpána.

Členění rezerv
1) zákonné – jsou upraveny zákonem o rezervách, jejich tvorby a čerpání ovlivňuje nejen účetní hospodářský výsledek, ale i základ daně z příjmu. Zákonnou rezervou je např. rezerva na opravu dl. hm. majetku,v bankovnictví, v pojišťovnictví….

2) Ostatní – jsou upraveny vnitřní směrnicí ÚJ, jejich tvorba o čerpání ovlivní pouze účetní hospodářský výsledek. Patří sem např. rezerva na záruční opravy.

Účetní uzávěrka, závěrka

Účetní uzávěrka

Spočívá v uzavření účetnictví k poslednímu dni ÚO.
Obsahuje velmi podrobné informace, které jsou určeny pro ÚJ nikoli pro veřejnost.

V rámci účet. uzávěrky se provádějí:

1) Přípravné práce – jde zejména o provedení inventarizace
2) Doúčtování některých účet. případů – které se týkají např. výsledků inventarizace, časového rozlišování, odpisů, nevyfakturovaných dodávek, materiálu na cestě.
3) Vlastní uzávěrka – která znamená uzavření účetních knih


Uzavření deníku = uzavření deníku spočívá ve vyčíslení deníkových obratů, obraty MD=obraty D.

Uzavření knih analytických účtů = spočívá ve zjištění obratů, eventuelně konečných zůstatků. Jejich soulad s příslušným syntetickým účtem se zjišťuje pomocí kontrolní soupisky analytických účtů.

Uzavření knih podrozvahových účtů = spočívá ve vyčíslení stavu tohoto majetku (např. hodnota majetku najatého v leasingu)

Uzavření hlavní knihy = začíná vyčíslením obratů výsledkových účtů a jejich převodem na účet zisků a ztrát 710, po převedení všech nákladů a výnosů vznikne na účtu 710 hrubý (účetní) výsledek hospodaření.
Ten je mimoúčetně převeden na základ daně z příjmů a je zjištěna daňová povinnost, poté se opět vracíme do účetnictví, zaúčtujeme daň z příjmu a teprve poté uzavíráme rozvahové účty.
Konečné zůstatky rozvahových účtů se převádějí na účet 702 – konečný účet rozvážný.
Po zaúčtování daňové povinnosti a uzavření rozvahových účtů vzniká na obou závěrkových účtech čistý (zdaněný) výsledek hospodaření.

Kurzové rozdíly v pokladně a na BÚ

ÚJ může mít hotovost v pokladně a prostředky na BÚ i v cizí měně (valuty, devize).
V tom případě musí být k syntetickému účtu 211 vedena analytická evidence podle jednotlivých měn.

Devize jsou evidovány na devizovém účtu, který je analytickou evidencí k účtu 221.

Na analytických účtech máme přehled o cizí měně i korunovém přepočtu, na syntetických účtech 211 a 221 je stav vyjádřen vždy pouze v korunách.

Přepočet cizí měny na koruny se uskutečňuje:

1) Směnným kurzem ČNB
a) denním
b) pevným kurzem, který ÚJ používá delší dobu (např. kurz platí k 1.5. platí v ÚJ celý květen)

2) Kurzem příslušné obchodní banky
- lze použít pouze při nákupu nebo prodeji valut v této bance.

Dojde-li ke změně kurzu cizí měny mění se její korunové vyjádření a tím vzniká kurzovní rozdíl.

Kurzovým rozdílem může být:
1) Kurzová ztráta – vzniká při poklesu kurzu, pro ÚJ je fin. nákladem na účtu 563.

2) Kurzový zisk – vzniká při zvýšení kurzu, pro ÚJ je fin. výnosem na účtu 663.

Ke dni účetní závěrky musí být stav valut i deviz přepočítán kurzem ČNB k tomuto dni.

Kurzové rozdíly vznikají i na devizovém účtu, který představuje analytickou evidenci k účtu 221. Devizový účet může být veden i jako účet kontokorentní.
Zůstatek na devizovém účtu se k poslednímu dni ÚO přepočítává směnným kurzem devizového trhu ČNB.

Kurzové rozdíly u pohledávek a závazků

Pohledávka nebo závazek vůči zahraničnímu obchodnímu partnerovi musí ÚJ vyjádřit v cizí měně i českých korunách.

K přepočtu dochází podle kurzu, který je platný ke dni vzniku účetního případu.




Kurzový rozdíl může vzniknout:

1) Jako rozdíl mezi kurzem v den účetního případu (jeho vzniku) a kurzem ke dni úhrady.

2) Jako rozdíl mezi kurzem ke dni vzniku účet. případu a kurzem k poslednímu dni ÚO (za předpokladu, že pohledávka nebo závazek nebyl do konce ÚO uhrazen).

Kurzové rozdíly se účtují na výsledkové účty 563 nebo 663.

kurz. zisk
POHLEDÁVKA
kurz. ztráta

kurz. ztráta
ZÁVAZEK
kurz. zisk


Dohadné položky

Dohadné položky používáme např. když nám nedojde faktura od dodavatele nebo odhadujeme výši náhrady od pojišťovny.

Nevyfakturované dodávky

Může se stát, že k 31.12. ÚJ obdržela materiál, který byl převzat na sklad MD 112 a D 111, ale k tomuto materiálu nedošla faktura.
Částku závazku vůči dodavateli musí ÚJ, co nejpřesněji odhadnout a zaúčtovat na D 389-Dohadné účty pasivní a MD 111.
Po dojetí faktury v dalším ÚO zaúčtujeme zápis na MD 389 a zaúčtujeme závazek vůči dodavateli na D 321.

Odhad výše náhrady do pojišťovny

Pokud ÚJ k 31.12. ví, že vznikla pojistná událost, ale pojišťovna zatím neoznámila výši náhrady musí účtovat o pohledávce v odhadnuté výši na MD aktivního účtu 388-Dohadné účty aktivní.
Pokud dojde k rozdílu mezi odhadnutou částkou náhrady a její skutečnou výši zaúčtujeme vzniklí rozdíl na účtu 688. A skutečný nárok na náhradu na MD-378 a snížení na D-388.

Opravné položky u dl. majetku

Při inventarizaci dl. majetku ÚJ posuzuje také vztah účetní hodnoty majetku (ZC) a jeho současné tržní hodnoty.

Pokud je ZC >tržní hodnota a ÚJ se domnívá, že toto snížení hodnoty je dočasné vytváří opravnou položku. Účtujeme o ni MD 559 a D příslušného účtu opravných položek ve skupině 09.

Nejpozději po uplynutí 1 roku musí být opravná položka zrušena MD 09. a D 559.
Pokud by snížení hodnoty bylo trvalé zaúčtovali bychom mimořádné N 582 a D-oprávky.

Pokud je ZC = tržní hodnotě – neúčtuje se o ni
Pokud je ZC < tržní hodnota – neúčtuje se o ni v souladu s účetní zásadou opatrnosti, podle které nemá ÚJ nadhodnocovat své aktiva.


Účtování opravných položek u zásob

Tvorba opravných položek je pro ÚJ nákladem MD 559-Tvorba opravných položek a tvoříme opravnou položku na D účet. skupiny 19-Opravné položky k zásobám (pasivní účet).
- po uplynutí jednoho ÚO je opravná položka zrušena na MD účet. skupiny 19 a D 559-Zúčtování opravných položek.
- pokud snížení hodnot zásob stále trvá účtujeme o tomto trvalém snížení na účtu MD 582-Škody a D-příslušný účet zásob.

Časové rozlišení nákladů a výnosů

Časové rozlišování

V souladu se zákonem o účetnictví musí ÚJ do každého ÚO zaúčtovat všechny účet. případy, které s ním časově a věcně souvisejí.

Pokud nastane nesoulad mezi obdobím, kdy vznikl N a výdaj nebo příjem a V musí být odstraněn časovým rozlišením.
Účty časového rozlišení obsahuje účet. skupina 38. účty jsou rozvahové.

ÚJ musí časově rozlišit minimálně k poslednímu dni ÚO. Pokud chce může časově rozlišovat i v intervalech kratších.

Aby bylo možné časově rozlišit je nutné znát:
- obsah účetního případu (např. nájemné)
- přesnou částku
- období, kterého se účet. případ týká.


Forma čas. rozlišení Běžné období Příští období Druh účtu
N příštích období Výdaj Náklad A
Výdaj příštích obdo. Náklad Výdaj P
V příštích období Příjem Výnos P
Příjem příš. období Výnos Příjem A

Náklady příštích období

- v běžném ÚO vzniká ÚJ výdaj (např. zaplatit nájemné), N vznikne až v obdobím příštím (nájemné 2003 bylo zaplaceno v roce 2002).
- ÚJ o tom účtuje na účtu 381.

Př.: 1) 7.11. VBÚ – úhrada nájemného na leden příšt. roku 10 000,-- 381/221
2) 10.1. VÚD – zaúčtování nájemného do N 10 000,-- 518/381
3) 6. 12. 2001 – úhrada předplatného časopisu 1 200,-- 381/211
4) leden 2002 – zaúčtování předplatného do N 1 200,-- 501/381

Př.: 1) 2.9. VBÚ – úhrada nájemného na 4 čtvrtletí letošního roku a 1 čtvrtletí roku příštího
a) 4 čtvrtletí 10 000,-- 518/221
b) 1 čtvrtletí 10 000,-- 381/221
2) příští rok – zaúčtování nájemného do N 10 000,-- 518/381

Př.: 1. varianta účtování
1) 7.10. – VBÚ – uhrazeno školení pro prac., školné 13.11. 3200,--, školné 15.1. 4 800,-
školné 13.11. 3 200,-- 518/221
školné 15.1. 4 800,-- 381/221
2) lednu zaúčtování školení do N 4 800,-- 518/381
2. varianta účtování
1) 7.10. VBÚ – uhrazeno školení 8 000,-- 518/221
2) 31.12. časové rozlišení 4 800,-- 381/518
3) leden př. rok zaúčtování 4 800,-- 518/381

Výdaje příštích období

- v běžném ÚO vzniká N, který bude uhrazen až v období příštím (např. nájemné roku 2002 bude zaplaceno až v roce 2003)
- ÚJ vzniká závazek na pasivním účtu 383.

Př.: 1) 31.12. neuhrazeno let. nájemné 25 000,-- 518/383
2) 18.1. úhrada loňského nájemného 25 000,-- 383/221
3) 31.12. neuhrazeny úroky z úvěru 170 000,-- 562/383
4) 16.1. VBÚ – úhrada úroků 170 000,-- 383/221

Př.: 1) 31.12. VÚD – zaměstnancům vyplaceny let. odměny 70 000,-- 521/383
2) 15.1. ZVL – odměny za letošní rok 70 000,-- 383/331

Př.: 1) 31.12. nezaplaceno letošní nájemné 12 600,-- 518/383
2) 15. 3. VBÚ – úhrada loň. nájemného 12 600,-- 383/221

Výnosy příštích období

- v běžném ÚO vzniká příjem, výnos se týká až období příštího např. přijaté předplatné nájemného, školného, kurzů a jiných služeb.
- ÚJ o tom účtuje na účtu 384.

Př.: 1) 7.12. VBÚ – přijato předplat. nájem. na příští rok 200 000,-- 221/384
2) V příštím roce VÚD – zúčtování nájemného do V 200 000,-- 384/602

Př.: 1. varianta účtování
1) VBÚ 30.8. – předplatné připsáno kurzu, který se uskuteční v zaří – červen 10 000,--
září – prosinec 4 000,-- 221/602
leden – červen 6 000,-- 221/384
2) Příští rok zaúčtování do V 6 000,-- 384/602

2. varianta účtování
1) VBÚ 30.8. připsáno předplatné 10 000,-- 221/602
2) 31.12. VÚD – časové rozlišení 6 000,-- 602/384
3) v příštím roce zúčtování do V 6 000,-- 384/602

Příjmy příštích období

- v běžném ÚO vzniká výnos, ÚJ poskytla služby, odeslala výrobky nebo zboží, příjem vznikne až v obdobím příštím.
- do příštího období vzniká pohledávka, aktivní účet 385.

Př.: 1) k 31.12. ÚJ nebylo uhrazeno nájemné 60 000,-- 385/602
2) 18.1. VBÚ – přijata úhrada nájemného loňského 60 000,-- 221/385

Př.: ÚJ v běžném období prodala zboží, které vyskladnila v PC 100 000,--, marže 100%. K 31.12. zboží odeslala odběrateli, ale nevystavila fakturu, v příštím ÚO byla vystavena faktura a poté uhrazena na BÚ.
1) úbytek zboží 100 000,-- 504/132
2) k 31.12. nevystavena faktura 200 000,-- 385/604
3) příští rok vystavena faktura 200 000,-- 311/385
4) VBÚ – úhrada faktury 200 000,-- 221/311

Př.: ÚJ prodává výrobky, k jejich vyskladnění dochází ve vl. nákladech 20 000,--. Prodejní cena je vyšší o 50%. Fa byla vystavena až v příštím ÚO a uhrazena na BÚ.
1) Úbytek výrobků v důsledku prodeje 20 000,-- 613/123
2) Nevystavena faktura 30 000,-- 385/601
3) v příštím roce vystavena faktura odběrateli 30 000,-- 311/385
4) VBÚ zaplaceny výrobky 30 000,-- 221/311

- z pohledu odběratele
1) Příjemka zboží na sklad 30 000,-- 132/131
2) k 31.12. nedošla fa odhad 30 000,-- 131/389

Komplexní náklady příštích období

Jde o náklady, které jsou druhově různorodé (např. spotřeba materiálu, energie, mzdy), které se vztahují ke stejnému účelu (např. připravování reklamní kampaně, přípravě nové výroby)

Jde o náklady, které se vztahují k více účetním obdobím.

Při svém vzniku jsou účtovány na jednotlivých účtech třídy 5..

Ke konci ÚO jsou časově rozlišeny na MD – aktivní účet 382 a D výnosového účtu 655.

V příštích ÚO jsou pak rozpouštěny do nákladů prostřednictvím nákladového účtu 555.

- časově se nerozlišují částky, které se pravidelně opakují (nájemné, které je pravidelně hrazeno začátkem měsíce následujícího) a nevýznamné částky, které výsledek hospodaření zásadně neovlivní.

Př.: 1) Spotřeba mat 20 000,-- 501/112
2) Fa za spot. energie 10 000,-- 502/321
3) ZVL – hrubé mzdy 100 000,-- 521/331
4) VÚD – předpis soc. a zdr. pojištění 35 000,-- 524/336
5) K 31.12. časové rozlišení, budou rozpuštěny 165 000,-- 382/655
rovnoměrně během 2 let
- 2. rok
1) Zúčtování komplexních N 82 500,-- 555/382
- 3.rok
1) Zúčtování komplexních N 82 500,-- 555/382

Provozní náklady

- vynakládají se na běžnou pravidelně se opakující činnost ÚJ, patří k nim:

1) Spotřebované nákupy (sk. 50)
– účtuje se zde spotřeba materiálu a zboží, energie (elektřiny i plynu), vody, páry (503)

2) Služby (sk. 51)
– patří sem N na opravy, údržbu, cestovné, N na reprezentaci (k pohoštění, občerstvení, květiny) a ostatní služby (nájemné, reklama, telef. poplatky, poštovné, přeprava výrobků)

3) Osobní náklady (sk. 52)

4) Daně a poplatky (sk. 53)
– účtuje se zde silniční daň, daň z nemovitostí a ostatní daně s výjimkou daně z příjmu. Při účtování předpisu těchto daní účtujeme na D-pasivního účtu 345-Ostatní daně a poplatky.

5) Jiné provozní N (sk. 54)
– jsou spojeny např. s prodejem dl. majetku a zásob nebo poskytnutými dary, dále také smluvní pokuty (vyplývají ze smluv uzavřených) a ostatní pokuty (předepsané např. finančním úřadem, spravou soc. zabezpečení.
– Na účet 548 se účtuje např. příspěvek zájmovým sdružení nebo náhrada zaměstnancům za použití vlastního nářadí.
- Od 1. 1. 2002 patří do provozních nákladů také účet 549-Manka a škody – účtují se zde manka a škody na zásobách a dl. majetku a trvalé snížení jejich hodnoty.


6) Odpisy, rezervy a opr. položky provoz. N (55)

Finanční náklady (sk. 56,57)

Souvisí s běžnou činností ÚJ ve finanční oblasti, patří sem např. úroky z úvěru, kurzové ztráty, poplatky placené bance.
Od 1. 1. 2002 je do fin. nákladů zařazen účet 569-Manka a škody na fin. majetku bude se na něm účtovat např. manko v pokladně a u cenin.

Mimořádné náklady (sk. 58)

Vznikají výjimečně za mimořádných situací – škody způsobené živelnými pohromami nebo náklady spojené s prodejem podniku.

Evidence výnosů ve finančním účetnictví

= peněžní ocenění výsledků činnosti ÚJ.
Vzniká nejčastěji v podobě tržeb za prodané výrobky nebo poskytnuté služby.
- vzniká přírůstkem aktiv.

Příjem = přírůstek peněz na účet nebo do pokladny

Příjem a výnos můžou vznikat současně, ale mohou být i časově posunuty (např. Fa vystavena odběrateli má měsíční splatnost)

ÚJ musí do výnosu každého ÚO zaúčtovat všechny, které s ní časově souvisejí bez ohledu na to zda byl skutečně uhrazen.

Zásady pro účtování V

1) Zásada komulace (shromažďovat)
– V účtujeme narůstajícím způsobem od začátku ÚO. Účty nemají počáteční zůstatky, ÚJ může zjistit objem výnosů za celé ÚO nebo za období kratší.

2) Zákaz kompenzace
– N a V stejného druhu nemohou být účtovány na stejném účtě (např. pro N úroky je určen 562, pro V úroky 662)

3) Časová a věcná souvislost V
– všechny V musí být zaúčtovány v ÚO, kterého se týkají bez ohledu na to, kdy byly zaplaceny

4) Uzavírání V
– ke konci ÚO se úhrn V převádí na účet 710 – účet Z/Z

5) Analytická evidence V
– je vedena podle požadavku zákona o dani z příjmů nebo podle potřeb ÚJ.

Dlouhodobé cizí zdroje

1) Dlouhodobé úvěry
2) Emitované dlouhodobé dluhopisy (směnky)
3) Závazky z pronájmu
4) Rezervy

Rezervy

ÚJ je tvoří na budoucí výdaje, účelem tvorby rezerv je rovnoměrné rozložení N do více ÚO.
O rezervách účtujeme na pasivním účtu skupiny 45. musíme znát obsah účetního případu, nevíme ale přesně v jakém období ani v jaké částce bude rezerva čerpána.

Členění rezerv
1) zákonné – jsou upraveny zákonem o rezervách, jejich tvorby a čerpání ovlivňuje nejen účetní hospodářský výsledek, ale i základ daně z příjmu. Zákonnou rezervou je např. rezerva na opravu dl. hm. majetku,v bankovnictví, v pojišťovnictví….

2) Ostatní – jsou upraveny vnitřní směrnicí ÚJ, jejich tvorba a čerpání ovlivní pouze účetní hospodářský výsledek. Patří sem např. rezerva na záruční opravy.

Účtování rezerv

Tvorba rezerv je pro ÚJ nákladem na MD – 552 nebo 554 souvstažně roste rezerva
na D-451 nebo 459, o vzniku nákladu na jehož krytí je rezerva určena účtujeme ve třídě 5. Čerpání rezervy je pro ÚJ výnosem na D – 652 nebo 654 souvstažně rezerva klesá
na MD-451 nebo 459.

Rezerva na opravu dl. hm. majetku

Nesmí být tvořena na běžné opravy, může být tvořena na opravy majetku, zařazeného do odpisových skupin 2-5.

Rezerva musí být tvořena déle než 1 zdaňovací období. Zákon stanoví max. dobu tvorby rezervy podle odpisové skupiny, do které je majetek zařazen. Rezerva musí být rozpuštěna do výnosů nejpozději v roce následujícím po roce, na který bylo plánováno zahájení opravy.


Individuální podnikatel

Individuální podnikatel je FO, která je buď zapsána v OR a musí povinně vést podvojné účetnictví nebo se k vedení podvojného účetnictví dobrovolně přihlásil.

Individuální podnikatel obvykle používá skupinové účty, tedy účty s 0 na konci.
Pasivní účet vl. zdrojů krytí 491 nahrazuje ZK a obvykle i další účty vl. zdrojů, zisk je většinou převeden z účtu 431 na účet 491.

Evidence nákladů ve fin. účetnictví

Náklad
= peněžní vyjádření spotřeby majetku, práce a cizích výkonů.
- představuje peněžní ocenění vstupů.
- vzniká úbytkem aktiv nebo přírůstek pasiv.



Náklad = je peněžní vyjádření spotřeby majetku, práce a cizích výkonů.
Výdaj = znamená úbytek peněz.

Náklad a výdaj mohou vznikat současně (např. spotřeba materiálu, který byl zaplacen), ale může mezi nimi vznikat časový nesoulad (např. nájemné může být uhrazeno předem nebo se zpožděním).

Členění nákladů

1) Druhové členění
– vyjadřuje rozdělení nákladů do stejnorodých skupin podle jednotlivých druhů. Každý syntetický účet ve třídě 5 představuje nákladový druh.

2) Podle potřeb zjištění výsledku hospodaření

- provozní N (účtová sk. 50 – 55)
- finanční N (účtová sk. 56 – 57)
- mimořádné N (účtová sk. 58) = do mimořád. N patří např. N spojené s živelnými pohromami nebo mimořad. N vznikající při ukončení činnosti ÚJ.

3) Podle místa vzniku (členění podle vnitropod. útvarů)

- ÚJ potřebuje znát objem nákladů nejen za podnik jako celek, ale také za jednotlivé vnitropodnikové útvary. (např. závody, prodejny). Ve stejném členění zjišťuje i výnosy a výsledek hospodaření.

4) Členění N podle závislosti na objemu výkonu

a) fixní (stálé) – nemění se s objemem výkonů, např. nájemné, odpisy
b) variabilní (proměnlivé) – mění se s objemem výkonu např. spotřeba materiálu, mzdy výr. dělníků

Zásady pro účtování N

1) Zásada komulace (shromažďovat)
– N účtujeme narůstajícím způsobem od začátku ÚO. Účty nemají počáteční zůstatky, ÚJ může zjistit objem nákladů za celé ÚO nebo za období kratší.

2) Zákaz kompenzace
– N a V stejného druhu nemohou být účtovány na stejném účtě (např. pro N úroky je určen 562, pro V úroky 662)

3) Časová a věcná souvislost N
– všechny N musí být zaúčtovány v ÚO, kterého se týkají bez ohledu na to, kdy byly zaplaceny (např. nájemné roku 2002 musí být zaúčtováno v N roku 2002 i kdyby bylo uhrazeno v roce jiném).

4) Uzavírání N
– ke konci ÚO se úhrn N převádí na účet 710 – účet Z/Z

5) Analytická evidence N
– je vedena podle požadavku zákona o dani z příjmů (např. u účtu cestovné 512 je vždy vedena analytika, cestové do limitu, který je dán zákonem o cestovních náhradách a cestovné nad limit) nebo podle potřeb ÚJ.


Pokud dojde k zaúčtování N ve vyšší částce než byla skutečná spotřeba, musíme zaúčtovat snížení N na straně D.

Rozdělení zisku

Disponibilní zisk je pro ÚJ významným vl. zdrojem krytí. K 1.1. o něm účtujeme na pasivním účtu 431, je-li výsledkem hospodaření ztráta představuje snížení vlastních zdrojů.




Rozdělení zisku v akciové společnosti je upraveno:

1) Obchodním zákoníkem – a. s. musí tvořit zákonný rezervní fond, v 1. roce, ve kterém vytvořila zisk ve výši 20% ZK (431/421). Zákonný rezervní fond je určen zejména na úhradu ztráty.
- v souladu s obchod. zákoníkem musí být také uhrazena případná ztráta z předchozích let (431/429).

2) Rozhodnutím valné hromady nebo stanov:

- je možné zvýšit ZK = 431/419
- tvořit statutární fondy (odměny pro členy představenstva) = 431/423
- ostatní fondy (např. sociální fond pro potřeby zaměstnanců) = 431/427
- vyplatit zaměstnancům podíly na zisku
- vyplatit dividendy akcionářům = 431/364

Zdaňování dividend
Pokud ÚJ vyplácí akcionářům dividendy musí je zdanit 15% daní z příjmu. O těchto 15% se snižuje závazek vůči akcionářům na MD-364 a vzniká závazek vůči FÚ na D-342.


Účet 431 nesmí mít k 31.12. zůstatek. Pokud by zisk nebyl zcela rozdělen zaúčtujeme jeho převod z účtu 431 na účet 428.

Zahajovací rozvaha

= a. s. ji sestavuje ke dni svého vzniku, to znamená ke dni zápisu do OR. V aktivech jsou obvykle pohledávky za upsaný vl. kapitál, bankovní účty, případně další složky majetku, které byly vloženy jako nepeněžitý vklad.V pasivech je vždy ZK.

Emisní ážio

= je vl. zdrojem krytí, patří do skupiny kapitálových fondů, vzniká jako kladný rozdíl mezi prodejní cenou akcie a její jmenovitou hodnotou. Obvykle nevzniká při vzniku a. s., ale až během její činnosti v případě, že se rozhodne zvýšit ZK vydáním nových akcií.

Zvýšení ZK
- je upraveno obchodním zákoníkem, rozhoduje o něm valná hromada.

Můžeme ho zvýšit:

1) Emisí nových akcií (353/419)
2) Zvýšení ZK ze zisku (431/419)
3) Vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie
- a. s. v případě krátkodobého nebo dlouhodobého nedostatku peněž. prostředků
může vydat dluhopisy(375/241-krátkodobé dluhopisy), které věřiteli umožňují, aby se rozhodl, zda po uplynutí splatnosti bude chtít vrátit peníze a zaplatit úroky nebo zda dluhopis vymění za akcie a. s.(241/419). Pokud se rozhodne pro výměnu za akcie dojde v a. s. ke zvýšení ZK.

Snižování ZK
- je upraveno obchodním zákoníkem, rozhoduje o něm valná hromada.

1) a. s. může ZK snížit, aby uhradila ztrátu minulého roku nebo let předchozích - v případě úhrady ztráty účtujeme o změně ZK na MD-419 a vyrovnání ztráty na D-429 nebo 431. Po zápisu do OR snížíme ZK 411/419

2) stažením části vlastních akcií z oběhu
- pokud ÚJ rozhodne o odkoupení části vl. akcií, účtuje o nich v PC na aktivním účtu 252 MD, může je mít k držení max. 3 roky. Během této doby se ji buď podaří akcie prodat (úbytek561/252 a tržba z prodeje221/661) a vrátit je zpět do oběhu nebo tyto akcie zničí, v tom případě dochází ke snížení ZK o jejich jmenovitou hodnotu.

pokud ÚJ akcie zničí dojde ke snížení ZK ve jmenovité hodnotě akcií a úbytku vl. akcií v jejich PC. Pokud se PC a jmenovitá hodnota liší je rozdíl vypořádán s některým účtem vl. zdrojů (např.emisní ážio). Na účtu 252 účtujeme vždy o PC akcií, na účtech 419,411 vždy o jmenovité hodnotě. O tom, ze kterého vl. zdroje bude rozdíl uhrazen rozhodne valná. hromada. Zničení – MD-419, D-252

Ostatní vl. zdroje krytí

Dalšími vl. zdroji jsou fondy ze zisku. V rámci fondů ze zisku tvoří družstva nedělitelný fond, který má stejné určení jako zákonný rezervní fond. Vl. zdroji jsou také kapitálové fondy, které jsou tvořeny jinak než ze zisku patří sem např. emisní ážio, přijaté dary. Vl. zdrojem je také

Daně a dotace

Účtová skupina 34 je vyhrazena pro účtování vztahů:

1) ke státnímu rozpočtu
2) k finančním úřadům
3) ke správním orgánům



343 – DPH

Na účtu 343 účtujeme o DPH, která je daní nepřímou.
Na MD 343 účtujeme o DPH na vstupu, která představuje nárok na odpočet nebo vrácení DPH fin. úřadem.
Na D-343 se účtuje o DPH na výstupu, která je závazkem vůči fin. úřadu.

FO i PO, která je podnikatelským subjektem může být v souladu se zákonem o DPH plátcem této daně. Zákon o DPH stanoví podmínky při jejichž splnění se účetní jednotka musí zaregistrovat jako plátce DPH.
V ostatních případech může být dobrovolným plátcem DPH.
Základní sazba DPH je 22%, snížená 5%.

Je-li materiál nakupován od plátce DPH musí být zdaněn DPH.
O DPH účtujeme na účtu 343, který může mít zůstatek na straně MD i D.

Při nákupu účtuje o DPH na vstupu na MD 343 a závazku vůči dodavateli na D 321.
Tato daň představuje pohledávku vůči finančnímu úřadu.
DPH není součástí pořizovací ceny.

Pokud bylo zboží již nakoupené s DPH a my ho prodáváme a jsme také plátci DPH, musíme při prodeji vyúčtovat podíl DPH z prodejní ceny.
Při prodeji jde o DPH na výstupu účtujeme na D-343 vůči finančnímu úřadu vzniká závazek.

341, 342

Pro zaúčtování daní z přijmu (přímých daní) PO a FO jsou určeny účty 341 a 342.

Účet 341 použije ÚJ pokud je současně plátcem i poplatníkem daně, tedy např. platí-li za sebe daň z příjmu PO.

Na MD-341 se účtují uhrazené zálohy na daň i úhrada celkové daňové povinnosti.
Na D-341 se účtuje předpis daňové povinnosti. Tato daň je pro ÚJ nákladem na MD-účtu skupiny 59.

Př.: 1) VBÚ – úhrada zálohy na daň z příjmu PO 300 000,-- 341/221
2) Předpis daně z přijmu z běžné činnosti 700 000,-- 591/341
3) VBÚ – úhrada doplatku daně 400 000,-- 341/221

Účet 342 se používá pokud je ÚJ plátcem, ale nikoli poplatníkem daně z příjmu např. při zdanění mzdy zaměstnance nebo dividendy akcionáře.

Př.: 1) ZVL – srážka zálohy daně z přijmu 3000,-- 331/342
2) VÚD – ze zisku přiznány dividendy 50 000,-- 431/364
3) VÚD – zdanění dividend 15% 7 500,-- 364/342
4) VBÚ – odvedeme daň z přijmu FÚ 10 500,-- 342/221

345

Na účtu 345 se účtuje spotřební daň, silniční daň, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí.

Kromě spotřební daně jsou ostatní daně pro ÚJ nákladem na MD účtu skupiny 53.

Na MD-345 účtujeme úhradu zálohy i doplatku daně.
Na D-345 předpis daňové povinnosti

Př.: 1) VBÚ – úhrada zálohy na silniční daň 2 000,-- 345/221
2) Předpis daně z nemovitosti 3 500,-- 532/345
3) Předpis silniční daně 4 500,-- 531/345
4) VBÚ a) úhrada zbytku silniční daně 2 500,-- 345/221
b) úhrada daně z nemovitosti 3 500,-- 345/221
c) vrácen nadměrný odpočet DPH 15 000,-- 221/343
5) Předpis darovací daně 7 200,-- 538/345
6) VBÚ – úhrada darovací daně 7 200,-- 345/221

Spotřební daň vstupuje do PC výrobku = 111/345

346,347

Ve skupině 34. jsou zařazeny také účtu 346 a 347, které slouží k zaúčtování účelových dotací.
Účelové dotace představují nenávratný příděl peněz ze státního rozpočtu nebo rozpočtu obce.

Na MD 346 nebo 347 účtujeme nárok na dotace
Na D příjem dotace.

Je-li dotace určena na dlouhodobý majetek zaúčtuje se na D-042 snížení PC majetku a MD 346 nebo 347.
Je-li určena na úhradu provozních nákladů, zaúčtuje se do výnosů na D-648.

Př.: 1) Nárok na dotaci na dl.majetek ze SR 100 000,-- 346/042
2) VBÚ-přijata dotace 100 000,-- 221/346
3) DF za dl. majetek 300 000,-- 042/321
+ 22% DPH 66 000,-- 343/321
4) Zařadíme do užívání 200 000,-- 022/042
5) Roční odpis – 20% PC 40 000,-- 551/082

Evidence vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdrojů

- jsou obsaženi na pasivních účtech třídy 4..
- účtová třída 4 obsahuje všechny vlastní zdroje krytí a dlouhodobé cizí zdroje
- krátkodobé cizí zdroje obsahují účtové třídy 2 a 3.

Vlastní kapitál
Rozdělení:
1) Základní kapitál
2) Fondy ze zisku
3) Kapitálové fondy
4) HV – zisk

Základní kapitál je v ÚJ tvořen vklady zakladatelů, společníků, ve státním podniku ho tvoří vklad státu, v s.r.o. vklady společníků, v a. s. vklady akcionářů.

ZK a. s. je dán souhrnem jmenovitých hodnot vydaných akcií. A. s. je založena podpisem zakladatelské smlouvy a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Založena může být:

1) Bez veřejné nabídky akcií – v tom případě výše ZK musí být min. 2 miliony, vklady mohou být peněžité i nepeněžité

2) S veřejnou nabídkou akcií – výše ZK musí být min. 20 milionu, vklady musí být pouze peněžité.


Při emisi akcií vzniká ÚJ pohledávka za upsaný vl. kapitál na MD – 353 a současně rostou vl. zdroje krytí na D-419.
Teprve po zápisu do OR účtujeme o zvýšení ZK MD-419, D-411

Pokud a. s. vyžaduje při vydání akcií nejprve splacení určité jistiny (obvykle ve výši 10%) dochází k přírůstku peněz na MD-221 a vzniku závazku vůči budoucímu akcionáři na D-379. Po zaúčtování emisí akcií dochází k vyrovnání pohledávek a závazků vůči akcionáři mezi účty MD-379, D-353.

Inventarizace dl. majetku

Musí být provedena min. 1x ročně
- u dl. hmotného majetku, který je v neustálém pohybu (železniční vagóny) je možné provádět inventarizaci průběžně, to znamená nikoli k poslednímu dni ÚO, ale v jeho průběhu např. k 31.3.2002

• Je-li při inventarizaci zjištěn chybějící majetek účtujeme o jeho vyřazení z důvodu manka.
• Je-li při inventarizaci nalezen v účetnictví dosud neevidovaný majetek liší se účtování podle toho zda jde o majetek odpisový nebo neodpisový.
Odpisový majetek je zaúčtován na MD 01.,02. a D příslušného účtu oprávek 07.,08.
Neodpisový majetek je zaúčtován na MD 03. a D 413-Ostatní kapitálové fondy

- majetek je do účetnictví zařazen v reprodukční PC.

Opravné položky u dl. majetku

Při inventarizaci dl. majetku ÚJ posuzuje také vztah účetní hodnoty majetku (ZC) a jeho současné tržní hodnoty.

Pokud je ZC >tržní hodnota a ÚJ se domnívá, že toto snížení hodnoty je dočasné vytváří opravnou položku. Účtujeme o ni MD 559 a D příslušného účtu opravných položek ve skupině 09.
Nejpozději po uplynutí 1 roku musí být opravná položka zrušena MD 09. a D 659.
Pokud by snížení hodnoty bylo trvalé zaúčtovali bychom mimořádné N 582 a D-oprávky.

Pokud je ZC = tržní hodnotě – neúčtuje se o ni
Pokud je ZC < tržní hodnota – neúčtuje se o ni v souladu s účetní zásadou opatrnosti, podle které nemá ÚJ nadhodnocovat své aktiva.

Inventarizace pohledávek

Pohledávky podléhají inventarizaci k poslednímu dni ÚO. Při ni mohou být zjištěny pohledávky jejichž splácení považuje ÚJ za problematické.

Opravné položky k pohledávkám

ÚJ je tvoří u pochybných a sporných pohledávek, u kterých existuje riziko, že nebudou splaceny nebo dlužník vstoupil do konkurzu o vyrovnání.

Opravná položka představuje nepřímé snížení hodnoty pohledávky. Účtujeme o ni na MD nákladového účtu 558(jde-li o zákonnou opravnou položku) nebo 559(jde-li o ostatní opr. položky) a D pas. účtu 391.

Pokud v příštím ÚO není při inventarizaci prokázána jejich oprávněnost, jsou opravné položky zrušeny do výnosu (658, 659).

Zákonné opravné položky ovlivňují základ daně z příjmu a jsou upraveny zákonem o rezervách.
Ostatní opravné položky ovlivňují pouze účetní výsledek hospodaření, jsou upraveny vnitřní směrnicí ÚJ.

Inventarizace pokladny

- podle novely zákona o účetnictví platí od 1.1. 2002, že se inventarizace v pokladně provádí 1x ročně k poslednímu dni účetního období (ÚO).
- skutečný stav peněz v pokladně se při fyzické inventarizace provádí pomocí VÝČETKY. Na výčetce je uveden počet jednotlivých bankovek a mincí v pokladně.
- skutečný stav se porovnává se stavem účetním a je vyčíslen výsledek inventarizace:
a) SHODA – neúčtuje se o ni
b) MANKO – představuje náklad na MD 569-Manka a škody na fin.majetku a D 211.Předpis zaměstnanci MD 335 a D 668-Ostatní fin. výnosy
Zaměstnanec může manko uhradit:
1) hotově do pokladny – MD 211 a D 335.
2) na účet – MD 221 a D 335.
3) srážkou ze mzdy – MD 331-Zaměstnanci a D 335.


c) PŘEBYTEK – přírůstek v pokladně MD 211 a mimořádné výnosy D 668-Ostatní
fin. výnosy.

Inventarizační rozdíly cenin se účtují stejně jako inventarizační rozdíly v pokladně.

Inventarizace zásob

Při inventarizaci zásob může být 1) shoda
2) manko
3) přebytek

Charakter některých zásob je takový,že nelze zabránit určitým úbytkům. ÚJ může stanovit normy tohoto přirozeného úbytku. Obvykle jako určité procento z objemu roční spotřeby. Nezaviněný úbytek v rámci této normy považujeme za běžnou spotřebu zásob. Účtujeme o tom na MD 501 a D – příslušného účtu zásob.

Ostatní manka jsou nákladem na MD 549-Manka a škody a D příslušný účet zásob.
ÚJ může částečně nebo plně předepsat manko k úhradě odpovědnému zaměstnanci. Účtujeme o vzniku pohledávky na MD 335 a mimořádné výnosy na D 648.

Přebytek znamená zvýšení na MD příslušného účtu zásob a mimořádný výnos na D 648.

Oceňování materiálu při inventarizaci

Při inventarizaci ÚJ porovnává nejen účetní a skutečný stav materiálu a účtuje o inventarizačních rozdílech, ale porovnává také účetní hodnotu materiálu s reálnou tržní cenou. Při tomto porovnávání může být zjištěno:
1) účetní hodnota = tržní cena – neúčtuje se o ničem
2) účetní hodnota <> tržní cena – posuzuje se zda jde o trvalé nebo dočasné snížení hodnoty.
- domníváme-li se, že jde o snížení dočasné účtujeme o vytvoření opravné položky.

Účtování opravných položek

Tvorba opravných položek je pro ÚJ nákladem MD 559-Tvorba opravných položek a tvoříme opravnou položku na D191-Opravné položky k materiálu (pasivní účet).
- po uplynutí jednoho ÚO je opravná položka zrušena na MD 191 a D 659-Zúčtování opravných položek.
- pokud snížení hodnot materiálu stále trvá účtujeme o tomto trvalém snížení na účtu MD 549-Škody a D 112.

Inventarizace pohledávek

Pohledávky podléhají inventarizaci k poslednímu dni ÚO. Při ni mohou být zjištěny pohledávky jejichž splácení považuje ÚJ za problematické.

Opravné položky k pohledávkám

ÚJ je tvoří u pochybných a sporných pohledávek, u kterých existuje riziko, že nebudou splaceny nebo dlužník vstoupil do konkurzu o vyrovnání.

Opravná položka představuje nepřímé snížení hodnoty pohledávky. Účtujeme o ni na MD nákladového účtu 558(jde-li o zákonnou opravnou položku) nebo 559(jde-li o ostatní opr. položky) a D pas. účtu 391.

Pokud v příštím ÚO není při inventarizaci prokázána jejich oprávněnost, jsou opravné položky zrušeny do výnosu (658, 659).

Zákonné opravné položky ovlivňují základ daně z příjmu a jsou upraveny zákonem o rezervách.
Ostatní opravné položky ovlivňují pouze účetní výsledek hospodaření, jsou upraveny vnitřní směrnicí ÚJ.

Odpis pohledávky

ÚJ odepisuje pohledávky ztrátové a nedobytné, tedy takové u nichž nepočítá s úhradou v plně nebo ani v částečné výši. Odpis představuje přímé snížení pohledávky, přímo na D-účtu pohledávek a MD-546.
Pohledávky je možno odepisovat postupně nebo jednorázově. Zákon o dani z příjmu stanoví, kdy je účet 546 nákladem pouze účetním a kdy ovlivní i základ daně z příjmu (např. když dlužník zemře a pohledávku nelze vymáhat na dědicích, když soud zamítne návrh na konkurz a na vyrovnání).
Pokud by byla uhrazena odepsaná pohledávka vznikl by výnos na účtu 646.

Reklamace materiálu

Před převzetím materiálu na sklad dochází k jeho kontrole množství i kvality. Jsou-li v dodávce materiálu shledány závady, vyhotoví ÚJ protokol o vadách a uplatní své nároky formou reklamace.
- vůči dodavateli vzniká pohledávka na MD 315-Ostatní pohledávky a D 111.

• Dodavatel posoudí oprávněnost reklamace a zasílá dobropis, který obsahuje částku uznané reklamace.
- na základě dobropisu účtujeme o snížení závazku vůči dodavateli na MD 321 a snížení pohledávky vyplývající z reklamace D 315.

Byla-li DF vystavena s DPH musíme její podíl vyúčtovat i na základě dobropisu MD 321 a D 343.

• Není-li reklamační nárok uznán v plné výši účtujeme podle vnitřního účetního dokladu na MD 588-Mimořádné náklady a D 315.

• Reklamační nárok může být i vyřešen tak, že dodavatel zašle chybějící materiál nebo vymění vadnou část zásilky za správnou. V tom případě účtujeme o pořízení materiálu na MD 111 a snížení pohledávky na D 315. Materiál je převzat na sklad a z BÚ je uhrazena celá fakturovaná částka.

Účtování záloh vyplacených z pokladny

- zaměstnancům vyplacena záloha – MD 335-Pohledávky za zaměstnance a D 211.
- zaměstnanec předložil vyúčtování MD nákladový účet např. 501-spotřeba materiálu nebo 512-cestovné a D 335.

Vyplacené provozní zálohy

Mezi dodavateli a odběrateli často dochází k tomu, že odběratel vyplácí dodavateli provozní zálohu, při placení zálohy vzniká pohledávka na MD 314 a úbytek peněz. DF je vyúčtovaná běžným způsobem. Mezi účty 321/314 je poté vyúčtovaná záloha a z BÚ uhrazen zbylý rozdíl 321/221.

Přijaté provozní záloha

Pokud dodavatel dostane od odběratele provozní zálohu, účtuje o přírůstku peněz a vznik závazku vůči odběrateli na D 324-Přijaté zálohy. Po vyfakturování celkové částky vzniká pohledávka na účtu 311 a na straně D výnosový účet. Mezi účty 324/311 je pak záloha vyúčtována. Proplacena na BÚ je pak pouze zbývající část.

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace

Je upravena zákonem o účetnictví. Provádí se u veškerého majetku a závazku ÚJ.
Pro většinu majetku a závazku se inventarizace provádí 1x ročně k poslednímu dni ÚO.
Pro některé skupiny majetku stanoví zákon výjimky:
- inventarizace u peněz v hotovosti se provádí 1x ročně.
- u dlouhodobého hmotného majetku 1x za dva roky
- u zásob je možné provádět inventarizaci průběžně

Etapy inventarizace:

1) Inventura – je to zjištění skutečného stavu majetku a závazku. U hmotného majetku se provádí inventura fyzická (přepočítání, změření,…). U ostatního majetku a závazku (pohledávky, BÚ) se provádí inventura dokladová. Skutečný stav je zjištěn např. z vystavených a přijatých faktur nebo výpisu z účtu.

2) Porovnávání skutečného stavu maj. a závazku se stavem účetním
a) stav účetní = stav skutečný - SHODA
b) stav účetní > stav skutečný - MANKO (schodek)
c) stav účetní < stav skutečný - PŘEBYTEK

3) Zjištění příčin inventarizačních rozdílů a stanovení odpovědnosti
- u některých druhů zásob může dojít k přirozenému úbytku, který je způsoben povahou daného materiálu nebo zboží (rozprášení mouky, zkažení ovoce).
- za některé inventarizační rozdíly nese vinu odpovědný zaměstnanec
- některé mohou být způsobeny neznámým pachatelem

4) Zaúčtování inventarizačních rozdílů
- účetnictví musí vždy pravdivě odrážet skutečnost a proto při inventarizaci musí být
stav účetní přizpůsoben stavu skutečnému.

Inventarizaci provádí inventarizační komise, jejichž členy jmenuje vedení ÚJ.

Výsledkem inventury je inventurní soupis, který představuje seznam veškerého majetku a závazku.

Výsledkem celé inventarizace je inventarizační zápis, který obsahuje veškeré výsledky inventarizace, v případě zjištění inventarizačních rozdílů, jejich příčiny, odpovědnost a návrh na jejich vypořádání.

Směnky k úhradě

ÚJ, která nemá na zaplacení svého závazku dodavateli, mohou vystavit směnku, která představuje závazek na pasivním účtu 322-Směnky k úhradě. Hodnota směnka je proti původnímu závazku vyšší o úrok, který je nákladem na 562.

Postoupení pohledávky

Na základě písemné smlouvy může věřitel svou pohledávku převést na jinou ÚJ.
Pohledávky může být:

1) Prodána obvykle za nižší částku než je její jmenovitá hodnota
2) Postoupena za účelem splacení dluhu


Prodej a nákup pohledávky

ÚJ, která pohledávku prodává účtuje:

1) úbytek pohledávky v účetní (jmenovité) hodnotě jako náklad MD-546 a D-účtu pohledávky (např. 311)
2) Tržby z prodeje MD-221, D-646.

ÚJ, která pohledávku koupí, o ni zaúčtuje v PC na MD-315, D-221. Ve jmenovité hodnotě pohledávku eviduje na MD-751- podrozvahový účet Postoupení pohledávky.

Postoupení pohledávky

Pokud ÚJ svou pohledávku postoupí, aby uhradila závazek, účtuje:

1) O úbytku pohledávky v její účetní hodnotě MD-546 a D-účty pohledávek
2) O snížení závazku na MD-321, D-646 ve výši závazku.

Pohledávky a závazky z obchodního styku

Zúčtovacími vztahy jsou v účetnictví pohledávky a závazky, na rozvahových účtech třídy 3 se sledují:
1) Všechny pohledávky a krátkodobé závazky z obchodních vztahů (31., 32.)
2) Vztahy k zaměstnancům a institucím soc. a zdr. pojištění (33.)
3) Vztahy k fin. úřadu a dalším státním orgánům (34.)
4) Vztahy ke společníkům a podnikům v ekonomickém seskupení (35., 36.)
5) Přechodné účty aktiv a pasiv (38.)

Pohledávky a závazky se v momentě vzniku oceňují jmenovitou hodnotou.

Směnky k inkasu

Směnky jsou CP, jehož náležitosti upravuje zákon směnečný a šekový. Směnka je vždy vystavena na určitou peněžní částku.
Pokud ÚJ přijme od odběratele vůči kterému má pohledávku, směnku, účtuje o ni na aktivním účtu 312 – Směnky k inkasu. Celková směnečná částka je proti původní pohledávce vyšší o úrok, který je výnosem na účtu 662.

Eskont směnky

Směnku k inkasu může ÚJ předložit bance před splatností a požádat ji o poskytnutí eskontního úvěru, o eskontu směnky účtujeme na MD-313 a D – 312 v celkové směnečné sumě.
Banka si sráží diskont a eskontní provizi. Ve zbývající částce je poskytnut eskontní úvěr, který představuje závazek na D-232.
Pokud je směnka dlužníkem uhrazena v termínu, zasílá banka avízo na jehož základě dojde k vyrovnání pohledávek a závazků mezi účty 232 a 313.
Pokud směnečný dlužník směnku nezaplatí v termínu musí ÚJ bance splatit eskontní úvěr MD-232, D-221. A převzít zpět směnku MD-312, D-313.

Dividendy z akcií

Představují podíl na zisku a. s. pro příjemce jsou fin. výnosem z dlouh. majetku na D 665. ÚJ dostává dividendy již zdaněné 15% daní z příjmů.

Prodej majetkových CP

Při prodeji dlouhodobě držených akcií zaúčtujeme:
1) jejich úbytek v PC na MD 561 a D – příslušného fin. účtu 061,062,063
2) tržby z prodeje v prodejní ceně na D 661 a přírůstek pohledávek (378) nebo peněz.

Nákup dlužných CP (dluhopisu, směnka)

O nákupu dl. dlužných CP, které má ÚJ v úmyslu držet až do splatnosti účtujeme na aktivním účtu 065 z jejich vlastnictví plynou úroky, které jsou pro ÚJ výnosem na účtu 662, emitent z těchto úroků sráží 15% zálohu na daň z příjmu. Příjemce účtuje na účtu 662 o celkové částce úroku, na účtu MD 221 pouze o přijaté částce 85% a o sražení zálohy 15% na MD 341.

Analytická evidence k CP

K účtům CP ve skupině 06. a 25. musí ÚJ vést analytickou evidenci podle druhů CP, podle emitentů a podle měny.

Emise dl. dluhopisů (obligací)

Vydání dluhopisu musí dovolit ministerstvo financí, technicky zabezpečuje emisi většinou banka. Při vydání dluhopisu vzniká dl. závazek na pasivním účtu 473.
ÚJ hradí bance výdaje spojené s emisí, které představují náklad na účtu 568.
ÚJ se zavazuje v dohodnuté době odkoupit dluhopis zpět, zaplatit úroky.Účtujeme o tom stejně jako u emise krátkodobých dluhopisů.

Zúčtování se zaměstnanci

Struktura mzdy
1. Základní mzda
- úkolová
- časová
- podílová
- smíšená
- tarifní

2. Pohyblivé složky
a) nárokové – příplatky – přesčas, práce v noci, o svátcích, ve stíženém prostředí
b) nenárokové – prémie, odměny, osobní ohodnocení

= HRUBÁ MZDA

Srážky ze mzdy – zaměstnanec nedostane celou hrubou mzdu, zaměstnavatel mu z hrubé mzdy strhne:
1. Zákonné srážky
a) sociální pojištění
b) zdravotní pojištění
c) zálohu daně z příjmu

2. Ostatní srážky – výživné, spoření, splátky půjček.
- rozhoduje o nich většinou zaměstnanec sám, někdy zaměstnavatel nebo soud.

Účtování o mzdách probíhá podle zúčtovací a výplatní listiny, která obsahuje všechny složky mzdy jednotlivých zaměstnanců i údaje za podnik jako celek za kalendářní měsíc.
Zaměstnanec je povinen vést pro každého zaměstnance mzdový list.

Nemocenské dávky

Jsou-li zaměstnanci nemocní mají nárok na nemocenské dávky, které jsou hrazeny z prostředků sociálního pojištění.

- výpočet vychází z hrubé mzdy předchozího kalendářního čtvrtletí, který se dělí počtem odpracovaných dnů tohoto čtvrtletí = tím jsme zjistili denní příjem – podle denního příjmu se koukneme do tabulky s peněžním zařazením nemocenských dávek. Zaměstnanec má první 3 dny nárok vždy na ………..z té částky do které se řadí podle denního příjmu a ostatní dny na………..

Účtování mzdy

Hrubá mzda je pro zaměstnavatele nákladem na MD 521 a závazkem vůči zaměstnancům na
D pasivního účtu 331.

Takzvaná velká organizace (zaměstnávají nad 25 zaměstnanců) účtuje také o nároku zaměstnanců na nemocenské dávky. Tento nárok je závazkem vůči zaměstnancům na D 331 a snížení závazku vůči SSZ (správa soc. zabezpečení) na MD 336.

Veškeré srážky ze mzdy účtujeme jako snížení závazku vůči zaměstnancům na MD 331 a zvýšení závazku vůči příjemci peněz na D některého pasivního účtu. U srážky soc. a zdrav. pojištění účet 336, u srážky daně z příjmu účet 342, u ostatních srážek účet 379.

Soc. a zdrav. pojištění je povinen platit za své zaměstnance i zaměstnavatel, vypočítává ho z hrubé mzdy. Pojištění je pro něj nákladem na MD 524 a závazkem vůči správě soc. zabezpečení a zdr. pojištění na D 336.

K účtu 336 musí být vedena analytická evidence, která rozlišuje soc. pojištění (vztah ke správě soc. zabezpečení) a zdrav. pojištění (vztah ke zdrav. pojišťovnám).
336-1 = soc. pojištění
336-2 = zdrav. pojištění

Povinná evidence zaměstnanců

MZDOVÝ LIST = jeho náležitosti určuje zákon o dani z příjmu. Je veden zvlášť pro každého zaměstnance. Obsahuje údaje za 1 rok.
Obsahuje – osobní údaje
- pracovní a platové zařazení
- veškeré údaje o mzdě za kal. měsíce a rok jako celek (např. všechny složky HM, čerpání dovolené, náhrady mzdy, počet dnů nemoci, nem. dávky, veškeré srážky ze mzdy, čistá mzda, částka k výplatě)

EVIDENČNÍ LIST DůCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ – mzdová účetní ho vyplňuje jednou za rok. Také ho podepisuje a ještě se podepisuje příslušný zaměstnanec.
Obsahuje - osobní údaje
- každý rok výši hrubé mzdy
- údaje o tom, zda rok je odpracovaný z hlediska nároku na důchod

ZÚČTOVACÍ A VYPLATNÍ LISTINA = účetní doklad, podle kterého se o mzdách účtuje. Sestavuje se každý měsíc. Představuje analytickou evidenci k účtu 331.

Obsahuje údaje o všech složkách mzdy i srážkách ze mzdy za jednotlivé zaměstnance, i za všechny zaměstnance celkem.

POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ (zápočťák) – je zaměstnavatel povinen ho vystavit zaměstnanci při ukončení pracovního poměru.

Jsou zde uvedeny osobní údaje, celková odpracovaná doba. Může se uvést např. čerpaná dovolená, délka prac. neschopnosti za poslední rok, srážky ze mzdy…..

Úvěrové CP

Nákupem dlužných CP (dluhopisů) ÚJ půjčuje krátkodobě volné peněžní prostředky.

Nákup

O nákupu dluhopisů účtujeme na aktivním účtu 256.
Po uplynutí doby, na kterou byl dluhopis vydán ho ÚJ prodává zpět emitentovi. Má právo na úhradu úroků.
Pokud by ÚJ nakoupila dlužné CP za účelem obchodování s nimi, tedy s úmyslem prodat je před uplynutím doby splatnosti, účtovala by o nich na aktivním účtu 253.
Úrok je fin. výnosem na D 666 a zároveň zvýšení pohledávky na MD 378 v celkové nezdaněné výši (částka brutto), 15% záloha na daň z příjmu, která byla sražena emitentem dluhopisu představuje pohledávku (snížení závazku) vůči fin. úřadu na MD 341 a snížení pohledávky D 378. 85% je připsáno na BÚ (netto) MD 221 a D 378.

Emise krátkodobých dluhopisů

ÚJ vydává dluhopisy, aby si půjčila dočasně chybějící peněžní prostředky. Při emisi vzniká pohledávka na MD 375 – aktivní účet a závazek na D pasivního účtu 241. Po odkoupení dluhopisu věřitelem přibývají peníze na MD 221 a klesají pohledávky na D 375.
Po uplynutí doby, na kterou byl dluhopis vydán ho ÚJ musí odkoupit zpět a uhradit úrok. Úrok je na MD 562, 15% představuje zálohu na daň z příjmu a je závazkem vůči fin. úřadu na D 342. 85% úroku je závazkem vůči vlastníku dluhopisu na D 379.

Dlouhodobý finanční majetek

Tvoří:
1) majetkové účasti – jde o CP, které znamenají pro vlastníka podstatný nebo rozhodující vliv ve společnosti emitenta. ÚJ má rozhodující vliv pokud vlastní akcie s JH vyšší než 50% ZK emitenta. Podstatný vliv 20-50% ZK.
2) realizovatelné CP a podíly (063) – patří sem např. majetkové CP, které neznamenají podstatný ani rozhodující vliv.
3) dlužné CP držené do splatnosti (065)
4) dlouhodobě poskytnuté půjčky (066, 067)
5) ostatní dlouhodobý fin. majetek (069) – např. dlužné CP uniž ÚJ nepředpokládá držení do splatnosti.

Nákup majetkových CP

ÚJ je oceňuje pořizovací cenou, která se vytváří na účtu 043, vzniká závazek na D pasivního účtu 367.
Podle výše podílu na ZK emitenta jsou pak CP zaúčtovány na účet 061, 062, 063.
Obchodníkovi s CP (makléři) je obvykle nejprve vyplacena záloha, která znamená úbytek z BÚ a vznik pohledávky na MD 378. Mezi účty 378 a 367 je pak záloha zúčtována a z BÚ doplacena zbývající částka.
Vyúčtování makléře nebo poplatky burze zvyšují PC akcie a představují závazek na D 379.

Evidence CP

Členění CP
1) krátkodobé
2) dlouhodobé

Členění CP
1) Majetkové – vlastník se stává podílníkem na majetku emitenta, může se podílet na zisku např. formou dividend a na řízení společnosti např. účastí na valné hromadě. Majetkové CP jsou např. akcie.
Při nákupu maj. CP na dobu kratší než 1 rok, ÚJ obvykle předpokládá jejich prodej za vyšší částku.

2) Úvěrové – jejim nákupem ÚJ půjčuje své dočasně volné peněžní prostředky, po
uplynutí dohodnuté doby má právo na vrácení této částky a úhradu úroku.
Je to např. dluhopis.


Krátkodobé cenné papíry

Krátkodobé CP ÚJ nakupuje při krátkodobém přebytku finančních prostředků, účelem je získaní výnosu z jejich opětovného prodeje nebo z úroků.

O nákupu krátkodobých CP účtujeme na aktivních účtech skupiny 25. oceňujeme je pořizovací cenou. Pořizovací cena zahrnuje i náklady spojené s pořízením např. provize makléři, poplatky burze.

Majetkové CP
Nákup

Nákup obvykle zprostředkovává makléř, účtujeme MD 259 a D 379. PC se vytváří na účtu 259. Závazky vznikající při nákupu maj. CP účtujeme na D 379-Jiné závazky. V PC jsou pak CP převedeny na aktivní účet 251-Majetkové CP k obchodování. Středisko CP vede přehled o změnách ve vlastnictví akcií , o pohybu na účtu 251 účtujeme na základě výpisu ze Střediska CP.
Dividendy

Pokud ÚJ jako vlastník akcií dostane dividendy účtuje o nich jako o finančním výnosu na účtu 666.
Dividendy daní akciová společnost, která je vplácí 15% daň z příjmů.
ÚJ musí vézt k účtu 251 analytickou evidenci podle druhů CP emitentů a měn.

Prodej

Při prodeji musí ÚJ vyúčtovat:
1) úbytek CP v PC na MD 561 a D 251
2) tržby z prodeje v prodejní ceně na D 661 a MD 378 nebo příbytek peněz.

Převedení majetku z osobního užívání do podnikání

Tento způsob pořízení majetku používá invidualní podnikatel, což je FO, která dobrovolně určuje v soustavě podvojného místo jednoduchého účetnictví. Veškeré vl. zdroje krytí eviduje na účtu 491. Při převedení majetku z osob. užívání do podnikání dochází k přírůstku příslušného majetkového účtu (02.) a zvýšení účtu 491.

Drobný hmotný majetek

- je majetek jehož VC nepřekročí 40 000,- a jeho doba používání je delší než 1 rok
- ÚJ může o něm účtovat: a) jako o materiálu na účtech skupiny 11.
b) jako o dlouhodobém drobném hm. majetku – o jeho
pořízení účtujeme prostřednictvím účtu 042 a evidujeme ho na účtu 022
- do N jeho VC přeneseme prostřednictvím odpisů. Musí být odepisován nejméně 2 roky. K jeho vyřazení
dochází ve VC z účtu oprávek k drobnému dl. h.
majetku a k účtu 022.

Drobný nehmotný majetek
- je majetek se vstupní cenou do 60 000,- a dobou používání delší než 1 rok. ÚJ o něm může účtovat:
1) jako o dlouhodobém majetku na příslušném účtu třídy 0..
2) jako o nákladech 518-Ostatní služby.

Pořízení dl. majetku na zálohu

Pokud ÚJ při pořízení dl. majetku poskytne dodavateli zálohu vzniká ji vůči němu pohledávka na aktivním účtu 051 nebo 052. Po dojití faktury je záloha vyúčtována mezi účty 321 a 051 nebo 052. Z BÚ je pak dodavateli uhrazen rozdíl mezi fakturovanou částkou a vyplacenou zálohou.

Pronajmutí dl. majetku = leasing

Dlouhodobý majetek může jeho vlastník pronajmout jiné ÚJ. Podle toho zda po uplynutí pronájmu dochází ke změně vlastnických práv k dl. majetku rozlišujeme pronájem operativní (provozní) nebo finanční.

Provozní leasing – jde o krátkodobý pronajmutí, kdy doba najmutí je kratší než doba životnosti dl. majetku. Po skončení leasingu se předmět vrací pronajímateli. Provozní leasing se uskutečňuje na základě nájemní smlouvy.
Nájemce (kdo si ho půjčuje) – hradí pronajímateli nájemné, které je pro něj nákladem na MD 518 a také vzniká závazek na pasivním účtu 325-Ostatní závazky nebo dochází přímo k úhradě z BÚ. Nájemné podléhá 22% DPH, která je daní na vstupu MD 343 a D 325 nebo úbytek peněz. Najatý majetek je evidován v PC na podrozvahovém účtu 750.

Finanční leasing – je zpravidla dlouhodobým pronajmutím na stanovenou dobu použitelnosti majetku, provádějí ho zpravidla leasingové společnosti jako svou hlavní činnost. Je upraven leasingovou smlouvou (smlouva o koupi najaté věci). Po ukončení leasingu přecházejí vlastnická práva z pronajímatele na nájemce buď bezplatným převodem nebo prodejem za ZC.
Nájemce platí pronajímateli nejprve navýšenou splátku(akontace). Tato splátka nesmí zůstat v nákladech nájemce (výnosech pronajímatele) v celé částce v prvním roce. Musí být rozdělena rovnoměrně do celého období, na které je uzavřena leasingová smlouva. Nájemce pak hradí pravidelně splátky. Tyto splátky zahrnují podíl na PC majetku, marži leasingové společnosti a DPH.
Marže je pro leasingovou společnost výnosem, ze kterého musí uhradit veškeré náklady (odpisy dl. maj., opravy, pojištění) a vytvořit zisk.
Nájemce o splátce účtuje na MD 518 a D 325, a DPH MD 343 a D 325.
a) O bezplatném převodu účtuje na MD 02. a D 08.
b) O prodeji za ZC účtuje na MD 04. a 321 nebo úbytek peněz + DPH MD 343 a D 321

Odpisy dl. majetku

- Účetní odpisy upravuje zákon o účetnictví, o způsobu účetního odpisování určuje sama ÚJ, tak aby účetní odpisy vyjadřovali skutečné opotřebení majetku (např. na závislosti na času nebo výkonu). Způsob účet. odepisování upravuje odpisový plán. O účet. odpisech účtujeme.

- Daňové odpisy upravuje zákon o dani z příjmu, odpisy v této daňové výši ovlivňují základ daně z příjmů. Zákon určuje, který majetek se neodepisuje např. pozemky a umělecká díla, protože jejich hodnota neklesá opotřebením. U dl. nehmotného majetku se účet. odpisy rovnají daňovým.

Daňové dopisy máme
A) lineární = vychází z odpisových sazeb, které vyjadřují % z PC, která má být v daném roce odepsána. Částka odpisu je v 1.roce nižší, v dalších letech stále stejná.
VÝPOČET = PC x sazba
--------------
100
B) degresivní = největší část PC je odepsána na začátku odepisování, v dalších letech
částka odpisu postupně klesá. Výpočet vychází z koeficientu.
VÝPOČET VC 2 x (PC – Oprávky)
1 rok = ------- další roky = ------------------------
K K – n
VC- vstupní cena
PC – Oprávky = ZC
K = koeficient
n = počet dosud odepsaných let

- máme 5 odpisových skupin a určují kolik min. let musíme jaký majetek odepisovat,
- je to nepřímé odepisování

Účtování odpisů
Účtujeme o nich na MD 551 a o přírůstku celkového opotřebení na D příslušného účtu oprávek ve skupině 07., 08.

odpis = je opotřebení za 1 ÚO
oprávky = je celkové opotřebení

Drobný hmotný majetek

- je majetek jehož VC nepřekročí 40 000,- a jeho doba používání je delší než 1 rok
- ÚJ může o něm účtovat: a) jako o materiálu na účtech skupiny 11.
b) jako o dlouhodobém drobném hm. majetku – o jeho
pořízení účtujeme prostřednictvím účtu 042 a evidujeme ho na účtu 022
- do N jeho VC přeneseme prostřednictvím odpisů. Musí být odepisován nejméně 2 roky. K jeho vyřazení
dochází ve VC z účtu oprávek k drobnému dl. h.
majetku a k účtu 022.




Pořízení dlouhodobého majetku

1) nákupem
2) vlastní výrobou
3) bezúplatným nabytí
4) převedením z osobního vlastnictví do podnikání
5) finančním leasingem

Nákup dlouhodobého majetku

Nakoupení dlouhodobého majetku oceňujeme PC, do které patří cena pořízení, vedlejší náklady spojené s pořízením zejména doprava, montáž, clo, úroky z úvěru na dlouhodobí majetek zaplacené do jeho zařazení do užívání, průzkumné a geologické práce, umělecká díla, která jsou součástí objektu, N na zavedení plynu, vody, elektřiny, N na projektové práce.

Do PC nepatří úroky z úvěru splacené po zařazení majetku do užívání, výdaje na zaškolení pracovníků, poplatky a penále a náhrady škod.

Vlastní výroba dlouhodobého majetku

Dl. majetek vytvořený vl. výrobou oceňujeme vlastními náklady, které byli při jeho výrobě vynaloženy.

Bezúplatné nabytí majetku

Tento majetek je oceňován reprodukční PC, což je cena, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje. Obvykle ji stanoví soudní znalec.
a) darování majetku
b) převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu
c) dědění majetku

Převedení majetku z osobního užívání do podnikání

Tento způsob pořízení majetku používá invidualní podnikatel, což je FO, která dobrovolně určuje v soustavě podvojného místo jednoduchého účetnictví.

Inventarizace dl. majetku

Musí být provedena min. 1x ročně
- u dl. hmotného majetku, který je v neustálém pohybu (železniční vagóny) je možné provádět inventarizaci průběžně, to znamená nikoli k poslednímu dni ÚO, ale v jeho průběhu např. k 31.3.2002

• Je-li při inventarizaci zjištěn chybějící majetek účtujeme o jeho vyřazení z důvodu manka.
• Je-li při inventarizaci nalezen v účetnictví dosud neevidovaný majetek liší se účtování podle toho zda jde o majetek odpisový nebo neodpisový.
Odpisový majetek je zaúčtován na MD 01.,02. a D příslušného účtu oprávek 07.,08.
Neodpisový majetek je zaúčtován na MD 03. a D 413-Ostatní kapitálové fondy

- majetek je do účetnictví zařazen v reprodukční PC.

Opravné položky u dl. majetku

Při inventarizaci dl. majetku ÚJ posuzuje také vztah účetní hodnoty majetku (ZC) a jeho současné tržní hodnoty.

Pokud je ZC >tržní hodnota a ÚJ se domnívá, že toto snížení hodnoty je dočasné vytváří opravnou položku. Účtujeme o ni MD 559 a D příslušného účtu opravných položek ve skupině 09.
Nejpozději po uplynutí 1 roku musí být opravná položka zrušena MD 09. a D 659.
Pokud by snížení hodnoty bylo trvalé zaúčtovali bychom mimořádné N 582 a D-oprávky.

Pokud je ZC = tržní hodnotě – neúčtuje se o ni
Pokud je ZC < tržní hodnota – neúčtuje se o ni v souladu s účetní zásadou opatrnosti, podle které nemá ÚJ nadhodnocovat své aktiva.

Analytická evidence dl. majetku

Je vedena na inventárních kartách. Každá inventární karta obsahuje údaje o jednom inventárním předmětu.
Inventárním předmětem může být jednotlivá věc, zařízení s vybavením, soubor předmětů, který svou funkci plní jako celek.

Inventární karta obsahuje 1) název předmětu a jeho inventární číslo
2) datum a způsob pořízení
3) datum zařazení do užívání
4) vstupní cena
5) způsob účetního odepisování
6) metodu daňového odepisování
7) částku ročních účetních i daňových odpisů 8) umístění předmětu
9) datum a způsob vyřazení

- když dáváme majetek do užívání tak se to projeví na Zápisu do užívání
- při vyřazení se to projeví na Zápisu o vyřazení

Drobný nehmotný majetek
- je majetek se vstupní cenou do 60 000,- a dobou používání delší než 1 rok. ÚJ o něm může účtovat:
1) jako o dlouhodobém majetku na příslušném účtu třídy 0..
2) jako o nákladech 518-Ostatní služby.

Pořízení dl. hm. a nehm. majetku

Pořízení dlouhodobého majetku

1) nákupem
2) vlastní výrobou
3) bezúplatným nabytí
4) převedením z osobního vlastnictví do podnikání
5) finančním leasingem

Nákup dlouhodobého majetku

Nakoupení dlouhodobého majetku oceňujeme PC, do které patří cena pořízení, vedlejší náklady spojené s pořízením zejména doprava, montáž, clo, úroky z úvěru na dlouhodobí majetek zaplacené do jeho zařazení do užívání, průzkumné a geologické práce, umělecká díla, která jsou součástí objektu, N na zavedení plynu, vody, elektřiny, N na projektové práce.

Do PC nepatří úroky z úvěru splacené po zařazení majetku do užívání, výdaje na zaškolení pracovníků, poplatky a penále a náhrady škod.
Účtujeme o pořízení na MD účtu 04. a D úbytek peněz nebo vznik závazku vůči dodavateli 321. Při zařazení majetku do užívání účtujeme na D příslušného účtu 04. a MD účtu 01., 02., 03. a 06.

Vlastní výroba dlouhodobého majetku

Dl. majetek vytvořený vl. výrobou oceňujeme vlastními náklady, které byli při jeho výrobě vynaloženy. Účtujeme o něm na MD účtu 04. a D výnosových účtů 623 a 624. Účtování o zařazení do užívání je stejné.

Bezúplatné nabytí majetku

Tento majetek je oceňován reprodukční PC, což je cena, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje. Obvykle ji stanoví soudní znalec.
a) darování majetku
b) převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu
c) dědění majetku

*a) Pokud ÚJ dostane dl. majetek darem účtujeme o jeho pořízení na MD účtu skupiny 04. a zvýšení vlastních zdrojů krytí na D 413. Pokud dostáváme dar musíme platit darovací daň
o které účtujeme na MD 538-Ostatní daně a poplatky a D 345-Ostatní daně a poplatky.

*b) o převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu účtujeme na MD 02. a D 08.

Vrácení zboží odběratelem, poskytnutí slevy

Pokud odběratel zboží vrátí zaúčtujeme obrácenými účetními zápisy úbytek zboží i tržby z jeho prodeje. MD 132 a D 504, MD 604 a D 311

- slevy

účtujeme také opačným způsobem, ale jen tržby, protože výrobky se nám do skladu nevrací MD 604 a D 311.
Pokud je zboží účtované s DPH u slevy musíme také zaúčtovat DPH ze slevy, účtujeme také opačným způsobem na MD 343 a D 311.


Vyplacené provozní zálohy

Mezi dodavateli a odběrateli často dochází k tomu, že odběratel vyplácí dodavateli provozní zálohu, při placení zálohy vzniká pohledávka na MD 314 a úbytek peněz. DF je vyúčtovaná běžným způsobem. Mezi účty 321/314 je poté vyúčtovaná záloha a z BÚ uhrazen zbylý rozdíl 321/221.

Přijaté provozní záloha

Pokud dodavatel dostane od odběratele provozní zálohu, účtuje o přírůstku peněz a vznik závazku vůči odběrateli na D 324-Přijaté zálohy. Po vyfakturování celkové částky vzniká pohledávka na účtu 311 a na straně D výnosový účet. Mezi účty 324/311 je pak záloha vyúčtována. Proplacena na BÚ je pak pouze zbývající část.

Dlouhodobý majetek

Jsou to stála aktiva, postupně se opotřebují, nemění svou formu
Doba použitelnosti je u něj delší než 1 rok.

Členíme ho na:
1) Dlouhodobý nehmotný majetek – PC je vyšší než 60 000,-
patří sem : a) zřizovací výdaje – náklady spojené se založením firmy. Tyto N musí vzniknout v době předcházející otevření účetních knih v účetnictví.
b) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – receptury, technologické postupy nebo projekty. Mohou být buď nakoupení nebo vytvořené vlastní činností pro opakovaný prodej. Pokud je vyrábí jen pro svou vlastní potřebu nebo pro jednorázový prodej nejde o dlouhodobý majetek.
c) Software – i vytvořen vlastní činností
d) Ocenitelná práva – výborně-technické poznatky
e) Drobný dlouhodobý nehmotný majetek – k evidenci složek dl. majetku, které nelze zachytit na předchozích účtech.

2) Dlouhodobý hmotný majetek
a) Nemovitosti = stavby
b) SMV = PC větší než 40 000,-
c) Pěstitelské celky trvalých porostů – doba plodnosti delší než 3 roky
d) Základní stádo a tažná zvířata
e) Pozemky
f) Umělecká díla, sbírky a předměty z drahých kovů
g) Drobný dlouhodobý hmotný majetek = PC menší než 40 000,-
h) Ostatní dlouhodobý hmotný majetek – technické zhodnocení majetku, PC větší než 40 000,-

3) Dlouhodobý finanční majetek – nezáleží na ceně,ale musí být delší než 1 rok
a) Dlouhodobé CP a vklady
b) půjčky – poskytnuté ÚJ na dobu delší než 1 rok

Prodej materiálu

ÚJ prodává materiál, který nepotřebuje např. z důvodu změny výrobního programu.
Při prodeji musíme zaúčtovat:
1) úbytek materiálu v PC na MD 542-Prodaný materiál a D 112
2) tržby z prodeje v prodejní ceně na MD = pohledávka vůči odběrateli nebo peníze na pokladně atd. a D 642-Tržby z prodeje materiálu.

- pokud byl materiál nakoupen s DPH a ÚJ je plátcem DPH musí i při prodeji vyúčtovat podíl DPH z prodejní ceny. Účtujeme o tom na MD 311 nebo 211 a D 343.

Vlastní výroba a doprava materiálu

Pokud si ÚJ sama vyrábí nebo dopravuje materiál účtujeme o jeho pořízení na MD 111 a D 621-Aktivace materiálu a zboží (při vl. výrobě) nebo D 622-Aktivace vnitropodnikových služeb (při vl. dopravě).
- podkladem pro účtování je vnitřní účetní doklad.

Reklamace materiálu

Před převzetím materiálu na sklad dochází k jeho kontrole množství i kvality. Jsou-li v dodávce materiálu shledány závady, vyhotoví ÚJ protokol o vadách a uplatní své nároky formou reklamace.
- vůči dodavateli vzniká pohledávka na MD 315-Ostatní pohledávky a D 111.

• Dodavatel posoudí oprávněnost reklamace a zasílá dobropis, který obsahuje částku uznané reklamace.
- na základě dobropisu účtujeme o snížení závazku vůči dodavateli na MD 321 a snížení pohledávky vyplývající z reklamace D 315.

Byla-li DF vystavena s DPH musíme její podíl vyúčtovat i na základě dobropisu MD 321 a D 343.

• Není-li reklamační nárok uznán v plné výši účtujeme podle vnitřního účetního dokladu na MD 588-Mimořádné náklady a D 315.

• Reklamační nárok může být i vyřešen tak, že dodavatel zašle chybějící materiál nebo vymění vadnou část zásilky za správnou. V tom případě účtujeme o pořízení materiálu na MD 111 a snížení pohledávky na D 315.

Darovaný materiál

Pokud ÚJ získá materiál darem, účtuje o něm na MD 112 a souvstažně dochází ke zvýšení vl. zdrojů krytí na D 413-Ostatní kapitálové fondy.
Materiál je oceněn odborným odhadem užitné hodnoty.
Dar podléhá darovací dani, kterou platí obdarovaný. Tato daň je pro ÚJ nákladem na MD 538-Ostatní daně a poplatky a D 345-Ostatní daně a poplatky.



Oceňování materiálu při inventarizaci

Při inventarizaci ÚJ porovnává nejen účetní a skutečný stav materiálu a účtuje o inventarizačních rozdílech, ale porovnává také účetní hodnotu materiálu s reálnou tržní cenou. Při tomto porovnávání může být zjištěno:
1) účetní hodnota = tržní cena – neúčtuje se o ničem
2) účetní hodnota <> tržní cena – posuzuje se zda jde o trvalé nebo dočasné snížení hodnoty.
- domníváme-li se, že jde o snížení dočasné účtujeme o vytvoření opravné položky.

Účtování opravných položek

Tvorba opravných položek je pro ÚJ nákladem MD 559-Tvorba opravných položek a tvoříme opravnou položku na D191-Opravné položky k materiálu (pasivní účet).
- po uplynutí jednoho ÚO je opravná položka zrušena na MD 191 a D 659-Zúčtování opravných položek.
- pokud snížení hodnot materiálu stále trvá účtujeme o tomto trvalém snížení na účtu MD 582-Škody a D 112.

Škody na zásobách materiálu

Škoda na zásobách představuje jejich fyzické poškození nebo zničení, způsobené buď objektivními (zemětřesení, povodeň) nebo subjektivními (krádež) důvody.
O vzniklé škodě účtujeme pokud je to mimořádná škoda na MD 582 nebo běžná škoda neboli subjektivní na MD 549 a D 112 úbytek materiálu.
Nárok na náhradu škody může být uplatněna vůči zodpovědnému zaměstnanci nebo pojišťovně. Představuje pohledávku na MD 335 (od zaměstnance) nebo 378 (od pojišťovny) a D 688.

Pokud ÚJ k 31.12. ví, že vznikla pojistná událost, ale pojišťovna zatím neoznámila výši náhrady musí účtovat o pohledávce v odhadnuté výši na MD aktivního účtu 388-Dohadné účty aktivní. Pokud dojde k rozdílu mezi odhadnutou částkou náhrady a její skutečnou výši zaúčtujeme vzniklí rozdíl na účtu 688.

Evidence zásob vl. výroby a zboží

Zásoby vlastní výroby

Vznikají vlastní činností ÚJ a oceňují se vždy vlastními náklady stanovenými v kalkulaci.
- účtujeme o nich na aktivních účtech skupiny 12.
- PŘÍRUSTEK se projeví na MD skupiny 12. a D výnosových účtů skupiny 61.-Změny stavu.

Při dokončení polotovarů z nedokončené výroby musíme zaúčtovat nejen jejich přírůstek,ale také úbytek nedokončené výroby. Jsou-li z polotovarů dokončeny výrobky účtujeme o jejich přírůstku a o úbytku potovarů.

Prodej výrobků
Při prodeji výrobků musíme zaúčtovat:
1) jejich úbytek ve vl. nákladech na D 123 a MD 613
2) tržbu z jejich prodeje v prodejní ceně, což jsou vl. náklady zvýšené o zisk, zaúčtujeme na D 601-Tržby za vl. výrobky a MD buď 311 nebo příbytek peněz 211 atd.

- při prodeji s DPH jde o DPH na výstupu D 343

Vlastní výroba zboží

Pokud ÚJ předá vl. výrobky z odbytového skladu do vl. prodejny, stává se z nich zboží, při tomto předání musíme zaúčtovat:
1) úbytek výrobků MD 613 a D 123 ve vl. nákladech
2) přírůstek zboží vl. výroby MD 132 a D 621

Nákup a prodej zboží

Zboží = to co ÚJ nakoupí a v nezměněném stavu dále prodává,
= vlastní výrobek, pokud byl předán do vl. prodejny

- o zboží účtujeme na aktivních účtech skupiny 13.
- nakoupené zboží oceňujeme pořizovací cenou, která se vytváří na účtu 131-Pořízení zboží. V této PC je pak zboží předáno na sklad nebo do prodejny.

Prodej zboží

Při prodeji musíme zaúčtovat:
1) jeho úbytek ze skladu nebo z prodejny v PC na MD 504 a D 132
2) tržby z prodeje zboží – na MD pohledávka vůči odběrateli nebo přírůstek peněz, na D 604-Tržby za zboží.
- při prodeji s DPH vzniká DPH na výstupu na D 343 a MD pohledávka vůči odběrateli nebo přírůstek peněz.




Rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou zboží se nazývá MARŽE, vzniká mezi účty 604 a 504. Marže je pro ÚJ výnosem, musí z ní být uhrazeny veškeré náklady spojené s prodejem. Teprve po uhrazení těchto nákladů vzniká ZISK.

Ocenění průměrnou pořizovací cenou

- tato průměrná cena se zjišťuje: a) váženým aritmetickým průměrem proměnlivým
b) váženým aritmetickým průměrem periodickým

VARIANTA A
- o každém novém přírůstku materiálu se zjišťuje i nový průměr ceny, který se používá do dalšího přírůstku.

zásoba mat. na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč
PC = ------------------------------------------------------------------------------------
zásoba mat. v hmotných jednotkách + poslední přírůstek v hmot. jed.






VARIANTA B
- průměr se vypočítá za určité časové období, které nesmí být delší než 1 měsíc. Tento průměr se pak používá pro ocenění výdeje po celé další období.

zásoba mat. na skladě v Kč na počáteční období + přírůstky mat. v Kč za období
PC = -----------------------------------------------------------------------------------------------------
zásoba mat. na skladě v hmot. jed. na poč. období + přírůstky v hm. j. za období


3) Oceňování pevně stanovenou cenou pořízení
- ÚJ si pro jednotlivé druhy materiálu sama určí pevnou cenu pořízení, v té pak oceňuje všechny příjmy i výdaje daného materiálu.
- v analytické evidenci k účtu 112 musíme zvlášť sledovat pevnou cenu, odchylky od pevné ceny a vedlejší pořizovací náklady.
- kromě výdaje materiálu do spotřeby v pevné ceně musíme zaúčtovat také příslušný podíl odchylky od pevné ceny a vedlejších pořizovacích nákladů. Tento podíl se zjišťuje pomocí průměrného % odchylky vzhledem k pevné ceně nakoupeného materiálu.


- Př.: 1) výdejka 35kg x 57 = 1995,-
2) příjemka 58kg x 57(pevně stanovená) = 3306 skutečná - 58kg x 58,- = 3364 3364 – 3306 = 58,- odchylka
3) výdejka 40kg x 57 = 2280
4) příjemka 20k x 57 = 1140 skutečná 20kg x 61 = 1220
1220 – 1140 = 80,-
% odchylka pevné ceny 58+80:3306+1140 x 100 = 3,01%
1995 + 2280:100 x 3,01=xxxxxx

Materiál

- k účtu 112-Materiál na skladě vedeme analytickou evidenci.

Účtování materiálu způsoby:

A – klasický způsob,pořízení na MD 111-Pořízení materiálu a D 321, převedení na sklad v pořizovací ceně MD 112-Materiál na skladě a D 111, spotřebu materiálu účtujeme MD 501 a D 112.

B- rovnou jde do spotřeby MD 501 a D 321 – k 1.1 má účet 112 počáteční zůstatek, během roku se na něm neúčtuje, ale jen na 501.K 31.12. konečný zůstatek 112 převedu na 501. Když zjistíme, že na skladě ještě něco je,ale mi na 112 nic zaúčtováno nemáme. Tu hodnotu zásob na skladě zaúčtujeme MD 112, D 501.

Nákup materiálu s DPH
FO i PO, která je podnikatelským subjektem, může být plátcem DPH.
- o DPH účtujeme na MD 343 a D 321.
- tato daň představuje závazek vůči finančnímu úřadu.


Nákup materiálu od zahraničního dodavatele

Při nákupu materiálu od zahraničního dodavatele vystavuje celnice jednotnou celní deklaraci.
Na jednotné celní deklaraci vyúčtujeme:
1) clo – je součástí PC, účtujeme o ni na MD 111 a D 379-Jiné závazky

2) DPH – vypočítá se ze součtu ceny fakturované od dodavatele a cla. Účtujeme o něm na MD 343 a D 379. DPH v tomto případě vybere celnice.

Materiál na cestě

Může se stát, že ÚJ dostane od dodavatele fakturu za materiál, ale materiál do konce účetního období nejde. V tom případě účtujeme na základě vnitřního účetního dokladu na MD 119-Materiál na cestě a D 111.
Po dojití materiálu v dalším účetním období zaúčtujeme jako převzetí na sklad MD 112 a D 119.
Nevyfakturované dodávky

Může se stát, že k 31.12. ÚJ obdržela materiál, který byl převzat na sklad MD 112 a D 111, ale k tomuto materiálu nedošla faktura.
Částku závazku vůči dodavateli musí ÚJ co nejpřesněji odhadnout a zaúčtovat na D 389-Dohadné účty pasivní a MD 111.
Po dojetí faktury v dalším ÚO zaúčtujeme o tom na MD 389 a D 321.

Zásoby

Zásoby
- patří do oběžního majetku, účtujeme o nich na aktivních účtech třídy 1..

Členění zásob
1) nakoupené zásoby
a) materiál ( sk. 11)
b) zboží ( sk. 13)

2) zásoby vlastní výroby ( sk. 12)

- v účetní skupině 11 se účtují suroviny, základní materiál, paliva, pomocný materiál, provozovací látky, obaly, náhradní díly, drobný hmotný majetek (majetek s dobou užívání delsí než 1 rok a cenou do 40 000,-).

- zboží je to, co ÚJ nakoupí za účelem prodeje v nezměněném stavu nebo vl. výroba prodávaná ve vlastní prodejně.

- nedokončená výroba není dokončena v žádné výrobní fázy, polotovary vl. výroby jsou v určité výrobní fázy dokončeny, né však ve fázy konečné. Výrobky jsou dokončený produkt připravený k prodeji v odbytovém skladu.

Oceňování zásob

1) Pořizovací cena – oceňují se jí nakoupené zásoby. Tvoří je cena pořízení a veškeré náklady spojené s pořízením např. doprava, clo, provize.
2) Vlastní náklady – oceňují se ji zásoby vlastní výroby. Jsou to náklady, které vznikly při výrobě např. materiál, mzdy, energie, odpisy.
3) Reprodukční PC – zvláštní případy (dar, dědictví)=současná tržní hodnota té věci.

Evidence zásob

Při nákupu zásob od dodavatele na fakturu jsou veškeré faktury zapisovány do knihy došlých faktur. Zapisuje se do ni - číslo faktury
- označení dodavatele
- částka
- datum vystavení, příchodu
- datum splatnosti a úhrady

Je-li materiál zkontrolován po stránce množství i kvality a nejsou shledány závady vyplní skladník PŘÍJEMKU na jejichž základě je materiál převzat do skladu.
Na ni je uveden - název a druh materiálu
- množství v naturálních i peněžních jednotkách
- označení organizace
- datum a podpis


Na základě příjemky jsou jednotlivé příjmy zapisovány skladníkem do SKLADNÍ KARTY. Skladní karty jsou vedeny podle jednotlivých druhů zásob, představují analytickou evidenci účtu materiál na skladě.
Je na ni uvedeno - označení organizace a sklad
- název a druh materiálu
- měrná jednotka
- cena za měrnou jednotku
- jednotlivé příjmy, výdaje a zůstatky v peněžních i naturálních jednotkách.

K výdeji materiálu ze skladu dochází na základě VÝDEJKY, kterou vystavuje vnitropodnikový útvar, který materiál potřebuje.

Účtování zásob způsoby:

A – pořízení na MD 111 a D 321, klasický způsob
B- rovnou jde do spotřeby MD 501 a D 321 – k 1.1 má účet 112 počáteční zůstatek, během roku se na něm neúčtuje, ale jen na 501.K 31.12. konečný zůstatek 112 převedu na 501. Když zjistíme, že na skladě ještě něco je,ale mi na 112 nic zaúčtováno nemáme. Tu hodnotu zásob na skladě zaúčtujeme MD 112, D 501.
Inventarizace zásob

Při inventarizaci zásob může být 1) shoda
2) manko
3) přebytek

Charakter některých zásob je takový,že nelze zabránit určitým úbytkům. ÚJ může stanovit normy tohoto přirozeného úbytku. Obvykle jako určité procento z objemu roční spotřeby. Nezaviněný úbytek v rámci této normy považujeme za běžnou spotřebu zásob.

Ostatní manka jsou mimořádným nákladem na MD 549-Manka a škody a D příslušný účet zásob.
ÚJ může částečně nebo plně předepsat manko k úhradě odpovědnému zaměstnanci. Účtujeme o vzniku pohledávky na MD 335 a mimořádné výnosy na D 648.

Přebytek znamená zvýšení na MD příslušného účtu zásob a mimořádný výnos na D 648.

Oceňování zásob při výdeji do spotřeby

ÚJ obvykle nakupuje tentýž druh materiálu od různých dodavatelů za různé ceny a s různými vedlejšími pořizovacími náklady. Pro ocenění spotřeby materiálu může ÚJ v souladu s postupy účtování zvolit způsob, který ji nejvíce vyhovuje.
K účtu 112 je obvykle vedena analytická evidence, která rozděluje pořizovací cenu na cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady.

1) Při evidenci téhož druhu materiálu s různými pořizovacími náklady používáme metodu FIFO = first in first out (první do první z), ocenění skutečnou PC.
Materiál vydaný ze skladu se oceňuje postupně od ocenění nejstarší zásoby k zásobě novější.


- pokud vedeme analytickou evidenci k účtu 112, dělíme na cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady, musíme vždy při výdeji do spotřeby zúčtovat také průměrné % těchto nákladů, které připadají na vydaný materiál.
Př.: 1. Příjemka 1000kg 9,-/kg + dopravné 80,-
2. Příjemka 3000kg 8,-/kg + dopravné 120,-
3. výdejka 900kg
4. výdejka 1500kg výpočet: 900x9= 8100, 100x9 + 1400x8= 12100,
5. výdejka 1600kg 1600x8 = 12800
%vedlejších pořizovacích N = 120+80:8100+12100+12800x100=0,606%
8100 x 0,606 = 49,10 12100 x 0,606 = 73,30 12800 x 0,606 = 77,6
100 100 100

Pokladna

- účtujeme o ni na aktivním učtu 211,
- za stav pokladny je zodpovědný pokladník, který musí být osoba starší 18let, aby mohla podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti.
- k pohybu peněz v pokladně dochází na základě pokladních dokladů, veškeré příjmy a výdaje zapisuje pokladník do pokladní knihy(je tam datum,doklad,text,příjem,výdej a zůstatek). Jsou analytickou evidenci k 211.
- ÚJ může stanovit limit pokladní hotovosti, který záleží na její velikosti a potřebách.

Účtování záloh vyplacených z pokladny

- zaměstnancům vyplacena záloha – MD 335-Pohledávky za zaměstnance a D 211.
- zaměstnanec předložil vyúčtování MD nákladový účet např. 501-spotřeba materiálu nebo 512-cestovné a D 335.

Inventarizace pokladny

- podle novely zákona o účetnictví platí od 1.1. 2002, že se inventarizace v pokladně provádí 1x ročně k poslednímu dni účetního období (ÚO).
- skutečný stav peněz v pokladně se při fyzické inventarizace provádí pomocí VÝČETKY. Na výčetce je uveden počet jednotlivých bankovek a mincí v pokladně.
- skutečný stav se porovnává se stavem účetním a je vyčíslen výsledek inventarizace:
a) SHODA – neúčtuje se o ni
b) MANKO – představuje náklad na MD 569-Manka a škody na fin.majetku a D 211.Předpis zaměstnanci MD 335 a D 668-Ostatní fin. výnosy
Zaměstnanec může manko uhradit:
1) hotově do pokladny – MD 211 a D 335.
2) na účet – MD 221 a D 335.
3) srážkou ze mzdy – MD 331-Zaměstnanci a D 335.


c) PŘEBYTEK – přírůstek v pokladně MD 211 a mimořádné výnosy D 688-Ostatní
mimořádné výnosy.

Peníze na cestě

- při pohybu peněz mezi pokladnou a BÚ nebo při pohybu peněz mezi dvěma BÚ obvykle dochází k časovému nesouladu mezi vystavením pokladního dokladu a příchodem výpisu z účtu nebo mezi dojetí obou výpisů. Pro překlenutí tohoto časového nesouladu se používá účet 261-Peníze na cestě.






Ceniny

- patří sem : známky, telef. karty, kolky, stravenky, jízdenky….
- oceňujeme je jmenovitou hodnotou, účtujeme o nich na aktivním účtu 213-Ceniny.
- vedeme k nim analytickou evidenci

NÁKUP – MD 213 a D úbytek peněz v pokladně 211 nebo vznik závazku vůči dodavateli 321.

SPOTŘEBA – úbytek cenin na D 213 a vznik nákladu na MD 518 nebo 538(kolky).

Inventarizační rozdíly cenin se účtují stejně jako inventarizační rozdíly v pokladně.

Účtování stravenek

- účtujeme o nich 213-Ceniny,
- oceňujeme je jmenovitou hodnotou, která je na nich vytištěna.
- musíme rozlišit zda jde o stravenky závodního či veřejného stravování.

NÁKUP – MD 213 a D 321 nebo 211.

ZÁVODNÍ STRAVENKY – jsou při nákupu i prodeji osvobození od DPH

- zaměstnavatel může zaměstnanci přispět na hodnotu stravenek 55%.
Tato částka je pro něj účetním i daňovým nákladem na účtu 527-Zákonné sociální náklady. Protiúčet 213.
- přispěje-li více než 55% - jde pouze o účetní náklad na účtu 528-Ostatní sociální náklady. Protiúčet 213.
- částka, kterou má zaplatit zaměstnanec představuje pohledávku na MD 335.

Pozn.: Pokud prodej stravenek zajišťuje zprostředkovatel podléhá DPH jen jeho provize.

VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ – musí se vyúčtovat DPH – MD 343 a D 321.
- DPH účtujeme i při prodeji zaměstnancům,ale ne z částky pořízení,ale z té kterou jim účtujeme,takže sníženou např. o to %, které jim hradí zaměstnanec.