Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002 - dokončení

i) deriváty
- pokud dojde ke změně reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu nějakého aktiva, pak budeme o změně reálné hodnoty derivátu i aktiva účtovat výsledkově
- pokud derivát zajišťuje budoucí pohledávku, bude se o změně reálné hodnoty derivátu účtovat na účet 413
- u CP přeceňovaných na reálnou hodnotu se o změně kurzového a tržního vlivu bude účtovat souhrnně na účet 413
- pokud nebudou CP přeceňovány na reálnou hodnotu, tak u dlužných CP budeme účtovat rozdíl výsledkově na účet 563 nebo 663 a u ostatních CP rozvahově do vlastních zdrojů na účet 413

j) soubor pohledávek
Pokud nabýváme více pohledávek, nelze vytvořit soubor pohledávek. Je to možné jen u pohledávek starého bloku, tj. u pohledávek do r. 1994. U pohledávek nového bloku nelze zachytit tento soubor na jeden analytický účet. Je třeba analyticky jednotlivé pohledávky rozčlenit podle jejich PC.

k) účetní závěrka
v příloze vyhlášky bude závazně stanovena náplň jednotlivých řádků rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy. Bude stanovena směrná účtová osnova. Bude se lišit tím, že budou uvedeny jen účty končící na 0, tj. budou uvedeny jen názvy účtových skupin, které budou závazné. Tyto názvy zůstanou stejné.


Od roku 2004 budou platit novely Zákona o daních z příjmů a Zákona o účetnictví. Budou schvalovány během jara a léta 2003. Pro konkrétní postupy účtování převezmeme mezinárodní účetní standardy. Neplatí tedy informace, že budou zpracovány národní účetní standardy, jak bylo uvedeno na jedné z prvních přednášek. Mezinárodní standardy jsou poměrně volné ve svém přístupu k účtování, na což podnikatelé v ČR nejsou zvyklí. Proto bude muset naopak Zákon o daních z příjmů daleko konkrétněji stanovit základ pro daň z příjmů.

Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002

Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002

a) z hlediska účetního byla z účetní úpravy vypuštěna hodnotová hranice dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – padá tedy hranice Kč 40 000,- pro HM a hranice Kč 60 000,- pro NM. Z hlediska daňového u HM Zákon o dani z příjmů upraven nebude a dále bude platit hranice Kč 40 000,-. Z účetního hlediska si úč. jednotka bude tedy muset ve své směrnici sama stanovit, který majetek považuje za významný a který ne. U HM bude vhodné ponechat hranici na Kč 40 000,-, protože to koresponduje s daňovým hlediskem. Bude to vhodné zejména u menších podniků, které nemají tolik majetku s velkou hodnotou. Velké podniky mohou hranici posunout směrem nahoru ve své směrnici, pokud je to pro ně vhodnější.

b) Nehmotným majetkem bude nově i goodwill, ať už kladný nebo záporný
Je nutné rozlišovat goodwill a opravnou položku k nabytému majetku.
- o goodwillu hovoříme tehdy, když nabudeme podnik a individuálně ho oceníme, tj. pozveme znalce a individuálně oceníme jednotlivá inventární čísla majetku. Pak rozdíl mezi kupní cenou a přeceněnou hodnotou je goodwill. Goodwill se bude následně odepisovat po dobu 5 let a v rozvaze se bude vykazovat jako dlouhodobý NM.
- pokud nabudeme podnik a přeceňovat ho nebudeme, pouze převezmeme ZC z účetnictví prodávajícího a v těchto ZC převedeme majetek do svého účetnictví, pak rozdíl mezi kupní cenou a ZC zůstává nadále považován za opravnou položkou k nabytému majetku. Tato opr. položka se bude odepisovat po dobu 15 let a v rozvaze se vykazuje v dlouhodobém HM jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku.
Tato úprava byla přijata v důsledku sbližování našeho systému účtování s mezinárodními účetními standardy.

c) pozemky
budou moci být považovány i za zboží, pokud bude pozemek nakupovat realitní kancelář. Do letošního roku bylo možné za zboží považovat i nemovitost, pokud, pokud šlo o předmět podnikání, ale s výjimkou pozemků. Pozemek bude moci být považován za zboží jen tehdy, pokud ho realitní kancelář bude vlastnit za účelem prodeje. Pokud ho bude pronajímat, nemůže se jednat o zboží.

d) uvedení majetku do užívání
Nastane zjednodušení v tom smyslu, že definice toho, co je to uvedeni do užívání, bude obecnější. Nakoupený HM bude převeden ihned do užívání a do odepisovaného majetku, pokud se jedná o majetek již užívaný někým před námi (= nabýváme užívanou věc).

Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002 - pokračování

e) nakoupení věci po leasingu
Pokud dnes nakoupíme nějakou věc po leasingu, musíme tento majetek zúčtovat do dlouhodobého majetku a odepisovat ho, i kdyby jeho hodnota byla velmi malá nebo nulová. Nově si bude možné vybrat, zda věc nabytou po leasingu zachytit jako zásobu. Pokud hodláme předmět nabytý po leasingu do 1 roku prodat, můžeme ho zařadit i do materiálu.

f) základní kapitál
V rozvaze se vykazoval do letošního roku zvlášť základní kapitál zapsaný do o. r. a nezapsaný do o. r. Od 1. 1. 2003 budou tyto položky opět sjednoceny na účet 411.

g) rezervy a opravné položky
Tvorba rezerv a opr. položek se bude účtovat na vrub nákladů. Zrušení a čerpání se bude účtovat ve prospěch nákladů, nikoli ve prospěch výnosů!!!! Ve výkazu zisků a ztrát se to projeví jako záporný náklad, výsledkově to však žádnou změnu neznamená.

h) oceňování
- u dlouhodobého majetku do konce roku 2002 úroky z úvěru na pořízení tohoto majetku byly součástí PC majetku do doby zařazení tohoto majetku do užívání, poté byly nákladem. Od 1. 1. 2003 se o této skutečnosti musí rozhodnout úč. jednotka sama. Nebo se může rozhodnout, že bude úroky účtovat podle jejich věcné a časové souvislosti.
- zkušební provoz linky – s provozem zkušební linky je spojena výroba výrobků. Do letošního roku tržby z prodeje výrobků pocházejících ze zkušební linky snižovaly PC této investice, neúčtovaly se do výnosů. Od 1. 1. 2003 veškeré tržby za prodané výrobky vyrobené v rámci zkušebního provozu budou běžně účtovány do výnosů.

Nová vyhláška k Zákonu o účetnictví s platností od 1. 1. 2003

11. Přednáška – 4. 12. 2002
Nová vyhláška k Zákonu o účetnictví s platností od 1. 1. 2003

Kurzové rozdíly
Do konce roku 2002 nastane změna ve skutečnosti, že poplatník bude muset zdanit nějaký velký rozdíl.

3 možnosti postupu:
1. pokud nyní uzavírá poplatník úč. knihy - v průběhu roku a bude vykazovat nerealizované kurzové zisky, může si požádat o posečkání daně. Účet 663 propočte sazbou daně. Správce daně by měl takto přiznanou daň posečkat max. na 6 let. Je možné požádat i o prominutí příslušenství daně, protože za posečkání nabíhají úroky ve výši 140 % sazby ČNB.

2. Sněmovní tisk č. 89, který řeší novelu ZDP – (řeší i úpravu odečtu darů na povodňové účely, kde je možné u PO místo 5 % odečíst 10 %). Veškeré nerealizované kurzové zisky a ztráty zaúčtované k pohledávkám a závazkům by se vyloučily ze základu daně a nezdanily by se. Byla by to výhoda pro dovozce, ale nevýhoda pro vývozce, protože pro ně by tento náklad byl neuznatelný. Novela neřeší situace, když rozdíl bude realizovaný. Pak by úprava základu daně byla příliš složitá, musela by se vést zvlášť daňová a zvlášť účetní evidence. Tento návrh tak pravděpodobně nebude schválen.

3. Novelovat Zákon o účetnictví – nejelegantnější, ale přechodná varianta. Zákon by nebyl novelizován úplně, ale vložil by se do něj přechodník. Podle něho by si poplatník mohl vybrat, zda k 31. 12. 2002 bude účtovat podle postupů účtování platných v roce 2001 nebo v roce 2002. Buď všechny kurzové rozdíly bude účtovat výsledkově nebo bude postaru účtovat na kurzové rozdíly aktivní či pasivní a event. vytvoří na kurzové ztráty rezervu. V souvislosti s touto novelou by bylo pak nutné změnit i zákon o dani z příjmů.

2. Právo obce

2. Právo opce
= jedna strana si kupuje právo se rozhodnout, zda za předem dohodnutých podmínek něco koupí nebo nekoupí nebo prodá či neprodá. Za toto právo platí opční prémii. Druhá strana musí koupit nebo prodat.
Přijetí opční prémie se účtuje jako závazek. Do výnosů se prémie dostává až v okamžiku, kdy právo opce propadne nebo kupující opce své právo využije. Pak prodávající opce teprve účtuje do výnosů.
Prodaná opce: se účtuje na 377 – Prodané opce.
Nakoupená opce: placená odměna se účtuje jako pohledávka na účtu 376 – Nakoupené opce v okamžiku placení.

S opcemi lze obchodovat. Pokud opci prodám, zúčtuji opci do nákladů na účet 56. souvztažně s účtem 376.
Tento náklad bude uznatelný do výše náhrady od kupujícího opce. Teprve tento kupující opci využije – využije práva opce. Po koupi opce plyne opční doba, která za určitý čas vyprší. Pokud opce propadne, tj. kupující ji do konce opční doby nevyužije, zúčtuje si opci do nákladů. Tento náklad je daňově uznatelný v plné výši. Pokud vlastník opce právo využije, záleží na tom, zda využívá nákupní nebo prodejní právo opce:
- prodejní právo – při jeho využití se opční prémie účtuje do nákladů, které budou daňově uznatelné
- nákupní právo – jeho využití se nedá zúčtovat jednorázově do nákladů, ale dává se do PC toho aktiva, které se opcí získává

Snížení základního kapitálu výplatou

Snížení základního kapitálu výplatou
- v některém roce pondikání se společníci rozhodnou, že si vyplatí zpátky určitou část základního kapitálu, např. 300 000,-
- u společníka se jedná o snížení nabývacího podílu
- u společnosti se nemusí srážet žádná srážková daň, jestliže nedošlo v průběhu minulých let ke zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů
- společník účtuje výplatu podílu: 315 (221)/ 06. Do konce roku 2001 účtoval společník do zdanitelných výnosů. Od roku 2002 platí §24 odst. 7 ZDP.

Společník bude účtovat:
- část příjmu podléhající srážkové dani (čistá výše příjmů) 70 000,- na 221/668. Tento výnos už podlehl srážkové dani, proto je vyloučen z obecného zdanění, účtuje se proto do nedaňových výnosů.
- část 100 000,- účtuje na 221/06. Na srážku 15 % u výplaty základního kapitálu nelze uplatnit slevu na dani ve výši 1/2 sražené daně.
Společnost bude účtovat:
- na účtu 411 – Základní kapitál se účtuje jen o základním kapitálu zapsaném v o. r. – platí od r. 2001
- o změnách základního kapitálu nezapsaném do o. r. účtujeme na účtu 419 – Zvyšování základního kapitálu
- snížení základního kapitálu o 300 000,- se zapíše do o. r. a účtuje se následně na účtu 411

Smlouva o převodu zisku

Smlouva o převodu zisku
- je dohodnuto mezi mateřskou společností a všemi společníky, že veškerý zisk bude převáděn na majoritního akcionáře, tj. na řídící osobu, která se následně bude vypořádávat s ostatními.

a) Pokud neexistuje smlouva o převodu zisku:
Řízená osoba odvádí podíly na zisku jednotlivým společníkům. V tomto případě lze uplatnit slevu na dani ve výši 1/2. Srážkovou daň 15 % odvádí řízená osoba správci daně. Řízená osoba je osoba, kterou řídí společníci.

b) Pokud je uzavřena smlouva o převodu zisku:
Řízená osoba bude veškerý zisk převádět na předem dohodnutou řídící osobu. Řídící osoba dále převede zisk na jednotlivé společníky. Srážkovou daň 15 % aplikuje řízená osoba a odvede ji správci daně. V tomto případě nelze uplatnit slevu na dani podle § 35 odst. 3 ZDP.
Ve smlouvě musí být jasně řečeno, jak se bude řídící osoba vypořádávat s mimostojícími společníky. Vypočte se průměrný zisk řídící osoby za předcházející roky a podle poměru mimostojících společníků, jakým se podílí na jmění podniku, mohou mimostojící společníci dostat větší, ale i menší část zisku, než kdyby smlouva o převodu zisku nebyla sjednána.
Příklad: na řídící osobu je převedeno 105. Průměrný zisk je 100, pak společník držící 10 % dostane 10 zisku, společník držící 5% dostane 5. Je-li zisk skutečný 120 a průměrný 100, pak dostanou víc, protože společník držící 5 % dostane 5,5 a srážkovou daň 15 % uplatní jen na část zisku, která převyšuje průměrný zisk, tj, na částku 0,5. Vyrovnání do výše skutečného zisku se daní u řídící osoby. To, co převyšuje, se daní u společníka.

Řídící osoba účtuje přijatý zisk jako výnos na účet 668 a nezahrnuje ho tak do daňových výnosů. Vyrovnání mimostojících společníků účtuje do nákladů na 568 jako nedaňový náklad – podle § 25 odst. n ZDP.

Kontrolní otázky - pokračování

10. Kdy účtujeme o prodeji podniku?
Jednotlivé složky majetku ocení nabyvatel podle odhadu znalce nebo v ZC + event. vytvoří opravnou položku k nabytému majetku. Jen opr. položka k úplatně nabytému majetku (tj. ne u vkladu) je daňově uznatelným nákladem. Pokud prodávající realizuje ztrátu, ztráta se uzná jen do výše ceny prodeje. Odepisovat může při nájmu podniku nájemce i pronajímatel.
Rušení zásob, pohledávek a závazků: zásoby musí být prodány, bezplatně převzaté pohledávky a závazky se dají do podrozvahové evidence. Při následné úhradě pohledávky, která je evidovaná podrozvahově se účtuje do výnosů.
11. Jak bude účtovat o nájemném podniku nájemce, pokud odepisuje?
Do výše odpisů účtuje nájemné na účet 474, co převyšuje odpisy, účtuje na 518. Pokud bude nájemné nižší, celé nájemné zaúčtuje na 474 a rozdíl mezi nájmem a odpisy do výnosů.
12. Fúze
13. Dělá se kompletní účetní závěrka při změně právní formy?
Pokud se převádí osobní společnost na osobní nebo kapitálová na kapitálovou, dělá se mezitimní úč. závěrka. Pokud se převádí osobní na kapitálovou nebo naopak, dělá se mimořádná úč. závěrka, tj. kompletní závěrka včetně uzavírání úč. knih.
14. Jaké máme druhy CP?
- majetkové
- k obchodování
- dlužné
- ostatní
15. Jak posuzujeme od letošního roku prodej CP?
- akcie přeceňovaná na reálnou hodnotu - ztráta z prodeje není daňově uznatelná
- směnka – ztráta z prodeje není daňově uznatelná
- dříve se uznávala úhrnná ztráta z prodeje CP

Deriváty

Deriváty
Pro účely účetnictví derivátem rozumíme smlouvu apod., na jejímž základě vzniká pohledávka jedné úč. jednotky a závazek druhé úč. jednotky.
3 atributy derivátů:
1. stále se mění reálná hodnota v závislosti na změně hodnoty podkladového aktiva
2. derivát nevyžaduje žádnou nebo minimální počáteční investici
3. derivát bude nějakým způsobem vypořádán v budoucnosti

Za deriváty se nepovažují:
- repo obchody = úvěry a půjčky se zajištěným převodem práva
- smlouvy o budoucím nákupu nebo prodeji HM, NM nebo zásob, tj. smlouva o smlouvě budoucí
- smlouvy, které se obvykle považují za pojistné

Z hlediska účetnictví rozlišujeme deriváty:
1. pevné termínované operace
= sázky na burze nebo veřejném trhu

a) forward = obchod, který je uskutečňován mimo veřejné trhy, na základě něhož se smluví strany dohodnou o obchodu s pevně stanovenými podmínkami. Musí se s ním ale obchodovat na veřejném trhu.

b) future = obdoba forwardu, ale uskutečňuje se na standardizovaných trzích, není to individuálně sjednávané mezi dvěma partnery.

c) swap = syntetický kontrakt tvořený kombinací dvou a více operací, probíhají dvě a více vypořádání za sebou, např. 1x za čtvrt roku mám právo na uskutečnění obchodu
O sjednání derivátu ( uzavření sázky) se účtuje jen na podrozvahových účtech. Do rozvahy se derivát dostane až v okamžiku uzavření úč. knih a kdy se mění reálná hodnota derivátu. Ke konci úč. období zjišťujeme hodnotu derivátu a účtujeme jako o CP. Deriváty můžou mít aktivní i pasivní zůstatek. Snížení reálné hodnoty účtujeme v rozvaze.
Deriváty obchodovatelné na veřejném trhu: o změně reálné hodnoty účtujeme na výsledkové účty 567 – Náklady z derivátových operací nebo na 667 – Výnosy z derivátových operací a souvztažně na účet 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací (další účty 3.. a 3..??)
U ostatních derivátů: o změně reálné hodnoty se účtuje rozvahově na účet 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a souvztažně na účty v ÚT 3 – 373.
U zajišťovacích derivátů: o změně reálné hodnoty se účtuje na 414. Zajišťovací derivát – zajištění je vysoce účinné, ztrátu ze sjednání derivátu pokryje zisk ze zajišťované komodity. Efektivita zajištění musí být spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
Pokus úč. jednotak nebude schopna použít věrohodně ocenění derivátů, tak nebude o změně reálné hodnoty účtovat.

Kontrolní otázky

10. přednáška – 27. 11. 2002

Kontrolní otázky:
1. Je možné znovu otevřít úč. knihy?
Ano, uvést, za jakých podmínek.

2. Jakým způsobem se účtují od letošního roku kurzové rozdíly?
Výsledkově na 563 a 663. Dříve to bylo rozvahově.

3. Jak se od letoška účtuje o HM v ceně vyšší než Kč 40 000,-?

4. Jaké jsou podmínky pro vytváření zákonných rezerv na opravy HM?
Tvoří se min 2 roky, tvoří je vlastník nebo nájemce, pokud je k tomu smluvně zavázán. Tvoří se jen rezervy na opravu HM, který se odepisuje min 6 let.

5. Za jakých podmínek lze uplatnit odečet reinvestic v daň. přiznání?

6. Jaký je rozdíl mezi technickým zhodnocením a opravou HM?

7. Jakým způsobem stanovíme daňovou a účetní vstupní cenu při nabývání majetku vkladem od společníka?
Cena se převezme ze společenské smlouvy, kde je uvedeno jeho ocenění

8. Jak probíhá nabytí drobného dlouhodobého majetku, který majitel už odepsal?
Limit pro odpisy je max do výše ZC = daňový náklad
Nehmotný majetek získaný vkladem – také do výše ZC, ale jen pokud byl pořízen úplatně

9. Jak probíhá TZ provedené nájemcem na najaté věci?
Záleží, zda má nájemce souhlas s odepisováním
Pronajímatel bude zvyšovat VC věci, když nájemce skončí nájemní vztah a pronajímatel si bere předmět zpět.

Finanční majetek

Finanční majetek

Od r. 2001 jsou změny v klasifikaci cenných papírů (CP):

Finanční majetek:

1. hledisko členění:
1) dlouhodobý – CP v podnicích v podstatným nebo rozhodujícím vlivem, dlužné CP se splatností větší než 1 rok. Jedná se o účtovou skupinu 06.

2) krátkodobé – účtová skupina 25

2. hledisko členění:
1) majetkové účasti = CP a podíly, které zakládají podstatný nebo rozhodující vliv. Účty 061 a 062

2) CP k obchodování = takové CP, které hodláme zobchodovat do 1 roku, jsou to CP obchodovatelné na veřejném trhu. Účty 251 a 253.

3) dlužné CP do splatnosti = dluhopisy, pokladniční poukázky, směnky pořízené na sekundárním trhu, tj. ne směnky jako platební prostředek
při splatnosti delší než 1 rok = účet 065
při splatnosti kratší než 1 rok = účet 256

4) CP realizovatelné = akcie v podnicích s minoritním vlivem, opční listy
dlouhodobé = účet 063
krátkodobé = účet 257


Přesuny CP mezi těmito 4 skupinami jsou možné jen:
a) pokud úč. jednotka pozbude rozhodný nebo podstatný vliv v jiném podniku, přesouvají se CP z 1. skupiny do 4.

b) pokud úč. jednotka nabude rozhodný nebo podstatný vliv v jiném podniku, přesouvají se CP ze 4. skupiny do 1.

c) pokud CP pozbude obchodovatelnosti na trhu, přesouvá se z účtu 251 na účet 063 nebo na 257.


Ke konci úč. období oceňujeme CP reálnou hodnotou:
a)

b) u ostatních CP se zjišťuje kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce. Znalec vychází při oceňování z vlastního jmění ovládané obch. společnosti a zjistí podíl akcií. Přihlíží dále i k tržním vlivům. Hodnotu vlastního kapitálu vynásobí koeficientem obchodovatelnosti a zjistí tak reálnou hodnotu CP.

c) Pokud znalec nemá dostatečné podklady, aby provedl ocenění CP na reálnou hodnotu, tak lze stanovit rálnou hodnotu CP podle Zákona o oceňování majetku.
Reálná hodnota CP se stanovuje vždy ke konci úč. období.
Pokud by náklady na ocenění byly neúměrně vysoké vzhledem k hodnotě CP, nemusí se oceňování provádět každý rok.

Účtování o změně reálné hodnoty CP

Účtování o změně reálné hodnoty CP:

Zvyšování hodnoty = účtujeme na MD účtů cenných papírů
Snižování hodnoty = účtujeme na D účtů cenných papírů

a) účtování o reálné hodnotě CP na 251 nebo 253:
účtuje se na konci roku výsledkově na účet 564 u majetkových CP nebo na účet 566 u dlužných CP při snižování reálné hodnoty CP. Při zvyšování se účtuje na účty výnosové 664 nebo 666.

b) účtování o reálné hodnotě CP na 061 nebo 062:
účtuje se rozvahově. V rámci vlastních zdrojů byl zřízen účet 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Souvztažně s účtem 414 účtujeme na účty 061 a 062 na stranu MD nebo D, podle toho, jestli se hodnota zvyšuje nebo snižuje. Z toho vyplývá, že účet 414 může mít aktivní i pasivní zůstatek.

c) u dlužných CP, které držíme se záměrem držet je do splatnosti, se o změně reálné hodnoty neúčtuje

d) u vlastních akcií a vlastních dluhopisů, které jsme emitovali my jako úč. jednotak se o změně reálné hodnoty také neúčtuje

e) účtování o změně reálné hodnoty CP na 063 a 257:
účtuje se stejně jako účty 061 a 062, tj. používáme účet 414

f) u majetkových účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem se reálná hodnota nezjišťuje (§27 odst. 1 Zákona o UCE)
Ale u těchto majetkových účastí můžeme provádět metodu ekvivalence, tj. nezjišťujeme reálnou hodnotu, ale ekvivalentní. Podle společenské smlouvy zjistíme, jaký podíl máme ve společnosti a porovnáme s vlastním jměním.
Na účtech 061 a 062 máme evidované i obchodní podíly, na které lze také použít metodu ekvivalence. O změně ekvivalentní ceny se účtuje rozvahově souvztažně s účtem 414.

Účtování a daňové posuzování prodeje CP
- Výnos účtujeme na 661
- Náklad účtujeme na 561
- Ostatní CP přeceňované účtujeme na 414
- Než prodáme CP, musíme stornovat oceňovací rozdíl, tj. pasivní oceňovací rozdíl

CP eviduje v PC 100. První rok provedu přecenění a zjistím snížení hodnoty, druhý rok při přeceňování zjistím zvýšení hodnoty. CP tedy pak eviduji v hodnotě 110. Než provedu vlastní prodej CP, musím zrušit oceňovací rozdíl a mít na účtě 063 CP v původní ceně, tj. 100. Provedu zrušení v hodnotě 10 na MD 414/D 063.
Následně zaúčtuji prodej CP, tj. úbytek CP v hodnotě 100 na MD 561/D 063.
Poté účtuji tržbu z prodeje CP v hodnotě 50 na MD 311/ D 661.

Ztráta z prodeje CP – Zákon 260/2002 Sb.

Ztráta z prodeje CP – Zákon 260/2002 Sb.

- při prodeji směnky – ztráta z prodeje směnky je daňově neuznatelný náklad
- při prodeji CP do konce roku 2001 platilo, že rozdíl účtů 561 a 661 na konci roku nebyl daňově uznatelný. Účty 561 a 661 se daly vzájemně kompenzovat. Pokud došlo ještě v tomto období ke vzniku ztráty z prodeje CP a úč. jednotka dosáhne v dalších 3 letech po této ztrátě úhrnného zisku z prodeje CP, může proti tomuto zisku odečíst ztrátu vzniklou předtím. Např.:
ztráta 20 v roce 1998
zisk 10 v roce 1999
neobchoduje s CP v roce 2000

Do výše 10 šlo odečíst ztrátu 20 v daň. přiznání. Zůstává neumořená ztráta 10. Pokud úč. jednotka nedosáhne zisku z prodeje CP v roce 2001, už si ztrátu potom nemůže nikdy uznat.
- r. 2002 proběhla novela zákona týkající se § 24 odst. 2 písm. r a písm. w. Písmeno w říká, že ztráta z prodeje by nebyla dříve uznatelným daňovým nákladem. Od r. 2002 to však podle písmena w zákona neplatí. Pokud budeme prodávat:

a) jakýkoli CP, který je podle Zákona o UCE oceňován reálnou hodnotou, bude ztráta z jeho prodeje uznatelným nákladem. Jedná se o: veřejně obchodovatelné akcie, dlužné CP držené do splatnosti, CP realizovatelné, akcie s menšinovým vlivem.

b) prodávat CP, které se nepřeceňují na reálnou hodnotu, tj.: akcie a obchodní podíly s podstatným a rozhodujícím vlivem, vlastí akcie, vlastní dluhopisy, pak ztráta z jejich prodeje nebude představovat daňově účinný náklad.

Uznatelnost ztráty z prodeje se řídí písmenem r.
Do písmene w byly přesunuty akcie neoceňované reálnou hodnotou, u kterých se tedy ztráta nedá uznat. Týká se to ztrát od r. 2002.
- Přechodník: ztráty, které nebyly do r. 2002 uznatelné, lze proti základu daně uplatnit, tj. v roce 2002 si může úč. jednotka odečíst ztrátu z roku 2000. Je však třeba vykázat obecný základ daně. Jestliže dosáhnu v r. 2002 obecné ztráty, můžu si ztrátu z prodeje CP uznat ještě v r. 2003, jestliže budu mít obecný základ daně. (obecný základ daně = základ daně všeobecně za účetní jednotku za období, nejen z prodeje CP). Přechodník platí jen pro ztráty z prodeje CP vykázané v r. 2001 (nebo 2000?), protože se dají uplatnit ještě do 3 let.

Valné hromady musí schválit návrh smlouvy...

Valné hromady musí:

- Valné hromady musí schválit návrh smlouvy, pak je teprve společnost zaniká a je možno do OR zapsat nového nástupce

- společnost, která zaniká, je povinná do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se uskutečnila VH, podat daňové přiznání za období od začátku účetního období až po rozhodný den

- u právního nástupce vzniká účetní období od rozhodného dne až do dne, kdy se fúze zapíše do OR

- první účetní období právního nástupce může být delší než 12 měsíců, ale i kratší, vše závisí na tom, kdy je rozhodný den

- pokud nástupce vydal akcie a ty vlastní předchůdce, pak tyto akcie natáhne nástupce do účetnictví jako vlastní akcie

- vzájemné obchody uskutečněné v blízkosti rozhodného dne chápeme jako vnitropodnikové výkony – oceňování vlastními náklady bez ziskové marže

- zisky a ztráty jako výsledkové operace se musí vyloučit z HV

- v rámci fúze není vyloučeno přecenění majetku a zásob; rozdíly v přecenění budou zúčtovány u právních předchůdců a musí být v konečné rozvaze

- právní nástupce u HM musí pokračovat v odpisování, kt. zahájil původní vlastník a to i v přeceněné hodnotě, kterou přetáhne do svého účetnictví

- u pohledávek nového bloku se musí pokračovat v odpisování

- tvorba opravných položek a přecenění zásob se akceptuje

- u sloučení, kdy nástupce existuje už před fúzí, končí účet. období rozhodným dnem a další začíná od rozhodného dne

- k datu výmazu právních předchůdců nahraje do svého účetnictví to, co udělají právní předchůdci jeho jménem; musí vyloučit stejné pohledávky a závazky, které společně účtovali, tzn. musí dojít ke kompenzaci

Změny právní formy

9. Přednáška – 20. 11. 2002

Změny právní formy

Změna od 1. 1. 2001:
Pří změně právní formy žádný subjekt nevzniká a žádný nezaniká. Dochází jen k vnitřním změnám uvnitř firmy. Proto je třeba upravit společenskou smlouvu tak, aby např. smlouva s. r. o. odpovídala po přeměně smlouvě a. s., jestliže se mění s. r. o. na a. s. (např. se musí vydat akcie).
ZJ s. r. o. = 200 000,-
ZJ a. s. = 2 mil.

Návrh rozhodnutí o změně právní formy

Ke předcházejícímu dni zpracování návrhu musí být zpracována úč. závěrka:
- je-li datum návrhu 31. 12., musí být zpracována řádná závěrka i s uzavřením úč. knih

- je-li datum návrhu jiné než konec úč. období, pak k datu zpracování návrhu rozhodnutí o změně pr. Formy si zpracuje úč. jednotka mezitimní úč. závěrku, tj. udělá stop-stav účtů bez uzavírání účetních knih a bez fyzické inventarizace.

- jedná-li se o auditovaný subjekt, musí být i mezitimní úč. závěrka auditovaná

Poté se podá návrh na zápis změny právní formy do o. r. Rejstříkový soud vydá následně změnové usnesení.
Ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do o. r. se udělá mimořádná úč. závěrka.
Ne vždy se k datu změny podává i daňové přiznání. Nepodává-li se daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, pak ke dni zápisu do o. r. se bude dělat jen mezitimní úč. závěrka.

Kdy je nutné podat daň. přiznání za tu část roku do změny pr. formy:
1. pokud se mění kapitálová společnost na osobní: a. s., družstvo, s. r. o. -> na k. s. ,v. s. o.

2. pokud se mění osobní spol. na kapitálovou: jen při změně k. s. -> na a. s., družstvo, s. r. o.
U v. o. s. se obecně daň. přiznání za společnost nepodává.

Zdaňování společností:
1. osobní: plně nebo částečně probíhá zdanění zisku u společníku
2. kapitálové: zisk zdaňuje společnost

Změna s. r. o. na a. s. – z hlediska daňového žádná změna nenastává, daň. přiznání se podá ne ke dni změny, ale až ke konci zdaňovacího období.
Jinak: podle §38m, odst. 4 Zákona o dani z příjmů
Datum úč. závěrky = den předchozí = měsíc, kam spadne = do posledního dne měsíce
1.11. = 31. 10. = 31. 11.
Pokud podáváme daňové přiznání jen za část zdaňovacího období, můžeme si v daň. přiznání uplatnit jen část odpisů HM. Toto bylo novelizováno v zákoně přijatém v r. 2002, ale s účinností od 1. 1. 2001. Při přiznání za část období také nelze uplatnit rezervy na opravu HM. Lze je uplatnit až v konečném přiznání.

Nájem podniku

8. přednáška – 13. 11. 2002

Nájem podniku

- podnik se pronajímá na základě smlouvy o nájmu podniku - § 488 pís.b) obch. zákoníku

- může být pronajat pouze dlouhodobý hmotný majetek (zásoby nemusí být prodány, pohledávka a závazky přecházejí na nájemce podniku ze zákona=přejdou bezúplatně nebo úplatně

- účtování o nájmu podniku: podle § 33 pís.a) Zákona o DzP, může odpisovat nájemce, i když není majitel a musí pokračovat ve zvoleném způsobu odpisování

- majetek musí evidovat na účtech 02., nestává se vlastníkem, ale vzniká závazek vůči pronajimateli (musí jo vrátit s hodnotou v zůstatkových cenách)

- vzniká závazek z pronájmu 474, odpisování na účtu 551 a to daňové, jinak vznikají problémy


Nájem podniku z pohledu nájemce – sběrný účet závazky 321
- na začátku: natáhnutí majetku
- zásoby kupuje, v pořizovací ceně do spotřeby na základě výdejek
- pohledávka a závazky:

1. bezúplatně: zaeviduji v knize podrozvahových účtů (úhrady závazků účtujeme do nákladů – nedaňových, úhrady pohledávek – výnosy jsou zdanitelné)

2. úplatně: musí se sjednat za jakou částku se přeřadí: závazky – NH na stranu D 321A (325)-321, pohladávky – záleží za co je chce koupit 321-311 (315) např. NH je 100, on si zaúčtuje pouze 80
více závazku než pohledávek => vzniká pohledávka vůči pronajímateli

- účtování o nájemném: do N nemůže účtovat celé nájemné a celé odpisy=> nájemce je povinen hodnotu faktur. nájemného rozdělit na část nájemného do odpisů (účtuje jako snížení závazku z titulu pronájmu) a část, kt. převyšuje odpisy na 518 jako vlastní nájemné
např: nájemné ve výši 100, odpisy ve výši 80

- pokud je nájemné < odpisy =""> celé nájemné účtujeme jako snížení závazku z titulu pronájmu, do nákladů nejde nic
např: nájem 50, odpisy 80 => 50 na 474, do nákladů nic

- rozdíl mezi nájmem a odpisy zúčtujeme na konci období do výnosů na účet 688

- pokud nedostane nájemce souhlas k odpisování, nemůže nic zavést do HM a neúčtuje o závazku z pronájmu; vše jde do nákladů jako u klasického nájmu

Přeměny obchodních společností

Přeměny obchodních společností
- změna oproti dřívějšku – přeměny se neposuzují jako vklady
- přeměny podle Obchodního zákoníku:
- sloučení A a B => A fúze
- splynutí A a B => C
- převod jmění společníka (FO i PO)
- rozdělení => jedna na několik
- změna právní formy => změna pouze ve vnítřní organizaci, změna -=> subjekt existuje nadále pod stejným IČO

1. Fúze
- obdobně převod na společníka a rozdělení

- společnosti, kt. jsou zainteresovány nazýváme zúčastněnými společnostmi – musí spolupracovat podle § 220 pís. a) ObchZ

- je podán návrh smlouvy o fúzi, který se schvaluje na valných hromadách

- v návrhu je stanoven rozhodný den fúze = je to den , od něhož se jednání zanikajících společností považují z pohledu právního i účetního za jednání uskutečněná jménem právního nástupce

- ke dni, který předchází rozhodnému dni se tvoří konečná účetní závěrka společnosti, která zaniká
k rozhodnému dni:
- dochází ke zrušení
- společnost, která zanikne, otevře účetní knihy, ale už je nikdy neuzavře, protože už účtuje jménem svého právního nástupce
- právní nástupce má zdaňovací období od rozhodného dne do konce roku, kdy je fúze zapsána

Prodej, vklad a nájem podniku

Prodej, vklad a nájem podniku

Prodej podniku

- podnik se prodává na základě smlouvy o prodeji podniku - § 476 a další obch. zákoníku

- podle novely obch. zák. se podnik považuje za věc hromadnou, která se skládá z různých aktiv, pohledávek a závazků

- za podnik lze považovat jen určitou organizační složku podle smlouvy o prodeji podniku, ne pouze např. 2 budovy). Pokud se prodává jen soubor majetku, je to podle smlouvy kupní.

- k prodeji podniku dochází, když nabude smlouva platnosti X u kupní smlouvy je to dnem předání. U podniku je také protokol o předání podniku, ale není to den, ke kterému se zúčtuje prodej. U prodeje podniku je dnem zúčtování den, kdy nabývá smlouva účinnosti. K tomuto dni musí prodávající svá aktiva vyřadit a kupující je zařadit do svého účetnictví.

- výjimkou jsou nemovitosti, které se převádějí k datu podání žádosti zápisu do katastru nemovitostí

- jsou-li součástí podniku zaknihované CP, pak se převádí dnem zápisu ve středisku CP

- jsou-li součástí podniku nehmotná aktiva chráněná zákonem (patentový zákon apod.), přechází vlastnictví zápisem v příslušném rejstříku v registru

- jsou-li součástí podniku pohledávky, pak se přiměřeně použije smlouva o postoupení pohledávek. Tuto skutečnost oznamuje prodávající dlužníkům, že věřitelem se stává někdo jiný

- u dluhů k převodu dochází podle § 533 obč. zák. Dluhy se převádí na kupujícího podniku bez souhlasu věřitelů. Ale věřitel může odporovat do 6 měsíců celý úkon prodeje podniku (obch. zák.), nemůže odporovat pouze převod dluhů.

- prodej podniku = soukromo-právní akt, tj. nelze s ním spojovat veřejně právní účinky. Na nabyvatele podniku proto nepřechází žádné veřejno-právní pohledávky a závazky jako soc. zabezpečení, daňová povinnost apod.

- u nemovitých věcí, o kterých nemáme zápis z katastru nemovitostí, vytvoříme 389 – Dohadné účty pasivní a převádíme 389/aktiva Následně po zápisu do katastru zúčtujeme u nemovitosti zrušení dohadné položky 588/389

- prodávající účtuje pohledávku vůči kupujícímu 371/688

- časové rozlišení nákladů příštích období zúčtujeme jako prodej pohledávky
výnosů příštích období jako závazek (dluh)

- ztráta z prodeje podniku jako rozdíl účtu 688 a 588 není daňovým nákladem

- pokud dojde ke změně kupní ceny, žádáme např. slevu: účtujeme s minusovými znaménky na účty
-371/-688

- pokud dochází v dalších letech k reklamaci, pak jsou to mimořádné náklady

- kupujícímu podniku zůstávají závazky na účtech 341, 342, 343, 336, 345 v nominálních hodnotách. Zůstatky účtů se neúčtují na 588, ani na 011.

Vklad podniku

Vklad podniku
- zákon stanoví, že pro vklad podniku se použije přiměřeně smlouva o prodeji podniku

- pokud se prodává nebo vkládá podnik, je nutný souhlas valné hromady a návrh smlouvy je třeba uložit do o.r.

- vklad bude zúčtován je stejnému datu jako smlouva o vkladu podniku

- vklad podniku je nepeněžním vkladem. Pokud by docházelo ke zvýšení kapitálu, pak je povinnost vklad splatit před zápisem do o. r.

- vkladem podniku se nelze zbavit daňových závazků


Účtování u vkladatele
- vkladatel, který vyřazuje podnik nebude účtovat aktiva do nákladů a pasiva do výnosů, ale vzniká mu finanční investice, vzniká mu obchodní podíl účtovaný na 06.

- vkladatel zúčtuje A na 378 – Jiné pohledávky. Dluhy mu pohledávku snižují.

- rezervy se převádět nesmějí, jsou jakoby veřejno-právním závazkem, zúčtovávají se do výnosu, stejně tak i opravné položky: rezervy/6..

- po tomto převedení se čeká na zápis do o. r.

- po zápisu do o. r., kdy je vkladatel zapsán jako společník, vzniká obch. podíl na 06. k datu zápisu do o. r. a ruší se pohledávka na 378: 06. /378

- jsou-li dluhy větší než majetek, pak hodnota předlužení se účtuje do výnosů

- hodnota vkladu < hodnota dluhu, pak hodnota pohledávky je nulová. Po zápisu do o. r. se bude nulový podíl evidovat v knize podrozvahových účtů, ne na účtu 06.


Účtování u nabyvatele
- nabyvateli nevzniká žádný závazek, zvyšuje o nepeněžitý vklad základní kapitál

- pokud se zvyšuje základní kapitál v průběhu jeho činnosti, nabyvatel nejdříve zúčtuje zvýšení základního kapitálu, který ještě není zapsán v o. r. na 353/419. Hodnotu bude brát podle ZC nebo ve znaleckých cenách.

- následně zvýší základní kapitál na účty aktiv na MD: A/353 a rozdíl bude účtovat na 097. Účet 097 se účetně odepisuje po dobu 15 let, je však daňově neúčinný.

- po provedení zápisu základního kapitálu do o. r. se účtuje: 419/411

- při odepisování takto nabytého majetku je třeba se držet § 30 odst. 12?? ZDP. Aktiva se musí odepsat tou metodou, jaká se začala používat u vkladatele. Pokud se nabude pohledávka, pak není možné ji daňově odepisovat, ani k ní vytvořit daňovou opravnou položku - § 21zc)

- pokud se opr. Položka 097 vztahuje k úplatně nabytému majetku, pak je účtován daňově účinný odpis. Pokud se vztahuje k neúplatně nabytému majetku (tj. vklad), pak nelze odpis daňově uznat - § 23 odst. 3 písm. c) ZDP

Finanční leasing

7. přednáška – 6. 11. 2002

Finanční leasing

V případě uzavřené smlouvy o fin. leasingu má správce daně právo kontrolovat správnost uplatnění nájemného v nákladech v prodloužené lhůtě. Neplatí tady lhůta 3 roky podle § 38r od 1. 1. 2000. Prodloužená lhůta se dá použít až od r. 1999 a dále. Lhůty začínají běžed od konce kalendářního roku, v němž nájemné skončilo.
Přiklad: nájemní vztah trval 1997 – 2005. Za roky 1999 – 2005 může správce daně kontrolovat záležitosti týkající se tohoto leasingu až do 31. 12. 2008. Max. může správce daně protahovat prekluzivní lhůtu na 10 let.

Pokud by nájemce hradil opravy, bude je zúčtovávat do N, musí být smluvně zavázán k provádění oprav od pronajímatele, aby byly tyto náklady daňově uznané. Pokud provede opravy někdo jiný, pak k tomu musí mít nějaké pověření, aby mu byly náklady daňově uznány.

Je-li provedena generální oprava, v důsledku které se uvádí věc do lepšího stavu, pak má nájemce podle § 667 obč. zákoníku právo požadovat pohledávku z titulu toho, že by pronajímatel měl toto zhodnocení uhradit. Nájemce ale na takovouto opravu má tvořit rezervu.

Technické zhodnocení provádí nájemce

Technické zhodnocení provádí nájemce
- pronajímatel musí souhlasit s TZ
1. TZ nad rámec nájmu
a) nájemce nemá souhlas:
- nájemce nemůže odpisovat
- nájemci vzniká jen nedaňový náklad – 548/211
- pronajímatel dal souhlas s provedením technického zhodnocení, ale ne s odpisováním technického zhodnocení:
= vzniká nepeněžní příjem – v okamžiku, kdy TZ se uvede do používání, účtuje daňově uznatelně 648 a zároveň zvýší VC o TZ pronajímaného majetku 021/648 = povinnost zdanit
= pokud by pronajímatel nájemci poskytl náhradu za TZ, nevzniká nepeněžní příjem a VC se zvyšuje o závazek úhrady technického zhodnocení 021/221. Pro nájemce je úhrada příjmem 221/688.
b) nájemce má souhlas
- zaúčtuje majetek do používání a může odpisovat
- nájemce účtuje veškeré výdaje na 042/221
- po kolaudaci majetku provede nájemce zařazení do používání 021/042
- může zahájit odpisování 551/081
c) ukončení nájemního vztahu
- při operativním leasingu: když věc vracím, zúčtuji ZC technického zhodnocení do N:
pokud neprodávám 551/081
pokud prodávám 541/081
- pokud pronajímatel TZ neuhradí, není ZC daňovým nákladem
- končí nájemní vztah a věc přebírá pronajímatel od nájemce. Pronajímatel neuhradí N na TZ, pak má pronajímatel povinnost zvýšit VC vráceného majetku – 2 způsoby:
1. zvýším VC o růst ceny TZ u nájemce
2. znalec ocení TZ v ceně v době skončení nájmu
- nájemce provádí vyřazení jako 551/081+021
- pokud pronajímatel TZ nájemci uhradí, pak ZC TZ je daňově uznatelná do výše úhrady pronajímatelem – 315/641. Zvýšení VC nejde do N, je zvýšena jen o úhradu TZ – 021/321(211).
- při fin. leasingu se neprovádí zvyšování VC, zvýší se o pořizovací cenu věci její zůstatková cena a pokračuje se v odpisování

2. Kompenzace nájmu

2. Kompenzace nájmu

- pokud je dohodnuta kompenzace, ve smlouvě musí být stanoveno, v jaké ceně se oceňuje TZ a o jakou částku se nájemci snižuje nájem

a) pokud nájemce neodepisuje
- má souhlas s provedením TZ, ale ne s odpisováním
- nájemce bude jednotlivé výdaje účtovat jako pohledávku vůči pronajímateli 315/221 a současně bude účtovat nájemné 518/321
- nejpozději při skončení nájemního vztahu provede zápočet pohledávky, která vznikla z titulu TZ:
pokud bude TZ vyšší než nájem, vzniká přebytek 546/315 – nedaňový náklad
pokud bude TZ nižší než nájem, vzniká schodek 315/648
- mělo by se účtovat průběžně


b) se souhlasem k odpisování
- nájemci vzniká majetek a pak TZ. Účtuje 022/221 a začne odepisovat 551/08.
- při vrácení zúčtuje ZC jako pohledávku vůči pronajímateli:08. +315/02.
- rozdíl mezi TZ a nájmem:
nedaň. náklady – 548, je-li ZC vyšší
zdanitelné výnosy – 648, je-li ZC nižší
- závazek vznikající pronajímateli z titulu hrazení TZ – dostane TZ do výnosů jako nájemné: 02. /325
- případ, kdy je TZ jako kompenzace – Pokyn D190

Dodělat sami:
Cese leasingu
Odpis při leasingu
Leasing, když je nájem v cizí měně

Odečet na reinvestice nelze uplatnit:

Odečet na reinvestice nelze uplatnit:
- na majetek ve 4. a 5. odpisové skupině

- na letadla, osobní auta s výjimkou taxi, sanitek, autoškoly, pohřební služby

- na přístroje pro domácnost

- na stálou provozovnu v zahraničí

- na technické zhodnocení s výjimkou TZ provedeného v 1. roce odpisování

- drobný dlouhodobý majetek

- majetek pro dosahování příjmů osvobozených od daně z příjmů nebo příjmů vyňatých (větrné a vodní elektrárny)

- majetek používaný jen částečně k dosahování zdanitelných příjmů


Nárok na reinvestici zaniká (musí se následně dodanit):
- pokud do 3 let od uplatnění reinvestice majetek vyřadím s výjimkou vyřazení z důvodu škody živelnou pohromou

- pokud do 3 let od uplatnění odečtu majetek pronajmu

- u nájemce, pokud uplatní reinvestici ve finančním leasingu, pokjud do 3 let dá majetek do užívání

Směna majetku

6. přednáška – 30. 10. 2002

Směna majetku

- při směně uzavírám směnnou smlouvu podle § 6, 7, 11 Obč. zákoníku

- směna je obdoba prodeje

- příjmy ze směny jako z prodeje – účtuji výsledkově

- zisk nebo ztráta ceny je dána rozdílem ocenění nabyté věci .Pokud je ve smlouvě, ocením věc podle smlouvy, pokud ne, tak RPC

- ztrátu z prodeje pozemku nelze uplatnit do daní, tedy ani ztrátu ze směny pozemku nelze. Lze zdanit náklady jen do výše příjmů.


Nabytí majetku vkladem

- cena je určena podle společenské smlouvy v rubrice vklady

- z hlediska daňového rozlišuji vkladatele

- pokud vkladatel již účtoval, musím pokračovat v jeho účtování daňově i účetně a do nákladů dáme každý 1/2 v roce vkladu

- Σ daňových odpisů = Σ účetní odpisy

- pokud ho vkladatel nemá ve svém majetku, pak účetně je situace stejná a daňově sleduji, jestli vkladatel nabyl majetek v době menší než 5 let, pak moje VC pro daň. odpis je vstupní cenou vkladatele (např. PC za auto). Pokud jde o věc s dobou delší než 5 let, pak účetní i daňovou cenou je cena určená vkladem.

- pokud získávám vkladem drobný dlouhodobý majetek do 40 000,- od:
a) soukromé osoby – účetní odpisy budou daňovým nákladem
b) podnikající osoby – do daňových nákladů mohu zahrnout účetní odpisy do ZC převzaté od původního majitele

- pokud drobný dlouhodobý majetek zaeviduji jako zásobu na 501, pak spotřeba bude daňovým nákladem

- pokud získám nehmotný majetek, zkoumám, jestli ho vkladatel pořídil bezúplatně. V tom případě SW nemohu uplatnit jako daňový náklad. Jestliže byl majetek pořízen úplatně, zkoumám, jestli byl zahrnut do používání:
a) byl zařazen – daň. odpis = daň. náklad (do výše ZC)
b) nebyl zařazen – daň. odpis = daň. náklad

- pokud získám pozemek vkladem a budu ho chtít prodat, pak při prodeji jako daňový náklad uznám PC u vkladatele a ne příjem z prodeje

- účetní ztráta z prodeje pozemku není daň. náklad

- u odpisování si mohu při rovnoměrném způsobu upravit sazbu a odpisovat více let



Leasing

- pokud nájemce v rámic fin. Leasingu platí dodatečné náklady (př. montáž stroje – 35 000,-) spojené s pořízením, nelze uplatnit daň. náklad. Zaúčtuji na 042 a tam to bude evidováno do skončení nájmu. Už v průběhu nájmu mohu 35 000,- začít odepisovat, protože mi vznikl nový majetek.

- jakmile stroj koupím (10 000,-), zvýším o pořizovací cenu vstupní cenu nového majetku a pokračuji v odpisování 45 000,-

- účetně odpisuji až když majetek nabudu

- pokud vedlejší náklady spolu s kupní cenou nepřevýší 40 000,-, tak tyto vedlejší výdaje mohu uplatnit jako daňový náklad (položku snižující ZD) v daň. přiznání již v 1. roce. Pokud následně předmět leasingu koupím a výdaje jsem již uplatnila, nemohu jeden a tentýž náklad uplatnit 2x.

Metody tvorby rezervy

Metody tvorby rezervy:
1. rovnoměrná metoda – každý rok zahneme do nákladů stejnou částku
2. výkonová metoda – lze zahrnout každý rok jinou částku. Používá se u movitých věcí.

Rezervu na opravu HM není možné uplatnit daňově:
- u majetku určeného k likvidaci
- na odstranění následků škod
- na opravy, které se pravidelně opakují
- na TZ majetku
- na pořízení nového HM
- nemůže ji tvořit podnájemce, i kdyby byl smluvně k tomu zavázán
- při užívání věci na základě smlouvy o zřízení věcného břemene (viz obč. zákoník). Uživatel věci je v tomto případě oprávněn věc užívat a provádět opravy. Nemůže odepisovat, odpisy dává rovnou do nákladů.

Rušení rezerv:
- pomine důvod pro tvorbu opravy
- prodej věci
- upuštění od oprav
- zmenšení předpokládaného rozsahu oprav
- předpokládáme, že uděláme opravu v r. 2002, ale ještě v r. 2002 nedojde k zahájení oprav
- nejpozději v roce následujícím po fyzickém zahájení oprav
Při fúzi je třeba problematiku rezerv upravit ve smlouvě o fúzi. Pokud nástupce převezme rezervy, nemusí je rušit do výnosů.

Rezerva = postupná tvorba a jednorázové čerpání


Rezervy na pěstební činnost
§ 9 zákona o rezervách
Charakteristika:
- tvoří ji vlastník lesa nebo nájemce, který je zavázán provádět obnovu lesa
- je inverzní k rezervě na opravy = jednorázová tvorba a postupné čerpání
- pokud vlastník lesa vytěží a prodá dřevní hmotu, realizuje tržbu, která je zdanitelným výnosem. Pokud nezaúčtuje tuto rezervu, nemá proti výnosu žádný náklad. Vlastník nebo nájemce je povinen les obnovovat. Je nutné stanovit rozpočet na hospodaření s lesem. Max. lze vytvořit rezervu do výše tržby.

Stanovení vstupní ceny u hmotného majetku

Stanovení vstupní ceny u hmotného majetku

Při pořízení úplatně (koupí)

Ocenění se provede v pořizovací ceně včetně všech poplatků (vedlejších nákladů) včetně úroků z úvěru. Ale úroky jen do doby, než se HM zařadí do užívání.
Do PC nepatří:
- od r. 2001 kurzové rozdíly
- daň z převodu nemovitostí - až zaplatím, je to náklad (§ 24 odst.2 písm. ch) ZDP)
- nájemné je daňovým nákladem, nikde není stanoveno, že by mělo vstoupit do PC. Ale nájemné stavebních strojů, lešení apod. vstupuje do PC.


Podmínky reinvestičního odpočtu:

Lze odečíst 10 % vstupní ceny u nového majetku. Reinvestici lze uplatnit jen:
- pokud jsem 1. vlastníkem HM
- pokud užíván věc na základě smlouvy o finančním leasingu, pak i nájemce, pokud je 1. nájemcem a pronajímatel je 1. Pronajímatelem. Reinvestice je z PC poskytované pronajímatelem.
- u zpětného leasingu – pokud prodávám leasingové společnosti stroj a ještě není uveden do užívání nebo ho považuji za zásobu a společnost mi ho zpětně pronajme, pak je splněna podmínka pro reinvestici = 1. nájemce a 1. pronajímatel. Pokud už je věc uvedena do užívání, prodám ji a zpětně pronajmu, už nelze reinvestiční odpočet provést, protože leasingová společnost už není 1. pronajímatelem
- pokud prodám majetek do 3 let od pořízení, je třeba reinvestici znovu připočítat

V daňovém přiznání je nutné uplatnit max. možný reinvestiční odečet v roce, kdy mám základ daně. Jinak se ná za to, že nemám zájem uplatnit odečet a nárok na odečet na reinvestici propadne. Odečet reinvestice má přednsto před odečtem darů. Odečet darů se uplatňuje už ze ZD sníženého o odečitatelné položky. Dary nelze převádět do dalších období.

Technické zhodnocení

5. Přednáška – 23. 10. 2002

Technické zhodnocení

Technické zhodnocení vzniká až od hranice nad Kč 40 000,-, u nehmotného majetku je tato hranice Kč 60 000,-.
Účetní jednotka si může stanovit, že technické zhodnocení může být i s nižší hodnotou. Může to být výhodné v 1. roce odpisování – uplatní se reinvestice. Ale do částky 40 000,- je nutné to dát do nákladů.
Posuzujeme až dokončené technické zhodnocení (1. rok 10 000,- + 2. rok 40 000,- = technické zhodnocení
50 000,-).
Vstupní ceny se zvyšují až po zavedení technického zhodnocení do UCE.
Výměna materiálu neznamená TZ = oprava, např. výměna střešní krytiny, když se nemění tvar střechy.
Je rozdíl mezi TZ na zásobách a drobném dlouhodobém majetku (účet 022).

V případě, že na drobném majteku provedu TZ za 50 000,-, tak se tento maještek mění na dlouhodobý majetek a musí se odepisovat buď rovnoměrně nebo zrychleně daňově.
1. účtuji zvýšení PC. Vstuní cenu pro odepisování TZ je hodnota TZ 50 000,- + PC drobného dlouhodobého majetku 30 000,- = 80 000,-
Σ odpisů = vstupní cena pořízení – odpisy DDM
Odpisuji do té doby, než odpisy dosáhnou 65 000,-, protože 15 000,- už se odepsalo do N při pořízení drobného majetku. Odepsat se může dřív, než je doba stanovená v zákoně.5. Přednáška – 23. 10. 2002


Technické zhodnocení

Technické zhodnocení vzniká až od hranice nad Kč 40 000,-, u nehmotného majetku je tato hranice Kč 60 000,-.
Účetní jednotka si může stanovit, že technické zhodnocení může být i s nižší hodnotou. Může to být výhodné v 1. roce odpisování – uplatní se reinvestice. Ale do částky 40 000,- je nutné to dát do nákladů.
Posuzujeme až dokončené technické zhodnocení (1. rok 10 000,- + 2. rok 40 000,- = technické zhodnocení
50 000,-).
Vstupní ceny se zvyšují až po zavedení technického zhodnocení do UCE.
Výměna materiálu neznamená TZ = oprava, např. výměna střešní krytiny, když se nemění tvar střechy.
Je rozdíl mezi TZ na zásobách a drobném dlouhodobém majetku (účet 022).

V případě, že na drobném majteku provedu TZ za 50 000,-, tak se tento maještek mění na dlouhodobý majetek a musí se odepisovat buď rovnoměrně nebo zrychleně daňově.
1. účtuji zvýšení PC. Vstuní cenu pro odepisování TZ je hodnota TZ 50 000,- + PC drobného dlouhodobého majetku 30 000,- = 80 000,-
Σ odpisů = vstupní cena pořízení – odpisy DDM
Odpisuji do té doby, než odpisy dosáhnou 65 000,-, protože 15 000,- už se odepsalo do N při pořízení drobného majetku. Odepsat se může dřív, než je doba stanovená v zákoně.

Je-li DDM evidován na podrozvahových účtech a na účtě 501:
1. TZ je v hodnotě 50 000,- na MD 042
2. Provedení TZ v částce 50 000,- 022/042
3. Odepisování TZ – plnou hodnotu 50 000,- odepisuji přesně podle doby stanovené v zákoně


Je-li DDM evidován na podrozvahových účtech a na účtě 501:
1. TZ je v hodnotě 50 000,- na MD 042
2. Provedení TZ v částce 50 000,- 022/042
3. Odepisování TZ – plnou hodnotu 50 000,- odepisuji přesně podle doby stanovené v zákoně

Rezervy na opravu hmotného majetku

Rezervy na opravu hmotného majetku
§ 7 zákona č. 593/92 Sb. o rezervách

Pokud tvořím rezervu na opravu HM v souladu se zákonem, bude daňově uznána do nákladů. Podmínky uznání:
- tvorba rezervy se musí provést na základě inventarizace

- tvorba se uplatní za zdaň. období k 31.12.

- při inventarizaci musíme posuzovat výši a odůvodnění rezervy

- dokud rezerva není zaúčtovaná, nemůže se uplatnit

- tvorba rezerv musí být prokazatelná. Ke každé tvorbě musí být doklady:
• Rozpočet nákladů na opravy. Rozpočet musí obsahovat ceny (rozsah oprav, ceny firem apod.). V rámci rozpočtu nelze uplatnit vliv inflace. Používáme ceny, které platí v době tvorby. Pokud v 2. roce tvorby nastane zvýšení cen, vezmeme to do úvahy a dotvoříme rezervu s tímto zvýšením.
• Plán tvorby rezervy – musí se předkládat předem. Obsahuje dobu, za jak dlouho bude provedena oprava (ve 3. roce) a jak dlouho budu tvořit rezervu (1. + 2. rok, ve 3. roce už nelze). Musí být uvedena doba, kdy bude rezerva čerpána. Předpokládá se, že od příštího roku se bude rezerva uplatňovat jako snížení nákladů a ne do výnosů?????

- rezerva musí být tvořena min 2 zdaňovací období, např. na opravu v r. 2004 musím tvořit r. 2002 a 2003

- max. doba tvorby rezervy je 10 zdaňovacích období u budov, u majetku ve 2. odpisové skupině max. 3 zdaň. období

- rezervu může vytvářet vlastník HM nebo nájemce, který je smluvně k opravě zavázán nejen v době tvorby rezervy, ale i v době opravy. Pozor na smlouvy na dobu určitou!! Není jisté zda budou obnoveny a tak není jisté, zda bude nájemce stále nájemcem HM v době tvorby opravy.

- Rezervu lze tvořit jen na HM (= majetek nad 40 000,- + stavby), který se odepisuje alespoň 6 let, tj. 2. a další odpisové skupiny

- Zásah do majetku musí splňovat znaky opravy, musí se věcně jednat o opravu

Předčasné a prozatímní užívání

Předčasné a prozatímní užívání
a) zkušební provoz je povolován pouze u zařízení, která je nutno vyzkoušet (čističky odpadních vod, elektrárny…)
§ 34 stavebního zákona (prozatímní užívání) – můžeme začít odpisovat, nic nebrání provozu
b) předčasné užívání – má pouze dočasný charakter (pouze 1 patro budovy)
§ 83 stavebního zákona
jsou nedodělky, vše ještě není v povozu
nemůžeme ještě odepisovat
Osobní automobily – uvedení do užívání (má převozní papírovou značku)

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
- soubor movitých věci – lze evidovat na 1 inv. kartě
- není povinnost vytvořit soubor movitých věcí
- vždy se zkoumá, zda jednotlivá věc je samostatně funkční (např. lešení, jednotlivé trubky nejsou samostatně funkční = soubor movitých věcí)
- lešení dodané jednou dodávkou = jeden HM, odepisuje se
- pokud hodnota sady převýší 40 000,-, musí se odepisovat (=dlouhodobý HM)

Soubor movitých věcí
- odepisují se i věci, které se daly do spotřeby
- pro účely reinvestice (§ 34 odst. 3 Zákona o DP) lze uplatnit nad 40 000,- 10 % ze vstupní ceny. Na inv. kartě majetek rozepíši, abych poznala, co je nad 40 000,-.
- pokud nahrazuji starý počítač novým (= výměna) a nedojde ke změně v technických parametrech, nejedná se o pořízení HM, ale o opravu souboru výměnným souborem
- prodávám staré součástky – aktivuji do výnosů
- pokud jeden majetek vyřadím, musí se snížit hodnota celého souboru
- odpisuje se podle odpis. sazby, která platí pro hlavní funkční celek – to, co určí technik jako technicky nejdůležitější
- nelze doporučit vytvoření souboru movitých věcí

Regály, police v prodejnách
- každý regál je samostatná věc, pokud je do 40 000,- - můžeme dát do spotřeby
- regály sešroubuji (jsou do 40 000,-) – musím je nasčítat = soubor movitých věcí nad 40 000,-
- regály přišroubuji ke stěně = technické zhodnocení stavby
- háky na stěně – pověsím regály = samostatná movitá věc

Nástropní světlo
- součástí stavby
- lustr = samostatná movitá věc

Co je nedílnou součástí stavby

Co je nedílnou součástí stavby – příloha zákona o DP
= pevně spojená součást
- veškeré technické zhodnocení, které dotváří součást budovy a podmiňuje řádné užívání budovy

- § 220 obč. zákoníku – nad souč. věci – všechno, co k ní náleží a nemůže být odděleno, aniž by se věc znehodnotila

- vnitřní rozvody vody, elektřiny, plynu, vzduchotechniky, nákladní výtah, osobní výtah

- zařízení pro vytápění (radiátory) vč. kotle (výkonnější kotel – TZ, stejný – oprava stavby)

- technické zhodnocení = změna techn. parametrů

- základní armatury a vybavení (klozety, vany, odsavače par)

- počítačové , telefonní ústředny přesmlouvané nad 40 000,-

- náklady na reklamu (vlastní světelná reklama = samostatná movitá věc)

- okenice, mříže, žaluzie = TZ, výměna je jejich oprava



Samostatná movitá věc
- definice § 26 odst. 2 Zákona o DP

- odpisují se ve nižších odpisových skupinách (3. a 4. skupina) než stavby (5. skupina)

- lze na ně uplatnit reinvestice – reinvestici lze uplatnit u majetku do 3. odpisové skupiny

- veškerá výrobní zařízení a další zařízení, která s budovou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny (vymezeny v zákoně až od r. 1995). Nainstalovány do r. 1994 – vše spojené se stavbou se s ní odepisovalo

- pokud nyní vyměňuji, pořizuji samostatnou movitou věc, přiřadím ivn. číslo a odepisuji samostatně – dle přílohy č. 1 Zákona o DP

- klimatizace – pokud pouze chladí vzduch letních měsících v nemocnicích – je nutná k provozování stavby, je nedílnou součástí stavby

- eskalátory

- signalizační protipožární opatření a čidla

- rozvody zasekané do zdi (zásuvka je samostatná movitá věc)

- technologický výtah vně stavby

- strojní zařízení dílen, transformoven

- zařízení kuchyně a vývařoven

- reklamní a propagační billboardy

- telefonní ústředny do 25 odboček

- trezory

Technické zhodnocení

Technické zhodnocení

- § 33 Zákona o DP

- TZ – veškeré nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku

- Rekonstrukce = konkrétním zásahem se mění užívání majetku nebo se mění technické parametry

- Modernizace = rozšiřuje se vybavenost nebo použitelnost majetku o některé věci, které jsou nedílnou součástí stavby

Otázky:
1. Změnily se rozhodné parametry majetku nebo ne?
2. Došlo ke zvýšení vybavenosti X použitelnosti majetku nebo ne?
3. Došlo při zásahu ke změně užívání majetku?
4. Mění se vnitřní dispozice pater?
5. Došlo k pouhému uvedení do předchozího stavu nebo zlepšení vybavenosti majetku?
6. Došlo při zásahu k úplné likvidaci starého a pořízení nového nebo něco zůstalo (kostra)?

Oprava
- postupy účtování ÚT 0
- odstraňuje se částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu
- opravu lze i výměnným způsobem (z původního musí něco zůstat)
- § 652 obč. zák. = činnost, kterou se odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení

Dlouhodobý nehmotný majetek

4. přednáška – 16. 10. 2002

c) Dlouhodobý nehmotný majetek
- od r. 2001 byla vypuštěna redukce odepisování nehmotného majetku

- majetek pořízený od r. 2001 regulují pouze úč. předpisy, neeviduje se rozdíl mezi úč. a daňovými odpisy

- daňově se nehmotný dldobý majetek nemusí odepisovat do 5 let, odepisuje se po dobu používání

- staré nehmotné majetky se odepíší podle dřívějších předpisů, pokud došlo k technickému zhodnocení, zvyšuje se vstupní PC od 40 000,-

- technická zhodnocení zvyšují vstupní cenu až od 60 000,- od r. 2001 (nový nhm. majetek s technickým zhodnocením)

- Nehmotný majetek je:
Veškeré nehmotné statky nakoupené nad 60 000,-
Veškeré nehmotné statky vyrobené vlastní činností, ovšem určené k obchodování
Studie, projekty využitelné déle než 1 rok

- nehmotný majetek vyrobený vlastní činností, který není určený k obchodování, je zahrnut do provozních nákladů


d) Dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý HM = HM v daních z příjmů § 26

- rozdíl mezi úč. a daň. odpisy se sleduje pouze u dlouhodobého HM, který je vynesen jako HM v zákoně o daní z příjmů

- drobný dlouhodobý majetek – účetně se odepisuje, není ovšem hmotným majetkem v zákoně o daních z příjmů (není zde vynesen)

- HM v Zákoně o DP = HM v PC nad 40 000,-

- Dlouhodobý HM = veškeré stavby bez ohledu na cenu, musí se odepisovat

- HM nejsou drobné stavby v lesních školkách, odepisují se pouze dle úč. odpisů (od r. 2001). Do r. 2000 veškeré drobné stavby nebyly HM (kromě svážnic?), úč. odpisy = daňové odpisy.

- Dlouhodobý HM – pozemky - § 28 zákona o UCE neodpisovaný majetek (dlouhodobý HM). Zákon o DP pozemek nezná

- stavba může být odpisována a zařazena do užívání na 021 až nabude právní moci kolaudační rozhodnutí

S účinností od 1. 1. 2002

S účinností od 1. 1. 2002

a) změny v oblasti kurzových rozdílů
- k pohledávkám a závazkům jsou účtovány výsledkově, ne kurzové rozdíly aktivní nebo pasivní, ale 563 – Kurzová ztráta a 663 – Kurzový zisk

- nelze účtovat o nerealizovaných ziscích (tj. byl udělán pouze předpis k úč. případu)

- pohledávky starého bloku (splatné do konce r. 1994) – kurzové rodzíly se nepočítají (= výjimka)

- pohledávky nového bloku (splatné od 1.1. 1995) – kurzové rozdíly se počítají

Pokud dojde k postupnému splácení pohledávek nebo závazků v cizí měně nebo k přesunu v devizových účtech (dolary, Eura), pak kurzové rozdíly nejsou účtovány při každé splátce, ale až ke konci roku

Na konci roku přepočítáme stav 311 a určíme kurzové rozdíly. Pokud pokladní stav je mínus, pak účtujeme
na 663. Nebo je možné po přepočtu na Kč evidovat peníze na kurzové rozdíly při každé operaci, je třeba mít vnitřní směrnice.

Změna v oblasti účtování kurzových rozdílů u finančního majetku

- záleží na tom, zda se oceňuje:
a) reálnou hodnotou – tržní vliv posuzuji s kurzovým vlivem, účtuje se o jednom rozdílu, neúčtuje se dvě na 563, 663 a tržní vliv zvlášť
b) neoceňuje se reálnou hodnotou
- dlužný CP držený do splatnosti – účtuje se výsledkově (563, 663)
- majetkový CP nebo podíl – účtuje se rozvahově (414 – Oceňovací rozdíly)

Dlouhodobý majetek

b) Dlouhodobý majetek

- není pojem investiční majetek, pouze dlouhodobý

- neznáme pojem drobný dlouhodobý majetek (nejsou účty 028, 078, 018, 088)

- účtu jsou převedeny na 022 – Samostatné movité věci a na 082 – Oprávky

- u nově pořizovaného majetku (od 1. 1. 2002) do Kč 40 000,- se ve vnitropodnikové směrnici může stanovit:
a) sníží se hranice na účtu 022 ze Kč 40 000,- na Kč 20 000,- a tyto předměty budou účtovány na 022. Tyto předměty se musí odepisovat alespoň 2 účetní období, nelze je odepsat jednorázově = drobný dlouhodobý majetek.
b) Předměty se považují za drobný majetek (do Kč 40 000,-) – zásoba, která se při vydání do spotřeby účtuje jako materiál na účet 501. Předmět však nemůže vypadnout z účetní evidence, evidovat se bude v knize podrozvahových účtů nebo v operativní evidenci.
Pokud dochází k zařazení velkého hmotného drobného majetku, je nutné časové rozlišení. Výdejka se neúčtuje celá do nákladů, ale na 381 – Náklady příštích období po dobu 2 – 4 roky. (větší rozsah majetku zákon nestanovuje).

Neexistuje žádné technické zhodnocení na pozemcích, základním stádu a zvířatech, pěstitelských celcích a porostech.
Sad není zhodnocení, ale další investiční majetek,
Terénní úpravy nejsou technických zhodnocením.
Okrasné keře při stavbě pozemku dodané stavebníkem, součástí plánu vstoupí do PC budovy. Keře až po kolaudaci jsou provozním nákladem, i když mají cenu nad Kč 40 000,-.

Příslušenství hmotného majetku

Jestli se určitá věc klasifikuje jako příslušenství úč. jednotky, závisí na úč. jednotce, upravuje se to vnitřní směrnicí:
a) je to příslušenství – eviduji PC, povinně složkou PC hmotný majetek
b) není to příslušenství - při vydání do užívání účtuji do nákladů
U HM musí být alespoň 1 příslušenství (u soustruhu aspoň 1 vrták)

Umělecká díla
- to, které se neodepisuje (032), může být pouze originál uměleckého díla
- vždy se účtuje na 032, nikdy to není finanční investice
- kopii na 022, lze ji odepisovat

Pozemek
- účtuje se vždy 031, neodepisuje se

Opravné položky k nabytému majetku

Opravné položky k nabytému majetku - 097
- účtuje se ve výjimečných případech, kdy nabývám soubor majetku a neznám PC věcí (= hromadná cena).

- nemohu využívat, pokud nakupuji majetek v 1. odpisové skupině (zásoby, pohledávky apod.)

- odborný posudek musí rozdělit jednotlivé části majetku


Rezervy na restrukturalizaci
- nový pojem
- uvažuji o změně výroby spojení s více náklady
- není daň. nákladem, není zákonnou rezervou

Rezervy na daň z příjmů
- úč. jednotky mající vlastníka v zahraničí
- pro obnovení úč. závazků ve zkráceném rozsahu
- daň z příjmů není 341, ale rezerva na daň, nemusí to být stejná částka
- není to zákonná rezerva, není to daňový náklad

Byly zrušeny dotace na kapitálové dovybavení podle nařízení ministerstva. Příjem byl zúčtován jako posílení vlastního kapitálu na účtu 414. Nově ať poskytovatel nabude cokoli, účtuje se:

- snížení vstupní ceny dlouhodobého majetku (odpis ze snížené vstupní ceny) – investiční dotace

- snížení výnosů (v časové souvislosti s náklady) – provozní dotace

- od 1. 1. 2002 snížení ocenění majetku nebo dotace NE do vlastního kapitálu

- např. dotace na pracovní místa je část investiční dotace (stroj, budova – přístavba) a část provozní (majetek ihned do spotřeby), tedy částečně snížení vstupní ceny majetku i snížení výnosů.

Změny od r. 2002

Změny od r. 2002
byly uskutečněny zákonem č. 353/2001 Sb. S účinností od 1.1.2002. Byly kompletně změněny postupy účtování a účtová osnova. Původní byly nahrazeny opatřením vlády. Změny byly vydány ve Finančním zpravodaji 1/1 z r. 2002. Toto opatření k postupu účtování má dočasný charakter. Do konce roku by mělo ministerstvo vydat obecné principy, základy účtování, obsah úč. závěrky a směrnou účtovou osnovu, které vydá pomocí vyhlášky. Pracuje se na vydání Českých národních účetních standardů. Před jejich zveřejněním budou jen autorizovány ministerstvem financí. Pracovat na nich bude soukromo-veřejná instituce.

a) Jedná se o změny v oblasti oceňování majetku a závazků - § 25 odst.1 písm. k) Zákona o UCE:
- úplně vypadl pojem cena pořízení, používá se pořizovací cena (PC). Pro ocenění cenných papírů, pohledávek, které byly nakoupeny, obch. podílů se používá ocenění v PC včetně všech nákladů spojených s pořízením.
- jakýkoli majetek pořízený ve vlastní režii bude oceňován ve výši vlastních nákladů nebo, pokud tyto jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena (RPC), pak budou oceněny v RPC. Tento majetek oceněný v RPC se však daňově musí odepisovat v hodnotě vlastních nákladů. Změna zákona o UCE nebyla provázena změnou v daňovém zákoně.
- CP a jejich deriváty budou oceňovány k rozvahovému dni reálnou hodnotou. Deriváty = opce, swapy, forwardy.
- na reálnou hodnotu se nebudou přeceňovat vlastní akcie, státní dluhopisy, obch. podíly a dlužné CP držené se záměrem držet je do splatnosti (= dluhopisy, pokladniční poukázky apod.)

Inventarizace

3. přednáška – 9. 10. 2002
Inventarizace
- u pokladní hotovosti není povinnost inventarizovat 4 x ročně,ale ke konci účetního období 31. 12.
- vlastník má ovšem právo přepadových inventur (např. osobní vagóny mají domovskou stanici; dělá se k určitému datu)
- dlouhodobý majetek, který je trvale v pohybu (nákl. vagóny u ČD) ; lze provádět inventarizaci průběžně

Náležitosti inv. soupisu
- invent. práce lze provádět během posledních 4 měsíců před ukončením účetního období (od září) i v měsíci následujícím ( leden )
- Inventarizační rozdíly se účtují do provozního HV (účet 549 - Manka a škody). Na 582 se účtují mimořádné škody ; např. zemětřesení
- Schodek pokladní hotovosti se neúčtuje jako pohledávka, ale výsledkově jako finanční náklad (na účet 569). Právo na náhradu škody 668 - Ost. výnosy

Audit účetní závěrky
§ 20, zákona o UCE
Povinnost auditu:
- a.s.
- státní podniky a další podniky, kde to stanoví zvláštní předpis
- ostatní obchodní společnosti a družstva (k.s., s.r.o., v.o.s.)
- fyzické osoby podnikající a účtující v podvojném účetnictví
zapsané v O.R.
Kriteria:
Základ se bere ze 2 zdaňovacích období (závěrka za r. 2002 – kriteria v r. 2002 a 2001 zároveň)
1. úhrn rozvahy je větší než 40 mil. Kč (brutto stav aktiv)
2. obrat výnosů je větší než 80 mil. Kč
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců je větší než 50 (zaměstnanci na poloviční úvazek – počítáme 0,5)
Aby se auditovalo, musí být splněna nejméně 2 kritéria.
Metodika stanovení kriterií:
a) podle českého statistického úřadu – výkaz práce 2104, nepočítají se ženy na mateřské dovolené a osoby na rodičovské dovolené
b) podle zákona o daních z příjmů § 35 – osoby na mateřské a rodičovské dovolené se počítají
Audit - provozní ustanovení dle 1.1.2002 (každá uzávěrka po tomto datu musí být auditována)

Změny v účetnictví

Změny v účetnictví
Změny od r. 2001 – zákon č. 495/2000 Sb.
a) § 1 – změna ve vymezení hodnoty, posílení právní jistoty úč. jednotek. Za úč. jednotky se považují i stále provozovny zahraničních subjektů a organizační složky státu. Nejsou sice právním subjektem, ale jsou úč. jednotkou.
b) Oblast otevírání a uzavírání úč. knih – při přeměně obch. spol. (např. splynutí, sloučení, rozdělení) se úč. závěrka sestavuje ke dni, který předchází dni změny, tj. k rozhodnému dni fúze.
c) úč. knihy se při změně právní formy uzavírají ke dni, který předchází zápisu změny pr. formy do o. r.
d) §17 – pokud se UCE uzavřelo a závěrku už schválila valná hromada, tak nelze toto schválené účetnictví znovu otevírat -> zůstává stejné. Ale pokud ke schválení valnou hromadou ještě nedošlo, má úč. jednotka možnost nejpozději do konce následujícího úč. období účetnictví znovu otevřít, něco doúčtovat a znovu UCR uzavřít. Pak je nutné podat i dodatečné daň. přiznání, pokud došlo ke změně daň. povinnosti. Je třeba hlídat, aby seděla bilanční kontinuita, aby KZ = PS. Správce daně zpravidla vyzve k předložení zápisů, které byly doúčtovány. Je nepřípustné staré UCE úplně skartovat a kompletně je přepracovat = rozpor se zákonem.
e) Oblast úč. závěrky – kromě řádně a mimořádné existuje mezitimní úč. závěrka. Je zjednodušenou závěrkou pro případ, kdy jsou třeba informace pro operativní rozhodování. Spočívá v tom, že se:
- neuzavírají úč. knihy
- inventarizace se nedělají fyzické, ale jen správnost ocenění majetku
- zaúčtují se všechny úč. případy, udělá se STOP-stav a udělá se R a VZZ

V případě změny právní formy

Dělá se např. :
- v případě změny právní formy se musí zpracovat návrh provedení změny pr. formy
- pokud zaniká účast společníka, tak pro účely vyrovnání je třeba ji sestavit ke dni zániku účasti
- při fúzi, pokud by uplynulo od data sestavení konečné úč. závěrky do vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi více než 6 měsíců
f) způsob zveřejňování úč. závěrky- kromě toho, že je zveřejněna v Obchodním věstníku, musí být zveřejněna také uložením do Sbírky listin v o. r.
g) vymezení úč. období – úč. obdobím byl dříve pouze kalendářní rok. Od loňska je možné účtovat v hospodářském roku, který je také pak zdaňovacím obdobím. Hospodářský rok je 12 po sobě jsoucích měsíců, které začínají 1. dnem jiného měsíce, než je leden. Pro účtování v hosp. roce je třeba:
- požádat správce daně o souhlas se změnou úč. období. Neziskové org. žádají ministerstvo financí.
- v žádosti uvést den, od kterého chceme změnit úč. období
- uvést důvody, proč žádáme o změnu
- žádost je třeba podat nejpozději 3 měsíce před datem úč. období, např. při změně od 1. 5. Doručit žádost do 1. 2. Žádost podaná po lhůtě bude vždy zamítnuta.
Je třeba si počkat na rozhodnutí správce. Ten musí vydat rozhodnutí do 1 měsíce. Zamítnou žádost může ze závažných hosp. důvodů.

Způsob uzavírání UCE při změně úč. období
Úč. obdobím může být období kratší nebo delší než 12 měsíců:
1. Lze prodloužit úč. období s obdobím, které předchází. Např. 1.1.2002 až 30.4.2003. Je-li období delší než 12 měsíců, považuje se také za zdaňovací období -> musí se podat daň. přiznání do 3 měsíců (event. do 6 měsíců).
2. Lze si stanovit, že období, které předchází změně úč. období, bude kratší než 12 měsíců. Je to dražší, protože se sestavuje závěrka ke dni konce roku a ke dni, který předchází změně úč. období. Je-li úč. období kratší než 12 měsíců, není považováno za zdaňovací období, ale jen za část zdaň. období -> nelze uplatnit stejné nákladové a odčitatelné položky jako u přiznání za celé zdaň. období. Zdaňovací období - § 17a.
h) § 3 – když vzniká úč. jednotka 3 měsíce před koncem úč. Období (kalendářního roku), pak lze stanovit, že úč. období bude delší než 12 měsíců -> úč. období skončí až 31.12. dalšího roku = 15 měsíců = zdaňovací období. Nejdelší úč. období může být 23 měsíců. Lze prodloužit úč. období na 15 měsíců při zániku úč. jednotky, jestliže dochází k jejímu zániku 3 měsíce po konci úč. období. U fúzí je však specifická úprava!

Pokuty za účetnictví

2. Přednáška – 2. 10. 2002
Pokuty za účetnictví

Ukládání pokut
Od letošního roku je pokutovatelné porušení konkrétního ustanovení Zákona o UCE (§ 38). Výše pokuty není stanovena absolutní částkou. Do konce r. 2001 byla pokuta do Kč 500 000,- nebo až do 1 mil. Nyní se rozlišuje:
1. závažnější porušení zákona – až do 6 % z úhrnu rozvahy
2. méně závažné porušení – až do 3 % úhrnu rozvahy
Úhrn rozvahy = stav A v brutto výši, tj. nesnížený o rezervy , odpisy a opravné položky -> řádek 1 sloupec 1.
Pokud správce daně zjistí při kontrole porušení, neúplnost, neprůkaznost nebo nesprávnost UCE, je povinen uložit pokutu. Dříve bylo stanoveno, že lze uložit pokutu.

Lhůty pro uložení
a) subjektivní lhůta – řízení o uložení pokuty může FÚ zahájit nejpozději do 1 roku od data zjištění porušení
b) objektivní lhůta – pokutu může správce uložit nejpozději do 3 let od data, kdy došlo k porušení povinností

Věcné důvody k uložení pokuty
a) pod 6 % sankcí
- neprovedení inventarizace majetku a závazků předepsaným způsobem - § 6
- porušení § 7 odst. 1- pokud konečné zůstatky nenavazují na PS dalšího roku
- zkreslení HV jakýmkoli způsobem
- zkreslení stavu a struktury majetku a závazků
- neponechání ověření úč. závěrky auditorem, pokud je podnik povinen to udělat
- nezveřejnění úč. závěrky předepsaným způsobem
- při oceňování majetku a závazků se nedodržují platné zásady oceňování

b) pod 3 % sankcí
- nerespektování směrné účtové osnovy, např. účtování mimo úč. rozvrh
- zahrnování účtů na nesprávné řádky v R nebo VZZ
- vedení různých účetnictví pro různé účely
- provedení neodůvodněné změny v oceňování v průběhu roku
- nezpracování účtového rozvrhu

Řízení o uložení pokuty

Řízení o uložení pokuty
Na ukládání pokut se nevztahuje Zákon o správě daní a poplatku, ale zákon č. 71/67 Sb. – Správní řád. Podle správního řádu:

- řízení musí být řádně zahájeno – pozvání k ústnímu jednání, sepsání protokolu. Řízení provádí správce daně.

- v rámci řízení může poplatník navrhovat důkazy a má právo vyjádřit se k důkazům a zjištěním

- ukončení řízení = vydání Rozhodnutí o uložení pokuty, které obsahuje:

• výrok – správce uvede hmotně-právní předpis, podle kterého rozhoduje (např. Zákon o UCE), výši pokuty, splatnost pokuty, komu se pokuta ukládá

• odůvodnění – správce uvede veškeré skutečnosti, proč se pokuta ukládá a správní úvahu, proč se uložila pokuta v dané výši

• poučení o odvolání – je 15ti denní odvolací lhůta podle správního řádu ode dne doruční rozhodnutí. Odvolání se podává k FÚ a to je postupuje FŘ. FŘ mže rozhodnutí zrušit, potvrdit nebo změnit. Podání odvolání má odkladný účinek -> pokutu nemusím platit.

Rozdíly mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním

Rozdíly mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním
a) ve vztahu k rozvaze
- respektovat zásadu finanční kontinuity, tj. KS minulého období jsou PS běžného
- nevykazovat v A a P záporné zůstatky (jedině na řádku u ztráty nebo u vlastních akcií. Vlastní akcie jsou aktivem, proto se přenáší do pasiv se záporným znamínkem. Dobropis k vystavené faktuře = záporná pohledávka)
- v rozvaze se podívat na daňové pohledávky a srovnat je s osobním daňovým účtem. Daňové závazky rovněž srovnat s osobním daň. účtem
b) ve vztahu k výkazu zisku a ztrát
- v. o. s. vykáže vždy nulový HV - ř. 60 bude vždy 0. Celý zisk se rozděluje mezi společníky a zdanění
probíhá u společníků.
c) vazby mezi rozvahou a výkazem zisků a ztrát
- HV po zdanění ve výkazu zisků a ztrát musí být shodný s HV ve schvalovacím řízení v rozvaze ve vlastních zdrojích
d) vztah účetních výkazů a daňového přiznání
- HV před zdaněním ve VZZ musí být stejný jako ř. 10 daň. Přiznání
- do r. 2001: pokud se vykázala ztráta z prodeje CP, musela se připočítat k HV na ř. 40 daň. přiznání, protože není uznatelným nákladem.
- rozdíl mezi úč. a daňovými odpisy
• odpisy se ve VZZ vykazují na ř. 18
• daň. odpisy se vykazují v daň. přiznání v tabulce B
• výše zákonných opravných položek se vykazuje ve daň. přiznání v tabulce C a musí být <= hodnotě uvedené ve VZZ
• tabulka C daň. přiznání – tvorba zákonných rezerv – musí korespondovat s rozvahou a tvorbou a stavem rezerv na ve VZZ. Ve VZZ může být rezerva vyšší, protože lze tvořit i jiné než zákonné rezervy
- ř. 340 daň. přiznání musí korespondovat se splatnou daní ve VZZ

Aktiva a pasiva

1. Přednáška - 25. 9. 2002
Aktiva a pasiva

Dělení aktiv a pasiv:

Pasiva z hlediska práva dělíme na:
vlastní kapitál
cizí kapitál

Aktiva netto se v rozvaze musí rovnat pasivům.

Dělení aktiv a pasiv z účetního hlediska:
Aktiva:
stálá
oběžná
přechodná (časové rozlišení,přechodné účty A)

Pasiva:
vlastní kapitál
cizí kapitál
přechodná pasiva (nevyfakturované dodávky)

8 základních účetních operací:
4 působivé – účtují se do nákladů a do výnosů
4 nepůsobivé – dochází jen ke změnám ve struktuře majetku

Cíl vedení UCE:
- věrně a poctivě zobrazit ekonomickou a právní realitu
- poskytnout údaje pro finanční analýzy
- poskytnout údaje externím uživatelům (banky, pojišťovny, statistický úřad….)