V ústavě, v zákoně o soudech a soudcích, v zákoně o ústavním soudu a v soudním řádu správním .
Co jsou to územní samosprávné jednotky?
Veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří dle svého rozpočtu.
OBCHODNÍ PRÁVO
Co je to obchodní rejstřík?
Je to veřejná kniha, kam se povinně zapisují obchodní společnosti a družstva a některé další subjekty, o nichž to stanoví zákon, má velký význam z hlediska právní jistoty.
Co je to nekalá soutěž?
Je to takové jednaní, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Zákon uvádí i příklady takovýchto jednání, označované jako zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže. Jde o:
- klamavou reklamu
- klamavé označování zboží a služeb
- vyvolávání nebezpečí záměny
Co je to nekalá soutěž?
- parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
- podplacení
- zlehčování
- srovnávací reklama
- porušování obchodního tajemství - ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí
Nekalou soutěžní je každé jednání, naplňující znaky generální kauzule, i kdyby v pojmenovaných skutkových podstatách nebylo uvedeno a naopak: pokud by třeba i byly naplněny znaky konkrétní skutkové podstaty, ale současně by nebyly naplněny znaky generální kauzule, nešlo by o nekalé soutěžní jednání.
Kdo je podnikatel?
Podnikatelem jsou osoby zapsané v obchodním rejstříků (byť by třeba v ekonomickém slova smyslu vůbec nepodnikaly), osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění na základě zvláštních předpisů, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, fyzické zvlášť evidované osoby provozující zemědělskou výrobu.
- podplacení
- zlehčování
- srovnávací reklama
- porušování obchodního tajemství - ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí
Nekalou soutěžní je každé jednání, naplňující znaky generální kauzule, i kdyby v pojmenovaných skutkových podstatách nebylo uvedeno a naopak: pokud by třeba i byly naplněny znaky konkrétní skutkové podstaty, ale současně by nebyly naplněny znaky generální kauzule, nešlo by o nekalé soutěžní jednání.
Kdo je podnikatel?
Podnikatelem jsou osoby zapsané v obchodním rejstříků (byť by třeba v ekonomickém slova smyslu vůbec nepodnikaly), osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění na základě zvláštních předpisů, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, fyzické zvlášť evidované osoby provozující zemědělskou výrobu.
Kdo jedná za podnikatele právnickou osobu?
Podnikatelé – právnické osoby – jednají svými statutárními orgány (jsou oprávněny jednat za právnickou osobu ve všech věcech) nebo svými zástupci (zmocněnými smluvně nebo zákonem).
Co je pramenem práva hospodářské soutěže?
Zákon o ochraně hospodářské soutěže (je to jeden z hlavního psaného pramenu obchodního práva).
Co patří mezi nepsané prameny obchodního práva?
Mezi nepsané prameny obchodního práva patří právní obyčeje a zásady, na nichž spočívá obchodní zákoník, obchodní zvyklosti.
Jaké obchody jsou závazkové vztahy mezi podnikateli?
Absolutní
Za jakým účelem může být založena akciovka a s.r.o.?
Podnikáním nebo za jiným účelem – sociální, humánní
Co je pramenem práva hospodářské soutěže?
Zákon o ochraně hospodářské soutěže (je to jeden z hlavního psaného pramenu obchodního práva).
Co patří mezi nepsané prameny obchodního práva?
Mezi nepsané prameny obchodního práva patří právní obyčeje a zásady, na nichž spočívá obchodní zákoník, obchodní zvyklosti.
Jaké obchody jsou závazkové vztahy mezi podnikateli?
Absolutní
Za jakým účelem může být založena akciovka a s.r.o.?
Podnikáním nebo za jiným účelem – sociální, humánní
Jaké jsou pravomoci ústavního soudu?
Soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánů veřejné správy s účinností od 1.1.2003 upravuje soudní řád správní (zákon č. 150/2002), účinný od 1.1.2003. Nezměněna zůstává pravomoc Ústavního soudu České republiky, vyplývající z čl. 87 Ústavy a na něj navazujících ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., přezkoumávat normativní akty veřejné správy ( tedy různá vládní nařízení, vyhlášky ministerstev nebo jiných správních úřadů, jakož i akty vydávané orgány územní samosprávy v rámci jejich samostatné působnosti). Tato pravomoc Ústavního soudu se projevuje zejména možností rušit ony právní předpisy pro jejich rozpor se zákonem, ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
Soudnictví se od veřejné správy liší ústavně zakotvenou nezávislostí soudů a soudců (čl. 81 a 82 Ústavy), neboť veřejná správa je prováděna osobami, které nezávislé nejsou.
Obě činnosti se liší i svým účelem. Zatímco veřejná správa je činností nepřetržitou, směřující k naplnění nějakého budoucího cíle, soudnictví a výroky jeho orgánů jsou zásadně spojovány se stavem současným.
Jakým způsobem-právním předpisem lze vytvořit nebo zrušit územní samosprávní celek?
Pouze ústavním zákonem.
Podle čl. 100 Ústavy ČR jsou obce a kraje územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávního celku. Vytvořit nebo zrušit územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem.
Soudnictví se od veřejné správy liší ústavně zakotvenou nezávislostí soudů a soudců (čl. 81 a 82 Ústavy), neboť veřejná správa je prováděna osobami, které nezávislé nejsou.
Obě činnosti se liší i svým účelem. Zatímco veřejná správa je činností nepřetržitou, směřující k naplnění nějakého budoucího cíle, soudnictví a výroky jeho orgánů jsou zásadně spojovány se stavem současným.
Jakým způsobem-právním předpisem lze vytvořit nebo zrušit územní samosprávní celek?
Pouze ústavním zákonem.
Podle čl. 100 Ústavy ČR jsou obce a kraje územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávního celku. Vytvořit nebo zrušit územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem.
Soustavu obecných soudů v České republice tvoří celkem 89 okresních soudů:
Obvody a sídla okresních soudů (soudů jim na roveň postavených) se shodují s územím a sídlem okresů (s výjimkou Prahy, kde se obvody obvodních soudů shodují s obvody těchto soudů ke dni, kdy nabyl účinnosti zákon o hlavním městě Praze).
Obvody a sídla krajských soudů (soudů jim na roveň postavených) se shodují s územím a sídlem krajů.
Kde je sídlo Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu?
Brno
Jakou pravomoc mají (funkci plní) vrchní soudy?
Působí zásadně jako soudy odvolací (soudy druhého stupně) ve věcech, o nichž v prvním stupni rozhodovaly krajské (krajské obchodní) soudy.
Kde sídlí vrchní soudy?
v Praze a v Olomouci
Soustavu obecných soudů v České republice tvoří celkem 89 okresních soudů:
- 8 krajských soudů
- 2 vrchní soudy
- nejvyšší správní soud
- nejvyšší soud
Vrchní soudy sídlí v Praze a v Olomouci. Obvod Vrchního soudu v Olomouci se shoduje s obvody krajských soudů v Brně a v Ostravě, obvod Vrchního soudu v Praze se shoduje s obvody zbývajících krajských soudů (soudů jim na roveň postavených)
Obvody a sídla krajských soudů (soudů jim na roveň postavených) se shodují s územím a sídlem krajů.
Kde je sídlo Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu?
Brno
Jakou pravomoc mají (funkci plní) vrchní soudy?
Působí zásadně jako soudy odvolací (soudy druhého stupně) ve věcech, o nichž v prvním stupni rozhodovaly krajské (krajské obchodní) soudy.
Kde sídlí vrchní soudy?
v Praze a v Olomouci
Soustavu obecných soudů v České republice tvoří celkem 89 okresních soudů:
- 8 krajských soudů
- 2 vrchní soudy
- nejvyšší správní soud
- nejvyšší soud
Vrchní soudy sídlí v Praze a v Olomouci. Obvod Vrchního soudu v Olomouci se shoduje s obvody krajských soudů v Brně a v Ostravě, obvod Vrchního soudu v Praze se shoduje s obvody zbývajících krajských soudů (soudů jim na roveň postavených)
Čím je vázán soudce při svém rozhodování?
Zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí našeho právního řádu.
Soudce je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. Dojde-li k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
V řízení před soudem mají všichni účastníci řízení rovná práva. Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Jaké jsou pravomoci ústavního soudu?
Rušit ony právní předpisy pro jejich rozpor se zákonem, ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
Z principu dělby státní moci vyplývá, že jiný státní orgán než orgán moci soudní nesmí soudnictví vykonávat a do pravomoci soudů zasahovat. Na druhé straně platí, že soud sám také nesmí svou činností nahrazovat činnost příslušející orgánům jiných státních mocí, tedy ani činnost subjektů veřejné správy. Vzájemný vztah soudnictví a veřejné správy je vymezován i tím, že veřejná správa podléhá soudní kontrole.
Soudce je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. Dojde-li k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
V řízení před soudem mají všichni účastníci řízení rovná práva. Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Jaké jsou pravomoci ústavního soudu?
Rušit ony právní předpisy pro jejich rozpor se zákonem, ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
Z principu dělby státní moci vyplývá, že jiný státní orgán než orgán moci soudní nesmí soudnictví vykonávat a do pravomoci soudů zasahovat. Na druhé straně platí, že soud sám také nesmí svou činností nahrazovat činnost příslušející orgánům jiných státních mocí, tedy ani činnost subjektů veřejné správy. Vzájemný vztah soudnictví a veřejné správy je vymezován i tím, že veřejná správa podléhá soudní kontrole.
Jaké známe speciální typy rozsudků?
- Rozsudek pro uznání
- Rozsudek pro zmeškání
Soudní rozhodnutí je autoritativní a závazný výrok soudu při výkonu soudnictví. K tomu, aby soud mohl rozhodnout - vynést rozsudek ve věci samé - je určeno soudní řízení, během něhož si soud opatřuje podklady pro své rozhodnutí. Než soud dospěje k rozhodnutí, je nucen rozhodovat v řízení i o řadě jiných věcí, než je sám předmět řízení. Z tohoto hlediska lze rozlišovat rozhodnutí ve věci samé (meritorní) a rozhodnutí procesní (formální). Prvým rozhodnutím je rozsudek a druhým usnesení.
Speciálními typy rozsudků jsou rozsudky pro uznání (uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku proti němu žalobou uplatňovaného) rozsudky pro zmeškání (zmešká-li žalovaný, jemuž bylo předvolání řádně doručeno nejméně pět dnů předem jednání, kdy žalovaný poučený o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání, které bylo ve věci nařízeno a kdy se tvrzení žalobce obsažená v žalobě pokládají za nesporná).
!!! Pozor- u soudu sdělit navrhuji rozsudek pro zmeškání aby soud nemusel případ odročit-soud to nebude navrhovat sám od sebe- rozsudek pro zmeškání je kontumačí rozsudek - soud tímto již nebere ohled kdo je vinný či nevinný – když nevinný nepřijde soud jej shledá vinným, pozn. Uznat závazek chceme proto, protože pohledávka netrvá věčně – má nějakou promlčecí lhůtu a pro soud, zachránit promlčecí 4leté lhůty – jít na podatelnu na soud-zaplatit soudní poplatek a zažalovat dlužníka – promlčecí lhůta se tímto zastaví, rozdíl mezi promlčením a prekluzí-propadnutí práv je promlčení-když plním promlčený dluh je to má blbost už mi to nedá zpět ale kdyby někdo plnil propadlé právo tak mi to musí vrátit).
Pozn.: 4 roky-dle obchodního zákoníku, 3 roky-dle občanského zákoníku
- Rozsudek pro zmeškání
Soudní rozhodnutí je autoritativní a závazný výrok soudu při výkonu soudnictví. K tomu, aby soud mohl rozhodnout - vynést rozsudek ve věci samé - je určeno soudní řízení, během něhož si soud opatřuje podklady pro své rozhodnutí. Než soud dospěje k rozhodnutí, je nucen rozhodovat v řízení i o řadě jiných věcí, než je sám předmět řízení. Z tohoto hlediska lze rozlišovat rozhodnutí ve věci samé (meritorní) a rozhodnutí procesní (formální). Prvým rozhodnutím je rozsudek a druhým usnesení.
Speciálními typy rozsudků jsou rozsudky pro uznání (uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku proti němu žalobou uplatňovaného) rozsudky pro zmeškání (zmešká-li žalovaný, jemuž bylo předvolání řádně doručeno nejméně pět dnů předem jednání, kdy žalovaný poučený o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání, které bylo ve věci nařízeno a kdy se tvrzení žalobce obsažená v žalobě pokládají za nesporná).
!!! Pozor- u soudu sdělit navrhuji rozsudek pro zmeškání aby soud nemusel případ odročit-soud to nebude navrhovat sám od sebe- rozsudek pro zmeškání je kontumačí rozsudek - soud tímto již nebere ohled kdo je vinný či nevinný – když nevinný nepřijde soud jej shledá vinným, pozn. Uznat závazek chceme proto, protože pohledávka netrvá věčně – má nějakou promlčecí lhůtu a pro soud, zachránit promlčecí 4leté lhůty – jít na podatelnu na soud-zaplatit soudní poplatek a zažalovat dlužníka – promlčecí lhůta se tímto zastaví, rozdíl mezi promlčením a prekluzí-propadnutí práv je promlčení-když plním promlčený dluh je to má blbost už mi to nedá zpět ale kdyby někdo plnil propadlé právo tak mi to musí vrátit).
Pozn.: 4 roky-dle obchodního zákoníku, 3 roky-dle občanského zákoníku
ORGANIZACE SOUDNICTVÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVY
Podle čl. 91 Ústavy tvoří systém soudů České republiky:
- Nejvyšší soud
- Nejvyšší správní soud a dále:
- Vrchní soudy Ústava připouští, že zákon může tyto soudy označit i jinak.
- Krajské soudy
- Okresní soudy.
Mimo systém obecných soudů stojí
- Ústavní soud (jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 a násl. Ústavy České republiky)
Soudnictví je u nás organizováno ve čtyřech stupních. Soudní soustavu tvoří totiž okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud. Stranou této hierarchie stojí ústavní soud a Ústava také počítá s nejvyšším správním soudem.
Soustavu obecných soudů v České republice tvoří celkem 89 okresních soudů:
- 8 krajských soudů
- 2 vrchní soudy
- Nejvyšší správní soud
- Nejvyšší soud
- Nejvyšší soud
- Nejvyšší správní soud a dále:
- Vrchní soudy Ústava připouští, že zákon může tyto soudy označit i jinak.
- Krajské soudy
- Okresní soudy.
Mimo systém obecných soudů stojí
- Ústavní soud (jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 a násl. Ústavy České republiky)
Soudnictví je u nás organizováno ve čtyřech stupních. Soudní soustavu tvoří totiž okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud. Stranou této hierarchie stojí ústavní soud a Ústava také počítá s nejvyšším správním soudem.
Soustavu obecných soudů v České republice tvoří celkem 89 okresních soudů:
- 8 krajských soudů
- 2 vrchní soudy
- Nejvyšší správní soud
- Nejvyšší soud
Může mít účastník řízení zmocněnce – kdo může zastupovat účastníka řízení?
Může mít zmocněnce, ať už v podobě advokáta nebo obecného zmocněnce na podkladě plné moci..
Procesně nezpůsobilý účastník musí být zastoupen zákonným zástupcem. I tomu, kdo nemá zákonného zástupce dle hmotněprávních ustanovení, může soud ustanovit procesního opatrovníka k jeho zastupování, jestliže ho potřebuje z jiných důvodů k zajištění svých procesních práv.
Pouze účastník řízení je vybaven procesními právy a povinnostmi. K těmto právům patří právo uplatnit návrh, disponovat jím, činit další podání, vyjadřovat se v řízení, být předvoláván, dostávat doručeny písemnosti v procesu vydané, včetně obeslání. Také jen on může mít zmocněnce, ať už v podobě advokáta nebo obecného zmocněnce na podkladě plné moci.
Kdy je přístupné dovolání?
Je-li soudní řízení stiženo těžkými procesními vadami, které teorie nazývá důvody zmatečnosti.
Procesně nezpůsobilý účastník musí být zastoupen zákonným zástupcem. I tomu, kdo nemá zákonného zástupce dle hmotněprávních ustanovení, může soud ustanovit procesního opatrovníka k jeho zastupování, jestliže ho potřebuje z jiných důvodů k zajištění svých procesních práv.
Pouze účastník řízení je vybaven procesními právy a povinnostmi. K těmto právům patří právo uplatnit návrh, disponovat jím, činit další podání, vyjadřovat se v řízení, být předvoláván, dostávat doručeny písemnosti v procesu vydané, včetně obeslání. Také jen on může mít zmocněnce, ať už v podobě advokáta nebo obecného zmocněnce na podkladě plné moci.
Kdy je přístupné dovolání?
Je-li soudní řízení stiženo těžkými procesními vadami, které teorie nazývá důvody zmatečnosti.
Opravná řízení
- Obecné principy
- Odvolání
- Obnova
- Dovolání
Tento další mimořádný opravný prostředek se vrátil do našeho právního řádu až procesní novelou z r. 1991 a byl i později retušován, naposled v r. 1995. Oproti někdejšímu podnětu ke stížnosti pro porušení zákona je na něj právní nárok, avšak jen ve vymezeném okruhu případů.
Ať již jde o rozsudky nebo usnesení, je dovolání v zásadě přípustné tehdy, jestliže řízení je stiženo těžkými procesními vadami, které teorie nazývá důvody zmatečnosti. Z důvodu právní jistoty však ani zde dovolání není přípustné proti kladným rozhodnutím ve věcech manželských.
Nejde-li o důvody zmatečnosti, je přípustnost dovolání vymezena odlišně, jde-li o rozsudky a jde-li o usnesení.
- Odvolání
- Obnova
- Dovolání
Tento další mimořádný opravný prostředek se vrátil do našeho právního řádu až procesní novelou z r. 1991 a byl i později retušován, naposled v r. 1995. Oproti někdejšímu podnětu ke stížnosti pro porušení zákona je na něj právní nárok, avšak jen ve vymezeném okruhu případů.
Ať již jde o rozsudky nebo usnesení, je dovolání v zásadě přípustné tehdy, jestliže řízení je stiženo těžkými procesními vadami, které teorie nazývá důvody zmatečnosti. Z důvodu právní jistoty však ani zde dovolání není přípustné proti kladným rozhodnutím ve věcech manželských.
Nejde-li o důvody zmatečnosti, je přípustnost dovolání vymezena odlišně, jde-li o rozsudky a jde-li o usnesení.
Řízení v prvním stupni
O.s.ř. umožňuje soudu ve dvou případech sporného řízení vydat rozhodnutí ve věci samé v tzv. zkráceném řízení, aniž nařídí jednání. Jde jednak o zkrácené řízení rozkazní a jednak o zkrácené řízení ve věcech směnečných a šekových.
I bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce může předseda senátu vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal u soudu odpor. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. Podá-li jeden z odpůrců včas odpor, platební rozkaz se tím v plném rozsahu ruší a předseda senátu nařídí jednání. Pozdě podaný odpor nebo odpor podaný osobou k tomu neoprávněnou předseda senátu usnesením odmítne.
Předloží-li navrhovatel v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh předseda senátu u krajského soudu činného v obchodních věcech směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž odpůrci uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Pozdě podané nebo odůvodnění neobsahující námitky, příp. námitky podané osobou k nim neoprávněnou předseda senátu odmítne. Podá-li odpůrce námitku včas, nařídí předseda senátu k jejich projednání jednání, k námitkám později vzneseným však již přihlížet nelze.
V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti, nebo zda zrušuje a v jakém rozsahu.
I bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce může předseda senátu vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal u soudu odpor. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. Podá-li jeden z odpůrců včas odpor, platební rozkaz se tím v plném rozsahu ruší a předseda senátu nařídí jednání. Pozdě podaný odpor nebo odpor podaný osobou k tomu neoprávněnou předseda senátu usnesením odmítne.
Předloží-li navrhovatel v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh předseda senátu u krajského soudu činného v obchodních věcech směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž odpůrci uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Pozdě podané nebo odůvodnění neobsahující námitky, příp. námitky podané osobou k nim neoprávněnou předseda senátu odmítne. Podá-li odpůrce námitku včas, nařídí předseda senátu k jejich projednání jednání, k námitkám později vzneseným však již přihlížet nelze.
V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti, nebo zda zrušuje a v jakém rozsahu.
Jak jsou obsazeny soudy při jejich činnosti?
Rozhoduje samosoudce, nebo senát.
Obsazení soudů
V občanském soudním řízení jedná a rozhoduje v prvním stupni zásadně jediný soudce (samosoudce). Senát, složený ze soudce a dvou přísedících, v řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje ve věcech pracovních. V řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně je jednáno a rozhodováno v senátě složeném z předsedy senátu a dvou soudců ve sporech z právních vztahů upravených předpisy o ochraně hospodářské soutěže a o nekalé soutěži a ve sporech z práv k předmětům průmyslového vlastnictví.
Oproti tomu v trestním řízení jedná a rozhoduje v prvním stupni (ať již je soudem prvního stupně soud okresní nebo soud krajský) zásadně senát, složený ze soudce a dvou přísedících; případy, v nichž v prvním stupni jedná a rozhoduje u okresních soudů jediný soudce ( samosoudce), stanoví trestní řád.
V odvolacím řízení a v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, o stížnosti pro porušení zákona) jedná a rozhoduje vždy senát. Senát je zásadně tříčlenný a tvoří jej předseda senátu a dva soudci; pouze v případě mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutím vrchních soudů rozhoduje Nejvyšší soud v pětičlenném senátě, složeném z předsedy senátu a čtyř soudců.
Obsazení soudů
V občanském soudním řízení jedná a rozhoduje v prvním stupni zásadně jediný soudce (samosoudce). Senát, složený ze soudce a dvou přísedících, v řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje ve věcech pracovních. V řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně je jednáno a rozhodováno v senátě složeném z předsedy senátu a dvou soudců ve sporech z právních vztahů upravených předpisy o ochraně hospodářské soutěže a o nekalé soutěži a ve sporech z práv k předmětům průmyslového vlastnictví.
Oproti tomu v trestním řízení jedná a rozhoduje v prvním stupni (ať již je soudem prvního stupně soud okresní nebo soud krajský) zásadně senát, složený ze soudce a dvou přísedících; případy, v nichž v prvním stupni jedná a rozhoduje u okresních soudů jediný soudce ( samosoudce), stanoví trestní řád.
V odvolacím řízení a v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, o stížnosti pro porušení zákona) jedná a rozhoduje vždy senát. Senát je zásadně tříčlenný a tvoří jej předseda senátu a dva soudci; pouze v případě mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutím vrchních soudů rozhoduje Nejvyšší soud v pětičlenném senátě, složeném z předsedy senátu a čtyř soudců.
Obsazení soudů
Ve správním řízení rozhoduje u krajských soudů senát složený z předsedy senátu a dvou soudců (nikoli přísedících), v některých zákonem určených věcech rozhoduje samosoudce. Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech (předseda senátu a dva soudci, v některých zákonem určených věcech předseda senátu a šest soudců) nebo v rozšířených senátech (předseda senátu a šest, resp. osm soudců).
Co patří mezi mimořádné peněžité prostředky?
Tomuto účelu u nás jako mimořádné opravné prostředky slouží dva procesní instituty:
- institut obnovy řízení
- institut dovolání
Opravná řízení
- Obecné principy
Máme právo se odvolat do 15-ti dnů od obdržení rozsudku – tzn. že se odvoláváme řádně v zákoně dané lhůtě.
Ani při dodržení všech záruk spravedlivého procesu nelze vyloučit, že v civilním soudním řízení může dojít k pochybení ať již po stránce skutkové, nebo po stránce právní nebo v obou ohledech.
Proto je třeba umožnit přezkum rozhodnutí soudu prvé instance. Tomu účelu slouží opravné prostředky, jež dělíme na řádné a mimořádné podle toho, zda se jedná o přezkum nepravomocného nebo pravomocného rozhodnutí.
Co patří mezi mimořádné peněžité prostředky?
Tomuto účelu u nás jako mimořádné opravné prostředky slouží dva procesní instituty:
- institut obnovy řízení
- institut dovolání
Opravná řízení
- Obecné principy
Máme právo se odvolat do 15-ti dnů od obdržení rozsudku – tzn. že se odvoláváme řádně v zákoně dané lhůtě.
Ani při dodržení všech záruk spravedlivého procesu nelze vyloučit, že v civilním soudním řízení může dojít k pochybení ať již po stránce skutkové, nebo po stránce právní nebo v obou ohledech.
Proto je třeba umožnit přezkum rozhodnutí soudu prvé instance. Tomu účelu slouží opravné prostředky, jež dělíme na řádné a mimořádné podle toho, zda se jedná o přezkum nepravomocného nebo pravomocného rozhodnutí.
Řízení v prvním stupni
- Dispoziční úkony účastníků
- Rozhodnutí
I bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce může předseda senátu vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal u soudu odpor. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. Podá-li jeden z odpůrců včas odpor, platební rozkaz se tím v plném rozsahu ruší a předseda senátu nařídí jednání. Pozdě podaný odpor nebo odpor podaný osobou k tomu neoprávněnou předseda senátu usnesením odmítne.
Platební rozkaz je rozhodnutí soudu, věřitel podá návrh na vydání platebního rozsahu, plat.rozkaz může být soudem vydán jedině tehdy jde-li o splatnou peněžitou objednávku.
Co je to zkrácené soudní řízení?
O.s.ř. umožňuje soudu ve dvou případech sporného řízení vydat rozhodnutí ve věci samé v tzv. zkráceném řízení, aniž nařídí jednání.
Jde jednak o:
- zkrácené řízení rozkazní
- a o zkrácené řízení ve věcech směnečných a šekových.
- Rozhodnutí
I bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce může předseda senátu vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal u soudu odpor. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. Podá-li jeden z odpůrců včas odpor, platební rozkaz se tím v plném rozsahu ruší a předseda senátu nařídí jednání. Pozdě podaný odpor nebo odpor podaný osobou k tomu neoprávněnou předseda senátu usnesením odmítne.
Platební rozkaz je rozhodnutí soudu, věřitel podá návrh na vydání platebního rozsahu, plat.rozkaz může být soudem vydán jedině tehdy jde-li o splatnou peněžitou objednávku.
Co je to zkrácené soudní řízení?
O.s.ř. umožňuje soudu ve dvou případech sporného řízení vydat rozhodnutí ve věci samé v tzv. zkráceném řízení, aniž nařídí jednání.
Jde jednak o:
- zkrácené řízení rozkazní
- a o zkrácené řízení ve věcech směnečných a šekových.
Řízení v prvním stupni
- Dispoziční úkony účastníků
- Rozhodnutí
(např.:řízení rozkazu viz případ Dimitrij, řízení směnečné a šekové)
Soudní rozhodnutí je autoritativní a závazný výrok soudu při výkonu soudnictví. K tomu, aby soud mohl rozhodnout - vynést rozsudek ve věci samé - je určeno soudní řízení, během něhož si soud opatřuje podklady pro své rozhodnutí. Než soud dospěje k rozhodnutí, je nucen rozhodovat v řízení i o řadě jiných věcí, než je sám předmět řízení. Z tohoto hlediska lze rozlišovat rozhodnutí ve věci samé (meritorní) a rozhodnutí procesní (formální). Prvým rozhodnutím je rozsudek a druhým usnesení. Jeden ze základních rozdílů mezi oběma formami rozhodnutí je ten, že rozsudek je vykonatelný až po právní moci, kdy tedy uběhla jak lhůtě k podání odvolání, počítaná ode dne doručení rozsudku, tak lhůta k plnění, počítaná od právní moci, (až na výjimky tzv. předběžně vykonatelného rozsudku např. o výživném či pracovní odměně za poslední tři měsíce před jeho vyhlášením) zatímco usnesení je zásadně vykonatelné bez ohledu na právní moc, tedy ve lhůtě ke splnění počítané již od jeho doručení.
Speciálními typy rozsudků jsou rozsudky pro uznání (uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku proti němu žalobou uplatňovaného) a rozsudky pro zmeškání (zmešká-li žalovaný, jemuž bylo předvolání řádně doručeno nejméně pět dnů předem jednání, kdy žalovaný poučený o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání, které bylo ve věci nařízeno a kdy se tvrzení žalobce obsažená v žalobě pokládají za nesporná).
- Rozhodnutí
(např.:řízení rozkazu viz případ Dimitrij, řízení směnečné a šekové)
Soudní rozhodnutí je autoritativní a závazný výrok soudu při výkonu soudnictví. K tomu, aby soud mohl rozhodnout - vynést rozsudek ve věci samé - je určeno soudní řízení, během něhož si soud opatřuje podklady pro své rozhodnutí. Než soud dospěje k rozhodnutí, je nucen rozhodovat v řízení i o řadě jiných věcí, než je sám předmět řízení. Z tohoto hlediska lze rozlišovat rozhodnutí ve věci samé (meritorní) a rozhodnutí procesní (formální). Prvým rozhodnutím je rozsudek a druhým usnesení. Jeden ze základních rozdílů mezi oběma formami rozhodnutí je ten, že rozsudek je vykonatelný až po právní moci, kdy tedy uběhla jak lhůtě k podání odvolání, počítaná ode dne doručení rozsudku, tak lhůta k plnění, počítaná od právní moci, (až na výjimky tzv. předběžně vykonatelného rozsudku např. o výživném či pracovní odměně za poslední tři měsíce před jeho vyhlášením) zatímco usnesení je zásadně vykonatelné bez ohledu na právní moc, tedy ve lhůtě ke splnění počítané již od jeho doručení.
Speciálními typy rozsudků jsou rozsudky pro uznání (uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku proti němu žalobou uplatňovaného) a rozsudky pro zmeškání (zmešká-li žalovaný, jemuž bylo předvolání řádně doručeno nejméně pět dnů předem jednání, kdy žalovaný poučený o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání, které bylo ve věci nařízeno a kdy se tvrzení žalobce obsažená v žalobě pokládají za nesporná).
Zlepšovací návrhy
Zlepšovací návrhy jsou upraveny zákonem č. 527 / 1990 Sb. o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Za zlepšovací návrh se považují technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, dále řešení problémů bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat.
Zlepšovací návrhy narozdíl od vynálezů či užitných vzorů nepožívají formální ochrany, jsou chráněny neformálně, podobně jako know - how či obchodní tajemství. Zlepšovatel je povinen nabídnout svůj zlepšovací návrh k využití zaměstnavateli, v případě, že zaměstnavatel tuto nabídku přijme, získá k zlepšovacímu návrhu užívací a dispoziční právo a má povinnost vyplatit zlepšovateli odměnu. Tuto povinnost má i v případě, kdy nabídku využití zlepšovacího návrhu sice formálně nepřijme, avšak tento poté začne užívat. V případě, že zaměstnavatel nabídku nepřijme do dvou měsíců, má zlepšovatel právo se zlepšovacím nápadem nakládat sám a to jak formou poskytnutí licence, či převodu, tak tím, že jej bude sám využívat.
Čím jsou chráněny nové odrůdy rostlin?
Šlechtitelským osvědčením vydávaným Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.
Zlepšovací návrhy narozdíl od vynálezů či užitných vzorů nepožívají formální ochrany, jsou chráněny neformálně, podobně jako know - how či obchodní tajemství. Zlepšovatel je povinen nabídnout svůj zlepšovací návrh k využití zaměstnavateli, v případě, že zaměstnavatel tuto nabídku přijme, získá k zlepšovacímu návrhu užívací a dispoziční právo a má povinnost vyplatit zlepšovateli odměnu. Tuto povinnost má i v případě, kdy nabídku využití zlepšovacího návrhu sice formálně nepřijme, avšak tento poté začne užívat. V případě, že zaměstnavatel nabídku nepřijme do dvou měsíců, má zlepšovatel právo se zlepšovacím nápadem nakládat sám a to jak formou poskytnutí licence, či převodu, tak tím, že jej bude sám využívat.
Čím jsou chráněny nové odrůdy rostlin?
Šlechtitelským osvědčením vydávaným Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.
3. Průmyslová práva
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Nové odrůdy rostlin
Toto osvědčení zakládá výlučné právo šlechtitele na využití a nakládání s odrůdou nebo plemenem. Současně je chráněn i název odrůdy či plemene. Ochrana se poskytuje u rostlin po dobu 25 let (u chráněných odrůd dřevin, chmele, brambor a vinné révy po dobu 30 let) od právní moci rozhodnutí o udělení ochrany. Šlechtitel je oprávněn k odrůdě poskytnout třetí osobě licenci nebo provést převod šlechtitelského osvědčení.
CIVILNÍ PRÁVO
Co jsou to soudy?
Soudy jsou orgány státu, povolanými k tomu, aby se před nimi každý mohl domáhat svého práva v postupu, jenž je státem stanoven v souladu s postuláty mezinárodního práva.
Kdy může soud vydat platební rozkaz?
Když jde o peněžitou pohledávku (jestliže je pohledávka po splatnosti) - je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky.
- Nové odrůdy rostlin
Toto osvědčení zakládá výlučné právo šlechtitele na využití a nakládání s odrůdou nebo plemenem. Současně je chráněn i název odrůdy či plemene. Ochrana se poskytuje u rostlin po dobu 25 let (u chráněných odrůd dřevin, chmele, brambor a vinné révy po dobu 30 let) od právní moci rozhodnutí o udělení ochrany. Šlechtitel je oprávněn k odrůdě poskytnout třetí osobě licenci nebo provést převod šlechtitelského osvědčení.
CIVILNÍ PRÁVO
Co jsou to soudy?
Soudy jsou orgány státu, povolanými k tomu, aby se před nimi každý mohl domáhat svého práva v postupu, jenž je státem stanoven v souladu s postuláty mezinárodního práva.
Kdy může soud vydat platební rozkaz?
Když jde o peněžitou pohledávku (jestliže je pohledávka po splatnosti) - je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky.
Kdy vzniká právní ochrana vynálezu?
Ochrana vynálezu je patent, který platí 20 let od podání přihlášky patentu.
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
Tuto dobu nelze dodatečně prodlužovat. Účinek patentu vzniká až od zveřejnění oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV.
Kdy začíná účinek patentu?
Účinek patentu vzniká až od zveřejnění oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV (Úřad průmyslového vlastnictví).
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
Právní formou ochrany vynálezu je patent, který platí 20 let od podání přihlášky patentu. Tuto dobu nelze dodatečně prodlužovat.
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
Tuto dobu nelze dodatečně prodlužovat. Účinek patentu vzniká až od zveřejnění oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV.
Kdy začíná účinek patentu?
Účinek patentu vzniká až od zveřejnění oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV (Úřad průmyslového vlastnictví).
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
Právní formou ochrany vynálezu je patent, který platí 20 let od podání přihlášky patentu. Tuto dobu nelze dodatečně prodlužovat.
Jaká práva má majitel patentu?
Výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést či patent dát do zástavy.
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
Patent však nepůsobí proti osobě, která vynález využívala již před podáním přihlášky vynálezu, přestože ho sama jako vynález nepřihlásila. Souhlas s využíváním vynálezu chráněného patentem poskytuje majitel písemnou licenční smlouvou, která se zapisuje do patentového rejstříku. V případě, že majitel patentu odmítne uzavřít licenční smlouvu, ačkoli sám vynález dostatečně nevyužívá, nebo je-li ohrožen důležitý veřejný zájem, může ÚPV udělit tzv. nucenou licenci.
Co je povinností zlepšovatele?
Je povinen nabídnout svůj zlepšovací návrh k využití zaměstnavateli, v případě, že zaměstnavatel tuto nabídku přijme, získá k zlepšovacímu návrhu užívací a dispoziční právo a má povinnost vyplatit zlepšovateli odměnu.
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Zlepšovací návrhy
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
Patent však nepůsobí proti osobě, která vynález využívala již před podáním přihlášky vynálezu, přestože ho sama jako vynález nepřihlásila. Souhlas s využíváním vynálezu chráněného patentem poskytuje majitel písemnou licenční smlouvou, která se zapisuje do patentového rejstříku. V případě, že majitel patentu odmítne uzavřít licenční smlouvu, ačkoli sám vynález dostatečně nevyužívá, nebo je-li ohrožen důležitý veřejný zájem, může ÚPV udělit tzv. nucenou licenci.
Co je povinností zlepšovatele?
Je povinen nabídnout svůj zlepšovací návrh k využití zaměstnavateli, v případě, že zaměstnavatel tuto nabídku přijme, získá k zlepšovacímu návrhu užívací a dispoziční právo a má povinnost vyplatit zlepšovateli odměnu.
3. Průmyslová práva Viz.více STRUKTURA
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Zlepšovací návrhy
2. Autorská práva a práva příbuzná
- Autorská práva
- Práva související s právem autorským
- Kolektivní správa práva
3. Průmyslová práva
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
- Užitné vzory
- Průmyslový vzor
- Topografie polovodičových výrobků
- Zlepšovací návrhy
- Nové odrůdy rostlin
Práva na označení
- Ochranné známky
- Označení původu a zeměpisná označení
Kdo je autorem díla?
Ten, kdo vlastní duševní činností vytvořil nehmotný statek, který odpovídá pojmovým znakům autorského díla.
- autorem díla může být pouze a výlučně fyzická osoba
- autorem díla může být jak osoba jediná, tak i více osob - spoluautorů
- Práva související s právem autorským
- Kolektivní správa práva
3. Průmyslová práva
Práva k výsledkům tvůrčí činnosti
- Vynálezy
- Užitné vzory
- Průmyslový vzor
- Topografie polovodičových výrobků
- Zlepšovací návrhy
- Nové odrůdy rostlin
Práva na označení
- Ochranné známky
- Označení původu a zeměpisná označení
Kdo je autorem díla?
Ten, kdo vlastní duševní činností vytvořil nehmotný statek, který odpovídá pojmovým znakům autorského díla.
- autorem díla může být pouze a výlučně fyzická osoba
- autorem díla může být jak osoba jediná, tak i více osob - spoluautorů
1. Autorská práva a práva příbuzná
- Autorská práva
Jakou formu musí mít licenční smlouva?
Písemnou formu.
2. Autorská práva a práva příbuzná Viz. více STRUKTURA
- Autorská práva
Licenční smlouvou autor uděluje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít. Poskytuje-li se výhradní licence, kdy autor nesmí poskytnout další licenci k témuž dílu třetí osobě, musí mít smlouva písemnou formu.
Jak dlouho trvají majetková práva po smrti autora?
70 let po jeho smrti.
3. Autorská práva a práva příbuzná Viz. více STRUKTURA
- Autorská práva
Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. U děl spoluautorů 70 let po smrti posledního z autorů. U kolektivních 70 let od zveřejnění díla a u děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost autora není známa 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Po uplynutí doby trvání majetkových práv k dílu může každý dílo volně užít.
Jakou formu musí mít licenční smlouva?
Písemnou formu.
2. Autorská práva a práva příbuzná Viz. více STRUKTURA
- Autorská práva
Licenční smlouvou autor uděluje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít. Poskytuje-li se výhradní licence, kdy autor nesmí poskytnout další licenci k témuž dílu třetí osobě, musí mít smlouva písemnou formu.
Jak dlouho trvají majetková práva po smrti autora?
70 let po jeho smrti.
3. Autorská práva a práva příbuzná Viz. více STRUKTURA
- Autorská práva
Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. U děl spoluautorů 70 let po smrti posledního z autorů. U kolektivních 70 let od zveřejnění díla a u děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost autora není známa 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Po uplynutí doby trvání majetkových práv k dílu může každý dílo volně užít.
Formy závěti
2. Jinak (alografně) psaná závěť, tedy testament sepsaný ručně jinou osobou nebo vyhotovení mechanickými prostředky (strojem), ale testátorem vlastnoručně podepsaná za přítomnosti dvou svědků, kteří se na závěť také podepíší. Tito její obsah nemusí znát, ale testátor před nimi musí prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Spřísněná alografní závěť je nutná, jde-li o testátora, který není schopen číst nebo psát. Zde projev vůle testátora musí být učiněn před třemi současně přítomnými svědky, kteří musí být seznámeni s obsahem závěti, což musí být do listiny zachyceno a tato musí být podepsána po přečtení v ní uvedenými svědky, před nimiž navíc testátor prohlásil, že jde o jeho poslední vůli. Předčitatel závěti nesmí být jejím pisatelem a naopak. V listině navíc musí být uvedeno, že testátor není schopen číst nebo psát, dále pak, kdo byl pisatelem a kdo předčitatelem závěti i také to, jakým způsobem testátor potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
3. Notářský zápis o závěti
Je kogentní pro testátora, který je nezletilý, fakultativní pro testátora, jenž nemůže číst nebo psát - zde se všemi shora uvedenými náležitostmi. Jinak je dostupná komukoliv u kteréhokoliv notáře, pokud je testátor k pořízení závěti způsobilý.
Náležitosti, požadované od svědků jsou: zletilost, přiměřený tělesný nebo duševní stav, schopnost číst a psát, absence střetu zájmů s testátorem a dalšími zúčastněnými osobami.
3. Notářský zápis o závěti
Je kogentní pro testátora, který je nezletilý, fakultativní pro testátora, jenž nemůže číst nebo psát - zde se všemi shora uvedenými náležitostmi. Jinak je dostupná komukoliv u kteréhokoliv notáře, pokud je testátor k pořízení závěti způsobilý.
Náležitosti, požadované od svědků jsou: zletilost, přiměřený tělesný nebo duševní stav, schopnost číst a psát, absence střetu zájmů s testátorem a dalšími zúčastněnými osobami.
Jakou povinnost má nálezce věci?
Nálezce věci ztracené je povinen vydat ji jejímu vlastníku, je-li zjistitelný. Jinak je povinen vydat ji příslušnému státnímu orgánu (obecnímu úřadu). Nálezce má právo na náhradu nutných výdajů a na 10 % nálezné.
Co to je zadržení věci?
Jednostranný úkon věřitele, který spočívá v tom, že věc zadrží. Je možné jen u movitých věcí. Účelem retenčního – zadržovacího práva je, aby poskytlo věřiteli zajištění toho, že jeho pohledávka bude uspokojena.
K čemu dochází po uplynutí prekluzivní (propadné) lhůty?
Nedodržení stanovené lhůty vede k zániku práva.
PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
STRUKTURA
1. Úvod - práva k nehmotným statkům
Dle systému jejich ochrany můžeme nehmotná práva dělit do následujících skupin:
a) Práva duševního vlastnictví
b) Osobnostní práva fyzické a právnické osoby - ochrana jména a dobré pověsti fyzické osoby a dobré pověsti právnické osoby
c) Osobní údaje v informačních systémech
d) Nekalosoutěžní ochrany- obchodní tajemství, know-how, obchodní jméno atd.
Předmětem následujícího výkladu budou s ohledem na strukturu této publikace jen práva duševního vlastnictví.
Co to je zadržení věci?
Jednostranný úkon věřitele, který spočívá v tom, že věc zadrží. Je možné jen u movitých věcí. Účelem retenčního – zadržovacího práva je, aby poskytlo věřiteli zajištění toho, že jeho pohledávka bude uspokojena.
K čemu dochází po uplynutí prekluzivní (propadné) lhůty?
Nedodržení stanovené lhůty vede k zániku práva.
PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
STRUKTURA
1. Úvod - práva k nehmotným statkům
Dle systému jejich ochrany můžeme nehmotná práva dělit do následujících skupin:
a) Práva duševního vlastnictví
b) Osobnostní práva fyzické a právnické osoby - ochrana jména a dobré pověsti fyzické osoby a dobré pověsti právnické osoby
c) Osobní údaje v informačních systémech
d) Nekalosoutěžní ochrany- obchodní tajemství, know-how, obchodní jméno atd.
Předmětem následujícího výkladu budou s ohledem na strukturu této publikace jen práva duševního vlastnictví.
Podílové spoluvlastnictví
Nabytí spoluvlastnického práva se neliší od obecných variant u výhradního vlastnictví.
Není-li velikost podílů spoluvlastníků stanovena právním předpisem nebo jejich dohodou, pak nastupuje nevyvratitelná domněnka o rovnosti jejich podílů.
Společné jmění manželů
Pojem
Tato varianta spoluvlastnictví není dostupná jiným osobám, než manželům. Nějaké vymezení podílů, ani ideálních, při ní neexistuje: každý z nich vlastní celek; při výkonu svých práv vyplývajících ze spoluvlastnictví je ovšem omezen týmiž právy manžela.
Celý institut vychází z jejich rovnoprávnosti, projevující se jak při nabývání práv a povinností, tak při jejich výkonu. Kogentnost právní úpravy byla od r. 1992 prolomena tím, že manželé mohou dohodou upravit odlišně rozsah bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále jen "SJM"), jeho správu, nebo posunout jeho vznik až ke dni ukončení manželství. K tomu je ovšem třeba formy notářského zápisu.
Jakou podobu má vlastnoruční závěť-jak musí být sepsána?
Závěť je jednostranný projev vůle zůstavitele o tom, komu má v případě jeho smrti připadnout zanechaný majetek.
- pro závěť je předepsána kogentní forma
- závěť je kdykoliv odvolatelná, ovšem opět v určité zákonem stanovené formě
- musí být celá psána testátorem vlastní rukou, včetně data a podpisu
Není-li velikost podílů spoluvlastníků stanovena právním předpisem nebo jejich dohodou, pak nastupuje nevyvratitelná domněnka o rovnosti jejich podílů.
Společné jmění manželů
Pojem
Tato varianta spoluvlastnictví není dostupná jiným osobám, než manželům. Nějaké vymezení podílů, ani ideálních, při ní neexistuje: každý z nich vlastní celek; při výkonu svých práv vyplývajících ze spoluvlastnictví je ovšem omezen týmiž právy manžela.
Celý institut vychází z jejich rovnoprávnosti, projevující se jak při nabývání práv a povinností, tak při jejich výkonu. Kogentnost právní úpravy byla od r. 1992 prolomena tím, že manželé mohou dohodou upravit odlišně rozsah bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále jen "SJM"), jeho správu, nebo posunout jeho vznik až ke dni ukončení manželství. K tomu je ovšem třeba formy notářského zápisu.
Jakou podobu má vlastnoruční závěť-jak musí být sepsána?
Závěť je jednostranný projev vůle zůstavitele o tom, komu má v případě jeho smrti připadnout zanechaný majetek.
- pro závěť je předepsána kogentní forma
- závěť je kdykoliv odvolatelná, ovšem opět v určité zákonem stanovené formě
- musí být celá psána testátorem vlastní rukou, včetně data a podpisu
Dědění ze závěti
- formy závěti
Dědění ze závěti
Pro projev vůle u závěti platí obecné zákonné náležitosti dle OZ. Pokud jde o způsobilost pořizovatele závěti, platí totéž. Speciální ustanovení platí o nezletilém testátorovi, jenž musí dovršit aspoň 15 let věku a testovat může jen ve zpřísněné formě notářského zápisu.
- Zrušení závěti Závěť se zrušuje pozdější závětí, pokud vedle ní nemůže obstát nebo jejím odvoláním nebo zničením listiny, ji obsahující.
- Zrušení vydědění Vydědění se zruší jeho odvoláním nebo povoláním vyděděného k dědění v pozdější závěti.
Formy závěti
Přípustné formy závěti jsou vypočteny taxativně. Jsou to:
1. Vlastnoruční (holografní) závěť
Tato musí být celá psána testátorem vlastní rukou, včetně data a podpisu.
Dědění ze závěti
Pro projev vůle u závěti platí obecné zákonné náležitosti dle OZ. Pokud jde o způsobilost pořizovatele závěti, platí totéž. Speciální ustanovení platí o nezletilém testátorovi, jenž musí dovršit aspoň 15 let věku a testovat může jen ve zpřísněné formě notářského zápisu.
- Zrušení závěti Závěť se zrušuje pozdější závětí, pokud vedle ní nemůže obstát nebo jejím odvoláním nebo zničením listiny, ji obsahující.
- Zrušení vydědění Vydědění se zruší jeho odvoláním nebo povoláním vyděděného k dědění v pozdější závěti.
Formy závěti
Přípustné formy závěti jsou vypočteny taxativně. Jsou to:
1. Vlastnoruční (holografní) závěť
Tato musí být celá psána testátorem vlastní rukou, včetně data a podpisu.
Co se poskytuje z nemocenského pojištění?
- peněžitá pomoc v mateřství ( hmotně zabezpečuje ženu, v určitých případech i muže, kdy z důvodu pokročilého těhotenství a po stanovenou dobu po porodu v souvislosti s péči o dítě, ztrácí příjem z výdělečné činnosti
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (náleží těhotným ženám a matkám do konce 9. měsíce po porodu, které jsou z důvodu těhotenství nebo mateřství převedeny na jinou práci, kde dosahují nižšího výdělku, vyrovnává rozdíl mezi příjmem, který měly tyto ženy před převedením a příjmem, který mají po převedení na jinou práci)
OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ
Co je vydržení?
Vydržení je institutem, při němž se nabývá práva, jestliže držitel věci (práva) vykonává oprávněnou držbu a vedle toho uplyne zákonem předepsaná doba. Ta je u movitosti tříletá, u nemovitostí desetiletá.
Je případ kdy se osoba v dobré víře myslí, že věc je jeho-užívá ji – tomu se říká tzv. držba a zachází s ní jakoby byla jeho a po uplynutí určité lhůty se ta věc skutečně stává jeho – nebo-li vydržení
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (náleží těhotným ženám a matkám do konce 9. měsíce po porodu, které jsou z důvodu těhotenství nebo mateřství převedeny na jinou práci, kde dosahují nižšího výdělku, vyrovnává rozdíl mezi příjmem, který měly tyto ženy před převedením a příjmem, který mají po převedení na jinou práci)
OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ
Co je vydržení?
Vydržení je institutem, při němž se nabývá práva, jestliže držitel věci (práva) vykonává oprávněnou držbu a vedle toho uplyne zákonem předepsaná doba. Ta je u movitosti tříletá, u nemovitostí desetiletá.
Je případ kdy se osoba v dobré víře myslí, že věc je jeho-užívá ji – tomu se říká tzv. držba a zachází s ní jakoby byla jeho a po uplynutí určité lhůty se ta věc skutečně stává jeho – nebo-li vydržení
Působení času a jeho vliv na vznik a zánik práva
- Promlčení
- Prekluze
- Vydřžení
Z vydržení jsou vyloučeny věci, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob.
Započitatelná je i vydržecí doba právního předchůdce, jenž vykonával oprávněnou držbu. Pro počátek a trvání vydržecí doby se použije přiměřeně ustanovení o promlčení.
Co je společným znakem všech věcných břemen?
Je, že spočívají v omezení vlastníka určité nemovitosti (tzv. služební nemovitosti):
- buď k prospěšnějšímu využívání jiné (tzv.panující nemovitosti)
- nebo k prospěchu určité fyzické nebo právnické osoby
(nejčastější bývá právo výminku-dožití, společným znakem všech věcných břemen je, že Odpověď: se vztahují k věci nemovitosti, např.: koupím chatu před Lysou s věcným břemenem a to např.turistickou značkou – tzn.musím se o ni starat, pečovat, ...)
Jaké práva má vlastník věci-co je oprávněn vlastník věci?
Je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat jím; to vše ovšem s důležitým omezením "v mezích zákona".
- Prekluze
- Vydřžení
Z vydržení jsou vyloučeny věci, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob.
Započitatelná je i vydržecí doba právního předchůdce, jenž vykonával oprávněnou držbu. Pro počátek a trvání vydržecí doby se použije přiměřeně ustanovení o promlčení.
Co je společným znakem všech věcných břemen?
Je, že spočívají v omezení vlastníka určité nemovitosti (tzv. služební nemovitosti):
- buď k prospěšnějšímu využívání jiné (tzv.panující nemovitosti)
- nebo k prospěchu určité fyzické nebo právnické osoby
(nejčastější bývá právo výminku-dožití, společným znakem všech věcných břemen je, že Odpověď: se vztahují k věci nemovitosti, např.: koupím chatu před Lysou s věcným břemenem a to např.turistickou značkou – tzn.musím se o ni starat, pečovat, ...)
Jaké práva má vlastník věci-co je oprávněn vlastník věci?
Je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat jím; to vše ovšem s důležitým omezením "v mezích zákona".
Věcné právo
Vlastnické právo je zabezpečeno přímo v Ústavě včetně Listiny, od níž se odvíjí jeho ochrana v OZ. Při tom je odstraněna dřívější kategorizace do několika druhů vlastnictví a je stanoveno, že všechny subjekty mají stejnou možnost vlastnictví nabývat a že vlastnické právo kteréhokoliv z nich je obdařeno stejnou právní ochranou.
Jaké zná občanský zákoník varianty spoluvlastnictví?
OZ zná dvě varianty stavu, kdy vlastnictví k téže věci sdílí více osob. Jde jednak o:
- podílové spoluvlastnictví
- a společné jmění
Posléze uvedené je vyhrazeno pouze manželům.
Podílové spoluvlastnictví
Povaha a vznik
Při podílovém spoluvlastnictví je více osob dílčími vlastníky určité věci, aniž však by jim náležel její reálný díl, nýbrž se na vlastnictví k ní podílejí ideálním dílem, jejž lze vyjádřit buď zlomkem či procentem.
Takto je tedy určena míra velikosti jejich práva. V tomto poměru se podílejí také na výnosech věci i na nákladech na ni.
Jaké zná občanský zákoník varianty spoluvlastnictví?
OZ zná dvě varianty stavu, kdy vlastnictví k téže věci sdílí více osob. Jde jednak o:
- podílové spoluvlastnictví
- a společné jmění
Posléze uvedené je vyhrazeno pouze manželům.
Podílové spoluvlastnictví
Povaha a vznik
Při podílovém spoluvlastnictví je více osob dílčími vlastníky určité věci, aniž však by jim náležel její reálný díl, nýbrž se na vlastnictví k ní podílejí ideálním dílem, jejž lze vyjádřit buď zlomkem či procentem.
Takto je tedy určena míra velikosti jejich práva. V tomto poměru se podílejí také na výnosech věci i na nákladech na ni.
Co patří mezi důchody přímé?
starobní, plný invalidní, částečně invalidní (důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši výdělku pojištěnce)
Důchody poskytované z důchodového pojištění lze rozdělit do dvou skupin:
3. důchody přímé (starobní, plný invalidní, částečně invalidní)
(důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši výdělku pojištěnce)
4. důchody odvozené, resp. pozůstalostní (sirotčí, vdovský a vdovecký).
(odvozené důchody pro pozůstalé se stanoví z přímého důchodu, který pobíral zemřelý)
Z čeho je financována státní sociální podpora?
Ze státního rozpočtu.
Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní osobní potřeby dětí a rodin. Stát prostřednictvím peněžitých dávek sociální podpory řeší stanovené sociální události rodin v závislosti na jejich příjmové a sociální situaci.
Koho zabezpečuje peněžitá pomoc v mateřství?
Hmotně zabezpečuje ženu, v určitých případech i muže, kdy z důvodu pokročilého těhotenství a po stanovenou dobu po porodu v souvislosti s péči o dítě, ztrácí příjem z výdělečné činnosti.
Důchody poskytované z důchodového pojištění lze rozdělit do dvou skupin:
3. důchody přímé (starobní, plný invalidní, částečně invalidní)
(důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši výdělku pojištěnce)
4. důchody odvozené, resp. pozůstalostní (sirotčí, vdovský a vdovecký).
(odvozené důchody pro pozůstalé se stanoví z přímého důchodu, který pobíral zemřelý)
Z čeho je financována státní sociální podpora?
Ze státního rozpočtu.
Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní osobní potřeby dětí a rodin. Stát prostřednictvím peněžitých dávek sociální podpory řeší stanovené sociální události rodin v závislosti na jejich příjmové a sociální situaci.
Koho zabezpečuje peněžitá pomoc v mateřství?
Hmotně zabezpečuje ženu, v určitých případech i muže, kdy z důvodu pokročilého těhotenství a po stanovenou dobu po porodu v souvislosti s péči o dítě, ztrácí příjem z výdělečné činnosti.
Mezi jaké dávky patří rodičovský příspěvek?
Netestované dávky státní sociální podpory (určený na krytí nákladů rodiče, který není výdělečný činný v souvislosti s osobní péči o malé dítě).
Které oblasti spadají do systému sociálního zabezpečení?
- nemocenské pojištění
- důchodové pojištění
- sociální pomoc
- státní sociální podpora
- zdravotní pojištění
- zabezpečení v nezaměstnanosti.
Co se poskytuje z nemocenského pojištění?
- nemocenská (hmotně zabezpečuje pojištěnce při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu)
- podpora při ošetřování člena rodiny (hmotně zabezpečuje pojištěnce v době, kdy z důvodu ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, péče o zdravé dítě např. při nařízené karanténě, případně i o dítě, resp. jiného člena rodiny staršího 10 let, ztrácí příjem z výdělečné činnosti)
Které oblasti spadají do systému sociálního zabezpečení?
- nemocenské pojištění
- důchodové pojištění
- sociální pomoc
- státní sociální podpora
- zdravotní pojištění
- zabezpečení v nezaměstnanosti.
Co se poskytuje z nemocenského pojištění?
- nemocenská (hmotně zabezpečuje pojištěnce při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu)
- podpora při ošetřování člena rodiny (hmotně zabezpečuje pojištěnce v době, kdy z důvodu ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, péče o zdravé dítě např. při nařízené karanténě, případně i o dítě, resp. jiného člena rodiny staršího 10 let, ztrácí příjem z výdělečné činnosti)
Na jak dlouho se sjednává zkušební doba?
Maximálně tři měsíce (může být i kratší, např.1 měsíc, ale nelze ji již prodlužovat).
K ujednání o zkušební době přistupují účastníci pracovní smlouvy, pokud mají pochybnosti o tom, zda pracovní poměr bude po všech stránkách vyhovovat jejich zájmům. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná (lze uzavřít s jakýmkoliv zaměstnancem).
Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy vydat zaměstnanci. Ústní formu pracovní smlouvy připouští zákoník práce pouze tehdy, jestliže pracovní poměr je uzavírán na dobu kratší než jeden měsíc.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Definuj životní minimum
Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů občana, pod kterou nastává stav hmotné nouze. Základem pro určení výše dávek i pro určení hranice příjmů rodiny nebo jednotlivce pro vznik nároků na dávky je životní minimum.
K ujednání o zkušební době přistupují účastníci pracovní smlouvy, pokud mají pochybnosti o tom, zda pracovní poměr bude po všech stránkách vyhovovat jejich zájmům. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná (lze uzavřít s jakýmkoliv zaměstnancem).
Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy vydat zaměstnanci. Ústní formu pracovní smlouvy připouští zákoník práce pouze tehdy, jestliže pracovní poměr je uzavírán na dobu kratší než jeden měsíc.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Definuj životní minimum
Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů občana, pod kterou nastává stav hmotné nouze. Základem pro určení výše dávek i pro určení hranice příjmů rodiny nebo jednotlivce pro vznik nároků na dávky je životní minimum.
Státní sociální podpora
Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní osobní potřeby dětí a rodin. Stát prostřednictvím peněžitých dávek sociální podpory řeší stanovené sociální události rodin v závislosti na jejich příjmové a sociální situaci.
Nárok na stanovené dávky státní sociální podpory zásadně vzniká za předpokladu, že výše příjmu v rodině nepřesahuje částku životního minima vynásobenou zákonem stanoveným koeficientem
Co je hlavním pramenem důchodového pojištění?
Zákon o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.).
Důchody poskytované z důchodového pojištění lze rozdělit do dvou skupin:
1. důchody přímé (starobní, plný invalidní, částečně invalidní)
(důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši výdělku pojištěnce)
2. důchody odvozené, resp. pozůstalostní (sirotčí, vdovský a vdovecký).
(odvozené důchody pro pozůstalé se stanoví z přímého důchodu, který pobíral zemřelý)
Důchodové pojištění zabezpečuje občany dlouhodobými peněžitými dávkami při sociálních událostech jakými jsou stáří, invalidita, smrt živitele. Stejně jako dávky nemocenského pojištění nahrazují příjem z výdělečné činnosti.
Nárok na stanovené dávky státní sociální podpory zásadně vzniká za předpokladu, že výše příjmu v rodině nepřesahuje částku životního minima vynásobenou zákonem stanoveným koeficientem
Co je hlavním pramenem důchodového pojištění?
Zákon o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.).
Důchody poskytované z důchodového pojištění lze rozdělit do dvou skupin:
1. důchody přímé (starobní, plný invalidní, částečně invalidní)
(důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši výdělku pojištěnce)
2. důchody odvozené, resp. pozůstalostní (sirotčí, vdovský a vdovecký).
(odvozené důchody pro pozůstalé se stanoví z přímého důchodu, který pobíral zemřelý)
Důchodové pojištění zabezpečuje občany dlouhodobými peněžitými dávkami při sociálních událostech jakými jsou stáří, invalidita, smrt živitele. Stejně jako dávky nemocenského pojištění nahrazují příjem z výdělečné činnosti.
Kdy začíná běžet výpovědní doba?
Výpovědí doba začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce od doručení výpovědi (jednoměsíční, nebo dvouměsíční).
Skončení pracovního poměru – viz více text struktury u otázky Jaká je předepsaná forma dohody o rozvázání prac.poměru
Výpovědní lhůta - skončení pracovního poměru nastává až po uplynutí výpovědi doby
o obecně je 2 měsíce, ve stanovených případech je 3 měsíce
o výpověď dává zaměstnavatel zaměstnanci z organizačních důvodů (např.: ruší se firma, zaměstnavatel se přemisťuje např. z Ostravy do Brna, nadbytečnost zaměstnance)
o výpovědí doba začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce od doručení výpovědi (jednoměsíční, nebo dvouměsíční)
Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance
Je skutečnost, že podle lékařského posudku nemůže dále konat práci a zaměstnavatel jej do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřevede na jinou, pro něho vhodnou práci, a dále skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po její splatnosti.
Skončení pracovního poměru – viz více text struktury u otázky Jaká je předepsaná forma dohody o rozvázání prac.poměru
Výpovědní lhůta - skončení pracovního poměru nastává až po uplynutí výpovědi doby
o obecně je 2 měsíce, ve stanovených případech je 3 měsíce
o výpověď dává zaměstnavatel zaměstnanci z organizačních důvodů (např.: ruší se firma, zaměstnavatel se přemisťuje např. z Ostravy do Brna, nadbytečnost zaměstnance)
o výpovědí doba začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce od doručení výpovědi (jednoměsíční, nebo dvouměsíční)
Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance
Je skutečnost, že podle lékařského posudku nemůže dále konat práci a zaměstnavatel jej do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřevede na jinou, pro něho vhodnou práci, a dále skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po její splatnosti.
Skončení pracovního poměru –
– viz více text struktury u otázky Jaká je předepsaná forma dohody o rozvázání prac.poměru
Okamžité zrušení pracovního poměru(na hodinu) je jednostranný právní úkon, kterým může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec ukončit pracovní poměr, ale pouze jsou-li splněny stanovené podmínky:
- písemná forma okamžitého zrušení,
- zákonný důvod pro okamžité zrušení,
- doručení písemného vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru druhému účastníku,
- okamžité zrušení pracovního poměru nastává okamžitě po doručení.
Důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je skutečnost, že podle lékařského posudku nemůže dále konat práci a zaměstnavatel jej do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřevede na jinou, pro něho vhodnou práci, a dále skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po její splatnosti.
Zaměstnavatel může zrušit okamžitě pracovní poměr, jestliže zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců anebo porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.(např.: neomluvená absence, výkon pod vlivem alkoholu, drog, …)
Okamžité zrušení pracovního poměru(na hodinu) je jednostranný právní úkon, kterým může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec ukončit pracovní poměr, ale pouze jsou-li splněny stanovené podmínky:
- písemná forma okamžitého zrušení,
- zákonný důvod pro okamžité zrušení,
- doručení písemného vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru druhému účastníku,
- okamžité zrušení pracovního poměru nastává okamžitě po doručení.
Důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je skutečnost, že podle lékařského posudku nemůže dále konat práci a zaměstnavatel jej do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřevede na jinou, pro něho vhodnou práci, a dále skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po její splatnosti.
Zaměstnavatel může zrušit okamžitě pracovní poměr, jestliže zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců anebo porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.(např.: neomluvená absence, výkon pod vlivem alkoholu, drog, …)
Z jakých důvodů může dát výpověď zaměstnanec?
Zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu, ale zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci jen ze zákonných důvodů (např. ruší-li se zaměstnavatel, pro porušení pracovní kázně, pro zdravotní nezpůsobilost) a jen splní-li další podmínky, které stanoví zákoník práce.
Jaké jsou způsoby vzniku pracovního poměru?
Zákoník práce upravuje tři právní způsoby vzniku pracovního poměru:
- pracovní smlouva (musí mít povinný obsah jinak je neplatná, nemusí mít doplňkový obsah, nejtypičtější uzavření
prac.poměru)
- volba
- jmenování (tyto způsoby se týkají vedoucích pozicí)
Je nutno uvádět k dohodě o rozvázání pracovního poměru důvod?
Důvody, které vedly k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru není nutno v dohodě uvádět, uvedou se jen v případě, že na tom zaměstnanec trvá.
Jaké jsou způsoby vzniku pracovního poměru?
Zákoník práce upravuje tři právní způsoby vzniku pracovního poměru:
- pracovní smlouva (musí mít povinný obsah jinak je neplatná, nemusí mít doplňkový obsah, nejtypičtější uzavření
prac.poměru)
- volba
- jmenování (tyto způsoby se týkají vedoucích pozicí)
Je nutno uvádět k dohodě o rozvázání pracovního poměru důvod?
Důvody, které vedly k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru není nutno v dohodě uvádět, uvedou se jen v případě, že na tom zaměstnanec trvá.
Rozlišujeme tyto způsoby skončení pracovního poměru:
musí být splněny tyto podmínky:
- zajištění písemné formy
- doručení výpovědi adresátovi – osobní předání, nebo doporučený dopis do vlastních rukou, když si ho nevyzvedne, tak dle nějakých obecných pravidel pro doručování se považuje za doručenou
- výpovědní lhůta - skončení pracovního poměru nastává až po uplynutí výpovědi doby
o obecně je 2 měsíce, ve stanovených případech je 3 měsíce
o výpověď dává zaměstnavatel zaměstnanci z organizačních důvodů (např.: ruší se firma, zaměstnavatel se přemisťuje např. z Ostravy do Brna, nadbytečnost zaměstnance)
o výpovědí doba začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce od doručení výpovědi (jednoměsíční, nebo dvouměsíční)
- okamžité zrušení pracovního poměru,
- zrušení pracovního poměru ve zkušební době,
- skončení pracovního poměru uplynutím doby,
- smrt zaměstnance.
Je dvoustranný právní úkon, který spočívá v souhlasném projevu vůle zaměstnance i zaměstnavatele ukončit pracovní poměr.
Důvody, které vedly k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru není nutno v dohodě uvádět, uvedou se jen v případě, že na tom zaměstnanec trvá.
- zajištění písemné formy
- doručení výpovědi adresátovi – osobní předání, nebo doporučený dopis do vlastních rukou, když si ho nevyzvedne, tak dle nějakých obecných pravidel pro doručování se považuje za doručenou
- výpovědní lhůta - skončení pracovního poměru nastává až po uplynutí výpovědi doby
o obecně je 2 měsíce, ve stanovených případech je 3 měsíce
o výpověď dává zaměstnavatel zaměstnanci z organizačních důvodů (např.: ruší se firma, zaměstnavatel se přemisťuje např. z Ostravy do Brna, nadbytečnost zaměstnance)
o výpovědí doba začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce od doručení výpovědi (jednoměsíční, nebo dvouměsíční)
- okamžité zrušení pracovního poměru,
- zrušení pracovního poměru ve zkušební době,
- skončení pracovního poměru uplynutím doby,
- smrt zaměstnance.
Je dvoustranný právní úkon, který spočívá v souhlasném projevu vůle zaměstnance i zaměstnavatele ukončit pracovní poměr.
Důvody, které vedly k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru není nutno v dohodě uvádět, uvedou se jen v případě, že na tom zaměstnanec trvá.
Co je hlavním pramenem trestního práva procesního?
Hlavním pramenem trestního práva procesního je trestní řád, tedy zák.č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších změn a doplňků.
Trestní řád je rozdělen do těchto pěti částí:
I. Společná ustanovení - zde jsou upravena obecná ustanovení, problematika pravomoci a příslušnosti soudů a osob na řízení zúčastněných, ustanovení o úkonech trestního řízení, zajištění osob a věcí, dokazování, rozhodnutí a nákladech trestního řízení ap.
II. Vyšetřování trestných činů - zde je popsán postup před zahájením trestního stíhání a dále pak ustanovení vztahující se k zahájení trestního stíhání a dalšímu postupu v něm až po podání obžaloby u soudu.
III. Řízení před soudem - v této části je upraveno celé soudní řízení trestní od předběžného projednání obžaloby, přes podrobnou úpravu průběhu hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání soudu, odvolání a řízení o něm, mimořádné opravné prostředky, až po zvláštní způsoby řízení, vykonávací řízení a zahlazení rozhodnutí.
IV. Některé úkony související s trestním řízením - zde se jedná o úpravu udělení milosti a použití amnestie a právního styku s cizinou.
V. Přechodná a závěrečná ustanovení
Trestní řád je rozdělen do těchto pěti částí:
I. Společná ustanovení - zde jsou upravena obecná ustanovení, problematika pravomoci a příslušnosti soudů a osob na řízení zúčastněných, ustanovení o úkonech trestního řízení, zajištění osob a věcí, dokazování, rozhodnutí a nákladech trestního řízení ap.
II. Vyšetřování trestných činů - zde je popsán postup před zahájením trestního stíhání a dále pak ustanovení vztahující se k zahájení trestního stíhání a dalšímu postupu v něm až po podání obžaloby u soudu.
III. Řízení před soudem - v této části je upraveno celé soudní řízení trestní od předběžného projednání obžaloby, přes podrobnou úpravu průběhu hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání soudu, odvolání a řízení o něm, mimořádné opravné prostředky, až po zvláštní způsoby řízení, vykonávací řízení a zahlazení rozhodnutí.
IV. Některé úkony související s trestním řízením - zde se jedná o úpravu udělení milosti a použití amnestie a právního styku s cizinou.
V. Přechodná a závěrečná ustanovení
Co patří mezi výjimečné tresty?
Jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.
Druhy trestů
Jen zákon může stanovit druh trestu a podmínky jeho ukládání, přičemž za trestný čin mohou soudy ukládat jen tyto tresty v zákoně vyjmenované (jak samostatně, tak i vedle jiného, příp. jiných trestů):
k) odnětí svobody - nejvýše na patnáct let,
l) obecně prospěšné práce - ve výměře od 50 do 400 hodin,
m) ztráta čestných titulů a vyznamenání - jde o vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti ad.,
n) ztráta vojenské hodnosti - spočívá ve snížení hodnosti ve vojsku na hodnost vojína a odnětí hodnosti v ozbrojeném sboru,
o) zákaz činnosti - při spáchání trestného činu v souvislosti s touto činností, a to na dobu jeden rok až deset let,
p) propadnutí majetku - v případě odsouzení k přísným trestům odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch,
q) peněžitý trest - ve výměře od 2.000 do 5.000.000 Kč, jestliže pachatel získal nebo se snažil získat úmyslnou trestnou činností majetkový prospěch,
Druhy trestů
Jen zákon může stanovit druh trestu a podmínky jeho ukládání, přičemž za trestný čin mohou soudy ukládat jen tyto tresty v zákoně vyjmenované (jak samostatně, tak i vedle jiného, příp. jiných trestů):
k) odnětí svobody - nejvýše na patnáct let,
l) obecně prospěšné práce - ve výměře od 50 do 400 hodin,
m) ztráta čestných titulů a vyznamenání - jde o vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti ad.,
n) ztráta vojenské hodnosti - spočívá ve snížení hodnosti ve vojsku na hodnost vojína a odnětí hodnosti v ozbrojeném sboru,
o) zákaz činnosti - při spáchání trestného činu v souvislosti s touto činností, a to na dobu jeden rok až deset let,
p) propadnutí majetku - v případě odsouzení k přísným trestům odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch,
q) peněžitý trest - ve výměře od 2.000 do 5.000.000 Kč, jestliže pachatel získal nebo se snažil získat úmyslnou trestnou činností majetkový prospěch,
Druhy trestů
r) propadnutí věcí - těch věcí, kterých bylo užito (nebo byly určeny) ke spáchání trestného činu ap.,
s) vyhoštění - pachateli, který není občanem ČR nebo osobou, které bylo přiznáno postavení uprchlíka,
t) zákaz pobytu - na jeden rok až pět let za splnění zákonných podmínek.
Kromě těchto druhů trestů zákon připouští i uložení výjimečného trestu, kterým se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.
PRACOVNÍ PRÁVO
Jaká je předepsaná forma dohody o rozvázání pracovního poměru?
Uzavírá se písemně a její podstatnou náležitostí je den skončení pracovního poměru.
Skončení pracovního poměru
Rozlišujeme tyto způsoby skončení pracovního poměru:
- dohodu o rozvázání pracovního poměru
- výpověď
je jednostranným rozhodnutím buď zaměstnavatelem, nebo zaměstnancem, nezáleží na tom co si ta druhá strana myslí
s) vyhoštění - pachateli, který není občanem ČR nebo osobou, které bylo přiznáno postavení uprchlíka,
t) zákaz pobytu - na jeden rok až pět let za splnění zákonných podmínek.
Kromě těchto druhů trestů zákon připouští i uložení výjimečného trestu, kterým se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.
PRACOVNÍ PRÁVO
Jaká je předepsaná forma dohody o rozvázání pracovního poměru?
Uzavírá se písemně a její podstatnou náležitostí je den skončení pracovního poměru.
Skončení pracovního poměru
Rozlišujeme tyto způsoby skončení pracovního poměru:
- dohodu o rozvázání pracovního poměru
- výpověď
je jednostranným rozhodnutím buď zaměstnavatelem, nebo zaměstnancem, nezáleží na tom co si ta druhá strana myslí
Druhy ochranných opatření
Vedle toho mohou soudy ochranná léčení uložit fakultativně za situace, kdy pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže se pachatel oddává zneužívání návykové látky a spáchal trestný čin pod jejím vlivem.
Toto léčení se vykonává v léčebném ústavu, příp. ambulantně a důležité je také to, že trvá tak dlouho, dokud to vyžaduje jeho účel.
- Ochranná výchova
Jejím účelem je řešit vhodnou výchovou následky výchovy zanedbané, jednak u osob mladších než 15 let (spáchají-li činy, které by při vyšším věku byly činy trestnými) s tím, že u nich je ukládána v řízení občanskoprávním, a jednak u tzv. mladistvých pachatelů trestné činnosti (osob, které trestnou činnost páchají ve věku 15-18 let), pokud o jejich výchovu není náležitě postaráno, tato byla zanedbána, nebo vyžaduje-li to prostředí, v němž mladistvý žije.
Ochranná výchova se vykonává ve zvláštních výchovných zařízeních dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení 18-ti let věku chovance, resp. může být prodloužena až do dovršení devatenáctého roku jeho věku.
Toto léčení se vykonává v léčebném ústavu, příp. ambulantně a důležité je také to, že trvá tak dlouho, dokud to vyžaduje jeho účel.
- Ochranná výchova
Jejím účelem je řešit vhodnou výchovou následky výchovy zanedbané, jednak u osob mladších než 15 let (spáchají-li činy, které by při vyšším věku byly činy trestnými) s tím, že u nich je ukládána v řízení občanskoprávním, a jednak u tzv. mladistvých pachatelů trestné činnosti (osob, které trestnou činnost páchají ve věku 15-18 let), pokud o jejich výchovu není náležitě postaráno, tato byla zanedbána, nebo vyžaduje-li to prostředí, v němž mladistvý žije.
Ochranná výchova se vykonává ve zvláštních výchovných zařízeních dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení 18-ti let věku chovance, resp. může být prodloužena až do dovršení devatenáctého roku jeho věku.
- Zabrání věci
Jedná se o věc, které bylo užito ke spáchání trestného činu nebo věc, která byla k jeho spáchání určena, příp. získána trestným činem ap., obvykle za situace, kdy nelze pachateli uložit trest propadnutí této věci, neboť náleží pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit, případně u něhož bylo rozhodnuto o upuštění od jeho potrestání, nebo vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obdobný obecný zájem (v tomto případě ani není podmínkou, aby věc náležela pachateli trestného činu).
Kdy začíná trestní odpovědnost?
Pokud jde o dosažení určitého věku, trestní odpovědnost začíná až dnem, který následuje po dni patnáctých narozenin jeho pachatele.
Subjekt trestného činu
Jedná se o další znak skutkové podstaty trestného činu charakterizující jeho pachatele. Je jím osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky trestného činu. Může se jednat jen o fyzickou osobu, která je příčetná a která v době spáchání činu dosáhla určitého věku. Příčetností rozumíme schopnost pachatele rozpoznat společenskou nebezpečnost svého činu a také jeho schopnost své jednání ovládat.
Kdy začíná trestní odpovědnost?
Pokud jde o dosažení určitého věku, trestní odpovědnost začíná až dnem, který následuje po dni patnáctých narozenin jeho pachatele.
Subjekt trestného činu
Jedná se o další znak skutkové podstaty trestného činu charakterizující jeho pachatele. Je jím osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky trestného činu. Může se jednat jen o fyzickou osobu, která je příčetná a která v době spáchání činu dosáhla určitého věku. Příčetností rozumíme schopnost pachatele rozpoznat společenskou nebezpečnost svého činu a také jeho schopnost své jednání ovládat.
Vyjmenuj 4 skutkové podstaty (znaky) trestného činu
Čtyřmi skupiny znaků - objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka.
Souhrn typových znaků trestného činu určitého druhu tvoří skutkovou podstatu trestného činu. Těmito znaky se od sebe odlišují různé typy trestných činů. Tyto znaky tedy určují o jaký trestný čin se jedná. Jednotlivé skutkové podstaty trestných činů jsou charakterizovány čtyřmi skupinami znaků, a to objektem, objektivní stránkou, subjektem a subjektivní stránkou.
Není-li skutková podstata trestného činu naplněna ve všech těchto čtyřech jeho zákonných znacích, nemůže se jednat o trestný čin.
Co je hlavním pramenem trestního práva procesního?
Je trestní řád, tedy zák.č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších změn a doplňků.
Prameny trestního práva
Mezi další prameny trestního práva hmotného patří i některé další zákony, resp. jejich některá ustanovení, jako např.:
- zák.č. 165/1950 Sb. na ochranu míru,
- zák.č.184/1964 Sb., kterým se vylučuje promlčení trestního stíhání nejzávažnějších trestných činů proti míru, válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti, spáchaných ve prospěch nebo ve službách okupantů,
- zák.č.59/1965 Sb. ve znění pozdějších zákonů o výkonu trestu odnětí svobody ad.
Souhrn typových znaků trestného činu určitého druhu tvoří skutkovou podstatu trestného činu. Těmito znaky se od sebe odlišují různé typy trestných činů. Tyto znaky tedy určují o jaký trestný čin se jedná. Jednotlivé skutkové podstaty trestných činů jsou charakterizovány čtyřmi skupinami znaků, a to objektem, objektivní stránkou, subjektem a subjektivní stránkou.
Není-li skutková podstata trestného činu naplněna ve všech těchto čtyřech jeho zákonných znacích, nemůže se jednat o trestný čin.
Co je hlavním pramenem trestního práva procesního?
Je trestní řád, tedy zák.č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších změn a doplňků.
Prameny trestního práva
Mezi další prameny trestního práva hmotného patří i některé další zákony, resp. jejich některá ustanovení, jako např.:
- zák.č. 165/1950 Sb. na ochranu míru,
- zák.č.184/1964 Sb., kterým se vylučuje promlčení trestního stíhání nejzávažnějších trestných činů proti míru, válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti, spáchaných ve prospěch nebo ve službách okupantů,
- zák.č.59/1965 Sb. ve znění pozdějších zákonů o výkonu trestu odnětí svobody ad.
Pojem a účel ochranných opatření
Ochranná opatření jsou vedle trestů jedním z prostředků k dosažení účelu trestního zákona a stát je tedy proto rovněž používá k ochraně společnosti před činy pro ni nebezpečnými. Ochranná opatření mají výhradně speciální preventivní charakter. Na rozdíl od trestu neobsahují ochranná opatření negativní morální hodnocení, typické pro tresty. Při jejich ukládání také (na rozdíl od trestů) neplatí zásada úměrnosti mezi spáchaným trestným činem a uloženým opatřením.
Ochranná opatření mohou být ukládána zásadně jen ta, která zákon připouští, rozhoduje o nich jen soud a ten také rozhoduje o propuštění z výkonu těchto opatření, příp. o upuštění od jejich výkonu.
Druhy ochranných opatření
- Ochranné léčení
Je možno je uložit jak obligatorně, např. v případě, že soud upouští od potrestání za situace, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a soud má za to, že ochranné léčení zajistí nápravu tohoto pachatele a ochranu společnosti lépe než trest, nebo v podobném případě, jestliže účelu trestu je možno (za současného uložení ochranného léčení) dosáhnout i trestem ve výměře pod dolní hranicí trestní sazby.
Ochranná opatření mohou být ukládána zásadně jen ta, která zákon připouští, rozhoduje o nich jen soud a ten také rozhoduje o propuštění z výkonu těchto opatření, příp. o upuštění od jejich výkonu.
Druhy ochranných opatření
- Ochranné léčení
Je možno je uložit jak obligatorně, např. v případě, že soud upouští od potrestání za situace, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a soud má za to, že ochranné léčení zajistí nápravu tohoto pachatele a ochranu společnosti lépe než trest, nebo v podobném případě, jestliže účelu trestu je možno (za současného uložení ochranného léčení) dosáhnout i trestem ve výměře pod dolní hranicí trestní sazby.
Co je to trestný čin?
Druhá část definice obsahuje tzv. formální znak trestného činu (znaky uvedené v zákoně), mezi které patří znaky jeho skutkové podstaty, tedy objekt trestného činu, objektivní stránka trestného činu, subjekt trestného činu, subjektivní stránka trestného činu a jeho protiprávnost a dále pak stanovený věk pachatele trestného činu a jeho příčetnost.
Znamená to, že pokud některé činy pro společnost nebezpečné jsou, ale nemají formální znaky v trestním zákoně popsané, nemůže se u nich jednat o trestné činy a naopak není trestným činem také čin, který sice formální znaky konkrétního trestného činu, popsaného v trestním zákoně vykazuje, avšak není nebezpečný pro společnost vůbec, nebo je pro ni nebezpečný jen nepatrně (příp. málo - u mladistvých pachatelů).
Nutno však dodat, že se trestným činem rozumí také příprava zvlášť závažného trestného činu, pokus trestného činu nebo i účastenství na něm ve formě organizátorství, návodu a pomoci.
Souhrn typových znaků trestného činu určitého druhu tvoří skutkovou podstatu trestného činu. Těmito znaky se od sebe odlišují různé typy trestných činů. Tyto znaky tedy určují o jaký trestný čin se jedná. Jednotlivé skutkové podstaty trestných činů jsou charakterizovány čtyřmi skupinami znaků, a to objektem, objektivní stránkou, subjektem a subjektivní stránkou.
Není-li skutková podstata trestného činu naplněna ve všech těchto čtyřech jeho zákonných znacích, nemůže se jednat o trestný čin.
Znamená to, že pokud některé činy pro společnost nebezpečné jsou, ale nemají formální znaky v trestním zákoně popsané, nemůže se u nich jednat o trestné činy a naopak není trestným činem také čin, který sice formální znaky konkrétního trestného činu, popsaného v trestním zákoně vykazuje, avšak není nebezpečný pro společnost vůbec, nebo je pro ni nebezpečný jen nepatrně (příp. málo - u mladistvých pachatelů).
Nutno však dodat, že se trestným činem rozumí také příprava zvlášť závažného trestného činu, pokus trestného činu nebo i účastenství na něm ve formě organizátorství, návodu a pomoci.
Souhrn typových znaků trestného činu určitého druhu tvoří skutkovou podstatu trestného činu. Těmito znaky se od sebe odlišují různé typy trestných činů. Tyto znaky tedy určují o jaký trestný čin se jedná. Jednotlivé skutkové podstaty trestných činů jsou charakterizovány čtyřmi skupinami znaků, a to objektem, objektivní stránkou, subjektem a subjektivní stránkou.
Není-li skutková podstata trestného činu naplněna ve všech těchto čtyřech jeho zákonných znacích, nemůže se jednat o trestný čin.
Komu může být uložen trest vyhoštěním?
Pachateli, který není občanem ČR nebo osobou, které bylo přiznáno postavení uprchlíka.
Jen zákon může stanovit druh trestu a podmínky jeho ukládání, přičemž za trestný čin mohou soudy ukládat jen tyto tresty v zákoně vyjmenované (jak samostatně, tak i vedle jiného, příp. jiných trestů):
a) odnětí svobody - nejvýše na patnáct let,
b) obecně prospěšné práce - ve výměře od 50 do 400 hodin,
c) ztráta čestných titulů a vyznamenání - jde o vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti ad.,
d) ztráta vojenské hodnosti - spočívá ve snížení hodnosti ve vojsku na hodnost vojína a odnětí hodnosti v ozbrojeném sboru,
e) zákaz činnosti - při spáchání trestného činu v souvislosti s touto činností, a to na dobu jeden rok až deset let,
f) propadnutí majetku - v případě odsouzení k přísným trestům odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch,
g) peněžitý trest - ve výměře od 2.000 do 5.000.000 Kč, jestliže pachatel získal nebo se snažil získat úmyslnou trestnou činností majetkový prospěch,
Jen zákon může stanovit druh trestu a podmínky jeho ukládání, přičemž za trestný čin mohou soudy ukládat jen tyto tresty v zákoně vyjmenované (jak samostatně, tak i vedle jiného, příp. jiných trestů):
a) odnětí svobody - nejvýše na patnáct let,
b) obecně prospěšné práce - ve výměře od 50 do 400 hodin,
c) ztráta čestných titulů a vyznamenání - jde o vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti ad.,
d) ztráta vojenské hodnosti - spočívá ve snížení hodnosti ve vojsku na hodnost vojína a odnětí hodnosti v ozbrojeném sboru,
e) zákaz činnosti - při spáchání trestného činu v souvislosti s touto činností, a to na dobu jeden rok až deset let,
f) propadnutí majetku - v případě odsouzení k přísným trestům odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch,
g) peněžitý trest - ve výměře od 2.000 do 5.000.000 Kč, jestliže pachatel získal nebo se snažil získat úmyslnou trestnou činností majetkový prospěch,
Komu může být uložen trest vyhoštěním?
h) propadnutí věcí - těch věcí, kterých bylo užito (nebo byly určeny) ke spáchání trestného činu ap.,
i) vyhoštění - pachateli, který není občanem ČR nebo osobou, které bylo přiznáno postavení uprchlíka,
j) zákaz pobytu - na jeden rok až pět let za splnění zákonných podmínek.
Kromě těchto druhů trestů zákon připouští i uložení výjimečného trestu, kterým se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.
Druhy ochranných opatření
- ochranné léčení
- ochranná výchova
- zabrání věci
Hlavním pramenem trestního práva hmotného je tedy trestní zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků.
- část obecnou - ta obsahuje ustanovení společná všem trestným činům, nebo jednotlivým skupinám trestných činů. Upravuje především tři hlavní úseky:
- základy trestní odpovědnosti,
- ukládání trestů,
- ukládání ochranných opatření.
- část zvláštní - ta obsahuje znaky jednotlivých trestných činů, rozdělených do dvanácti hlav podle druhového objektu trestných činů.
i) vyhoštění - pachateli, který není občanem ČR nebo osobou, které bylo přiznáno postavení uprchlíka,
j) zákaz pobytu - na jeden rok až pět let za splnění zákonných podmínek.
Kromě těchto druhů trestů zákon připouští i uložení výjimečného trestu, kterým se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.
Druhy ochranných opatření
- ochranné léčení
- ochranná výchova
- zabrání věci
Hlavním pramenem trestního práva hmotného je tedy trestní zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků.
- část obecnou - ta obsahuje ustanovení společná všem trestným činům, nebo jednotlivým skupinám trestných činů. Upravuje především tři hlavní úseky:
- základy trestní odpovědnosti,
- ukládání trestů,
- ukládání ochranných opatření.
- část zvláštní - ta obsahuje znaky jednotlivých trestných činů, rozdělených do dvanácti hlav podle druhového objektu trestných činů.
Finanční správa:
- Správa daní
- Správa správních poplatků
- Správa měny
- správa devizového hospodářství
Správa rozpočtových příjmů je svěřena celé řadě institucí. V této oblasti významnou roli hrají územní finanční orgány. Působnost územních finančních orgánů je vymezena zejména zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění. Soustavu územních finančních orgánů tvoří finanční úřady a jim nadřízená finanční ředitelství (v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem). Územní finanční orgány vykonávají zejména správu daní (kromě daně z přidané hodnoty při dovozu a vývozu, obdobně daní spotřebních a dále pak kromě silniční daně u zahraničních osob – jejich správa je svěřena celním orgánům), správu v oblasti rozpočtové kázně a správu v oblasti účetnictví. Nadřízeným orgánem finančním ředitelstvím je ministerstvo financí.
TRESTNÍ PRÁVO
Kdo je subjektem trestného činu?
Osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky trestného činu. Může se jednat jen o fyzickou osobu, která je příčetná a která v době spáchání činu dosáhla určitého věku. Příčetností rozumíme schopnost pachatele rozpoznat společenskou nebezpečnost svého činu a také jeho schopnost své jednání ovládat.
Jedná se o další znak skutkové podstaty trestného činu charakterizující jeho pachatele.
- Správa správních poplatků
- Správa měny
- správa devizového hospodářství
Správa rozpočtových příjmů je svěřena celé řadě institucí. V této oblasti významnou roli hrají územní finanční orgány. Působnost územních finančních orgánů je vymezena zejména zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění. Soustavu územních finančních orgánů tvoří finanční úřady a jim nadřízená finanční ředitelství (v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem). Územní finanční orgány vykonávají zejména správu daní (kromě daně z přidané hodnoty při dovozu a vývozu, obdobně daní spotřebních a dále pak kromě silniční daně u zahraničních osob – jejich správa je svěřena celním orgánům), správu v oblasti rozpočtové kázně a správu v oblasti účetnictví. Nadřízeným orgánem finančním ředitelstvím je ministerstvo financí.
TRESTNÍ PRÁVO
Kdo je subjektem trestného činu?
Osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky trestného činu. Může se jednat jen o fyzickou osobu, která je příčetná a která v době spáchání činu dosáhla určitého věku. Příčetností rozumíme schopnost pachatele rozpoznat společenskou nebezpečnost svého činu a také jeho schopnost své jednání ovládat.
Jedná se o další znak skutkové podstaty trestného činu charakterizující jeho pachatele.
TRESTNÍ PRÁVO
Pokud jde o dosažení určitého věku, trestní odpovědnost začíná až dnem, který následuje po dni patnáctých narozenin jeho pachatele.
Co je to trestný čin?
- pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně
- materiální znak trestného činu – stupeň společenské nebezpečnosti trestného činu musí být vyšší než nepatrný (u mladistvých pachatelů vyšší než malý)
- formální znak trestného činu – znaky skutkové podstaty, tedy objekt trestného činu, objektivní stránka trestného činu, subjekt trestného činu, subjektivní stránka trestného činu a jeho protiprávnost a dále pak stanovený věk pachatele trestného činu a jeho příčetnost
Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně.
V první části této zákonné definice je vyjádřen tzv. materiální znak trestného činu. Aby konkrétní čin mohl být posuzován jako trestný čin, musí být stupeň jeho společenské nebezpečnosti vyšší než nepatrný (u mladistvých pachatelů vyšší než malý). Tento stupeň nebezpečnosti činu pro společnost se pak posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu činu, a to podle zákonem stanovených hledisek, mezi která patří zejména význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osoba pachatele, míra jeho zavinění a jeho pohnutka.
Co je to trestný čin?
- pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně
- materiální znak trestného činu – stupeň společenské nebezpečnosti trestného činu musí být vyšší než nepatrný (u mladistvých pachatelů vyšší než malý)
- formální znak trestného činu – znaky skutkové podstaty, tedy objekt trestného činu, objektivní stránka trestného činu, subjekt trestného činu, subjektivní stránka trestného činu a jeho protiprávnost a dále pak stanovený věk pachatele trestného činu a jeho příčetnost
Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně.
V první části této zákonné definice je vyjádřen tzv. materiální znak trestného činu. Aby konkrétní čin mohl být posuzován jako trestný čin, musí být stupeň jeho společenské nebezpečnosti vyšší než nepatrný (u mladistvých pachatelů vyšší než malý). Tento stupeň nebezpečnosti činu pro společnost se pak posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu činu, a to podle zákonem stanovených hledisek, mezi která patří zejména význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osoba pachatele, míra jeho zavinění a jeho pohnutka.
Mezi nefiskální pododvětví finančního práva patří:
- Měnové právo (např.stanovení měny)
- Devizové právo
- Veřejné bankovní právo
- Veřejné pojišťovnické právo
- Právní regulace dohledu nad kapitálovým trhem
- Puncovní právo.
Rozpočtové právo představuje v rámci fiskální části finančního práva stěžejní pododvětví, které ve své podstatě má povahu obecné úpravy k specifické (speciální) úpravě fiskální vztahů v rámci ostatních pododvětví fiskální části finančního práva.
Co upravuje měnové právo?
Upravuje peněžní jednotku a její systém, pravidla emitování platidel a jejich relativně nucený oběh, reprodukci platidel a bezhotovostní platební styk. Součástí měnového práva je soubor opatření zamezujících padělání a pozměňování platidel a jiných platebních prostředků a ochranu peněžního systému.
Systém finančního práva (vnitřní systémová soudržnost)
dále více viz. struktura u otázky Co upravuje rozpočtové právo?
Měnové právo bývá v zahraniční literatuře též nazýváno valutovým právem. Je stěžejním subodvětvím nefiskální části finančního práva. Upravuje peněžní jednotku a její systém, pravidla emitování platidel a jejich relativně nucený oběh, reprodukci platidel a bezhotovostní platební styk. Součástí měnového práva je soubor opatření zamezujících padělání a pozměňování platidel a jiných platebních prostředků a ochranu peněžního systému.
- Devizové právo
- Veřejné bankovní právo
- Veřejné pojišťovnické právo
- Právní regulace dohledu nad kapitálovým trhem
- Puncovní právo.
Rozpočtové právo představuje v rámci fiskální části finančního práva stěžejní pododvětví, které ve své podstatě má povahu obecné úpravy k specifické (speciální) úpravě fiskální vztahů v rámci ostatních pododvětví fiskální části finančního práva.
Co upravuje měnové právo?
Upravuje peněžní jednotku a její systém, pravidla emitování platidel a jejich relativně nucený oběh, reprodukci platidel a bezhotovostní platební styk. Součástí měnového práva je soubor opatření zamezujících padělání a pozměňování platidel a jiných platebních prostředků a ochranu peněžního systému.
Systém finančního práva (vnitřní systémová soudržnost)
dále více viz. struktura u otázky Co upravuje rozpočtové právo?
Měnové právo bývá v zahraniční literatuře též nazýváno valutovým právem. Je stěžejním subodvětvím nefiskální části finančního práva. Upravuje peněžní jednotku a její systém, pravidla emitování platidel a jejich relativně nucený oběh, reprodukci platidel a bezhotovostní platební styk. Součástí měnového práva je soubor opatření zamezujících padělání a pozměňování platidel a jiných platebních prostředků a ochranu peněžního systému.
Co upravuje veřejné pojišťovnické právo?
Veřejné pojišťovnické právo upravuje státní dozor nad pojišťovnami, zajišťovnami a jinými subjekty podnikajícími v pojišťovnictví, jakož i tvorbu, rozdělování a použití fondů veřejného pojištění a obligatorního a zákonného pojištění.
Systém finančního práva (vnitřní systémová soudržnost)
dále více viz. struktura u otázky Co upravuje rozpočtové právo?
Co tvoří soustavu územních finančních orgánů?
Finanční úřady a jim nadřízená finanční ředitelství (v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem). Nadřízeným orgánem finančním ředitelstvím je ministerstvo financí.
Finanční správa:
- Finanční správa fiskálních
- Správa samosprávných veřejných financí
- Správa fondů profesních (zájmových) veřejnoprávních korporací
- Správa rozpočtových příjmů
- Státní správu v oblasti celnictví
Systém finančního práva (vnitřní systémová soudržnost)
dále více viz. struktura u otázky Co upravuje rozpočtové právo?
Co tvoří soustavu územních finančních orgánů?
Finanční úřady a jim nadřízená finanční ředitelství (v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem). Nadřízeným orgánem finančním ředitelstvím je ministerstvo financí.
Finanční správa:
- Finanční správa fiskálních
- Správa samosprávných veřejných financí
- Správa fondů profesních (zájmových) veřejnoprávních korporací
- Správa rozpočtových příjmů
- Státní správu v oblasti celnictví
Kdo je devizový tuzemec?
Má-li fyzická osoba bydliště na území České republiky nebo právnická osoba své sídlo, pak má devizový statut tuzemce, všechny ostatní fyzické a právnické osoby jsou cizozemci.
Více viz.text u otázky Kdo je devizovým orgánem?
Nad kým vykonává dohled ČNB?
ČNB podle zákona 21/1992 vykonává bankovní dohled nad činnostmi bank a poboček zahraničních bank, jakož i nad jinými osobami provádějící bankovní obchody.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat bankovním obchodům, obchodům s cennými papíry a obchodům s pojistnými produkty. Tyto obchody jsou realizovány v režimu norem soukromého práva, avšak v některých ohledech jsou jako finanční skutečnosti rozhodné pro práva a povinnosti v rámci finančně právních vztahů. Jedná se zejména o dopady daňové, dále o plnění povinností v rámci devizově právní reglementace, plnění povinností co do ochrany měny a ekonomiky vůbec (některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti) atd. Primární je vztah klient na jedné straně a na druhé straně banka, burza, investiční fond, pojišťovna nebo jiná obdobná osoba, který vzniká a realizuje se v souladu s příslušnými soukromoprávními normami. Na tento vztah pak navazuje vztah finančně právní, resp. je tímto vztahem nějakým způsobem poznamenán. V jiné rovině pak působení oněch finančních institucí je předmětem zájmu dozoru, dohledu, České národní banky, ministerstva financí nebo případně jiného správního úřadu, a tak se dostáváme do roviny nefiskálních finančně právních vztahů (srovnej např. bankovní dohled podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v platném znění, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění).
Více viz.text u otázky Kdo je devizovým orgánem?
Nad kým vykonává dohled ČNB?
ČNB podle zákona 21/1992 vykonává bankovní dohled nad činnostmi bank a poboček zahraničních bank, jakož i nad jinými osobami provádějící bankovní obchody.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat bankovním obchodům, obchodům s cennými papíry a obchodům s pojistnými produkty. Tyto obchody jsou realizovány v režimu norem soukromého práva, avšak v některých ohledech jsou jako finanční skutečnosti rozhodné pro práva a povinnosti v rámci finančně právních vztahů. Jedná se zejména o dopady daňové, dále o plnění povinností v rámci devizově právní reglementace, plnění povinností co do ochrany měny a ekonomiky vůbec (některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti) atd. Primární je vztah klient na jedné straně a na druhé straně banka, burza, investiční fond, pojišťovna nebo jiná obdobná osoba, který vzniká a realizuje se v souladu s příslušnými soukromoprávními normami. Na tento vztah pak navazuje vztah finančně právní, resp. je tímto vztahem nějakým způsobem poznamenán. V jiné rovině pak působení oněch finančních institucí je předmětem zájmu dozoru, dohledu, České národní banky, ministerstva financí nebo případně jiného správního úřadu, a tak se dostáváme do roviny nefiskálních finančně právních vztahů (srovnej např. bankovní dohled podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v platném znění, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění).
Co tvoří národní fond?
Soustřeďování peněžních prostředků z rozpočtů Evropských společenství, státního rozpočtu, územních rozpočtů (viz dále) a z případných dalších zdrojů na financování projektů společných programů České republiky a ES.
Finanční správa fiskálních činností představuje veřejnou správu realizovanou v souvislosti s fungováním veřejných peněžních fondů. Centralizovaný peněžní fond státu (státní rozpočet, státní pokladna) je spravován zejména vládou a ministerstvem financí, a to v souladu s Ústavou České republiky, kompetenčním zákonem 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákonem o rozpočtových pravidlech (118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dalšími předpisy. Správa jednotlivých kapitol státního rozpočtu je svěřena správcům kapitol (terminus technicus rozpočtových pravidel), kterými jsou rezortně příslušné ústřední správní úřady – ministerstva apod. Některé účelově vázané peněžní prostředky státu jsou spravovány v rámci soustavy státních peněžních fondů, což jsou právnické osoby zřizované zákonem. Jedná se např. o Státní fond kultury, Státní fond životního prostředí, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. S novými rozpočtovými pravidly v roce 2000 byl zřízen Národní fond, jehož posláním má být soustřeďování peněžních prostředků z rozpočtů Evropských společenství, státního rozpočtu, územních rozpočtů (viz dále) a z případných dalších zdrojů na financování projektů společných programů České republiky a ES.
Finanční správa fiskálních činností představuje veřejnou správu realizovanou v souvislosti s fungováním veřejných peněžních fondů. Centralizovaný peněžní fond státu (státní rozpočet, státní pokladna) je spravován zejména vládou a ministerstvem financí, a to v souladu s Ústavou České republiky, kompetenčním zákonem 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákonem o rozpočtových pravidlech (118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dalšími předpisy. Správa jednotlivých kapitol státního rozpočtu je svěřena správcům kapitol (terminus technicus rozpočtových pravidel), kterými jsou rezortně příslušné ústřední správní úřady – ministerstva apod. Některé účelově vázané peněžní prostředky státu jsou spravovány v rámci soustavy státních peněžních fondů, což jsou právnické osoby zřizované zákonem. Jedná se např. o Státní fond kultury, Státní fond životního prostředí, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. S novými rozpočtovými pravidly v roce 2000 byl zřízen Národní fond, jehož posláním má být soustřeďování peněžních prostředků z rozpočtů Evropských společenství, státního rozpočtu, územních rozpočtů (viz dále) a z případných dalších zdrojů na financování projektů společných programů České republiky a ES.
Co je rozpočtové právo?
Rozpočtové právo je soubor finančně právních norem regulující systém veřejných peněžních fondů, pravidla jejich fungování a obecné principy hospodaření veřejného sektoru.
Systém finančního práva (vnitřní systémová soudržnost)
Nyní je třeba vrátit se k vnitřní systémové soudržnosti, která je vyjádřena v systémovém uspořádání finančního práva.
Na systemizaci finančního práva panují různé názory a různými autory a vědeckými pracovišti jsou upřednostňována různá kriteria členění. Jedním z vhodných způsobů uspořádání finančního práva je použití kriteria předmětu finančně právní regulace. Již v úvodním pojednání k předmětu finančního práva byla zmíněna jeho dvousegmentnost. Normy finančního práva tak můžeme rozdělit do dvou makroskupin, a to do části fiskální a části nefiskální, které pak ještě dále můžeme systematizovat.
Fiskální část tvoří tyto subsystémy – fiskální pododvětví finančního práva:
- Rozpočtové právo (upravuje rozpočty obcí, krajů,…)
- Berní právo = daňové právo
- Celní právo (jde spíše o cla)
- právní regulace rozpočtových výdajů.
Systém finančního práva (vnitřní systémová soudržnost)
Nyní je třeba vrátit se k vnitřní systémové soudržnosti, která je vyjádřena v systémovém uspořádání finančního práva.
Na systemizaci finančního práva panují různé názory a různými autory a vědeckými pracovišti jsou upřednostňována různá kriteria členění. Jedním z vhodných způsobů uspořádání finančního práva je použití kriteria předmětu finančně právní regulace. Již v úvodním pojednání k předmětu finančního práva byla zmíněna jeho dvousegmentnost. Normy finančního práva tak můžeme rozdělit do dvou makroskupin, a to do části fiskální a části nefiskální, které pak ještě dále můžeme systematizovat.
Fiskální část tvoří tyto subsystémy – fiskální pododvětví finančního práva:
- Rozpočtové právo (upravuje rozpočty obcí, krajů,…)
- Berní právo = daňové právo
- Celní právo (jde spíše o cla)
- právní regulace rozpočtových výdajů.
Za přestupek lze za podmínek a v případech stanovených zákonem uložit tyto sankce:
- napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci
Ukládání sankcí spadá do pravomoci příslušných správních orgánů. Sankce mají funkci donucovací a preventivně výchovnou.
Pachateli přestupku lze v některých případech uložit omezující opatření. Spočívá v zákazu navštěvovat veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo kde se konají veřejné kulturní, sportovní a tělovýchovné akce. Toto omezující opatření lze uložit jen spolu se sankcí, a to nejvýše na dobu jednoho roku.
Co upravuje správní právo trestní?
Upravuje správně právní odpovědnost.
Správní právo trestní upravují správně právní odpovědnost. Správně právní odpovědnost je odpovědnost za správní delikty. Obecně rozumíme správním deliktem takové porušení právní povinnosti, s nímž platná právní úprava spojuje uplatnění správně právních sankcí. Správní delikty nepředstavují sourodou skupinu deliktů. Jedná se o správně právní odpovědnost za přestupky, za disciplinární delikty, za pořádkové delikty, za tzv. jiné delikty fyzických osob, za pořádkové delikty a za správní delikty právnických osob.
Ukládání sankcí spadá do pravomoci příslušných správních orgánů. Sankce mají funkci donucovací a preventivně výchovnou.
Pachateli přestupku lze v některých případech uložit omezující opatření. Spočívá v zákazu navštěvovat veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo kde se konají veřejné kulturní, sportovní a tělovýchovné akce. Toto omezující opatření lze uložit jen spolu se sankcí, a to nejvýše na dobu jednoho roku.
Co upravuje správní právo trestní?
Upravuje správně právní odpovědnost.
Správní právo trestní upravují správně právní odpovědnost. Správně právní odpovědnost je odpovědnost za správní delikty. Obecně rozumíme správním deliktem takové porušení právní povinnosti, s nímž platná právní úprava spojuje uplatnění správně právních sankcí. Správní delikty nepředstavují sourodou skupinu deliktů. Jedná se o správně právní odpovědnost za přestupky, za disciplinární delikty, za pořádkové delikty, za tzv. jiné delikty fyzických osob, za pořádkové delikty a za správní delikty právnických osob.
Kdo vykonává veřejnou správu
- především stát
- veřejnoprávní korporace – územní (např. obec) a zájmové (profesní komory)
- stát může propůjčit správu i fyzickým osobám (např. lesní nebo vodní nádrže)
nebo právnickým osobám (např. Všeobecná zdravotní pojišťovna)
Jaká sankce může být uložena za přestupek
- napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci
- v některých případech lze pachateli přestupku uložit omezující opatření – spočívá v zákazu navštěvovat veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo kde se konají veřejné kulturní, sport. tělovýchovné akce. Toto omezující opatření lze uložit jen spolu se sankcí, a to nejvýše na dobu jednoho roku
Co je pro správní právo typické
Upravuje vztahy založené na nerovnosti orgánů státní správy a účastníků, jeho uskutečňování je určováno úřední mocí umožňuje správní donucení .
Co patří mezi prameny správního práva vydávané ústředními orgány
- Ústava a ústavní zákony
- ostatní zákony
- nařízení vlády (vydávají se k provádění zákonů)
- vyhlášky ústředních orgánů státní správy (vydávají se k provádění zákonů)
- veřejnoprávní korporace – územní (např. obec) a zájmové (profesní komory)
- stát může propůjčit správu i fyzickým osobám (např. lesní nebo vodní nádrže)
nebo právnickým osobám (např. Všeobecná zdravotní pojišťovna)
Jaká sankce může být uložena za přestupek
- napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci
- v některých případech lze pachateli přestupku uložit omezující opatření – spočívá v zákazu navštěvovat veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo kde se konají veřejné kulturní, sport. tělovýchovné akce. Toto omezující opatření lze uložit jen spolu se sankcí, a to nejvýše na dobu jednoho roku
Co je pro správní právo typické
Upravuje vztahy založené na nerovnosti orgánů státní správy a účastníků, jeho uskutečňování je určováno úřední mocí umožňuje správní donucení .
Co patří mezi prameny správního práva vydávané ústředními orgány
- Ústava a ústavní zákony
- ostatní zákony
- nařízení vlády (vydávají se k provádění zákonů)
- vyhlášky ústředních orgánů státní správy (vydávají se k provádění zákonů)
FINANČNÍ PRÁVO
Kdo je devizovým orgánem?
Je Česká národní banka nebo ministerstvo financí, přičemž věcnou a osobní příslušnost stanoví devizový zákon.
Devizové právo představuje regulaci operací s devizovými hodnotami, přičemž jeho účelem je ochrana měny a platební bilance státu. Obsahem devizově právních norem jsou práva a povinnosti osob (tuzemců a cizozemců-devizový tuzemec, devizový cizozemec) např. při nakládání s cizí měnou (směnárenské služby, investice do a ze zahraničí, poskytování a přijímání úvěrů ve vztahu k zahraničí), zahraničními cennými papíry a finančními deriváty, ale také tradičně do devizového práva se řadí úprava podmínek nabývání nemovitostí cizozemci. Devizové právo v rámci přiznání práv a určení povinností osobám (devizový statut) nerozlišuje mezi nimi co do státní příslušnosti nebo země původu kapitálu, ale rozhodné je místo bydliště nebo sídla osoby. Má-li fyzická osoba bydliště na území České republiky nebo právnická osoba své sídlo, pak má devizový statut tuzemce, všechny ostatní fyzické a právnické osoby jsou cizozemci. Zvláštní kategorií osob v devizovém právu jsou devizová místa – jsou to banky nebo pobočky zahraničních bank (pobočky cizozemců!), jejichž povolení působit jako banka nebo povolení působit jako pobočka zahraniční banky v České republice vydaná Českou národní bankou obsahují povolení k devizovým operacím, což je součástí generálního povolení, které spíš opačně bývá omezováno; nebo se jedná o devizová místa nebankovní, kterým příslušný devizový orgán vydal devizovou licenci opravňující k určité kategorii devizových obchodů (např. výkon směnárenských služeb, tj. nákup a prodej cizí měny za měnu českou) nebo kterým příslušný živnostenský úřad vydal koncesní listinu na výkon koncesované živnosti směnárenská činnost (pouze nákup cizí měny). Devizovým orgánem je Česká národní banka nebo ministerstvo financí, přičemž věcnou a osobní příslušnost stanoví devizový zákon.
Je Česká národní banka nebo ministerstvo financí, přičemž věcnou a osobní příslušnost stanoví devizový zákon.
Devizové právo představuje regulaci operací s devizovými hodnotami, přičemž jeho účelem je ochrana měny a platební bilance státu. Obsahem devizově právních norem jsou práva a povinnosti osob (tuzemců a cizozemců-devizový tuzemec, devizový cizozemec) např. při nakládání s cizí měnou (směnárenské služby, investice do a ze zahraničí, poskytování a přijímání úvěrů ve vztahu k zahraničí), zahraničními cennými papíry a finančními deriváty, ale také tradičně do devizového práva se řadí úprava podmínek nabývání nemovitostí cizozemci. Devizové právo v rámci přiznání práv a určení povinností osobám (devizový statut) nerozlišuje mezi nimi co do státní příslušnosti nebo země původu kapitálu, ale rozhodné je místo bydliště nebo sídla osoby. Má-li fyzická osoba bydliště na území České republiky nebo právnická osoba své sídlo, pak má devizový statut tuzemce, všechny ostatní fyzické a právnické osoby jsou cizozemci. Zvláštní kategorií osob v devizovém právu jsou devizová místa – jsou to banky nebo pobočky zahraničních bank (pobočky cizozemců!), jejichž povolení působit jako banka nebo povolení působit jako pobočka zahraniční banky v České republice vydaná Českou národní bankou obsahují povolení k devizovým operacím, což je součástí generálního povolení, které spíš opačně bývá omezováno; nebo se jedná o devizová místa nebankovní, kterým příslušný devizový orgán vydal devizovou licenci opravňující k určité kategorii devizových obchodů (např. výkon směnárenských služeb, tj. nákup a prodej cizí měny za měnu českou) nebo kterým příslušný živnostenský úřad vydal koncesní listinu na výkon koncesované živnosti směnárenská činnost (pouze nákup cizí měny). Devizovým orgánem je Česká národní banka nebo ministerstvo financí, přičemž věcnou a osobní příslušnost stanoví devizový zákon.
SPRÁVNÍ PRÁVO
Mimoto je pro správní právo typické, že upravuje vztahy založené na nerovnosti orgánů státní správy a účastníků, jeho uskutečňování je určováno úřední mocí a umožňuje správní donucení.
Co upravuje správní právo procesní?
Upravuje právní postup při správním řízení konaném před orgány veřejné správy.
Členění správního práva
Správní právo se vnitřně člení obvykle na:
- Správní právo organizační - vymezuje základní principy organizace veřejné (státní) správy, upravuje postavení, organizaci, pravomoc a působnost subjektů veřejné správy.
- správní právo hmotné - jedná se o hmotně právní úpravu jednotlivých úseků a oblastí veřejné správy
- správní právo procesní - upravuje právní postup při správním řízení konaném před orgány veřejné správy
- správní právo trestní - představuje právní úpravu základů a následků odpovědnosti za jednotlivé správní delikty.
Co upravuje správní právo procesní?
Upravuje právní postup při správním řízení konaném před orgány veřejné správy.
Členění správního práva
Správní právo se vnitřně člení obvykle na:
- Správní právo organizační - vymezuje základní principy organizace veřejné (státní) správy, upravuje postavení, organizaci, pravomoc a působnost subjektů veřejné správy.
- správní právo hmotné - jedná se o hmotně právní úpravu jednotlivých úseků a oblastí veřejné správy
- správní právo procesní - upravuje právní postup při správním řízení konaném před orgány veřejné správy
- správní právo trestní - představuje právní úpravu základů a následků odpovědnosti za jednotlivé správní delikty.
Co je přestupek?
Zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestný čin.
Správní právo trestní
Normy správního práva trestního upravují správně právní odpovědnost. Správně právní odpovědnost je odpovědnost za správní delikty. Obecně rozumíme správním deliktem takové porušení právní povinnosti, s nímž platná právní úprava spojuje uplatnění správně právních sankcí. Správní delikty nepředstavují sourodou skupinu deliktů. Jedná se o správně právní odpovědnost za přestupky, za disciplinární delikty, za pořádkové delikty, za tzv. jiné delikty fyzických osob, za pořádkové delikty a za správní delikty právnických osob.
Nejvýznamnější skupinou správních deliktů jsou přestupky. Převážná část odpovědnosti za přestupky je upravena zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů). Zákon definuje přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestný čin.
Správní právo trestní
Normy správního práva trestního upravují správně právní odpovědnost. Správně právní odpovědnost je odpovědnost za správní delikty. Obecně rozumíme správním deliktem takové porušení právní povinnosti, s nímž platná právní úprava spojuje uplatnění správně právních sankcí. Správní delikty nepředstavují sourodou skupinu deliktů. Jedná se o správně právní odpovědnost za přestupky, za disciplinární delikty, za pořádkové delikty, za tzv. jiné delikty fyzických osob, za pořádkové delikty a za správní delikty právnických osob.
Nejvýznamnější skupinou správních deliktů jsou přestupky. Převážná část odpovědnosti za přestupky je upravena zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů). Zákon definuje přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestný čin.
Kdy je občan ČR oprávněn si stěžovat (u výboru pro lidská práva v Ženevě)?
Občan státu, signatáře Paktu, je oprávněn stěžovat si u Výboru pro lidská práva (Ženeva) na porušování svých práv, pokud před podáním stížnosti vyčerpal všechny vnitrostátní prostředky právní ochrany. Výbor pak sděluje stěžovateli a označenému státu jen svůj názor, nemá rozhodovací pravomoc. V prostředí evropském plní obdobný účel Evropská úmluva o lidských právech (Řím 1950), zde však kompetentní orgány, Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, mohou na základě Úmluvy pro dotčený stát závazně rozhodnout.
Co je to mezinárodní obyčej?
Nepsané pravidlo chování států ve vzájemných vztazích vzniklé dlouhodobým zachováváním a přesvědčením o jeho závaznosti.
Vzhledem k historickému vývoji mezinárodního společenství si vedle smluv podržuje zásadní postavení formálního pramene mezinárodního práva veřejného i mezinárodní obyčej. Je to nepsané pravidlo chování států ve vzájemných vztazích vzniklé dlouhodobým zachováváním a přesvědčením o jeho závaznosti.
Mezinárodní obyčej je rovnocenným pravidlem chování ve srovnání se smluvním ujednáním. Stejně jako smlouva je projevem souhlasné vůle států uznat je za normu mezinárodního práva veřejného a liší se od této pouze formou. Porušení obyčeje je tedy rovněž porušením práva.
Co je to mezinárodní obyčej?
Nepsané pravidlo chování států ve vzájemných vztazích vzniklé dlouhodobým zachováváním a přesvědčením o jeho závaznosti.
Vzhledem k historickému vývoji mezinárodního společenství si vedle smluv podržuje zásadní postavení formálního pramene mezinárodního práva veřejného i mezinárodní obyčej. Je to nepsané pravidlo chování států ve vzájemných vztazích vzniklé dlouhodobým zachováváním a přesvědčením o jeho závaznosti.
Mezinárodní obyčej je rovnocenným pravidlem chování ve srovnání se smluvním ujednáním. Stejně jako smlouva je projevem souhlasné vůle států uznat je za normu mezinárodního práva veřejného a liší se od této pouze formou. Porušení obyčeje je tedy rovněž porušením práva.
Co je to mezinárodní obyčej?
Od mezinárodního obyčeje je nutno odlišit mezinárodní zvyklost či zdvořilost jakožto normu chování států, jež nemá právní závaznost a jejíž porušení tedy není porušením práva. Vzhledem k praxi respektování těchto nepsaných pravidel chování v oblasti diplomacie (ceremoniál) nebo součinnosti orgánů státní moci různých států a rovněž k potenciálně negativnímu dopadu jejich nedodržení či porušení, je možno i tyto považovat z určitého pohledu za pramen mezinárodního práva veřejného.
Co je to mezinárodní smlouva?
Ujednání dvou nebo více států (i mezinárodních organizací) o jejich vzájemných právech a povinnostech.
Mezinárodní smlouva je ujednání dvou nebo více států (i mezinárodních organizací) o jejich vzájemných právech a povinnostech. Míra jejich významu je dána trvalostí a obecnou platností závazků a dále četností smluvních stran Mezinárodní smlouva (úmluva), vzhledem k proceduře vzniku její závaznosti pro účastnické státy, je vždy sjednána písemnou formou. Její porušení je porušením práva.
Co je to mezinárodní smlouva?
Ujednání dvou nebo více států (i mezinárodních organizací) o jejich vzájemných právech a povinnostech.
Mezinárodní smlouva je ujednání dvou nebo více států (i mezinárodních organizací) o jejich vzájemných právech a povinnostech. Míra jejich významu je dána trvalostí a obecnou platností závazků a dále četností smluvních stran Mezinárodní smlouva (úmluva), vzhledem k proceduře vzniku její závaznosti pro účastnické státy, je vždy sjednána písemnou formou. Její porušení je porušením práva.
Co to je mezinárodní zvyklost, nebo zdvořilost?
Je to norma chování států, jež nemá právní závaznost a jejíž porušení tedy není porušením práva.
Od mezinárodního obyčeje je nutno odlišit mezinárodní zvyklost či zdvořilost jakožto normu chování států, jež nemá právní závaznost a jejíž porušení tedy není porušením práva. Vzhledem k praxi respektování těchto nepsaných pravidel chování v oblasti diplomacie (ceremoniál) nebo součinnosti orgánů státní moci různých států a rovněž k potenciálně negativnímu dopadu jejich nedodržení či porušení, je možno i tyto považovat z určitého pohledu za pramen mezinárodního práva veřejného.
SPRÁVNÍ PRÁVO
Do jakého práva je zařazováno správní právo?
Do práva veřejného.
Správní právo je právním odvětvím našeho právního řádu, které je zařazováno do tzv. práva veřejného. Správní právo je odvětví relativně samostatné, nekodifikované, představované velmi širokým okruhům právních předpisů různé právní síly. Kodifikace správního práva, tj. jeho soustředění do jednoho či několika předpisů je prakticky neproveditelná.
Do práva veřejného zařazujeme správní právo proto, že převažující část norem správního práva chrání veřejný zájem a z tohoto pohledu upravuje postavení, práva a povinnosti subjektů správního práva vznikající při uskutečňování výkonné moci ve státě v oblasti veřejné správy.
Od mezinárodního obyčeje je nutno odlišit mezinárodní zvyklost či zdvořilost jakožto normu chování států, jež nemá právní závaznost a jejíž porušení tedy není porušením práva. Vzhledem k praxi respektování těchto nepsaných pravidel chování v oblasti diplomacie (ceremoniál) nebo součinnosti orgánů státní moci různých států a rovněž k potenciálně negativnímu dopadu jejich nedodržení či porušení, je možno i tyto považovat z určitého pohledu za pramen mezinárodního práva veřejného.
SPRÁVNÍ PRÁVO
Do jakého práva je zařazováno správní právo?
Do práva veřejného.
Správní právo je právním odvětvím našeho právního řádu, které je zařazováno do tzv. práva veřejného. Správní právo je odvětví relativně samostatné, nekodifikované, představované velmi širokým okruhům právních předpisů různé právní síly. Kodifikace správního práva, tj. jeho soustředění do jednoho či několika předpisů je prakticky neproveditelná.
Do práva veřejného zařazujeme správní právo proto, že převažující část norem správního práva chrání veřejný zájem a z tohoto pohledu upravuje postavení, práva a povinnosti subjektů správního práva vznikající při uskutečňování výkonné moci ve státě v oblasti veřejné správy.
a) Základní lidská práva
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966 OSN) garantuje každému člověk právo mimo jiné na život, svobodu, zdraví, důstojnost, svobodu myšlení a projevu, pokojného shromažďování a sdružování. Občan státu, signatáře Paktu, je oprávněn stěžovat si u Výboru pro lidská práva (Ženeva) na porušování svých práv, pokud před podáním stížnosti vyčerpal všechny vnitrostátní prostředky právní ochrany. Výbor pak sděluje stěžovateli a označenému státu jen svůj názor, nemá rozhodovací pravomoc. V prostředí evropském plní obdobný účel Evropská úmluva o lidských právech (Řím 1950), zde však kompetentní orgány, Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, mohou na základě Úmluvy pro dotčený stát závazně rozhodnout.
b) humanitární práva
V roce 1949 byly v Ženevě uzavřeny úmluvy chránicí oběti války, zejména Úmluva o ochraně civilního obyvatelstva za války a Úmluva o zacházení s válečnými zajatci. V obou případech je příslušným orgánem k projednání stížnosti proti porušení úmluvy signatářským státem Mezinárodní výbor Červeného kříže, případně ochranná mocnost.
c) mezinárodní právo trestní
Jednotlivci jsou odpovědni mezinárodnímu společenství za trestné činy proti lidskosti, míru, válečné zločiny, zločin genocidu a další, byť je spáchaly jménem státu. Toto postavení je nezbavuje trestní odpovědnosti, protože povinnost respektovat mezinárodní právo nemůže být dotčena a omluvena jednáním na příkaz státu. Mezinárodní soudní tribunál jménem mezinárodního společenství jejich jednání posuzuje a při zjištění viny pachatele odsuzuje.
b) humanitární práva
V roce 1949 byly v Ženevě uzavřeny úmluvy chránicí oběti války, zejména Úmluva o ochraně civilního obyvatelstva za války a Úmluva o zacházení s válečnými zajatci. V obou případech je příslušným orgánem k projednání stížnosti proti porušení úmluvy signatářským státem Mezinárodní výbor Červeného kříže, případně ochranná mocnost.
c) mezinárodní právo trestní
Jednotlivci jsou odpovědni mezinárodnímu společenství za trestné činy proti lidskosti, míru, válečné zločiny, zločin genocidu a další, byť je spáchaly jménem státu. Toto postavení je nezbavuje trestní odpovědnosti, protože povinnost respektovat mezinárodní právo nemůže být dotčena a omluvena jednáním na příkaz státu. Mezinárodní soudní tribunál jménem mezinárodního společenství jejich jednání posuzuje a při zjištění viny pachatele odsuzuje.
Jaké organizace mohou zakládat právnické či fyzické osoby podle práva některého státu?
Mezinárodní organizace nevládní povahy.
Mezinárodní organizace nevládní povahy, tedy právnické osoby založené fyzickými a právnickými osobami podle práva některého státu, nejsou účastníky vztahů regulovaných mezinárodním právem veřejným. Pouze vyjímečně a omezeně na základě pověření mezinárodním společenstvím, mohou tyto existující subjekty vystupovat vlastním jménem v mezistátních vztazích. Takovouto získanou subjektivitou je vybaven Mezinárodní výbor Červeného kříže, švýcarská nevládní organizace sídlící v Ženevě, pro oblast humanitárního práva.
Jaké kompetence mají mezinárodní organizace vládní povahy?
- uzavírat mezinárodní smlouvy
- uplatňovat právní nároky
- nést odpovědnost za své chování
- zřizovat vlastní orgány
- nakládat se svými finančními prostředky
Mezinárodní organizace nevládní povahy, tedy právnické osoby založené fyzickými a právnickými osobami podle práva některého státu, nejsou účastníky vztahů regulovaných mezinárodním právem veřejným. Pouze vyjímečně a omezeně na základě pověření mezinárodním společenstvím, mohou tyto existující subjekty vystupovat vlastním jménem v mezistátních vztazích. Takovouto získanou subjektivitou je vybaven Mezinárodní výbor Červeného kříže, švýcarská nevládní organizace sídlící v Ženevě, pro oblast humanitárního práva.
Jaké kompetence mají mezinárodní organizace vládní povahy?
- uzavírat mezinárodní smlouvy
- uplatňovat právní nároky
- nést odpovědnost za své chování
- zřizovat vlastní orgány
- nakládat se svými finančními prostředky
MEZINÁRODNÍ PRÁVO VEŘEJNÉ
Kdo je subjektem mezinárodního práva veřejného?
Je především stát. Jedině stát je schopen prosazovat své nároky, plnit své závazky a nést odpovědnost vůči jiným státům a za své jednání.
Subjekty mezinárodního veřejného práva:
- Státy
- Mezinárodní organizace
- Jednotlivci
Pojem státu, pak lze definovat jako specifický společenský organismus sdružující obyvatelstvo určitého území k zajištění jejich společných zájmů a potřeb, jenž reprezentují orgány veřejné moci navenek i dovnitř. Společné zájmy a potřeby obyvatelstva lze chápat v kontextu jeho usedlosti (tzn. setrvávání v rámci hranic státu narozdíl od kočovnictví na území více států), přirozenosti (tzn. potřebou zajistit schopnost biologické reprodukce a trvalosti (tzn.setrvávání nikoliv dočasné, trvalý pobyt formálně instituovaný státním občanství). Stát nemůže vzniknou a existovat chybí-li kterýkoliv ze tří zmíněných znaků. Mezinárodní právo nezná stát bez obyvatelstva nebo bez území potřebného pro život a ani bez veřejné moci, která vládne efektivně, tak, že je schopna fakticky podřídit své autoritě celé obyvatelstvo. Suverénním státem, tedy státem v rovném postavení k ostatním státům, pak je útvar vybavený státní mocí nezávislou na moci jiného státu.
Je především stát. Jedině stát je schopen prosazovat své nároky, plnit své závazky a nést odpovědnost vůči jiným státům a za své jednání.
Subjekty mezinárodního veřejného práva:
- Státy
- Mezinárodní organizace
- Jednotlivci
Pojem státu, pak lze definovat jako specifický společenský organismus sdružující obyvatelstvo určitého území k zajištění jejich společných zájmů a potřeb, jenž reprezentují orgány veřejné moci navenek i dovnitř. Společné zájmy a potřeby obyvatelstva lze chápat v kontextu jeho usedlosti (tzn. setrvávání v rámci hranic státu narozdíl od kočovnictví na území více států), přirozenosti (tzn. potřebou zajistit schopnost biologické reprodukce a trvalosti (tzn.setrvávání nikoliv dočasné, trvalý pobyt formálně instituovaný státním občanství). Stát nemůže vzniknou a existovat chybí-li kterýkoliv ze tří zmíněných znaků. Mezinárodní právo nezná stát bez obyvatelstva nebo bez území potřebného pro život a ani bez veřejné moci, která vládne efektivně, tak, že je schopna fakticky podřídit své autoritě celé obyvatelstvo. Suverénním státem, tedy státem v rovném postavení k ostatním státům, pak je útvar vybavený státní mocí nezávislou na moci jiného státu.
Co garantuje mezinárodní pakt o občanských a politických právech?
Garantuje každému člověk právo mimo jiné na život, svobodu, zdraví, důstojnost, svobodu myšlení a projevu, pokojného shromažďování a sdružování.
Subjekty mezinárodního veřejného práva:
- Státy
- Mezinárodní organizace
- Jednotlivci
Mezinárodní právo veřejné přiznává výjimečně právní subjektivitu i jednotlivcům - fyzickým osobám žijícím na území některých států. Tyto osoby se v několika málo případech mohou stát účastníkem právního vztahu s "cizím" státem nebo mezinárodní organizací. Je nutno zdůraznit, že se nikdy nejedná o osoby reprezentující stát v němž žijí. Tato možnost je dána tím, že jednotlivci, soukromé osobě,jsou mezinárodním právem garantovány nejzákladnější práva a svobody a na druhé straně svým jednáním jednotlivec nesmí překročit určité meze v zájmu ochrany lidstva této planety.
Subjekty mezinárodního veřejného práva:
- Státy
- Mezinárodní organizace
- Jednotlivci
Mezinárodní právo veřejné přiznává výjimečně právní subjektivitu i jednotlivcům - fyzickým osobám žijícím na území některých států. Tyto osoby se v několika málo případech mohou stát účastníkem právního vztahu s "cizím" státem nebo mezinárodní organizací. Je nutno zdůraznit, že se nikdy nejedná o osoby reprezentující stát v němž žijí. Tato možnost je dána tím, že jednotlivci, soukromé osobě,jsou mezinárodním právem garantovány nejzákladnější práva a svobody a na druhé straně svým jednáním jednotlivec nesmí překročit určité meze v zájmu ochrany lidstva této planety.
Územní samospráva
Sedmá hlava Ústavy vymezuje členění České republiky na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Dále vymezuje pojem územního samosprávného celku jako územního společenství občanů, který má právo na samosprávu a je samostatně spravován zastupitelstvem. Stát pak může zasahovat do činnosti obcí a vyšších územních samosprávných celků jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.
Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Obec je právnická osoba, která v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a finanční zdroje, s nimiž za podmínek stanovených zvláštním zákonem samostatně hospodaří.
Své záležitosti obec spravuje jednak samostatně (v samostatné působnosti) a jednak vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony (tzv. přenesená působnost obcí).
Do samostatné působnosti obce patří zejména:
- schvalování programu rozvoje územního obvodu obce,
- hospodaření s majetkem obce, sestavování rozpočtu obce,
- vydávání obecně závazných vyhlášek,
- volba, zřizování a ustanovování orgánů obce,
- místní záležitosti veřejného pořádku a řada dalších záležitostí.
Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Obec je právnická osoba, která v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a finanční zdroje, s nimiž za podmínek stanovených zvláštním zákonem samostatně hospodaří.
Své záležitosti obec spravuje jednak samostatně (v samostatné působnosti) a jednak vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony (tzv. přenesená působnost obcí).
Do samostatné působnosti obce patří zejména:
- schvalování programu rozvoje územního obvodu obce,
- hospodaření s majetkem obce, sestavování rozpočtu obce,
- vydávání obecně závazných vyhlášek,
- volba, zřizování a ustanovování orgánů obce,
- místní záležitosti veřejného pořádku a řada dalších záležitostí.
Územní samospráva
Obecně lze do samostatné působnosti obce zahrnout zajišťování hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje příslušného územního obvodu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí (s výjimkou těch činností, které jsou zvláštními zákony svěřeny jiným orgánům jako výkon státní správy) a pod.
Jelikož Ústava předpokládá dvoustupňový systém územní samosprávy, zakládá přímo i dělbu působnosti ve věcech samosprávy mezi zastupitelstva obce a zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků a to tak, že pozitivně (tedy konkrétně jmenovitě) musí být stanoveny kompetence zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků a pokud těmto není určitá oblast samosprávy výslovně zákonem svěřena, náleží rozhodnutí o ní zastupitelstvu obce.
Jak už bylo zmíněno, přímo Ústava umožňuje zastupitelstvům obcí i vyšších územních samosprávných celků v mezích jejich působnosti vydávat vyhlášky, tedy obecně závazné právní předpisy. Ty musí být v souladu se zákony, s nařízeními vlády a vyhláškami ministerstev a jiných správních úřadů k jejich provedení. Tyto vyhlášky musí být vyhlášeny (vyvěšením na desce obecního úřadu na dobu patnácti dnů).
Nakonec tato hlava Ústavy obsahuje i ustanovení, vztahující se k volbám členů zastupitelstev a jejich funkčnímu období.
Jelikož Ústava předpokládá dvoustupňový systém územní samosprávy, zakládá přímo i dělbu působnosti ve věcech samosprávy mezi zastupitelstva obce a zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků a to tak, že pozitivně (tedy konkrétně jmenovitě) musí být stanoveny kompetence zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků a pokud těmto není určitá oblast samosprávy výslovně zákonem svěřena, náleží rozhodnutí o ní zastupitelstvu obce.
Jak už bylo zmíněno, přímo Ústava umožňuje zastupitelstvům obcí i vyšších územních samosprávných celků v mezích jejich působnosti vydávat vyhlášky, tedy obecně závazné právní předpisy. Ty musí být v souladu se zákony, s nařízeními vlády a vyhláškami ministerstev a jiných správních úřadů k jejich provedení. Tyto vyhlášky musí být vyhlášeny (vyvěšením na desce obecního úřadu na dobu patnácti dnů).
Nakonec tato hlava Ústavy obsahuje i ustanovení, vztahující se k volbám členů zastupitelstev a jejich funkčnímu období.
Jak je složena poslanecká sněmovna
Je složena z pevného počtu 200 poslanců volených podle zásad poměrného zastoupení na dobu 4 let. Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
Kdo je nejvyšší řídícím orgánem v ČNB
Sedmičlenná bankovní rada, kterou tvoří guvernér a dva viceguvernéři České národní banky a další 4 vedoucí pracovníci této banky, jež všechny jmenuje na dobu 6 let prezident republiky
Komu je odpovědna vláda ČR?
Poslanecké sněmovně
Co upravují normy ústavního práva?
Upravují stěžejní principy politického zřízení, základní práva a svobody člověka a základy organizace státu.
Kdo má zákonodárnou pravomoc?
Parlament, složený ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Senátu
Kdo je nejvyšší řídícím orgánem v ČNB
Sedmičlenná bankovní rada, kterou tvoří guvernér a dva viceguvernéři České národní banky a další 4 vedoucí pracovníci této banky, jež všechny jmenuje na dobu 6 let prezident republiky
Komu je odpovědna vláda ČR?
Poslanecké sněmovně
Co upravují normy ústavního práva?
Upravují stěžejní principy politického zřízení, základní práva a svobody člověka a základy organizace státu.
Kdo má zákonodárnou pravomoc?
Parlament, složený ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Senátu
Co jsou právní předpisy primární (zákonné)?
Ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu podle článku 33 Ústavy ČR
Právní předpisy vyšší a nižší právní síly lze rozdělit do dvou skupin:
1. právní předpisy primární (zákonné)
2. právní předpisy sekundární (podzákonné), které jsou od primárních odvozeny, nesmějí jim odporovat a slouží k podrobnější právní úpravě věcí upravených primárními předpisy - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních orgánů, předpisy vydávané orgány územní samosprávy.
Co je pramenem kontinentálního práva?
Je to systém práva psaného, základním pramenem práva je zákon. V tomto systému soudce právo nalézá, avšak nevytváří. Vychází z římského práva.
Vznikl na základě recepce práva římského v kontinentální Evropě, a odtud se cestou kolonizace rozšířil i mimo Evropu. Člení se na několik okruhů (francouzský, španělský, švýcarský, německý, rakouský a skandinávský model práva).
Je to systém práva psaného, základním pramenem práva je zákon. Jiné prameny práva mají jen subsidiární význam. Soudní rozhodnutí zavazují toliko účastníky řízení, takže podle tohoto systému soudce právo nalézá, avšak nevytváří. Přesto mají soudní rozhodnutí význam i pro rozhodování v obdobných případech, neboť je v konečném důsledku ovlivňují cestou interpretace a výkladu práva.
Právní předpisy vyšší a nižší právní síly lze rozdělit do dvou skupin:
1. právní předpisy primární (zákonné)
2. právní předpisy sekundární (podzákonné), které jsou od primárních odvozeny, nesmějí jim odporovat a slouží k podrobnější právní úpravě věcí upravených primárními předpisy - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních orgánů, předpisy vydávané orgány územní samosprávy.
Co je pramenem kontinentálního práva?
Je to systém práva psaného, základním pramenem práva je zákon. V tomto systému soudce právo nalézá, avšak nevytváří. Vychází z římského práva.
Vznikl na základě recepce práva římského v kontinentální Evropě, a odtud se cestou kolonizace rozšířil i mimo Evropu. Člení se na několik okruhů (francouzský, španělský, švýcarský, německý, rakouský a skandinávský model práva).
Je to systém práva psaného, základním pramenem práva je zákon. Jiné prameny práva mají jen subsidiární význam. Soudní rozhodnutí zavazují toliko účastníky řízení, takže podle tohoto systému soudce právo nalézá, avšak nevytváří. Přesto mají soudní rozhodnutí význam i pro rozhodování v obdobných případech, neboť je v konečném důsledku ovlivňují cestou interpretace a výkladu práva.
Co to je rozhodnutí státních orgánů a orgánů územní samosprávy?
Řadíme je mezi právní skutečnosti, pokud se jimi zakládají, ruší nebo mění nebo ruší právní vztahy. Nejde tedy o každé rozhodnutí těchto orgánů, ale pouze o ta z nich, která mají konstitutivní povahu, tzn., že způsobují právní následky, zejména pak vznik práv a povinností, které dosud neexistovaly, a to nezávisle na vůli adresátů (např. stavební povolení, povolávací rozkaz, apod.)
ÚSTAVNÍ PRÁVO
Které normy patří do procesně právních?
Upravují zákonem stanovený postup, jakým tato práva mohou být realizována, resp. Jakým formálním postupem může být plnění těchto povinností vynuceno ( Ústava ČR, přestupkový zákon, Občanský soudní řád, Trestní řád, Zákon o správním řízení )
Kdo volí prezidenta republiky?
Parlament na společné schůzi obou jeho komor
Jak vystupuje v právních vztazích obec?
Obec je právnická osoba, která v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a finanční zdroje, s nimiž za podmínek stanovených zvláštním zákonem samostatně hospodaří.
ÚSTAVNÍ PRÁVO
Které normy patří do procesně právních?
Upravují zákonem stanovený postup, jakým tato práva mohou být realizována, resp. Jakým formálním postupem může být plnění těchto povinností vynuceno ( Ústava ČR, přestupkový zákon, Občanský soudní řád, Trestní řád, Zákon o správním řízení )
Kdo volí prezidenta republiky?
Parlament na společné schůzi obou jeho komor
Jak vystupuje v právních vztazích obec?
Obec je právnická osoba, která v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a finanční zdroje, s nimiž za podmínek stanovených zvláštním zákonem samostatně hospodaří.
Účinnost právní normy
Dnem účinnosti – práva a povinnosti tímto dnem vznikají a my se jimi začneme řídit.
Účinností právní normy se rozumí její závaznost v právních vztazích. Ve chvílích, kdy je právní norma účinná, vznikají jejím adresátům práva a povinnosti. Předpokladem účinnosti každé právní normy je její platnost. Z uvedeného vyplývá, že právní norma nemůže nabýt účinnosti dříve, než nastala její platnost (nejdříve tedy dnem vyhlášení). Platnou normu lze rušit, měnit, vydávat k ní prováděcí právní akty, apod., avšak nelze podle ní platně jednat.
Většinou nabývá právní norma účinnosti až po nějaké době, uplynuvší od jejího vyhlášení. Období mezi dnem, kdy se právní norma stala platnou a dnem, kdy nabyla účinnosti, označujeme jako dobu legisvakance.
Den, kdy nabývá norma účinnosti, je v právních předpisech výslovně uveden, pokud ne, platí obecné pravidlo, že nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (za den vyhlášení se považuje den rozeslání Sbírky zákonů, v níž byl předpis publikován. Den rozeslání je uveden v záhlaví Sbírky zákonů.
Jaké normy převažují ve veřejném právu?
Převažují normy kogentní (kategorické).Zavazují své adresáty bezvýhradně.
Účinností právní normy se rozumí její závaznost v právních vztazích. Ve chvílích, kdy je právní norma účinná, vznikají jejím adresátům práva a povinnosti. Předpokladem účinnosti každé právní normy je její platnost. Z uvedeného vyplývá, že právní norma nemůže nabýt účinnosti dříve, než nastala její platnost (nejdříve tedy dnem vyhlášení). Platnou normu lze rušit, měnit, vydávat k ní prováděcí právní akty, apod., avšak nelze podle ní platně jednat.
Většinou nabývá právní norma účinnosti až po nějaké době, uplynuvší od jejího vyhlášení. Období mezi dnem, kdy se právní norma stala platnou a dnem, kdy nabyla účinnosti, označujeme jako dobu legisvakance.
Den, kdy nabývá norma účinnosti, je v právních předpisech výslovně uveden, pokud ne, platí obecné pravidlo, že nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (za den vyhlášení se považuje den rozeslání Sbírky zákonů, v níž byl předpis publikován. Den rozeslání je uveden v záhlaví Sbírky zákonů.
Jaké normy převažují ve veřejném právu?
Převažují normy kogentní (kategorické).Zavazují své adresáty bezvýhradně.
Právo veřejné (trestní právo) hlavním účastníkem je orgán
Upravuje vztahy mezi fyzickými nebo právnickými osobami na straně jedné a státem na straně druhé. Zahrnujeme do něj např. normy práva ústavního, správního, finančního, trestního. Je pro ně typické, že v právním vztahu bývá zpravidla jeden subjekt nadřazen druhému, sankce mají povahu aktů konstitutivní povahy, převažují normy kogentní.
Právo soukromé
Upravuje vztahy mezi fyzickými osobami a právnickými osobami navzájem. Jeho základem je právo občanské, patří sem rovněž normy práva obchodního, rodinného, autorského a další. Na rozdíl od veřejného práva vystupují subjekty většinou v rovnoprávném postavení, převažují normy dispozitivní, sankce mají povahu aktů deklaratorní povahy.
Co je platnost právní normy?
Tj. skutečnost, že se právní norma stala součástí českého právního řádu, splňuje předepsané náležitosti, byla vydána k tomu příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci (kompetence) a byla oficiálním způsobem vyhlášena. Např. zákon se stává platný tím, že je publikován ve Sbírce zákonů, vyhláška obecního zastupitelstva tím, že je po dobu 15-ti dnů vyvěšena na úřední desce.
Samotným nabytím platnosti však ještě právní norma nepůsobí zamýšlené právní následky, ty nastávají teprve ve chvíli, kdy právní norma nabude účinnosti.
Právo soukromé
Upravuje vztahy mezi fyzickými osobami a právnickými osobami navzájem. Jeho základem je právo občanské, patří sem rovněž normy práva obchodního, rodinného, autorského a další. Na rozdíl od veřejného práva vystupují subjekty většinou v rovnoprávném postavení, převažují normy dispozitivní, sankce mají povahu aktů deklaratorní povahy.
Co je platnost právní normy?
Tj. skutečnost, že se právní norma stala součástí českého právního řádu, splňuje předepsané náležitosti, byla vydána k tomu příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci (kompetence) a byla oficiálním způsobem vyhlášena. Např. zákon se stává platný tím, že je publikován ve Sbírce zákonů, vyhláška obecního zastupitelstva tím, že je po dobu 15-ti dnů vyvěšena na úřední desce.
Samotným nabytím platnosti však ještě právní norma nepůsobí zamýšlené právní následky, ty nastávají teprve ve chvíli, kdy právní norma nabude účinnosti.
ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY
Právní norma
pravidlo chování, které na rozdíl od norem morálních, náboženských nebo jiných, musí splňovat určité formální znaky, je závazné a vynutitelné státem
Výrazem "norma" v nejobecnějším smyslu slova rozumíme určitou ideu obecné povahy, pravidlo, které stanoví, že "něco má být".
Právní norma je pravidlo chování, které na rozdíl od norem morálních, náboženských nebo jiných, musí splňovat určité formální znaky, je závazné a vynutitelné státem v případě, že nebude splněno dobrovolně. K tomu, aby určitá norma byla normou právní, je dále třeba, aby její závaznost byla obecná, aby se norma vztahovala vždy na skupinu případů stejného druhu blíže neurčeného počtu, nikoliv toliko na jeden individuální případ.
Právní předpisy sekundární (podzákonné)
Jsou odvozeny od primárních, nesmějí jim odporovat a slouží k podrobnější právní úpravě věcí upravených primárními předpisy - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních orgánů, předpisy vydávané orgány územní samosprávy.
pravidlo chování, které na rozdíl od norem morálních, náboženských nebo jiných, musí splňovat určité formální znaky, je závazné a vynutitelné státem
Výrazem "norma" v nejobecnějším smyslu slova rozumíme určitou ideu obecné povahy, pravidlo, které stanoví, že "něco má být".
Právní norma je pravidlo chování, které na rozdíl od norem morálních, náboženských nebo jiných, musí splňovat určité formální znaky, je závazné a vynutitelné státem v případě, že nebude splněno dobrovolně. K tomu, aby určitá norma byla normou právní, je dále třeba, aby její závaznost byla obecná, aby se norma vztahovala vždy na skupinu případů stejného druhu blíže neurčeného počtu, nikoliv toliko na jeden individuální případ.
Právní předpisy sekundární (podzákonné)
Jsou odvozeny od primárních, nesmějí jim odporovat a slouží k podrobnější právní úpravě věcí upravených primárními předpisy - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních orgánů, předpisy vydávané orgány územní samosprávy.
61. JAKÝ JE ROZDÍL MEZI KONKURZNÍM A VYROVNÁVACÍM ŘÍZENÍM
Dlužníkovi se dává příležitost ke zlepšení jeho situace a tím i k uspokojení věřitelů. Vyrovnání se u nás v praxi používá minimálně.
Dlužník , u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkurzu, může podat u soudu příslušného ke konkurzu návrh na vyrovnání.
V návrhu musí uvést jaké vyrovnání nabízí, je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců, dále musí připojit plný seznam svého majetku s přehledem jeho stavu v době podání návrhu.
Účastníky vyrovnání jsou: dlužník, manžel dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolu podepsali návrh na zahájení vyrovnání a věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.
Soud zamítne návrh zejména tehdy, zjistí-li že dlužník byl v posledních pěti letech před jeho podáním odsouzen za trestný čin podvodu nebo poškozování věřitele nebo plyne-li z okolností, že podáním návrhu nesleduje poctivý záměr, nebo v době pěti let před podáním návrhu byl na dlužníkův majetek vyhlášen konkurz nebo dlužní podal návrh na povolení vyrovnání.
Jinak soud vyrovnání povolí.
Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.
Dlužník , u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkurzu, může podat u soudu příslušného ke konkurzu návrh na vyrovnání.
V návrhu musí uvést jaké vyrovnání nabízí, je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců, dále musí připojit plný seznam svého majetku s přehledem jeho stavu v době podání návrhu.
Účastníky vyrovnání jsou: dlužník, manžel dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolu podepsali návrh na zahájení vyrovnání a věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.
Soud zamítne návrh zejména tehdy, zjistí-li že dlužník byl v posledních pěti letech před jeho podáním odsouzen za trestný čin podvodu nebo poškozování věřitele nebo plyne-li z okolností, že podáním návrhu nesleduje poctivý záměr, nebo v době pěti let před podáním návrhu byl na dlužníkův majetek vyhlášen konkurz nebo dlužní podal návrh na povolení vyrovnání.
Jinak soud vyrovnání povolí.
Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.
60. ÚČINKY PROHLÁŠENÍ KONKURZU
Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud bez zbytečného odkladu usnesením prohlásí konkurz.
Proti usnesení o prohlášení konkurzu se může odvolat dlužník, pokud není navrhovatelem.
Proti usnesení o zamítnutí návrhu se může odvolat navrhovatel.
Návrh na prohlášení konkurzu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů na konkurz.
V usnesení o prohlášení konkurzu musí být stanoven správce a dále výzva věřitelům, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkurzu všechny nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění.
Účinky vyhlášení konkurzu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu a tímto dnem se dlužník stává úpadcem.
Prohlášení konkurzu spolu se jménem a bydlištěm konkurzního správce se vyznačuje do obchodního rejstříku.
Proti usnesení o prohlášení konkurzu se může odvolat dlužník, pokud není navrhovatelem.
Proti usnesení o zamítnutí návrhu se může odvolat navrhovatel.
Návrh na prohlášení konkurzu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů na konkurz.
V usnesení o prohlášení konkurzu musí být stanoven správce a dále výzva věřitelům, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkurzu všechny nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění.
Účinky vyhlášení konkurzu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu a tímto dnem se dlužník stává úpadcem.
Prohlášení konkurzu spolu se jménem a bydlištěm konkurzního správce se vyznačuje do obchodního rejstříku.
60. ÚČINKY PROHLÁŠENÍ KONKURZU
Prvním podstatným účinkem prohlášení konkurzu je přechod oprávnění na správce.
Zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury, dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty.
Dnem prohlášení konkurzu přechází na správce konkurzní podstaty oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do konkurzní podstaty.
61. JAKÝ JE ROZDÍL MEZI KONKURZNÍM A VYROVNÁVACÍM ŘÍZENÍM
Z hlediska hmotněprávního je důvod pro nucené vyrovnání stejný jakou u konkurzu, tedy úpadek.
O vyrovnání lze uvažovat pouze v případě, že nebyl prohlášen konkurz.
Zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury, dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty.
Dnem prohlášení konkurzu přechází na správce konkurzní podstaty oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do konkurzní podstaty.
61. JAKÝ JE ROZDÍL MEZI KONKURZNÍM A VYROVNÁVACÍM ŘÍZENÍM
Z hlediska hmotněprávního je důvod pro nucené vyrovnání stejný jakou u konkurzu, tedy úpadek.
O vyrovnání lze uvažovat pouze v případě, že nebyl prohlášen konkurz.
Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem dlužníkovi je dlužník povinen:
a) zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti,
b) na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
Konkursní podstata
Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu.
Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy.
Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.
Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.
Účastníci konkursu
Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky a dlužník.
b) na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
Konkursní podstata
Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu.
Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy.
Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.
Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.
Účastníci konkursu
Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky a dlužník.
Správce podstaty
Správce podstaty se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení. Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí, nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu.
Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně.Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takový návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.
Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce.
Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo soud.
Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně.Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takový návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.
Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce.
Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo soud.
58 + 59. JAKÉ JSOU ZNAKY ÚPADKU DLE ZÁKONA O KONKURZU A VYROVNÁNÍ
O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti.
Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení nebo vyrovnávací řízení.
Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.
POVINNOST PODAT NÁVRH NA PROHLÁŠENÍ KONKURSU
Právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.
Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena.
Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby.
Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení nebo vyrovnávací řízení.
Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.
POVINNOST PODAT NÁVRH NA PROHLÁŠENÍ KONKURSU
Právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.
Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena.
Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby.
NÁVRH NA PROHLÁŠENÍ KONKURSU
(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů.
(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.
(3) Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.
(4) Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.
(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.
(6) O podání návrhu na prohlášení konkursu soud neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.
(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.
(3) Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.
(4) Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.
(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.
(6) O podání návrhu na prohlášení konkursu soud neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.
Průmyslový vzor
Právní úprava průmyslového vzoru je obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů
Průmyslovým vzorem je vnější úprava výrobku, která je nová a průmyslově využitelná.
Vnější úpravou výrobku se rozumí jak úprava plošná, tak i prostorová (např. tvar, kresba, uspořádání barev, průmyslovým vzorem však nemůže být pouhá barva).
Novost musí být podobně jako u vynálezu objektivní a světová.
Formou ochrany průmyslového vzoru je opět zápis u ÚPV.
Doba ochrany činí pět let a je ji možné na dobu pěti let prodloužit.
Maximální doba ochrany tedy činí 25 let.
Ochrana běží od podání přihlášky, Úřad však může přiznat tzv. výstavní prioritu pro předměty vystavené na výstavách na území ČR (narozdíl od vynálezu, kde se musí jednat o výstavy mezinárodně uznané)
Žádost o prodloužení nejpozději 6 měsíců po uplynutí ochrany.
Průmyslovým vzorem je vnější úprava výrobku, která je nová a průmyslově využitelná.
Vnější úpravou výrobku se rozumí jak úprava plošná, tak i prostorová (např. tvar, kresba, uspořádání barev, průmyslovým vzorem však nemůže být pouhá barva).
Novost musí být podobně jako u vynálezu objektivní a světová.
Formou ochrany průmyslového vzoru je opět zápis u ÚPV.
Doba ochrany činí pět let a je ji možné na dobu pěti let prodloužit.
Maximální doba ochrany tedy činí 25 let.
Ochrana běží od podání přihlášky, Úřad však může přiznat tzv. výstavní prioritu pro předměty vystavené na výstavách na území ČR (narozdíl od vynálezu, kde se musí jednat o výstavy mezinárodně uznané)
Žádost o prodloužení nejpozději 6 měsíců po uplynutí ochrany.
Průmyslový vzor
Průzkum přihlášky a řízení o ní je obdobné jako u užitného vzoru. Kolize ani konverze s vynálezem či užitným vzorem možná není.
Majiteli průmyslového vzoru přísluší obdobná práva jako majiteli vynálezu či užitného vzoru, tedy výlučné užívací právo, možnost poskytovat licenci k užití, či převést průmyslový vzor na jinou osobu. Obdobně jako u patentů, též ochrana průmyslového vzoru nepůsobí proti osobě, která průmyslový vzor využívala před podáním přihlášky na jeho zápis.
58 + 59. JAKÉ JSOU ZNAKY ÚPADKU DLE ZÁKONA O KONKURZU A VYROVNÁNÍ
Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena.
Majiteli průmyslového vzoru přísluší obdobná práva jako majiteli vynálezu či užitného vzoru, tedy výlučné užívací právo, možnost poskytovat licenci k užití, či převést průmyslový vzor na jinou osobu. Obdobně jako u patentů, též ochrana průmyslového vzoru nepůsobí proti osobě, která průmyslový vzor využívala před podáním přihlášky na jeho zápis.
58 + 59. JAKÉ JSOU ZNAKY ÚPADKU DLE ZÁKONA O KONKURZU A VYROVNÁNÍ
Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena.
Nucená licence
Patent však nepůsobí proti osobě, která vynález využívala již před podáním přihlášky vynálezu, přestože ho sama jako vynález nepřihlásila. Souhlas s využíváním vynálezu chráněného patentem poskytuje majitel písemnou licenční smlouvou, která se zapisuje do patentového rejstříku. V případě, že majitel patentu odmítne uzavřít licenční smlouvu, ačkoli sám vynález dostatečně nevyužívá, nebo je-li ohrožen důležitý veřejný zájem, může ÚPV udělit tzv. nucenou licenci.
Řízení o udělení patentu probíhá u ÚPV ve dvou fázích. V předběžném průzkumu úřad zjišťuje zjevné nedostatky a formální vady přihlášky. Tato fáze končí zveřejněním přihlášky. Po zveřejnění může každý podat námitky proti patentování.
Po provedení úplného průzkumu, který se zahajuje na žádost přihlašovatele, udělí Úřad patent a toto své rozhodnutí opět zveřejní.
Patent zaniká uplynutím doby ochrany, popřípadě nezaplacením obnovovacích poplatků nebo vzdáním se patentu. Nebyly-li při udělení patentu splněny podmínky pro jeho vydání, Úřad patent zruší.
Řízení o udělení patentu probíhá u ÚPV ve dvou fázích. V předběžném průzkumu úřad zjišťuje zjevné nedostatky a formální vady přihlášky. Tato fáze končí zveřejněním přihlášky. Po zveřejnění může každý podat námitky proti patentování.
Po provedení úplného průzkumu, který se zahajuje na žádost přihlašovatele, udělí Úřad patent a toto své rozhodnutí opět zveřejní.
Patent zaniká uplynutím doby ochrany, popřípadě nezaplacením obnovovacích poplatků nebo vzdáním se patentu. Nebyly-li při udělení patentu splněny podmínky pro jeho vydání, Úřad patent zruší.
54. UŽITNÉ VZORY
Právní úprava užitného vzoru je u nás upravena v zákoně č. 116/2000 Sb. o užitných vzorech.
Užitný vzor je definován velmi podobně jako vynález (někdy se též používá pojem "malý patent").
Stejně jako u patentu se musí jednat o:
- technické řešení
- průmyslově využitelné
- nové
Ve srovnání s vynálezem je patrný rozdíl ve třetím kritériu, jímž je úroveň vynálezecké činnosti.
Z tohoto hlediska postačí, je-li přihlášené řešení takového charakteru, že přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti.
Narozdíl od vynálezu zákon o užitných vzorech výslovně stanoví, že se musí jednat o řešení technické.
Negativní vymezení užitného vzoru je shodné s negativním vymezením vynálezu.
Navíc však nelze chránit užitným vzorem ani způsob výroby nebo pracovní činnosti (technologii) ani biologické reprodukční mikroorganismy.
Užitný vzor je definován velmi podobně jako vynález (někdy se též používá pojem "malý patent").
Stejně jako u patentu se musí jednat o:
- technické řešení
- průmyslově využitelné
- nové
Ve srovnání s vynálezem je patrný rozdíl ve třetím kritériu, jímž je úroveň vynálezecké činnosti.
Z tohoto hlediska postačí, je-li přihlášené řešení takového charakteru, že přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti.
Narozdíl od vynálezu zákon o užitných vzorech výslovně stanoví, že se musí jednat o řešení technické.
Negativní vymezení užitného vzoru je shodné s negativním vymezením vynálezu.
Navíc však nelze chránit užitným vzorem ani způsob výroby nebo pracovní činnosti (technologii) ani biologické reprodukční mikroorganismy.
54. UŽITNÉ VZORY
Priorita běží stejně jako u vynálezu od podání přihlášky.
Doba ochrany činí čtyři roky, tuto dobu lze dvakrát prodloužit, vždy o tři roky, tedy celkem na dobu deseti let. Velmi významná z hlediska praxe je možnost tzv. konverze.
Přihlašovatel vynálezu, který nezíská patentovou ochranu může do dvou měsíců od zamítnutí přihlášky vynálezu podat přihlášku užitného vzoru, u něhož jsou nižší nároky na vynálezeckou úroveň řešení a jenž není tak striktní v otázce před uveřejnění. Priorita běží v takovém případě již od data podání přihlášky vynálezu.
Narozdíl od patentu je u užitného vzoru mnohem jednodušší a rychlejší řízení o přihlášce. ÚPV provádí jen rychlý formální průzkum a po jeho provedení přistoupí přímo k registraci užitného vzoru. Úplný průzkum pak provádí Úřad jedině v případě, že je podán návrh na výmaz vzoru. V případě, že Úřad při tomto úplném průzkumu dojde k závěru, že návrh byl důvodný, provede výmaz užitného vzoru z rejstříku. Tento výmaz lze v případě osvědčení právního zájmu provést i po zániku užitného vzoru.
Dříve podaná přihláška užitného vzoru je překážkou pro udělení patentu pozdější přihlášce vynálezu.
Doba ochrany činí čtyři roky, tuto dobu lze dvakrát prodloužit, vždy o tři roky, tedy celkem na dobu deseti let. Velmi významná z hlediska praxe je možnost tzv. konverze.
Přihlašovatel vynálezu, který nezíská patentovou ochranu může do dvou měsíců od zamítnutí přihlášky vynálezu podat přihlášku užitného vzoru, u něhož jsou nižší nároky na vynálezeckou úroveň řešení a jenž není tak striktní v otázce před uveřejnění. Priorita běží v takovém případě již od data podání přihlášky vynálezu.
Narozdíl od patentu je u užitného vzoru mnohem jednodušší a rychlejší řízení o přihlášce. ÚPV provádí jen rychlý formální průzkum a po jeho provedení přistoupí přímo k registraci užitného vzoru. Úplný průzkum pak provádí Úřad jedině v případě, že je podán návrh na výmaz vzoru. V případě, že Úřad při tomto úplném průzkumu dojde k závěru, že návrh byl důvodný, provede výmaz užitného vzoru z rejstříku. Tento výmaz lze v případě osvědčení právního zájmu provést i po zániku užitného vzoru.
Dříve podaná přihláška užitného vzoru je překážkou pro udělení patentu pozdější přihlášce vynálezu.
Nucená licence
Právo na poskytnutí patentové ochrany má původce vynálezu nebo osoba, na kterou původce toto své právo převedl. Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolů plynoucích mu z pracovněprávního vztahu, přechází právo k vynálezu automaticky na zaměstnavatele (tzv. podnikový vynález). Neprojeví-li zaměstnavatel o patentování vynálezu zájem ve lhůtě tří měsíců, přechází právo k vynálezu zpět na jeho původce.
Právní formou ochrany vynálezu je patent, který platí 20 let od podání přihlášky patentu. Tuto dobu nelze dodatečně prodlužovat.
Účinek patentu vzniká však až od zveřejnění oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV.
Majitel patentu má však vůči osobě, která vynález využívala v době po zveřejní přihlášky vynálezu právo na přiměřenou náhradu.
Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést či patent dát do zástavy.
Právní formou ochrany vynálezu je patent, který platí 20 let od podání přihlášky patentu. Tuto dobu nelze dodatečně prodlužovat.
Účinek patentu vzniká však až od zveřejnění oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV.
Majitel patentu má však vůči osobě, která vynález využívala v době po zveřejní přihlášky vynálezu právo na přiměřenou náhradu.
Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést či patent dát do zástavy.
Pro udělení patentu musí vynález splňovat následující podmínky (tzv. kritéria patentovatelnosti ):
c) je výsledkem vynálezecké činnosti (Zákon tuto podmínku definuje jako situaci, kdy pro průměrného odborníka v dané oblasti nevyplývá vynález zřejmým způsobem ze stavu techniky)
d) je průmyslově využitelné (Vynález je průmyslově využitelný, může-li být opakovaně využíván při hospodářské činnosti)
Současně zákon obsahuje příkladný výčet řešení, která vynálezem nejsou, jedná se např.:
- programy počítačů,
- vnější úpravy výrobků
- objevy či matematické metody
Patentovatelné dále nejsou vynálezy, které jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti (takovým by byl např. mučící nástroj)
Nucená licence
- stát bez souhlasu majitele udělí v rámci veřejného prospěchu (válka, epidemie) nebo leží ladem a odmítá udělit licenci.
d) je průmyslově využitelné (Vynález je průmyslově využitelný, může-li být opakovaně využíván při hospodářské činnosti)
Současně zákon obsahuje příkladný výčet řešení, která vynálezem nejsou, jedná se např.:
- programy počítačů,
- vnější úpravy výrobků
- objevy či matematické metody
Patentovatelné dále nejsou vynálezy, které jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti (takovým by byl např. mučící nástroj)
Nucená licence
- stát bez souhlasu majitele udělí v rámci veřejného prospěchu (válka, epidemie) nebo leží ladem a odmítá udělit licenci.
Překážky zápisu
Po zveřejnění mohou osoby, jejichž práva by byla zápisem ochranné známky dotčena, uplatnit u Úřadu ve lhůtě tří měsíců námitky proti zápisu.
Na podnět třetí osoby nebo i z vlastního podnětu Úřad vymaže ochrannou známku, zjistí-li že známka byla zapsána neoprávněně nebo není-li známka po dobu pěti let užívána.
Doba ochrany u známky činí deset let běží již ode dne podání přihlášky, lze ji však k žádosti majitele prodlužovat a to vždy na dobu dalších deseti let. Počet prodloužení je přitom neomezený.
V případě, že dojde k zániku ochranné známky uplynutím doby ochrany, začne běžet dvouletá karenční lhůta, v níž může ochrannou známku přihlásit pouze její bývalý majitel, ovšem s tím, že pozbývá dřívější priority a tato se počítá opět od podání přihlášky.
Majitel ochranné známky má výlučné právo označovat své výrobky či služby ochrannou známkou.
Zároveň bez jeho souhlasu nikdo nesmí užívat označení shodné či zaměnitelné s jeho ochrannou známkou pro stejné či podobné výrobky a služby
Na podnět třetí osoby nebo i z vlastního podnětu Úřad vymaže ochrannou známku, zjistí-li že známka byla zapsána neoprávněně nebo není-li známka po dobu pěti let užívána.
Doba ochrany u známky činí deset let běží již ode dne podání přihlášky, lze ji však k žádosti majitele prodlužovat a to vždy na dobu dalších deseti let. Počet prodloužení je přitom neomezený.
V případě, že dojde k zániku ochranné známky uplynutím doby ochrany, začne běžet dvouletá karenční lhůta, v níž může ochrannou známku přihlásit pouze její bývalý majitel, ovšem s tím, že pozbývá dřívější priority a tato se počítá opět od podání přihlášky.
Majitel ochranné známky má výlučné právo označovat své výrobky či služby ochrannou známkou.
Zároveň bez jeho souhlasu nikdo nesmí užívat označení shodné či zaměnitelné s jeho ochrannou známkou pro stejné či podobné výrobky a služby
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)