PŘÍDAVNÁ ZAŘÍZENÍ

PŘÍDAVNÁ ZAŘÍZENÍ
- váhy
o můstrové
o závěsné na jeřáb
- elektromagnety
- permanentní magnety
- nájezdné můstry

VÝVOJ OBALOVÉ TECHNIKY
- ochrana životního prostředí
- úspora obalových materiálů a tím zmenšení množství odpadu
- opakovaně používané obaly – vratné obaly
- obaly s dlouhodobou životností
- vylehčené obaly
- úspora jednoho stupně balení v manipulační jednotce


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

PALETA

PALETA
- pasivní prvek
- nosná platforma k uložení zboží tak, aby se utvořila jednotka vhodná k přepravě, skladování a stahování pomocí vysokozdvižných vozíků nebo jiných mechanizačních prostředků
- je i obalová jednotka
tři výhody:
o obalový materiál – snížení nákladů o 40 % oproti běžnému balení
o čas balení – při poloautomatickém balení až o ¼ běžného času
o vyloučení kartónového balení

- logistická jednotka s funkcí distribuční jednotky (zásilkové, prodejní jednotky)
výběr logistické jednotky se má uskutečnit v kontaktu se zákazníkem
- vytváření logistických jednotek je usnadněno standardizovanými rozměry
o spotřebitelských obalů
o skupinových obalů
o expedičních obalů
o prodejních obalů

SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ

SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ
- regály (pasivní prvek)
o sloupové pro ohradové palety
o výškové zakladačové
o stromečkové
o hřídelové

MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ (aktivní prvek)
- nízkozdvižné vozíky
- vysokozdvižné vozíky
- jeřáby
o mostové
o sloupcové
o otočné
o stahovací
- autojeřáby
- portálový jeřáb samohybný (široký rozchod)

Tradiční řízení se opírá o ukazatele

o přetržité
- vypovídají o nákladech, výnosech, rentabilitě, zisku, zásobách

o nepřetržité
- potřeba času
- skutečná doba k plánované průběžné době na zakázku
- skladovací doba k obrátce zásob ve dnech, hod., min. na zakázku

HLAVNÍ SKLADOVACÍ NÁKLADY
- odpisy, pronájem, energie, úroky, daně, údržba, ztráta, mzdy


LOGISTICKÉ JEDNOTKY PRO MANIPULACI, SKLADOVÁNÍ
A BALENÍ

- při rozhodování o způsobu skladování je třeba odpovědět na otázky:
o jaké výrobky se budou skladovat a v jakém množství
o jaké skladování a provozní služby se budou požadovat
o jaké druhy dopravních prostředků budou použity
o jaké přepravní balení a jaký stupeň paletizace a kontejnerizace se použije
o jaké velikosti dodávek se budou uskutečňovat při příjmu a při výdeji zboží
o jaké manipulační zařízení se použije při nakládce a vykládce a při vnitroskladové manipulaci aj.

- odpověď na tyto otázky → vznik tzv. logistické jednotky

VZNIK LOGISTICKÉ JEDNOTKY

VZNIK LOGISTICKÉ JEDNOTKY
- sestavením zboží do formy a velikosti standardizovaných jednotek s cílem:
o zjednodušit tok zboží
o snížit náklady
- uspořádané operace skladování, balení, manipulace, kontroly a přepravy tvoří přepravní řetězec
- manipulační jednotka totéž jako logistická jednotka (tvořená cíleně na konkrétní zakázky), ale bez konkrétního zákazníka a konkrétních logistických cílů

ZÁKLADNÍ MOŽNOSTI TVORBY LOGISTICKÝCH JEDNOTEK
- logistická jednotka
o přepravky
- rovné, zkosené, ukládací, skládací velkoobjemové, kontejnery, …
o ukládací bedny
- rovné, zkosené, ukládací, zásuvkové
o palety
- prosté, sloupkové, ohradové, skříňové, speciální, stromečkové
o balíkové jednotky
- přepravní obaly, distribuční obaly
o zabalené zboží

o zlepšení služeb zákazníkům

 krátkodobé zásoby
 sklady poskytující kompletaci sortimentů
 tranzitní sklady

HOSPOD. SKLADOVÁNÍ A VYCHYSTÁVÁNÍ JE URČOVÁNO PŘEDEVŠÍM

- uspořádáním skladovacích a vychystávacích funkcí v souladu s tokem materiálu
o přímé místní propojení skladu, vychystávání a expedice
o krátké dopravní trasy a tím krátké průtokové časy jednotlivých materiálů nebo zboží při dopravě dalšími …

- optimalizací skladovací, vychystávací a manipulační techniky
o počet paletových míst, hmotnost palet
o optimální manipulační technika
 racionální využití manipulačního prostředí pro horizontální a vertikální dopravu ve vztahu na materiály nebo zboží s nejvyšší obrátkou

- integrací toku informací a dokladů

CÍLE NAVRHOVANÝCH SKLADOVÝCH SYSTÉMŮ

- dosáhnout co nejvhodnějších logistických vazeb na používané předešlé a návazné systémy v materiálovém i informační toku
- řešit vhodně organizační strukturou skladové hospodářství
- dosáhnout automatické regulace optimální výše zásob materiálu
- centralizovat skladované materiály, snížit zásoby, sjednotit evidenci a dosáhnout účinného a spolehlivého řízení
- zavést progresivní systémy uložení, rozmístění a pohybu materiálu v každém skladě
- odstranit ztráty vznikající nevhodným skladováním
- snížit nákladovost skladování využitím prostorů a ploch
- stanovit optimální počet pracovníků pro obsluhu skladovacích systémů

LOGISTICKÝ POHLED NA SKLADOVÁNÍ
- každá změna
o ve výši zásob
o ve využití skladovacích, dopravních a manipulačních prostředků
- je důsledkem zpracování zakázky
o z hlediska výroby: vytváření hodnot
o z hlediska skladování: ztráta hodnot

- totální koordinací a synchronizací ...

- totální koordinací a synchronizací zákaznicky orientovaných řetězců surovin, výrobků, informací a toku peněz
- v praxi to znamená vytvořit útvar logistiky a dát mu za úkol zasahovat do úloh funkčně vymezených kooperujících útvarů vyřizování konkrétních zakázek
- viz. obr. č. 1 – Zařazení do vrcholového managementu

FUNKCE SKLADU V LOGISTICKÉM SYSTÉMU
- problematika skladového hospodářství v rámci jednoho podniku
o skladové hospodářství lze obecně charakterizovat jako soubor provozních, věcných a organizačních prostředků, které slouží ke skladování a jimiž je proces skladování řízen
- základní funkce
o vyrovnávat rozdíly mezi cykly výroby a spotřeby v důsledku rozdílných struktur vstupních a výstupních toků
o dosažení přeměny dodavatelského sortimentu na odběratelský sortiment formou logistické kompletace a umožnění pohotového a úplného zásobování na různých místech odbytového kanálu, viz. obr. č. 3 – Průmyslový podnik

o stupeň organizace skladové ...

o stupeň organizace skladové sítě ovlivňuje výši pojistných zásob, stupeň organizace práce ve skladech ovlivňuje pohotovost dodávek a tím i výši obrátky zásob

- skladování (příjem, uložení, výdej) a balení je důsledkem objednávky zákazníka, který iniciuje nákup surovin, výrobu a distribuci
- k nejdůležitějším činitelům pro rozhodování jak se zásobami ve skladu, patří:
o četnost příjmu a odběru jednotlivých druhů zásob,
o hmotnost materiálů, surovin, polotovarů a hotových výrobků,
o rychlost obratu,
o používaná skladová technika a technologie.

- skladování musí sledovat
o ekonomické přínosy
 jako důsledek soustřeďování funkce skladů
 úspory při vytváření velkých hromadných objednávek
 úspory při využití skladů pro konečnou montáž výrobků
 úspory při skladování sezónních výrobků
 průtok mat. skladem pouze jedním směrem

o způsob použití:

 klesne-li ve stanoveném objednacím okamžiku zásoba pod úroveň „s“, objedná se tolik, aby se zásoba dostala do úrovně „S“
 používá se, je-li možnost objednávat pouze periodicky a poptávka se skládá z velkých zakázek

o S = B + Q

- systém (s, T)
o zvláštní případ systému (s, S), kdy S = s
o objednávka se podává vždy, když se během intervalu T vyskytne poptávka a velikost objednávky se rovná velikosti spotřeby

PRAKTICKÁ IMPLEMENTACE MODELŮ ŘÍZENÍ ZÁSOB

METODA CENTRALIZACE SKLADŮ
- jde o systémové řešení prostorového soustředění skladů z původně velkého počtu rozptýlených menších objektů do jednoho nebo několika velkých objektů
- tato metoda umožňuje minimalizovat součet nákladů na provoz skladů a na dopravu

PARETŮV ZÁKON V NÁKUPU

- 20 % sortimentních položek nákupu váže 80 % finanční hodnoty zásob
- zákon prakticky představuje východisko metody ABC v nákupu

DIFERENCOVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ NÁKUPU
- metoda ABC je základem diferencovaného systému řízení zásob
- skupina A: položky s malým objemem dodávky a vysokou hodnotou (cenou)
- skupina C: položky s velkým objemem dodávky a nízkou hodnotou (cenou)

METODY ZKVALITŇOVÁNÍ HMOTNÝCH ŘETĚZCŮ
- stále více se projevuje nutnost zvyšování výkonnosti prostřednictvím stabilních
a neustále ošetřovaných dodavatelsko-odběratelských vztahů

LOGISTIKA SKLADOVÁNÍ

- logistické jednání při hospodaření s materiálem
- podniky využívají logistické řízení řeší konflikty mezi dílčími cíli svých útvarů, týkajících se velikosti dávek či výše zásob, sortimentu nebo časových požadavků

- systém (B,S)

o pevná objednací úroveň „B“
o proměnlivé objednací množství „Q“
o proměnlivé objednací okamžiky
o „B“ a „S“ jsou vypočteny předem a přizpůsobují se změnám v poptávce, resp. v dodací lhůtě

o způsob použití:
 klesne-li zásoba pod úroveň „B“, objedná se množství do „S“ – cílová úroveň, ovlivnění úrovní zásoby v okamžiku objednání
 používá se, je-li možné objednat kdykoliv a poptávka se skládá z omezeného počtu velkých zakázek, takže zásoba může náhle poklesnout hluboko pod úroveň „B“

o S = B + Q

- systém (s, Q)
o pevná objednací úroveň „s“
o pevné objednací množství „Q“
o pevné objednací okamžiky
o „s“ a „Q“ jsou vypočteny předem a přizpůsobují se změnám v poptávce, resp. v dodací lhůtě

způsob použití:

 klesne-li zásoba pod úroveň „s“, objedná se množství „Q“, avšak
ve stanovených objednacích okamžicích a jen ty položky, které klesly pod objednací úroveň „s“
 používá se, je-li možnost objednávat pouze periodicky a poptávka se skládá z mnoha malých zakázek

o s = (L + 0,7 * I) * d + W
 d … průměrná spotřeba za časovou jednotku
 L … dodací lhůta
 I … délka intervalu mezi kontrolami stavu zásoby
 W … pojistná zásoba

- systém (s, S)
o pevná objednací úroveň „s“
o proměnlivé objednací množství
o pevné objednací okamžiky
o „s“ a „S“ jsou vypočteny předem a periodicky se přizpůsobují změnám v poptávce, resp. dodací lhůtě

SYSTÉMY K URČOVÁNÍ NEJVHODNĚJŠÍ VELIKOSTI DÁVKY A OBJ. DOBY

- systém (B,Q)
o pevná objednací úroveň „B“
o pevné objednací množství „Q“
o proměnlivé objednací okamžiky
o „B“ a „Q“ jsou vypočteny předem a přizpůsobují se změnám v poptávce

o způsob použití:
 klesne-li zásoba pod úroveň „B“, objedná se množství „Q“
 používá se, je-li možné objednat kdykoliv a poptávka se skládá z poměrně malých zakázek

o B = d * L + W
 d … průměrná spotřeba
 L … dodací lhůta
 W … pojistná zásoba

LOGISTICKÁ REGULACE ZÁSOB

- zabezpečit bezporuchový průběh zhodnocovacího (výrobního, kompletačního, servisního aj.) procesu podnikem
- nepřipustit zásoby vyšší, než je nutné, či finančně odůvodněné

o regulační opatření stavu a vývoje zásob

o kvantifikace poptávky
 vlivy:
• uplatnitelnost na trhu zásob (primární vliv)
• velikost a četnost dávek (doplňování) zásob (interní pohyb zásob)

DOPLŇOVÁNÍ ZÁSOB SE BUDE DÍT
- ve velikosti dávky Q
- v dodací lhůtě L
o tj. v čase, kdy výše zásoby klesla na objednací úroveň nebo pod ni a okamžikem, kde je dodané zboží k dispozici ve skladu
- dle objednací úrovně B
o kdy očekávaná poptávka je během dodací lhůty známa a tím můžeme vypočíst úroveň zásob, při jejímž dosažení či podkročení se musí objednat
o proti nejistotě – udržování tzv. pojistných zásob

NEJVÝZNAMĚJŠÍ HLEDISKO PŘI VOLBĚ SYSTÉMU ŘÍZENÍ ZÁSOB

- druh poptávky je třeba pečlivě rozlišovat
o nezávislá
o závislá
NEZÁVISLÁ POPTÁVKA
- potřeba položek, která přichází k držiteli zásob libovolně
- poslední místo zásoby v materiálovém toku, odtud je obsluhován zákazník
- nemá vztah k poptávce po jiných výrobcích
- tento druh potřeby musí být předikován, nemůže být vypočten
- je to poptávka stochastická (popt. po konečném výrobku – zapalovač)

ZÁVISLÁ POPTÁVKA
- potřeba položky se označuje jako závislá, lze-li poptávku po ní odvodit od poptávky po jiné položce
- tuto potřebu lze vypočítat a naplánovat pomocí kusovníku
- nepotřebujeme ji předikovat (kusovník zapalovače)

VYROVNÁVACÍ ZÁSOBY

- slouží pro zachycení malých nepředvídatelných výkyvů (např., aby se zabránilo prostoji úzkoprofilových strojů)

ZÁSOBY V LOGISTICKÉM KANÁLU
- zboží, které už má nějaké určení, ale dosud nebylo vyexpedováno
- rozlišujeme:
o dopravní zásoby
o zásoby rozpracované výroby

ŘÍZENÍ ZÁSOB
- druhy zásob:
o dle funkce (viz. výše)
o dle operativních úkolů
§ technická zás. – je fyzicky ve skladě
§ efektivní zás. – t.z. + nevyřízené objednávky k doplnění zás.
§ ekonomická zás. – e.z. – nevyřízené záv. během dodavatelské lhůty


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

SHRNUTÍ

- každý druh zásob má vlastní funkci
- řízení zásob: předpokládá odpovědi na otázku: „Chceme držet zás. a potřebujeme je?“
- důvody: zásoby musí mít jasnou funkci a nesmí být přítomna „jen tak“

Každá zásoba musí být zaměřena na optimální protékání celého materiálního toku,
a to při minimálních nákladech s konečným cílem – kompletní plnění objednávek = optimální obsluha zákazníků

TECHNIKY ŘÍZENÍ ZÁSOB (REGULACE)

STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI DODÁVKY
- je založen na principu nákladové optimalizace (celk. nákl. na pořízení a na udržování zásob jsou minimální)
- Harrisův-Wilsonův vzorec
o dodávka opt. = odmocnina z (2 * Nd * M)/Ns

OBRATOVÁ ZÁSOBA (ZÁSOBA BĚŽNÁ)

- množství v jednotlivých objednacích dávkách je větší než přímá potřeba
- při více či méně rovnoměrném odběru je průměrná obrat. zás. rovna polovině nakupovaného množství (pojistná zásoba neexistuje)
- velké dávky: malé objednávky nákladů, ale větší náklady spojené s vyššími zásobami (skladování, doprava, …)
- malé dávky: vyšší objednávka nákladů, ale menší náklady na samotné zásoby
POJISTNÉ ZÁSOBY
- účel: zachycovat jak výkyvy v popt. během dodací lhůty, tak kolísání v dodací lhůtě
- je to přídavná zásoba, kterou udržujeme vedle obratové zásoby
- průměrná velikost zásoby je určena součtem obratové zásoby a pojistné zásoby
- počet obd. očekávané spotřeby: pokrytí potřeby pro určitý počet dnů (týdnů)
- vysoká pojistná zásoba: rozptyl jak v odběru, tak v dodací lhůtě můžeme zachytit, to vede k vysoké úrovni dodavatelských služeb

ZÁSOBA PRO PŘEDZÁSOBENÍ
- vytvářejí se k vyrovnávání předvídatelných výkyv přísunu a odsunu

- celkové náklady na zásoby ...

- celkové náklady na zásoby (roční velikost) – 15 – 35 % z hodnoty zásob
- snížení zásob (až o 25 %) – dobrým řízením zásob – zvýšení zisku až o 2 % z obratu

ÚLOHA ZÁSOB
- zabezpečit, aby požadované zboží bylo na místě spotřeby v pravý čas a v potřebném množství

VZTAH TVORBY ZÁSOB A LOGISTIKY
- seskupení zásilek a jejich větší množství – snížení přepravních nákladů
- normovaný stav zásob umožňuje splnění požadavků v čase a sortimentu
- kontinuální pohyb zásob umožňuje vybudovat komplexní systém
- standardizace přepravních prostředků

SYSTÉMOVÉ POJETÍ ŘÍZENÍ ZÁSOB

- všeobecně: dobré řízení zásob – zlepšení hospodářského výsledku podniku
- větší zlepšení: nejen zlepšení řízení zásob, nýbrž řízení celého logistického procesu jako jediného integrálního systému

FUNKCE ZÁSOB

- prvotním cílem zásob je vyrovnávací zásobník mezi přísunem a odsunem zboží na určeném místě v materiálovém toku
- znázornění:

KLASIFIKACE ZÁSOB PODLE FUNKCE
- hlavní funkce zásob je rozpojení
- rozpojovací zásoby
o zásoby rozpojují dva po sobě následující procesy materiálového toku tak, aby získaly určitou vzájemnou nezávislost
o dílčí procesy – nákup, výroba, expedice, doprava aj.
5 podtříd rozpojovacích zásob:
 obratová zásoba
 pojistné zásoby
 zásoby pro předzásobení
 vyrovnávací zásoby
 zásoby v logistickém kanálu

LOGISTICKÝ POHLED EKONOMIKY PODNIKU

- sleduje zakázku jakoby „horizontálně“, tj. sleduje vše od okamžiku přijetí objednávky do okamžiku přijetí objednávky do okamžiku dodání hotového výrobku
- nedívá se prostřednictvím provozních a eko ukazatelů na podnik, jako celek, ani na jeho jednotlivé úseky, ale dívá se výlučně na průtok materiálu a informací napříč podnikem v rámci zakázky

LOGISTICKÉ SYSTÉMY V OBCHODNÍCH
A PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH

- členíme na:
o systém zbožního hospodářství – zahrnuje inf. procesy, týkající se zboží
o systém zbožních procesů – zahrnuje všechny fyzické procesy, spojené se zb.

LOGISTICKÝ SYSTÉM V ZÁSOBOVÁNÍ
- důležité je znát podnikový hospodářský výsledek za určité obd. (příjem – náklady) a majetek (hodnota různých aktiv, tj. i zásob)
o interně – pro hodnocení prováděné řídící politiky
o externě – pro určení výnosnosti (rentability) vynaloženého majetku

- zásoby představují:

o nákladovou položku (nepřímo ve výpočtu hosp. výsledku)
o majetkovou položku (přímo v rozvaze)

NÁKLADY NA ZÁSOBY
- tím, že držíme nebo nedržíme zásoby, mohou vznikat tyto druhy nákladů na:
o objednací náklady
 v zásadě fixní náklady na položku či objednávku se mohou lišit – určíme průměr

o náklady vázané s držením zásob
 na úroky z kapitálu vloženého do zásob
 na prostor a na správu zásob
 z rizika neprodejnosti či nepoužitelnosti zásob

o náklady vyplývající z vyčerpání, tj. deficitu zásob
 neplněná zakázka vznikne včas, ale pomocí přídavných nákladů
 zákazník si koupí jiný výrobek jinde – ztráta z obratu
 míra výskytu závisí na úrovní dodavatelských služeb

Důvod logistického přístupu:

o čas, jako opěrný pilíř systému – reaguje zhodnocovaní proces, tj. výměnu zboží, informací a plateb, a to jiným způsobem než přes jednotlivé dílčí fce

- dřívější ekonomické podmínky trhu prodávajícího nevyžadovaly respektování času v tradičně vymezených hranicích podnikových útvarů
- logistika spěje k průřezové činnosti, překrývající základní podnikové funkce (nákup, výroby, prodej)
- logistika se stává jednou z podnikových funkcí (jako financování nebo personalistika), a to funkcí zabezpečovací (obslužnou)

KLASICKÝ POHLED EKONOMIKY PODNIKU
1) produktivitu - tj. účinnost, užití strojů a zařízení, dopr. prostředky, zásob, budov aj.)
2) rentabilitu – eko efektivnost hospodářské činnosti pomocí vztahu mezi náklady a výnosy, vyjadřovaného ziskem
3) hospodárnost – na úspornost prac. postupů a užití strojů, surovin, energie aj.
4) průběžná doba – součet veškerého času vynaloženého na výrobu výrobků, skupin výrobků, jednotlivých částí výroby aj.
1) – 4) = pohled vertikální na jednotlivá místa vzniku nákladů


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

o ukazatelé jakosti

 průměrný čas zdržení v příjmu
 počet vadných dodávek
 počet vracených dodávek
 počet zdržených dodávek
 průměrný čas opětovného objednání

- MATERIÁLOVÝ TOK A DOPRAVA
o strukturní a rámcové ukazatelé
 zakázky na dopravu
 ujetí trasy
 stupeň mechanizace
 podíl ploch na dopravě cesty
o ukazatelé produktivity
 čas dopravy na dopravní zakázku
 stupeň využití dopravních prostředků
 dopravní výchova

o ukazatelé hospodárnosti

 dopravní náklady na dopravní zakázku
 průměrné dopravní nákl. na váhovou jednotku
 vázanost kapitálu v nevyužitých zásobách
o ukazatelé jakosti
 stupeň servisu
 dodržování termínu
 výskyt škod

ODLIŠNOST LOGISTICKÝCH PŘÍSTUPŮ V EKONOMICE PODNIKU OD BĚŽNÉHO POJETÍ

SYSTÉMOVÝ CHARAKTER LOGISTIKY
- předpokládá propojení s okolím, tj. je systémem otevřeným
- je třeba vzít v úvahu nejen samotný výrobní systém, ale i systémy zásobování a spotřební systém, a to v konkrétních prostorových a časových souvislostech
- vzájemné závislosti nepůsobí na samotný výrobní systém přímým, kauzálním způsobem

PRO LOGISTICKÝ PŘÍSTUP MUSÍ PLATIT

- zájem se zaměřuje na určitou finální produkci, sleduje výrobu a oběh jako procesy spojené se zakázkou
- zabývá se koordinací a celkovou optimalizací všech hmotných a nehmot. procesů, které předcházejí dodání fínáln. v. zákazníkovi z hlediska času a hospodárnosti
- pro výrobek řeší problémy manipulace, skladování, přepravy a balení
- do řešení zahrnuje všechny články pohybu mat., zb., energie, odpadů a informací
- rozhodujícím článkem je zákazník, je posledním článkem z hlediska pohybu mat. a zb. a 1. čl. z hlediska informací

HLAVNÍ CÍL LOGISTIKY
- posílit pozice výrobce určitého zboží na trhu
- podmínka:
o splnění eko cíle – snížení nákladů
o splnění výkonného cíle – zvýšení výkonu

SYSTÉM LOGISTICKÝCH UKAZATELŮ

- NÁKUP
o strukturní a rámcové ukazatelé
 počet nákupních míst
 rozsah nakupovaného materiálu
 objednávky na měsíc
 struktura objednávek
 počet dodavatelů
 celk. náklady v příjmu

o ukazatelé produktivity
 čas příjmu zboží na zásilku
 stupeň využití vykládacích zařízení

o ukazatelé hospodárnosti
 nákl. příjmu na došlou zásilku
 opatřovací nákl. na objednávku
 opatřovací nákl. v % rozsahu nákupu

ÚČELOVÁ VYMEZENÍ LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ

- logistická koordinace průtoku mat. a inf. různými úseky podniku je nesnadnou záležitostí
- znamená to, že:
o pro nákup jsou výhodné velké dávky od spolehlivých dodavatelů
o výroba potřebuje pracovat ve velkých výrobních dávkách, s malým počtem variant výrobků, s rovnoměrným vytížením kapacit výr. zařízení
o prodej má co největší pružnost výroby, max. rychlost reakcí na změny poptávky, rychlé zpracování zakázky, velký počet variant výrobků
o skladové hospodářství zde se rozdílné požadavky nákupu, výroby a prodeje střetávají

ÚKOL PRO LOGISTIKU
- stanovit správnou velikost zásob hotových výrobků
o 1. rozpor:
 požadavek prodeje na vysokou pohotovost dodávek
 požadavek k udržování min. zásoby hotových výrobků
o 2. rozpor:
 požadavek na minimalizaci zásob nakupovaného mat.
 jistota a levnost je podmíněna množstvím materiálu

o 3. rozpor:

 zkrácení průběžné doby výroby
 dosažení nízkých nákladů na přípravu výroby
o 4. rozpor:
 přizpůsobit výrobu kolísající poptávce
 optimálně využívat výrobní kapacity
o 5. rozpor:
 vyrábět široký sortiment výrobků s individuálními variantami
 zachovat hromadný charakter výroby


SMYSL LOGISTIKY
- není řešit dílčí problémy (tj. 1. – 5. rozpor), ale dosáhnout konečného efektu, který je výsledkem celkové koordinace a optimalizace (ne prostým sloučením dílčích problémů)

HLAVNÍ ÚKOL LOGISTIKY
- schopnost pohotově dodávat
- snižovat kapitálovou vázanost

DISTRIBUCE – nástroj obchodní logistiky

- Aktivizační distribuce:
o odbytová cesta: přímá, nepřímá, smíšená
o odbytová forma: vlastní, cizí
- Fyzická distribuce:
- skladování, vyřízení objednávek, doprava

ÚLOHA A FUNKCE DISTRIBUCE
1. ← vytváří → 2.
přidanou hodnotu ↓ rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou
realizuje:
- materiální a fyzické transformace
- prostorové a časové transformace
- psychologické a obchodní transformace

ZÁKLADNÍ FUNKCE DISTRIBUCE
- získávání informací o poptávce
- navazování kontaktů výrobce s trhem
- uzavírání transakcí koupě a prodeje
- …

ORGANIZAČNÍ FUNKCE DISTRIBUCE

- doprava
- skladování na všech úrovních
- obchodní zpracování (balení aj.)
- změna sortimentu z výroby na obchodní
- jiné služby (servis aj.)
- …



6 HLAVNÍCH POLOŽEK LOGISTICKÝCH NÁKLADŮ pokrývá 14 hlavních log. čin.
- prognózování/plánování poptávky
- logistická komunikace
- řízení stavu zásob
- manipulace s materiálem
- pořizování/nákup
- doprava a přeprava
- skladování
- stanovení místa výroby a skladování
- podpora servisu a náhradní díly
- manipulace s vráceným zbožím
- zpětná logistika
- balení
- vyřizování objednávek
- zákaznický servis

ZÁKLADNÍ ČINNOSTI OBCHODNÍ LOGISTIKY pro uskutečnění těchto funkcí

1. doprava – 2/3 logist. nákl.
2. udržování zásob – klíčová funkce
3. vyřizování objednávek
- na jejich aktivitách se podílí podpůrné činnosti – skladování, manipulace s materiálem, balení, rozvoz zboží, udržování informací, …

VZTAH MEZI HLAVNÍMI A PODPŮRNÝMI ČINNOSTMI
- obrázek viz. cvičení
- tyto činnosti v obchodní praxi nejsou nové, nové je chápání jejich vzájemných vztahů

PŘEDPOKLADY UPLATNĚNÍ OBCHODNÍ LOGISTIKY
1. Dynamika a koncentrace obchodních činností
2. Kvalitativní a kvantitativní rozvoj informačních procesů
3. Rozvoj techniky a technologie provozu (sklad., dopravy, manipulace, prezentace zb.)

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY ÚSPĚCHU OBCHODNÍ LOGISTIKY

- velké organizační celky obchodu
- velké prodejní jednotky
- diverzifikované logistické cesty
- dostatek finančních prostředků
↓
orientace na procesy (ne na funkce)

APLIKACE OBCHODNÍ LOGISTIKY
- hromadnost oběhu spotřebního zboží a růst velikosti provozních jednotek i obchodních firem vytváří předpoklady formování OL
- s komplexností souvisí i diferenciace podmínek OL:
o objemová a frekvenční struktura zboží
o velikost odběratelů, resp. dodávek
o hierarchie skladů a rozmístění zásob

11. krok: Hodnocení a volba ...

11. krok: Hodnocení a volba marketingové strategické varianty
12. krok: Identifikace a projekce zpětnovazebních vlivů vyplývajících z interakcí
13. krok: Formulace finální varianty marketingové strategie ve formě „market. studie“

Cíl marketingu
- přidělit zdroje v rámci market. mixu tak, aby byla maximalizována dldb. rentabilita podniku

Cíl logistiky
- minimalizovat celkové náklady při dosažení potřebné úrovně zákaznického servisu, platí:
o celkové náklady = přepravní nákl. + skladovací nákl. + nákl. na vyřizování obj. + množstevní nákl. + nákl. na udržování zásob

Obr. 4 – Nákladové vazby mezi základními složkami marketingu a logistiky

OBCHODNÍ LOGISTIKA

ÚKOL OBCHODNÍ LOGISTIKY
- překlenutí mezi nabídkou a poptávkou tak, aby zboží a služby byly k dispozici v čase, na určeném místě a za požadovaných podmínek zákazníků
- zabývá se všemi funkcemi obchodu

FUNKCE OBCHODU
1. překlenutí rozdílností – mezi výrobou a spotřebou prostřednictvím obch. institucí
2. překlenutí času
3. seskupení zboží – tj. tvorba sortimentu dle poptávky spotřebitele
4. množstevního přeskupení – ve smyslu požadavků spotřebitele
5. komunikační – tj. kontaktu, tři póly kontaktu (informace, rada, doporučení)

NA FUNKCE OBCHODU REAGUJE OBCH. LOGISTIKA TĚMITO FUNKCEMI
1. dispoziční – analýza plánování, volba přepravních prostředků
2. přepravní – vnitropodniková, dálková, vnitrozemská, zahraniční doprava
3. obchodní – organizace a realizace zboží
4. skladovací, balení, informační
5. řídící – podpora prodeje, služby zákazníkům, placení, pojištění

3. krok: Analýza a zhodnocení ...

3. krok: Analýza a zhodnocení strategických a marketingových zdrojů podniku, jeho slabých (kritických) a silných míst – předností, a to zejména z hlediska schopnosti výroby vyvíjet a připravovat, vyrábět, prodávat
4. krok: Port – folio analýza s cílem identifikovat podnikatelský prostor a na základě určujících faktorů vyjádřit šance a rizika výrobního programu
5. krok: Analýza „zkušenostní křivky“, tj. analýza situace a změn tržní dynamiky a tržního podílu pro výrobkové skupiny s cílem posoudit a prognózovat vývoj eko parametrů (nákladů, cen, aj.)
6. krok: Analýza životního cyklu dominantních výrobků, identifikace jejich pozice – stádia cyklu životnosti a tržních podmínek prodeje
7. krok: Podrobnější analýza struktury výrobního programu jako celku podle obratu, stáří, dílčích trhů a segmentů, skupin zákazníků aj.
8. krok: Výchozí formulace cílů marketingové strategie, jejich hierarchie uspořádání a zhodnocení vztahů k cílům vrcholové strategie podniku a jejich prioritám
9. krok: Uspořádání variantní sestavy základních způsobů dlen. růstu prodeje a jeho efektivnosti na základě změn marketingových komponentů
10. krok: Formulace integrované marketingové strategické varianty, včetně operací marketingového mixu

V informačních systému jde o koncepci ...

V informačních systému jde o koncepci plánování, řízení, kontroly inf. toku
Má dvě složky: informační (aktuální údaje)
vykazovací (minulé a budoucí údaje)

Marketing a obchod v podnikové praxi
- „nevyrábět teprve to, co spotřebitel žádá, ale to , co potřebuje“ (Tomek, J.)

Marketingová odpovědnost v podniku
- zahrnuje
o koordinaci všech marketingových funkcí podniku
 výzkum trhu
 vývoj a příprava výrobků
 tvorby výrobního programu
 komunikace s partnery na trhu
 realizace prodeje a nákupu a fyzického pohybu výrobků apod.

o ovlivňování všech ostatních činností podniku

 především vývoj a přípravy výrobků a všech ostatních inovačních aktivit
 organizování, řízení, provádění a rozvíjení vlastních obchodních činností (odbytových a nákupních), včetně služeb a propagace, vnější komunikace a logistiky podniku

Obr. 4 – Marketingové informační okruhy v podniku
Tvorba marketingové strategie podniku, tj.
- rozhodování o cílech rozvoje a uskutečňování změn výrobního a odbytového programu, inovace výrobků a služeb
- zabezpečení fungování běžných obchodních aktivit včetně logistických procesů (fyz. distribuce)

Typové kroky marketingové strategie
1. krok: Výchozí analýza, identifikace a hodnocení vnitřní situace podniku
2. krok: Identifikace tržní situace a základních parametrů trhu: poptávky, potřeb, nasycení trhu, konkurenční situace v hlavních tržních segmentech, odbytových a distribučních cest, cenové situace apod.

Hlavní otázky

- jak by měly být vyřizovány objednávky
- kde by mělo být umístěny zásoby
- jak velké zásoby by měly být udržovány
- jak by mělo být zboží dopravováno

LOGISTICKÉ KONCEPCE PODNIKU
- koordinace všech mat. a inf. toků v rámci celého pohybu a integrace do jednotného systému
- důležitou složkou koncepce je organizace průběhu činností
- dispozičních (plánování, řízení, kontrola)
- administrativních (aktualizace stavu zásob, evidence údajů)
- operativních (distribuce, skladování, manipulace)
- organizaci materiálového toku a inf. je potřebné koncipovat ve vzájemném souladu

V distribučním systému jde o koncepci fyzické distribuce.
Mezi strategické parametry patří:
- vertikální struktura skladů (počet sklad. stupňů)
- horizontální struktura skladů (počet skladů ve stupních)
- strategie dodávek (min. dodací mn. aj.)
- strategie řízení zásob (stavy zásob a frekvence jejich doplňování)

Průmyslová logistika

- materiálové hospodářství výrobního podniku
- je nejpropracovanější částí logistiky

Průmyslová log.
- zásobovací
- výrobní
- odbytová

Efekty průmyslové logistiky
- zkrácení průběžných časů objednávek od objednání až po dodání zákazníkům
- snížení nákl. na vázaný kapitál
- zlepšení pohotovosti a pružnosti v dodávkách
- trvalé zvýšení konkurenční schopnosti

Součástí pr. log. je = marketing. logistika
- průzkum dodavatelského trhu
- systematická podpora dodavatelů
- odhadování nákl. a výkonových potenciálů dodav. trhů

Průmyslová log.

- sleduje všechny log. řetězce důležité pro prům. podnik, tj. zásobování (nákup surovin, zákl. mat., pomoc. mat.), průtok mat. podnikem, dodávky hotových výrobků zákazníkům, koordinuje zásobování, výrobu a distribuci při vyřizování určité zakázky

Zásobovací logistika
- předmětem: mat. a výrobky, odebrání z jiných podniků
Funkční prvky:
- zajišťování potřeb mat. a výr.
- dispoziční činnosti v oblasti materiál. hospodářství
- vystavování a vyřizování objednávek
- styk s dodavateli
- úlohy spojení s přepravou mat. a výrobků
- převzetí zboží, uskladnění mat. a výrobků aj.

Výrobní logistika
- polotovary ve výrobních meziskladech a rozpracované zakázky

Funkční prvky:

- dispoziční úlohy řízení výroby a montáže
- fyzický postup toku mat. a polotovarů ve výrobě

Fyzická distribuce
- zahrnuje plánování, realizaci, kontrolu fyz. toků mat. a finál. výrobků z místa jejich vzniku do místa použití
- celk. nákl. na distribuci = cca 25 % z prodejní ceny
- struktura: přeprava – 37 %, udržování zásob – 22 %, skladování – 21 %, administrativa – 20 %
Cíl
- kompromis mezi maximalizací služeb zákazníkům a minimalizací distribučních nákl., tj. soubor cílů vyžaduje celkové nákl.

D = T + FW + VW + S

T – celkové nákl. na přepravu navrhovaného systému
FW – celkové fixní nákl.
VW – celkové variabilní nákl.
S – celkové nákl. ztrát v důsledku prům. zpoždění dodávek

Obsah

- organizování, řízení, realizace a kontrola všech přemisťovacích a skladovacích procesů

Úloha
- celková optimalizace pohybu mat. v podniku; nástrojem je spojení částečných podsystémů do integrovaného systému

Logistické cíle podniku
- realizují se v úseku zásobovacím, vnitropodnikovém, distribučním
- mají dvě stránky technickou (připravit potřebné zb. ve správném mn., čase a místě), eko
- částečné cíle úseků a jejich složek nejsou v praxi v souladu, a to vede k tzv. konfliktům cílů

Úloha podnikové logistiky
- co nejlepší vyvážení částečných cílů jednotlivých úseků, tj. řešit konflikty částečných cílů se zřetelem na celkový cíl podniku

- t0 = délka přenosu inf. ...

- t0 = délka přenosu inf. od zákazníka přes obch. org. k výrobci
- t1 = od skladu (zhmotnění nebo pokračuje dál)
- t2 = do výrobní jednotky (výroba nebo návrat zpět)
- t3 = požadavek ve formě inf. o dosud nevyráběném výrobku
- t4 = do skladu
- t5 = do odbytu
- t6 = doba vl. dopravy ke konečnému spotřebiteli

Současný stav dodavatelskoodběratelských vztahů = DOV
- nepružná organizace vazeb v procesu oběhu, nedostatek mechanizace, vysoký počet pracovníků v oběhu, nadměrný stav zásob mat. a výrobků

SYSTÉMOVÉ ČLENĚNÍ LOGISTIKY
Makrologistika
- souhrn toků mat., zb., inf. mezi dod. a odb. v rámci velkého počtu org., prům. oblastí, odvětí

Mikrologistika
- logistika jednotlivých součástí, spojením vzniká makrologistika

Metalogistika

- činnosti různých organizací, podniků, které se utváří mezi makro a mikro

Další členění
- podniková, mezipodniková, průmyslová, nákupní, skladová, dopravní, marketingová

PODNIKOVÁ LOGISTIKA A JEJÍ CÍLE

Předmět činnosti
- výzkum a řízení toků materiálu, zb. a služeb a s nimi spojených informací

- zabezpečení bezporuchového zásobování mat., zb. a služeb, včetně odsunu odpadů
- realizace čas., prostorových a eko vykonávajících manipulací s mat., zb. a službami
- realizace dodávek zákazníkům tak, aby byly udrženy existující vztahy a získání dalších

Hlavní znaky
- vytváření komunikačních a rozhodovacích vazeb v org. formě podnikání

Další stránky oběhu zboží

ekonomická: platné eko a legislativní nástroje, cíle, relace popt.a nab., cen., fin. a úvěr. pol.
- komerční: zaměření na nákup a prodej, tj. průzkum trhu, obchodní politika
- organizačně-řídící: materiálně technické podmínky oběh. procesů, tj. řízení oběh. procesů, územní rozlišování obchodní sítě, na různých úrovních, kvalita používané technologie

Cíl
- rychlost, včasnost, spolehlivost pohybu zboží a hlavně minimalizace fondové, energetické, eko a ekologické náročnosti

Funkce
- souhrnný čas doby oběhu, tj. od signálu konečné spotřeby popt. až do okamžiku uspokojení

konečný spotřebitel
t6 obchodník t0
t5 odbyt, sklad t1
t4 vl. výrobní jednotka t2
t3

OBĚH ZBOŽÍ V LOGISTICKÉM POJETÍ

Podstata
- změna vyprodukovaného spol. produktu na konkrétní podobu urč. hodnot odb.

Obsah
- fyzický pohyb jednotlivých užitných hodnot, tj. jejich věcná, prostorová a časová příprava na změnu

Konkrétní projev
- materiální toky: organizovaný pohyb konkrétních druhů mat. v prostoru a čase (vl. pohyb v prostoru, skladování hotových výrobků, příprava a změna výr. sortimentu na odbytový)
- informační toky: organizovaný pohyb konkrétních druhů informací v prostoru a čase, obsahují nabytí, zpracování, přenášení údajů

Nosné realizační podsystémy oběhu zboží
- doprava, manipulace, balení, skladování, procesy informační, řídící a komunikační

80. léta – individualizace poptávky

dodavatelé, obchod a výrobci byli vtlačeni do trojúhelníku

kvalita
snižování nákl. zvyšování pružnosti
- dominantním vrcholem se postupně stávaly – kvalita » snižování nákladů » zvyš. pružnosti

Vstup logistiky do 21. století
- logistika se musí stát rovnocennou součástí strategického řízení podniku (ne jen obslužnou fcí)
- logistika vytváří globální integrované procesní řetězce (horizontální integrace)
- funkční struktury podniku se mění ve struktury procesní a zahrnují i nepodn. struktury
- logistika paralyzuje svou strategii v souladu se strategií podniku, tj. v souladu požadovaných logistických služeb s optimální logistikou N
- logistika je časově vztažené umisťování zdrojů do strategie řízených integrovaných řetězců za účelem uspokojení některých potřeb

Vývoj pojetí logistiky

začátek logistiky: distribuce (distribuce výstupní produkce)
- 60. léta v USA: homogenní poptávka (problém zásob neexistoval)
- 70. léta: mezinárodní konkurence (Japonsko)
- podniky hledají N-rezervy (v zásobách)
- trh se dělí na segmenty dle koupěschopnosti
- je nutné zvýšit produktivitu, snížit ceny standardních výrobků
- hledají se cesty inovací

Aspekty logistiky 80. let
- logistika reaguje na požadavky trhu, a to integrovaně
- logistika reaguje plánovitě, tj. předvídatelně
- těžištěm je reagovat cenou, tj. s min. nákl. » zvyšování úrovně služeb zákazníkům se stalo nástrojem konkurenčního boje
- zákazníkovy preference: spolehlivost dodání, úplnost dodávek, dodací lhůta

Charakteristika 80. let

- vznik flexibilních továren
- rychlé seřízení výrobního zařízení
- min. vnitrozávodní přeprava a manipulace
- plynulost procesů (min. částečných ztrát)
- snižování nv při konstantních N na rozsah výroby
- zvýšení investování stavebnicového charakteru
- nové informační technologie

Aspekty logistiky 90. let
- tvorby nových potřeb s orientací na kvalitu života
- přechod od kontinuálního a předvídatelného vývoje k vývoji turbulentnímu
- změna ve strategii podniků ne lépe, ale jinak, tj. ne uvnitř a zpět, ale ven a dopředu
- přímý marketing sledující konkrétní zákazníky včetně zpětné vazby
- integrace zákazníků do procesu vytváření nových výrobků a služeb

Důsledek segmentace trhu
- širší uplatnění logistiky, tj. z distribuce na výrobu a zásobování

Historický vývoj logistiky

etymologicky: z řeckých slov logos – počítání, logistos – myšlení, logistikon – důmysl

Historie logistiky
1. ve vojenství
- v době byzantského císaře Leontose VI. (886 – 911)
- v 19. stol. švýcarský generál Antoine – Henri Jomini v díle „Náčrt vojenského
umění“, r. 1837
- Napoleonské války, francie
- ve všech vojenských aplikacích šlo o vytvoření přepravních řetězců pro zásobování zbraněmi a pohybu vojsk z hlediska prostoru a času
2. v hospodářské oblasti
- USA, kolem r. 1917
- před r. 1950: činnosti řešeny izolovaně
- 1950 – 1970: logistika fyzické distribuce
- po r. 1970: integrovaná logistika

LOGISTICKÉ PORADENSTVÍ

- poradenství může být zaměřené na jakoukoliv logistickou část
- většinou se na to najímá firma
- fáze:
• přípravná – seznamování s podnikem, zjišťování stavu
• analytická – sběr informací
• syntetická – nalézt optimální komunikační formu
• implementační – zavedení a kontrola

SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ – SKLADOVÁNÍ
- základní úkoly:
• optimalizace skladování a kontroly zásob
• spolupráce při obstarávání materiálu
• kvantitativní i kvalitativní přejímka zboží
• příprava zboží pro výrobu nebo expedici
- moderní skladové hospodářství by mělo vyházet z těchto logistických koncepcí:
• minimalizace množství zboží ve skladech a snížení počtu skladovacích stupňů
• zboží skladovat spíše u dodavatelů
• rozčlenění zásob na obratové a pojistné složky
• obratová složka přímo k výrobním zařízením s využitím JIT
• předcházení ztrátám a optimalizace nákladů na skladování

- členění skladů dle následujících hledisek:

• stavební hledisko: kryté, polokryté, otevřené sklady
• dle povahy provozu: hlavní, vedlejší, průběžné
• dle druhu skladovaných zásob: surovin, zákl. a pomocného materiálu, nářadí, náhradních dílů, paliva
• dle umístění a hlavní funkce: ústřední, pobočné
• podle distribuce: provozní, centrální, regionální, expediční


Použitá literatura:
HOBZA, M., ŠAFAŘÍK, L.: Logistika, Gaudeamus, 2002

GATEWAY

používá se v městské (city) logistice
- na kraji města jsou brány pro dekomponaci velkých zásilek, kam je sváženo zboží pro město
- v branách se zboží překládá do menších zásilek pro danou část města a případně také pro další brány v dalším sledu (kruh) blíže k centru
- pomáhá odstranit těžkou nákladní dopravu z centra města a zásobovat oblasti, kam těžká nákladní doprava nesmí

LOGISTICKÝ CONTROLLING
- k zajištění a odstranění případných nedostatků při činnosti přispívá vhodný systém sledování logistických procesů a zpětných vazeb pro kontrolu a úpravu jejich realizace => přispívá tak k udržení žádoucího stavu
- zabezpečuje permanentní kontrolu hospodárnosti tím, že porovnává plán se skutečností a upozorňuje na nežádoucí vývoj
- mimořádnou úlohu má sledování logistických výkonů a nákladů
- systém evidence: dokonalý systém evidence je nezbytným předpokladem pro úspěšné plánování a řízení logistických procesů; musí trvale sledovat a vykazovat všechny potřebné údaje o nákladech a výkonech
- návrh evidence: vymezení logistických procesů + klasifikace logistických nákladů + stanovení vhodných ukazatelů vyjadřujících vztah výkonů a nákladů
- návrh je realizován v těchto oblastech: formování logistického informačního managementu; ovlivňování tvorby logistického plánu; provádění logistické kontroly

- proces controllingu:

• stanovení operativních cílů – realistických a kvantifikovatelných
• vymezení rozsahu měření, veličiny, ukazatele a postupy měření
• analýza odchylek plánu od skutečnosti
• opatření pro změnu nežádoucího stavu, určení odpovědných osob a závazných lhůt
• výkaz dosažených výsledků
- nejdůležitějsí obecné ukazatele:
• strukturní a rámcové (objem a struktura výkonů; počty a kapacity technických prostředků; vzniklé
náklady při jejich nasazení)
• komplexnější (ukazatele produktivity, hospodárnosti, jakosti)
- konkrétní logistický controlling je značně ovlivňován oborem činnosti, politikou podniku => tomu odpovídá i zvolený systém ukazatelů
- předností správně sestavené soustavy je velká přehlednost a možnost výběru pouze potřebných informací, proto je nutné při sestavování zvážit: jak jsou sledované údaje potřebné a použitelné, zda dobře vystihují problematiku, jaké se u nich mohou vyskytovat chyby a jaké s nimi jsou již zkušenosti, z jakých zdrojů je budeme zjišťovat a kdo a vyhodnocovat a zodpovídat

2) Plánování výrobních zdrojů (MRP II)

- rozšíření a prohloubení MRP o stránky finanční, marketingové, nákupní a kontrolní
- výsledkem jsou nejen materiálové, ale i kapacitní plány
- realizace MRP II minimalizuje přesčasovou práci, omezuje mimořádné dodávky, snižuje zásoby a zvyšuje jejich obrat
- systém MRP II je administrativně náročný na zavedení i údržbu
- rozšíření používání systémů MRP a MRP II umožnilo nástup PC

3) Uvolňování zakázek orientované na vytížení (BOA)
- pracuje na principu vytěžovacího řízení, kdy na průběh výrobního procesu je pohlíženo stochasticky
- jako řídící veličina se používá zásoba na pracovišti
- průběžná doba na všech pracovištích musí být v průměru stejná
- předpokladem použití BOA je znalost termínů odvádění zakázek, disponování potřebným materiálem, znalost kapacit atd.

4) Systém řízení úzkých míst (OPT)

- vznikající úzká místa mají podstatný vliv na průběh výroby
- identifikací a optimálním využitím úzkých míst může být zajištěno zlepšení průměrného využití všech výrobních prostředků, snížení průběžných dob, snížení počtu pracovníků
- rozhodujícím prvkem je sestavení síťového grafu výroby rozděleného na kritickou a nekritickou oblast

5) Just In Time

6) Kanban

7) Systém tlaku
- podstatou je optimální využívání zdrojů a prodejní strategie: prodat vše, co se vyrobí => výsledkem bývá přebytek zboží, plné sklady => omezení produkce => navýšení až když bude trh výrobě nakloněn

8) Systém tahu
- vyžaduje neustálé informace o stavu trhu
- flexibilita výroby + rychlost distribuce + přesné informace => sklady lze úplně zrušit nebo omezit tak, že slouží jen jako úložiště před přeložením na jiný dopravní prostředek

Přehled modelů pro řízení zásob

A/ Náhodné doplňování – používá se zřídka (např. velikost skládky odpadu)
B/ Regulovatelné doplňování – týká se převážné většiny materiálů
a) modely deterministické – malá míra náhodnosti
 rovnoměrná potřeba
 proměnlivá potřeba
b) modely stochastické – velká míra náhodnosti
 dynamické – předpokládají opakovatelnost doplňování
• stacionární – potřeba v čase nepodléhá sezónním ani jiným vlivům, které by ovlivnily její
trend
* volné objednací termíny
* pevné objednací termíny
• nestacionární – počítá s různými trendy i s řadou expertních dat, vkládaných uživateli
* volné objednací termíny
* pevné objednací termíny
 statické – jednorázové doplnění

Metoda ABC

= metoda řízení zásob
- zásoby se rozdělí do 3 skupin:
A = ty druhy materiálu, jejichž hodnota představuje rozhodující podíl na celkové roční spotřebě => 15 %
druhů mat. + 60 % podíl na spotřebě v této skupině se plánuje stav zásob na základě propočtu norem
B = ty druhy materiálu, u nichž je krátká lhůta mezi vyhotovením objednávky a jejím vyřízením => 20 %
druhů materiálu + 20 % podíl na spotřebě; v této skupině se plánuje stav zásob na základě minimální
zásoby, při které je třeba vystavit objednávku
C = 65 % druhů materiálu + 20 % podíl na spotřebě; jejich zásoba se plánuje souhrnnou peněžní částkou;
nákup zásob se provádí podle požadavků jednotlivých útvarů podniku

Signalizační úroveň stavu zásob = je třeba vystavit objednávku

Optimální velikost dodávky (Campův vzorec):

Grafické znázornění optimální objednávky:
Náklady celkové náklady

náklady na skladování

náklady na dodávku
Počet kusů v dodávce
Ekonomicky optimální dávka
Systémy plánování a řízení výroby:
1) Plánování požadavků na materiál (MRP)
- určení bodu objednávky + stanovení velikosti dodávky
- podmínkou zavedení jsou normy spotřeby materiálu
- není orientováno na minimalizaci nákladů na zásobování, ale na minimalizaci zásob

b) náklady na skladování

• obětované náklady příležitosti
• ztráty vzniklé skladováním
• náklady na ošetřování zásob
• náklady na údržbu a odpisy budov, regálů, palet a kontejnerů, pojištění (je-li možné skladovací prostory pronajmout)
c) náklady vyvolané nedostatkem zásob
- je-li možno na nedostatek reagovat více způsoby, uvedeme jen ten nejméně nákladný
- při výpadku výroby sice klesnou tržby, ale uspoří se velká část variabilních nákladů
- shánění náhradního materiálu => zvyšují se náklady na telefonování, cestovné
- probíhá náhradní výroba na sklad => vyčíslení ztráty by bylo chybou

Základní úkol všech systémů řízení zásob = stanovení optimální velikosti dávky

b) pojistné zásoby

- působí jako rezerva pro případy, když je např. spotřeba vyšší než předpokládaná
c) technologické zásoby
- jsou tvořeny materiály, které lze použít až po určité době „zrání“
d) ostatní zásoby
• zásoby na cestě = materiály, které byly odeslány, ale dosud nebyly převzaty v místě určení
• spekulativní zásoby = suroviny a materiály, u nichž výrobce předpokládá takový nárůst cen, že je pro něho ekonomicky výhodné je koupit
• neupotřebitelné zásoby = zbytek po ukončených výrobách; je třeba je zhodnotit

- náklady ovlivňující zásobovací systémy:
a) náklady na doplnění zásob
- s doplněním zásob souvisí řada administrativních činností (uzavření smlouvy, vystavení objednávky, příjem zboží, kontrola jakosti, doklady, skladová evidence, ...)
- jedná se pouze o fixní náklady na jeden případ

 celkové náklady ...

 celkové náklady na návoz s jejich rostoucím počtem stoupají a současně klesají rozvozové náklady k zákazníkům
 při rostoucím počtu distribučních skladů rychle rostou celkové skladovací náklady
Náklady

celkové distribuční náklady
Rozvoz min.náklady
Návoz

Náklady na skladování


Počet skladů
Optimální počet skladů

Hlavní součásti fyzické distribuce:

ZÁSOBOVACÍ LOGISTIKA
- zásoby umožňují:
• plynulý chod výroby bez vážných výkyvů, které mohou být způsobeny přechodnými poruchami na straně dodavatele
• optimální rozsah výrobních dávek
• schopnost pružně reagovat na změnu poptávky
- v podniku se zásoby i vytvářejí => dílčí výstupy výrobního procesu (polotovary, díly, ...)
- nezbytné je i udržování zásob hotových výrobků pro uspokojení kolísavé potřeby zákazníků
- podle účelu rozlišujeme zásoby:
a) oběžné zásoby
- slouží k pokrytí potřeb výroby zejména materiály nebo předměty postupné spotřeby
- dodávka je realizována v okamžiku, kdy je spotřebována poslední část předešlé dodávky

Zpracování objednávek

- k tomu, aby byly rychle, včas a kvalitně zpracovány, je třeba mít v předstihu dostatek informací (marketing, statistika, prognostika)
- je nutné přesně dodržet dohodnuté podmínky
- k zákazníkům včas a s minimálními náklady
- rychloobrátkové levné výrobky by měly být v regionálních skladech (dodávaní z regionálních skladů)
- drahé pomaluobrátkové výrobky by měly být skladovány v centrálních skladech
Distribuční náklady
• náklady na dopravu do distribučních skladů a mezi nimi = návoz zboží
• náklady na distribuci zboží k zákazníkovi = rozvoz zboží
• náklady na zásoby a vedení skladů
- mezi jednotlivými náklady platí tyto vztahy:
 jednotkové náklady na návoz zboží jsou výrazně nižší než na rozvoz zboží
 celkové dopravní náklady klesají při větších expedičních množstvích zboží
 celkové náklady na skladování stoupají při větších množstvích současně dodávaného zboží

- ve veřejné osobní dopravě dochází k těmto změnám:

• snižuje se její ztrátovost
• ruší se nehospodárné spoje => zhoršuje se však dopravní obsluha některých odlehlejších míst
- veřejnou hromadnou dopravu platí její uživatelé, ale stát a regionální organizace by na ni měly přispívat, aby omezily nežádoucí rychlý rozvoj individuálního motorismu
- uplatnění logistických principů v osobní dopravě představuje významnou kvalitativní změnu
- je třeba rozvíjet integrovaný hromadný dopravní systém (IDS)
- v logistickém pojetí musí veřejná hromadná doprava nabízet kvalitní, rychlou a pravidelnou přepravu, na kterou vhodně navazují doplňkové služby za optimální cenu akceptovatelnou cestujícími => je třeba usilovat o to, aby veřejná hromadná doprava byla alespoň ve špičce výhodnější než individuální doprava
- kvalitu osobní přepravy lze zvýšit:
• snížením celkové doby, kterou cestující stráví na cestě => snížením doby přemístění (např. lepším umístěním zastávek, zkrácení čekání při přestupu apod.)
• pravidelnost spojení
• četnost spojů
• cestovní pohodlí
- je třeba také zvýšit propagaci nabízených služeb

DISTRIBUČNÍ LOGISTIKA

- spojovací článek mezi výrobou a zákazníkem
- zabývá se odbytem hotových výrobků
- cílem je dát k dispozici správné zboží na správné místo ve správný čas a kvalitě
- kvalitní distribuce je významných faktorem ovlivňujícím konkurenceschopnost zboží
- důležitá je rychlá reakce na objednávku
- kromě propagace tedy k získání zákazníka využíváme distribuci zboží a služeb s ní spojených
Řízení distribuce
- souhrn činností spočívající v plánování a usměrňování distribučních řetězců:
• tvorba distribuční struktury a plánování činností jednotlivých podsystémů
• zpracování objednávek
• zařazování jednotlivých výrobků do distribuce
• zvažování nákladů

Tvorba distribuční struktury

- je tvořena souborem organizačních jednotek a externích zprostředkovatelů
- je nutno zajišťovat kompletaci zboží, přepravu, skladování, manipulaci a komunikaci
- doprava je v nepřímé úměrnosti s počtem skladů
Vertikální struktura distribuce
- tvoří ji 4 sklady:
• provozní – ve výrobních jednotkách pro krátkodobé vyrovnávání požadovaného množství zboží
• centrální – nadřazené provozním, jejich málo a mají široký sortiment, v místě vyráběné produkce
• regionální – pohotovostní zásoby pro odbyt v určitém regionu
• expediční (odbytové) – nejnižší stupeň, decentralizovaný v odbytových oblastech, kde se dělí objednané výrobky a připravují pro zásobování zákazníků; produkty se značným odbytem
Horizontální struktura distribuce
- je dána:
• počtem skladů připadajících na jeden skladový stupeň
• volbou stanoviště skladů
• přiřazením skladů k jejich odbytovým oblastem

Doprava vnitřní (vnitropodniková)

- uskutečňuje se uvnitř dílem, provozoven a závodů specializovanými dopravními a manipulačními prostředky

Doprava vnější (mimopodniková)
- uskutečňuje se mimo prostory podniku na veřejných komunikacích při zásobování a distribuci zboží atd.
- podnik se musí rozhodnout, zda použije vlastní podnikovou dopravu nebo využije služeb jiných organizací (veřejná doprava)
a) vlastní podniková doprava
- výhody: je operativnější; může používat specializované dopr. prostředky; obsluha dopr. prostředků může být lépe seznámena s vlastnostmi přepravovaného materiálu a požadavky na jeho přepravu
- využívají se hlavně: silniční dopr. prostředky, nákladní auta, někdy i soukromé železniční vozy
- je třeba dbát na to, aby dopravní prostředky i řidiči byli plně využiti => jinak by to zvyšovalo N
- využití nákladních automobilů je možno sledovat z hlediska: využití času, kapacity, jízd


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

b) veřejná doprava

- využívá se častěji
- výhody: nižší náklady na zabezpečení přepravy v případě nízkého využití; možnost věnovat veškeré úsilí, finanční i lidské zdroje do své hlavní činnosti; možnost využívat i jiných druhů doprav než silniční

Zasílatelské (spediční) organizace => kromě přepravy zabezpečí i další služby (balení, skladování, poradenská činnost, nakládka, vykládka, ...)

Uplatnění logistických přístupů v osobní dopravě:
- v současné době roste zájem o osobní dopravu => projevuje se to však růstem individuálního motorismu a nákladní automobilové dopravy, což má negativní důsledky:
• vysoké nároky na budování silniční infrastruktury
• negativní vliv na životní prostředí
• nepravidelnosti v silniční dopravě
• pokles efektivnosti osobní dopravy
- je proto nutné to řešit => v nákladní dopravě rozvojem železniční a kombinované přepravy a v osobní dopravě rozšířením systémů veřejné hromadné dopravy

- podle velikosti zásilky:

• celovozová
• kusová
- podle pravidelnosti:
• pravidelná
• nepravidelná
- podle prostředí, ve kterém se realizuje:
• pozemní
• podzemní
• vodní
• vzdušná
• kosmická
- je třeba volit takový druh dopravy, který nejvíce vyhovuje požadavkům optimálního zajištění logistických distribučních řetězců

DOPRAVA nákladovost rychlost pružnost kvalita frekvence
Silniční Vysoká Vysoká Velmi vysoká Střední Velmi vysoká
Železniční Nízká Střední Nízká Velmi nízká Nízká
Vodní Velmi nízká Velmi nízká Nízká Střední Nízká
Letecká Velmi vysoká Velmi vysoká Vysoká Vysoká Nízká
Potrubní nízká nízká Velmi vysoká Velmi vysoká plynulá

- podle přemísťovaného objektu:

• osobní
• nákladní
- podle vztahu přepravce a dopravce:
• veřejná
• neveřejná
• individuální
- podle místa provozování
• vnitřní (vnitropodniková)
• vnější (mimopodniková)
- podle obsluhovaného území:
• vnitrostátní
• mezinárodní
- podle hromadnosti:
• hromadná
• nehromadná

- rozvoj dopravy sleduje ...

- rozvoj dopravy sleduje Mezinárodní institut pro aplikovanou systémovou analýzu IIASA (ČR členem) – koncepty: JIT, prodej dříve, než vyrobíš, integrovaná počítačová výroba, bezpapírové transakce, doprava pomocí výpočetní techniky, dopravní informatika
Přemísťovací proces (v dopravě obdoba výrobního procesu):
= vzájemně skloubené pracovní úkoly a procesy, pomocí nichž se uskutečňuje vlastní přemísťovací činnost
dopravy
- má 2 stránky:
a) dopravní proces = přemístění dopravních prostředků
b) přepravní proces = vlastní přemístění zboží a osob
- obě stránky se většinou uskutečňují současně => s pohybem dopravních prostředků se současně uskutečňuje i přemísťování zboží (osob)
- dopravce = provozovatel dopravy, zabezpečuje přemístění zboží (osob)
- přepravce = uživatel služeb dopravce (zákazník)
- významným prostředkem snížení nákladů na přepravu je odstranění nevyužité prázdné jízdy (aby nejezdily dopravní prostředky tam plné a zpátky prázdné => to významně zvyšuje N!)

- marketing = systém aktivit,...

- marketing = systém aktivit, přístupů a metod => cílem je zajistit podniku dlouhodobou prosperitu na základě efektivního prodeje výrobků a služeb => v dopravě = přepravní marketing
- důležitá je spolupráce pracovníků marketingu s pracovníky logistických útvarů dopravců + být v kontaktu se zákazníky (průzkum trhu)
- důležitý je výběr vhodného dopravce, který při únosné ceně zabezpečí přepravu, která bude optimálně odpovídat požadavkům odběratele a zvýhodní ho před konkurencí
Volba druhu dopravy:
- ve složitém dopravním systému fungují jednotlivé dílčí dopravy jako podsystémy
- základní členění dopravy:
• silniční a MHD
• železniční
• vodní (vnitrozemská i námořní)
• letecká
• nekonvenční (pásová, potrubní atd.)

zvláštnosti:

• dopravní výkon nelze skladovat
• zájem o služby dopravy vykazuje značnou časovou i směrovou nerovnoměrnost
• kapacita dopravních cest i prostředků musí odpovídat dopravním špičkám - doprava musí být předimenzována
• uskutečňuje se na rozsáhlých územích a sítích => značné nároky na řízení a spolupráci
• je závislá na rozvoji výroby a ekonomické situaci dané oblasti
• vyžaduje vysoké investiční náklady a dlouhou dobu návratnosti vložených investic
• doprava je provázaná (hlavně železniční)
- úroveň dopravy je ovlivněna:
• historickým vývojem
• ekonomickou úrovní dané oblasti
• geografickými podmínkami
• rozvojem mezinárodní spolupráce