ANGLICKÁ FORMA
předchozí zápisy byly málo podrobné
vznik velkých výrobních podniků
vznik specializovaných deníků
(deník výroby, deník odbytu,..)
předchůdce analytické evidence
tato forma neměla sborník
FRANCOUZSKÁ FORMA
- účetní doklady
- speciální deníky
- sborník
- hlavní kniha
roční sestavování rozvahy – od 18. stol – dříve to bylo jednou za 2 roky.
==> TABELÁRNÍ FORMA (DENÍK)
- spojoval dohromady deník a hlavní knihu; je to vlastně dlouhá tabulka
- nevýh: omezený počet účtů, fyzická velikost tabulky
- vhodné pro malé podniky
==> PROPISOVACÍ FORMY
- zápis z deníků průpisem přes kopírák na hlavní knihu
- nevýh: náročnost na precizní provedení
- výhody: menší pracnost
jmenovité formy dle autorů.
-------------------------------------------------------
vývoj účetních forem v době počítačů – viz Abeceda..-Kovanicová.
-------------------------------------------------------
JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ
JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ
účetní knihy: pro průběžné účetní záznamy;
Kniha pohledávek a závazků – věcné třídění dle jednotlivých dlužníků a věřitelů
Úvěrní deník – pro chronologic. přehled pohledávek a závazků.
Pokladní kniha – záznamy o příjmech a výdajích v hotovosti a na b. účtech.
Zásobníky – účtování o změnách stavu zásob, dlouh. maj. (často účt. naturálně)
Nevýhody: není to komplexní systém; knihy jednotlivých účtů nejsou provázány; není kontrola podvojným zápisem; jednoduché účetnictví průběžně nesleduje změny ve vlastním kapitálu.
Periodické záznamy 1x za rok – Popisník:
- soupis majetku a závazků, byl v jeho rámci zjišťován HV.
HV = kon. VL.KAP – poč. VL.KAP +- změny vkladů a výběry podnikatele
(koneč. VK představuje čistá aktiva; rozdílem kon. a poč. stavu VK se vlastně odečítá Σmaj – Σdluhů.
----------------------------------------------------------------------------
Účetní soustavy: podvojné úč., jednoduché úč, kamerální úč.
---------------------------------------------------------------------------
KAMERÁLNÍ ÚČETNICTVÍ
do roku 1955 u nás
pro rozpočtové organizace (jsou vázány příjmy a výdaji na vyšší rozpočet)
instituce pro výběr daní – „berňák“ (finanč. úřad)
- sledování plnění rozpočtu
- porovnávání rozp. se skutečným peněžním tokem
Kolik se má vybrat, kolik dlužník zaplatil
RUBRIKA
- příjmová
- výdajová
Účetní závěrka:
z rubrik – porovnání předepsaných příjmů a uskutečněných příjmů; porovnání předepsaných výdajů a uskutečněných výdajů. Porovnání skutečných příjmů a skutečných výdajů.
VIZ JANHUBA – KAMERÁLNÍ, JEDNODUCHÉ, - základy u zkoušky.
účetní knihy: pro průběžné účetní záznamy;
Kniha pohledávek a závazků – věcné třídění dle jednotlivých dlužníků a věřitelů
Úvěrní deník – pro chronologic. přehled pohledávek a závazků.
Pokladní kniha – záznamy o příjmech a výdajích v hotovosti a na b. účtech.
Zásobníky – účtování o změnách stavu zásob, dlouh. maj. (často účt. naturálně)
Nevýhody: není to komplexní systém; knihy jednotlivých účtů nejsou provázány; není kontrola podvojným zápisem; jednoduché účetnictví průběžně nesleduje změny ve vlastním kapitálu.
Periodické záznamy 1x za rok – Popisník:
- soupis majetku a závazků, byl v jeho rámci zjišťován HV.
HV = kon. VL.KAP – poč. VL.KAP +- změny vkladů a výběry podnikatele
(koneč. VK představuje čistá aktiva; rozdílem kon. a poč. stavu VK se vlastně odečítá Σmaj – Σdluhů.
----------------------------------------------------------------------------
Účetní soustavy: podvojné úč., jednoduché úč, kamerální úč.
---------------------------------------------------------------------------
KAMERÁLNÍ ÚČETNICTVÍ
do roku 1955 u nás
pro rozpočtové organizace (jsou vázány příjmy a výdaji na vyšší rozpočet)
instituce pro výběr daní – „berňák“ (finanč. úřad)
- sledování plnění rozpočtu
- porovnávání rozp. se skutečným peněžním tokem
Kolik se má vybrat, kolik dlužník zaplatil
RUBRIKA
- příjmová
- výdajová
Účetní závěrka:
z rubrik – porovnání předepsaných příjmů a uskutečněných příjmů; porovnání předepsaných výdajů a uskutečněných výdajů. Porovnání skutečných příjmů a skutečných výdajů.
VIZ JANHUBA – KAMERÁLNÍ, JEDNODUCHÉ, - základy u zkoušky.
AKRUÁLNÍ KONCEPT
• AKRUÁLNÍ KONCEPT
všechny transakce mají být zaúčtovány v době, kdy vznikly a nikoli v době, kdy se uskuteční příslušný příjem nebo výdaj, proto se HV počítá: HV = výnosy – náklady.
náklady a výnosy musí být srovnatelné časově – časové rozlišení, dohadné položky, rezervy. Výn. a nákl. musí být ve věcném souladu. Výnosy a náklady lze porovnávat jen když se vztahují ke stejným objemům produkce.
2 koncepce zjišťování HV:
vyprodukovaný HV – výnosy se přizpůsobují nákladům (úprava výnosů)
realizovaný HV – je zjišťován v rozvinutém rozvah. účetnictví – vztahuje se k výkonům které byly realizovány-tj. prodány, náklady se upravují podle výnosů.
• METODICKÁ STÁLOST MEZI OBDOBÍMI (KONZISTENTNOST) – ZÁSADA BILANČNÍ KONTINUITY
použití účetní metody musí být kontinuální (neměnné metody); konečná rozvaha min. roku je stejná jako poč. rozvaha násl. roku. Pokud se něco změní v účetní metodě (vážné důvody) – je nutné změny vyčíslit a uvést v příloze. Převodový můstek – jak na sebe čísla navazují (minulá a současná); zabezpečit porovnatelnost a přepočitatelnost – zásada bilanč. kontinuity.
• ZÁSADA OBJEKTIVITY
v účetnictví je používán často odhad (je subjektivní); porušením zásad je zmanipulování odhadů kvůli minimalizaci daní nebo naopak kvůli maximalizaci HV.
• ZÁSADA VÝZNAMNOSTI (MATERIÁLNOSTI)
aby bylo účetnictví efektivní, nemá cenu se zabývat nedůležitými drobnostmi; např. oddělení části aktiv do zásob (kvůli jejich nízké ceně)
• PŘEDNOST OBSAHU PŘED FORMOU
v rozvaze by měl být leasing – ale není; zvítězila zde forma (forma- právní předpisy- říkají že v rozvaze je jen to co mám ve vlastnictví. Najaté věci sice používám a jsou významnou součástí mého podnikání, ale nejsou zachyceny protože je nevlastním-ČR.
V jiných zemích se leasing v rozvaze objevuje.
• PŘEDPOKLAD OCEŇOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKOU
veškeré hodnoty v účetnictvím jsou vyjadřovány peněžně
• PŘEDPOKLAD STABILNÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKY
peníze jsou stabilním měřítkem hodnot (neuvažuje se existence inflace – účetnictví by na ni muselo reagovat např. změnami ocenění), pozor též na stabilitu měnového kurzu
• ZÁSADA HISTORICKÉ CENY
z toho, že jsou peníze stabilním měřítkem hodnot vyplývá, že si můžeme dovolit ocenit aktiva na základě původní ceny (pořizovacích výdajů).
• ZÁSADA OPATRNOSTI
souvisí s oceňováním – smíme vykázat pouze jisté zisky, ztráty všechny hrozící (pravděpodobné). Při snížení tržní hodnoty aktiva snížíme jeho účetní hodnotu, při zvýšení můžeme jít max. do výšky původní ceny. Nepřeceňovat aktivum – protože ho ještě neprodáváme – zisk ještě není realizovaný.
všechny transakce mají být zaúčtovány v době, kdy vznikly a nikoli v době, kdy se uskuteční příslušný příjem nebo výdaj, proto se HV počítá: HV = výnosy – náklady.
náklady a výnosy musí být srovnatelné časově – časové rozlišení, dohadné položky, rezervy. Výn. a nákl. musí být ve věcném souladu. Výnosy a náklady lze porovnávat jen když se vztahují ke stejným objemům produkce.
2 koncepce zjišťování HV:
vyprodukovaný HV – výnosy se přizpůsobují nákladům (úprava výnosů)
realizovaný HV – je zjišťován v rozvinutém rozvah. účetnictví – vztahuje se k výkonům které byly realizovány-tj. prodány, náklady se upravují podle výnosů.
• METODICKÁ STÁLOST MEZI OBDOBÍMI (KONZISTENTNOST) – ZÁSADA BILANČNÍ KONTINUITY
použití účetní metody musí být kontinuální (neměnné metody); konečná rozvaha min. roku je stejná jako poč. rozvaha násl. roku. Pokud se něco změní v účetní metodě (vážné důvody) – je nutné změny vyčíslit a uvést v příloze. Převodový můstek – jak na sebe čísla navazují (minulá a současná); zabezpečit porovnatelnost a přepočitatelnost – zásada bilanč. kontinuity.
• ZÁSADA OBJEKTIVITY
v účetnictví je používán často odhad (je subjektivní); porušením zásad je zmanipulování odhadů kvůli minimalizaci daní nebo naopak kvůli maximalizaci HV.
• ZÁSADA VÝZNAMNOSTI (MATERIÁLNOSTI)
aby bylo účetnictví efektivní, nemá cenu se zabývat nedůležitými drobnostmi; např. oddělení části aktiv do zásob (kvůli jejich nízké ceně)
• PŘEDNOST OBSAHU PŘED FORMOU
v rozvaze by měl být leasing – ale není; zvítězila zde forma (forma- právní předpisy- říkají že v rozvaze je jen to co mám ve vlastnictví. Najaté věci sice používám a jsou významnou součástí mého podnikání, ale nejsou zachyceny protože je nevlastním-ČR.
V jiných zemích se leasing v rozvaze objevuje.
• PŘEDPOKLAD OCEŇOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKOU
veškeré hodnoty v účetnictvím jsou vyjadřovány peněžně
• PŘEDPOKLAD STABILNÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKY
peníze jsou stabilním měřítkem hodnot (neuvažuje se existence inflace – účetnictví by na ni muselo reagovat např. změnami ocenění), pozor též na stabilitu měnového kurzu
• ZÁSADA HISTORICKÉ CENY
z toho, že jsou peníze stabilním měřítkem hodnot vyplývá, že si můžeme dovolit ocenit aktiva na základě původní ceny (pořizovacích výdajů).
• ZÁSADA OPATRNOSTI
souvisí s oceňováním – smíme vykázat pouze jisté zisky, ztráty všechny hrozící (pravděpodobné). Při snížení tržní hodnoty aktiva snížíme jeho účetní hodnotu, při zvýšení můžeme jít max. do výšky původní ceny. Nepřeceňovat aktivum – protože ho ještě neprodáváme – zisk ještě není realizovaný.
ÚČETNÍ FORMY – VÝVOJ
ÚČETNÍ FORMY – VÝVOJ
ITÁLIE V 15. stol (renesance)
Luca Pacioli – mnich, všestranně zaměřený, vydal popis účetních zápisů benátských kupců – ITALSKÁ FORMA – způsob vedení účetních zápisů;
jaké úč. knihy používali?
jaké zápisy do ní vkládali?
Byla to přepisovací forma – opakovala zápisy;
účetní knihy – memoriál – k zaznamenání zápisu o uskutečnění transakce.
hlavní kniha – pohledávka vůči někomu, úbytek zboží
deník – opsáno z hlavní knihy
tato forma je nepřehledná, málo průkazná při soudních sporech
ITÁLIE V 18. stol – NOVÁ ITALSKÁ FORMA
- stále přepisovací, ale byly vynalezeny účetní doklady; zvýšení průkaznosti;
- účetní doklady ==> hlavní kniha.
- chronologické zápisy – deník
Deník
- úvěrní (pohledávky a závazky)
- pokladní (peněžní transakce)
výhoda: přehlednost, nevýh: stále velmi pracné
NĚMECKÁ FORMA
- přepisovací
- použití účetních dokladů
- pokladní, úvěrní deník
- mezi deníky a hlavní knihu přibyl „sborník“
Do hlavní knihy se zapíšou všechny změny jednou částkou.
výhody – snížená pracnost.
ITÁLIE V 15. stol (renesance)
Luca Pacioli – mnich, všestranně zaměřený, vydal popis účetních zápisů benátských kupců – ITALSKÁ FORMA – způsob vedení účetních zápisů;
jaké úč. knihy používali?
jaké zápisy do ní vkládali?
Byla to přepisovací forma – opakovala zápisy;
účetní knihy – memoriál – k zaznamenání zápisu o uskutečnění transakce.
hlavní kniha – pohledávka vůči někomu, úbytek zboží
deník – opsáno z hlavní knihy
tato forma je nepřehledná, málo průkazná při soudních sporech
ITÁLIE V 18. stol – NOVÁ ITALSKÁ FORMA
- stále přepisovací, ale byly vynalezeny účetní doklady; zvýšení průkaznosti;
- účetní doklady ==> hlavní kniha.
- chronologické zápisy – deník
Deník
- úvěrní (pohledávky a závazky)
- pokladní (peněžní transakce)
výhoda: přehlednost, nevýh: stále velmi pracné
NĚMECKÁ FORMA
- přepisovací
- použití účetních dokladů
- pokladní, úvěrní deník
- mezi deníky a hlavní knihu přibyl „sborník“
Do hlavní knihy se zapíšou všechny změny jednou částkou.
výhody – snížená pracnost.
ÚČETNÍ UZÁVĚRKA
ÚČETNÍ UZÁVĚRKA
- konečná rozvaha, konečný účet rozvažný; uzavření účtů
ad ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
- ROZVAHA
- VÝSLEDOVKA
- CASH FLOW (PENĚŽNÍ PŘÍJMY A VÝDAJE)
- VÝKAZ O ZMĚNÁCH VK
- PŘÍLOHA K ÚČETNÍM VÝKAZŮM
ad Cash flow – peněžní toky se rozdělují na 3 části:
- provozní
- finanční (většinou +)
- investiční (většinou -)
nečlení vlastní kapitál
nečlení kumulované výdělky do fondů
ad PŘÍLOHA K ÚČ. VÝKAZŮM
- vysvětluje obsah účetních výkazů
- popis podniku, info o počtu zaměstnanců
- účetní postup daného podniku
REZERVA – budoucí závazek podniku – v rozvaze jako součást dlouhodobých dluhů; tvoří se zvyšováním nákladů – znamená zhoršení HV.
REZERVNÍ FOND – tvoří se ze zisku (z HV), je součástí vlastního kapitálu, je určen na úhradu ztrát; úhrada ztráty je pouze přesun v rámci vlastního kap.
- konečná rozvaha, konečný účet rozvažný; uzavření účtů
ad ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
- ROZVAHA
- VÝSLEDOVKA
- CASH FLOW (PENĚŽNÍ PŘÍJMY A VÝDAJE)
- VÝKAZ O ZMĚNÁCH VK
- PŘÍLOHA K ÚČETNÍM VÝKAZŮM
ad Cash flow – peněžní toky se rozdělují na 3 části:
- provozní
- finanční (většinou +)
- investiční (většinou -)
nečlení vlastní kapitál
nečlení kumulované výdělky do fondů
ad PŘÍLOHA K ÚČ. VÝKAZŮM
- vysvětluje obsah účetních výkazů
- popis podniku, info o počtu zaměstnanců
- účetní postup daného podniku
REZERVA – budoucí závazek podniku – v rozvaze jako součást dlouhodobých dluhů; tvoří se zvyšováním nákladů – znamená zhoršení HV.
REZERVNÍ FOND – tvoří se ze zisku (z HV), je součástí vlastního kapitálu, je určen na úhradu ztrát; úhrada ztráty je pouze přesun v rámci vlastního kap.
ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):
• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):
• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“
SLOŽKY VÝSLEDOVKY
SLOŽKY VÝSLEDOVKY:
- provozní (té se „úpravy“ týkaly)
- finanční
- mimořádná
Obdobný obrázek při snížení NV (na opačných stranách účtů):
N-úprava nákladů / NV (výrobky) resp. V-úprava výn. / NV (výrobky)
KONTROLNÍ PRVKY ÚČETNICTVÍ:
- inventarizace
- předvaha
- soupiska analytické evidence
(sestavovány nejčastěji na konci roku)
- někdy též sestavovány během roku;
je to formální a věcná kontrola účetních dokladů.
INVENTARIZACE (metodický prvek)
- je nástrojem věcné kontroly, význam: zjišťuje soulad skutečnosti a účetních informací.
druhy a fáze inventarizace:
fyzická inventura; dokladová invent.
==> zjištění skutečného stavu
použití dokl. invent. – při ověření stavu pohledávek a závazků, stavu na běž. účtě, stavu finančního majetku, cenných papírů – tj. tam, kde nemá smysl sčítat fyzicky počet.
Porovnání skutečnosti s účetním stavem – výsledek:
1) VŠECHNO V POŘÁDKU – účetní stav = skutečnost
2) NĚCO CHYBÍ – účetní stav > skutečnost
Manko do normy – tam, kde může kvůli fyzické podstatě dojít k přirozeným úbytkům. (fyzikální jev – norma – nesmí ho překročit – např. odpařování, rozprášení); takové manko se účtuje do spotřeby materiálu.
Manko nad normu – účtuje se na nákladový účet manka a škody. Většinou je pak předepsán někomu do odpovědnosti.
3) NĚCO PŘEBÝVÁ – jde o mimořádný VÝNOS; např. nám dodavatel omylem dodal více zboží – pokud jsme fair, měli bychom mu to vrátit.
4) ROZDÍL OCENĚNÍ – účetní ocenění neodpovídá tržní hodnotě majetku (měli bychom upravit ocenění, tak aby nepřevyšovalo tržní hodnotu..)
Po zjištění rozdílů začíná analýza příčin rozdílů:
možné příčiny-
- zapomněli jsme zaúčtovat doklad (řešení – zaúčtujeme později)
- jiné případy (zjistit příčinu a rozhodnout co s tím)
Následuje uvedení do souladu se skutečností – účetní vypořádání inventarizačních rozdílů; také opatření k nápravě (např. vyhodím z podniku toho skladníka, co krade..)
- provozní (té se „úpravy“ týkaly)
- finanční
- mimořádná
Obdobný obrázek při snížení NV (na opačných stranách účtů):
N-úprava nákladů / NV (výrobky) resp. V-úprava výn. / NV (výrobky)
KONTROLNÍ PRVKY ÚČETNICTVÍ:
- inventarizace
- předvaha
- soupiska analytické evidence
(sestavovány nejčastěji na konci roku)
- někdy též sestavovány během roku;
je to formální a věcná kontrola účetních dokladů.
INVENTARIZACE (metodický prvek)
- je nástrojem věcné kontroly, význam: zjišťuje soulad skutečnosti a účetních informací.
druhy a fáze inventarizace:
fyzická inventura; dokladová invent.
==> zjištění skutečného stavu
použití dokl. invent. – při ověření stavu pohledávek a závazků, stavu na běž. účtě, stavu finančního majetku, cenných papírů – tj. tam, kde nemá smysl sčítat fyzicky počet.
Porovnání skutečnosti s účetním stavem – výsledek:
1) VŠECHNO V POŘÁDKU – účetní stav = skutečnost
2) NĚCO CHYBÍ – účetní stav > skutečnost
Manko do normy – tam, kde může kvůli fyzické podstatě dojít k přirozeným úbytkům. (fyzikální jev – norma – nesmí ho překročit – např. odpařování, rozprášení); takové manko se účtuje do spotřeby materiálu.
Manko nad normu – účtuje se na nákladový účet manka a škody. Většinou je pak předepsán někomu do odpovědnosti.
3) NĚCO PŘEBÝVÁ – jde o mimořádný VÝNOS; např. nám dodavatel omylem dodal více zboží – pokud jsme fair, měli bychom mu to vrátit.
4) ROZDÍL OCENĚNÍ – účetní ocenění neodpovídá tržní hodnotě majetku (měli bychom upravit ocenění, tak aby nepřevyšovalo tržní hodnotu..)
Po zjištění rozdílů začíná analýza příčin rozdílů:
možné příčiny-
- zapomněli jsme zaúčtovat doklad (řešení – zaúčtujeme později)
- jiné případy (zjistit příčinu a rozhodnout co s tím)
Následuje uvedení do souladu se skutečností – účetní vypořádání inventarizačních rozdílů; také opatření k nápravě (např. vyhodím z podniku toho skladníka, co krade..)
PŘEDVAHA (ad kontrolní prvky)
PŘEDVAHA (ad kontrolní prvky)
- nástroj formální kontroly účetnictví; význam předvahy:
1) ověří, zda byla dodržena podvojnost účetních případů
2) ve spolupráci s deníkem ověří úplnost účetních zápisů
předvaha je soupis veškerých syntetických účtů hlavní knihy
Po uzavření rozvahy jsou celkem na obou stranách (MD a D) stejné částky. Platí tato kontrola:
• suma počátečních zůstatků MD a D odpovídá rozvahové sumě A, P
• díky rovnosti A=P v jakémkoli okamžiku platí to, že součet obratů všech účtů (A,P,N,V) na straně MD = součtu obratů všech účtů na straně D
• pravidlo ∑MD = ∑D platí i ve sloupci „součty“.
• Pokud došlo celkově k zvýšení stavu aktiv, muselo dojít i ke stejnému celkovému zvýšení pasiv (uvažujme že N znamenají úbytek HV tedy úbytek pasiv; V naopak zvyšují HV tedy zvyšují P).
• položka MD ve sloupci součty – položka D ve sloupci součty (resp. u pasiv v obráceném pořadí) = konečný zůstatek účtu; Také platí PZ + přírůstkové obraty – úbytkové obraty = KZ (platí u každého jednotlivého účtu i celkem).
Obratová předvaha – obsahuje jen změny obratu
Obrat – součet změn účtů za dané období
Deníkový obrat = ∑obratů MD = ∑obratů D
Předvaha – dobrý start pro kontrolu účetní jednotky; z rozvahy to nepoznám (jsou tam jen součty).
Soupiska analytické evidence – ověřuje, zda součet zůstatků analyt. účtů k příslušnému účtu dává zůstatek příslušného účtu.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
- komunikace úč. dokladů s uživateli
- nástroj formální kontroly účetnictví; význam předvahy:
1) ověří, zda byla dodržena podvojnost účetních případů
2) ve spolupráci s deníkem ověří úplnost účetních zápisů
předvaha je soupis veškerých syntetických účtů hlavní knihy
Po uzavření rozvahy jsou celkem na obou stranách (MD a D) stejné částky. Platí tato kontrola:
• suma počátečních zůstatků MD a D odpovídá rozvahové sumě A, P
• díky rovnosti A=P v jakémkoli okamžiku platí to, že součet obratů všech účtů (A,P,N,V) na straně MD = součtu obratů všech účtů na straně D
• pravidlo ∑MD = ∑D platí i ve sloupci „součty“.
• Pokud došlo celkově k zvýšení stavu aktiv, muselo dojít i ke stejnému celkovému zvýšení pasiv (uvažujme že N znamenají úbytek HV tedy úbytek pasiv; V naopak zvyšují HV tedy zvyšují P).
• položka MD ve sloupci součty – položka D ve sloupci součty (resp. u pasiv v obráceném pořadí) = konečný zůstatek účtu; Také platí PZ + přírůstkové obraty – úbytkové obraty = KZ (platí u každého jednotlivého účtu i celkem).
Obratová předvaha – obsahuje jen změny obratu
Obrat – součet změn účtů za dané období
Deníkový obrat = ∑obratů MD = ∑obratů D
Předvaha – dobrý start pro kontrolu účetní jednotky; z rozvahy to nepoznám (jsou tam jen součty).
Soupiska analytické evidence – ověřuje, zda součet zůstatků analyt. účtů k příslušnému účtu dává zůstatek příslušného účtu.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
- komunikace úč. dokladů s uživateli
NÁKLADY podle IAS
NÁKLADY podle IAS (mezinár. účet. standardy)
defin:
- vznikají úbytkem aktiv nebo přírůstkem pasiv, který ovlivní hosp. výsledek
jiná defin:
- účelově (?účelně) vynaložená spotřeba výrobních činitelů na uskutečnění určité činnosti v podnikání.
Systém účtů využívající tokové účty nákl. a výnosů a zabezpečující druhové členění nákladů.
*odlišení od Nerozvinuté rozvahové účetnictví (nepouž. tokové účty):
Zjištění HV
- V a N musí být na stejný objem produkce
Pokud účtujeme úpravou výnosů, bude výsledek účtu ZS NV či ZS V uveden ve výsledovce ve výnosech. (a dojde k tomu že Výnosy se zvýší tak, jako by bylo prodáno všech 10 výrobků, které byly vyrobeny).
VÝNOSY dle IAS
- vznikají zvýšením aktiv nebo snížením pasiv, které ovlivní HV
- ekvivalent za uskutečněné služby, prodané zboží či výrobky.
moment uznání výnosu – udává ho realizační princip
výnos vzniká v momentě
- zaplacení (přijetí peněz)
- předání zboží, uskutečnění služby
- odeslání faktury
Zvláštní případy uznání výnosů:
např. ve stavebnictví: částečná fakturace, v návaznosti na rozpočet, zamčení části stavby??
např. prodej nastojato (o zemědělské půdě – jak leží i s výnosy např. obilí)
např. po splnění urč. podmínky
defin:
- vznikají úbytkem aktiv nebo přírůstkem pasiv, který ovlivní hosp. výsledek
jiná defin:
- účelově (?účelně) vynaložená spotřeba výrobních činitelů na uskutečnění určité činnosti v podnikání.
Systém účtů využívající tokové účty nákl. a výnosů a zabezpečující druhové členění nákladů.
*odlišení od Nerozvinuté rozvahové účetnictví (nepouž. tokové účty):
Zjištění HV
- V a N musí být na stejný objem produkce
Pokud účtujeme úpravou výnosů, bude výsledek účtu ZS NV či ZS V uveden ve výsledovce ve výnosech. (a dojde k tomu že Výnosy se zvýší tak, jako by bylo prodáno všech 10 výrobků, které byly vyrobeny).
VÝNOSY dle IAS
- vznikají zvýšením aktiv nebo snížením pasiv, které ovlivní HV
- ekvivalent za uskutečněné služby, prodané zboží či výrobky.
moment uznání výnosu – udává ho realizační princip
výnos vzniká v momentě
- zaplacení (přijetí peněz)
- předání zboží, uskutečnění služby
- odeslání faktury
Zvláštní případy uznání výnosů:
např. ve stavebnictví: částečná fakturace, v návaznosti na rozpočet, zamčení části stavby??
např. prodej nastojato (o zemědělské půdě – jak leží i s výnosy např. obilí)
např. po splnění urč. podmínky
KLASIFIKACE VÝNOSŮ
KLASIFIKACE VÝNOSŮ
- dle činností, ze kterých byly dosaženy
1) provozní
2) finanční
3) mimořádné (př. pojistné plnění)
Výsledovka za .... (např. rok 2001)
- účetní výkaz objasňující tvorbu HV
- člení se na různé formy – vertikální (finanční) – klade za sebou N a V a přitom je mezi sebou odečítá; - horizontální (účetní) – klade N a V vedle sebe. Levá strana (náklady + příp. zisk) = Pravá strana (výnosy + příp. ztráta). Výsledovka má tři části – provozní, finanční, mimořádná – zachycuje toky za účetní období.
KLASIFIKACE NÁKLADŮ V ÚČETNICTVÍ
1) CO bylo spotřebováno? – jaký druh výrobního činitele ==> druhové členění
2) PROČ, NA CO byly náklady vynaloženy – jaký účel ==> účelové členění (ks, transakce, kalkulační jednice obecně)
3) ==> členění podle místa vzniku, kde byly náklady vynaloženy (náklady vzniklé při výrobě, při odbytu..)
4) ==> členění podle odpovědnosti – kdo je za náklady odpovědný (náklady středisek)
(3 & 4 se ve výsledovce neobjeví – sleduje vnitropodnikové (manažerské) účetnictví.)
K tomu aby mohly být sledovány 2), 3), 4) je nutné používat minimálně ROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ – je to přípustné i dle EU, kde se připouští členění druhové i účelové. V Rozv. ROZV. účetnictví (RRÚ) členěném dle účelu se jednotlivé náklady (resp. výnosy) převedou do 1 účtu (Zisky a Ztráty z prodeje) – hosp. výsledek je pak jedno číslo – předtím jsou ale zaznamenány všechny „provozně procesní“ aktivity, v HV se objeví pouze realizované výkony a není třeba vyjadřovat změnu stavu (netřeba provádět úpravu kvůli věcné srovnatelnosti N a V).
Pro potřeby kalkulací se náklady člení na:
- přímé (přímo přiřaditelné, vztahující se ke každému konkrét. výrobku – např. materiál)
- režijní (souvisí se vznikem více výrobků najednou – výrobní rež.-např. odpisy haly; správní rež.-např. mzda ředitele; odbytová rež-např. reklama, balení.
- dle činností, ze kterých byly dosaženy
1) provozní
2) finanční
3) mimořádné (př. pojistné plnění)
Výsledovka za .... (např. rok 2001)
- účetní výkaz objasňující tvorbu HV
- člení se na různé formy – vertikální (finanční) – klade za sebou N a V a přitom je mezi sebou odečítá; - horizontální (účetní) – klade N a V vedle sebe. Levá strana (náklady + příp. zisk) = Pravá strana (výnosy + příp. ztráta). Výsledovka má tři části – provozní, finanční, mimořádná – zachycuje toky za účetní období.
KLASIFIKACE NÁKLADŮ V ÚČETNICTVÍ
1) CO bylo spotřebováno? – jaký druh výrobního činitele ==> druhové členění
2) PROČ, NA CO byly náklady vynaloženy – jaký účel ==> účelové členění (ks, transakce, kalkulační jednice obecně)
3) ==> členění podle místa vzniku, kde byly náklady vynaloženy (náklady vzniklé při výrobě, při odbytu..)
4) ==> členění podle odpovědnosti – kdo je za náklady odpovědný (náklady středisek)
(3 & 4 se ve výsledovce neobjeví – sleduje vnitropodnikové (manažerské) účetnictví.)
K tomu aby mohly být sledovány 2), 3), 4) je nutné používat minimálně ROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ – je to přípustné i dle EU, kde se připouští členění druhové i účelové. V Rozv. ROZV. účetnictví (RRÚ) členěném dle účelu se jednotlivé náklady (resp. výnosy) převedou do 1 účtu (Zisky a Ztráty z prodeje) – hosp. výsledek je pak jedno číslo – předtím jsou ale zaznamenány všechny „provozně procesní“ aktivity, v HV se objeví pouze realizované výkony a není třeba vyjadřovat změnu stavu (netřeba provádět úpravu kvůli věcné srovnatelnosti N a V).
Pro potřeby kalkulací se náklady člení na:
- přímé (přímo přiřaditelné, vztahující se ke každému konkrét. výrobku – např. materiál)
- režijní (souvisí se vznikem více výrobků najednou – výrobní rež.-např. odpisy haly; správní rež.-např. mzda ředitele; odbytová rež-např. reklama, balení.
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA ÚČETNICTVÍ
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA ÚČETNICTVÍ:
- systém umožňující zobrazení koloběhu hosp. prostředků
- úč. systémy se liší způsobem zaznamenávání nákladů a výnosů.
koloběh:
materiál >(prac. síla strojů)> nedok. výroba >> výrobky >> pohledávky >> peníze >> mater.
Různým způsobem zjišťují Hosp. výsledek a různým způsobem náklady a výnosy člení.
SYSTÉMY
nesledují - sledují
tok nákladů výrobním procesem - tok nákladů výrobním procesem
1. SYSTÉM:
NEROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ
- nesleduje tok nákladů, neumožňuje členění nákladů a výnosů. Náklady jsou zachyceny jako snížení vlastního kapitálu. Výnosy jako zvýšení vlastního kapitálu.
- zjišťuje hospodářský výsledek (HV) z vlastního kapitálu (VK).
- nešikovný
2. SYSTÉM – ROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ
vsázka = zvýšení nedokončené výroby (spotřeba mater..)
ocenění nákladů výroby >> ve vlastních nákl.
Sleduje tok nákladů výrobním procesem; HV zjišťuje na samostatném tokovém účtu (porovnávacím) zvaném „Zisky a ztráty z prodeje“.
HV = náklady vynalož. na výrobu prodaných výr. – výnosy z prodeje výrobků
Tento systém je jednořadový, umožňuje sestavení rozvahy, jeho rozvinutím lze získat systém vhodný k účelovému členění nákladů.
Rozvinuté rozvahové účetnictví pro obchodní činnost:
Hrubá obchodní marže = příspěvek na úhradu nákladů v rámci prodeje zboží, to co zbude je zisk.
Náklady na oběh – v momentě vynaložení zachyceny na účtě
1) Náklady na oběh – tokový, střádací účet, slouží aby nastřádal položky vzniklé za účetní období. Náklady obchodu (?oběhu) souvisí s obdobím ve kterém byly vynaloženy.
2) Náklady na oběh – stavová (aktivum), váže se k oběhu zboží, nesouvisí s obdobím vynaložení, ale s objemem prodaného zboží.
- systém umožňující zobrazení koloběhu hosp. prostředků
- úč. systémy se liší způsobem zaznamenávání nákladů a výnosů.
koloběh:
materiál >(prac. síla strojů)> nedok. výroba >> výrobky >> pohledávky >> peníze >> mater.
Různým způsobem zjišťují Hosp. výsledek a různým způsobem náklady a výnosy člení.
SYSTÉMY
nesledují - sledují
tok nákladů výrobním procesem - tok nákladů výrobním procesem
1. SYSTÉM:
NEROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ
- nesleduje tok nákladů, neumožňuje členění nákladů a výnosů. Náklady jsou zachyceny jako snížení vlastního kapitálu. Výnosy jako zvýšení vlastního kapitálu.
- zjišťuje hospodářský výsledek (HV) z vlastního kapitálu (VK).
- nešikovný
2. SYSTÉM – ROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ
vsázka = zvýšení nedokončené výroby (spotřeba mater..)
ocenění nákladů výroby >> ve vlastních nákl.
Sleduje tok nákladů výrobním procesem; HV zjišťuje na samostatném tokovém účtu (porovnávacím) zvaném „Zisky a ztráty z prodeje“.
HV = náklady vynalož. na výrobu prodaných výr. – výnosy z prodeje výrobků
Tento systém je jednořadový, umožňuje sestavení rozvahy, jeho rozvinutím lze získat systém vhodný k účelovému členění nákladů.
Rozvinuté rozvahové účetnictví pro obchodní činnost:
Hrubá obchodní marže = příspěvek na úhradu nákladů v rámci prodeje zboží, to co zbude je zisk.
Náklady na oběh – v momentě vynaložení zachyceny na účtě
1) Náklady na oběh – tokový, střádací účet, slouží aby nastřádal položky vzniklé za účetní období. Náklady obchodu (?oběhu) souvisí s obdobím ve kterém byly vynaloženy.
2) Náklady na oběh – stavová (aktivum), váže se k oběhu zboží, nesouvisí s obdobím vynaložení, ale s objemem prodaného zboží.
Klasifikace
Klasifikace
- podle obsahového hlediska
- podle funkčního kritéria
A) Klasifikace dle obsahového kritéria:
- účty stavů
- účty toků
Účet stavu – pro ocenění se užívá na obou stranách stejná cena p (tzn. pro přírůstky a úbytky).
Př. účty toků (tokové)
- střádací
- porovnávací
cena i množství mohou být stejné
ad střádací:
A střádací úč P A porovnávací P
p * q p * q p1*q p2*q
(po skonč. urč. obd. mají zůstatek 0) (ceny mohou být různé)
účet stavu – pro ocenění užívá na obou stranách stejnou cenu (tzn. pro přírůstky i úbytky).
účet toku – měří intervalový růst urč. veličiny.
na obou stranách vyjadřuje stejné množství
- ve stejné ceně .... účty střádací (uspořádací)
- ve dvou různých oceněních .... účty porovnávací (operačně výsledkový)
- podle obsahového hlediska
- podle funkčního kritéria
A) Klasifikace dle obsahového kritéria:
- účty stavů
- účty toků
Účet stavu – pro ocenění se užívá na obou stranách stejná cena p (tzn. pro přírůstky a úbytky).
Př. účty toků (tokové)
- střádací
- porovnávací
cena i množství mohou být stejné
ad střádací:
A střádací úč P A porovnávací P
p * q p * q p1*q p2*q
(po skonč. urč. obd. mají zůstatek 0) (ceny mohou být různé)
účet stavu – pro ocenění užívá na obou stranách stejnou cenu (tzn. pro přírůstky i úbytky).
účet toku – měří intervalový růst urč. veličiny.
na obou stranách vyjadřuje stejné množství
- ve stejné ceně .... účty střádací (uspořádací)
- ve dvou různých oceněních .... účty porovnávací (operačně výsledkový)
KLASIFIKACE DLE FUNKČNÍHO KRITÉRIA
B) KLASIFIKACE DLE FUNKČNÍHO KRITÉRIA
1) podle míry obecnosti
- účty syntetické
- účty analytické
2) podle vymezených oblastí
- účty prostředků (materiál, software..)
- účty procesů (pořízení.., nedok. výr. apod.)
3) podle vzájemné závislosti
- účty hlavní
- účty vedlejší
* opravné (snižují stav hlavního účtu)
* doplňkové (zvyšují stav hlavního účtu
4) podle příslušnosti k rozvaze
- účty rozvahové
- účty podrozvahové
ad rozvahové: jejich výsledek vstupuje do rozvahy
ad podrozvahové: nevstupují do rozvahy, zachycují takový maj. a závazky, které nesplňují definici aktiv a pasiv (např. opce, forwardy, swapy..) – v bankách jsou podrozvahové účty velmi významné.
SDRUŽOVÁNÍ ÚČTŮ DO STEJNORODÝCH SKUPIN – TEORIE ŘAD ÚČTŮ:
možné přístupy:
1) Řada účtů je množina účtů končících jedním výkazem.
- systémy jsou minimálně jednořadové, mohou být i dvouřadové systémy.
ad JEDNOŘADOVÉ:
- nerozvinuté rozvahové účetnictví
- rozvinuté rozvahové účetnictví
2) Řada účtů končících dvěma výkazy- DVOUŘADOVÉ SYSTÉMY:
- umožňují sestavit rozvahu, výsledovku
- systém využívající tokových účtů, nákladů a výnosů pro druhové členění
ad 1) účty končící rozvahou = účty aktiv a pasiv = účty rozvahové
účty končící výsledovkou = účty nákladů a výnosů = účty výsledkové
3) Řada účtů je množina cílů kvalitativně blízká
(členění: viz Janhuba – úvod do teorie)
1) podle míry obecnosti
- účty syntetické
- účty analytické
2) podle vymezených oblastí
- účty prostředků (materiál, software..)
- účty procesů (pořízení.., nedok. výr. apod.)
3) podle vzájemné závislosti
- účty hlavní
- účty vedlejší
* opravné (snižují stav hlavního účtu)
* doplňkové (zvyšují stav hlavního účtu
4) podle příslušnosti k rozvaze
- účty rozvahové
- účty podrozvahové
ad rozvahové: jejich výsledek vstupuje do rozvahy
ad podrozvahové: nevstupují do rozvahy, zachycují takový maj. a závazky, které nesplňují definici aktiv a pasiv (např. opce, forwardy, swapy..) – v bankách jsou podrozvahové účty velmi významné.
SDRUŽOVÁNÍ ÚČTŮ DO STEJNORODÝCH SKUPIN – TEORIE ŘAD ÚČTŮ:
možné přístupy:
1) Řada účtů je množina účtů končících jedním výkazem.
- systémy jsou minimálně jednořadové, mohou být i dvouřadové systémy.
ad JEDNOŘADOVÉ:
- nerozvinuté rozvahové účetnictví
- rozvinuté rozvahové účetnictví
2) Řada účtů končících dvěma výkazy- DVOUŘADOVÉ SYSTÉMY:
- umožňují sestavit rozvahu, výsledovku
- systém využívající tokových účtů, nákladů a výnosů pro druhové členění
ad 1) účty končící rozvahou = účty aktiv a pasiv = účty rozvahové
účty končící výsledovkou = účty nákladů a výnosů = účty výsledkové
3) Řada účtů je množina cílů kvalitativně blízká
(členění: viz Janhuba – úvod do teorie)
ANALYTICKÁ EVIDENCE
ANALYTICKÁ EVIDENCE
- podrobnější přehled – v knihách analyt. evidence; k syntetick. účtům se vyhotovují účty analytické.
grafické znázornění zápisů ve skladové evidenci (MJ – přírůstky, úbytky, stav, Kč – to samé)
Suma zůstatků analytických účtů = Suma syntetického účtu materiál.
Analytický zápis nemusí být podvojný – ne všechny účty v účetnictví mají své analytické rozvedení. V součtu ale musí odpovídat.
AKTIVNÍ ÚČET (na str. MD je PZ, přírůstky; na str. D jsou úbytky; na straně MD je KZ).
PASIVNÍ ÚČET (na str. D je PZ, přírůstky; na straně MD jsou úbytky; na straně D je KZ).
PODVOJNOST – metodický prvek – každá změna ovlivní nejméně 2 účty a je zaznamenána ve stejné částce na opačné strany.
Suma MD = suma D
(dodržení bilančního principu)
Zápis jednoduchý a složený:
- jednoduchý (jen 2 účty – jeden na MD, stejná částka na D)
- složený (více účtů: např. 1 účet na MD, 2 účty na D – na každý z těch dvou jde určitá část celkové částky která je na straně MD)
MD = 1. část D + 2. část D
(viz obrázky)
SOUVZTAŽNOST – metodický prvek – zaúčtování účetní operace, zvolíme ty účty aktiv a pasiv, které s účetní operací věcně logicky souvisí (mají vztah).
- podrobnější přehled – v knihách analyt. evidence; k syntetick. účtům se vyhotovují účty analytické.
grafické znázornění zápisů ve skladové evidenci (MJ – přírůstky, úbytky, stav, Kč – to samé)
Suma zůstatků analytických účtů = Suma syntetického účtu materiál.
Analytický zápis nemusí být podvojný – ne všechny účty v účetnictví mají své analytické rozvedení. V součtu ale musí odpovídat.
AKTIVNÍ ÚČET (na str. MD je PZ, přírůstky; na str. D jsou úbytky; na straně MD je KZ).
PASIVNÍ ÚČET (na str. D je PZ, přírůstky; na straně MD jsou úbytky; na straně D je KZ).
PODVOJNOST – metodický prvek – každá změna ovlivní nejméně 2 účty a je zaznamenána ve stejné částce na opačné strany.
Suma MD = suma D
(dodržení bilančního principu)
Zápis jednoduchý a složený:
- jednoduchý (jen 2 účty – jeden na MD, stejná částka na D)
- složený (více účtů: např. 1 účet na MD, 2 účty na D – na každý z těch dvou jde určitá část celkové částky která je na straně MD)
MD = 1. část D + 2. část D
(viz obrázky)
SOUVZTAŽNOST – metodický prvek – zaúčtování účetní operace, zvolíme ty účty aktiv a pasiv, které s účetní operací věcně logicky souvisí (mají vztah).
OPRAVY ÚČ. ZÁPISŮ NA ÚČTECH HLAVNÍ KNIHY
OPRAVY ÚČ. ZÁPISŮ NA ÚČTECH HLAVNÍ KNIHY
1) NEÚČETNÍ OPRAVA – nepodvojná; lze ji provést jen v účetním období, ve kterém vznikla => tak aby byl patrný původní zápis, musí být opatřena datem, jménem toho kdo ji provedl.
2) ÚČETNÍ OPRAVA – podvojná; i po skončení účetního období.
a) červené storno (záporné zápisy); obrázek
b) černé storno (kladné zápisy na opačné straně účtu); obrázek
c) červenočerné storno (kombinace obou); obrázek
Použití závisí také na charakteru chyby – pokud je tam méně než tam má být, prostě to tam přidám.
Rozvaha
Rozvahová položka aktivní Rozvahový stav Rozv. pol. pas. Rozv. stav.
rozvahová položka – většinou odpovídá jednomu účtu. Rozvahová položka může být i syntetická – může uvádět souhrn zůstatku několika účtů.
OTEVŘENÍ ROZVAHOVÝCH ÚČTŮ
A) NEÚČETNĚ – nasazením počátečních zůstatků účtů dle poč. rozvahy.
B) ÚČETNĚ – prostřednictvím počátečního účtu rozvažného – podvojný zápis.
Rozvaha – Aktivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Pasivní strana) ==> Aktivní účet (strana MD počáteční zůstatek).
Rozvaha – Pasivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Aktivní strana) ==> Pasivní účet (strana D počáteční zůstatek).
(viz obrázek)
(viz příklad)
UZAVŘENÍ ÚČTŮ ROZVAHOVÝCH
(ÚVOD DO TEORIE – JANHUBA, KOVANICOVÁ – ABECEDA..; Z OBOU SKRIPT)
1) NEÚČETNÍ OPRAVA – nepodvojná; lze ji provést jen v účetním období, ve kterém vznikla => tak aby byl patrný původní zápis, musí být opatřena datem, jménem toho kdo ji provedl.
2) ÚČETNÍ OPRAVA – podvojná; i po skončení účetního období.
a) červené storno (záporné zápisy); obrázek
b) černé storno (kladné zápisy na opačné straně účtu); obrázek
c) červenočerné storno (kombinace obou); obrázek
Použití závisí také na charakteru chyby – pokud je tam méně než tam má být, prostě to tam přidám.
Rozvaha
Rozvahová položka aktivní Rozvahový stav Rozv. pol. pas. Rozv. stav.
rozvahová položka – většinou odpovídá jednomu účtu. Rozvahová položka může být i syntetická – může uvádět souhrn zůstatku několika účtů.
OTEVŘENÍ ROZVAHOVÝCH ÚČTŮ
A) NEÚČETNĚ – nasazením počátečních zůstatků účtů dle poč. rozvahy.
B) ÚČETNĚ – prostřednictvím počátečního účtu rozvažného – podvojný zápis.
Rozvaha – Aktivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Pasivní strana) ==> Aktivní účet (strana MD počáteční zůstatek).
Rozvaha – Pasivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Aktivní strana) ==> Pasivní účet (strana D počáteční zůstatek).
(viz obrázek)
(viz příklad)
UZAVŘENÍ ÚČTŮ ROZVAHOVÝCH
(ÚVOD DO TEORIE – JANHUBA, KOVANICOVÁ – ABECEDA..; Z OBOU SKRIPT)
Deníky
DENÍK FIRMY XY:
DATUM Č.POL. TEXT Č.DOKL MD D KČ
1.1.
3.1.
10.1.
(chronologicky)
Σ obrat
Deníkový obrat celkem (chronologické zázn.) musí odpovídat obratu na HL. KNIZE (věc. systematické zázn.)
VĚCNÉ ZÁZNAMY:
HL. KNIHA
- tvoří ji soubor jednotlivých (souhrnných) účtů – říká se jim účty syntetické; (syntetická evidence)
HLAVNÍ KNIHA FIRMY XY:
Název účtu: POKLADNA (č. 211)
DATUM Č.POL. TEXT Č.DOKL MD D KČ Souvzt.úč.
Σ obratu na účtu pokladna v HL. KNIZE musí odpovídat záznamům v DENÍKU.
PŘI ZNALOSTI POČÁTEČ. STAVU POKLADNY lze vypočítat KONEČNÝ STAV (přičtením přírůstků na účtu, odečtením úbytků).
Název účtu: DODAVATELÉ (č. 321)
DATUM Č.POL. ...
atd.
Syntetická evidence – hlavní kniha.
DATUM Č.POL. TEXT Č.DOKL MD D KČ
1.1.
3.1.
10.1.
(chronologicky)
Σ obrat
Deníkový obrat celkem (chronologické zázn.) musí odpovídat obratu na HL. KNIZE (věc. systematické zázn.)
VĚCNÉ ZÁZNAMY:
HL. KNIHA
- tvoří ji soubor jednotlivých (souhrnných) účtů – říká se jim účty syntetické; (syntetická evidence)
HLAVNÍ KNIHA FIRMY XY:
Název účtu: POKLADNA (č. 211)
DATUM Č.POL. TEXT Č.DOKL MD D KČ Souvzt.úč.
Σ obratu na účtu pokladna v HL. KNIZE musí odpovídat záznamům v DENÍKU.
PŘI ZNALOSTI POČÁTEČ. STAVU POKLADNY lze vypočítat KONEČNÝ STAV (přičtením přírůstků na účtu, odečtením úbytků).
Název účtu: DODAVATELÉ (č. 321)
DATUM Č.POL. ...
atd.
Syntetická evidence – hlavní kniha.
OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ
OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ*****
- prvotní záznam
- vyhotovení účetního dokladu
- přezkoušení (účetního dokladu) – formální; věcné:
ad věcná kontrola
• správnost údajů
• přípustnost transakce (v souladu se zákonem?)
• oprávněnost dispozice (zda osoby které ji uskuteč. měly k tomu oprávnění)
Provádí ji ten, kdo transakci realizuje.
ad kontrola formální
• úplnost náležitostí úč. dokladu
• správnost součtů v dokladu
provádí účetní pracovník
Kontrola – na konci účetního období (inventarizace, předvaha); během roku – kontrola dokladů (věcná, formální).
- (využití dokladu – v případě dispozičních dokladů)
- zaúčtování (v účtárně)
- operativní uložení (do konce roku – přehledné, uspořádané)
- archivace (pro potřebu auditu, daň. kontroly)
ÚČETNÍ ZÁPISY – ÚČETNÍ KNIHY
máme informace z účetního dokladu o urč. operaci => musíme ho někam zapsat..
ZÁPISY:
- časové (chronologické)
- věcné (systematické)
ad věcné:
zapíšeme do Havní knihy, (příp.knih analytické evidence – podrobnější zápisy – rozdělení účtů na podúčty – např. výrobky dle jednotlivých druhů výrobků, účet dodavatelé na domácí a zahraniční, či na jednotlivé dodavatele; součet analytických účtů k danému účtu musí souhlasit se součtem tohoto účtu syntetického)
ad chronologické: zapíšeme do deníku (Deník – další z druhů úč. knih)
- prvotní záznam
- vyhotovení účetního dokladu
- přezkoušení (účetního dokladu) – formální; věcné:
ad věcná kontrola
• správnost údajů
• přípustnost transakce (v souladu se zákonem?)
• oprávněnost dispozice (zda osoby které ji uskuteč. měly k tomu oprávnění)
Provádí ji ten, kdo transakci realizuje.
ad kontrola formální
• úplnost náležitostí úč. dokladu
• správnost součtů v dokladu
provádí účetní pracovník
Kontrola – na konci účetního období (inventarizace, předvaha); během roku – kontrola dokladů (věcná, formální).
- (využití dokladu – v případě dispozičních dokladů)
- zaúčtování (v účtárně)
- operativní uložení (do konce roku – přehledné, uspořádané)
- archivace (pro potřebu auditu, daň. kontroly)
ÚČETNÍ ZÁPISY – ÚČETNÍ KNIHY
máme informace z účetního dokladu o urč. operaci => musíme ho někam zapsat..
ZÁPISY:
- časové (chronologické)
- věcné (systematické)
ad věcné:
zapíšeme do Havní knihy, (příp.knih analytické evidence – podrobnější zápisy – rozdělení účtů na podúčty – např. výrobky dle jednotlivých druhů výrobků, účet dodavatelé na domácí a zahraniční, či na jednotlivé dodavatele; součet analytických účtů k danému účtu musí souhlasit se součtem tohoto účtu syntetického)
ad chronologické: zapíšeme do deníku (Deník – další z druhů úč. knih)
ÚČTY
ÚČTY
1) Vznik účtů => účet je základní třídící znak účetnictví
- oddělené zachycování údajů o hosp. jevech (X statická rozvaha) a jejich změnách.
- zachycení vývoje, pohybu položek rozvahy a hosp. výsledku.
2) Charakteristika účtu, různé formy
ÚČETNÍ ZÁPISY
Nákup materiálu od dodavatelů (dodavatelská faktura 100).
(je to typ operace A+, P+)
přírůstky aktiv (aktivních účtů jako např. materiál) jsou na straně MD, přírůstky pasiv (pasivních účtů jako např. dodavatelé) na straně D.
každá operace musí být zaúčtována podvojně (jeden účet na MD, druhý účet na D)
protože Σ MD = Σ D. (strana MD je na levé straně účtu, strana D je vždy napravo).
Účty musí být souvztažné – musí se hodit k zaúčtování právě této operace (musí k ní být příslušné; musí být příslušné k sobě navzájem).
To jsou 2 základní pravidla účetních zápisů. Ještě tedy rekapitulace:
PODVOJNOST – na jednom účtu se účtuje na straně MD na 2. účtu na straně D.
SOUVZTAŽNOST – konkretizace účetního zápisu, musí být použity věcně příslušející účty.
Účetní cyklus, kontrola správnosti v účetnictví, zásady řádně vedeného účetnictví, regulace a sjednocování účetnictví v nadnárodním prostoru.
DALŠÍ SKUPINY METODICKÝCH PRVKŮ
- jakým způsobem jsou zachycovány průběžné změny v účetnictví
- informační vstup
- dokladovost
- druhy účetních zápisů
o jaké účetní knihy používáme
• SYSTÉMY ÚČTŮ
1) Vznik účtů => účet je základní třídící znak účetnictví
- oddělené zachycování údajů o hosp. jevech (X statická rozvaha) a jejich změnách.
- zachycení vývoje, pohybu položek rozvahy a hosp. výsledku.
2) Charakteristika účtu, různé formy
ÚČETNÍ ZÁPISY
Nákup materiálu od dodavatelů (dodavatelská faktura 100).
(je to typ operace A+, P+)
přírůstky aktiv (aktivních účtů jako např. materiál) jsou na straně MD, přírůstky pasiv (pasivních účtů jako např. dodavatelé) na straně D.
každá operace musí být zaúčtována podvojně (jeden účet na MD, druhý účet na D)
protože Σ MD = Σ D. (strana MD je na levé straně účtu, strana D je vždy napravo).
Účty musí být souvztažné – musí se hodit k zaúčtování právě této operace (musí k ní být příslušné; musí být příslušné k sobě navzájem).
To jsou 2 základní pravidla účetních zápisů. Ještě tedy rekapitulace:
PODVOJNOST – na jednom účtu se účtuje na straně MD na 2. účtu na straně D.
SOUVZTAŽNOST – konkretizace účetního zápisu, musí být použity věcně příslušející účty.
Účetní cyklus, kontrola správnosti v účetnictví, zásady řádně vedeného účetnictví, regulace a sjednocování účetnictví v nadnárodním prostoru.
DALŠÍ SKUPINY METODICKÝCH PRVKŮ
- jakým způsobem jsou zachycovány průběžné změny v účetnictví
- informační vstup
- dokladovost
- druhy účetních zápisů
o jaké účetní knihy používáme
• SYSTÉMY ÚČTŮ
DOKLADOVOST
DOKLADOVOST
metodický prvek účetnictví, který vznikl na urč. stupni vývoje účetnictví (nová italská forma).
- zabývá se vstupem informací do účetnictví.
Každá transakce ovlivňující strukturu aktiv a pasiv musí být zaznamenána na účetním dokladu – bez účetního dokladu není možné transakci do účetnictví zaznamenat.
DOKLAD MUSÍ BÝT (obecné požadavky na doklady):
- průkazný
- splňovat náležitosti, které jsou od tohoto dokladu vyžadovány (to je dáno zákonem o účetnictví)
- obsah účetního dokladu (formální náležitosti):
o a) označení účetního dokladu
napsáno, že se jedná o účetní doklad, pokud to z názvu nevyplývá (např. faktura-vyplýv.; smlouva o koupi – musí být uvedeno že je úč. dokladem)
o b) obsah účetního případu
CO se stalo; mezi kým (účastníci)
o c) peněžní částka (nebo info o měrné jednotce a ceně za mj)
bývá tam většinou obojí
o d) datum vyhotovení účetního dokladu
!musí tam být!
o e) datum uskutečnění účetního případu (není-li shodný s okamž. vyhotovení)
viz např. dispoziční doklad – zde vzniká doklad dřív než se uskuteční transakce, po uskutečnění musí být vyhot. bez zbyteč. odkladu.
o f) podpisový záznam – podepsány musí být osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpov. za zaúčtování (nově – lze se podepsat i elektronicky – proto „podpisový záznam“).
Význam dokladů: umožňuje ověřit zaúčtované transakce, tím se účetnictví stává průkazným (použ. – účetnictví, důkazní prostředek při sporech, při výpočtu daní)
metodický prvek účetnictví, který vznikl na urč. stupni vývoje účetnictví (nová italská forma).
- zabývá se vstupem informací do účetnictví.
Každá transakce ovlivňující strukturu aktiv a pasiv musí být zaznamenána na účetním dokladu – bez účetního dokladu není možné transakci do účetnictví zaznamenat.
DOKLAD MUSÍ BÝT (obecné požadavky na doklady):
- průkazný
- splňovat náležitosti, které jsou od tohoto dokladu vyžadovány (to je dáno zákonem o účetnictví)
- obsah účetního dokladu (formální náležitosti):
o a) označení účetního dokladu
napsáno, že se jedná o účetní doklad, pokud to z názvu nevyplývá (např. faktura-vyplýv.; smlouva o koupi – musí být uvedeno že je úč. dokladem)
o b) obsah účetního případu
CO se stalo; mezi kým (účastníci)
o c) peněžní částka (nebo info o měrné jednotce a ceně za mj)
bývá tam většinou obojí
o d) datum vyhotovení účetního dokladu
!musí tam být!
o e) datum uskutečnění účetního případu (není-li shodný s okamž. vyhotovení)
viz např. dispoziční doklad – zde vzniká doklad dřív než se uskuteční transakce, po uskutečnění musí být vyhot. bez zbyteč. odkladu.
o f) podpisový záznam – podepsány musí být osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpov. za zaúčtování (nově – lze se podepsat i elektronicky – proto „podpisový záznam“).
Význam dokladů: umožňuje ověřit zaúčtované transakce, tím se účetnictví stává průkazným (použ. – účetnictví, důkazní prostředek při sporech, při výpočtu daní)
HOSPODÁŘSKÉ OPERACE S VÝSLEDKOVÝM VLIVEM
HOSPODÁŘSKÉ OPERACE S VÝSLEDKOVÝM VLIVEM
(operace působící na náklady nebo výnosy)
Projevují se přes položku „Hospodářský výsledek běž. období“ v rozvaze.
vznik položky Náklady ==> snížení HV (a tedy snížení pasiv)
vznik položky Výnosy ==> zvýšení HV (a tedy zvýšení pasiv)
Hospodářský výsledek v rozvaze je 1 částka = vyjadřuje toky nákladů a výnosů naběhlých během jednoho roku.
Možnosti snížení HV:
zvýšením pasiv, snížením aktiv
Možnosti zvýšení HV:
snížením pasiv, zvýšením aktiv
Příklad: A P
1) Hrubé mzdy pracovníků (pro podnik je to náklad, povinnost zaplatit)
-HV (náklady+)
+P (závazky)
2) Odpisy budov (vstupuje do nákladů, snížení hodnoty majetku)
-A (bud.) -HV (náklady+)
3) Tržby za zboží v hotovosti (pro podnik je to výnos, zvýšení peněz v pokladně)
+A (pokl.) +HV (výnosy+)
4) Odpis závazku (zrušit závazek, který tam máme ale už neexistuje) – odpustili nám ho
- P (závazky-)
+ HV (výnosy+)
Procvičení operací (vlivy na straně A, P):
1) Nákup materiálu za hotové 30Kč. (A+, A-)
2) Nákup materiálu na dodavatelský úvěr 150 (A+, P+)
3) Úhrada v hotovosti dodavatelům 70 (A-, P-)
4) Úhrada dodavatelům z bank. úvěru 80 (P+, P-)
(operace působící na náklady nebo výnosy)
Projevují se přes položku „Hospodářský výsledek běž. období“ v rozvaze.
vznik položky Náklady ==> snížení HV (a tedy snížení pasiv)
vznik položky Výnosy ==> zvýšení HV (a tedy zvýšení pasiv)
Hospodářský výsledek v rozvaze je 1 částka = vyjadřuje toky nákladů a výnosů naběhlých během jednoho roku.
Možnosti snížení HV:
zvýšením pasiv, snížením aktiv
Možnosti zvýšení HV:
snížením pasiv, zvýšením aktiv
Příklad: A P
1) Hrubé mzdy pracovníků (pro podnik je to náklad, povinnost zaplatit)
-HV (náklady+)
+P (závazky)
2) Odpisy budov (vstupuje do nákladů, snížení hodnoty majetku)
-A (bud.) -HV (náklady+)
3) Tržby za zboží v hotovosti (pro podnik je to výnos, zvýšení peněz v pokladně)
+A (pokl.) +HV (výnosy+)
4) Odpis závazku (zrušit závazek, který tam máme ale už neexistuje) – odpustili nám ho
- P (závazky-)
+ HV (výnosy+)
Procvičení operací (vlivy na straně A, P):
1) Nákup materiálu za hotové 30Kč. (A+, A-)
2) Nákup materiálu na dodavatelský úvěr 150 (A+, P+)
3) Úhrada v hotovosti dodavatelům 70 (A-, P-)
4) Úhrada dodavatelům z bank. úvěru 80 (P+, P-)
VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHU
VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHU
Hosp. operace Aktiva Pasiva
1) změna pouze v aktivech +-
2) změna pouze v pasivech +-
3) oboustranná změna
a) zvýšení + +
b) snížení - -
Příklad:
ad 1) Nákup zboží (či materiálu) v hotovosti – nemá vliv na bilanční (rozvahovou) sumu, změní se jen strukutura aktiv. Nebo např. přijetí úhrady od odběratelů na běžný účet. (snížení pohledávek, zvýšení peněz na bank. účtu)
ad 2) Úhrada dodavatelům z úvěru či z půjčky (jeden závazek se mění ve druhý)
nebo např. Rozdělení zisku na dividendy (HV se sníží, vzniká závazek vůči akcionářům)
ad 3) Nákup zboží (materiálu), či dlouhodobých aktiv od dodavatelů na dluh (faktura)
(zvýšení aktiv – tedy materiálu či zboží; zvýšení pasiv – tedy závazků vůči dodavatelům)
nebo např. Banka poskytla úvěr, částka byla připsána na náš bank. účet.
(zvýší se nám prostředky na bank. účtě; zvýší se nám také dluh vůči bance – ten poskytnutý úvěr) (A+, P+)
ad 4) Úhrada dodavatelům z běžného účtu (A-, P-)
(sníží se naše peněžní prostředky na bank. účtě; sníží se náš závazek vůči dodavatelům)
nebo např. výplata dividend z běž. účtu (b.úč - ; závazek vůči akcionářům - )
pozn.: žádná operace nemůže mít A+, P- ani A-, P+ (výsledkem by bylo, že A se nerovnají pasivům) – nelze!!!
Hosp. operace Aktiva Pasiva
1) změna pouze v aktivech +-
2) změna pouze v pasivech +-
3) oboustranná změna
a) zvýšení + +
b) snížení - -
Příklad:
ad 1) Nákup zboží (či materiálu) v hotovosti – nemá vliv na bilanční (rozvahovou) sumu, změní se jen strukutura aktiv. Nebo např. přijetí úhrady od odběratelů na běžný účet. (snížení pohledávek, zvýšení peněz na bank. účtu)
ad 2) Úhrada dodavatelům z úvěru či z půjčky (jeden závazek se mění ve druhý)
nebo např. Rozdělení zisku na dividendy (HV se sníží, vzniká závazek vůči akcionářům)
ad 3) Nákup zboží (materiálu), či dlouhodobých aktiv od dodavatelů na dluh (faktura)
(zvýšení aktiv – tedy materiálu či zboží; zvýšení pasiv – tedy závazků vůči dodavatelům)
nebo např. Banka poskytla úvěr, částka byla připsána na náš bank. účet.
(zvýší se nám prostředky na bank. účtě; zvýší se nám také dluh vůči bance – ten poskytnutý úvěr) (A+, P+)
ad 4) Úhrada dodavatelům z běžného účtu (A-, P-)
(sníží se naše peněžní prostředky na bank. účtě; sníží se náš závazek vůči dodavatelům)
nebo např. výplata dividend z běž. účtu (b.úč - ; závazek vůči akcionářům - )
pozn.: žádná operace nemůže mít A+, P- ani A-, P+ (výsledkem by bylo, že A se nerovnají pasivům) – nelze!!!
VL. KAPITÁL:
- vložený majetek při založení firmy
- zisk
- dary, dotace
téma z programu: Transakce působící změny v bilanci. Metoda účetní práce:
Dvoustranné účty a jejich třídění, podvojný zápis, dokumentace.
--------------------------------------------------------------------
skutečnost: PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ – viz minule (Rozvaha...-dokončení)
dále probereme METODU účetnictví.
------------------------------------------------------------------------------
Rozvaha je utříděná sestava majetku podniku a jejich zdrojů financování (bilance- A=P)
Aktiva - Rozvaha k ...(datum – rozvahový den) - Pasiva
Majetek - Zdroje (financování)
„ CO?“ - „ KDE byl zdroj, jaký.“
A = P
CHARAKTERISTICKÉ RYSY ROZVAHY:
1) časový okamžik (stav v určitém okamžiku, k urč. datu)
2) věcná náplň (každá rozvahová položka je zobrazena zvlášť)
3) bilanční rovnost (celková hodnota bilance aktiv = pasivům); celk. hodnota bilance také rozhoduje o tom, zda bude mít společnost povinný audit.
4) účetní forma rozvahy:
a. „naležato“ (horizontální – A, P vedle sebe)
b. „nastojato“ (vertikální – A, P pod sebou) – nejdřív aktiva, pak dluhy (cizí zdroje), nakonec se dojde k vlastnímu kapitálu.
- vložený majetek při založení firmy
- zisk
- dary, dotace
téma z programu: Transakce působící změny v bilanci. Metoda účetní práce:
Dvoustranné účty a jejich třídění, podvojný zápis, dokumentace.
--------------------------------------------------------------------
skutečnost: PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ – viz minule (Rozvaha...-dokončení)
dále probereme METODU účetnictví.
------------------------------------------------------------------------------
Rozvaha je utříděná sestava majetku podniku a jejich zdrojů financování (bilance- A=P)
Aktiva - Rozvaha k ...(datum – rozvahový den) - Pasiva
Majetek - Zdroje (financování)
„ CO?“ - „ KDE byl zdroj, jaký.“
A = P
CHARAKTERISTICKÉ RYSY ROZVAHY:
1) časový okamžik (stav v určitém okamžiku, k urč. datu)
2) věcná náplň (každá rozvahová položka je zobrazena zvlášť)
3) bilanční rovnost (celková hodnota bilance aktiv = pasivům); celk. hodnota bilance také rozhoduje o tom, zda bude mít společnost povinný audit.
4) účetní forma rozvahy:
a. „naležato“ (horizontální – A, P vedle sebe)
b. „nastojato“ (vertikální – A, P pod sebou) – nejdřív aktiva, pak dluhy (cizí zdroje), nakonec se dojde k vlastnímu kapitálu.
ROZVAHA v ČR
ROZVAHA v ČR:
AKTIVA - PASIVA
(od nejméně likvidních)- (od vlastních k cizím, nejdříve dlouhodobá)
Dlouh. akt.- Vl. kap.
- DNM- - vklady
- DHM- - hosp. výsl (zisk)
- FI-
Krátk. akt.- Cizí kap. (dluhy)
- zásoby- - (obch.) závazky
- pen. prostředky- dlohodobé (> 1 rok)
- pohledávky (krátk, dlouh.)- krátkodobé (< 1 rok)
- krátk. fin. maj.- - úvěry
dlouhodobé
krátkodobé
- rezerva (určitá forma závazku,
který vznikne v budoucnu)
METODA ÚČETNICTVÍ
- bilance; bilanční rovnice
- účet ...
ROZVAHA (druhy rozvah):
- řádné, mimořádné
- řádné se sestavují na zač. úč. období, na konci úč. období (zpravidla 1 kalend. rok),
- mimořádné – během roku – když jdeme do likvidace, konkurzu, při sloučení společností...
AKTIVA - PASIVA
(od nejméně likvidních)- (od vlastních k cizím, nejdříve dlouhodobá)
Dlouh. akt.- Vl. kap.
- DNM- - vklady
- DHM- - hosp. výsl (zisk)
- FI-
Krátk. akt.- Cizí kap. (dluhy)
- zásoby- - (obch.) závazky
- pen. prostředky- dlohodobé (> 1 rok)
- pohledávky (krátk, dlouh.)- krátkodobé (< 1 rok)
- krátk. fin. maj.- - úvěry
dlouhodobé
krátkodobé
- rezerva (určitá forma závazku,
který vznikne v budoucnu)
METODA ÚČETNICTVÍ
- bilance; bilanční rovnice
- účet ...
ROZVAHA (druhy rozvah):
- řádné, mimořádné
- řádné se sestavují na zač. úč. období, na konci úč. období (zpravidla 1 kalend. rok),
- mimořádné – během roku – když jdeme do likvidace, konkurzu, při sloučení společností...
KRÁTKODOBÁ (OBĚŽNÁ) AKTIVA
2) KRÁTKODOBÁ (OBĚŽNÁ) AKTIVA
- spotřebovávají se; (o dlouhodobých říkáme, že se opotřebovávají)
se spotřebou majetek zaniká; zůstávají v podniku kratší dobu než 1 rok.
např. polotovary vlastní výroby, výrobek, zásoby:
- materiálu
- nedokončené výroby
- výrobků
- zboží
dále pohledávky, krátkodobý fin. maj. (cenné pap. k okamžitým obchodům, ceniny – stravenky apod.)
dále peněžní prostředky – peníze na účtech, peníze v hotovosti (pokladna), ..
ŘAZENÍ AKTIV V BILANCI (ROZVAZE)
je dle likvidnosti – schopnosti přeměnit se na peníze
Nahoře (v rozvaze na 1. místě):
Dlouhodobý majetek
- nehmotný
- hmotný
- finanční inv (DFM)
(v 2. části)
Oběžný majetek:
zásoby
pohledávky
k.f.m
peněžní prostředky
- spotřebovávají se; (o dlouhodobých říkáme, že se opotřebovávají)
se spotřebou majetek zaniká; zůstávají v podniku kratší dobu než 1 rok.
např. polotovary vlastní výroby, výrobek, zásoby:
- materiálu
- nedokončené výroby
- výrobků
- zboží
dále pohledávky, krátkodobý fin. maj. (cenné pap. k okamžitým obchodům, ceniny – stravenky apod.)
dále peněžní prostředky – peníze na účtech, peníze v hotovosti (pokladna), ..
ŘAZENÍ AKTIV V BILANCI (ROZVAZE)
je dle likvidnosti – schopnosti přeměnit se na peníze
Nahoře (v rozvaze na 1. místě):
Dlouhodobý majetek
- nehmotný
- hmotný
- finanční inv (DFM)
(v 2. části)
Oběžný majetek:
zásoby
pohledávky
k.f.m
peněžní prostředky
OCEŇOVÁNÍ SPOTŘEBY AKTIV
OCEŇOVÁNÍ SPOTŘEBY AKTIV
- dlouhodobá aktiva se mohou opotřebovávat; výrazem opotřebování je snižování hodnoty – přecházením do hodnoty (nákladů, ceny) prodávaných výrobků
- stanovení opotřebení:
o pomocí času
o pomocí počtu výrobků
POŘIZOVACÍ VÝDAJE (Pořiz. cena)
- oprávky (tj. suma odpisů za všechny dosavadní roky používání)
= Zůstatková cena
ZC = PC – oprávky
Př.:
stroje s pořiz. cenou 30 000,-
- oprávky 30 000,-
V rozvaze bude takto zapsáno, dokud tento majetek nevyřadím z používání (i když je vlastně hodnota nulová). Další info o oceňování v ČR viz zákon o účetnictví.*
PASIVA
VLASTNÍ ZDROJE
1) VLASTNÍ KAPITÁL (kromě hosp. výsledku)
2) HOSP. VÝSLEDEK BĚŽ. ROKU
CIZÍ ZDROJE
1) DLOUH. DLUHY
2) DLOUH. ÚVĚRY
3) KRÁTK. DLUHY
a. zaměstnanci
b. dodavatelé
c. stát (daně)
Pro klasifikaci pasiv je podstatné, kdy a kolik z nich musím vrátit. (např. úvěr X hosp. výsl.)
- dlouhodobá aktiva se mohou opotřebovávat; výrazem opotřebování je snižování hodnoty – přecházením do hodnoty (nákladů, ceny) prodávaných výrobků
- stanovení opotřebení:
o pomocí času
o pomocí počtu výrobků
POŘIZOVACÍ VÝDAJE (Pořiz. cena)
- oprávky (tj. suma odpisů za všechny dosavadní roky používání)
= Zůstatková cena
ZC = PC – oprávky
Př.:
stroje s pořiz. cenou 30 000,-
- oprávky 30 000,-
V rozvaze bude takto zapsáno, dokud tento majetek nevyřadím z používání (i když je vlastně hodnota nulová). Další info o oceňování v ČR viz zákon o účetnictví.*
PASIVA
VLASTNÍ ZDROJE
1) VLASTNÍ KAPITÁL (kromě hosp. výsledku)
2) HOSP. VÝSLEDEK BĚŽ. ROKU
CIZÍ ZDROJE
1) DLOUH. DLUHY
2) DLOUH. ÚVĚRY
3) KRÁTK. DLUHY
a. zaměstnanci
b. dodavatelé
c. stát (daně)
Pro klasifikaci pasiv je podstatné, kdy a kolik z nich musím vrátit. (např. úvěr X hosp. výsl.)
OCEŇOVÁNÍ AKTIV
OCEŇOVÁNÍ AKTIV
- v momentě nabytí aktiva
- v momentě sestavování dokladů, výkazů
- v okamžiku spotřeby, opotřebování
! Nutno se rozhodnout, jestli to nechat v původní výši nebo ocenění změnit.
NABYTÍ AKTIV
- nákupem: oceněno POŘIZOVACÍ CENOU (všechny výdaje spojené s tím, abychom mohli aktivum využívat).
(např. nákup stroje = cena stroje, doprava, pojištění, instalace, (ověření – kolaudace?), zaškolení ne.
- vlastní výrobou: oceněno VLASTNÍMI NÁKLADY VÝROBY
- dostaneme bezúplatně: oceněno ODHADEM ceny, za kolik bych to pořídil (např. dary, dotace od státu).
Nabytí PENĚZ oceníme NOMINÁLNÍ HODNOTOU.
KLASIFIKACE AKTIV
- aktiva jsou klasifikována a sumarizována do skupin, a to podle funkce ve výrobním koloběhu majetku
1) DLOUHODOBÁ AKTIVA
aktiva musí být schopna tento efekt do budoucna dlouhodobě poskytovat – déle než 1 rok
a) dlouhodobý nehmotný majetek
b) dlouhodobý hmotný maj.
c) dlouhodobý finanční maj. (investice)
DNM – výsledky duševní činnosti (software, patenty, licence, know-how ==> recept apod.)
DHM – dlouhodobě slouží výrobě, poskytování služeb (pozemek, budovy a stavby, stroje a zařízení, počítače..., dopravní prostředky, zvířata základního stáda..
DFM – fin. investice – majetek který získám; efekt probíhá mimo můj podnik
- cenné papíry (nesou s sebou práva), akcie, obligace, směnky – dostáváme z nich dividendy, můžeme podnik řídit; při zvyšování hodnoty akcií majetek stoupá..
- dluhopis – úrok – odměna (delš. než 1 rok); dlouhodobé půjčky – úrok; majetek který pronajímám někomu – leasing – fin. majetek.
Dlouhodobé fin. inv. – slouží k uložení dočasně volných prostředků; cenné předměty – obrazy, umělecká díla
- v momentě nabytí aktiva
- v momentě sestavování dokladů, výkazů
- v okamžiku spotřeby, opotřebování
! Nutno se rozhodnout, jestli to nechat v původní výši nebo ocenění změnit.
NABYTÍ AKTIV
- nákupem: oceněno POŘIZOVACÍ CENOU (všechny výdaje spojené s tím, abychom mohli aktivum využívat).
(např. nákup stroje = cena stroje, doprava, pojištění, instalace, (ověření – kolaudace?), zaškolení ne.
- vlastní výrobou: oceněno VLASTNÍMI NÁKLADY VÝROBY
- dostaneme bezúplatně: oceněno ODHADEM ceny, za kolik bych to pořídil (např. dary, dotace od státu).
Nabytí PENĚZ oceníme NOMINÁLNÍ HODNOTOU.
KLASIFIKACE AKTIV
- aktiva jsou klasifikována a sumarizována do skupin, a to podle funkce ve výrobním koloběhu majetku
1) DLOUHODOBÁ AKTIVA
aktiva musí být schopna tento efekt do budoucna dlouhodobě poskytovat – déle než 1 rok
a) dlouhodobý nehmotný majetek
b) dlouhodobý hmotný maj.
c) dlouhodobý finanční maj. (investice)
DNM – výsledky duševní činnosti (software, patenty, licence, know-how ==> recept apod.)
DHM – dlouhodobě slouží výrobě, poskytování služeb (pozemek, budovy a stavby, stroje a zařízení, počítače..., dopravní prostředky, zvířata základního stáda..
DFM – fin. investice – majetek který získám; efekt probíhá mimo můj podnik
- cenné papíry (nesou s sebou práva), akcie, obligace, směnky – dostáváme z nich dividendy, můžeme podnik řídit; při zvyšování hodnoty akcií majetek stoupá..
- dluhopis – úrok – odměna (delš. než 1 rok); dlouhodobé půjčky – úrok; majetek který pronajímám někomu – leasing – fin. majetek.
Dlouhodobé fin. inv. – slouží k uložení dočasně volných prostředků; cenné předměty – obrazy, umělecká díla
BILANCOVÁNÍ MAJETKU A ZDROJŮ
BILANCOVÁNÍ MAJETKU A ZDROJŮ – ZÁKLADNÍ PRVEK podvojného účetnictví
- bilancování nám nabízí základní pohled na majetek podniku, který je předmětem účetnictví.
- na majetek se účetnictví dívá souběžně ze dvou různých hledisek
1) CO mám k dispozici – AKTIVA
2) ODKUD byl majetek profinancován (kolik komu dlužím? kdy to budu vracet?) – PASIVA, tedy zdroje financování.
- je hodnotové – vyjádřeno v penězích
A = P
Na základě bilančního principu je konstruována bilance (rozvaha) – základní účetní výkaz.
Rozvaha – uspořádaný přehled aktiv a pasiv
1) účetní – horizontální forma rozvahy (aktiva a pasiva vedle sebe)
2) finanční – vertikální forma rozvahy (aktiva a pasiva pod sebou – podle urč. klíče)
grafické znázornění...
AKTIVA
1) Definice je založena na třech podmínkách, pokud jsou splněny, je to aktivum:
- přináší ekonomický prospěch v budoucnosti
- jsou ocenitelná
- jsou výsledkem minulých událostí
Rozeznání aktiv
(CO?)
- majetek v právním slova smyslu vlastním
- z majetku je v rozvaze jen určitá část (grafické znázornění...)
do rozvahy nepatří:
- nedobytné pohledávky
- nepoužitelné „krámy“ – není zde efekt pro podnik do budoucna
Ne vše co užíváme je náš právoplatný majetek. Něco máme pronajato, půjčeno, ale nejsme vlastníky. Legislativa v ČR to neuznává jako majetek, není to v rozvaze.
- bilancování nám nabízí základní pohled na majetek podniku, který je předmětem účetnictví.
- na majetek se účetnictví dívá souběžně ze dvou různých hledisek
1) CO mám k dispozici – AKTIVA
2) ODKUD byl majetek profinancován (kolik komu dlužím? kdy to budu vracet?) – PASIVA, tedy zdroje financování.
- je hodnotové – vyjádřeno v penězích
A = P
Na základě bilančního principu je konstruována bilance (rozvaha) – základní účetní výkaz.
Rozvaha – uspořádaný přehled aktiv a pasiv
1) účetní – horizontální forma rozvahy (aktiva a pasiva vedle sebe)
2) finanční – vertikální forma rozvahy (aktiva a pasiva pod sebou – podle urč. klíče)
grafické znázornění...
AKTIVA
1) Definice je založena na třech podmínkách, pokud jsou splněny, je to aktivum:
- přináší ekonomický prospěch v budoucnosti
- jsou ocenitelná
- jsou výsledkem minulých událostí
Rozeznání aktiv
(CO?)
- majetek v právním slova smyslu vlastním
- z majetku je v rozvaze jen určitá část (grafické znázornění...)
do rozvahy nepatří:
- nedobytné pohledávky
- nepoužitelné „krámy“ – není zde efekt pro podnik do budoucna
Ne vše co užíváme je náš právoplatný majetek. Něco máme pronajato, půjčeno, ale nejsme vlastníky. Legislativa v ČR to neuznává jako majetek, není to v rozvaze.
PŘEDMĚT JAKO PRAKTICKÁ ČINNOST
PŘEDMĚT JAKO PRAKTICKÁ ČINNOST
- je jím hospodářská činnost podniku
- zachycuje vliv uskutečněných hospodářských operací na finančně majetkovou strukturu podniku, zjišťuje hosp. výsl. podnikání.
-------------------------------------------------------------------------------------
PRVKY (PODSTATA)
- bilancování majetku a zdrojů podniku
- oceňování
PRVKY (FORMA ZPRACOVÁNÍ) – běž. činnost
- dokladovost
- účet a systém účtů
- syntetická a analytická evidence
- účetní knihy a účetní zápisy
KONTROLNÍ PRVKY
- inventarizace
- předvaha
PRVKY (KOMUNIKACE ÚČ. INFO NAVENEK) – k uživatelům
- účetní výkazy
- je jím hospodářská činnost podniku
- zachycuje vliv uskutečněných hospodářských operací na finančně majetkovou strukturu podniku, zjišťuje hosp. výsl. podnikání.
-------------------------------------------------------------------------------------
PRVKY (PODSTATA)
- bilancování majetku a zdrojů podniku
- oceňování
PRVKY (FORMA ZPRACOVÁNÍ) – běž. činnost
- dokladovost
- účet a systém účtů
- syntetická a analytická evidence
- účetní knihy a účetní zápisy
KONTROLNÍ PRVKY
- inventarizace
- předvaha
PRVKY (KOMUNIKACE ÚČ. INFO NAVENEK) – k uživatelům
- účetní výkazy
Předmět podvojného účetnictví a jeho charakteristika
Předmět podvojného účetnictví a jeho charakteristika
Druhy účetnictví; srovnávání majetku, dluhů a vlastního kapitálu; bilance (rozvaha) a její struktura.
Účetnictví je systémem info, které jsou předklád. v hodnotovém vyjádření.
Poslání účetnic.:
Účetnictví jsou uspořádané zápisy o stavu majetkových součástí podniku a jejich pohybu.
Účelem účetnictví je poskytovat přehled o podnikovém jmění a umožnit zjištění výsledku hospodářského roku.
Funkce:
- zjistit
- předložit informaci o stavu majetku, hospodářského výsledku.
Charakteristika, objekt účetnictví
objektem účetnictví (na co se úč. zaměřuje) – je podnik jako celek + vnitřní a vnější vazby.
Funkce (k čemu slouží):
- opora paměti
- důkazní prostředek ve sporech
- podklad pro vyměření daní
- informace o podnikatelské zdatnosti vedení podniku
Předmět účetnictví (nauka):
- vymyslet teoretický aparát (prostředí) pro využití účetnictví v praxi:
Druhy účetnictví; srovnávání majetku, dluhů a vlastního kapitálu; bilance (rozvaha) a její struktura.
Účetnictví je systémem info, které jsou předklád. v hodnotovém vyjádření.
Poslání účetnic.:
Účetnictví jsou uspořádané zápisy o stavu majetkových součástí podniku a jejich pohybu.
Účelem účetnictví je poskytovat přehled o podnikovém jmění a umožnit zjištění výsledku hospodářského roku.
Funkce:
- zjistit
- předložit informaci o stavu majetku, hospodářského výsledku.
Charakteristika, objekt účetnictví
objektem účetnictví (na co se úč. zaměřuje) – je podnik jako celek + vnitřní a vnější vazby.
Funkce (k čemu slouží):
- opora paměti
- důkazní prostředek ve sporech
- podklad pro vyměření daní
- informace o podnikatelské zdatnosti vedení podniku
Předmět účetnictví (nauka):
- vymyslet teoretický aparát (prostředí) pro využití účetnictví v praxi:
Regulace a harmonizace účetnictví rámci EU a v mezinárodním měřítku
• Regulace a harmonizace účetnictví rámci EU a v mezinárodním měřítku. (1. kapitola svk)
- Regulace v rámci EU
o po linii účetních výkazů (co musí obsahovat), formy výsledovky – závazné 4 vzory..
- Harmonizace v rámci EU
o 4 direktiva (účetní výkazy)
o další direktivy – např. audit, konsolidace (7., 8.) atp.
o již dost zastaralá (vydáno v 70. letech)
o častá práva volby (národní úpravy se liší)
o proto není příliš dokonalá
o existuje prostor pro angloamer. pojetí i kontinentální pojetí
- Regulace v mezinárodním měřítku
o po linii běžného účetnictví (závazné postupy účtování, účtové osnovy..)
o po linii účetních výkazů (závazné formy výsledovky, rozvahy, povinné položky)
o u některých zemí upraveno zákony, jinde zvykovým právem, důraz na právní formu X důraz na ekon. podstatu; soulad daňových předpisů a účetních předpisů..
- Harmonizace v mezinárodním měřítku
o o harmonizaci celosvětového účetnictví se snaží IAS (mezin. úč. standardy), přejmenováno na IASB (?). (cca 40 standardů); 80. léta, jsou postupně nahrazovány a aktualizovány.
o některé burzy c.p. požadují sestavení výkazů dle US GAAP což jsou celosvětově uznávané americké národní standardy účetnictví, založ na zvykovém právu, prověřeny praxí (nejrozsáhlejší, aktuální)
o nyní je trend příklon k požadavkům fin. trhů (investorů) na účetní výkazy – vykazování více v „reálné hodnotě“ – přináší s sebou problémy – časté přeceňování, kolísání hodnot a nákladnost.
- Regulace v rámci EU
o po linii účetních výkazů (co musí obsahovat), formy výsledovky – závazné 4 vzory..
- Harmonizace v rámci EU
o 4 direktiva (účetní výkazy)
o další direktivy – např. audit, konsolidace (7., 8.) atp.
o již dost zastaralá (vydáno v 70. letech)
o častá práva volby (národní úpravy se liší)
o proto není příliš dokonalá
o existuje prostor pro angloamer. pojetí i kontinentální pojetí
- Regulace v mezinárodním měřítku
o po linii běžného účetnictví (závazné postupy účtování, účtové osnovy..)
o po linii účetních výkazů (závazné formy výsledovky, rozvahy, povinné položky)
o u některých zemí upraveno zákony, jinde zvykovým právem, důraz na právní formu X důraz na ekon. podstatu; soulad daňových předpisů a účetních předpisů..
- Harmonizace v mezinárodním měřítku
o o harmonizaci celosvětového účetnictví se snaží IAS (mezin. úč. standardy), přejmenováno na IASB (?). (cca 40 standardů); 80. léta, jsou postupně nahrazovány a aktualizovány.
o některé burzy c.p. požadují sestavení výkazů dle US GAAP což jsou celosvětově uznávané americké národní standardy účetnictví, založ na zvykovém právu, prověřeny praxí (nejrozsáhlejší, aktuální)
o nyní je trend příklon k požadavkům fin. trhů (investorů) na účetní výkazy – vykazování více v „reálné hodnotě“ – přináší s sebou problémy – časté přeceňování, kolísání hodnot a nákladnost.
Regulace účetnictví v ČR
• Regulace účetnictví v ČR: (silná-viz 1.kap, abc) míra a nástroje regulace (běž. Účetnic., úč. Výkazy), charakteristika účetní soustavy (dvouřadová s odděl. Vykaz HV?), konstrukce účtové osnovy pro podnikatele (jednotlivé třídy a co obsahují) a její vztah k účetním výkazům. (schéma z abc-které třídy jsou v rozvaze či výsledovce kde)
- regulace v ČR – míra a nástroje regulace:
o silná regulace
- po linii běžného účetnictví (zák. o účetnictví, vyhláška, čes. úč. standardy-04); dříve bylo a dnes již ne: „postupy účtování“, „účtová osnova pro podnikatele“ – dnes pouze „směrná účtová osnova“ – jsou zde jen uvedeny orientačně třídy, skupiny. (22 – účty v bankách, 04 – pořízení DNM, DHM...) – viz příloha ZOÚ.
- po linii účetních výkazů (příloha k z. o úč. – vzory rozvahy, výsledovky, nyní možno sestavovat výsledovku i s účelovým členěním!!
- novinka: zrušeno jednoduché účetnictví – nahrazeno „daňovou evidencí“. Pojem „účetnictví“ v čes. legislativě již znamená jen „podvojné účetictví“.
- charakteristika účetní soustavy:
o podvojná
o dvouřadová (účty aktiv a pasiv; účty výsledkové)
o oddělené vykazování výsledku hospodaření (Účet zisku a ztráty)
o použ. druhového členění nákladů (možno nově i účelové, ale nutno s ním uvést i druhové)
- konstrukce účtové osnovy pro podnikatele:
o obsahuje třídy a skupiny
o třída 0: dlouh. majetek
o třída 1: zásoby
o třída 2: krátkodobý fin. maj.
o třída 3: zúčtovací vztahy
o třída 4: (dlouhod.) závazky
o třída 5: náklady
o třída 6: výnosy
o třída 7: závěrk. účty
o třída 8-9 – vnitropodnikové účetnictví
- skupiny obsažené v jednotlivých třídách (viz příloha k zákonu).
- není v požadavcích, ale je horkou novinkou: od 1.1. 2004 existují České učetní standardy (upravují spolu s vyhláškou některé druhy majetku, závazků, dávají návody a postupy k správnému účtování o různých položkách – je jich 23.
- regulace v ČR – míra a nástroje regulace:
o silná regulace
- po linii běžného účetnictví (zák. o účetnictví, vyhláška, čes. úč. standardy-04); dříve bylo a dnes již ne: „postupy účtování“, „účtová osnova pro podnikatele“ – dnes pouze „směrná účtová osnova“ – jsou zde jen uvedeny orientačně třídy, skupiny. (22 – účty v bankách, 04 – pořízení DNM, DHM...) – viz příloha ZOÚ.
- po linii účetních výkazů (příloha k z. o úč. – vzory rozvahy, výsledovky, nyní možno sestavovat výsledovku i s účelovým členěním!!
- novinka: zrušeno jednoduché účetnictví – nahrazeno „daňovou evidencí“. Pojem „účetnictví“ v čes. legislativě již znamená jen „podvojné účetictví“.
- charakteristika účetní soustavy:
o podvojná
o dvouřadová (účty aktiv a pasiv; účty výsledkové)
o oddělené vykazování výsledku hospodaření (Účet zisku a ztráty)
o použ. druhového členění nákladů (možno nově i účelové, ale nutno s ním uvést i druhové)
- konstrukce účtové osnovy pro podnikatele:
o obsahuje třídy a skupiny
o třída 0: dlouh. majetek
o třída 1: zásoby
o třída 2: krátkodobý fin. maj.
o třída 3: zúčtovací vztahy
o třída 4: (dlouhod.) závazky
o třída 5: náklady
o třída 6: výnosy
o třída 7: závěrk. účty
o třída 8-9 – vnitropodnikové účetnictví
- skupiny obsažené v jednotlivých třídách (viz příloha k zákonu).
- není v požadavcích, ale je horkou novinkou: od 1.1. 2004 existují České učetní standardy (upravují spolu s vyhláškou některé druhy majetku, závazků, dávají návody a postupy k správnému účtování o různých položkách – je jich 23.
Věrný obraz skutečnosti v účetnictví
• Věrný obraz skutečnosti v účetnictví (etické problémy-posl.kap., střet zájmů manažerXvlastník), daně vs. Ukázka prosperity na kap. trhu, . Audit. (od 377svk)
- věrný obraz skutečnosti v účetnictví
o závisí na mnoha faktorech (oceňování, odpisování, uplatnění zásad..)
o je to základní požadavek na úč. výkaznictví
o základem je úvaha fin. experta (ne jen účetní-technik) – může být více správných postupů
o účetnictví má být nestranné – neovlivněné přikrášlováním od MGMTu podniku
o střet zájmů – vlastník chce poctivé informace, manažer se chce udržet a zvýšit svou prestiž a moc a tak má tendenci přikrášlovat situaci a zakrývat neúspěchy. Případ ENRONU a dalších. (etika v účetnictví)
o důvěryhodnost úč. záznamů posuzuje také audit....
- audit
o jsou různé druhy auditu – je to disciplína založ. na pozorování a poznávání určitých skutečností,shromažďování relevantních údajů, jejich vyhodnocení a vypracování závěrů.
o audit účetních výkazů, interní audit, audit jakosti, ekologický audit, počítačový audit
o audit účetních výkazů – též „externí“ či „statutárlní audit. Je zaměřen na individuální a konsolidované účetní výkazy. Provádí ho – zpravidla na objednávku vlastníků podniku – nezávislý externí auditor (fyz. os., či auditorská společnost). Jde o zkoumání (ověření) účetních výkazů nezávislým auditorem. Výsledkem je vyjádření „názoru“ (výrok auditora), zda zkoumané výkazy (úč. závěrka) podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční pozice podniku k datu sestavení.
o historie auditu (VB 1844 Companies act), US 1917 Memorandum o auditech rozvahy
o 70. léta – auditorské standardy
o regulace profese – měla by být kontrolována pro svou důležitost, regulován vstup do odvětví, ale ne ze strany státu. Např. může existovat profesní organizace: komora auditorů (ČR), Evropská federace účetních expertů apod.
- věrný obraz skutečnosti v účetnictví
o závisí na mnoha faktorech (oceňování, odpisování, uplatnění zásad..)
o je to základní požadavek na úč. výkaznictví
o základem je úvaha fin. experta (ne jen účetní-technik) – může být více správných postupů
o účetnictví má být nestranné – neovlivněné přikrášlováním od MGMTu podniku
o střet zájmů – vlastník chce poctivé informace, manažer se chce udržet a zvýšit svou prestiž a moc a tak má tendenci přikrášlovat situaci a zakrývat neúspěchy. Případ ENRONU a dalších. (etika v účetnictví)
o důvěryhodnost úč. záznamů posuzuje také audit....
- audit
o jsou různé druhy auditu – je to disciplína založ. na pozorování a poznávání určitých skutečností,shromažďování relevantních údajů, jejich vyhodnocení a vypracování závěrů.
o audit účetních výkazů, interní audit, audit jakosti, ekologický audit, počítačový audit
o audit účetních výkazů – též „externí“ či „statutárlní audit. Je zaměřen na individuální a konsolidované účetní výkazy. Provádí ho – zpravidla na objednávku vlastníků podniku – nezávislý externí auditor (fyz. os., či auditorská společnost). Jde o zkoumání (ověření) účetních výkazů nezávislým auditorem. Výsledkem je vyjádření „názoru“ (výrok auditora), zda zkoumané výkazy (úč. závěrka) podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční pozice podniku k datu sestavení.
o historie auditu (VB 1844 Companies act), US 1917 Memorandum o auditech rozvahy
o 70. léta – auditorské standardy
o regulace profese – měla by být kontrolována pro svou důležitost, regulován vstup do odvětví, ale ne ze strany státu. Např. může existovat profesní organizace: komora auditorů (ČR), Evropská federace účetních expertů apod.
Etické normy auditorů
o etické normy auditorů (etic. kodex):
- zachovávat etická pravidla
- objektivita auditora a pečlivý výkon činnosti
- odborná kvalifikace
- dodržování práva a auditor. směrnic
- mlčenlivost
- způsob propagace a získ. klientů
- vztahy k ost. auditorům
- odměna za práci auditora
- nezávislost auditora
o auditorská činnost s sebou nese rizika (riziko zakázky – že vydá nesprávný výrok, neodpovídající stavu věci, klient tomu uvěří a bude to pro něj znamenat ztrátu)
- zákl. rizika: kontrolní, přirozené, zjišťovací
o auditorské postupy
- činnosti před uzavřením zakázky
- komplexní poznání klienta
- sestav. plán auditu
- testování (věcná správnost, testy vybraných položek)
- závěr – zpráva auditora (určena pro vlastníky), dopis managementu – žádost doplnění něčeho, úpravu úč. výkazů; auditor však nesmí zasahovat do rozhodování
- druhy výroků:
• bez výhrad (zpráva bez modifikace)
• s výhradou
• záporný výrok
• odmítnutí výroku
- zachovávat etická pravidla
- objektivita auditora a pečlivý výkon činnosti
- odborná kvalifikace
- dodržování práva a auditor. směrnic
- mlčenlivost
- způsob propagace a získ. klientů
- vztahy k ost. auditorům
- odměna za práci auditora
- nezávislost auditora
o auditorská činnost s sebou nese rizika (riziko zakázky – že vydá nesprávný výrok, neodpovídající stavu věci, klient tomu uvěří a bude to pro něj znamenat ztrátu)
- zákl. rizika: kontrolní, přirozené, zjišťovací
o auditorské postupy
- činnosti před uzavřením zakázky
- komplexní poznání klienta
- sestav. plán auditu
- testování (věcná správnost, testy vybraných položek)
- závěr – zpráva auditora (určena pro vlastníky), dopis managementu – žádost doplnění něčeho, úpravu úč. výkazů; auditor však nesmí zasahovat do rozhodování
- druhy výroků:
• bez výhrad (zpráva bez modifikace)
• s výhradou
• záporný výrok
• odmítnutí výroku
Přechodné a dohadné položky
• Přechodné a dohadné položky: příčiny vzniku (potřeba časového rozlišení – VPO, NPO,..), nejistota ohl. výše aktiv či pasiv (dohadné účty A, P); kurzové rozdíly??, mater. Na cestě??, oceň. Odchylky??, opravné položky??; charakteristika základních typů (VPO:..), jejich projevy v účetních výkazech. (výdaj teď, náklad v příš. Obd atd..)
- příčiny vzniku přechodných a dohadných položek:
- charakteristika základních typů:
- projevy v účetních výkazech (vliv na rozvahu – aktiva, pasiva; vliv na výsledovku – náklady a výnosy)
• Účetní uzávěrka a závěrka v ČR (včetně výkazu CF a přílohy). (uzáv.-uzavření účtů; závěrka- rozvaha, výsl, CF,.., příloha)- charakteristika povinných součástí; zák. o účetnictví?? (konec abc)
- uzávěrka = uzavření účtů (převod do kon. účtu rozvažného a do kon. rozvahy; výsledkové účty do výsledovky, zisk či ztr. do kon. rozvahy
- závěrka = souhrn operacích ke konci období (řádná), či během (mimoř., mezitímní)
o obsah úč. závěrky (viz zákon o účetnictví a vyhláška, v přílohách vzory výkazů)
- rozvaha
- výkaz zisku a ztráty
- případně výkaz CF
- případně výkaz o změnách ve VK
- příloha
- komentář
- příčiny vzniku přechodných a dohadných položek:
- charakteristika základních typů:
- projevy v účetních výkazech (vliv na rozvahu – aktiva, pasiva; vliv na výsledovku – náklady a výnosy)
• Účetní uzávěrka a závěrka v ČR (včetně výkazu CF a přílohy). (uzáv.-uzavření účtů; závěrka- rozvaha, výsl, CF,.., příloha)- charakteristika povinných součástí; zák. o účetnictví?? (konec abc)
- uzávěrka = uzavření účtů (převod do kon. účtu rozvažného a do kon. rozvahy; výsledkové účty do výsledovky, zisk či ztr. do kon. rozvahy
- závěrka = souhrn operacích ke konci období (řádná), či během (mimoř., mezitímní)
o obsah úč. závěrky (viz zákon o účetnictví a vyhláška, v přílohách vzory výkazů)
- rozvaha
- výkaz zisku a ztráty
- případně výkaz CF
- případně výkaz o změnách ve VK
- příloha
- komentář
Finanční analýza
• Finanční analýza: cíle (410svk), základní metody (fundam, technická – dále např. poměrové ukazatele – likvidita430, rentabilita433, aktivita 434, zadluženost a fin. Strukt. 436; ukazatele kap. trhu a jejich úskalí. (interpretace 439, závěrem 446)
- cíle:
o analýza fin. pozice
o analýza spoj. se specific. rozhodovacími úlohami
o potřeby pro fin. rozhodování a řízení
role fin. analýzy – graf str 413
zájemci o FA (exter...)
- základní metody:
o fundament. (odhady z dat) a technická (zkoumání časových řad)
o stupně analýzy (vyšší a nižší)
o anal. statická a dynamická
o poznámky k metodám
jde v podstatě o výpočet různých ukazatelů z výsledků fin. hospodaření (uved. především v rozvaze a výsledovce) – viz poměrové ukazatele (424 a dále)
Klasifikace ukazatelů:
likvidita
rentabilita (výnosnost, ziskovost)
aktivita
finančn. struktura (vč. zadluž.)
konkrétní ukazatele...
nepřeceňovat vypovídací schopnost, nutno zvážit specifika podmínek, typů podniků, národních ekonomik apod. Neexistují „svaté“ hodnoty. Nutno zvolit vhodně co s čím poměřovat, aby to dobře vypovídalo o konkrétn. podniku. Kvalita musí převážit nad kvantitou.
- cíle:
o analýza fin. pozice
o analýza spoj. se specific. rozhodovacími úlohami
o potřeby pro fin. rozhodování a řízení
role fin. analýzy – graf str 413
zájemci o FA (exter...)
- základní metody:
o fundament. (odhady z dat) a technická (zkoumání časových řad)
o stupně analýzy (vyšší a nižší)
o anal. statická a dynamická
o poznámky k metodám
jde v podstatě o výpočet různých ukazatelů z výsledků fin. hospodaření (uved. především v rozvaze a výsledovce) – viz poměrové ukazatele (424 a dále)
Klasifikace ukazatelů:
likvidita
rentabilita (výnosnost, ziskovost)
aktivita
finančn. struktura (vč. zadluž.)
konkrétní ukazatele...
nepřeceňovat vypovídací schopnost, nutno zvážit specifika podmínek, typů podniků, národních ekonomik apod. Neexistují „svaté“ hodnoty. Nutno zvolit vhodně co s čím poměřovat, aby to dobře vypovídalo o konkrétn. podniku. Kvalita musí převážit nad kvantitou.
Dluhy: vymezení
Dluhy: vymezení (224defin-svk), funkce z hlediska finančního řízení (významný zdroj financování pro podnik), levnější zdroj než vlast. Kap, ale pozor na podkapitalizov., základní typy a jejich objasnění (vyjmenování druhů), rezervy (včetně tichých) (pravděpodobný či jistý závazek v bud. s nejistou výší nebo časem)303, tiché rezervy – fajn, ale pozor na šizení na daních.
- vymezení:
o cizí zdroje financování (krytí), je mnoho konkrét. podob (trendy: nové formy – fin. nástroje, faktoringové a leasingové smlouvy, dlouh. obch. úvěry..)
o dluh (závazek) – povinnost něco zaplatit (povinnost činit nějaké plnění)
o člení se na krátkodobé a dlouhodobé (dle doby splatnosti a dle toho jak bude vypořádán – z krátk. akt. např. (hranice krátkodobosti stanovena na 1 rok, jinde třeba „prov. cyklus“.
o význam: posuzování fin. situace podniku (zadluženost, schopnost plnit své závazky – likvidita..); liší se mezin. – v někt. zemích tradičně více oblíb. vlastní financ., jinde (Jap.) zas velký podíl cizích zdrojů. (cizí zdroje jsou levnější; finanční páka); Evropa spíš bankovní úvěry; USA emise dluhopisů – rozvinuté kapit. trhy..
o Daně (závazky vůči státu), závazky vůči zaměstnancům, dodavatelům (závazky z obch. styku – v podstatě obch. úvěr)
- základní typy a jejich objasnění
o rezervy
o dlouh. úvěry (bank)
o dlouh. úvěry (obch.)
o krátk. úvěry (bank)
o krátk. úvěry (obch) – dodavatelé
o závazky vůči zaměstnancům
o závazky vůči státu (daně)
o vydané dluhopisy a jiné fin. nástroje (deriváty, leasing..)
- vymezení:
o cizí zdroje financování (krytí), je mnoho konkrét. podob (trendy: nové formy – fin. nástroje, faktoringové a leasingové smlouvy, dlouh. obch. úvěry..)
o dluh (závazek) – povinnost něco zaplatit (povinnost činit nějaké plnění)
o člení se na krátkodobé a dlouhodobé (dle doby splatnosti a dle toho jak bude vypořádán – z krátk. akt. např. (hranice krátkodobosti stanovena na 1 rok, jinde třeba „prov. cyklus“.
o význam: posuzování fin. situace podniku (zadluženost, schopnost plnit své závazky – likvidita..); liší se mezin. – v někt. zemích tradičně více oblíb. vlastní financ., jinde (Jap.) zas velký podíl cizích zdrojů. (cizí zdroje jsou levnější; finanční páka); Evropa spíš bankovní úvěry; USA emise dluhopisů – rozvinuté kapit. trhy..
o Daně (závazky vůči státu), závazky vůči zaměstnancům, dodavatelům (závazky z obch. styku – v podstatě obch. úvěr)
- základní typy a jejich objasnění
o rezervy
o dlouh. úvěry (bank)
o dlouh. úvěry (obch.)
o krátk. úvěry (bank)
o krátk. úvěry (obch) – dodavatelé
o závazky vůči zaměstnancům
o závazky vůči státu (daně)
o vydané dluhopisy a jiné fin. nástroje (deriváty, leasing..)
Funkce z hlediska fin. řízení
- funkce z hlediska fin. řízení
o k financování činnosti, majetku (dle krátk., dlouh.)
o k posouzení situace podniku (externí uživatelé – likvidita, zadluženost, rychlost obratu, čistý prac. kapitál)
o členění pro účely oceňování:
- závazky finanční urč. k obchodování (začát. pořiz. cena, pak reál.h.)
- jiné fin. záv. (neurč. k obchodov.) (začát. pořiz. cena, pak zůstatk. cena, dlouh. závazky v souč. hodnotě)
- nefinanční závazek (obdobně jak FM neurč. k obch)
- rezervy (včetně tichých)
o mezi cizími zdr. uváděny na prvním místě (nahoře)
o jde o pravděpodobné závazky s nejistou výší nebo časem (např. rez. na opravy, na daň z příj., na kurz. ztráty, na další věci - rozdíl zda jsou daňově uznatelné).
o rezervy jsou zhmotněním zásady opatrnosti: (spolu s odpisy a opravnými položkami)
o rezervy slouží k rozložení nákladů do více období – aby to nebyl takový šok – tvorba do nákladů, rozpuštění do výnosů.
o tiché rezervy – nejsou nikde explicitně vidět, lze je objevit až po důkladné analýze. Podniky je vytváří v souvislosti s uplatněním „opatrnosti“, či úmyslně (sníž. daň. povinnosti – ilegální), či mohou vznikat chybami v zaúčt. položek. Mohou podniku pomoci v příp. zhoršujícího se hospodaření pro krytí neúspěchů před akcionáři – není to „true and fair view“.
o k financování činnosti, majetku (dle krátk., dlouh.)
o k posouzení situace podniku (externí uživatelé – likvidita, zadluženost, rychlost obratu, čistý prac. kapitál)
o členění pro účely oceňování:
- závazky finanční urč. k obchodování (začát. pořiz. cena, pak reál.h.)
- jiné fin. záv. (neurč. k obchodov.) (začát. pořiz. cena, pak zůstatk. cena, dlouh. závazky v souč. hodnotě)
- nefinanční závazek (obdobně jak FM neurč. k obch)
- rezervy (včetně tichých)
o mezi cizími zdr. uváděny na prvním místě (nahoře)
o jde o pravděpodobné závazky s nejistou výší nebo časem (např. rez. na opravy, na daň z příj., na kurz. ztráty, na další věci - rozdíl zda jsou daňově uznatelné).
o rezervy jsou zhmotněním zásady opatrnosti: (spolu s odpisy a opravnými položkami)
o rezervy slouží k rozložení nákladů do více období – aby to nebyl takový šok – tvorba do nákladů, rozpuštění do výnosů.
o tiché rezervy – nejsou nikde explicitně vidět, lze je objevit až po důkladné analýze. Podniky je vytváří v souvislosti s uplatněním „opatrnosti“, či úmyslně (sníž. daň. povinnosti – ilegální), či mohou vznikat chybami v zaúčt. položek. Mohou podniku pomoci v příp. zhoršujícího se hospodaření pro krytí neúspěchů před akcionáři – není to „true and fair view“.
Vlastní kapitál
• Vlastní kapitál: vymezení (258-261svk), struktura, změny ve velikosti a struktuře (např. zvýšení zk, snížení zk, z čeho změny – akt., ciz. pasiv…). Zjišťování výsledku hospodaření běžného roku a jeho rozdělování (Vzorec-vertik.forma, vypoč. daně, rozdělení hv-RF, Zák.fon, ztráta min. let, statut fondy, ost. Fondy, dividendy, ..). Vlastní jmění v ČR. (struktura výsledovky ČR – moje od sagitu), či cvičeb 2003. Co je obsaženo.-svk ***** odteď jen stručné******
- vymezení VK:
o rozdíl mezi aktivy a závazky
o vlastní zdroje podniku
o složení: Základní kapitál (vlož. vlastníky) + Kumulované zisky či ztráty (z min. let zadržené zisky) + Ostatní kapitál (emis. ážio aj.) (dle US GAAP stačí)
o v ČR podrobnější členění: ZK + (fondy ze zisku: rezervní – zákonné či statutární či ostatní – např. kapitálové f.) + Výsledek hosp. min. let + Výsledek hosp. za úč. Období
o Vlastní kapitál se liší dle vlastnických forem podniků: podnik jednotlivce, partnerský podnik, korporace (nazývá se buď vložený kap., nebo zákl. kap.)
- Struktura (u A. S. dle US GAAP):
o Zákl. kap: zákl kap v jmen. hodn + dodatečný (vložený) kapitál
o Darovaný kapitál (dar od společníků či třetích osob – půda, majetek..)
o Zadržené kumulované výtěžky
o Přínosy a újmy které ovlivnily kapitál přímo
kapitál tedy tvoří VLOŽENÝ KAPITÁL + AKUMUL. ZIS/ZTR. – JAKÁKOLI ROZDĚLOVÁNÍ mimo podnik (akum.)
• podrobněji členění:
o ZK ve jmenovité hodnotě
o Rozdíl mezi jm. hodn. akc. a emis. kurzem (emisní ážio – em. kurz> jm.hodn; em. disážio – em. kurz < jm. hodn.)
• pojem úplný výsl. hospodaření
• přínosy a újmy
• zadržené kumulované výtěžky (+ výkaz kum. výtěž.)
- vymezení VK:
o rozdíl mezi aktivy a závazky
o vlastní zdroje podniku
o složení: Základní kapitál (vlož. vlastníky) + Kumulované zisky či ztráty (z min. let zadržené zisky) + Ostatní kapitál (emis. ážio aj.) (dle US GAAP stačí)
o v ČR podrobnější členění: ZK + (fondy ze zisku: rezervní – zákonné či statutární či ostatní – např. kapitálové f.) + Výsledek hosp. min. let + Výsledek hosp. za úč. Období
o Vlastní kapitál se liší dle vlastnických forem podniků: podnik jednotlivce, partnerský podnik, korporace (nazývá se buď vložený kap., nebo zákl. kap.)
- Struktura (u A. S. dle US GAAP):
o Zákl. kap: zákl kap v jmen. hodn + dodatečný (vložený) kapitál
o Darovaný kapitál (dar od společníků či třetích osob – půda, majetek..)
o Zadržené kumulované výtěžky
o Přínosy a újmy které ovlivnily kapitál přímo
kapitál tedy tvoří VLOŽENÝ KAPITÁL + AKUMUL. ZIS/ZTR. – JAKÁKOLI ROZDĚLOVÁNÍ mimo podnik (akum.)
• podrobněji členění:
o ZK ve jmenovité hodnotě
o Rozdíl mezi jm. hodn. akc. a emis. kurzem (emisní ážio – em. kurz> jm.hodn; em. disážio – em. kurz < jm. hodn.)
• pojem úplný výsl. hospodaření
• přínosy a újmy
• zadržené kumulované výtěžky (+ výkaz kum. výtěž.)
Změny ve struktuře
- změny ve struktuře:
o zvýšení ZK
- upsáním nových akcií (něco o tom..)
- vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie (něco o tom..)
- doplněním z vlastních zdrojů (něco o tom..)
- kombinací předchozích způsobů (něco o tom..)
(většinou když podnik expanduje a (nebo) potřebuje další zdroje)
o snížení ZK
- zničení vlastních akcií
- snížení jmenovité hodnoty akcií
- vzetí akcií z oběhu
- upuštění od vydání akcií
(má sloužit k úhradě ztráty)
o štěpení ZK/konsolidace akcií – transakce, při nichž zůstává zachována původní výše ZK (zvýšení počtu akcií a sníž. jm. hodnoty >> štěpení; snížení počtu akcií a zvýš. jm. hodn. >> konsolidace)
o vlastní akcie – akcie které v minulosti podnik sám vydal a které později získal zpět. Důvody nákupu vl. akc: snaha snižovat částku na výplatu dividend; chtějí mít akcie k dispozici pro růz. podnikové plány. Demonstrativní účel – ukázat důvěryhodnost svých záměrů. Vykazování: EU jako aktiva; IAS a US GAAP ve vl. kap (pasiva). Přístup k oceňování – dle volby podniku – metoda jmenovité hodn., metoda pořizov. nákl.
- Zjišťování výsledku hospodaření v běžném roce:
o Výsledek hospodaření (též viz výsledovka – kap.13, požadavky IAS, požad. US GAAP)
o Úplný výsledek hospodaření = výsl. hospodaření + - přínosy a újmy přímo ovl. VK
o u VH rozlišujeme provozní, finanční, mimoř. činnost počítáme z nich zisk, daň. povinnost, čistý zisk za období, na konci uved. zákl. zisk na akcii, zředěný zisk na akc. (str. 330); EU 4 vzory, IAS 2 vzory (jde o to, že je možné použít druhové i účelové členění nákladů). Výpočet VH = Výnosy – Náklady
o pozn.: u VH pro účely výpočtu daně se provede úprava o někt. položky
- možnosti rozdělení VH:
o čistý zisk (po zdaň.) může být rozdělen v dalším roce – dle rozhodnutí val. hromady, typicky bývá použit na: zvýšení ZK, na výplatu dividend, zadrž. pro investice v podniku, na rezervní fond, ostatní fondy.
- vlastní jmění v ČR
viz dříve, viz vzorová rozvaha – příloha zák. o účetnictví (+ vyhláška); podrobněji o ČR též abc
o zvýšení ZK
- upsáním nových akcií (něco o tom..)
- vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie (něco o tom..)
- doplněním z vlastních zdrojů (něco o tom..)
- kombinací předchozích způsobů (něco o tom..)
(většinou když podnik expanduje a (nebo) potřebuje další zdroje)
o snížení ZK
- zničení vlastních akcií
- snížení jmenovité hodnoty akcií
- vzetí akcií z oběhu
- upuštění od vydání akcií
(má sloužit k úhradě ztráty)
o štěpení ZK/konsolidace akcií – transakce, při nichž zůstává zachována původní výše ZK (zvýšení počtu akcií a sníž. jm. hodnoty >> štěpení; snížení počtu akcií a zvýš. jm. hodn. >> konsolidace)
o vlastní akcie – akcie které v minulosti podnik sám vydal a které později získal zpět. Důvody nákupu vl. akc: snaha snižovat částku na výplatu dividend; chtějí mít akcie k dispozici pro růz. podnikové plány. Demonstrativní účel – ukázat důvěryhodnost svých záměrů. Vykazování: EU jako aktiva; IAS a US GAAP ve vl. kap (pasiva). Přístup k oceňování – dle volby podniku – metoda jmenovité hodn., metoda pořizov. nákl.
- Zjišťování výsledku hospodaření v běžném roce:
o Výsledek hospodaření (též viz výsledovka – kap.13, požadavky IAS, požad. US GAAP)
o Úplný výsledek hospodaření = výsl. hospodaření + - přínosy a újmy přímo ovl. VK
o u VH rozlišujeme provozní, finanční, mimoř. činnost počítáme z nich zisk, daň. povinnost, čistý zisk za období, na konci uved. zákl. zisk na akcii, zředěný zisk na akc. (str. 330); EU 4 vzory, IAS 2 vzory (jde o to, že je možné použít druhové i účelové členění nákladů). Výpočet VH = Výnosy – Náklady
o pozn.: u VH pro účely výpočtu daně se provede úprava o někt. položky
- možnosti rozdělení VH:
o čistý zisk (po zdaň.) může být rozdělen v dalším roce – dle rozhodnutí val. hromady, typicky bývá použit na: zvýšení ZK, na výplatu dividend, zadrž. pro investice v podniku, na rezervní fond, ostatní fondy.
- vlastní jmění v ČR
viz dříve, viz vzorová rozvaha – příloha zák. o účetnictví (+ vyhláška); podrobněji o ČR též abc
Základní typy krátkodobých a dlouhodobých investic
- Základní typy krátkodobých a dlouhodobých investic
o krátkodobé (do 1 roku, záměr obchodování – výnos z rozdílu nákup. a prod. ceny)
- depozitní certif.
- obchodní dluhopisy
- pokladniční poukázky (str 203)
o dlouhodobé (nad 1 rok, záměr držet do splatnosti, či získat podíl na řízení)
- obchodní investice
- investice v přidruž. a dceřin. podnicích
- inv. v nemovitostech
- ostatní investice (str 204)
==> rozhodující pro zahrnutí či ne do dlouh. je funkce v podniku. Pak teprv se díváme na splatnost.
- oceňování investic:
o v minulosti (IAS):
- klasifikace dle doby držby
- dlouhod. inv: právo volby – metoda nákladů; v přeceněných částkách; nižší ze dvou hodn. náklady X tržní h. (u obchodovatelných)
- při pořízení – hist. náklady
- při trvalém poklesu hodnoty – výsledovka N
- krátkodob. inv. buď v tržní hodnotě, metodou LCM;
- dosud spor, zda vykazovat v LCM (opatrnost) nebo v reálné hodnotě (trž. c. na aktivním trhu).
- tyto investice se často berou jako souhrnné portfolio, ne podle jednotlivých inv., US GAAP má proti tomuto zjednodušení výhrady
o dnes (IAS novel. dle US, požadav. fin. trhů)
- investice charakteru fin. aktiv -obchodovatelné dluhové a maj. c.p. vyjmuty z úpr.
- obchodovatelné c. p. – vždy vykaz. jako krátkodobé, neamortizovány.
- c.p. drž. do spl. – subjekt zamýšlí je držet, pokud chce prodat – nelze vykaz. jako drž. do spl.
- někt. aktiva ne cen. pap. – poskyt. půjčky..
- c. p. realizovatelné – zpeněžitelné ale podnik nemá v úmyslu s nimi obchodovat.
- všechny tyto investice (fin. akt.) – při pořízení: náklady pořízení; při vykaz.:
• do spl. – náklady pořízení uprav. o amortizaci diskontu či prémie
• k obch. – přeceň. na reál. hodn. (výsledovka)
• realiz. – přeceň. na reál. hodn. (výsledovka nebo přímo VK)
• inv. bez kotované ceny – pořiz. n., při snížení – výsledovka.
• nemovit.(RH,NP), dceři a přidr.spol.(Ekviv.met.,RH) – možnosti volby (- srovnatelnost)
o krátkodobé (do 1 roku, záměr obchodování – výnos z rozdílu nákup. a prod. ceny)
- depozitní certif.
- obchodní dluhopisy
- pokladniční poukázky (str 203)
o dlouhodobé (nad 1 rok, záměr držet do splatnosti, či získat podíl na řízení)
- obchodní investice
- investice v přidruž. a dceřin. podnicích
- inv. v nemovitostech
- ostatní investice (str 204)
==> rozhodující pro zahrnutí či ne do dlouh. je funkce v podniku. Pak teprv se díváme na splatnost.
- oceňování investic:
o v minulosti (IAS):
- klasifikace dle doby držby
- dlouhod. inv: právo volby – metoda nákladů; v přeceněných částkách; nižší ze dvou hodn. náklady X tržní h. (u obchodovatelných)
- při pořízení – hist. náklady
- při trvalém poklesu hodnoty – výsledovka N
- krátkodob. inv. buď v tržní hodnotě, metodou LCM;
- dosud spor, zda vykazovat v LCM (opatrnost) nebo v reálné hodnotě (trž. c. na aktivním trhu).
- tyto investice se často berou jako souhrnné portfolio, ne podle jednotlivých inv., US GAAP má proti tomuto zjednodušení výhrady
o dnes (IAS novel. dle US, požadav. fin. trhů)
- investice charakteru fin. aktiv -obchodovatelné dluhové a maj. c.p. vyjmuty z úpr.
- obchodovatelné c. p. – vždy vykaz. jako krátkodobé, neamortizovány.
- c.p. drž. do spl. – subjekt zamýšlí je držet, pokud chce prodat – nelze vykaz. jako drž. do spl.
- někt. aktiva ne cen. pap. – poskyt. půjčky..
- c. p. realizovatelné – zpeněžitelné ale podnik nemá v úmyslu s nimi obchodovat.
- všechny tyto investice (fin. akt.) – při pořízení: náklady pořízení; při vykaz.:
• do spl. – náklady pořízení uprav. o amortizaci diskontu či prémie
• k obch. – přeceň. na reál. hodn. (výsledovka)
• realiz. – přeceň. na reál. hodn. (výsledovka nebo přímo VK)
• inv. bez kotované ceny – pořiz. n., při snížení – výsledovka.
• nemovit.(RH,NP), dceři a přidr.spol.(Ekviv.met.,RH) – možnosti volby (- srovnatelnost)
Problémy (krit. poznámky)
o problémy (krit. poznámky)
- není dořešeno, nestíhá se – možno očekávat další změny
- příklon k reálné hodnotě – nevychází z potřeb podniku ale fin. trhů (exter.), má podat věrnější obraz o hodnotě vl. kap. podniku
- problémy zjištění reál. hodnoty (existuje více reálných hodnot?, ceny na trhu se neustále mění – kterou vzít jako reál. hodnota?, náhlé pády akcií na trhu – nemají s ekon. situací v podniku co dělat.
- přeceňování na RH nahoru i dolu (nerealizované ztráty – ok – opatrnost; nerealizované zisky!!). (trh – subjektivní – může se mýlit)
- ...
- vykazování (v jakých cenách – viz oceňování; na jaké položky v rozvaze a výsledovce působí)
o vykazování LCM nebo RH
o pořízení v NP
o působí na CASH, INVESTICE (v aktivech); VK (v pasivech)
o použití ekvivalenční metody při podstatném či rozh. vlivu!
- sníží hodnotu investice o dividendy (souvzt. cash+)
- zvýší hodnotu investice o podíl na zisku ovládané spol. (souvz. výnos+)
- naopak při použití nákladové metody (pouze dividendy do výnosů)
- není dořešeno, nestíhá se – možno očekávat další změny
- příklon k reálné hodnotě – nevychází z potřeb podniku ale fin. trhů (exter.), má podat věrnější obraz o hodnotě vl. kap. podniku
- problémy zjištění reál. hodnoty (existuje více reálných hodnot?, ceny na trhu se neustále mění – kterou vzít jako reál. hodnota?, náhlé pády akcií na trhu – nemají s ekon. situací v podniku co dělat.
- přeceňování na RH nahoru i dolu (nerealizované ztráty – ok – opatrnost; nerealizované zisky!!). (trh – subjektivní – může se mýlit)
- ...
- vykazování (v jakých cenách – viz oceňování; na jaké položky v rozvaze a výsledovce působí)
o vykazování LCM nebo RH
o pořízení v NP
o působí na CASH, INVESTICE (v aktivech); VK (v pasivech)
o použití ekvivalenční metody při podstatném či rozh. vlivu!
- sníží hodnotu investice o dividendy (souvzt. cash+)
- zvýší hodnotu investice o podíl na zisku ovládané spol. (souvz. výnos+)
- naopak při použití nákladové metody (pouze dividendy do výnosů)
Specifika vnitropodnikových zásob a jejich vztah k vykazovanému HV
- Specifika vnitropodnikových zásob a jejich vztah k vykazovanému HV (kapitola 6.5 Specifika zásob vl. výroby)
o platí oceňování hist. cenou, metody ocenění (FIFO, LIFO..), konzistence, ocenění nižší ze dvou hodnot – to platí jako u ost. zásob.
o zásoby vlastní výroby se soustředí zejm. na účtech výrobky, nedokonč. výroba
o ocenění ne v pořizov. nákl. ale ve výši výrobních nákladů
o výrobní náklady zahrnují:
- pořizovací náklady surovin, mater. (přímý materiál)
- náklady na přeměnu přímého mater. >> přímo přiřaditelné (přímé mzdy)
- další náklady v souvislosti s výrobou – fixní a variabilní složka (výrobní režie)
- případné další náklady (správní)
o existují 2 základní modely účetního zobrazení (dle způsobu jakým zobrazují náklady provozního cyklu – klasifikace nákladů dle funkce, dle druhů)
- dle funkce
• spotřeba aktiv a vznik závazků přímo do nedok. výroby (rozvahově)
• dokončení výrobků také rozvahově
• prodej výrobků (>> tržby za výrobky), k tržbám se přiřazují „výrobní náklady prodaných výrobků“ (* u zboží „náklady prod. zboží“)
- dle druhů
• veškeré náklady na výrobky a nedok. výr. se zobrazí nejdříve výsledkově
• při výpočtu HV je nutné, aby zůstaly jen ty náklady, které se vztahují k tržbám za výrobky, jinak by byla porušena přiřaditelnost N k V.
• z nákl. se vyloučí náklady letos vynalož. na nedok. výrobu a vyrobené ale dosud neprodané výrobky. Tyto N se převedou do aktiv rozvahy. Je také možné že letos budou prodány výrobky vyrobené v minulých obdobích, v takovém případě je nutno přičíst tyto náklady (protože se vztahují k dosaž. tržbám). Tyto úpravy se provádějí jako „změna stavu zásob vlastní výroby“. IAS podporují oba způsoby (viz 2 zákl. vzory výsledovky-účel., druh. čl.); US GAAP hlavně účel., nevyluč. druhové – pro lepší zachycení výkonnosti (např. letecké společnosti). (srovnání metod klasifikace str. 172, 173)
o platí oceňování hist. cenou, metody ocenění (FIFO, LIFO..), konzistence, ocenění nižší ze dvou hodnot – to platí jako u ost. zásob.
o zásoby vlastní výroby se soustředí zejm. na účtech výrobky, nedokonč. výroba
o ocenění ne v pořizov. nákl. ale ve výši výrobních nákladů
o výrobní náklady zahrnují:
- pořizovací náklady surovin, mater. (přímý materiál)
- náklady na přeměnu přímého mater. >> přímo přiřaditelné (přímé mzdy)
- další náklady v souvislosti s výrobou – fixní a variabilní složka (výrobní režie)
- případné další náklady (správní)
o existují 2 základní modely účetního zobrazení (dle způsobu jakým zobrazují náklady provozního cyklu – klasifikace nákladů dle funkce, dle druhů)
- dle funkce
• spotřeba aktiv a vznik závazků přímo do nedok. výroby (rozvahově)
• dokončení výrobků také rozvahově
• prodej výrobků (>> tržby za výrobky), k tržbám se přiřazují „výrobní náklady prodaných výrobků“ (* u zboží „náklady prod. zboží“)
- dle druhů
• veškeré náklady na výrobky a nedok. výr. se zobrazí nejdříve výsledkově
• při výpočtu HV je nutné, aby zůstaly jen ty náklady, které se vztahují k tržbám za výrobky, jinak by byla porušena přiřaditelnost N k V.
• z nákl. se vyloučí náklady letos vynalož. na nedok. výrobu a vyrobené ale dosud neprodané výrobky. Tyto N se převedou do aktiv rozvahy. Je také možné že letos budou prodány výrobky vyrobené v minulých obdobích, v takovém případě je nutno přičíst tyto náklady (protože se vztahují k dosaž. tržbám). Tyto úpravy se provádějí jako „změna stavu zásob vlastní výroby“. IAS podporují oba způsoby (viz 2 zákl. vzory výsledovky-účel., druh. čl.); US GAAP hlavně účel., nevyluč. druhové – pro lepší zachycení výkonnosti (např. letecké společnosti). (srovnání metod klasifikace str. 172, 173)
Investice
• Investice: vymezení (194-196svk, investování X investice), , základní typy dlouhodobých a krátkodobých investic všeob. přehl. 196-201; klasifikace 201-204, jejich oceňování (205kr,dl - svk) a vykazování. (pod pari, nad pari; ekv. met.; kritické pozn.)svk-konec kap.; pozor if novely!! (zákon o účetnic.)
- vymezení:
o pojem investice se používá ve mnoha významech; je třeba odlišit účetní pojem investice (dle IAS) a investování (= investiční činnost).
o investování – činnost spojená s nabytím (pořízením určitého aktiva); oček. v budoucnu ek. prospěch. Investování je spojeno s vynaložením peněz či jejich ekviv. Investování především do těchto aktiv:
- dlouhodobý majetek hmot. či nehmot. povahy
- aktivum, s jehož vlastněním je spojeno právo obdržet peníze (dividendu, podíl na zisku, kapit. výnos..)
- aktivum formou dlouhodobého programu spoření (peněžní formou – dlouh. vklady v bankách; nepeněžní – drahé kovy, uměl. sbírky)
- aktivum spojené s investičním záměrem v jiné společnosti (podstatný či rozhodující vliv).
o investice – zahrnuje všechna aktiva krom první odrážky; definice dle IAS (a obdobně US)
- je aktivum, které podnik vlastní aby dosáhl výnosů jako je úrok, dividenda, autorský honorář, nájemné, nebo aby ho kapitálově zhodnotil či získal z něj jiné užitky (např. užitky prostřednictvím obchodních vztahů).
- rozhodující pro zařazení do investic je záměr podniku. (>> poslání aktiva, jeho funkční zařazení, účel)
- jde o investice jako aktiva (z pohledu investora)
- inv. finanční povahy (c.p., půjčky) – fin. investice
- inv. nefinanční, tj. hmotné povahy (nemovitosti – ne pro provoz, ale pro obchodování s nimi; jiná hm. aktiva s obdobným záměrem)
- vymezení:
o pojem investice se používá ve mnoha významech; je třeba odlišit účetní pojem investice (dle IAS) a investování (= investiční činnost).
o investování – činnost spojená s nabytím (pořízením určitého aktiva); oček. v budoucnu ek. prospěch. Investování je spojeno s vynaložením peněz či jejich ekviv. Investování především do těchto aktiv:
- dlouhodobý majetek hmot. či nehmot. povahy
- aktivum, s jehož vlastněním je spojeno právo obdržet peníze (dividendu, podíl na zisku, kapit. výnos..)
- aktivum formou dlouhodobého programu spoření (peněžní formou – dlouh. vklady v bankách; nepeněžní – drahé kovy, uměl. sbírky)
- aktivum spojené s investičním záměrem v jiné společnosti (podstatný či rozhodující vliv).
o investice – zahrnuje všechna aktiva krom první odrážky; definice dle IAS (a obdobně US)
- je aktivum, které podnik vlastní aby dosáhl výnosů jako je úrok, dividenda, autorský honorář, nájemné, nebo aby ho kapitálově zhodnotil či získal z něj jiné užitky (např. užitky prostřednictvím obchodních vztahů).
- rozhodující pro zařazení do investic je záměr podniku. (>> poslání aktiva, jeho funkční zařazení, účel)
- jde o investice jako aktiva (z pohledu investora)
- inv. finanční povahy (c.p., půjčky) – fin. investice
- inv. nefinanční, tj. hmotné povahy (nemovitosti – ne pro provoz, ale pro obchodování s nimi; jiná hm. aktiva s obdobným záměrem)
Možnosti oceňování při pořízení
- Možnosti oceňování při pořízení
o nakupované zásoby: náklady pořízení
o problém co vše zařadit do pořiz. nákladů/výdajů (rozhodování je složité: nákupní cena, obchodní přirážky a srážky, dopravné, výdaje na skladování, úpravu zásob, náklady zásobovacího oddělení..). Např. dopravné – jak rozhodnout o výši, když se v 1 kamionu dopravuje více druhů výrobků, navíc potřeba dopravu zachycovat odděleně, pro manažery aby mohli srovnávat a rozhodovat o výběru dopravce. MOŽNOSTI:
- freight in – vč. dopravy – dopravné zvyšuje ocenění zásob, zvyš. náklady prod. zboží, tím snižuje ve výsledovce hrubou marži.
- freight out – bez dopravného – nákl. na dopravu se vykazují odděleně na nákl. účtu „dopravné“, nezvyšuje tedy ocenění zásob ale do výsledovky a výpočtu hrubé marže ho musíme zahrnout.
- US GAAP i IAS požadují zahrnout do pořiz. nákladů veškeré výdaje k převedení k místu jejich prodeje a uvedení do podmínek umožňujících prodej.>>Problémy.
- Metody oceňování
o je třeba určit metody,
- jak se budou vyčíslovat náklady na prodané zboží
- a jak náklady vážící se ke zbývajícím zásobám na skladě
o všeobecně se uznávají 4 oceňovací techniky založené na principu historických nákladů:
- individuální ocenění (pořízení příp. výr. nákl. individuálně určeny pro každý výrobek, individuálně se postupuje i u vyskladnění-spotřeba atp.); náročné na evidenci, jen u významných či jedinečných věcí.
- FIFO – zjednodušení oproti indiv. oc., u výrobků (zásob) STEJNÉHO DRUHU se nerozlišuje které konkrétní kusy byly prodány a za kolik byly tenkrát koupeny, používá se metoda „first in, first out“ – první do skladu je první ze skladu (při vyskladnění jde do nákladů ocenění nejstaršími výrobky); v dobách inflace jsou tak náklady podhodnoceny, naopak výrobky které zbyly na skladě jsou vyjádřeny ve vyšších cenách (inflace>>ok, reálné).
- LIFO – zjednodušení oproti indiv. ocl, u výrobků (zásob) STEJNÉHO DRUHU se nerozlišuje které konkrétní kusy byly prodány a za kolik byly tenkrát koupeny, používá se metoda „last in, first out“ – poslední do skladu je první ze skladu (při vyskladnění jde do nákladů ocenění cenami nejnovější dodávky); v dobách inflace jsou tak náklady vysoké, to snižuje HV (a daňovou povinnost – v ČR zakázáno), zásoby jsou podhodnoceny. (opatrnost HV, nutno dostat vyšší ceny do N>>ok)
- vážený aritmetický průměr – je nejpoužívanější metodou, pro ocenění zásob se používají náklady pořízení zjištěné váž. aritm. průměrem z indiv. pořiz. nákladů; vahami jsou množství jednotlivých dodávek. Výše hrubé marže by byla někde mezi výsledky z FIFO a LIFO (což jsou extrémy). Upravovat váž. aritm. prům je možné buď periodicky za urč. interval, nebo průběžně (po každé dodávce).
o nakupované zásoby: náklady pořízení
o problém co vše zařadit do pořiz. nákladů/výdajů (rozhodování je složité: nákupní cena, obchodní přirážky a srážky, dopravné, výdaje na skladování, úpravu zásob, náklady zásobovacího oddělení..). Např. dopravné – jak rozhodnout o výši, když se v 1 kamionu dopravuje více druhů výrobků, navíc potřeba dopravu zachycovat odděleně, pro manažery aby mohli srovnávat a rozhodovat o výběru dopravce. MOŽNOSTI:
- freight in – vč. dopravy – dopravné zvyšuje ocenění zásob, zvyš. náklady prod. zboží, tím snižuje ve výsledovce hrubou marži.
- freight out – bez dopravného – nákl. na dopravu se vykazují odděleně na nákl. účtu „dopravné“, nezvyšuje tedy ocenění zásob ale do výsledovky a výpočtu hrubé marže ho musíme zahrnout.
- US GAAP i IAS požadují zahrnout do pořiz. nákladů veškeré výdaje k převedení k místu jejich prodeje a uvedení do podmínek umožňujících prodej.>>Problémy.
- Metody oceňování
o je třeba určit metody,
- jak se budou vyčíslovat náklady na prodané zboží
- a jak náklady vážící se ke zbývajícím zásobám na skladě
o všeobecně se uznávají 4 oceňovací techniky založené na principu historických nákladů:
- individuální ocenění (pořízení příp. výr. nákl. individuálně určeny pro každý výrobek, individuálně se postupuje i u vyskladnění-spotřeba atp.); náročné na evidenci, jen u významných či jedinečných věcí.
- FIFO – zjednodušení oproti indiv. oc., u výrobků (zásob) STEJNÉHO DRUHU se nerozlišuje které konkrétní kusy byly prodány a za kolik byly tenkrát koupeny, používá se metoda „first in, first out“ – první do skladu je první ze skladu (při vyskladnění jde do nákladů ocenění nejstaršími výrobky); v dobách inflace jsou tak náklady podhodnoceny, naopak výrobky které zbyly na skladě jsou vyjádřeny ve vyšších cenách (inflace>>ok, reálné).
- LIFO – zjednodušení oproti indiv. ocl, u výrobků (zásob) STEJNÉHO DRUHU se nerozlišuje které konkrétní kusy byly prodány a za kolik byly tenkrát koupeny, používá se metoda „last in, first out“ – poslední do skladu je první ze skladu (při vyskladnění jde do nákladů ocenění cenami nejnovější dodávky); v dobách inflace jsou tak náklady vysoké, to snižuje HV (a daňovou povinnost – v ČR zakázáno), zásoby jsou podhodnoceny. (opatrnost HV, nutno dostat vyšší ceny do N>>ok)
- vážený aritmetický průměr – je nejpoužívanější metodou, pro ocenění zásob se používají náklady pořízení zjištěné váž. aritm. průměrem z indiv. pořiz. nákladů; vahami jsou množství jednotlivých dodávek. Výše hrubé marže by byla někde mezi výsledky z FIFO a LIFO (což jsou extrémy). Upravovat váž. aritm. prům je možné buď periodicky za urč. interval, nebo průběžně (po každé dodávce).
IAS uvádí FIFO a váž. aritm. prům. jako základní řešení
o IAS uvádí FIFO a váž. aritm. prům. jako základní řešení.
o Požaduje se stálost metod (konzistence) – používat vybranou metodu trvale, aby byla zajištěna srovnatelnost. Pokud změna, musí to mít vážný důvod. Auditor ve své zprávě se k tomu vyjádří – aby si mohli čtenáři úč. výkazů vytvořit správný názor na fin. situaci.
o oceňování nižší ze dvou hodnot (opatrnost) – přístupy US GAAP, IAS:
- IAS: porovnávat hist. náklady (na bázi ocenění FIFO, LIFO..) s čistou realizovatelnou hodnotou (očekávanou prod. cenou sníženou o náklady prodeje). Je li ČRH nižší, ocení se aktivum (zásoby) ČRH, rozdíl je náklad typu „újma“. Nevylučují možnost, že pokud ČRH v násl. obdobích vzroste, bude ocenění zásob opět zvýšeno – na nižší ze dvou hodnot.
- US GAAP: porovnávat hist. náklady (na bázi ocenění FIFO, LIFO..) s tržní hodnotou (která nepřevyšuje ČRH a není nižší než ČRH-zisk.marže). US GAAP vylučují možnost vrácení ocenění zpět. Zvýšení se případně projeví až při prodeji aktiva. US GAAP tento způsob nazývají LCM (lower of cost or market value method).. Tato opatrnost vede k vykázání nižších aktiv, nižšího zisku a tím nižšího vl. kap. – vytváří pro budoucno skryté, tzv. tiché rezervy. Hrozící nekonzistence způsobená jednostranným použitím ČRH (jen při snížení) může být vyrovnána mnohdy optimistickými očekáváními manažerů podniku. (př. použití str. 166)
o Požaduje se stálost metod (konzistence) – používat vybranou metodu trvale, aby byla zajištěna srovnatelnost. Pokud změna, musí to mít vážný důvod. Auditor ve své zprávě se k tomu vyjádří – aby si mohli čtenáři úč. výkazů vytvořit správný názor na fin. situaci.
o oceňování nižší ze dvou hodnot (opatrnost) – přístupy US GAAP, IAS:
- IAS: porovnávat hist. náklady (na bázi ocenění FIFO, LIFO..) s čistou realizovatelnou hodnotou (očekávanou prod. cenou sníženou o náklady prodeje). Je li ČRH nižší, ocení se aktivum (zásoby) ČRH, rozdíl je náklad typu „újma“. Nevylučují možnost, že pokud ČRH v násl. obdobích vzroste, bude ocenění zásob opět zvýšeno – na nižší ze dvou hodnot.
- US GAAP: porovnávat hist. náklady (na bázi ocenění FIFO, LIFO..) s tržní hodnotou (která nepřevyšuje ČRH a není nižší než ČRH-zisk.marže). US GAAP vylučují možnost vrácení ocenění zpět. Zvýšení se případně projeví až při prodeji aktiva. US GAAP tento způsob nazývají LCM (lower of cost or market value method).. Tato opatrnost vede k vykázání nižších aktiv, nižšího zisku a tím nižšího vl. kap. – vytváří pro budoucno skryté, tzv. tiché rezervy. Hrozící nekonzistence způsobená jednostranným použitím ČRH (jen při snížení) může být vyrovnána mnohdy optimistickými očekáváními manažerů podniku. (př. použití str. 166)
Některé specifické případy odpisování
Některé specifické případy odpisování
Změny v odpisovém plánu:
Případ modernizace byl založen na tom, že se něco změnilo v průběhu odpisování, proto se také odpisy změnily až v průběhu odpisování. Co když se ale odhad odpisového plánu ukáže od začátku jako chybný? Existují dvě metody jak vyřešit změnu odpisů: prospektivní a retroaktivní. Prospektivní změní odpisy od okamžiku kdy jsme zjistili změnu. Retroaktivní upraví i minulé odpisy aby bylo odpisování rovnoměrně rozloženo.
př.: ekonomové na počátku 3. roku oznámili, že DHM bude mít použitelnost 5 let (místo 4) a zbytková hodnota je 3000 (místo 2000).
prospektiv.:
1. rok 20000, 2. rok 20000, 3. rok 13000, 4. rok 13000, 5. rok 13000 (celkem 79000)
retroakt.:
1. rok 15800, 2. rok 15800, 3. rok 15800, 4. rok 15800, 5. rok 15800 (celkem 79000)
Argumentace, spory, zda lze zasahovat do účetnictví minulých období, když tenkrát se zdálo být správné.
Odpisy za část roku:
konvence poloviny roku – aktiva zařazená do použ. během roku se odpisují, jako by byla zařazena v polovině roku.
modifikovaná konvence poloviny roku – aktiva zařazená v 1. polovině roku jako by byla od zač. roku, aktiva zařazená v 2. polovině až od zač. příštího roku.
Pro vnitřní řízení se většinou účtuje podrobněji (měsíčně):
př: (zadání ad odpisy SYD)
majetek zařazen 14. září 200X
předpokl. vyřazení březen 200X+4
----------------------------------------------
majetek odepisujeme od října (12 měs používáme odpisovou částku 1. roku), (12 měs. částku 2. roku), (12 měs. částku 3. roku)...; jak budou vypadat výsledné odpisy v jednotlivých KALENDÁŘNÍCH LETECH (úč. obd = kalend. rok)?
200X
32000:12*3 = 8000
200X+1
32000:12*9+24000:12*3 = 30000
200X+2
24000:12*9+16000:12*3 = 22000
200X+3
16000:12*9+8000:12*3 = 14000
200X+4
8000:12*9 = 6000 (musíme odepsat celý zbytek)
- Možnosti nového ocenění ve vztahu k uchování majetkové podstaty
o viz oceňování výše (tučně označeno); jde o to že snižování hodnoty děláme opravnou položkou do nákladů, příp. rozpouštíme do výnosů. Přecenění umožňují jen IAS a to na reálnou hodnotu – přímo do VK (fond z přecenění) – tím zabraňují erozi VK. US GAAP dávají přednost opatrnosti a nechtějí přeceňovat hodnotu aktiv.
Změny v odpisovém plánu:
Případ modernizace byl založen na tom, že se něco změnilo v průběhu odpisování, proto se také odpisy změnily až v průběhu odpisování. Co když se ale odhad odpisového plánu ukáže od začátku jako chybný? Existují dvě metody jak vyřešit změnu odpisů: prospektivní a retroaktivní. Prospektivní změní odpisy od okamžiku kdy jsme zjistili změnu. Retroaktivní upraví i minulé odpisy aby bylo odpisování rovnoměrně rozloženo.
př.: ekonomové na počátku 3. roku oznámili, že DHM bude mít použitelnost 5 let (místo 4) a zbytková hodnota je 3000 (místo 2000).
prospektiv.:
1. rok 20000, 2. rok 20000, 3. rok 13000, 4. rok 13000, 5. rok 13000 (celkem 79000)
retroakt.:
1. rok 15800, 2. rok 15800, 3. rok 15800, 4. rok 15800, 5. rok 15800 (celkem 79000)
Argumentace, spory, zda lze zasahovat do účetnictví minulých období, když tenkrát se zdálo být správné.
Odpisy za část roku:
konvence poloviny roku – aktiva zařazená do použ. během roku se odpisují, jako by byla zařazena v polovině roku.
modifikovaná konvence poloviny roku – aktiva zařazená v 1. polovině roku jako by byla od zač. roku, aktiva zařazená v 2. polovině až od zač. příštího roku.
Pro vnitřní řízení se většinou účtuje podrobněji (měsíčně):
př: (zadání ad odpisy SYD)
majetek zařazen 14. září 200X
předpokl. vyřazení březen 200X+4
----------------------------------------------
majetek odepisujeme od října (12 měs používáme odpisovou částku 1. roku), (12 měs. částku 2. roku), (12 měs. částku 3. roku)...; jak budou vypadat výsledné odpisy v jednotlivých KALENDÁŘNÍCH LETECH (úč. obd = kalend. rok)?
200X
32000:12*3 = 8000
200X+1
32000:12*9+24000:12*3 = 30000
200X+2
24000:12*9+16000:12*3 = 22000
200X+3
16000:12*9+8000:12*3 = 14000
200X+4
8000:12*9 = 6000 (musíme odepsat celý zbytek)
- Možnosti nového ocenění ve vztahu k uchování majetkové podstaty
o viz oceňování výše (tučně označeno); jde o to že snižování hodnoty děláme opravnou položkou do nákladů, příp. rozpouštíme do výnosů. Přecenění umožňují jen IAS a to na reálnou hodnotu – přímo do VK (fond z přecenění) – tím zabraňují erozi VK. US GAAP dávají přednost opatrnosti a nechtějí přeceňovat hodnotu aktiv.
Zásoby
• Zásoby: vymezení (152svk, abc.., nějaké vyjmenovat), možnosti oceňování při pořízení (pořizovací náklady, náklady pořízení) a spotřebě (LIFO, FIFO,..); metody oceň. 158, vliv ocenění na věrné zobrazení (LIFO nadhodnocuje Náklady a snižuje tak hosp. výsl – při rostoucích cenách, FIFO naopak..ad 158-), systémy evidence (průběžný, periodický; 154svk), specifika vnitropodnikových zásob (167-173svk) a jejich vztah k vykazovanému (viz tamtéž) hospodářskému výsledku.
- Zásoby – vymezení:
o patří mezi oběžná aktiva
o rozlišujeme:
- nakupované zásoby (materiál, zboží)
- vyrobené zásoby (výrobky, polotovary vl. výr, nedok. výroba)
- samozřejmě mezi zásoby patří různé další položky, např. zvířata (viz účt.osnova)
Zboží a materiál je při vyskladnění účtován do nákladů (Prodaný materiál, zboží) v pořizovacích cenách (či jejich zjednoduš. podobách FIFO, LIFO, PRŮMĚR..). Tržby za prodané zboží či materiál jsou výnosem (v tržních cenách). Rozdíl těchto N a V je hrubá marže.
Výrobky a nedokončená výroba jsou pro podnik nákladem, je však nutné zajistit srovnatelnost (věcnou) nákladů a výnosů v urč. období v případě druhového členění nákladů (to se v ČR dělá úpravou výnosů – účtem Změna stavu výrobků, či změna stavu nedok.výroby). Další možností je úprava nákladů – teoreticky správnější, protože výnos účtovaný při úbytku je ještě nerealizovaný, a vnáší tedy do výsledovky nezdravý optimismus.
Při účelovém(funkčním) členění nákladů existují provozně procesní účty (Náklady na oběh; příp. Nedokončená výroba) kam se účtují náklady spojené s oběhem výr. či jejich výrobou. Až při prodeji se z účtu Prodej; příp. Výrobky se prodané převede do HV, na druhou stranu HV se dají tržby za prodané výrobky či zboží (věcná srovnatelnost je zajištěna). (varianta je dána typem podniku – obchodní, výrobní). (dále viz abc – 6.,7.kap, jiné okruhy).
- Zásoby – vymezení:
o patří mezi oběžná aktiva
o rozlišujeme:
- nakupované zásoby (materiál, zboží)
- vyrobené zásoby (výrobky, polotovary vl. výr, nedok. výroba)
- samozřejmě mezi zásoby patří různé další položky, např. zvířata (viz účt.osnova)
Zboží a materiál je při vyskladnění účtován do nákladů (Prodaný materiál, zboží) v pořizovacích cenách (či jejich zjednoduš. podobách FIFO, LIFO, PRŮMĚR..). Tržby za prodané zboží či materiál jsou výnosem (v tržních cenách). Rozdíl těchto N a V je hrubá marže.
Výrobky a nedokončená výroba jsou pro podnik nákladem, je však nutné zajistit srovnatelnost (věcnou) nákladů a výnosů v urč. období v případě druhového členění nákladů (to se v ČR dělá úpravou výnosů – účtem Změna stavu výrobků, či změna stavu nedok.výroby). Další možností je úprava nákladů – teoreticky správnější, protože výnos účtovaný při úbytku je ještě nerealizovaný, a vnáší tedy do výsledovky nezdravý optimismus.
Při účelovém(funkčním) členění nákladů existují provozně procesní účty (Náklady na oběh; příp. Nedokončená výroba) kam se účtují náklady spojené s oběhem výr. či jejich výrobou. Až při prodeji se z účtu Prodej; příp. Výrobky se prodané převede do HV, na druhou stranu HV se dají tržby za prodané výrobky či zboží (věcná srovnatelnost je zajištěna). (varianta je dána typem podniku – obchodní, výrobní). (dále viz abc – 6.,7.kap, jiné okruhy).
Metody odpisování
- metody odpisování
o metoda lineární
o metoda DDB
o metoda SYD
o metoda založená na výkonu
nutno znát dobu použitelnosti (příp. výkonnost), pořiz. náklady, zbytkovou hodnotu. Původní účetní hodnota (pořiz. nákl.) – zbytková hodn. = odepsatelná částka (neboli odpisová základna).
Ad lineární odpis:
roční odpis = (C – Z) / n
C..... pořiz. náklady
Z..... zůst. cena
n..... počet let
Př. C = 82000, Z = 2000, 4 roky doba použ.;;;
roční odpis = 80000/4 = 20 000 Kč / rok
ad Zrychlené odpisy:
DBB (double declining balance method -*nemusí být „double“)
(konstantní odpisová sazba, klesající odepsatelná částka)
vypočítáme nejdříve % DBB
% DBB = 2 * (100 % / n)
v našem případě 2 * (100 % / 4) = 50 %
pak vypočítáme DDB odpis za jednotlivý rok = % DBB * Zůstatková hodnota
1. rok: D = 0,50 * 82000 = 41000
2. rok: D = 0,50 * (82000-41000) = 20500
3. rok: D = 0,50 * (82000-61500) = 10250
4. rok: D = 0,50 * (82000-71750) = 5125
(v této metodě by nebyla odepsána celá částka, v praxi postupujeme tak, že zbytek z odepsatelné částky přidáme k odpisům v posledním roce, tedy: 4. rok = 8250)
SYD (sum of the years digits)
(klesající odpisová sazba, konstantní odepsatelná částka)
SYD odpis = zlomek * odepsatelná částka
kde zlomek = zbývající počet let životnosti v urč. roce / suma roků životnosti
1. rok: D = 4 / (1+2+3+4) * (82000-2000) = 32000
2. rok: D = 3 / 10 * (80000) = 24000
3. rok: D = 2 / 10 * (80000) = 16000
4. rok: D = 1 / 10 * (80000) = 8000
odepíše se celá částka
(*** obecně výpočet jmenovatele zlomku: (n+1)* n/2)
Pozn: Účetní hodnota majetku je tedy „součtem“ pořizovacích nákladů a kumulované výše opotřebení . Souvztažně k účtu opotřebení (oprávek) se část opotřebení každý rok zaúčtuje do nákladů.
o metoda lineární
o metoda DDB
o metoda SYD
o metoda založená na výkonu
nutno znát dobu použitelnosti (příp. výkonnost), pořiz. náklady, zbytkovou hodnotu. Původní účetní hodnota (pořiz. nákl.) – zbytková hodn. = odepsatelná částka (neboli odpisová základna).
Ad lineární odpis:
roční odpis = (C – Z) / n
C..... pořiz. náklady
Z..... zůst. cena
n..... počet let
Př. C = 82000, Z = 2000, 4 roky doba použ.;;;
roční odpis = 80000/4 = 20 000 Kč / rok
ad Zrychlené odpisy:
DBB (double declining balance method -*nemusí být „double“)
(konstantní odpisová sazba, klesající odepsatelná částka)
vypočítáme nejdříve % DBB
% DBB = 2 * (100 % / n)
v našem případě 2 * (100 % / 4) = 50 %
pak vypočítáme DDB odpis za jednotlivý rok = % DBB * Zůstatková hodnota
1. rok: D = 0,50 * 82000 = 41000
2. rok: D = 0,50 * (82000-41000) = 20500
3. rok: D = 0,50 * (82000-61500) = 10250
4. rok: D = 0,50 * (82000-71750) = 5125
(v této metodě by nebyla odepsána celá částka, v praxi postupujeme tak, že zbytek z odepsatelné částky přidáme k odpisům v posledním roce, tedy: 4. rok = 8250)
SYD (sum of the years digits)
(klesající odpisová sazba, konstantní odepsatelná částka)
SYD odpis = zlomek * odepsatelná částka
kde zlomek = zbývající počet let životnosti v urč. roce / suma roků životnosti
1. rok: D = 4 / (1+2+3+4) * (82000-2000) = 32000
2. rok: D = 3 / 10 * (80000) = 24000
3. rok: D = 2 / 10 * (80000) = 16000
4. rok: D = 1 / 10 * (80000) = 8000
odepíše se celá částka
(*** obecně výpočet jmenovatele zlomku: (n+1)* n/2)
Pozn: Účetní hodnota majetku je tedy „součtem“ pořizovacích nákladů a kumulované výše opotřebení . Souvztažně k účtu opotřebení (oprávek) se část opotřebení každý rok zaúčtuje do nákladů.
Ad odpisy založené na výkonu
Ad odpisy založené na výkonu:
D = (C – Z) / p
př.: C = 82000, Z = 2000, za dobu použitelnosti se plánuje vyrobit 20000 výrobků.
odpis = (82000-2000) / 20000 = 40 Kč na 1 výrobek
odepisuje se každý rok podle počtu výrobků vyrobených v daném roce....
Pozn.: Náklady na opravy a udržování nezvyšují hodnotu majetku – nejsou aktivovány. Projeví se ve výsledovce běžného roku. Opravy jsou nahodilé náklady na uvedení DHM do původního stavu (odstranění částečného fyz. opotřebení). Udržování jsou rutinní práce jako mazání, leštění, natírání...(zpomalování fyz. opotřebení)
XXX
Modernizace jsou náklady, které umožňují zvýšení užitku z existující aktiv (sníž.nákl, zvýš. prodeje, zvýš. doby použitelnosti). Je to budoucí prospěch a proto v takovém případě bude tento prospěch zahrnut do hodnoty majetku. Jak to ovlivní odpisování – viz na příkladě lin. odpisu:
82000, 2000, na počátku 3. roku provedena modernizace v hodnotě 14000, doba použitelnosti stoupla na 5 let.
odpisy v dosavadních letech se nemění
3. rok........ 18000
4. rok........ 18000
5. rok........ 18000
celkem odepsáno = 94000 místo původních 80000.
Zobrazení prodeje odpisovaného majetku po 2 letech (...oprávky dosáhly zatím 40):
majetek se vyřadí z evidence: Oprávky / DHM (82)
zůstatková hodnota v době prodeje se odepíše: N-odpisy / Oprávky (42)
zaúčtují se tržby z prodeje (prodáno za 54) ==> HV = 54 – 42 = 12 zisk; if prodáno za 34 ==> HV = 34 – 42 = 8 ztráta
D = (C – Z) / p
př.: C = 82000, Z = 2000, za dobu použitelnosti se plánuje vyrobit 20000 výrobků.
odpis = (82000-2000) / 20000 = 40 Kč na 1 výrobek
odepisuje se každý rok podle počtu výrobků vyrobených v daném roce....
Pozn.: Náklady na opravy a udržování nezvyšují hodnotu majetku – nejsou aktivovány. Projeví se ve výsledovce běžného roku. Opravy jsou nahodilé náklady na uvedení DHM do původního stavu (odstranění částečného fyz. opotřebení). Udržování jsou rutinní práce jako mazání, leštění, natírání...(zpomalování fyz. opotřebení)
XXX
Modernizace jsou náklady, které umožňují zvýšení užitku z existující aktiv (sníž.nákl, zvýš. prodeje, zvýš. doby použitelnosti). Je to budoucí prospěch a proto v takovém případě bude tento prospěch zahrnut do hodnoty majetku. Jak to ovlivní odpisování – viz na příkladě lin. odpisu:
82000, 2000, na počátku 3. roku provedena modernizace v hodnotě 14000, doba použitelnosti stoupla na 5 let.
odpisy v dosavadních letech se nemění
3. rok........ 18000
4. rok........ 18000
5. rok........ 18000
celkem odepsáno = 94000 místo původních 80000.
Zobrazení prodeje odpisovaného majetku po 2 letech (...oprávky dosáhly zatím 40):
majetek se vyřadí z evidence: Oprávky / DHM (82)
zůstatková hodnota v době prodeje se odepíše: N-odpisy / Oprávky (42)
zaúčtují se tržby z prodeje (prodáno za 54) ==> HV = 54 – 42 = 12 zisk; if prodáno za 34 ==> HV = 34 – 42 = 8 ztráta
Účetní stanovení opotřebení je v pravomoci podniku
účetní stanovení opotřebení je v pravomoci podniku a řídí se zásadami IAS, US GAAP; pro potřeby zjištění daňového základu pro daň z příjmů platí často jiné předpisy. Vznikají tedy rozdíly mezi daňovými a účetními odpisy a tedy podnik pro výpočet daně musí uvažovat (a odvést) fiktivní – daňové opotřebení. Jsou-li v běžném období daňové odpisy vyšší než účetní, znamená to, že daňový základ a tím i daň ze zisku je nižší, než kdyby se braly v úvahu odpisy účetní. V takovém období odvede podnik ze zisku méně, než kolik by činil odvod z účetně vykázaného výsledku hospodaření před zdaněním. Zde by měla nastoupit konvence opatrnosti: nezdaněnou část účetního zisku, vyplývající z rozdílu mezi daňovými a účetními odpisy, by podnik neměl rozdělit, ale měl by ji „zadržet“, protože v budoucnu se situace obrátí: daňové odpisy budou nižší než účetní, takže podnik bude odvádět vyšší daň. Rozdíl se vykáže jako N-odložená daň a tím se sníží účetní HV, který by jinak byl nadhodnocen. (viz str.148).
- pořízení
o v pořizovacích nákladech (cena pořízení + související náklady až do uvedení do provozu; účtování na účty: pořízení DHM / Dodavatelé, příp. Pokladna..; uvedení do používání: DHM / pořízení DHM; náklady po uvedení do používání N-služby příp. jiné N / Dodavatelé.
pozn. – v průběhu používání se může zjistit, že použitelnost majetku je větší či delší než se původně předpokládalo – v takovém případě zvýšíme ocenění úpravou odpisů – viz dále. Dalším případem, kdy je možno zasáhnout do ocenění DM v pořiz. cenách je modernizace (kde, na rozdíl od oprav a údržby, dochází ke zvýšení kapacity či využitelnosti majetku) – v takovém případě se zvýší odpisová základna (2 metodiky) aby se stihla odepsat tato zvýšená hodnota – také viz odpisy.
- pořízení
o v pořizovacích nákladech (cena pořízení + související náklady až do uvedení do provozu; účtování na účty: pořízení DHM / Dodavatelé, příp. Pokladna..; uvedení do používání: DHM / pořízení DHM; náklady po uvedení do používání N-služby příp. jiné N / Dodavatelé.
pozn. – v průběhu používání se může zjistit, že použitelnost majetku je větší či delší než se původně předpokládalo – v takovém případě zvýšíme ocenění úpravou odpisů – viz dále. Dalším případem, kdy je možno zasáhnout do ocenění DM v pořiz. cenách je modernizace (kde, na rozdíl od oprav a údržby, dochází ke zvýšení kapacity či využitelnosti majetku) – v takovém případě se zvýší odpisová základna (2 metodiky) aby se stihla odepsat tato zvýšená hodnota – také viz odpisy.
Dlouhodobý majetek
• Dlouhodobý majetek: vymezení (120-124svk), oceňování (opatrnost, pořizovací cena, náklady na údržbu.?), pořízení (oc. v nákl. pořízení), metody odpisování DBB,SYD..(+, 140-141svk), možnosti nového ocenění (142-146svk) ve vztahu k zachování majetkové podstaty (snad vyplyne z předchozího – pojem majetková podstata.)
- vymezení
o dlouhodobý majetek je majetek podniku, který je v jeho činnosti vázán dlouhodobě, postupně se opotřebovává, obnovuje se za delší dobu, zůstává v podniku déle než 1 rok
patří sem:
- dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý nehmotný majetek
o dlouhodobá aktiva jsou tzv. stálá či „fixní“ aktiva, zahrnují
- dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný)
- dlouhodobý finanční majetek (investice-viz příslušný okruh)
- jiná dlouhodobá aktiva (dlouhodobé pohledávky –viz okruh „Pohledávky“, předplacené náklady na více období – viz okruh „Přechodné a dohadné položky“)
o podstatným rysem dlouh. maj. je jeho účel: umožňovat, usnadňovat či rozšiřovat existující podnikatelskou činnost – za normálních podmínek není určen k prodeji, nýbrž k dlouhodobému užívání. Nespotřebovává se během jednoho provozního cyklu, ale postupně se opotřebovává. Vyjádřením snížení hodnoty majetku (opotřebení) jsou odpisy.
o položky DHM:
- Pozemky, Budovy, Zařízení, Samostatné movité věci a soubory SMV.. (str 125)
o položky DNM:
- Patenty, autorská práva, ochranná známka, koncese a licence, (goodwill – většinou neocenitelné před prodejem podniku – ne v rozvaze; problematické zařazení: interní výzkum a vývoj, zahajovací výdaje. (definice str. 137..)
- vymezení
o dlouhodobý majetek je majetek podniku, který je v jeho činnosti vázán dlouhodobě, postupně se opotřebovává, obnovuje se za delší dobu, zůstává v podniku déle než 1 rok
patří sem:
- dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý nehmotný majetek
o dlouhodobá aktiva jsou tzv. stálá či „fixní“ aktiva, zahrnují
- dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný)
- dlouhodobý finanční majetek (investice-viz příslušný okruh)
- jiná dlouhodobá aktiva (dlouhodobé pohledávky –viz okruh „Pohledávky“, předplacené náklady na více období – viz okruh „Přechodné a dohadné položky“)
o podstatným rysem dlouh. maj. je jeho účel: umožňovat, usnadňovat či rozšiřovat existující podnikatelskou činnost – za normálních podmínek není určen k prodeji, nýbrž k dlouhodobému užívání. Nespotřebovává se během jednoho provozního cyklu, ale postupně se opotřebovává. Vyjádřením snížení hodnoty majetku (opotřebení) jsou odpisy.
o položky DHM:
- Pozemky, Budovy, Zařízení, Samostatné movité věci a soubory SMV.. (str 125)
o položky DNM:
- Patenty, autorská práva, ochranná známka, koncese a licence, (goodwill – většinou neocenitelné před prodejem podniku – ne v rozvaze; problematické zařazení: interní výzkum a vývoj, zahajovací výdaje. (definice str. 137..)
Oceňování
- oceňování
o dlouhod. maj. je při pořízení oceňován v nákladech pořízení (pořizovací náklady, pořiz. výdaje), tj. v nákladech na nákup dlouhodobého majetku. Náklady jsou aktivovány a vstupují do rozvahy na příslušné účty dlouhodobého majetku jako jejich ocenění.
o náklady na nákup dlouhodobého majetku jsou zpravidla velmi vysoké (nad 60 000 Kč, resp. nad 40 000 Kč), výnosy z jeho používání jsou rozprostřeny do jednotlivých let jeho používání; po uplynutí doby použitelnosti musí být majetek nahrazen, podnik musí tento majetek zahrnout do nákladů zboží – činí tak postupně, pomocí odpisů:
o druhy odpisů:
- opotřebení – snížení hodnoty dlouh. hm. maj.
- amortizace – snížení hodnoty dlouh. nehm. maj.
- těžba – vyčerpávání přírodního bohatství
o položka „brutto“ = pořizovací náklady; „korekce“ = opravné položky k maj. + oprávky; netto = brutto – korekce. Účtování: dl. maj. v původní výši; odepisování každý rok: N-odpisy / Oprávky k DHM, při vyřazení majetku: Oprávky k DHM / DHM; doodepsání: N-odpisy, příp. N-dary, N-manka a škody / Oprávky k DHM; pokud je vyřazeno prodejem: Pohledávky / V-tržby; příp. pokud maj. poškozen a upotřebeny součástky – zvýší se materiál a výnosy.
o kromě odpisů (účetních – lineárních, či degresivních, či výkonových; daňových – lin., degr.) existují i jiné způsoby úprav účetního ocenění (při vykazování):
- snížení hodnoty majetku
a) přechodné >> opravná položka = náklad typu „újma“
periodicky se ověřuje hodnota, v případě návratu se opravná položka rozpustí do výnosů „přínos“.
- přecenění majetku
a) US GAAP zásadně nepřipouštějí přecenění DHM ani DNM
b) IAS to rozlišují
a. DHM (hodnota v historických nákladech snížených o kumulované odpisy a příp. kumulované snížení hodnoty; pokud tržní cena převýší nad účetním oceněním, lze ocenit „reálnou hodnotou“ která je pak snižována o odpisy a případná snížení hodnoty v následujících obdobích. (RH= trž. hodn. tj. profesionální odhad); periodicita přecenění 3-5 let (u častých změn ročně).
Přecenění se provede pomocí tzv. „fondu z přecenění“, který je položkou ve vl. kap. (mimo výsledovku). Přecenění má význam při inflaci, pomáhá shromáždit dostatek prostředků pro obnovu zařízení, a zabránit tak erozi vlastního kapitálu (viz též uchování maj. podstaty dříve).
b. DNM (hist. nákl. sníž. o odpisy a sníž. hodnoty); lze přecenit na reálnou hodnotu pouze v případě, že existuje aktivní trh, na kterém by bylo možno tuto hodnotu zjistit. Většina to nesplňuje, proto není přecenění časté.
o dlouhod. maj. je při pořízení oceňován v nákladech pořízení (pořizovací náklady, pořiz. výdaje), tj. v nákladech na nákup dlouhodobého majetku. Náklady jsou aktivovány a vstupují do rozvahy na příslušné účty dlouhodobého majetku jako jejich ocenění.
o náklady na nákup dlouhodobého majetku jsou zpravidla velmi vysoké (nad 60 000 Kč, resp. nad 40 000 Kč), výnosy z jeho používání jsou rozprostřeny do jednotlivých let jeho používání; po uplynutí doby použitelnosti musí být majetek nahrazen, podnik musí tento majetek zahrnout do nákladů zboží – činí tak postupně, pomocí odpisů:
o druhy odpisů:
- opotřebení – snížení hodnoty dlouh. hm. maj.
- amortizace – snížení hodnoty dlouh. nehm. maj.
- těžba – vyčerpávání přírodního bohatství
o položka „brutto“ = pořizovací náklady; „korekce“ = opravné položky k maj. + oprávky; netto = brutto – korekce. Účtování: dl. maj. v původní výši; odepisování každý rok: N-odpisy / Oprávky k DHM, při vyřazení majetku: Oprávky k DHM / DHM; doodepsání: N-odpisy, příp. N-dary, N-manka a škody / Oprávky k DHM; pokud je vyřazeno prodejem: Pohledávky / V-tržby; příp. pokud maj. poškozen a upotřebeny součástky – zvýší se materiál a výnosy.
o kromě odpisů (účetních – lineárních, či degresivních, či výkonových; daňových – lin., degr.) existují i jiné způsoby úprav účetního ocenění (při vykazování):
- snížení hodnoty majetku
a) přechodné >> opravná položka = náklad typu „újma“
periodicky se ověřuje hodnota, v případě návratu se opravná položka rozpustí do výnosů „přínos“.
- přecenění majetku
a) US GAAP zásadně nepřipouštějí přecenění DHM ani DNM
b) IAS to rozlišují
a. DHM (hodnota v historických nákladech snížených o kumulované odpisy a příp. kumulované snížení hodnoty; pokud tržní cena převýší nad účetním oceněním, lze ocenit „reálnou hodnotou“ která je pak snižována o odpisy a případná snížení hodnoty v následujících obdobích. (RH= trž. hodn. tj. profesionální odhad); periodicita přecenění 3-5 let (u častých změn ročně).
Přecenění se provede pomocí tzv. „fondu z přecenění“, který je položkou ve vl. kap. (mimo výsledovku). Přecenění má význam při inflaci, pomáhá shromáždit dostatek prostředků pro obnovu zařízení, a zabránit tak erozi vlastního kapitálu (viz též uchování maj. podstaty dříve).
b. DNM (hist. nákl. sníž. o odpisy a sníž. hodnoty); lze přecenit na reálnou hodnotu pouze v případě, že existuje aktivní trh, na kterém by bylo možno tuto hodnotu zjistit. Většina to nesplňuje, proto není přecenění časté.
Vliv inflace (na hodnotu, ocenění)
- vliv inflace (na hodnotu, ocenění)
o v době inflace jsou aktiva jež jsou oceněna historickými náklady stále více podhodnocována; (*to by tolik nevadilo – viz zásada opatrnosti)
o pokud jsou v době inflace vedena dlouh. aktiva v hist. nákladech, jsou i odepisovány z těchto hist. nákladů, tzn. že částka která se za dobu použitelnosti odepíše pak nestačí k nahrazení opotřebeného maj. novým dlouh. majetkem (protože ten už stojí víc) - (proto IAS za urč. podmínek připouštějí přecenění na tzv. reálnou hodnotu; US GAAP nikoli – opatrnost, stálá cen. hladina v USA)
o zvýšení trž. (reálné) ceny dl.hm.akt (např. budovy) se vykáže jako „přínos“ (gain) a ovlivňuje přímo vl. kapitál (ne výsledovku). Případný zpětný pokles nejprve sníží či úplně smaže tento „přebytek z přecenění“, při dalším sniž.>> do výsledovky)
o k přeceňování zásob se užívá „nižší ze dvou hodnot“ (LCM) –> „historické náklady“ nebo „čistá realizovatelná hodnota“.
o Snížení hodnoty aktiv: podnik by měl ke každému rozvahovému dni ověřit, zda u nějakého aktiva existují náznaky snížení jeho hodnoty (zda jeho hodnota nepřevyšuje zpětně získatelnou částku z tohoto aktiva*-tj. různé vlivy snižující trž.hodnotu aktiv, např. deflace). Dle IAS je zpětně získ. částka vyšší z hodnot: čis. realizov. hodn X hodnotu z užívání (souč. hodnota bud. peněž. příjmů z aktiva+pozbytí aktiva na konci použitelnosti); když některá z nich vyšší než nynější ocenění, ponechá se nynější. If obě nižší než nynější – oceň. vyšší z nich. VYKAZOVÁNÍ JAKO ÚJMA („loss“) VE VÝSLEDOVCE (náklad který není z běžné každodenní činnosti).
o v době inflace jsou aktiva jež jsou oceněna historickými náklady stále více podhodnocována; (*to by tolik nevadilo – viz zásada opatrnosti)
o pokud jsou v době inflace vedena dlouh. aktiva v hist. nákladech, jsou i odepisovány z těchto hist. nákladů, tzn. že částka která se za dobu použitelnosti odepíše pak nestačí k nahrazení opotřebeného maj. novým dlouh. majetkem (protože ten už stojí víc) - (proto IAS za urč. podmínek připouštějí přecenění na tzv. reálnou hodnotu; US GAAP nikoli – opatrnost, stálá cen. hladina v USA)
o zvýšení trž. (reálné) ceny dl.hm.akt (např. budovy) se vykáže jako „přínos“ (gain) a ovlivňuje přímo vl. kapitál (ne výsledovku). Případný zpětný pokles nejprve sníží či úplně smaže tento „přebytek z přecenění“, při dalším sniž.>> do výsledovky)
o k přeceňování zásob se užívá „nižší ze dvou hodnot“ (LCM) –> „historické náklady“ nebo „čistá realizovatelná hodnota“.
o Snížení hodnoty aktiv: podnik by měl ke každému rozvahovému dni ověřit, zda u nějakého aktiva existují náznaky snížení jeho hodnoty (zda jeho hodnota nepřevyšuje zpětně získatelnou částku z tohoto aktiva*-tj. různé vlivy snižující trž.hodnotu aktiv, např. deflace). Dle IAS je zpětně získ. částka vyšší z hodnot: čis. realizov. hodn X hodnotu z užívání (souč. hodnota bud. peněž. příjmů z aktiva+pozbytí aktiva na konci použitelnosti); když některá z nich vyšší než nynější ocenění, ponechá se nynější. If obě nižší než nynější – oceň. vyšší z nich. VYKAZOVÁNÍ JAKO ÚJMA („loss“) VE VÝSLEDOVCE (náklad který není z běžné každodenní činnosti).
Problém zachování majetkové podstaty
- problém zachování majetkové podstaty (neboli uchování kapitálu podniku)
o (část 3.1.2 na str.69-71); část 4.6 str. 108-115
o majetková podstata je zpravidla měřena vlastním kapitálem (čistá aktiva)
o zisk (zvýšení vl. kap.) je reálným zvýšením pouze tehdy pokud v daném obd:
- nedošlo k inflaci ani deflaci (stabil.kup.síla peněz)
- cena aktiv (cen. hladina) zůstala stejná
- pokud tyto podmínky splněny nejsou, nelze vytvořený zisk mechanicky považovat za přírůstek kapitálu a v plné výši ho rozdělovat.
o vytvořený zisk musí v prvé řadě stačit k reprodukci aktiv spotřebovaných během období (např. zásob); (zásoby byly spotřebovány-tedy vyčerpány, výrobky prodány-z těch byly tržby; tyto tržby je nutno použít na nákup zásob pro výrobu na další rok, jinak by nemohl podnik dosáhnout v příštím roce výnosy (a mohl by to zabalit :-). Nemusí být reprodukována (obměněna) všechna aktiva – musí tam jen zbýt (podnik logicky nemůže aktiva jako např. stroje prodat – pak by nemohl vyrábět) – taková aktiva se převádějí do dalšího roku.
o inflace a vliv na fin. kapitál: VK0 = 1000, inflace = 8%, aby byla zachována kupní síla VK, není možné celý zisk za období (200) rozdělit mezi vlastníky atd., je nutno z něho 80 odebrat na doplnění VK. (viz 2 formy finanč. pojetí kapitálu: a) nominální pen. částky, b) kupní síly;;; též neshody ve způsobu vyjadřování vlivů měnících se cen – ve všeobecné kupní síle X v běžných cenách)
o př.: pořizovací cena budovy 10 mil., reprodukční cena (po 7 letech) = 30 mil. ==> nutno rozložit na složku která je reálným přírůstkem ceny (zvyšuje bohatství podniku, reálný vl.kap.) a na složku vyjadřující pokles kupní síly peněz vlivem inflace. Závisí na povaze položky.
- urč. k obchodování (např. krátk. cen. pap.) – přírůstek cen = přínos (gain), if se podaří promítnout co ceny – realizovaný zisk.
- pro zajištění činnosti (výr. zařízení) – jednak: bylo nakoupeno levně, zatímco dnes prodávané výrobky jsou prodávány draze (inflace) –tzn. nízké náklady vzhl. k výnosům. druhý vliv: zvyšování cen nakupovaných aktiv (je kompenzováno vyššími prod. cenami).
(to bylo finanční pojetí kapitálu)
o uchování produkčního kapitálu (fyzické neboli hmotné pojetí) ; př: PZ aktiv a VK = 1000, dosažená prod. cena 1200, během úč. obd. se zvýšila běžná trž. cena spotřebovaných aktiv na 1100. Je možné vykázat a rozdělit zisk ve výši 200? Nikoliv – to by nezajišťovalo uchování kapitálu. (je potřeba v podniku ponechat 1100, aby mohly být nakoupeny zásoby ve stejné výši jako loni; tedy vykáz. zisk = 100)...
- důsledky oceňovacích metod pro vypovídací schopnost výkazů
o velmi závažné (ovlivňuje to výši aktiv, pasiv, bilanční sumy;;; souvztažně s účty aktiv (případně pasiv) i výnosy (příp. náklady); dále též výši odpisů (odpisy jsou z hodnoty – tj. ocenění dlouh. aktiv). Realita v tom, jaké peněžní příjmy či výdaje z aktiv či pasiv budou ovlivňovat cash flow podniku; N a V by měly odpovídat zhruba tomu, jaké budou v bud. peněžní toky. Např. problematické pohledávky nemůžeme vykázat v normální výši (souvztaž. výnos), protože pravděpodobně nikdy nedosáhneme takového cash příjmu v budoucnu. (v tomto případě pohledávku buď přímo či nepřímo odepíšeme, v příp. dočasného snížení opr. položka – dále o tom viz okruh Pohledávky.
Problematika oceňování v EU (4. direktiva – část „Pravidla oceňování“), vyjmenování zásad viz str.107
o (část 3.1.2 na str.69-71); část 4.6 str. 108-115
o majetková podstata je zpravidla měřena vlastním kapitálem (čistá aktiva)
o zisk (zvýšení vl. kap.) je reálným zvýšením pouze tehdy pokud v daném obd:
- nedošlo k inflaci ani deflaci (stabil.kup.síla peněz)
- cena aktiv (cen. hladina) zůstala stejná
- pokud tyto podmínky splněny nejsou, nelze vytvořený zisk mechanicky považovat za přírůstek kapitálu a v plné výši ho rozdělovat.
o vytvořený zisk musí v prvé řadě stačit k reprodukci aktiv spotřebovaných během období (např. zásob); (zásoby byly spotřebovány-tedy vyčerpány, výrobky prodány-z těch byly tržby; tyto tržby je nutno použít na nákup zásob pro výrobu na další rok, jinak by nemohl podnik dosáhnout v příštím roce výnosy (a mohl by to zabalit :-). Nemusí být reprodukována (obměněna) všechna aktiva – musí tam jen zbýt (podnik logicky nemůže aktiva jako např. stroje prodat – pak by nemohl vyrábět) – taková aktiva se převádějí do dalšího roku.
o inflace a vliv na fin. kapitál: VK0 = 1000, inflace = 8%, aby byla zachována kupní síla VK, není možné celý zisk za období (200) rozdělit mezi vlastníky atd., je nutno z něho 80 odebrat na doplnění VK. (viz 2 formy finanč. pojetí kapitálu: a) nominální pen. částky, b) kupní síly;;; též neshody ve způsobu vyjadřování vlivů měnících se cen – ve všeobecné kupní síle X v běžných cenách)
o př.: pořizovací cena budovy 10 mil., reprodukční cena (po 7 letech) = 30 mil. ==> nutno rozložit na složku která je reálným přírůstkem ceny (zvyšuje bohatství podniku, reálný vl.kap.) a na složku vyjadřující pokles kupní síly peněz vlivem inflace. Závisí na povaze položky.
- urč. k obchodování (např. krátk. cen. pap.) – přírůstek cen = přínos (gain), if se podaří promítnout co ceny – realizovaný zisk.
- pro zajištění činnosti (výr. zařízení) – jednak: bylo nakoupeno levně, zatímco dnes prodávané výrobky jsou prodávány draze (inflace) –tzn. nízké náklady vzhl. k výnosům. druhý vliv: zvyšování cen nakupovaných aktiv (je kompenzováno vyššími prod. cenami).
(to bylo finanční pojetí kapitálu)
o uchování produkčního kapitálu (fyzické neboli hmotné pojetí) ; př: PZ aktiv a VK = 1000, dosažená prod. cena 1200, během úč. obd. se zvýšila běžná trž. cena spotřebovaných aktiv na 1100. Je možné vykázat a rozdělit zisk ve výši 200? Nikoliv – to by nezajišťovalo uchování kapitálu. (je potřeba v podniku ponechat 1100, aby mohly být nakoupeny zásoby ve stejné výši jako loni; tedy vykáz. zisk = 100)...
- důsledky oceňovacích metod pro vypovídací schopnost výkazů
o velmi závažné (ovlivňuje to výši aktiv, pasiv, bilanční sumy;;; souvztažně s účty aktiv (případně pasiv) i výnosy (příp. náklady); dále též výši odpisů (odpisy jsou z hodnoty – tj. ocenění dlouh. aktiv). Realita v tom, jaké peněžní příjmy či výdaje z aktiv či pasiv budou ovlivňovat cash flow podniku; N a V by měly odpovídat zhruba tomu, jaké budou v bud. peněžní toky. Např. problematické pohledávky nemůžeme vykázat v normální výši (souvztaž. výnos), protože pravděpodobně nikdy nedosáhneme takového cash příjmu v budoucnu. (v tomto případě pohledávku buď přímo či nepřímo odepíšeme, v příp. dočasného snížení opr. položka – dále o tom viz okruh Pohledávky.
Problematika oceňování v EU (4. direktiva – část „Pravidla oceňování“), vyjmenování zásad viz str.107
Hist. náklady
Hist. náklady
- u nakupovaných aktiv = pořizovací cena (tj. nákupní cena + vedlejší nákl. pořízení)
- u aktiv vlastní výroby = výrobní náklady (přímé nákl. mater.,mzdy + výrobní režie)
- ocenění aktiv:
o částka peněz či pen. ekvivalentů, kterou bylo třeba vynaložit (zaplatit) v době jejich pořízení. (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
- ocenění závazků:
o částka přijatého prospěchu získaného výměnou za povinnost závazek uhradit; jindy (např. u daní) je to množství peněz, které budou podle očekávání za normálních podmínek zaplaceny jako uspokojení závazku (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
(podrobněji o pořizovacích nákl., výrobních nákladech viz 97, 98 svk)
- výhoda – lze je poměrně snadno zjistit a pokud se ceny nemění, je toto ocenění i dost spolehlivé
- nevýhoda – konzervuje minulé trž. podmínky a ceny, při změnách cen dochází ke zkreslení.
Běžná cena
- odstraňuje základní nedostatek historických nákladů – vychází ze současných tržních podmínek
o částka peněz nebo pen. ekviv., jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti. (cena obnovy = běžná reprodukční cena = běž. repr. náklady X cena záměny)
- ocenění závazků:
o nediskontovaná částka peněz či jejich ekviv. Která by v současnosti byla běžně považována jako úhrada závazku.
Běžná tržní hodnota
- vhodná pro ocenění aktiv, u kterých se předpokládá snížení tržní hodnoty oproti účetní, rovněž některé investice v obchodovatelných c.p. a závazky týkající se c.p.
- ocenění aktiv:
o částka peněz nebo jejich ekviv., kterou by podnik běžně obdržel při prodeji aktiva v důsledku jeho řádného pozbytí (běžná výstupní hodnota při řádném pozbytí).
- ocenění závazků:
o částka výdajů, která by byla běžně požadována ke zrušení dluhu.
- podobný význam jako „fair value“ (česky: reálná hodnota – ne zcela vhodný termín)
- reálná hodnota = částka, za niž by mohlo být aktivum nakoupeno/směněno nebo za niž by mohl být závazek vyrovnán při běžné transakci (za obvyklých podmínek) mezi znalými a ochotnými partnery, tj. při transakci, která není z přinucení ani není likvidačním prodejem.
- pokud se aktivum obchoduje na trhu, je tržní hodnota nejčastěji brána za tuto „reálnou hodnotu“.
- u nakupovaných aktiv = pořizovací cena (tj. nákupní cena + vedlejší nákl. pořízení)
- u aktiv vlastní výroby = výrobní náklady (přímé nákl. mater.,mzdy + výrobní režie)
- ocenění aktiv:
o částka peněz či pen. ekvivalentů, kterou bylo třeba vynaložit (zaplatit) v době jejich pořízení. (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
- ocenění závazků:
o částka přijatého prospěchu získaného výměnou za povinnost závazek uhradit; jindy (např. u daní) je to množství peněz, které budou podle očekávání za normálních podmínek zaplaceny jako uspokojení závazku (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
(podrobněji o pořizovacích nákl., výrobních nákladech viz 97, 98 svk)
- výhoda – lze je poměrně snadno zjistit a pokud se ceny nemění, je toto ocenění i dost spolehlivé
- nevýhoda – konzervuje minulé trž. podmínky a ceny, při změnách cen dochází ke zkreslení.
Běžná cena
- odstraňuje základní nedostatek historických nákladů – vychází ze současných tržních podmínek
o částka peněz nebo pen. ekviv., jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti. (cena obnovy = běžná reprodukční cena = běž. repr. náklady X cena záměny)
- ocenění závazků:
o nediskontovaná částka peněz či jejich ekviv. Která by v současnosti byla běžně považována jako úhrada závazku.
Běžná tržní hodnota
- vhodná pro ocenění aktiv, u kterých se předpokládá snížení tržní hodnoty oproti účetní, rovněž některé investice v obchodovatelných c.p. a závazky týkající se c.p.
- ocenění aktiv:
o částka peněz nebo jejich ekviv., kterou by podnik běžně obdržel při prodeji aktiva v důsledku jeho řádného pozbytí (běžná výstupní hodnota při řádném pozbytí).
- ocenění závazků:
o částka výdajů, která by byla běžně požadována ke zrušení dluhu.
- podobný význam jako „fair value“ (česky: reálná hodnota – ne zcela vhodný termín)
- reálná hodnota = částka, za niž by mohlo být aktivum nakoupeno/směněno nebo za niž by mohl být závazek vyrovnán při běžné transakci (za obvyklých podmínek) mezi znalými a ochotnými partnery, tj. při transakci, která není z přinucení ani není likvidačním prodejem.
- pokud se aktivum obchoduje na trhu, je tržní hodnota nejčastěji brána za tuto „reálnou hodnotu“.
(Čistá) realizovatelná / vypořádací hodnota
(Čistá) realizovatelná / vypořádací hodnota
- krátkodobé pohledávky, většina zásob, závazky obchodní, závazky z ručení (není jisté datum).
- ocenění aktiv:
o částka v penězích či jejich ekviv., kterou by bylo možno v současnosti získat jejich řádným prodejem (při jejich běžném pozbytí) za normálních, standardních podmínek. (částka získatelná prodejem v současné době)
- ocenění závazků:
o vypořádací hodnota (settlement value) - závazky se vedou v hodnotě jejich úhrady; tedy nediskontovaná částka peněz, kterou bude třeba podle očekávání vynaložit za normálních podmínek na úhradu dluhu.
- odečtením přímých nákladů spojených s prodejem získáme „čistou“ realizovatelnou hodnotu
Současná hodnota
- teoreticky nejvhodnější oceň. základna pro dlouhodobé pohledávky a dl. dluhy (velký vliv časové hodnoty peněz); je v souladu s definicí aktiva: vyjadřuje budoucí ek. přínos (v příp. dluhů újmu)
- ocenění aktiv:
o v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněž. příjmů, které daná položka aktiv (za předpokl. normálních podmínek v činnosti podniku) v budoucnu podle očekávání přinese (diskont. bud. příjem).
- ocenění závazků:
o v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněž. výdajů, které budou podle očekávání požadovány za normálních podmínek k úhradu dluhu.
(konec ad oceňovací základny)
- krátkodobé pohledávky, většina zásob, závazky obchodní, závazky z ručení (není jisté datum).
- ocenění aktiv:
o částka v penězích či jejich ekviv., kterou by bylo možno v současnosti získat jejich řádným prodejem (při jejich běžném pozbytí) za normálních, standardních podmínek. (částka získatelná prodejem v současné době)
- ocenění závazků:
o vypořádací hodnota (settlement value) - závazky se vedou v hodnotě jejich úhrady; tedy nediskontovaná částka peněz, kterou bude třeba podle očekávání vynaložit za normálních podmínek na úhradu dluhu.
- odečtením přímých nákladů spojených s prodejem získáme „čistou“ realizovatelnou hodnotu
Současná hodnota
- teoreticky nejvhodnější oceň. základna pro dlouhodobé pohledávky a dl. dluhy (velký vliv časové hodnoty peněz); je v souladu s definicí aktiva: vyjadřuje budoucí ek. přínos (v příp. dluhů újmu)
- ocenění aktiv:
o v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněž. příjmů, které daná položka aktiv (za předpokl. normálních podmínek v činnosti podniku) v budoucnu podle očekávání přinese (diskont. bud. příjem).
- ocenění závazků:
o v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněž. výdajů, které budou podle očekávání požadovány za normálních podmínek k úhradu dluhu.
(konec ad oceňovací základny)
Forma a struktura účetních výkazů
- forma a struktura účetních výkazů
o FORMA (předpokládáme „podvojné“ účetnictví)
Rozvaha:
- formy jsou popsány v direktivách EU, IAS, některé zásady i v US GAAP
- vertikální forma (finanční f.) – položky aktiv a pasiv jsou pod sebou; zároveň slouží k výpočtu některých ukazatelů jako „čistý pracovní kapitál“, položky pasiv se odečítají a na konci je vlastní kapitál (zisk za úč. obd...).
- horizontální forma (účetní f.) – položky aktiv a pasiv jsou zobrazeny vedle sebe, celkem levá strana (aktiva) = pravá strana (pasiva +zisk, příp. - ztráta), viz ukázky ve cvičebnici
Výsledovka:
- formy popsány tamtéž (hlavně direktivy EU – 4 vzory výsledovky),
- forma vertikální – náklady jsou odčítány od příslušných výnosů, postupným výpočtem se dojde k HV běžného období (provozní, fin, mimoř. činnost) a k daňové povinnosti (běžné čin., mimoř.)
- druhové členění nákladů – (je nutné zajistit věcnou srovnatelnost nákladů a výnosů – N se mohou vztahovat k jinému množství výrobků než V a to je nutno upravit – úprava nákl. či úprava výnosů)
- účelové členění nákladů (provozních) – drží se provozního cyklu a ve výsledovce zobrazí položky teprve tehdy, když jsou realizovány (prodány) – není třeba zajišťovat srovnatelnost; nevýh: dostaneme 1 číslo – nevíme přesně k jakým druhům nákladů došlo. Kdo sestavuje výsledovku účelově, musí dle IAS (a aktuálně 2004 – i ČR) sestavit i druhové členění – příloha k úč. záv.
- forma horizontální – levá strana (náklady) se rovná pravé (výnosy) – zisk či ztráta se obvykle uvede na „slabší straně“ aby se strany rovnaly a převede se na účet HV v běž. obd. – odtamtud pak může být – v násl. období rozdělen na různé účely (dividendy, rezervní fond, zvýš. ZK..)
- druhové členění nákladů
- účelové členění nákladů
- ukázky viz cvičebnice
o FORMA (předpokládáme „podvojné“ účetnictví)
Rozvaha:
- formy jsou popsány v direktivách EU, IAS, některé zásady i v US GAAP
- vertikální forma (finanční f.) – položky aktiv a pasiv jsou pod sebou; zároveň slouží k výpočtu některých ukazatelů jako „čistý pracovní kapitál“, položky pasiv se odečítají a na konci je vlastní kapitál (zisk za úč. obd...).
- horizontální forma (účetní f.) – položky aktiv a pasiv jsou zobrazeny vedle sebe, celkem levá strana (aktiva) = pravá strana (pasiva +zisk, příp. - ztráta), viz ukázky ve cvičebnici
Výsledovka:
- formy popsány tamtéž (hlavně direktivy EU – 4 vzory výsledovky),
- forma vertikální – náklady jsou odčítány od příslušných výnosů, postupným výpočtem se dojde k HV běžného období (provozní, fin, mimoř. činnost) a k daňové povinnosti (běžné čin., mimoř.)
- druhové členění nákladů – (je nutné zajistit věcnou srovnatelnost nákladů a výnosů – N se mohou vztahovat k jinému množství výrobků než V a to je nutno upravit – úprava nákl. či úprava výnosů)
- účelové členění nákladů (provozních) – drží se provozního cyklu a ve výsledovce zobrazí položky teprve tehdy, když jsou realizovány (prodány) – není třeba zajišťovat srovnatelnost; nevýh: dostaneme 1 číslo – nevíme přesně k jakým druhům nákladů došlo. Kdo sestavuje výsledovku účelově, musí dle IAS (a aktuálně 2004 – i ČR) sestavit i druhové členění – příloha k úč. záv.
- forma horizontální – levá strana (náklady) se rovná pravé (výnosy) – zisk či ztráta se obvykle uvede na „slabší straně“ aby se strany rovnaly a převede se na účet HV v běž. obd. – odtamtud pak může být – v násl. období rozdělen na různé účely (dividendy, rezervní fond, zvýš. ZK..)
- druhové členění nákladů
- účelové členění nákladů
- ukázky viz cvičebnice
Oceňování aktiv a dluhů
• Oceňování aktiv a dluhů: oceňovací základny (95-103svk), vliv inflace (110-114+..svk), problém zachování majetkové podstaty /“uchování kapitálu“ -??předn, svk??) různé přeceňování, opatrnost, LCM, aby se ale stihlo odepsat dost, vliv infl)??, důsledky oceňovacích metod pro vypovídací schopnost výkazů. (které podhodnocují, nadhodnocují, úskalí, reálnost..); (celk 92-115)
- oceňování aktiv a dluhů – hlavní problémy:
o neexistuje ucelená teorie oceňování, jednoznačné vodítko, existují následující otázky:
o zda vést účetnictví dle principu oceňování v historických nákl. vč. výjimek a modifikací které se uplatňují
o v jakém rozsahu se lze od hist. nákl. odchýlit, má být vůbec zachováno
o lze použít nějaký jiný princip a hist. náklady opustit
o brát či ne v úvahu změny kupní síly v účetnictví (inflace)
o v jaké míře lze použít současnou hodnotu a „fair value“
o jak to zařídit (uspořádat), aby byl zvlášť vyjádřen vliv změn cen jednotlivých aktiv a zvlášť vliv změn kupní síly pen. jednotky.
- oceňovací základny: (dle US GAAP celkem 5, dle IAS jsou 4)
o historické náklady (historical cost)
o běžná cena (current cost)
o běžná tržní hodnota (current market value, exit value) – pouze US
o realizovatelná či vypořádací hodnota (realisable/settlement value)
o současná (nebo diskontovaná) hodnota budoucích pen. toků
Oceňovací veličina vyjadřuje
1. běžné tržní podmínky 2. odhady budoucích užitků/obětí
a. v minulosti (hist. nákl.) a. realizovat/vypoř. hodn.
b. v současnosti (běž. cena, běž. trž. Cena b. současná hodn.
- oceňování aktiv a dluhů – hlavní problémy:
o neexistuje ucelená teorie oceňování, jednoznačné vodítko, existují následující otázky:
o zda vést účetnictví dle principu oceňování v historických nákl. vč. výjimek a modifikací které se uplatňují
o v jakém rozsahu se lze od hist. nákl. odchýlit, má být vůbec zachováno
o lze použít nějaký jiný princip a hist. náklady opustit
o brát či ne v úvahu změny kupní síly v účetnictví (inflace)
o v jaké míře lze použít současnou hodnotu a „fair value“
o jak to zařídit (uspořádat), aby byl zvlášť vyjádřen vliv změn cen jednotlivých aktiv a zvlášť vliv změn kupní síly pen. jednotky.
- oceňovací základny: (dle US GAAP celkem 5, dle IAS jsou 4)
o historické náklady (historical cost)
o běžná cena (current cost)
o běžná tržní hodnota (current market value, exit value) – pouze US
o realizovatelná či vypořádací hodnota (realisable/settlement value)
o současná (nebo diskontovaná) hodnota budoucích pen. toků
Oceňovací veličina vyjadřuje
1. běžné tržní podmínky 2. odhady budoucích užitků/obětí
a. v minulosti (hist. nákl.) a. realizovat/vypoř. hodn.
b. v současnosti (běž. cena, běž. trž. Cena b. současná hodn.
Systémové vazby mezi výkazy finančního účetnictví
• Systémové vazby mezi výkazy finančního účetnictví (77-84svk), forma (vertikální, horizontální)-cvičeb. a struktura (druhové, účelové čl.)-abc účetních výkazů.
- systémové vazby účetních výkazů (vč. příkladu na str. 77-84):
o vazby mezi ROZVAHOU, VÝSLEDOVKOU, VÝKAZEM PENĚŽNÍCH TOKŮ
o výkazy jsou v účetnictví povinně sestavovány alespoň 1x za účetní období:
- účetní období může být kalendářní rok (1.1. – 31.12.)
- účetní období může být hospodářský rok (začíná 1. dnem kteréhokoli jiného měsíce a trvá 12 měsíců)
- externí uživatelé někdy požadují častější sestavování, např. čtvrtletně
- interní uživatelé (vedení podniku) někdy požaduje měsíční výkazy, některé informace dokonce týdenní (vývoj likvidity, pohledávek apod., prodejů..)
o AKTIVA = DLUHY + VLASTNÍ KAPITÁL
o VLASTNÍ KAPITÁL = ZÁKLADNÍ KAPITÁL + KUMULOVANÉ VÝTĚŽKY
o rozvaha dává souhrnné informace o stavu majetku podniku a jeho zdrojích.
o výnosy a náklady ovlivňují právě kumulované výtěžky, tím že zvyšují či snižují HV běžného roku; výnosy tedy zvyšují vlastní kapitál; náklady snižují vlastní kapitál.
o výsledovka (v ČR nazývaný Výkaz zisku a ztráty-*dříve v množ. čísle) dává podrobné informace o konstrukci (struktuře) jediné rozvahové položky – HV běžného období. Tento výkaz je používán pro měření výkonnosti podniku, jeho výnosnosti atp. Jde o souhrn toků za 1 účetní období.
o výkaz peněžních toků (CF) dává podrobné informace o tocích peněžních prostředků do podniku a z něj. Rozdílná vypovídací schopnost výsledovky a CF==> některé výnosy a náklady nejsou spojeny s přírůstkem či úbytkem peněz; peníze jsou nákladem či výnosem. CF slouží k odhadu likvidity. Výsledovka ke kompletnímu zobrazení (vč. předjímaných pen. toků v bud.-N a V). CF se počítá za provozní činnost, investiční činnost, finanční činnost.
- systémové vazby účetních výkazů (vč. příkladu na str. 77-84):
o vazby mezi ROZVAHOU, VÝSLEDOVKOU, VÝKAZEM PENĚŽNÍCH TOKŮ
o výkazy jsou v účetnictví povinně sestavovány alespoň 1x za účetní období:
- účetní období může být kalendářní rok (1.1. – 31.12.)
- účetní období může být hospodářský rok (začíná 1. dnem kteréhokoli jiného měsíce a trvá 12 měsíců)
- externí uživatelé někdy požadují častější sestavování, např. čtvrtletně
- interní uživatelé (vedení podniku) někdy požaduje měsíční výkazy, některé informace dokonce týdenní (vývoj likvidity, pohledávek apod., prodejů..)
o AKTIVA = DLUHY + VLASTNÍ KAPITÁL
o VLASTNÍ KAPITÁL = ZÁKLADNÍ KAPITÁL + KUMULOVANÉ VÝTĚŽKY
o rozvaha dává souhrnné informace o stavu majetku podniku a jeho zdrojích.
o výnosy a náklady ovlivňují právě kumulované výtěžky, tím že zvyšují či snižují HV běžného roku; výnosy tedy zvyšují vlastní kapitál; náklady snižují vlastní kapitál.
o výsledovka (v ČR nazývaný Výkaz zisku a ztráty-*dříve v množ. čísle) dává podrobné informace o konstrukci (struktuře) jediné rozvahové položky – HV běžného období. Tento výkaz je používán pro měření výkonnosti podniku, jeho výnosnosti atp. Jde o souhrn toků za 1 účetní období.
o výkaz peněžních toků (CF) dává podrobné informace o tocích peněžních prostředků do podniku a z něj. Rozdílná vypovídací schopnost výsledovky a CF==> některé výnosy a náklady nejsou spojeny s přírůstkem či úbytkem peněz; peníze jsou nákladem či výnosem. CF slouží k odhadu likvidity. Výsledovka ke kompletnímu zobrazení (vč. předjímaných pen. toků v bud.-N a V). CF se počítá za provozní činnost, investiční činnost, finanční činnost.
Předpoklady, na nichž jsou založeny účetní výkazy
• Předpoklady, na nichž jsou založeny účetní výkazy(kap.1.2.3 svk, str43-46svk). Základní účetní zásady a jejich projev v účetnictví podniku. (??abc, přednášky)
- Základní předpoklady (kap. 2.2 – str.43-46):
o Jde o výběr z US GAAP ty nejzákladnější – nosné pilíře účetního výkaznictví:
- Předpoklad trvání podniku (zobrazení info tak, jako by měl podnik v činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti – např. tvorba rezerv, vykazování očekávaných budoucích ztrát, časové rozlišení N a V – to vše by nemělo smysl, kdyby se podnik chystal ukončit činnost – v takovém (předpokl. konec činnosti) případě by tuto info musel uvést v příloze a příslušné položky zrušit, upravit ocenění např. dlouh. majetku s ohledem na to, že majetek již nebude „vyrábět“ ale že bude prodán)
- Akruální báze – transakce je v účetnictví zobrazena v době vzniku (v období ke kterému náleží) příp. přiřazeny náklady k příslušným výnosům (či výn. k nákl.) které s nimi věcně souvisí BEZ OHLEDU NA TO, ZDA A KDY DOŠLO K PENĚŽNÍM TOKŮM. Zobrazují se tedy nejen výnosy a náklady které současně znamenají příjem peněz nebo jejich ekvivalentů, ale také „přísliby“ zaplatit a „povinnosti“ platit peníze – tedy výnos může být zobrazen jako zvýšení jiného aktiva než peněz (např. pohledávky), u závazků obdobně. (AKRUÁLNÍ BÁZE X CASH BÁZE); akruální znamená „předjímaný“. Nelze říci, že cash je na nic – ten je třeba sledovat kvůli likviditě – podnik může dosahovat účetně „zisku“ a přitom nemít peníze na úhradu svých závazků – proto se v posledních desetiletích čím dál častěji požaduje podrobný výkaz o tocích >> CASH FLOW.
- z dalších základních předpokladů (viz kap. 1.2.3):
• koncept účetní jednotky
• oceňování peněžní jednotkou
• předpoklad stabilního USD (obecně: peněžní jednotky)
• periodicita zjišťování HV a fin. pozice
- Základní předpoklady (kap. 2.2 – str.43-46):
o Jde o výběr z US GAAP ty nejzákladnější – nosné pilíře účetního výkaznictví:
- Předpoklad trvání podniku (zobrazení info tak, jako by měl podnik v činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti – např. tvorba rezerv, vykazování očekávaných budoucích ztrát, časové rozlišení N a V – to vše by nemělo smysl, kdyby se podnik chystal ukončit činnost – v takovém (předpokl. konec činnosti) případě by tuto info musel uvést v příloze a příslušné položky zrušit, upravit ocenění např. dlouh. majetku s ohledem na to, že majetek již nebude „vyrábět“ ale že bude prodán)
- Akruální báze – transakce je v účetnictví zobrazena v době vzniku (v období ke kterému náleží) příp. přiřazeny náklady k příslušným výnosům (či výn. k nákl.) které s nimi věcně souvisí BEZ OHLEDU NA TO, ZDA A KDY DOŠLO K PENĚŽNÍM TOKŮM. Zobrazují se tedy nejen výnosy a náklady které současně znamenají příjem peněz nebo jejich ekvivalentů, ale také „přísliby“ zaplatit a „povinnosti“ platit peníze – tedy výnos může být zobrazen jako zvýšení jiného aktiva než peněz (např. pohledávky), u závazků obdobně. (AKRUÁLNÍ BÁZE X CASH BÁZE); akruální znamená „předjímaný“. Nelze říci, že cash je na nic – ten je třeba sledovat kvůli likviditě – podnik může dosahovat účetně „zisku“ a přitom nemít peníze na úhradu svých závazků – proto se v posledních desetiletích čím dál častěji požaduje podrobný výkaz o tocích >> CASH FLOW.
- z dalších základních předpokladů (viz kap. 1.2.3):
• koncept účetní jednotky
• oceňování peněžní jednotkou
• předpoklad stabilního USD (obecně: peněžní jednotky)
• periodicita zjišťování HV a fin. pozice
Základní účetní zásady
- základní účetní zásady (US GAAP – str. 14-15):
o opatrnost (neurčitost, nejistota bud. vývoje, podnik musí vykazovat veškeré zisky a aktiva opatrně (ne příliš optimisticky), aby byla menší pravděpodobnost úpadku v budoucnu – v případě že by se „good expectations-*Charles Dickens“ nevyplnily.
o konzistence (věcná a metodická stálost – během období i mezi obdobími, nutno zajišťovat srovnatelnost, kontinuitu – vysvětlit proč změna, vypočítat jaký je dopad změněné metodiky na úč. výkaz – uvést v příloze k úč. záv.)
o princip uznání výnosů (výnos je uznán když je zpeněžitelný, realizovatelný (spolehlivě vyčíslitelný); a také musí být „vydělán“ – tj. když podnik splnil veškeré své smluvní požadavky aby si výnos „zasloužil“.
o princip přiřazování nákladů výnosům (požaduje se aby náklady byly vykázány ve stejném období s výnosy ke kterým náleží – např. náklady na (ty prodané) výrobky >>> tržby za prodané výrobky. Některé náklady můžou být přiřazeny urč. období – jde především o fixní náklady – např. odpisy, správní náklady. (tyto náklady musí být také „uhrazeny“ ze zisku v běžném období)
o princip periodické alokace (doplněk předchozího: některé náklady nesouvisí pouze s jedním obdobím – např. dlouhodobý hm. maj. – tvoří výnosy mnoho let, jeho hodnotu nelze dát do nákladů jen běžného období – postupně se „rozpouští“ do výnosů ==> tj. odpisy)
o princip věcné a časové souvislosti (platí nejen pro N a V, ale i pro aktiva, závazky a vlastní kapitál) – pokud uvedeme výnos, musíme uvést i příslušný náklad; náklad obvykle znamená snížení aktiv, takže musíme snížit aktiva; v případě výnosů obvykle zvýšit aktiva ve stejné výši) – velmi důležité: způsob vykázání (a ocenění) aktiv a závazků přímo ovlivňuje i N a V a tím velikost zisku či ztráty (hosp. výsledku)!!!
o obsah před formou (vyplývá z primárního cíle účetního výkaznictví: předkládat uživatelům informace pro jejich ekonomické rozhodování; ekonomická podstata nad právnickou formou)
==> všem účetním zásadám nadřazená: TRUE & FAIR VIEW (věrné a pravdivé zobrazení)
- Projev zásad v účetnictví podniku – dle toho zda jsou závazné nebo mají charakter pouze doporučení; účetní profesionál musí nejen vyváženě dodržovat zásady, ale i platnou národní úpravu účetnictví. V USA mají US GAAP, ve Vel. Brit mají UK GAAP, krom toho je zde vliv direktiv EU (zejm. 4. direktiva) – jednak jsou velmi starého data (70. léta), jednak nevyřešili harmonizaci účetnictví důsledně: existují a existovaly dvě koncepce – kontinentální X angloamerická – EU to řešila tzv. „právem volby“. Umožnila zemím, případně přímo podnikům vybrat si z určitých variant, jak budou výkazy sestavovat. Mnohé odlišnosti tedy přetrvávají. Záleží také na velikosti podniku a na tom, zda obchoduje na burze (a ve které zemi) – velké podniky na burze mají přísnější pravidla. (...)
o opatrnost (neurčitost, nejistota bud. vývoje, podnik musí vykazovat veškeré zisky a aktiva opatrně (ne příliš optimisticky), aby byla menší pravděpodobnost úpadku v budoucnu – v případě že by se „good expectations-*Charles Dickens“ nevyplnily.
o konzistence (věcná a metodická stálost – během období i mezi obdobími, nutno zajišťovat srovnatelnost, kontinuitu – vysvětlit proč změna, vypočítat jaký je dopad změněné metodiky na úč. výkaz – uvést v příloze k úč. záv.)
o princip uznání výnosů (výnos je uznán když je zpeněžitelný, realizovatelný (spolehlivě vyčíslitelný); a také musí být „vydělán“ – tj. když podnik splnil veškeré své smluvní požadavky aby si výnos „zasloužil“.
o princip přiřazování nákladů výnosům (požaduje se aby náklady byly vykázány ve stejném období s výnosy ke kterým náleží – např. náklady na (ty prodané) výrobky >>> tržby za prodané výrobky. Některé náklady můžou být přiřazeny urč. období – jde především o fixní náklady – např. odpisy, správní náklady. (tyto náklady musí být také „uhrazeny“ ze zisku v běžném období)
o princip periodické alokace (doplněk předchozího: některé náklady nesouvisí pouze s jedním obdobím – např. dlouhodobý hm. maj. – tvoří výnosy mnoho let, jeho hodnotu nelze dát do nákladů jen běžného období – postupně se „rozpouští“ do výnosů ==> tj. odpisy)
o princip věcné a časové souvislosti (platí nejen pro N a V, ale i pro aktiva, závazky a vlastní kapitál) – pokud uvedeme výnos, musíme uvést i příslušný náklad; náklad obvykle znamená snížení aktiv, takže musíme snížit aktiva; v případě výnosů obvykle zvýšit aktiva ve stejné výši) – velmi důležité: způsob vykázání (a ocenění) aktiv a závazků přímo ovlivňuje i N a V a tím velikost zisku či ztráty (hosp. výsledku)!!!
o obsah před formou (vyplývá z primárního cíle účetního výkaznictví: předkládat uživatelům informace pro jejich ekonomické rozhodování; ekonomická podstata nad právnickou formou)
==> všem účetním zásadám nadřazená: TRUE & FAIR VIEW (věrné a pravdivé zobrazení)
- Projev zásad v účetnictví podniku – dle toho zda jsou závazné nebo mají charakter pouze doporučení; účetní profesionál musí nejen vyváženě dodržovat zásady, ale i platnou národní úpravu účetnictví. V USA mají US GAAP, ve Vel. Brit mají UK GAAP, krom toho je zde vliv direktiv EU (zejm. 4. direktiva) – jednak jsou velmi starého data (70. léta), jednak nevyřešili harmonizaci účetnictví důsledně: existují a existovaly dvě koncepce – kontinentální X angloamerická – EU to řešila tzv. „právem volby“. Umožnila zemím, případně přímo podnikům vybrat si z určitých variant, jak budou výkazy sestavovat. Mnohé odlišnosti tedy přetrvávají. Záleží také na velikosti podniku a na tom, zda obchoduje na burze (a ve které zemi) – velké podniky na burze mají přísnější pravidla. (...)
Účetní soustavy, pojem
• Účetní soustavy, pojem. (x účt. teorie?), kap. 7abc, X-úč. Formy? Společné rysy a odlišnosti soustav jednoduchého účetnictví, podvojného účetnictví a kamerálního účetnictví. (VI-5-Jahn??)
• Účetní cyklus. Účetní knihy, podvojné zápisy na souvztažných účtech, formální kontrola správnosti účtování, opravy chyb. (oběh úč. Dokl; úč. Knihy-27abc, zápisy32abc, podvojnost, souvztažnost, přezkušování dokl.-formál, věcné, inventarizace..); abc, předn.
• Výnosy a náklady, příjmy a výdaje: vzájemné vztahy těchto kategorií v účetnictví podniku a důsledky pro hospodářskou situaci podniku. (definice: náklad, výnos, příjem, výdaj; HVxCF; akruální zobrazení; náklady období X věcná přiřaditelnost N a V..)
• Hospodářský výsledek podniku a jeho odvozování v účetnictví. Hlavní činitele ovlivňující vykázaný výsledek. (59-67abc; V-N, přiřazování, akruál., pro daň. Účely X účetní účely X manažerské účely. Inflace, oceňování, odpisy, tiché rezervy, rezervy, výše daní…)
• Majetek podniku (aktiva). Charakteristika (definice aktiva, podmínky zařazení do rozvahy), možnosti třídění aktiv (6-9klasifikace-abc); dlouh.,krátk – oběžná; jednotlivé druhy. Inventarizace. (kontrola účetní správnosti ve vzt. Ke skutečnosti);45abc)
• Zdroje financování podnikových aktiv (pasiva). Charakteristika (defin. Pasiva, podmínky zařazení), možnosti třídění pasiv. (klasif. 9-abc), vlastní a cizí – krátk. A dlouh); vyjmenovat jednotlivé polož.
• Bilancování aktiv a pasiv. (A=P; zákl. prvky úč. Metody-předn) Základní úkoly bilance (rozvahy majetkové) (zobrazit agregovaně info pro externí uživatele o struktuře majetku a jeho zdrojů) a hlavní činitele ovlivňující věrný obraz podnikové skutečnosti v bilanci. (způsob vykazování odpisů, oceňování, rezervy,..), přeceňování-opatrnost..
• Účetní formy (italská forma..),předn+jahn, jejich historický vývoj a současnost. Způsoby zpracování účetnictví (účetní knihy) v souč. počítačově, organizace účetní služby. (352-org. Strukt. Účtáren)
• Účtové systémy podvojného účetnictví; hlavní vývojová stádia účtových systémů (janhuba), třídicí kritéria pro účtové systémy. (jednořadové – jen účet rozvaha; dvouřadové-rozvaha a výsledovka; typy účtů viz dříve)
• Účetní cyklus. Účetní knihy, podvojné zápisy na souvztažných účtech, formální kontrola správnosti účtování, opravy chyb. (oběh úč. Dokl; úč. Knihy-27abc, zápisy32abc, podvojnost, souvztažnost, přezkušování dokl.-formál, věcné, inventarizace..); abc, předn.
• Výnosy a náklady, příjmy a výdaje: vzájemné vztahy těchto kategorií v účetnictví podniku a důsledky pro hospodářskou situaci podniku. (definice: náklad, výnos, příjem, výdaj; HVxCF; akruální zobrazení; náklady období X věcná přiřaditelnost N a V..)
• Hospodářský výsledek podniku a jeho odvozování v účetnictví. Hlavní činitele ovlivňující vykázaný výsledek. (59-67abc; V-N, přiřazování, akruál., pro daň. Účely X účetní účely X manažerské účely. Inflace, oceňování, odpisy, tiché rezervy, rezervy, výše daní…)
• Majetek podniku (aktiva). Charakteristika (definice aktiva, podmínky zařazení do rozvahy), možnosti třídění aktiv (6-9klasifikace-abc); dlouh.,krátk – oběžná; jednotlivé druhy. Inventarizace. (kontrola účetní správnosti ve vzt. Ke skutečnosti);45abc)
• Zdroje financování podnikových aktiv (pasiva). Charakteristika (defin. Pasiva, podmínky zařazení), možnosti třídění pasiv. (klasif. 9-abc), vlastní a cizí – krátk. A dlouh); vyjmenovat jednotlivé polož.
• Bilancování aktiv a pasiv. (A=P; zákl. prvky úč. Metody-předn) Základní úkoly bilance (rozvahy majetkové) (zobrazit agregovaně info pro externí uživatele o struktuře majetku a jeho zdrojů) a hlavní činitele ovlivňující věrný obraz podnikové skutečnosti v bilanci. (způsob vykazování odpisů, oceňování, rezervy,..), přeceňování-opatrnost..
• Účetní formy (italská forma..),předn+jahn, jejich historický vývoj a současnost. Způsoby zpracování účetnictví (účetní knihy) v souč. počítačově, organizace účetní služby. (352-org. Strukt. Účtáren)
• Účtové systémy podvojného účetnictví; hlavní vývojová stádia účtových systémů (janhuba), třídicí kritéria pro účtové systémy. (jednořadové – jen účet rozvaha; dvouřadové-rozvaha a výsledovka; typy účtů viz dříve)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)