142/1950 Občanský soudní řád
- dosavadní pestrou úpravu sjednotil
- jediný zákon pro civilní soudní řízení
- materiální pravda – dopátrat, obhájit
99/1963 Sb. – novelizovaný o.s.ř.
- některé typy řízení (dědictví) neobsahoval – svěřeny státním notářům
93/1963 Sb. zákon o rozhodčím řízení
– pro spory z mezinárodních vztahů
vymezena právní subjektivita – vlastní jméno, majetková odpovědnost, spusobilost byla relativni
vznik – určen typ zřizovacího aktu, zápis v rejstříku (podnikový, vymezen předmět činnosti)
60 roky
- deregulace, snížení státního vlivu, úprava soutěžního chování na trhu
- reformní kroky dle vzoru SSSR – Perestrojka (Gorbacov)
- vliv > změny u nás, došlo k částečné legalizaci podnikatelské činnosti občanů (ubytování v soukromí, hospody, ) {Tabor, 1988 1.hospoda)
Civilní proces
- změna postavení prokuratury – dostává pravomoci vstupovat do civilních řízení – rodinné věci (ochrana práv účastníků – děti apod.)
- změna organizace soudů – okresní, krajské, nejvyšší, vojenské soudy
- federalizace Československa:
o 3 nejvyšší soudy (ČSR, SSR, Federální)
první instancí většinou okresní soud
krajské soudy rozhodovaly v obč. věcech jako prvoinstanční minimálně
obchodní soudy – hospodářské arbitráže na úrovni krajských soudů
Hospodářské nazýváno po r. 1948
dekretem č. 5 docházelo k nápravě z období nesvobody, rušení změn provedených okupačními mocnostmi, konfiskace majetku cvičišť německých vojsk (soudní, mimosoudní – židovský majetek, odpůrci okupační říše)
zaveden institut tzv. národní správy – na opuštěných nebo konfiskovaných objektech, kterým hrozila zkáza
- jmenován národní správce
- konfiskovaný majetek nesměl být poškozován, bylo trestáno
- přechod z válečné výroby na mírovou
vládní program z r. 1946 – dvouletý plán 192/1946 Sb. – rozvoj narodniho hospodarstva
v r. 1950 – 141/1950 obč. zákoník (upravoval i to, co to doby upravovaly obchodní zákoníky) – specificke zmluvy zasilatelské, nakladni, zprostředkovatelské smlouvy
o Zákon o národních podnicích
o Zákon o směnkách
o Zákon o podnikových rejstřících
o
168/1958 Sb. Zákon o vztazích mezi socialistickými organizacemi
konec 40. a 50. let > nárůst ústředních orgánů (vzor v SSSR – rada ministrů o ¾ větší než v Č-S) –s triedanie kompetencii mezi ministerstvami
Zákon o zakládání družstev
zůstal hlavní legislativní normou, bez hospodářských vztahů
osobní a majetkové vztahy vzniklé z osobních potřeb (řešil vztahy: organizace-občan, občan-občan)
změny:
- převod nemovitostí opět dvoufázově – tedy vlastnické právo vzniká registrací u státního notářství (vznik geodezie, katastrů nemovitostí)
- pojmosloví (z politických důvodů se přestal např. používat termín „nájemné“ a byl nahrazen „úhrada za osobní užívání bytu“)
- naprosto nepochopitelně byly vyjmuty úpravy sousedských práv
náprava zákonem 131/1982 Sb. – novela obč. zákona
- represivní opatření (konfiskace majetku emigrantů), dříve řešeno jinými způsoby – až zde zakotveno
- nově koncipováno – priorita socialistického vlastnictví
- především smluvní vztahy mezi podniky => hospodářské smlouvy – upravoval pouze tyto; upraveno zvl. předpisy z.č. 58/ ….. o hospodářských vztazích mezi organizacemi
dědické právo
- dochází ke změnám – ideově každý si má na svůj život vydělat poctivou prací a ne dědit J
- větší důraz na dědění ze zákona (ze závěti výjimkou)
- okruh dědiců – nejbližší příbuzní – zaručen i v rozporu s dědickou vůli zůstavitele
porušil zásadu rovnosti mezi subjekty, preferovány socialistické podniky
vypuštěny zásady používané po staletí, např.
- např. stavba už nebyla součástí pozemku
o kolektivizace venkova; JZD hospodařilo na cizích pozemcích
o nemovitostmi se stala i samostatná stavba
- nabývání vlastnických práv k nemovitostem – zrušení dvoufázovosti nabývání vlastnického práva (1. uzavření smlouvy; 2. zápis do pozemkových knih), kdy tím konstruktivním prvkem je právě až zapsání do evidence;
o nově od 1.1.1951 nebyl požadován zápis do pozemkových knih nebo uložením smlouvy; bylo realizováno jen smlouvou
- následky dodnes
koncem 50. let komplexní rekodifikace, vznikly 3 samostatné zákony
40/194 Sb. Občanský zákoník
109/1964 Sb. Hospodářský zákoník
101/1963 Zákon o mezinárodním obchodu
v roce 1948 komplexní změna společenských, hospodářských a politických poměrů – vztahy musely být upraveny novými zákony
- zahrnuje jen majetko-právní vztahy
- základem se stalo socialistické vlastnictví, kolektivní vlastnictví, neomezené vlastnické právo likvidováno
- vlastnictví:
a) socialistické = forma státního, družstevního
b) osobní – věci sloužící potřebám vlastníka (rodinné domy, úspory)
c) soukromé – pouze omezený rozsah (50 zaměstnanců, 50 ha půdy)
- prioritně chráněno socialistické vlastnictví (zásada nezcizitelnosti socialistického vlastnictví)
- NP (národní podniky) dostávaly majetek do operativní správy (nikoliv do vlastnictví)
- účetní samostatnost NP – umožňovalo sledovat úspěšnost hospodaření a plnění jednotného hospodářského plánu
v roce 1945 byla úprava roztříštěna, nepřehledná
v období 1938-1945 vydávány předpisy různými subjekty vykonávajícími moc na území > složitá, zmatená úprava
výchozím ABGB (1811) v novelizované úpravě stále platný po únoru 1948 se stal jedním ze zákonů, které nutně potřebovaly přepracování
265/1949 Sb. O právu rodinném
- poprvé v naších zemích vyčleněno z občanko-právně vztahů
- vzniklo zvláštní právní odvětví
důvod vzniku:
- potřeba urychlené úpravy
- zdůraznění významu rodiny
přinesl řadu významných změn v porovnani s ABGB:
- rovnost manželů – stejná práva i povinnosti
- uzavření manželství není založeno na smluvním principu a je oproštěno od majetkových zájmů
- vznik SJM
- obligatorně uzavřít sňatek před MNV (obligatorně světský sňatek)
- jediná forma rozvázaní manželství: rozvod, o kterém rozhodoval soud, jedinou možností zdůvodnění – trvalý rozklad bez možnosti dalšího manželského soužití)
- zrušil rozlišování dětí na manželské a nemanželské – rovnost mezi dětmi
- moc otcovská nahrazena mocí rodičovskou
- alimentační povinnost rodičů vůči dětem do dospělosti; v menším měřítku zakotvena i opačně
- připravován společně Česko-Slovensko-Polskou komisí, v PLR platil naprosto identický zákon – přijat v překladu o rok později
- povinnost zahájit trestní řízení na základě podání prokuratury
- zásady:
o presumpce neviny
o zistovani materiální pravdy
o veřejnost soudního řízení
o zák. právo na obhajobu
prokurátor:
- dohled nad dodržováním právních předpisů, k čemu napomáhali: vyšetřovatelé prokuratury a ministerstva vnitra
- upevnění prokurátorského dozoru – dodržování veškerých právních předpisů ve státě, opírat se o spolupráci pracujícího lidu => všichni povinni pomáhat (občané i organizace - zároveň měli právo se na prokuraturu obrátit s podáními – ta byla povinna projednat)
- široké a významné pravomoci (zneužitelnost)
- politické záležitosti – speciálně vyčlenění prokurátoři
význam prokuratury: flexibilnější, rychlejší > urychlení procesu v porovnání se státními zastupitelství, pružná reakce díky velkým kompetencím
140/1961 Sb. Trestní zákon (účinnost od 1.1962)
- novelizovaný platí dodnes
- přesnější definice trestných činů, nebezpečnost
- kriminalizace chování – příprava, napomáhání k trestnému činu
- ustanovení o trestech přeformulovány, upřesněny skutkové podstaty (delikty hospodářské)
150/1969 Sb. Zákon o přečinech
hmotně-trestní právo (o přečinech soudně trestaných) – tri kategorie deliktov
141/1960 Sb. – nový trestní řád
vychází ze zákona z r. 1956
- realizoval spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízením a společenskými organizacemi
- důraz na prevenci, výchovné působení, boj proti kriminalite
- revizní princi – všestranné přezkoumání vč. odvolání
99/1969 Sb. Zákonné opatření O stíhání protisocialistických a protispolečenských činů
- trestní oznámení podávaly orgány SborNarod.Bezpecnosti přímo soudu
- v přípravném řízení neměli obvinění právo na obhájce (v r. 1965 bylo zavedeno tzv. „vyhledávání“ v rámci přípravného řízení)
- zrušení trestu odnětí svobody na doživotí, maximální sazba 25 let
- změna a doplnění skutkových podstat (teror, spekulace, příživnictví, kuplířství)
29/1957 Sb.24
- umožnil posuzovat drobné případy poškozování socialistického vlastnictví na pracovištích prostřednictvím kárného řízení na pracovištích
68/1957 Sb.
- legalizace interrupce
posílení výchovného poslání trestního práva
prohloubení individualizace trestů
64/1956 Sb. (trestny rad)
- základní zásady trestního řízení nově určeny – prokurátor povinen stíhat všechny trestné činy, a to vždy, když se o nich dozví – jakýmkoliv způsobem (zásada platí dodnes), nie cakat na oznamenie ale hned zacat stihanie
- často novelizován, rekodifikace
- siroko koncipovane skutkove podstaty
- užíval volných formulací
- vysoké sazby
- třídní charakter, ochrana republiky a social.pomerov
- 1 druh deliktního jednání: trestní čin
o charakteristika:
§ cin nebezpečný pro společnost – kriteria dána ustanoveními, soud měl přihlédnout ke způsobu, následkům, zavinění, okolnostem a osobě pachatele
- novela v roce 1956 – zánik trestnosti činu, pokud pominula společenská nebezpečnost
- trestně právní odpovědnost od věku 15 let, mladiství trestání ve zvláštních zařízeních
- trest: účelem zabránit pachateli čin opakovat, výchovný efekt i na společnost
- 10 hlav - rozdělují trestné činy
o proti republice, proti hospodářské soustavě státu, proti státnímu aparát (ochrana činitelů, ale i jejich trestnost v případě porušení povinnost), obecně nebezpečné trestné činy, proti rodině, proti majetku, proti mladze, zivotu a zdravi
- ochrana majetku – nejzávažnější trestní činy proti majetku v socialistickém vlastnictví či majetku lidových družstev
- sjednotil vojenské a civilní právo (9 a 10 hlava) - v kapitole, kde jsou definovány trestné činy proti brannosti
- trest smrti (oběšením)
- odnětí svobody (i doživotí)
- ochranné opatření – nikoliv trest, ale prevence
- správní přestupky – opět nejasné vymezení (činy, které nebyly trestnými podle TZ soudního)
- řada shodných rysů i struktura
- posuzována především společenská nebezpečnost činů
- přínos:
o přinášel shrnutí materie správního trestání
- stíhání probíhalo prostřednictvím příslušného Mnarod.Vyboru – tresty do max. 6 měsíců, veřejné pokárání, pokuta
trestní řízení
- snaha o maximální zlidovění soudnictví a zjednodušení procesního řízení
- zásada účasti lidu na soudním řízení
- dvojinstančnost
- socialistické zásady vedení soudního řízení (zisteni materialnej pravdy)
- nedostatečné zajištění dozoru prokuratury zejména v přípravném řízení
napraveno > novelizace v roce 1952 – zákonem O soudech a prokuratuře a organizaci soudců
- jednotná soudní organizace
o 1. lidové soudy – působnost dle okresních NV => okresní soudy
o 2. krajské soudy – dle KNV, i dnes (uzemna pusobnost)
o 3. nejvyšší soud – odvolání, dohlížel na činnost nižších soudů
Prokuratura
po 1948 vyčleněna jako samostatný ústřední orgán
- oddělena z působnosti ministerstva spravedlnosti
- generalny prokurator (predseda ustredneho organu)
- přísná hierarchická úprava – krajští a okresní prokurátoři
- dohled nad dodržováním zákonů v podnicích a organizací
- zrušen nejvyšší správní soud a finanční prokuratura
Nutná změna trestního zákona nastala v polovině 50 let, kdy došlo ke změně politické situace (smrt J.V.Stalina) – uvolnění
První změny: retribuční dekrety – postihovaly trestné činy, kterých se dopustili němečtí a maďarští okupanti, pomahači … , zřízení mimořádných lidových soudů (rušeny v 50. letech) – takové soudy byly standardním jevem i v ostatních vítězných zemích – Francie, Polsko
únor 1948
1949-1956 byly vydávány zákony na ochranu nových poměrů, tvrdé uplatňování teze o zostřování třídního boje = přeceňování významu trestní represe (často porušovala pravidla zákonností socialistického soužití)
231/1948 Sb. – Zákon na ochranu lidově demokratické republiky
- definuje trestné činy politické povahy, nove pojetí skutkových podstat
- probíhaly politické procesy
- nahrazoval zákon z r. 1923; tresty smrti, tábory nucených prací proti odpůrcům nového režimu
- drastické sankce pro odpůrce režimu (velezrada, vyzvědačství – velmi tvrdé tresty – 20 až 25 let odnětí svobody, doživotí, tresty smrti)
- současně s ním byl přijat 232/1948 Sb. – zákon o státním soudu
247/1948 Sb. – O táborech nucených prací
- komise určovaly osoby, které musely nastoupit do takových táborů, bez soudu
- neměl oporu v zákonech, bylo možné odvolání – částečná rehabilitace odsouzených )
Vznikl nový trestní zákoník a trestní řád (v rámci právnické dvouletky),
vznikly 86-89/1950:
86/1950 Trestní zákon
87/1950 Trestní řád
88/1950 Trestní zákon správní
89/1950 Trestní řád správní
- dochází k posunu = společný stát českého a slovenského národa a národností žijících na jeho území (výslovně uvedeny německé a rusinské)
- zaručeno přiměřené zastoupení ve volených orgánech, vzdělání v mateřském jazyce a právo užívat ho v běžném styku
- právo spolčovat se, vydávat tiskoviny (dvojjazyčné nápisy Slov + Mad)
zákony 143 + 144 / 1968 se staly neslučitelnými s normalizací (realizovaly decentralizaci státu)
- obnova neostalinských metod, tvrdá realizace vedoucí úlohy KSČ, státní centralizace >>>
=>> ústavní zákon 125/1970 Sb.
modifikoval rozdělení kompetencí ve státě na federální orgány zpět (centrální ekonomika) > centralismus
výlučná oblast působnosti:
- federace
- federální + republikové
- republikové orgány
v platnosti do roku 1990
Nejvyšší orgán státní moci: federální shromáždění – dvoukomorové (sněmovna lidu + sněmovna národů), obě komory rovnoprávné
prezident volen NS, odpovídal mu
úprava ustanovení o Ústavním soudu – široce koncipované pravomoci, mělo být upraveno zvláštním prováděcím zákonem; to však FS nikdy nevydalo – nezačal fungovat
Národní rady
- zůstaly kolektivní hlavou státu, ve druhé polovině 80. let zpracován nový návrh ústavy – 1.1989 – návrh textu nové ústavy
o tzv. trojjedinná ústava
o neobsahoval zmínku o vedoucí úloze KSČ
o podklad nové ústavy z r. 1990
· nahradil 3. až 6. hlavu ústavy z r. 1960
· změnil unitární stát ve stát federativní
· Česká socialistická republika + Slovenská socialistická republika = rovnoprávné postavení (konečně došlo k naplnění slibů o autonomii)
· rozdělení kompetencí a působnosti mezi orgány federativní a republikové
Federální shromáždění
· nový zákonodárný orgán
· 2 komory:
o Sněmovna lidu
o Sněmovna národů
- k přijetí zákona nutný souhlas obou sněmoven
postavení vlády a prezidenta zůstaly zachovány
· nově ustanoveny vlády republik
ministerstva:
o federální
o republiková
o kompetence dle oblastí, některé spravovaly federativní i republikové, některá spadaly pouze federální vládě, jiné naopak v kompetenci pouze republikových
ČNR, SNR
- zákonodárná pravomoc
- hlava státu (kolektivní hlava státu)
Ústavní soud
- ochrana ústavnosti
- reálně nebyl nikdy sestaven
NS
- jednokomorové
- volba prezidenta, nejvyššího soudu
- schvalování programového prohlášení vlády
- zodpovídal se generální prokurátor
- význam předsednictva zůstal, narůstal
- volilo clenov najvyssieho sudu
Prezident
- omezováno postavení
- po většinu spojeno s fcí generálního tajemníka ÚV KSČ; ten disponuje nejvyšší mocí (obě fce nevykonával gen. L. Svoboda)
Vláda
- nejvyšší orgán výkonné moci
Soudy
Obecná ustanovení
- aj změna znaku (9.hlava)
Slovenské orgány
- nově upraveny
- vyřazeny z větší části ze spoluúčasti na mocenských oblastech (méně významná ministerstva v gesci)
· ústava platila 8 let
· změna v roce 1968 – v druhé polovině r. 1967 – krize státního režimu = > obrodný proces, tzv. Pražské jaro (1.1968 zvolen Alexander Dubček)
= >> zásadní společenské, politické a tím i právní změny:
30.5.1948 se konaly volby do Národního shromáždění, voličům byla předložena jednotná kandidátka, komunisté zajištěno 70 % ze všech mandátů; volby proběhly v rozporu s principy svobodných voleb
15.6.1948 – nová vláda (A. Zápotocký)
o v červnu 1948 dostalo ministerstvo spravedlnosti úkol zpracovat do 9.1950 rekodifikaci celého právního řádu (tedy provést to, co se neuskutečnilo za celou dobu první republiky (zastaralost Terezianu))
o – vyhlášena tzv. Právnická dvouletka = kompletní rekodifikace právního řádu, stihli všechna odvětví s výjimkou zákoníku práce
1959 – 21.sjezd KSSS – celý východní blok začal procházet změnami
6.1960 – návrh ústavy, vydána pod číslem 100/1960 Sb. – ÚSTAVA ČSSR
- úvodní prohlášení – soudobá ideologie + 9 hlav
změny byly vesměs negativní
- třídní podstata státu a právního zřízení
- změna názvu státu (socialistická)
- změna tradičního státního znaku
- čl. 4 zakotvena vedoucí úloha KSČ (což bylo zároveň rozporu s čl. 2 (tam byla ukotvena moc v rukou pracujícímu lidu)
- socialistická hospodářská soustava,
- plánované hospodářství,
- práce definována jako povinnost každého občana
- práva a povinnosti občanů – rozvoj a zájmy občanů musejí být v souladu s právy a potřebami společnosti = kolektivistické pojetí občanských práv a povinností
o rozsah zaručených práv mensi
§ hospodářská, sociální a kulturní práva (hospodářská + sociální – vyšší než ve zbytku světa)
§ povinnosti – ve všem dbát zájmu socialistického státu
