Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

10. Výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření

Hospodářský výsledek – důležitý kvalitativní ukazatel umožňující posoudit hospodaření účetní jednotky. Porovnávání nákladů vynaložených na provedení konkrétních výkonů a výnosů za tyto výkony.

Rozlišujeme:
1. Hospodářský výsledek před zdaněním (hrubý účetní zisk)
2. Hospodářský výsledek po zdanění (disponibilní zisk)
- vypočítá se, když od hrubého účetního zisku se odečte daň z příjmů

Účetní hospodářský výsledek (hrubý účetní zisk) se zjišťuje ve struktuře:
a) provozní – porovnání obratů účtových skupin 50 – 55 (provozní náklady) a 60 – 64 (provozní výnosy)
b) finanční – porovnání obratů účtových skupin 56, 57 (finanční náklady) a 66 (finanční výnosy)
c) mimořádný – porovnání obratů účtových skupin 58 (mimořádné náklady) a 68 (mimořádné výnosy)

Součet provozního a finančního výsledku se nazývá hospodářský výsledek z běžné činnosti (ve výkazu Zisku a ztráty se uvádí v čisté výši, tj. po zdanění)
Účetní hospodářský výsledek se zjišťuje na 710 – Účet zisků a ztrát, tam se na konci období převedou obraty nákladových a výnosových účtů.


Výpočet daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti

Pro potřeby výpočtu daňového základu je třeba hrubý účetní zisk upravit o:
1) částky, které nelze podle zákona o daních z příjmů uznat za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů (jedná se zejména o položky uvedené v § 25 zák. o dani z příj.):
Do základu daně nelze například zahrnout:
• náklady na reprezentaci 513
• pokuty a penále (s výjimkou smluvních) 545
• dary 543
• příspěvky právnickým osobám, které nevyplývají ze zákona
• manka a škody přesahující náhrady za ně (kromě škod živelných a od pachatele neznámého podle potvrzení policie) 549 – 648, 569 – 668, 582 – 688
• tvorbu jiných než zákonných rezerv 554
• tvorbu jiných než zákonných opravných položek 559
• daň dědickou, darovaní, daň z příjmů fyzických a právnických osob
2) částky, které jsou do nákladů zahrnuty v nesprávné výši
3) o veškeré částky neoprávněně zkracující výnosy
4) o příjmy zdaněné srážkou u zdroje (například u dividend) 665, 666

Základní sazbu daně z příjmů právnických osob stanoví zákon, v r.2005 = 26%, v r.2006 = 24%
Vypočtená daň z příjmů se zaúčtuje na vrub účtu 591 – Daň příjmů z běžné činnosti nebo 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti; ve prospěch účtu 341 – Daň z příjmů.


Základ daně snížený o odčitatelné položky může být ještě snížen o dary, které splňují podmínky daňového zákona (hodnota daru musí činit alespoň 2000 Kč, v úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu sníženého o odčitatelné položky. Upravený základ daně se zaokrouhluje na tisícikoruny dolů!

Rozlišujeme:
a) daň z příjmů splatná (výše uvedený text)
b) daň z příjmů odložená

Transformace majetku, výpočet daně, zaúčtování (příklad):
Stavy na účtech k 31.12.200x
náklady
501 269 000 begin_of_the_skype_highlighting              501 269 000      end_of_the_skype_highlighting,-
502 35 000,-
511 49 000,-
512 10 000,-
513 8 000,-
521 300 000,-
524 105 000,-
543 11 000,- *
549 6 000,-
551 309 000,-
561 300 000,-
569 12 000,-
582 23 000,-
597 - 12 000,-**
598 - 4 000,-**

výnosy
601 3 000 800,-
611 69 200,-
613 - 88 000,-***
621 8 500,-
622 3 500,-
661 480 000,-
666 7 000,-
688 23 000,-
698 - 10 000,-**

* 11 000.- darů, z toho 3 dary po 1 000,- a jeden za 8 000,-
** převody nákladů/výnosů (nepřičítají se, ale odčítají)
*** 613 – změna stavu zásob výrobků (odčítá se – jsou s mínusem nebo stoupají na MD)
Hrubý výsledek
činnost náklady výnosy rozdíl
provozní 1 090 000,- 2 994 000,- 1 904 000,-
finanční 308 000,- 477 000,- 169 000,-
běžná 1 398 000,- 3 471 000,- 2 073 000,-
mimořádná 23 000,- 23 000,- 0,-
celkem 1 421 000,- 3 494 000,- 2 073 000,-
Transformace, výpočet daně, zaúčtování
Daňové odpisy činily 300 000,-
Běžná činnost
HV z BČ 2 073 000,-
+ 513 8 000,-
+ 543 11 000,-
+ 549 – 648* 6 000.-
+ 569 – 668* 12 000.-
+551-daň.odp 9 000.-
-666 7 000.-
Zákl.daně 2 112 000,-
- dar 8 000,-
Upravený ZD 2 104 000,-**
Daň 24% 504 960
Mimořádná činnost
HV z MČ 0.-
Daň 24% 0.-
* rozdíl náhrad škod, **zaokrouhleno

1) celková daň z běžné činnosti 504 960,- 591 341
celková daň z mimořádné činnosti 0,- 593 341
2) Čistý HV = 2 073 000 – 504 960 = 1 568 040 1 568 040,- 710 702


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

9. DLOUHODOBÝ MAJETEK

9. DLOUHODOBÝ MAJETEK

- ZÁKLADNÍ ÚČETNÍ PŘÍPADY

Dlouhodobý majetek:
- majetek, který podniku slouží dobu delší než 1 rok, během používání neztrácí svou původní formu, pouze se postupně opotřebovává

Do dlouhodobého majetku patří:
- dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý nehmotný majetek
- dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí:
- pozemky, budovy, stavby bez ohledu na jejich pořizovací cenu
- samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (např. dopravní prostředky, stroje, přístroje a zařízení)
- pro daňové odpisy musí účetní jednotka respektovat hranici pro zatřídění věci do DHM  40 000Kč
- základní stádo a tažná zvířata (krávy, kůň)

Dlouhodobý nehmotný majetek
- například jsou to: patenty, licence, programové vybavení (software)
- majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cenu větší než 60 000 Kč, i když si účetní jednotka může stanovit vlastní hodnocení

Dlouhodobý finanční majetek
- například: majetkové cenné papíry (akcie), vklady v obchodních společnostech, nakupované dluhopisy, které podnik nakupuje pro dlouhodobou investici (předpokládaná doba držení cenných papírů přesahuje 1 rok)
- z akcií jsou vypláceny dividendy
- v s.r.o. si rozdělují zisk jinak, podle vkladu - podíly na zisku


Ocenění dlouhodobého majetku
- dlouhodobý majetek se oceňuje těmito způsoby:
o pořizovací cenou
- pořizovací cena se skládá z ceny pořízení a z vedlejších pořizovacích nákladů
- vedlejší pořizovací náklady:
o doprava, montáž, clo
o průzkumné, geologické a projektové práce, které tvoří součást stavebních objektů
o náklady související s uvedením předmětu do užívání (nutné úpravy a opravy před zařazením do užívání, kolaudační poplatky)
o příprava a zabezpečení pořizovaného majetku
o vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby
o výdaje, které zvyšují pořizovací cenu dlouhodobého majetku, nelze jednorázově uplatnit do nákladů, ale v nákladech budou zahrnuty až ve formě odpisů
o vlastními náklady
- veškeré náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého majetku vlastí činností (= výrobní režie)

o reprodukční pořizovací cenou
- cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje
- používá se zejména u dlouhodobého majetku:
o nabytého darováním
o vloženého do obchodní společnosti, družstva
o nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného (např. inventarizační přebytek), který se pak účtuje 022/082

Pro oceňování dlouhodobého majetku dále platí tyto zásady:
- pořizovací cena dlouhodobého majetku se snižuje o přijatou dotaci poskytnutou na pořízení tohoto majetku
- pořizovací cena dlouhodobého majetku se zvyšuje o výdaje na dokončené technické zhodnocení a to vždy v roce dokončení a převzetí těchto prací do užívání

Odpisování dlouhodobého majetku
- majetek se při užívání opotřebovává fyzicky (v důsledku užívání) morálně (v důsledku zaostávání po technické stránce, ztrácí svou hodnotu)
- odpisům DM říkáme peněžní částce, vyjadřující opotřebení dlouhodobého majetku za jedno účetní období
- nahromaděné odpisy za dobu odpisování jsou nazývány oprávky


- Rozlišujeme účetní a daňové odpisy:

a) účetní odpisy
- mají odpovídat skutečnému opotřebení dlouhodobého majetku
- sazby odpisů si stanoví účetní jednotka sama (podle doby použitelnosti DM nebo ve vztahu k výkonu), počítají se s přesností na měsíce
- nejčastěji se začíná odepisovat majetek následující měsíc po jeho zařazení do evidence

b) daňové odpisy
- týkají se zákona o dani z příjmu
- počítají se vždy jako roční odpisy
- rovnoměrným nebo zrychleným způsobem – účetní jednotka si může vybrat
- v zákoně o dani z příjmu jsou uvedeny odpisové skupiny pro zařazení DM a ke každé odpisové skupině je uvedena doba odpisování
- do dané skupiny patří – roční odpisová sazba (pro rovnoměrný odpisování a koeficient pro zrychlené odpisování)


Příklad: účetní odpisy

- Dne 9.2. 2006 byla zakoupena a zařazena do evidence kopírka, která měla pořizovací cenu 48 000Kč. Plánovaná doba životnosti 4 roky = 48 měsíců

Měsíční odpis = VSTUPNÍ CENA (POŘIZOVACÍ) = 48 000 = 1 000KČ
POČET MĚSÍCŮ 48

odpisy za rok 2006: 10 měsíců * 1000 = 10 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2007: 12 měsíců * 1000 = 12 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2008: 12 měsíců * 1000 = 12 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2009: 12 měsíců * 1000 = 12 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2010: 2 měsíce * 1000 = 2 000 Kč/měsíc
48 měsíců 48 000 Kč


Daňové odpisování
a) rovnoměrné odepisování

- Příklad: Zjistěte zůstatkovou cenu po 2 letech odepisování kopírky, která má pořizovací cenu 48 000Kč. Je zařazena v 1. odpisové skupině, sazba pro 1 rok je 20% a sazba pro další roky je 40%.

Odpisy Oprávky Zůstatková cena

O1 = 48 000 * 20% = 9 600 9 600 48 000 – 9 600 = 38 400
100
O2 = 48 000 * 40% = 19 200 28 800 19 200
100

Oprávky za 2 roky jsou 28 800 Kč. Zůstatková cena je 19 200 Kč.

b) zrychlené odepisování – pomocí koeficientu

Příklad:
Odpisy Oprávky Zůstatková cena

O1 = 48 000 =16 000 16 000 48 000 – 16 000 = 32 000
3

O2 = 2 * 32 000 = 21 333 = 21 334 37 334 32 000 – 21 334 = 10 666
4-3

O3 = 2* 10 666 = 10 666 48 000 10 666 – 10 666 = 0
4-2

- Zjistěte rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v 1. a druhém roce rovnoměrného odpisování:

Rozdíl = účetní – daňové odpisy
R1 = 10 000 – 9 600 = 400 Kč
R2 = 12 000 – 19 200 = -7 200 Kč

Rozdíl - ovlivní základ daně
- při transformaci HV z běžné činnosti se rozdíl (účetní – daňové odpisy) přičítá


Základní účtování pořízení DM

- nákup - DHM můžeme koupit za hotové nebo na fakturu
- používá se účet 042 – Pořízení hmotného dlouhodobého majetku
- na tento účet se účtuje hodnota majetku, který pořizujeme + náklady s jeho pořízením (doprava, montáž, clo, pojištění při dopravě, provize)
- po skončení pořizování se převede pořizovaný majetek na konkrétní majetkový účet 021 – Stavby
022 – Samostatné movité a soubory movitých věcí

Ostatní způsoby pořízení DM

a) bezúplatné předání po skončení finančního leasingu (pronájem)
- nejčastěji se pořizují automobily a stroje 022 – SMV
- zařadí se do DM jako plně odepsaný v reprodukční pořizovací ceně
- účtuje se : 022 – SMV 082 – Oprávky

b) převod z osobního vlastnictví do podnikání u FO
- protokol o zaražení do evidence se účtuje podle konkrétního majetku
- např. pozemky 031 - Pozemky 491 – Účet individuálního
podnikatele

c) darováním
- získaný dar zvyšuje vlastní kapitál a účtuje se
022 – SMV 413 – Ostatní kapitálové fondy
021 - Stavby

d) vklad od jiné osoby, např. od společníka
- při založení obchodní společnosti znamená vklad DM tvorbu základního kapitálu
- vklady do základního kapitálu se účtují
031 – Pozemky 411 – Základní kapitál
- jestliže se zvyšuje dodatečně základní kapitál, lze účtovat přes účet
419 - Změny základního kapitálu a po zápisu do obchodního rejstříku přeúčtovat na účet 411 – Základní kapitál (419/411)

U neplátce DPH
Příklad:
1. VPD za nákup náhradního automobilu:
SC 450 000 Kč 042 -----
19 % DPH 85 500 Kč 042 -----
Celkem 535 500 Kč ----- 211

2. VPD za úpravu skříně SC 15 000 Kč 042 -----
19%DPH 2 850 Kč 042 -----
Celkem 17 850 Kč ----- 211

3. VÚD +zařazení auta do evidence DM 553 350 Kč 022 042


Účtování odpisů
- odpis představují náklad na účtě
551 – Odpisy DM 081 – Oprávky ke stavbám
082 – Oprávky k SMV a souborům movitých věcí
073 – Oprávky k softwaru

Účtování vyřazení
- vyřazujeme zejména :
darem
prodejem
škody
opotřebení
krádež

a) vyřazování zcela odepsaného majetku
- tzv. že ubude majetek v pořizovací ceně a ubudou oprávky v pořizovací ceně, a proto se účtuje u budovy
081 – Oprávky 021 – Stavby

b) vyřazení zcela odepsaného účetního programu s cenou vyšší 60 000 Kč
073 – Oprávky k softwaru 013 – Software

c) vyřazení stroje nebo nákladního automobilu
082 – Oprávky SMV 022 – SMV

Vyřazení DM, který není odepsán
- to znamená, že zůstatkovou cenu musíme zjistit VS – oprávky
- jelikož při vyřazení DM z evidence ubude DM a jeho oprávky v pořizovací ceně jsou menší - musíme doúčtovat oprávky nebo-li provést dodatečný odpis
- účtování dodatečného odpisu závisí na tom z jakého důvodu DM vyřazujeme

a) vyřazení z důvodů likvidace
- buď je stroj zastaralý (fyzicky nebo morálně opotřebovaný)
- při vyřazení se účtuje dodatečný dopis ZC (= doúčtování oprávek)
551 – Odpisy DM 081 – Oprávky ke stavbám
551 – Odpisy DM 082 – Oprávky k SMV
551 – Odpisy DM 073 – Oprávky software
vyřazení z evidence
081 – Oprávky k budovám 021 – Stavby
082 – Oprávky k SMV 022 – SMV
073 – Oprávky software 013 – Software

- vyřazením mohou vzniknout náklady spojené s likvidací, např. odvoz do kovošrotu nebo na skládku
- výnosy spojené s likvidací např. tržba za kovošrot a použitelné součástky
- pro účtování nákladů se používá účet: 518 – Ostatní služby
- pro účtování výnosů se používá účet: 648 – Ostatní provozní výnosy

b) vyřazení DM z důvodu prodeje
- při prodeji vznikají dva účetní případy:
1. tržba v hotovosti nebo na fakturu (od odběratele)
641 – Tržby z prodeje DM a DNM

2. úbytek prodaného majetku, který se účtuje do nákladů do ZC
541- ZC z prodaného DNM a DHM

c) vyřazení DM v důsledku škody
- krádeže a živelný pohromy

d) darování DM
- při darování se doúčtují případná ZC a vyřazuje majetek ve vstupní ceně
- podnik musí vyúčtovat a odvést finančnímu úřadu DPH, která zvyšuje hodnotu daru
- dary se účtují na účtě 543 – Dary a za podmínek stanovených zákonem o dani z příjmu, může být jejich hodnota odečtená od základu daně


Příklad: Z poruchovosti vyřazen stroj, jeho VS = 350 000Kč a dodatečné oprávky
210 000 Kč - 350 000 – 210 000 = 140 000 Kč zůstatkové ceny. Při likvidaci stroje byly další účetní případy:

1) Příjemka na náhradní díly 8 000 Kč 112 648
2) VPD za demontáž stroje 500 Kč 518 211
3) DOFA za odvoz do kovošrotu 300 Kč 518 321
4) PPD – tržba za šrot 500 Kč 211 648
5) Dodatečný odpis v ZC 140 000 Kč 551 082
6) Vyřazení z likvidace v VS.C. 350 000 Kč 082 022
Hospodářský výsledek z likvidace: Náklady = 140 000 + 500 +300 = 140 800 Kč
Výnosy = 8 000 + 500 = 8 500 Kč
Ztráta = 140 800 – 8 500 = 132 300 Kč


Vyřazení počítače z důvodu darování, pořizovací cena 100 000 Kč, oprávky 60 000 Kč - ZC = 40 000 Kč
1) Dodatečný odpis v ZC (doúčtování oprávek) 40 000 Kč 543 082
2) Vyřazení z evidence v pořizovací ceně 100 000 Kč 082 022
3) Přepis 19% DPH ze ZC 7 600 Kč 543 343
- 40 000 Kč lez odečíst od základu daně - základ daně bude menší o 40 000 Kč - bude menší i daň z příjmu o (26 % z 40 000 Kč) = 10 400 Kč


Vyřazen z důvodu krupobití skleník, který má pořizovací cenu 210 000 Kč a dosavadní oprávky 200 000 Kč, ZC = 10 000 Kč

1) Dodatečný odpis v ZC 10 000 Kč 549 081
2) Vyřazen z evidence v pořizovací ceně 210 000 Kč 081 021
3) Náhrada od pojišťovny 100 000 Kč 378 648
4) Výpis z Bú – poukaz náhrady škody 100 000 Kč 221 378

8. Výnosy

8. Výnosy

Náklady a výnosy ovlivňují hospodářský výsledek účetní jednotky.

Je potřeba rozlišovat výnosy od příjmu.
- výnosy jsou výkony účetní jednotky. Hlavní složkou výnosů tvoří tržby za prodaní výrobky, zboží a provedené práce a služby
- příjmy představují přírůstky peněžních prostředků


Zásady pro účtování výnosů
1. Výnosy se účtují v průběhu roku na straně Dal (v 61. účetní skupině může docházet ke snížení výnosů, potom se účtuje na straně MD)
2. Náklady i výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, tj. časově se rozlišují
3. Na začátku účetního období výnosové účty vykazjí nulový zůstatek
4. Při uzavírání účetních knih se zůstatky účtů 6 převádějí na účet 710 na stranu Dal


Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
- Pod pojmem výkony se rozumí výrobky, provedené práce a služby.

Účtová skupina 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob
- Ve výrobních podnicích má zásadní význam účtování na účtech v 61. účtové skupině, pomocí kterých se eliminují náklady vynaložené při výrobě a skladování výrobků

Účtová skupina 62 – Aktivace
- Aktivace je v podstatě přírůstek majetku (tj. zvýšení stavu aktiv) v důsledku vlastní činnosti

Účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy
- Účty 641 – Tržby z prodeje dlouhodobého HM a NM; 642 – Tržby z prodeje materiálu- Tyto účty jsou protipólem k nákladovým účtům 541; 542.
- Účty 648 – Ostatní provozní výnosy – účtuje se zde provozní výnosy, ale svým charakterem neodpovídají náplni ostatních účtů ve skupinách 60 – 64

Účtová skupina 66 – Finanční výnosy
- Účet 662 – Úroky – zde se účtují úroky z běžného účtu, z poskytnutých půjček

Účtová skupina 68 – Mimořádné výnosy
- Účet 688 – Ostatní mimořádné výnosy – na tomto účtu se účtuje například nárok na náhradu škody, oprava výnosů minulých účetních období, jde-li o významné částky apod.


Členění výnosů
- výnosy se člení v návaznosti na vykazování výsledků hospodaření
a) Provozní výnosy – zahrnují běžné účetní případy, které souvisejí s podnikatelskou činností. Účetní skupina 60 až 64
b) Finanční výnosy – obsahuje finanční operace provedené účetní jednotkou zejména ve vztahu k finančním institucím (např. úrokové operace, kurzové rozdíly). Účetní skupina 66.
c) Mimořádné výnosy – představují účetní případy, které jsou v podstatě nahodilé, neplánované (např. škody způsobené živelnou pohromou). Účetní skupina 68.


Časové rozlišení výnosů
- v průběhu účetního roku dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů. Abychom zjistili správný hospodářský výsledek za příslušné účetní období, musí se do příslušného účetního období zaúčtovat všechny náklady a výnosy, které s ním hospodářsky (časově a věcně) souvisí.

a) v užším slova smyslu
384; 385
- na těchto účtech se evidují účetní případy, u nichž jsou známy 3 faktory:
- účel vynaložené částky
- přesná částka
- období, k němuž se částka vztahuje,

b) v širším slova smyslu
388;
- používají se tehdy, pokud není známa některá z podmínek časového rozlišení, například u dohadných položek není přesně známa jejich částka a účetní jednotka pouze odhaduje její výši

384 – Výnosy příštích období
- částky přijaté v běžném období, které věcně patří do výnosů v dalších obdobích. Například předem přijaté nájemné, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné apod.

385 – Příjmy přístích období
- o částkách, které nebyly ke dni uzavírání účtních knih přijaty, ale věcně a časově souvisí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek. Jedná se zejména výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služeb, pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění apod.

388 – Dohadné účty aktivní
- účtují se zde dohadné položky aktivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období. Jde např. o pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou výši náhrad. Patří sem i výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné období.

7. Náklady, jejich zachycení v účetnictví

7. Náklady, jejich zachycení v účetnictví

Náklad = spotřeba majetku, služeb, opotřebení majetku v Kč – souvisí s účetním obdobím
Výdaj = úbytek prostředků (peněz) – nesouvisí s účetním obdobím

Příklad:
Náklad a výdaj nastali ve stejném okamžiku: hotově zaplacená spotřeba energie na letošní rok
• spotřeba energie = NÁKLAD
• úbytek peněz = VÝDAJ

Náklad a výdaj nenastali ve stejném okamžiku: faktura za spotřebovanou energii
nájemné na rok 2007 placené v prosinci 2006
• v roce 2006 nastal výdaj
• v roce 2007 náklad

Členění nákladů
1. Účetní a daňové (ovlivňují základ daně)
2. Podle struktury hospodářského výsledku:
• provozní náklady 50-55
• finanční náklady 56,57
• mimořádné náklady 58

Zásady pro účtování nákladů
- narůstajícím způsobem účtujeme od začátku roku (bez počátečních zůstatků) o nákladech na straně MD
- o nákladech účtujeme v období, se kterým hospodářsky souvisí (časově rozlišujeme náklady a výdaje)
- zákaz kompenzace nákladů, proto o škodách účtujeme v nákladech, náhrady škod ve výnosech
- zásadně účtujeme pouze o nákladech, které se týkají účetní jednotky (například do nákladů firmy nepatří soukromé telefonní hovory zaměstnanců, spotřeba energie apod.)
- o nákladech spojených s pořízením majetku neúčtujeme v 5. účetní třídě, patří do pořizovací ceny, například:
• doprava materiálu 111/321
• doprava stroje 042/321
ALE
• doprava výrobku 518/321

Časové rozlišení nákladů
- do účetního období musíme zahrnout pouze ty náklady, které s účetním obdobím časově a věcně souvisí tzn. časově rozlišené náklady

Časové rozlišení v užším slova smyslu
– známe 3 tituly = co časově rozlišujeme, kolik, v jakém období

účty 381, 382, 383


Časové rozlišení v širším slova smyslu
– známe 1 až 2 tituly, zbytek odhadujeme tzn. vždycky známe co časově rozlišujeme ale odhadujeme kolik a kdy nebo neznáme nic
účty:
388 – dohadné účty aktivní
389 – dohadné účty pasivní
451,454 – rezervy

Časové rozlišení v užším slova smyslu
Náklady příštích období
- nejdříve výdej, v příštím období nastane náklad
• nájemné placené dopředu ( v prosinci 2006 placené n. na leden 2007)
• předplatné časopisu
• povinné ručení placené předem
• pojištění majetku placené předem

účet 381 – rozvahový účet aktivní

Příklad:
V prosinci 2006 platíme nájemné na leden 2007 5000,-.
Řešení:
Rok 2006:
1. VBÚ nájemné na příští rok 5000,- 381/221
Rok 2007:
1. VÚD otevření účtu 5000,- 381/701
2. Rozpuštění do nákladů běžného roku VÚD 5000,- 518/381


Výdaje příštích období
- nejdříve se uskuteční náklad, potom výdaj

účet 383 – účet rozvahový pasivní

Příklad:
Nájemné na rok 2006 zaplatíme v lednu 2007.
Řešení:
1. VÚD nájemné na rok 2006 (uhrazeno příští rok) 3000,- 518/383
rok 2007:
1. Otevření účtu 3000,- 701/383
2. Zaplaceno nájemné za loňský rok 3000,- 383/321

Komplexní náklady příštích období
účet 382 – komplexní náklady příštích období, rozvahový aktivní
účet 355 – tvorba a zúčtování komplexních nákladů, jak na MD, tak na D

Použití:
pokud chceme časově rozlišit na víc období
• náklady na dlouhodobou propagaci
• náklady na technický rozvoj
• záběh nové výroby

Účtujeme:
• jednotlivé náklady 5.třída/různé účty
• komplexní náklady vyloučíme z nákladů běžného období 382/555
• podíl komplexních nákladů do nákladů běžného období 555/382

Příklad:
Firma se rozhodla vynaložit na dlouhodobou propagaci náklady, které časově rozdělí do 2 let.
Řešení:
vynaložené náklady
spotřeba materiálu 10000,- 501/112
mzdové náklady 10000,- 521/331
ZP,SP z mezd 35% 3500,- 524/336
výroba klipů(faktury) 2000000,- 518/321
vysílací čas hrazený z úvěru 2000000,- 518/úvěr

Časové rozlišení v širším slova smyslu
388 – dohadné účty aktivní
- používáme v případě, kdy v běžném roce vznikla škoda, pojistná událost a pojišťovna do konce roku neposlala vyúčtování, odhadujeme výši plnění od pojišťovny =>388/648
Příklad:
1. Pojišťovna do konce roku nevyúčtovala škodu na materiálu, odhad plnění je 60000,-, VÚD. 388/648
Nový rok:
otevření 388 60000,- 388/701
2. Pojišťovna poslala vyúčtování 70000,- škody z loňského roku 378/388
3. Rozdíl mezi odhadem a skutečností 10000,- 388/648
4. VBÚ pojišťovna zaplatila 70000,- 221/378

389 – dohadné účty pasivní
- do konce roku nedošla faktura, odhad závazku vůči dodavateli

Příklad:
Zúčtovací období pro spotřebu energie je od února do února. K 31.12. jsme podle odp. elektroměru zjistili a tím odhadli spotřebovanou energii za letošní rok 80 000,-.
Řešení:
VÚD 80000,- 502/389
1. PZ nový rok 80000,- 701/389
2. DOFA za spotřebu energie 90000,- 389 -
DPH 17100,- 343 -
celkem 107100,- - 321
3. VÚD rozdíl mezi odhadem a skutečností 10000,- 502/389

6. Zúčtovací vztahy

6. Zúčtovací vztahy

Charakteristika
- 3. účtová skupina
- vztahy účetní jednotky k vnějšímu okolí

skupina 31 a 32
účtová skupina 31 – pohledávky
- z obchodních vztahů hlavně vůči odběratelům: VYFA za výr. 311/601
- výjimku tvoří tyto případy:
a) zálohy zaplacené na investice – 051, 052 – poskytnuté zálohy na DM
b) zálohy na zásoby – 151 – poskytnuté zálohy na materiál
c) dlouhodobé půjčky – 066 – půjčky a úvěry
účtová skupina 32 – závazky
- především účty pro krátkodobé závazky z obchodních vztahů
- závazky vůči dodavatelům DOFA za – materiál 111/321 321/221 z Bú
služby 518/321 u DOFA 321/231,761 úvěrů

V účetnictví podnikatelského subjektu nelze v zásadě kompenzovat pohledávky a závazky, výjimku tvoří pouze vzájemné vyrovnání pohledávek a závazků mezi dvěma stejnými subjekty.

Pohledávky a závazky v cizí měně
Zákon o účetnictví vyžaduje účtování o těchto účetních případech jak v českých korunách, tak i v cizích měnách. Např. vyfa za zboží 1000€ x 26 = 26 000 311/604

Kurzové rozdíly při úhradách zahr. faktur
Na účtech pohledávek, které jsou vyjádřeny v cizí měně, dochází ke kurzovým rozdílům. Vzniklý kurzový rozdíl se účtuje podle jeho povahy do finančních nákladů (563 – kurzové rozdíly) nebo do finančních výnosů (663 – Kurzové zisky). Tyto rozdíly ovlivňují přímo hospodářský výsledek a jsou daňově účinné. Úhrada VYFA 1000€ x 25 = 25 000 221/311
Kurz. Rozdíl(ztráta) 1 000 563/311

Směnky
- je cenný papír vyhotovený v předepsané formě, jehož podepsáním se dlužník zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek.
Směnka může být:
a) platebním prostředkem
b) cenným papírem
c) zajišťovacím prostředkem – neúčtují se na účty hlavní knihy

Oceňování směnek
• směnky jako platební prostředek – směnky k inkasu, hodnota směnky se zvyšuje na zvláštním analytickém účtu
• směnky nakoupené – pro účely obchodování, oceňují se v okamžiku pořízení pořizovací cenou
• směnky jako zajišťovací prostředek – oceňují se na podrozvahových účtech ve směnečné hodnotě


Směnky jako platební prostředek
- nástroj používaný v obchodníma a plateb. Styku k úhradě pohledávek a závazků
výhody:
obchodovatelnost – možnost koupě a prodeje směnky
snadná vymahatelnost dluhu
možnost eskontu směnky

podle způsobu vystavení:
a) směnky vlastní – výstavcem je dlužník, který se sám zavazuje
b) směnky cizí – věřitel(dodavatel) vystaví směnku, ve které je příkaz zaplatit

Směnky k inkasu se účtují na účtě 312 – Směnky k inkasu
VYFA na směnky 311/602 => akcept směnky(úhrada vyfa směnkou) 312/311
Proplacení směnky PPD 211/312

Směnky k úhradě:
Na účtu 322 – Směnky k úhradě se účtuje o směnkách ve funkci úvěrového platebního prostředku. DOFA za stroj 042/321 => úhrada dofa směnkou 321/322
Proplacení směnky z bú 322/221

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
Pro evidenci zúčtovacích vztahů k zaměstnancům a k institucím je vyhrazena 33. účtová skupina. Zúčtování se zaměstnanci 331 – Zaměstnanci.
Ze mzdy se sráží soc. a zdrav. poj., záloha na daň z příjmů, a další (výživné, splátky půjček...)
Soc. a zdrav. Pojištění
Výpočet pojistného
1. Ze mzdy zaměstnance se sráží pojistné a to:
a) 4,5% z příjmů jako zdravotní pojištění
b)8,0% z příjmů jako sociální pojistné
2. kromě sazeb pojistného odvádí zaměstnavatel ještě pojistné jako svuj daňově účinný náklad
a)zdrav. Poj. 9%
b)soc. poj. 26%

Účtování pojistného:
na straně dal účtu 336 se zachycují závazky ze soc. zabezpeč. A zdrav. Poj. Se souvztažným zápisem na vrub účtu:
a) 524 – Zákonné soc. poj. tj. zákonné soc. pojištění – předpis 524/336
b) 331 – Zaměstnanci tj. srážka ze mzdy 331/336

Daň z příjmů ze závislé činnosti
Pro způsob zdanění mzdy daní z příjmů na účet 342 – ostatní přímé daně má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani:
1. Má-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani je daň z příjmů srážena ve formě zálohy na daň
2. Nemá-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, potom je pro způsob zdanění rozhodující výše hrubé mzdy.
a) do 5.000,- srážková daň
b) nad 5.000,- záloha na daň

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnost je povinná platba, která se sráží v průběhu zdaňovacího období. 331/342

Srážky požadované Zaměstnancem
Představují závazek na účtě 379 – jiné závazky
tj. sražení výživné 331/379

Nemocenské dávky
- je-li zaměstnanec nemocný pobírá nemoc. dávky, které podnik nárokuje u Okresní správy soc. zabezpečení a účtují je 336/331¨

Mzdová evidence
Povinnost plátců je vést o výplatách evidenci na mzdových listech. Mzdové listy jsou analytickou evidencí k účtu Zaměstnanci.

10, Season of the Year, Weather

We have 4 seasons – spring, summer, autumn, winter (all take about 3 months)

SPRING
Begins in the 21th of March – time of Easter.
Nights are shorter and days longer, more sunshine, first flowers and green grass appear, trees come into blossom.
Weather changes a lot and it often rains.

SUMMER
Begins on the 21th of June – time of harvest in the field.
Summer holidays begin for pupils and students, people take their vacation, sky is clear and bright, it´s sunny.
Temperature rises up to 30 degrees and summer storms occur quite often .

AUTUMN
Begins on the 23rd of September – time of harvest in the garden.
School year begins, temperature falls down, trees became bare.
It often rains and sky is often cloudy.

WINTER
Begins on the 21th of December – time of Christmas and New Year celebrations.
People take their winter vacation and go to the mountains to practise winter sports (skiing, ice-skating, built snowman, sledging ...)
Temperature falls down below zero, it snows, there´s hard frost.


Adjectives – Přídavná jména a jejich stupňování

☺ mají jediný tvar – pro všechny rody a obě čísla
☺ stejné jako u stupňování příslovcí, akorát ve třetím tvaru se dává předložka THE


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Weather and seasons of the year
Weather and seasons of the year
Články na hledaný výraz "Seasons of the Year, Weather" naleznete na bezuceni.cz

10, Season of the Year, Weather

We have 4 seasons – spring, summer, autumn, winter (all take about 3 months)

SPRING
Begins in the 21th of March – time of Easter.
Nights are shorter and days longer, more sunshine, first flowers and green grass appear, trees come into blossom.
Weather changes a lot and it often rains.

SUMMER
Begins on the 21th of June – time of harvest in the field.
Summer holidays begin for pupils and students, people take their vacation, sky is clear and bright, it´s sunny.
Temperature rises up to 30 degrees and summer storms occur quite often .

AUTUMN
Begins on the 23rd of September – time of harvest in the garden.
School year begins, temperature falls down, trees became bare.
It often rains and sky is often cloudy.

WINTER
Begins on the 21th of December – time of Christmas and New Year celebrations.
People take their winter vacation and go to the mountains to practise winter sports (skiing, ice-skating, built snowman, sledging ...)
Temperature falls down below zero, it snows, there´s hard frost.


Adjectives – Přídavná jména a jejich stupňování

☺ mají jediný tvar – pro všechny rody a obě čísla
☺ stejné jako u stupňování příslovcí, akorát ve třetím tvaru se dává předložka THE

9, Invitation to the Czech Republic

9, Invitation to the Czech Republic

Many various types of restaurants:
1, luxury restaurants
2, pubs
3, alehouses (pivnice)
4, wine-rooms and wine-cellars
5, tea-rooms, cafés
6, pizzerias
7, cafeterias
8, fast – foods

A typical Czech restaurant: offers pork, cabbage and dumplings with beer; beef sirloine with cream sauce and dumplings, wiener schnitzel with potatoe salad etc.
National restaurants – offer national cuisines, very popular in our days is e.g. Chinese, Italián, Greek, Indian etc.
Fast-foods – McDonald´s – they offer many types of burger e.g. cheesburger, hamburger, chickenburger etc. , KFC, Burger King ….popular especially with zouny people
We can order melas – á lá carte
- according the daily Orfee
- according menu
We begin with warm or cold starter then soap follows (vegetable, chicken, potato, mushroom, cabbage…). Then we can order main course with side-dish and desert plus coffee.
Beverages: 1, non-alcoholic – mineral water, juice, soda…
2, alcoholic – beer, wine, spirits
When we come to a restaurant – a waiter show us our table and takes our orders, then he serves us. At the end we pay our bill including a tip.


Conditional – Podmiňovací způsob

1, PRESENT
should (v 1.osobě) / would (v celém časování) + infinitiv bez „to“
- I should/would go there. You would go there.
should v 2. a 3.osobě = „měl bys“
- You should go there. Měl bys tam jít.

2, PAST
should / would + minulý infinitiv bez „to“
- You would have gone there. = Býval bys tam šel.
- You should have gone there. = Býval bys tam měl jít.

9, Invitation to the Czech Republic

9, Invitation to the Czech Republic

Many various types of restaurants:
1, luxury restaurants
2, pubs
3, alehouses (pivnice)
4, wine-rooms and wine-cellars
5, tea-rooms, cafés
6, pizzerias
7, cafeterias
8, fast – foods

A typical Czech restaurant: offers pork, cabbage and dumplings with beer; beef sirloine with cream sauce and dumplings, wiener schnitzel with potatoe salad etc.
National restaurants – offer national cuisines, very popular in our days is e.g. Chinese, Italián, Greek, Indian etc.
Fast-foods – McDonald´s – they offer many types of burger e.g. cheesburger, hamburger, chickenburger etc. , KFC, Burger King ….popular especially with zouny people
We can order melas – á lá carte
- according the daily Orfee
- according menu
We begin with warm or cold starter then soap follows (vegetable, chicken, potato, mushroom, cabbage…). Then we can order main course with side-dish and desert plus coffee.
Beverages: 1, non-alcoholic – mineral water, juice, soda…
2, alcoholic – beer, wine, spirits
When we come to a restaurant – a waiter show us our table and takes our orders, then he serves us. At the end we pay our bill including a tip.


Conditional – Podmiňovací způsob

1, PRESENT
should (v 1.osobě) / would (v celém časování) + infinitiv bez „to“
- I should/would go there. You would go there.
should v 2. a 3.osobě = „měl bys“
- You should go there. Měl bys tam jít.

2, PAST
should / would + minulý infinitiv bez „to“
- You would have gone there. = Býval bys tam šel.
- You should have gone there. = Býval bys tam měl jít.

8, Holidays in the Czech Republic

8, Holidays in the Czech Republic

Traditional holidays:
1, Christmas – Christmas Eve is the most important , we decorated tree, fried carp with potato
salad, we gave gifts, baked sweet...
2, Easter – We decorated eggs, Christains celebrate Christ´s death and his return to life
(ressurection)
3, New Year´s Eve – big celebration, drink alcohol...

Holiday during the year which we remember/celebrate:
14th February – St. Valentine´s Day – people in love send each other Valentine cards and
small gifts

5th May – Prague Uprising (povstání)

8th May – the end of World War II. in Europe

2nd Sunday in May – Mother´s Day – children give their mother small gifts or cards

5th July – Jan Hus – a preacher in the Bethlem Capel and o professor of Prague University, he was condemned to death as a heretic and burnt in 1415.

6th July – Apostles of Sloves – Cyril and Methodins – they came to Great Moravia to spread
Christianity, involved Slovanic alphabet

28th October – 1918 – Czechoslovakia came into existence as an independent state

1968 – Cz. became a federation of 2 equal states

17th November – 1939 – anti-naci demonstrations – Czech universities and collages were closed

1989 – Velvet Revolutions


Minulé časy: Prostý, Průběhový a Opakování děje v minulosti

☺ minulý čas vždy vyjadřuje ukončenou minulost

SIMPLE: konstatování minulé skutečnosti (otázka a zápor pomocí DID)
a) –ed (pravidelná slovesa) – I aksed him. Did you ask him?
b) 2 tvar (nepravidelná slovesa) – He bought it. Did he buy it? He didn´t buy it.
CONTINUOUS: was/were + ing – He was playing. They were reading.
a) vyjadřuje děj, který proběhl v určitém okamžiku nebo od-do
Yesterday I was playing tennis from 5 to 6.
b) 2 nebo více dějů probíhalo současně (when, while)
While I was sleeping he was reading a book.
c) 1 děj probíhal, jiný minulý děj do něj zasáhl.
When I was walking in the park I met my friend
OPAKOVANÝ DĚJ V MINULOSTI: used to – I used to go there every week.

8, Holidays in the Czech Republic

8, Holidays in the Czech Republic

Traditional holidays:
1, Christmas – Christmas Eve is the most important , we decorated tree, fried carp with potato
salad, we gave gifts, baked sweet...
2, Easter – We decorated eggs, Christains celebrate Christ´s death and his return to life
(ressurection)
3, New Year´s Eve – big celebration, drink alcohol...

Holiday during the year which we remember/celebrate:
14th February – St. Valentine´s Day – people in love send each other Valentine cards and
small gifts

5th May – Prague Uprising (povstání)

8th May – the end of World War II. in Europe

2nd Sunday in May – Mother´s Day – children give their mother small gifts or cards

5th July – Jan Hus – a preacher in the Bethlem Capel and o professor of Prague University, he was condemned to death as a heretic and burnt in 1415.

6th July – Apostles of Sloves – Cyril and Methodins – they came to Great Moravia to spread
Christianity, involved Slovanic alphabet

28th October – 1918 – Czechoslovakia came into existence as an independent state

1968 – Cz. became a federation of 2 equal states

17th November – 1939 – anti-naci demonstrations – Czech universities and collages were closed

1989 – Velvet Revolutions


Minulé časy: Prostý, Průběhový a Opakování děje v minulosti

☺ minulý čas vždy vyjadřuje ukončenou minulost

SIMPLE: konstatování minulé skutečnosti (otázka a zápor pomocí DID)
a) –ed (pravidelná slovesa) – I aksed him. Did you ask him?
b) 2 tvar (nepravidelná slovesa) – He bought it. Did he buy it? He didn´t buy it.
CONTINUOUS: was/were + ing – He was playing. They were reading.
a) vyjadřuje děj, který proběhl v určitém okamžiku nebo od-do
Yesterday I was playing tennis from 5 to 6.
b) 2 nebo více dějů probíhalo současně (when, while)
While I was sleeping he was reading a book.
c) 1 děj probíhal, jiný minulý děj do něj zasáhl.
When I was walking in the park I met my friend
OPAKOVANÝ DĚJ V MINULOSTI: used to – I used to go there every week.

7, Prague

7, Prague

The largest and the oldest city in the Czech republic.
The capital city of the Czech republic.
The seat of the President, the Parliament and the Goverment.
About 1,2 million inhabitants.
Skreads on the both banks of the Vltava river.
Prague is divided into a number of discricts.
The oldest part: The Old Town, The Lesser Town, Hradčany, Josefov, Vyšehrad.
Prague is economics and business centre – a lot of banks, offices, institutions...
Prague is centre of education and science – many schools, colleges, libraries etc. (Charles
university – 1348, founded by Charles IV.)
Prague is centre of sports – stadions, swimming pools, sport clubs...
Prague is centre of culture – theatres (the National theatre, the Estate theatre, the Open House,
Small-form theatres), cinemas, concert halls (The House of Artists, The
Smeatana´s halls), music clubs, exhibition halls, galleries, museums (The
National museum, The Technical museum).
Many culture events – e.g. Prague Spring Festival – a lot of artists all over the world,
International TV Festival „Golden Prague“ etc.
Prague is especially rich in sights and monuments – Prague Castle, St. Vitus Cathedral,
Basilique of St. George, Golden Line...

VYŠEHRAD – the first seat of Czech Kings
OLD TOWN SQUARE – the city hall with astronomical clocks (marching apostles),
monument of Jan Hus
CHARLES BRIDGE – founded by Charles IV., decorated with baroque status by Matyáš
Braun and Jan Brokoff
CHURCHES: St. Nicholas Church in the Old Town Square and in the Lesser Town Square
MODERN ARCHITECTURE: Dancing House, Congres Centre


World Order – Pořádek slov ve větě

☺ je pevný a nelze ho měnit – je významotvorný
Oznamovací věta: (PUČ) – podmět – přísudek – předmět – příslovečné určení (Z,M,Č) – (PUČ)
(Every day) I buy coffee in this book shop (every day).
Otázka: pomocné sloveso – Do you buy coffee in this shop every day ?
tázací výraz – Where do you buy coffee every day ?
kladná podmět. otázka – bez pomocného slovesa – Who buys coffee ?
Frekvenční příslovce: ta, která vyjadřují jak často se děj odehrává – always, sometimes, never,
usually, often, seldom (zřídkakdy)
I am always at home. I have never seen it. – za „to be“ pomocné sloveso
I never come late. – před významové sloveso

7, Prague

7, Prague

The largest and the oldest city in the Czech republic.
The capital city of the Czech republic.
The seat of the President, the Parliament and the Goverment.
About 1,2 million inhabitants.
Skreads on the both banks of the Vltava river.
Prague is divided into a number of discricts.
The oldest part: The Old Town, The Lesser Town, Hradčany, Josefov, Vyšehrad.
Prague is economics and business centre – a lot of banks, offices, institutions...
Prague is centre of education and science – many schools, colleges, libraries etc. (Charles
university – 1348, founded by Charles IV.)
Prague is centre of sports – stadions, swimming pools, sport clubs...
Prague is centre of culture – theatres (the National theatre, the Estate theatre, the Open House,
Small-form theatres), cinemas, concert halls (The House of Artists, The
Smeatana´s halls), music clubs, exhibition halls, galleries, museums (The
National museum, The Technical museum).
Many culture events – e.g. Prague Spring Festival – a lot of artists all over the world,
International TV Festival „Golden Prague“ etc.
Prague is especially rich in sights and monuments – Prague Castle, St. Vitus Cathedral,
Basilique of St. George, Golden Line...

VYŠEHRAD – the first seat of Czech Kings
OLD TOWN SQUARE – the city hall with astronomical clocks (marching apostles),
monument of Jan Hus
CHARLES BRIDGE – founded by Charles IV., decorated with baroque status by Matyáš
Braun and Jan Brokoff
CHURCHES: St. Nicholas Church in the Old Town Square and in the Lesser Town Square
MODERN ARCHITECTURE: Dancing House, Congres Centre


World Order – Pořádek slov ve větě

☺ je pevný a nelze ho měnit – je významotvorný
Oznamovací věta: (PUČ) – podmět – přísudek – předmět – příslovečné určení (Z,M,Č) – (PUČ)
(Every day) I buy coffee in this book shop (every day).
Otázka: pomocné sloveso – Do you buy coffee in this shop every day ?
tázací výraz – Where do you buy coffee every day ?
kladná podmět. otázka – bez pomocného slovesa – Who buys coffee ?
Frekvenční příslovce: ta, která vyjadřují jak často se děj odehrává – always, sometimes, never,
usually, often, seldom (zřídkakdy)
I am always at home. I have never seen it. – za „to be“ pomocné sloveso
I never come late. – před významové sloveso

6, The Czech Republic

6, The Czech Republic

Consists of 3 parts: Bohemia, Moravia, Silesia.
Borders with Germany, Poland, Slovakia and Austria.

Area: about 800 000 square km

Population: more than 10 millions inhabitants

Capital city: Prague (more than 1 million people)

Other big cities: Brno, Plzeň, Ostrava...
Major nationalities are the Czech and the Moriavians.

Menority groups: the Slovaks, the Poles, the Roms, the Ukrainians, the Russias...
The highest mountain is Sněžka (in the Giant mountains).
Bohemia and Moravia are quite rich in mineral springs – there is lot of spas (Františkovi
Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně) – many tourists from all over the
world visit them every year.

Political system: republic, the head of the state is President, Parliament (the Senate and the
House of Representatives), head of goverment is Prime Minister.

Main political parties: Civic Democratic Party and Social Democratic Party.

Economy: main part of industry – engineering (cars, tractors, agricultural machines), glass
industry (cut glass as well as china), chemical industry, main products of
agriculture are wheat, fruit, hips (famous Czech beer)

Culture: a long cultural tradition – music (Smetana, Dvořák), literature (J. Seifert – Nobel
Prize Winner), film (Forman, Svěrák – Oscar Winners).

Festivals: Prague Spring, Golden Prague, International Film Festival in Karl´s Bad

Sport: hockey, football, javeline throw, shooting...

A member state of the European Union (we came in in May 2004).
The temperature difference between summers and winters is relatively high (hot summers and
cold, cloudy winters, usually with snow).


Question Tags – Tázací dovětky

☺ je-li výchozí věta kladná, dovětek je záporný a naopak:
1, He´s at home, insn´t he ?
2, He insn´t at home, is he ?
Příklady: He has got much work, hasn´t he ?
They will come, won´t they ?
She must do it, mustn´t she ?
Významové sloveso “to do” – He lives in Prague, doesn´t he ?
They came in time, didn´t they ?
She doesn´t know him, does she ?
I am late, aren´t I ?

6, The Czech Republic

6, The Czech Republic

Consists of 3 parts: Bohemia, Moravia, Silesia.
Borders with Germany, Poland, Slovakia and Austria.

Area: about 800 000 square km

Population: more than 10 millions inhabitants

Capital city: Prague (more than 1 million people)

Other big cities: Brno, Plzeň, Ostrava...
Major nationalities are the Czech and the Moriavians.

Menority groups: the Slovaks, the Poles, the Roms, the Ukrainians, the Russias...
The highest mountain is Sněžka (in the Giant mountains).
Bohemia and Moravia are quite rich in mineral springs – there is lot of spas (Františkovi
Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně) – many tourists from all over the
world visit them every year.

Political system: republic, the head of the state is President, Parliament (the Senate and the
House of Representatives), head of goverment is Prime Minister.

Main political parties: Civic Democratic Party and Social Democratic Party.

Economy: main part of industry – engineering (cars, tractors, agricultural machines), glass
industry (cut glass as well as china), chemical industry, main products of
agriculture are wheat, fruit, hips (famous Czech beer)

Culture: a long cultural tradition – music (Smetana, Dvořák), literature (J. Seifert – Nobel
Prize Winner), film (Forman, Svěrák – Oscar Winners).

Festivals: Prague Spring, Golden Prague, International Film Festival in Karl´s Bad

Sport: hockey, football, javeline throw, shooting...

A member state of the European Union (we came in in May 2004).
The temperature difference between summers and winters is relatively high (hot summers and
cold, cloudy winters, usually with snow).


Question Tags – Tázací dovětky

☺ je-li výchozí věta kladná, dovětek je záporný a naopak:
1, He´s at home, insn´t he ?
2, He insn´t at home, is he ?
Příklady: He has got much work, hasn´t he ?
They will come, won´t they ?
She must do it, mustn´t she ?
Významové sloveso “to do” – He lives in Prague, doesn´t he ?
They came in time, didn´t they ?
She doesn´t know him, does she ?
I am late, aren´t I ?

20. Druhy pravidel MP

každá norma v sobě spojuje obsah (pravidlo chování) s formou (norma se stává poznatelná jako právně závazná)

materiální a procesní pravidla
- materiální pravidla (někdy primární) – upravují bezprostředně práva a povinnosti subjektů
- procesní pravidla (sekundární) – regulují postupy při vzniku, změně a zániku M pravidel, při jejich zjišťování a výkladu, uplatňování, řešení sporů, při vzniku M odpovědnosti, v souvislosti s přímým donucením porušitelů M závazků

obecná (univerzální), partikulární (regionální) a lokální pravidla
- obecná pravidla – zavazují všechny státy, otázka formy pravidel obecného MP – - pramenem může být jen obyčej, protože jen ten je způsobilý vyvolávat právní účinky erga omnes, smlouva nemůže zavazovat státy, které neprojevily souhlas být jí vázány – zatím existují jen M smlouvy, které se obecnosti blíží, pokud ostatní státy respektují pravidlo této smlouvy, není to proto, že by se cítily být smlouvou vázány, ale protože respektují obsahem stejné pravidlo obyčejové - tzv. univerzální úmluvy, ani obyčej ale nemusí dodržovat všechny státy (soustavně protestující státy, obyčeje partikulárního MP, navíc MP má dispozitivní povahu – předpokládá možnost jiné úpravy

- partikulární (regionální) pravidla – závazná jen pro určitou skupinu států, pro ostatní státy jen pokyn, který se jich právně netýká (před vznikem obecného MP bylo základem MP)
typickým pramenem je M smlouva, ale existují i partikulární obyčeje
nejčastěji se vytvářejí v rámci regionů (geograficky, jazykově, kulturně, nábožensky definované) - regionální pravidla – chrání specifika oblasti, v některých oblastech je regionální úprava rovnocenná obecné (LP)

- partikulárním pravidlům předcházely dvoustranné smlouvy (zpravidla reciproční základ) – užitečný nástroj úpravy mezi sousedními státy – lokální smlouvy, formují se, i když v menší míře i lokální obyčeje – existenci potvrdil MSD ve věci Průchodu
indickým územím (1960)

dispozitivní a kogentní pravidla
- dispozitivní pravidla - připouštějí, aby se státy od nich z jakéhokoli důvodu odchýlily, možnost derogace ve vztahu s jinými státy, pokud ji nevyužijí zůstávají v platnosti
- kogentní pravidla – tuto dispozici neumožňují, nepřipouštějí smluvní odchylku (derogaci), ani jednostranné pozastavení jejich aplikace, hlavní úkol: udržet a zabezpečit minimum jednoty právního společenství a chránit společné hodnoty, historicky vychází z teorie přirozeného práva
Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969) – imperativní norma – přijatá a uznaná M společenstvím jako celkem za normu, od níž není dovoleno se odchýlit, a která může být pozměněna pouze novou normou obecného MP stejné povahy – význam této definice: státy v závazné smlouvě uznaly existenci kogentních norem - znaky:
- imperativní norma – většinou ukládá určitý zákaz, ale může být i příkaz
- norma obecného práva – působnost erga omnes (vzhledem k důležitosti k.p. nezbytné), forma obyčeje – ale smluvní zakotvení umocňuje efektivitu
- přijata a uznána M společenstvím jako celkem – vznik zpravidla nepřekazí lhostejnost nebo nesouhlas menšinové skupiny států, pokud je většina schopna pravidlo prosadit v praxi
- norma od níž se nelze odchýlit – podmínka kvalifikovaného opinio iuris (1. že je nederogovatelným závazným pravidlem, 2. působnost erga omnes) - násobí se problémy spojené se zjišťováním existence, proces utváření kogentních norem je pomalejší, ale zároveň jsou zdrojem stability MP řádu
- může být změněna jen novou kogentní normou (na rozdíl od nadčasových axiomů přirozeného práva)
problém – kogentní norma je definována pomocí následku (nederogovatelnost), ne podle toho, co tomuto následku předcházelo

Návrh článků o odpovědnosti států – kogentní normy obsahují zákazy, které chrání základní potřeby a zájmy MS – závazky vůči MS jako celku – na dodržování má právní zájem každý stát (viz rozhodnutí MSD z r. 1970 ve věci Barcelonské společnosti pro dopravu, osvětlení a energii)
následky rozporu s kogentní normou: 1. smlouva je neplatná od počátku (ex tunc), pokud je v době uzavření v rozporu, 2. kogentní norma vznikne po uzavření smlouvy, která se tím dostane do rozporu, ztrácí smlouva svou platnost až v okamžiku vzniku normy (ex nunc)
porušení k.p. a M zločin – nejsou to identické pojmy, ale značně se překrývají
mezi kogentní normy patří:
- zákaz použití síly, zejména útočné války
- pravidla chránící podstatné stránky fyzické existence a důstojnosti člověka (zákaz otroctví, zločinů proti lidskosti, mučení, rasové diskriminace...)
- zákaz bránit národům v jejich právu na sebeurčení či ohrožovat jejich fyzickou existenci (zákaz genocidy)
- zákaz přivlastnění M prostorů (volné moře, kosmický prostor)
- zákaz rozsáhlého znečištění životního prostředí lidstva
problém: neexistuje orgán, který by stanovil, zda jde o kogentní normu nebo ne – úsudky vyslovují jednotlivé státy a ty se liší – vtahování do ideologických sporů – negativní dopad na pr. jistotu
vyskytují se smluvní pravidla, která mají podobnou povahu (ale ne erga omnes, ale jen ve vztahu ke smluvním stranám) v tom, že nepřipouštějí derogaci – ius cogens je povolán ke zvláštní ochraně zásadních hodnot sdílených skutečně celým MS, nikoliv jen některými členy

hard-law a soft-law
obsah normy musí být dostatečně určitý a jednoznačný a forma podmiňuje závaznost pravidla chování – pokud oboje splňuje podmínky – jedná se o hard law
pokud ale absentuje nebo pokulhává některý ze znaků normy (práva a povinnosti jsou vyjádřeny neurčitě, vyhýbavým nebo odkladným způsobem) – působí na společenské vztahy jen minimálně – „programové právo“ (nedostatečná normativnost)
pravidla chování formulována precizně a naléhavě, ale formálně nedokonale – státy s nimi zacházejí jako s nezávaznými směrnicemi (gentlemanské dohody, tzv. čistě politická ujednání a akty MO)
normy, které vykazují nedokonalý obsah nebo formu – soft law - obecně postrádá návaznost na institut M odpovědnosti
politické ujednání – pokud nedojde k zásadní politické změně ve státě, je otázkou M prestiže taková ujednání dodržovat, respektování takových ujednání závisí také na kontrolních mechanismech – postižení porušení politickým nebo hospodářským tlakem
doporučení MO – v praxi mají stejný dopad jako M smlouva – akt sám o sobě není právně závazný, mají permisivní účinky (zmocňují členy organizace chovat se doporučeným způsobem, i když ten není případně není plně v souladu s platnými dispozitivními normami MP) – takové chování pak nemůže být považováno za M protiprávní, na druhou stranu ale ani stát, který se doporučením nepodřídí platné MP neporušují
povahu soft law mají i politicko-právní závazky, které přebírají některé nové členské státy v okamžiku vstupu do MO jako podmínku pro přijetí do ní
hybridní formy– např. dvoustranné M smlouvy v nichž jsou ustanovení, v nichž se strany zavazují považovat obsah některých mnohostranných politických dokumentů MO ve vzájemných vztazích za právně závazný

19. Jednostranné právní akty

jednostranné právní akty
čl.38 Statutu MSD s nimi jako s prameny MP nepočítá, také část nauky je za pramen nepovažuje
neslučitelnost případných normativních účinků se zásadou svrchované rovnosti – - jednostranné akty nemohou vyvolávat právní účinky bez souhlasu druhého subjektu – pak takový akt je jen nabídkou a souhlas adresáta je její akceptací (konsenzuální teorie) – MSD odmítl
podle jiných je jednostranný právní akt jen zdrojem závazků, ne zdrojem práva, nicméně nikdo nepopírá jejich reálný význam v teorii i praxi MP

jednostranné akty států
vyjadřují vůli nebo souhlas státu vytvořit právní závazky nebo jiné právní účinky na základě MP
autonomně mohou podle okolností působit:
- notifikace – veřejné formální oznámení určité skutečnosti, v případech, když podmiňuje platnost jiných navazujících aktů
- uznání – zbavuje stát, který jistou skutečnost uznal, možnosti později její platnost zpochybnit
- protest – protestující stát se brání tomu, aby určitá skutečnost vůči němu byla později vztahována jako platná (aby nečinnost nebyla interpretována jako konkludentní uznání)
- zřeknutí se – stát se předem vzdává určitého práva či nároku, činí ho nezpůsobilým se ho později dovolat
- příslib – stát se zavazuje k určitému jednání bez záruky obdobného plnění ze strany druhých států

závěry MSD ve věci Jaderných pokusů (1974): jednostranný právní akt se může stát pramenem práv a povinností MP, nevyžaduje k platnosti přijetí jinými státy, důvodem závaznosti je postulát dobré víry, MP nevyžaduje náležitosti formy, akt ale musí být veřejný, jeho závaznost závisí na vůli jednajícího státu být jím v budoucnu vázán, k jeho změně nemůže dojít svévolně (porušovalo by zásadu dobré víry)

akty MO
analýzu právních účinků aktů MO komplikuje terminologická nejednotnost – pro hodnocení není pojmenování rozhodné, následky vyvozovány z: obsahu, okolností vypracování, podmínek schválení, následné praxe členů MO – čtyři okruhy následků:
- závazné normy chování – oprávněny vydávat některé MO, pro regulaci vnitřních poměrů MO, někdy i pro členské státy – daly souhlas v zakládajícím statutu – odvozují tak svou platnost od M smlouvy
- mohou ovlivnit smluvní normotvorbu – vstup MO v zájmu společné interpretace – - nelze ale považovat za výklad autentický (jen smluvní strany), ale vysoká autorita - - zásada dobré víry
rezoluce a deklarace VS OSN často anticipovaly pozdější smluvní vývoj – podklad pro smluvní normotvorbu
- často se stávají součástí obyčejotvorného procesu (formulují společné představy de lege ferenda), mohou M praxi vyvolat nebo ji sjednotit, jindy deklarují existenci opinio iuris
- právně nezávazná doporučení – závaznost vylučuje souřadnost vztahů mezi subjekty MP – nevylučuje, aby tyto akty vyvolávaly určité dílčí pr. následky – v míře, kterou je třeba specifikovat případ od případu, označovány za soft-law

18. Pomocné (podpůrné) a doplňující prameny MP

obecné zásady právní
čl.38 Statutu MSD hovoří o „obecných zásadách právních uznávanými civilizovanými národy“, v praxi:
- zásady, které se uplatňují všeobecně ve VP řádech států (ne v MP), obecnost – ne v naprosto všech, stačí dostatečně široké a reprezentativní uplatňování v převážné většině států, nerozlišují se „civilizované“ a „necivilizované“ státy (šlo by o diskriminaci)

- zásady svou povahou „přesaditelné“ do MP vztahů – mohou mít hmotněprávní povahu (odpovědnostní) i procesněprávní

- od obecných zásad právních je nutné odlišit zásady MP (zákaz použití síly), které čerpají svůj původ přímo v MP

vzhledem k tomu, že mají původ ve VP, se nemohou kvalifikovat jako formální pramen MP, ale jen jako pramen materiální – korekce ve světle znění čl.38 Statutu MSD, jenž tvoří součást platného MP – jsou přijaty jako formální pramen

vzhledem k neexistenci hierarchických vztahů mezi formami MP jsou pramenem rovnocenným, to neznamená, že by byly rovnocenné i z hlediska reálného významu – poloha doplňkového pramene (i podle čl.38 - soudce by se jich měl přidržet pouze tehdy, nelze-li ve věci aplikovat jiné pravidlo) – ve skutečnosti soudy aplikují jen výjimečně

důvod zdrženlivosti: soudce zřídka uplatní zásadu VP, která není dostatečně rozšířená a nepřerostla do MP, pokud do MP přerostla, pak ji neuplatní jako zásadu, ale jako obyčejové pravidlo

historická tendence vede spíše k dalšímu snížení vlivu obecných zásad právních – vzhledem k rozšíření MS a jeho multikulturálnosti – redukuje se množství sdílených zásad; dále ale také ubývá mezer v MP (viz smluvní normotvorba)

jednostranné právní akty
čl.38 Statutu MSD s nimi jako s prameny MP nepočítá, také část nauky je za pramen nepovažuje
neslučitelnost případných normativních účinků se zásadou svrchované rovnosti – - jednostranné akty nemohou vyvolávat právní účinky bez souhlasu druhého subjektu – pak takový akt je jen nabídkou a souhlas adresáta je její akceptací (konsensuální teorie) – MSD odmítl
podle jiných je jednostranný právní akt jen zdrojem závazků, ne zdrojem práva, nicméně nikdo nepopírá jejich reálný význam v teorii i praxi MP


jednostranné akty států
vyjadřují vůli nebo souhlas státu vytvořit právní závazky nebo jiné právní účinky na základě MP

autonomně mohou podle okolností působit:
- notifikace – veřejné formální oznámení určité skutečnosti, v případech, když podmiňuje platnost jiných navazujících aktů

- uznání – zbavuje stát, který jistou skutečnost uznal, možnosti později její platnost zpochybnit

- protest – protestující stát se brání tomu, aby určitá skutečnost vůči němu byla později vztahována jako platná (aby nečinnost nebyla interpretována jako konkludentní uznání)

- zřeknutí se – stát se předem vzdává určitého práva či nároku, činí ho nezpůsobilým se ho později dovolat

- příslib – stát se zavazuje k určitému jednání bez záruky obdobného plnění ze strany druhých států

závěry MSD ve věci Jaderných pokusů (1974): jednostranný právní akt se může stát pramenem práv a povinností MP, nevyžaduje k platnosti přijetí jinými státy, důvodem závaznosti je postulát dobré víry, MP nevyžaduje náležitosti formy, akt ale musí být veřejný, jeho závaznost závisí na vůli jednajícího státu být jím v budoucnu vázán, k jeho změně nemůže dojít svévolně (porušovalo by zásadu dobré víry)

akty MO
analýzu právních účinků aktů MO komplikuje terminologická nejednotnost – pro hodnocení není pojmenování rozhodné, následky vyvozovány z: obsahu, okolností vypracování, podmínek schválení, následné praxe členů MO – čtyři okruhy následků:
- závazné normy chování – oprávněny vydávat některé MO, pro regulaci vnitřních poměrů MO, někdy i pro členské státy – daly souhlas v zakládajícím statutu – odvozují tak svou platnost od M smlouvy
- mohou ovlivnit smluvní normotvorbu – vstup MO v zájmu společné interpretace – - nelze ale považovat za výklad autentický (jen smluvní strany), ale vysoká autorita - - zásada dobré víry
rezoluce a deklarace VS OSN často anticipovaly pozdější smluvní vývoj – podklad pro smluvní normotvorbu
- často se stávají součástí obyčejotvorného procesu (formulují společné představy de lege ferenda), mohou M praxi vyvolat nebo ji sjednotit, jindy deklarují existenci opinio iuris
- právně nezávazná doporučení – závaznost vylučuje souřadnost vztahů mezi subjekty MP – nevylučuje, aby tyto akty vyvolávaly určité dílčí pr. následky – v míře, kterou je třena specifikovat případ od případu, označovány za soft-law

soudní rozhodnutí
doplňkové, spíše materiální prameny – působí na vědomí normotvůrců
soudní výroky – netvoří právo, pouze platné právo aplikují, MP závazné – relativní – zavazují pouze strany, ne třetí státy ani samotný MSD v dalším rozhodování (ne precedent), nicméně na dřívější rozsudky často poukazuje – podpora konzistentnosti a stability judikatury

významné účinky:
- uzná-li MSD určité pravidlo za obyčejové – vliv na další chování států, pozitivně ovlivní efektivitu takového pravidla
- inspirují kodifikační činnost, tím nepřímo dotvářejí obsah kodifikačních úmluv
- autorita pro ostatní M tribunály
rozsudky ES pro LP – také zavazuje jen strany a v dané věci (státy nejsou právně zavázány změnit VP předpisy, které jsou v rozporu s Úmluvou o LP – většinou tak ale činní dobrovolně)

názory nauky MP
nepatří mezi formální prameny, menší vliv než rozhodnutí M soudů, ale vzhledem k množství nepsaných pravidel v MP – vliv nauky při jejich zjišťování a při systematizaci MP
nauka měla větší význam v minulosti – Hugo Grotius – koncepce mare liberum předznamenala vývoj mořského práva
tradičně větší prestiž ve státech germánsko-románské právní kultury než ve státech anglosaských
M soudní dvory se uchylují k citaci z děl vědců jen zcela výjimečně, zatímco strany běžně

ekvita
MSD se může odchýlit od platného MP (pokud souhlasí strany) a rozhodnout pomocí ekvity
možnost hodnotit obsah platných norem podle toho, zda jsou spravedlivé
dosud žádná strana nesvolila – zůstává jen teoretickou možností, a sotva kdy se využije, protože by soudce postavila nad státy jak jako spotřebitele, tak jako tvůrce MP
ekvita ale vstupuje do rozhodovacího procesu také jako podstatný prvek interpretace praeter legem (pravidla MP neposkytují dostatečně přesný a jasný návod pro řešení individuálního sporu)
zásady spravedlnosti používány při výkladu M obyčejových pravidel – stanovení výše náhrady škody, za niž stát odpovídá
užita také v mořském právu – delimitace pevninských mělčin mezi dvěma státy

17. Výklad mezinárodních smluv

myšlenkové postupy, jimiž se podle pravidel poznání, zejm. logických a jazykových, zjišťuje skutečný smysl ustanovení MS a jejich právní účinky
- k výkladu oprávněn každý, koho se MS právně týká:
o autentická interpretace - pouze smluvní strany společně - odlišný výklad = spor:
o dohoda (výměna diplomatických nót, případně konkludentně)
o rozhodčí nebo soudní orgán - závazný výklad pro strany sporu, závazný pouze enunciát a nikoliv jeho zdůvodnění
pro výklad malý význam nauka – míšení lege lata a lege ferenda
o interpretace - dříve používání jedné ze tří metod:
o subjektivní metoda - rozhodující je úmysl, skutečná vůle stran v době sjednání MS
o objektivní metoda - rozhodující je text MS bez ohledu na vůli stran
o teleologická metoda - rozhodující je účel a cíl smlouvy
o obecné interpretační pravidlo (čl. 31 VÚ)- kodifikovaná vykládací pravidla jsou normativní povahy a interpret je povinen se jimi řídit: zjišťování úmyslu stran z textu smlouvy (vychází z názoru, že text smlouvy odráží úmysl, vůli stran), a to:
- odst. 1: použitím základních interpretačních postupů:
o v dobré víře - vyplývá přímo z širší nadřazené zásady pacta sunt servanda
o v souladu s obvyklým významem, který se dává výrazům ve smlouvě
- tj. gramatický výklad
o obvyklý význam použitých výrazů zjišťovat v souvislosti, v kontextu
- tj. systematický výklad
o s přihlédnutím k předmětu a účelu smlouvy

- odst. 2: použije se: - celý text smlouvy (+ event. přílohy)
o + veškeré dohody, ke kterým strany dospěly při sjednávání M smlouvy
o + veškeré písemné akty, které strany vydaly v souvislosti s uzavřením M smlouvy

- odst. 3: nutno vzít v úvahu také:
o veškeré pozdější dohody mezi stranami, pokud se týkají interpretace M smlouvy
o + pozdější praxi při aplikaci M smlouvy, která svědčí o určité dohodnuté interpretaci smluvními stranami
o + každé relevantní pravidlo MP aplikovatelné mezi stranami
o + doplňkové interpret. prostředky (když to nestačí k jednoznačnému výkladu) - čl. 32:
- přípravné práce = veškeré materiály, které jsou v nějaké míře průkazné pro průběh vzniku konečného znění M smlouvy - diplomatická korespondence, zápisy z jednání, přijaté nebo odmítnuté návrhy účastníků, memoranda, usnesení konference, ...
- okolnosti uzavření smlouvy = jakékoli faktické okolnosti, které mohou být průkazné pro úmysl stran v době uzavření smlouvy
o výklad smluv sepsaných ve více jazycích (čl. 33):
- cílem je zjistit smysl abstraktní smlouvy jakožto vyjádření shodné vůle stran, nikoli jejích jednotlivých jazykových znění
- všechna autentická znění mají zásadně stejnou platnost
- domněnka, že podle souhlasné vůle stran mají všechny autentické texty stejný smysl
- cílem výkladu je nalezení tohoto smyslu, který odpovídá úmyslu stran
- postup:
o 1. srovnávání jednotlivých textů + použití všech přípustných interpretačních postupů (základních i doplňkových) - pokud stále rozpor - ad. 2
o 2. výklad, který nejlépe sbližuje všechny texty se zřetelem k předmětu a účelu smlouvy

16. Výhrady k mezinárodním smlouvám

výhrady (reservation) ke smlouvě - jednostranné prohlášení jakkoli formulované nebo označené, jež bylo učiněno státem při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení smlouvy nebo při přistoupení k ní, jímž se zamýšlí vyloučit nebo pozměnit právní účinky určitých ustanovení smlouvy při jejich aplikaci vůči tomuto státu (čl. 2 VÚ)
dříve potřeba souhlasu všech stran, jinak se nestal subjekt stranou smlouvy – změna po 2. sv. Válce – nárůst počtu mnohostranných smluv
nelze u dvoustranných smluv - byla by to vlastně nová oferta
jen u smluv mnohostranných - podmínky (čl. 19):
nepřípustná výhrada neslučitelná s předmětem a účelem smlouvy
ve smlouvě možnost zakázat jakékoli výhrady nebo povolit pouze určité výhrady (např. taxativním výčtem - jiné výhrady zakázány)

důsledky pro platnost smlouvy:
- stát přijímající M smlouvu s výhradou se stává stranou smlouvy ve vztahu k těm smluvním státům, které jeho výhradu přijaly, a to ve znění pozměněném výhradou

- pro stát, který přijal výhradu jiného státu, platí smlouva ve znění pozměněném výhradou

- mezi státem, který učinil výhradu, a státem, který výhradu odmítl, právní poměr ze smlouvy nevzniká a smlouva mezi nimi nenabude platnosti

- jestliže výhrada byla odmítnuta všemi smluvními stranami, nemá přijetí smlouvy s výhradou žádné právní účinky a vyhrazující stát se vůbec nestává stranou smlouvy

5. Daňová evidence

5. Daňová evidence

Datum Doklad Text Peněž. Prostředky v hotovosti Peněž. Prostředky na bank. Účtech Průběžné položky Příjmy zahrnov. Do ZD Výdaje odčitatelné od ZD Příjmy nezahrnov. Do ZD Výdaje neodčitatelné od ZD
příjem výdej příjem výdej příjem výdej
a b c 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Peněžní deník

Příjmy daňové: tržby
Úroky
přijaté zálohy od odběratelů

Příjmy nedaňové: DPH
Přijaté půjčky
Vlastní vklad OSVČ

Výdaje daňové:
Nákup materiálu a zboží
Zálohy na materiál a zboží
Mzdy
S a ZP ke mzdám
Daň z příjmů a ze závislé činnosti(zaměstnanci)
Nájemné
Opravy
Energie
Služby
Úroky z úvěru
Bankovní poplatky

Výdaje nedaňové:
náklady na reprezentaci
Osobní použití podnikatele
DPH
Splátky půjček
Dary
Stravné nad 50%
Nákup DM


Zapisování a evidnce DPH u plátců
O dani z přidané hodnoty se v peněžním deníku zapisuje v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále DUZP)


Zapisování DPH v peněžním deníku:
• DPH na vstupu (tj. nákupy) ve výdajích nezahrnovaných do ZD(sl. 10)
• DPH na výstupu (tj. prodeje) se účtuje do příjmů nezahrnovaných do ZD (sl.10)
• Odvod DPH finančnímu úřadu se účtuje jako výdaj nedaňový (sl. 10)
• Vrácení nadměrného odpočtu se účtuje jako příjem nedaňový(sl. 9)

Zapisování částečné úhrady pohledávky (resp. Závazu) do peněžního deníku
Částečná úhrada pohledávky či závazku u plátce daně z přidané hodnoty se deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu daně z přidané hodnoty a až zbylá část se zaúčtuje do příslušného sloupce příjmů či výdajů(podle toho, čeho se platba týkala)

Průběžné položky
Průběžné položky slouží k zaznamení převodu peněžních prostředků z pokladny na běžný účet, případně k pohybu peněž mezi více běžnými účty.(V UCE tomu odpovídá 261-peníze na cestě)

Kniha pohledávek a závazků
Kniha faktur vydaných a přijatých
Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných faktur, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Ostatní pohledávky a závazky
Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možno zřídit pro neobchodní závazky a pohledávky. Jedná se například o evidenci:
• Poskytnutých a přijatých bankovních úvěrů
• Závazků popř. pohledávek k finančním úřadům = kniha daní
• Pohledávek k zaměstnancům
• Závazky z titulu zaměstnávání pracovníků, např. zúčtování hrubé mzdy, závazky ke zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení

Výpočet základu daně
Hospodářský výsledek(rozdíl daňových příjmů a výdajů v peněžním deníku) musí být upraven o nepeněžní operace dle zákona o daních z příjmům.
Mezi nepeněžní operace upravující základ daně patří například:
• Roční odpisy dlouhodobého majetku
• Zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku
• Poměrná část nájemného z finačního leasingu
• Tvorba a čerpání zákoných rezerv

4. Zásoby, druhy, způsob A,B evidence zásob materiálu

4. Zásoby, druhy, způsob A,B evidence zásob materiálu

• O zásobách se účtuje v účtové osnově v 1. účtové třídě, která obsahuje tyto skupiny:
11 Materiál
12 Zásoby vlastní výroby
13 Zboží
15 Poskytnuté zálohy na zásoby

Oceňování zásob
• při pořizování zásob se používají tyto typy cen:
1) Pořizovací cena - používá se u nakoupených zásob ( u zboží a u materiálu)
2) Vlastní náklady - používá se u zásob vlastní výroby, pro určení vlastních nákladů se sestavuje kalkulace
3) Reprodukční pořizovací cena - používá se u přijatých darů a u zásob převedených z osobního vlastnictví

Oceňování zásob při úbytcích
• V praxi často nastává situace, že u jednoho druhu materiálu je různá cena např. z důvodu různých přepravních nákladů
• Při oceňování úbytků může firma použít tyto způsoby:

1) Metoda FIFO (first in first out)
• Metoda "první do skladu první ze skladu", kdy jsou jako první vydávány zásoby, které byly jako první nakoupeny ve skutečných pořizovacích cenách
• Podmínkou je přesná evidence materiálu
• Výhodou je přesné oceňování zásob

2) Vážený aritmetický průměr
• Má dvě formy:
a) Průměr proměnlivý
• Počítá se při každém přírůstku zásob
• Při jeho výpočtu se sečte hodnota zásoby materiálu na skladě a hodnota posledního přírůstku a dělí se součtem množství zásob na skladě a množství posledního přírůstku

MNS v Kč + posl. přír. v Kč
Váž. prům. proměn. = --------------------------------------
MNS v množ. + posl. přírůst. množst.

b) Průměr periodický
• Tento průměr se počítá vždy za urč. období, které nesmí být delší než jeden měsíc
• Při jeho výpočtu se sečte hodnota zásoby na začátku období a hodnota všech přírůstků za období a dělí se součtem počáteční zásoby a všech přírůstků za období

hodn. zásob na poč. (Kč)+hodn. přírust.
Prům. per.= -----------------------------------------------
množ. poč. zás.(mj)+množ. přírust.(mj)

• Používaný způsob oceňování zásob musí být popsán ve vnitřní účetní směrnici


ÚČTOVÁNÍ ZÁSOB - ZPŮSOB A
• české účetní standardy umožňují vést účtování zásob dvěma způsoby, které se označují jako způsob A a způsob B
• Pro způsob A je typické používání účtů 111 Pořízení materiálu a 112 - MNS v průběhu účetního období (při účetní uzávěrce se účet 111- Poř. Mat. vyrovnává prostřednictvím účtu 119 - Materiál na cestě nebo 389 - Dohadné účty pasivní)
• Při účtování materiálu mohou nastat tyto situace:

1) Vlastní výroba materiálu
• Některé účetní jednotky vyrábějí urč. druhy materiálu ve vlastní režii, např. obaly, pomocný materiál, ...
• Vlastní výroba materiálu se účtuje do výnosů prostřednictvím účtu 621 - Aktivace materiálu a zboží na straně DAL se souvztažným zápisem na MD účtu 111 Pořízení mat. a převzetí tohoto materiálu se účtuje obvyklým způsobem
• K ocenění se použijí vlastní náklady

2) Vlastní doprava materiálu
• k přepravě nakoupeného materiálu může firma použít vlastní přepravní prostředek
• na tuto přepravu vytvoří vnitropodnikovou fakturu, kterou zaúčtuje na MD - Pořízení materiálu 111 a na D - Aktivace vnitropodnikových služeb 622

3) Nákup materiálu v zahraničí
• od 1. 5. 2004 je odlišné účtování při nákupu v členských zemích EU a z ostatních zemí
• při nákupu z nečlenských států EU se účtuje clo jako součást pořizovací ceny na MD Pořízení mat. 111 a na D Jiné závazky 370, u plátců DPH se zúčtovává DPH na vstupu na str. MD - DPH 343 a na D - Jiné závazky

NÁKUP V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
• v těchto případech je český odběratel povinen oznámit dodavateli své DIČ
• v takovém případě zahraniční dodavatel neúčtuje DPH, ale česká firma vypočte DPH sama a zaúčtuje jako daňovou povinnost na MD 349 Spojovací účet k DPH a na D 343 DPH
• po obdržení daňového dokladu ze zahraničí účtuje český odběratel nárok na odpočet DPH na MD 343 DPH a na D 349 Spojovací účet k DPH (povinnost odvodu DPH je nulová)

4) Reklamace dodávek materiálu
• Při přejímce dodávky materiálu může odběratel zjistit urč. nedostatky (vadný materiál, chybné množství, jiný materiál)
• odběratel sepíše protokol o vadách a zašle dodavateli reklamaci
• dodavatel reklamaci uzná a navrhne způsob řešení :
• výměna materiálu, doplnění chybějícího množství, (o těchto způsobech řešení se neúčtuje)
• dodavatel také může poskytnout slevu nebo snížit fakturovanou částku a zašle tzv. dobropis - daňový doklad a účtuje se opačně než došlá faktura (MD - Dodav., na D - Poříz. Mat. a na D - DPH)
• při reklamaci je možné použít i účet 315 - Ostatní pohledávky, na který se zaúčtuje částka reklamačního nároku na MD se souvztažným zápisem na D - 111 - Pořízení mat. (v ceně bez DPH)
• Pokud dodavatel odmítá reklamaci uznat, většinou dojde k soudnímu řízení a pokud i soud zamítne reklamační nárok, zaúčtuje se na MD - 549 Manka a škody z provozní činnosti a na D - 315 Ostatní pohledávky nebo 111 Pořízení materiálu

5) Inventarizační rozdíly u zásob materiálu
• účetní jednotka musí uskutečnit inventarizaci u zásob nejméně jednou za účetní období
• skutečný stav zásob se zjišťuje převážně fyzickou inventurou, pouze v některých případech se používá inventura dokladová (u materiálu ve zpracování)
• účetní stavy zásob jsou uvedeny na skladních kartách, popř. v knize zásob
• při porovnání skutečného a účetního stavu se mohou zjistit inventarizační rozdíly

A) PŘEBYTEK
• skutečný stav je vyšší než stav účetní
• tyto přebytky zaúčtujeme na MD 112 - MNS a na D 648 - Jiné provozní výnosy
B) MANKA
• musí u nich být proveden rozbor, z jakého důvodu vznikly
• u některých druhů materiálu, u kterých dochází k tzv. přirozeným úbytkům ( např. odpařování těkavých látek, rozprašování u sypkých látek) musí být vypracovány normy přirozených úbytků
• úbytky, které jsou do normy přirozených úbytků se účtují jako běžná spotřeba na MD 501 - Spotřeba materiálu a na D 112 - MNS
• ostatní manka (manka nad normy přirozených úbytků, manka zaviněná zaměstnanci a jiná) se účtují na MD 549 - Manka a škody z provozní činnosti, na D 112 - MNS
• pokud se prokáže zavinění manka, dojde k předpisu k úhradě, který se zaúčtuje na MD 335 Pohledávky za zaměstnanci a na D 648 - Jiné provozní výnosy
Škody na zásobách materiálu
• k poškození zásob může dojít při neočekávaných událostech (živelné pohromy - záplavy, vichřice, požár, sesuvy půdy)
• u těchto událostí musí účetní jednotka rozhodnout, zda jsou zcela mimořádné nebo se mohou opakovat
• u mimořádných událostí se částka škody účtuje na MD 582 - Škody, u opakovaných událostí se použije účet 549 - Manka a škody z provozní činnosti
• pokud má firma uzavřeno majetkové pojištění, zašle jí pojišťovna vyúčtování náhrady škody, které se zaznamená na MD 378 - Jiné pohledávky a na D 648 - Jiné provozní výnosy (u opak. události) nebo na D 688 - Ostatní mimořádné výnosy (u mimořádných událostí)
• pokud pojišťovna nezašle vyúčtování náhrady škody do konce účetního období, odhadne částku náhrady účetní jednotka a zaúčtuje na MD 388 - Dohadné účty aktivní a na D 648 nebo 688
• došlé vyúčtování v dalším účetním období se zaúčtuje na MD 378 - Jiné pohledávky a na D 388 - Dohadné účty aktivní a o případný rozdíl se upraví částka výnosů
Materiál přijatý jako dar
• přijetí materiálu je možné na základě darovací smlouvy,
• k ocenění se použije reprodukční pořizovací cena stanovená odborným posudkem soudního znalce
• příjemka se zaúčtuje na MD 112 - MNS a na D 413 - Ostatní kapitálové fondy(vlastní pasiva)
• příjemce daru většinou hradí darovací daň, jejíž předpis se účtuje na MD 538 - Ostatní daně a poplatky a na D 345 - Ostatní daně a poplatky


ÚČTOVÁNÍ MAT. - ZPŮSOB B
• účetní jednotky si mohou zvolit mezi způsobem A a B a vybraný způsob musí být určen ve vnitřní účetní směrnici
• pro způsob B je typické, že v průběhu účetního období se nepoužívají účty 111 - Pořízení materiálu a 112 - MNS
• všechny výdaje při pořízení materiálu včetně vnitropodnikové přepravy se účtují přímo do nákladů na účet 501 Spotřeba materiálu


Způsob A Způsob B
======================================
DOFA 111/- 501/-
343/- 343/-
-/321 -/321
Příjemka 112/111 Neúčtuje se
Výdejka sp. mat 501/112 Neúčtuje se
Výdejka prod. mat 542/112 542/501
------------------
účetní uzávěrka
PZ Neúčtuje se 501/112
KZ Neúčtuje se 112/501
+ inventarizační rozdíly

• Účet 112 MNS se při otevírání účtů otevře obvyklým způsobem - na MD 112 MNS a na D 701 - PÚR
• při účetní uzávěrce se celá počáteční zásoba převede do spotřeby na MD 501 - Spotřeba materiálu a na D 112 MNS
• při účetní uzávěrce se počáteční zásoba převede do spotřeby na MD 501 - Spotřeba materiálu a na D 112
• Konečný stav zásob podle skladové evidence se zaúčtuje na MD 112 MNS a na D 501 - Spotřeba materiálu, následně se zaúčtují případné inventarizační rozdíly