4. Vymezení účetní jednotky:
- povinnost vést účetnictví platí pro:
1) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky (česká právnická osoba)
2) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů
3) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
4) fyzické osoby, které:
a) jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
b) jsou podnikateli a jejich obrat podle zákona o DPH, včetně plnění osvobozených od DPH přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku; do obratu se nezapočítávají příjmy z činnosti, která vykazuje všechny znaky podnikání, kromě toho znaku, že je prováděna podnikatelem,
c) vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
d) jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity (podle obč. zákoníku) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou, která povinně vede účetnictví dle zákona o úče
e) vedou účetnictví podle zvláštního právního předpisu
Podvojné účetnictví
Podvojné účetnictví:
- organizováno jako:
A) jednookruhové: finanční a vnitropodnikové účetnictví spojeno v jeden účetní systém
B) dvouokruhové: finanční a vnitropodnikové účetnictví jsou dva samostatné subsystémy účetnictví
- rozeznáváme:
A) finanční účetnictví:
- zaměřuje se na:
- sledování majetku a závazků,
- sledování kapitálu,
- sledování činnosti úče jednotky jako celku, jeho styku s okolím
- zjišťování hospodářského výsledku (HV)
- zjišťování informací vyjadřující vztahy podniku k vnějšímu okolí, které mají finanční povahu
- organizováno jako:
A) jednookruhové: finanční a vnitropodnikové účetnictví spojeno v jeden účetní systém
B) dvouokruhové: finanční a vnitropodnikové účetnictví jsou dva samostatné subsystémy účetnictví
- rozeznáváme:
A) finanční účetnictví:
- zaměřuje se na:
- sledování majetku a závazků,
- sledování kapitálu,
- sledování činnosti úče jednotky jako celku, jeho styku s okolím
- zjišťování hospodářského výsledku (HV)
- zjišťování informací vyjadřující vztahy podniku k vnějšímu okolí, které mají finanční povahu
B) Manažerské účetnictví:
B) manažerské účetnictví:
- poskytuje info:
- o průběhu hosp. činností uvnitř účetní jednotky
- o některých složkách majetku
- pro podnikatelskou politiku (marketing, polit. odbytovou, zásobovací, výrobní, finanční, úvěrovou)
- zahrnuje:
a) vnitropodnikové účetnictví
- předmětem: evidence skutečného průběhu hosp. činností uvnitř podniku
- poskytuje info pro rozhodování a kontrolu uvnitř úče jednotky
- jeho vedení je na vůli úče jednotky – není regulováno orgány
b) kalkulaci
- vyčíslení vlastních nákladů na jednotku jednotlivých výkonů
- poskytuje podklady pro plánování v podniku, tvorbu a kontrolu cen, hodnocení hospodárnosti
- dělení:
ba) předběžná:
- sestavuje se před zahájením výroby,
- stanoví předběžné náklady na jednici výkonu
- podkladem: technickohospodářské normy, rozpočty režijních nákladů
bb) výsledná:
- sestavuje se po provedení výkonu
c) rozpočetnictví
- podrobně rozpracovány úkoly týkající se hospodaření (náklady, výnosy) jednotlivých vnitropodnikových
útvarů
- slouží k zajišťování plánovaných úkolů, poskytuje info pro sestavení předběžních kalkulací
d) operativní evidenci
- sleduje některé úseky hosp. činnosti podniku
- zaměřuje se na záznam jednotlivých hosp. jevů, který se uskutečňuje po jejich vzniku
- patří sem: záznamy o docházce pracovníků, o příjmu a výdeji materiálu ve skladu,..
e) vnitropodnikovou statistiku
- shromažďuje a zpracovává info o hromadných stejnorodých jevech, zjišťuje jejich vzáj. souvislosti,
vývoj a příčiny změn
- poskytuje info:
- o průběhu hosp. činností uvnitř účetní jednotky
- o některých složkách majetku
- pro podnikatelskou politiku (marketing, polit. odbytovou, zásobovací, výrobní, finanční, úvěrovou)
- zahrnuje:
a) vnitropodnikové účetnictví
- předmětem: evidence skutečného průběhu hosp. činností uvnitř podniku
- poskytuje info pro rozhodování a kontrolu uvnitř úče jednotky
- jeho vedení je na vůli úče jednotky – není regulováno orgány
b) kalkulaci
- vyčíslení vlastních nákladů na jednotku jednotlivých výkonů
- poskytuje podklady pro plánování v podniku, tvorbu a kontrolu cen, hodnocení hospodárnosti
- dělení:
ba) předběžná:
- sestavuje se před zahájením výroby,
- stanoví předběžné náklady na jednici výkonu
- podkladem: technickohospodářské normy, rozpočty režijních nákladů
bb) výsledná:
- sestavuje se po provedení výkonu
c) rozpočetnictví
- podrobně rozpracovány úkoly týkající se hospodaření (náklady, výnosy) jednotlivých vnitropodnikových
útvarů
- slouží k zajišťování plánovaných úkolů, poskytuje info pro sestavení předběžních kalkulací
d) operativní evidenci
- sleduje některé úseky hosp. činnosti podniku
- zaměřuje se na záznam jednotlivých hosp. jevů, který se uskutečňuje po jejich vzniku
- patří sem: záznamy o docházce pracovníků, o příjmu a výdeji materiálu ve skladu,..
e) vnitropodnikovou statistiku
- shromažďuje a zpracovává info o hromadných stejnorodých jevech, zjišťuje jejich vzáj. souvislosti,
vývoj a příčiny změn
3. České účetní standardy
3. české účetní standardy
- vydává je Ministerstvo financí
- mají zajistit soulad při používání účetních metod účetními jednotkami
- obsahují popis účetních metod nebo postupy účtování
- obsah nesmí být v rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví
- existuje 23 standardů
4. ostatní právní předpisy nepřímo ovlivňující účetnictví
A) obchodní zákoník:
- upravuje oblasti účetnictví např. zveřejňování účetní závěrky
- Hlava IV – tvoří ucelenou část věnovanou účetnictví podnikatelů
- upravuje:
a) účetnictví podnikatelů:
- stanoví obchodním společnostem a družstvům povinnost ověření účetní závěrky a výroční
zprávy auditorem, ale jen těm, které splňují kritéria stanovená zákonem o úče
b) povinnost podnikatelům připravit a poskytnout auditorovi všechny úče záznamy a vysvětlení k
ověřování
c) povinnost uložení účetních a dalších listin do obchodního rejstříku
- tj. účetní závěrku, zprávu auditora, výroční zprávu,..
d) otevírání a uzavírání účetních knih, sestavování zahajovacích rozvah a úče závěrek
- povinnost sestavení: konečné (mimořádné), mezitímní úče závěrky nebo zahajovací rozvahy
e) ostatní
- např. vlastní kapitál a jeho pohyb, přeměna společností, závazkové právo,..
B) zákon o daních z příjmů:
- ustanovení § 23 odst. 2 a 4 – stanovuje způsob zjištění základu daně u poplatníků daně účtujících
v podvojném úče → zjišťuje se z hospodářského výsledku, který se zvyšuje nebo snižuje o
položky vymezené tímto zákonem
- třeba brát v úvahu výklady Ministerstva financí k jednotlivým ustanovením zákona = Pokyny řady
D ve Finančním zpravodaji
3. Organizace účetnictví:
- do konce 2003: hlavní účetní soustavy: jednoduché X podvojné účetnictví
- od roku 2004: jednoduché účetnictví zrušeno – podnikatelé vedou daňovou evidenci
Daňová evidence:
- tj. přehled o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a přehled majetku a
závazcích)
- vydává je Ministerstvo financí
- mají zajistit soulad při používání účetních metod účetními jednotkami
- obsahují popis účetních metod nebo postupy účtování
- obsah nesmí být v rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví
- existuje 23 standardů
4. ostatní právní předpisy nepřímo ovlivňující účetnictví
A) obchodní zákoník:
- upravuje oblasti účetnictví např. zveřejňování účetní závěrky
- Hlava IV – tvoří ucelenou část věnovanou účetnictví podnikatelů
- upravuje:
a) účetnictví podnikatelů:
- stanoví obchodním společnostem a družstvům povinnost ověření účetní závěrky a výroční
zprávy auditorem, ale jen těm, které splňují kritéria stanovená zákonem o úče
b) povinnost podnikatelům připravit a poskytnout auditorovi všechny úče záznamy a vysvětlení k
ověřování
c) povinnost uložení účetních a dalších listin do obchodního rejstříku
- tj. účetní závěrku, zprávu auditora, výroční zprávu,..
d) otevírání a uzavírání účetních knih, sestavování zahajovacích rozvah a úče závěrek
- povinnost sestavení: konečné (mimořádné), mezitímní úče závěrky nebo zahajovací rozvahy
e) ostatní
- např. vlastní kapitál a jeho pohyb, přeměna společností, závazkové právo,..
B) zákon o daních z příjmů:
- ustanovení § 23 odst. 2 a 4 – stanovuje způsob zjištění základu daně u poplatníků daně účtujících
v podvojném úče → zjišťuje se z hospodářského výsledku, který se zvyšuje nebo snižuje o
položky vymezené tímto zákonem
- třeba brát v úvahu výklady Ministerstva financí k jednotlivým ustanovením zákona = Pokyny řady
D ve Finančním zpravodaji
3. Organizace účetnictví:
- do konce 2003: hlavní účetní soustavy: jednoduché X podvojné účetnictví
- od roku 2004: jednoduché účetnictví zrušeno – podnikatelé vedou daňovou evidenci
Daňová evidence:
- tj. přehled o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a přehled majetku a
závazcích)
Legislativní úprava účetnictví
. Legislativní úprava účetnictví:
- právní předpisy upravující účetnictví:
1. zákon o účetnictví – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví:
- obsah zákona:
a) definuje účetní jednotky
b) definuje předmět účetnictví a účetní období
c) stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a při používání účetních metod, vč. pokut při
nedodržení povinnosti
d) definuje účetní knihy, účetní doklady, směrnou účtovou osnovu a rozvrh, archivaci účetních
záznamů, inventarizace
e) definuje účetní závěrku a povinnosti auditu účetní závěrky
f) stanoví pravidla pro oceňování
g) upravuje způsob vydávání další účetní metodiky
2. prováděcí vyhláška pro podnikatele – vyhláška Ministerstva financí č. 500/200 Sb.
- upravuje:
a) rozsah a jednotlivé části individuální a konsolidované účetní závěrky pro podnikatele
b) obsahové vymezení položek individuálních účetních závěrek a formát jednotlivých účetních
výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát)
c) uspořádání a označování položek individuální a konsolidované účetní závěrky
d) směrnou účtovou osnovu
e) účetní metody a jejich použití vč. konsolidačních metod
- právní předpisy upravující účetnictví:
1. zákon o účetnictví – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví:
- obsah zákona:
a) definuje účetní jednotky
b) definuje předmět účetnictví a účetní období
c) stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a při používání účetních metod, vč. pokut při
nedodržení povinnosti
d) definuje účetní knihy, účetní doklady, směrnou účtovou osnovu a rozvrh, archivaci účetních
záznamů, inventarizace
e) definuje účetní závěrku a povinnosti auditu účetní závěrky
f) stanoví pravidla pro oceňování
g) upravuje způsob vydávání další účetní metodiky
2. prováděcí vyhláška pro podnikatele – vyhláška Ministerstva financí č. 500/200 Sb.
- upravuje:
a) rozsah a jednotlivé části individuální a konsolidované účetní závěrky pro podnikatele
b) obsahové vymezení položek individuálních účetních závěrek a formát jednotlivých účetních
výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát)
c) uspořádání a označování položek individuální a konsolidované účetní závěrky
d) směrnou účtovou osnovu
e) účetní metody a jejich použití vč. konsolidačních metod
Podstata, význam a funkce účetnictví
. Podstata, význam a funkce účetnictví
1.Předmět účetnictví § 2 zákona o úče
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Úkolem účetnictví:
a) poskytovat informace, které jsou potřebné pro podnikání a ekonomické rozhodování akcionářů,
věřitelů, manažerů,..
b) číselné zachycení hospodářského dění (jevy) →
Hospodářské jevy:
- zaznamenávají se úplně, nepřetržitě a soustavně
- nezachycují se hospodářské jevy, které nepředstavují stav a pohyb majetkových složek a
závazků (např. uzavírání a kontrola obchodních smluv)
- jejich evidence se vede z časového hlediska tj. za určité časové období
- zachycují se na základě písemného záznamu v účetním dokladu a pak se zpracovávají
v souhrnné ukazatele = zásada účetnictví
- evidují se v peněžních jednotkách (někdy i v měrných)
Funkce účetnictví:
a) dokumentační a informační:
- účetnictví obsahuje záznamy o hosp. jevech v hodnotovém (i množstevním) vyjádření
- poskytuje podklady pro vyměření daní, informuje o dění v podniku
b) dispoziční:
- poskytuje podklady, které jsou potřebné k řízení podnikatelské činnosti
c) kontrolní:
- záznamy v úče umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření
1.Předmět účetnictví § 2 zákona o úče
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Úkolem účetnictví:
a) poskytovat informace, které jsou potřebné pro podnikání a ekonomické rozhodování akcionářů,
věřitelů, manažerů,..
b) číselné zachycení hospodářského dění (jevy) →
Hospodářské jevy:
- zaznamenávají se úplně, nepřetržitě a soustavně
- nezachycují se hospodářské jevy, které nepředstavují stav a pohyb majetkových složek a
závazků (např. uzavírání a kontrola obchodních smluv)
- jejich evidence se vede z časového hlediska tj. za určité časové období
- zachycují se na základě písemného záznamu v účetním dokladu a pak se zpracovávají
v souhrnné ukazatele = zásada účetnictví
- evidují se v peněžních jednotkách (někdy i v měrných)
Funkce účetnictví:
a) dokumentační a informační:
- účetnictví obsahuje záznamy o hosp. jevech v hodnotovém (i množstevním) vyjádření
- poskytuje podklady pro vyměření daní, informuje o dění v podniku
b) dispoziční:
- poskytuje podklady, které jsou potřebné k řízení podnikatelské činnosti
c) kontrolní:
- záznamy v úče umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření
Bankovní praxe rozlišuje
Bankovní praxe rozlišuje:
• obyčejný šek
• vlastní šek (bankovní šek)
Obyčejný šek vystavuje majitel bankovního konta, bankovní šek si banka vystavuje sama
Zajištění proti zneužití:
1. Přeškrtnutí šeku dvěma rovnoběžnými čarami na líci tzv. křižování šeku - příslušná banka smí částku uvedenou na šeku vyplatit jen jiné bance nebo vlastnímu zákazníkovi, což znamená, že vyplácející banka příjemce peněz zná.
2. Uvedení na přední straně šeku záznam „pouze k zúčtování“ nebo „pouze k dobropisu“. Dva rovnoběžné příčné škrty nejsou nutné. Částka uvedená na šeku nesmí být vyplacena hotově nýbrž pouze připsána k dobru na konto.
• obyčejný šek
• vlastní šek (bankovní šek)
Obyčejný šek vystavuje majitel bankovního konta, bankovní šek si banka vystavuje sama
Zajištění proti zneužití:
1. Přeškrtnutí šeku dvěma rovnoběžnými čarami na líci tzv. křižování šeku - příslušná banka smí částku uvedenou na šeku vyplatit jen jiné bance nebo vlastnímu zákazníkovi, což znamená, že vyplácející banka příjemce peněz zná.
2. Uvedení na přední straně šeku záznam „pouze k zúčtování“ nebo „pouze k dobropisu“. Dva rovnoběžné příčné škrty nejsou nutné. Částka uvedená na šeku nesmí být vyplacena hotově nýbrž pouze připsána k dobru na konto.
Nákup cenin
Nákup cenin:
• v hotovosti 213/211
• na fakturu (DFA) 213/321
Výdej cenin do spotřeby:
Do nákladů se účtují podle druhu:
a) poukázky na pohonné hmoty 501/213
b) pošt. známky, tel. karty, stravenky 518/213
c) kolky 538/213
Ceniny se oceňují v nominální ceně. AE se vede podle jednotlivých druhů cenin a popř. podle hmotně odpovědných osob. Inventarizační rozdíly se účtují obdobně jako u pokladny.
Doklady:
Poštovní poukázky:
Poukázka A - slouží k posílání peněz v hotovosti na účet podniku
Poukázka B - slouží k posílání peněz v hotovosti od účetní jednotky jednotlivým osobám
Poukázka C - slouží k posílání peněz v hotovosti mezi občany
Poukázka D - slouží k telegrafickému posílání peněz
Poukázka E - slouží k mezinárodním platbám
Šek:
Šeky jsou používány při výběru hotových peněz z BÚ na výplatu mezd a na drobná hotovostní vydání, u sporožirových účtů občanů u některých druhů spotřebních půjček, při výběru úsporného vkladu a žádosti občana o vystavení bankovního šeku ve prospěch oprávněného příjemce.
Podstatné náležitosti šeku stanoví směnečný a šekový zákon.
Komitent, který má u banky otevřený BÚ, může banku požádat o vydání šekové knížky a vystavováním soukromých šeků hradit své závazky věřitelům.
Při vystavování šeku vystupují 3 osoby:
Výstavce šeku (vlastník účtu) přikazuje šekovníkovi (peněžnímu ústavu, u kterého je účet veden) proplatit osobě na šeku uvedené nebo doručiteli šekovou částku.
Výhoda placení šekem spočívá v tom, že dlužník předává šek věřiteli ihned při dodání zboží nebo provedení služby.
Šek je splatný při předložení. Splatnost šeku v tuzemském styku je do 8 dnů od data vystavení.
• v hotovosti 213/211
• na fakturu (DFA) 213/321
Výdej cenin do spotřeby:
Do nákladů se účtují podle druhu:
a) poukázky na pohonné hmoty 501/213
b) pošt. známky, tel. karty, stravenky 518/213
c) kolky 538/213
Ceniny se oceňují v nominální ceně. AE se vede podle jednotlivých druhů cenin a popř. podle hmotně odpovědných osob. Inventarizační rozdíly se účtují obdobně jako u pokladny.
Doklady:
Poštovní poukázky:
Poukázka A - slouží k posílání peněz v hotovosti na účet podniku
Poukázka B - slouží k posílání peněz v hotovosti od účetní jednotky jednotlivým osobám
Poukázka C - slouží k posílání peněz v hotovosti mezi občany
Poukázka D - slouží k telegrafickému posílání peněz
Poukázka E - slouží k mezinárodním platbám
Šek:
Šeky jsou používány při výběru hotových peněz z BÚ na výplatu mezd a na drobná hotovostní vydání, u sporožirových účtů občanů u některých druhů spotřebních půjček, při výběru úsporného vkladu a žádosti občana o vystavení bankovního šeku ve prospěch oprávněného příjemce.
Podstatné náležitosti šeku stanoví směnečný a šekový zákon.
Komitent, který má u banky otevřený BÚ, může banku požádat o vydání šekové knížky a vystavováním soukromých šeků hradit své závazky věřitelům.
Při vystavování šeku vystupují 3 osoby:
Výstavce šeku (vlastník účtu) přikazuje šekovníkovi (peněžnímu ústavu, u kterého je účet veden) proplatit osobě na šeku uvedené nebo doručiteli šekovou částku.
Výhoda placení šekem spočívá v tom, že dlužník předává šek věřiteli ihned při dodání zboží nebo provedení služby.
Šek je splatný při předložení. Splatnost šeku v tuzemském styku je do 8 dnů od data vystavení.
Platební styk hotovostní
Platební styk hotovostní
Rozeznáváme dva platební styky:
• platební styk hotovostní
• platební styk bezhotovostní
Rozdíl: V hotovostním platebním styku dochází k přímému styku s penězi (bankovkami), kdežto v bezhotovostním platebním styku dochází pouze k přesunu peněžních prostředků z jednoho účtu na účet druhý.
261- Peníze na cestě:
K překlenutí časového nesouladu mezi účtováním pokladních dokladů (hotovostní platební styk) a výpisů z účtů od peněžních ústavů (bezhotovostní platební styk) slouží účet 261 - peníze na cestě.
Tento účet se používá nejen při hotovostním styku s peněžním ústavem, ale také při převodech mezi dvěma vlastními bankovními účty (např. mezi běžným účtem a účtem úvěrovým), pokud nedošly výpisy z obou účtů současně. Můžeme zde účtovat též směnky na cestě, tj. při odeslání směnky odběratelem dodavateli. Ke dni účetní uzávěrky může být zůstatek aktivní nebo pasivní.
Účtování:
1. PPD - výběr hotovosti z BÚ 211/261
2. VBÚ - vybraná hotovost 261/221
3. VPD - odvod hotovosti na BÚ 261/211
4. VBÚ - přijatá hotovost 221/261
Platební styk hotovostní:
211- Pokladna (A):
Na tomto účtě se eviduje stav a pohyb peněz v hotovosti, šeků přijatých místo hotových peněz a poukázky k zúčtování (poukázky na odběr zboží nebo služeb).
Za peněžní prostředky v pokladně je hmotně odpovědný pokladník (úplná hmotná odpovědnost). Pokladník vede pokladní knihu, do níž účtuje podle VPD (vyhotovován ve 2 stejnopisech) a PPD (v jednom provedení). Pokladní kniha tvoří analytickou evidenci k syntetickému účtu 211 - Pokladna. V AE se musí odděleně sledovat valuty, šeky a poukázky podle jednotlivých měn.
Rozeznáváme dva platební styky:
• platební styk hotovostní
• platební styk bezhotovostní
Rozdíl: V hotovostním platebním styku dochází k přímému styku s penězi (bankovkami), kdežto v bezhotovostním platebním styku dochází pouze k přesunu peněžních prostředků z jednoho účtu na účet druhý.
261- Peníze na cestě:
K překlenutí časového nesouladu mezi účtováním pokladních dokladů (hotovostní platební styk) a výpisů z účtů od peněžních ústavů (bezhotovostní platební styk) slouží účet 261 - peníze na cestě.
Tento účet se používá nejen při hotovostním styku s peněžním ústavem, ale také při převodech mezi dvěma vlastními bankovními účty (např. mezi běžným účtem a účtem úvěrovým), pokud nedošly výpisy z obou účtů současně. Můžeme zde účtovat též směnky na cestě, tj. při odeslání směnky odběratelem dodavateli. Ke dni účetní uzávěrky může být zůstatek aktivní nebo pasivní.
Účtování:
1. PPD - výběr hotovosti z BÚ 211/261
2. VBÚ - vybraná hotovost 261/221
3. VPD - odvod hotovosti na BÚ 261/211
4. VBÚ - přijatá hotovost 221/261
Platební styk hotovostní:
211- Pokladna (A):
Na tomto účtě se eviduje stav a pohyb peněz v hotovosti, šeků přijatých místo hotových peněz a poukázky k zúčtování (poukázky na odběr zboží nebo služeb).
Za peněžní prostředky v pokladně je hmotně odpovědný pokladník (úplná hmotná odpovědnost). Pokladník vede pokladní knihu, do níž účtuje podle VPD (vyhotovován ve 2 stejnopisech) a PPD (v jednom provedení). Pokladní kniha tvoří analytickou evidenci k syntetickému účtu 211 - Pokladna. V AE se musí odděleně sledovat valuty, šeky a poukázky podle jednotlivých měn.
Pokladní skontro
Pokladní skontro:
Provádí se každý den po skončení pokladních hodin, zjišťuje skutečnou hotovost v pokladně (fyzická inventura), tzv. skontro a vyhotovuje se zápis o pokladním skontru. Zjištěná hotovost se porovnává s konečným stavem v pokladní knize (analytická evidence k účtu 211).
Rozdíly:
a) pokladní přebytek = mimořádný výnos 211 / 688 - Ostatní mimořádné výnosy
b) pokladní manko (schodek) = pohledávka za pokladníkem (zaměstnancem - úplná odpovědnost)
335 - Pohledávky za zaměstnanci / 211
• splátka manka - v hotovosti (PPD) 211 /335
• srážkou ze mzdy (ZVL) 331/ 335
• poštovní poukázkou, šekem (VBÚ) 221/335
Stav peněz v pokladně nelze nahradit stvrzenkami nebo úpisy. Peníze svěřené pracovníkům na předem stanovený účel (záloha na služební cestu, na drobný nákup v maloobchodu) a šeky vydané k použití se účtují na účet 335 -Pohledávky za zaměstnanci.
Účtování:
1. VPD - poskytnutí zálohy Kč 500,-- 335/211 Kč 500,--
2. Vyúčtování zálohy: a) záloha.>útrata PPD Kč 50,-- 211/335 Kč 50,--
512/335 Kč 450,--
b) záloha>útrata VPD Kč 50,-- 512/211 Kč 50,--
512/335 Kč 500,--
213 - Ceniny (A):
• poštovní známky
• kolky
• telefonní karty
• platební karty
• stravenky do provozoven veřejného stravování
• poukázky na odběr pohonných hmot
Provádí se každý den po skončení pokladních hodin, zjišťuje skutečnou hotovost v pokladně (fyzická inventura), tzv. skontro a vyhotovuje se zápis o pokladním skontru. Zjištěná hotovost se porovnává s konečným stavem v pokladní knize (analytická evidence k účtu 211).
Rozdíly:
a) pokladní přebytek = mimořádný výnos 211 / 688 - Ostatní mimořádné výnosy
b) pokladní manko (schodek) = pohledávka za pokladníkem (zaměstnancem - úplná odpovědnost)
335 - Pohledávky za zaměstnanci / 211
• splátka manka - v hotovosti (PPD) 211 /335
• srážkou ze mzdy (ZVL) 331/ 335
• poštovní poukázkou, šekem (VBÚ) 221/335
Stav peněz v pokladně nelze nahradit stvrzenkami nebo úpisy. Peníze svěřené pracovníkům na předem stanovený účel (záloha na služební cestu, na drobný nákup v maloobchodu) a šeky vydané k použití se účtují na účet 335 -Pohledávky za zaměstnanci.
Účtování:
1. VPD - poskytnutí zálohy Kč 500,-- 335/211 Kč 500,--
2. Vyúčtování zálohy: a) záloha.>útrata PPD Kč 50,-- 211/335 Kč 50,--
512/335 Kč 450,--
b) záloha>útrata VPD Kč 50,-- 512/211 Kč 50,--
512/335 Kč 500,--
213 - Ceniny (A):
• poštovní známky
• kolky
• telefonní karty
• platební karty
• stravenky do provozoven veřejného stravování
• poukázky na odběr pohonných hmot
6) Stav účtu 431
6) Stav účtu 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení se vyrovná.
a) u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, po schválení návrhu na rozdělení
zisku, příp. na úhradu ztráty příslušným orgánem účetní jednotky:
- v případě zisku - účetními zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 42 -
Fondy ze zisku a převedené HV, popř. ve prospěch účtu 364 - Závazky ke společníkům
při rozdělování zisku či 428 - Nerozdělený zisk minulých let
- v případě ztráty - účetními zápisy na vrub příslušných účtů účtové skupiny 42 - Fondy ze
zisku a převedené HV popř. na vrub účtu 354 - Pohledávky za společníky při úhradě
ztráty. Na vrub účtu 429 - Neuhrazená ztráta minulých let se účtuje, pokud se ztráta převádí
do dalších let.
b) u individuálního podnikatele účetními zápisy ve prospěch příp. na vrub účtu 491 - Účet
individuálního podnikatele
7) Pořadí rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztráty u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, stanový obecně závazný právní předpis, společenská smlouva, stanovy obchodní společnosti nebo družstva, rozhodnutí valné hromady.
Uzavírání účtů
1) Účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy
2) Konečné stavy účtů nákladů a výnosů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát, konečné stavy účtů výnosů se přeúčtují ve prospěch ve prospěch účtu 710. Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát. Výsledný zůstatek účtu 710 se podle povahy přeúčtuje ve prospěch příp. na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný.
3) Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný, konečné stavy pasivních účtů ve prospěch 702. Na vrub účtu 702 se také přeúčtuje zůstatek účtu 710 v případě ztráty, ve prospěch v případě zisk
4) Veřejné obchodní společnosti při uzavíraní účetních knih zúčtují nárok na podíl na hospodářském výsledku společníků na účtech 596 - Převod podílů na hospodářském výsledku společníkům a 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku popř. 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty podle povahy hospodářského výsledku. Dále v. o. s. postupuje podle bodu 1 a 2 s tím ,že účet 710 - Účet zisků a ztrát nebude vykazovat zůstatek.
a) u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, po schválení návrhu na rozdělení
zisku, příp. na úhradu ztráty příslušným orgánem účetní jednotky:
- v případě zisku - účetními zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 42 -
Fondy ze zisku a převedené HV, popř. ve prospěch účtu 364 - Závazky ke společníkům
při rozdělování zisku či 428 - Nerozdělený zisk minulých let
- v případě ztráty - účetními zápisy na vrub příslušných účtů účtové skupiny 42 - Fondy ze
zisku a převedené HV popř. na vrub účtu 354 - Pohledávky za společníky při úhradě
ztráty. Na vrub účtu 429 - Neuhrazená ztráta minulých let se účtuje, pokud se ztráta převádí
do dalších let.
b) u individuálního podnikatele účetními zápisy ve prospěch příp. na vrub účtu 491 - Účet
individuálního podnikatele
7) Pořadí rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztráty u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, stanový obecně závazný právní předpis, společenská smlouva, stanovy obchodní společnosti nebo družstva, rozhodnutí valné hromady.
Uzavírání účtů
1) Účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy
2) Konečné stavy účtů nákladů a výnosů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát, konečné stavy účtů výnosů se přeúčtují ve prospěch ve prospěch účtu 710. Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát. Výsledný zůstatek účtu 710 se podle povahy přeúčtuje ve prospěch příp. na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný.
3) Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný, konečné stavy pasivních účtů ve prospěch 702. Na vrub účtu 702 se také přeúčtuje zůstatek účtu 710 v případě ztráty, ve prospěch v případě zisk
4) Veřejné obchodní společnosti při uzavíraní účetních knih zúčtují nárok na podíl na hospodářském výsledku společníků na účtech 596 - Převod podílů na hospodářském výsledku společníkům a 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku popř. 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty podle povahy hospodářského výsledku. Dále v. o. s. postupuje podle bodu 1 a 2 s tím ,že účet 710 - Účet zisků a ztrát nebude vykazovat zůstatek.
Postup při účetní závěrce
Postup při účetní závěrce
Poznámka: - uzávěrka - týká se jednoho účtu
- závěrka - celého účetnictví
1) Uzavřeme rozvahové účty, tj. vyčíslíme obraty a konečné stavy. Ze všech účtů 5. a 6. třídy
provedeme převod na 710 - Účet zisků a ztrát
získáme tak 2 efekty a) vynulujeme 5. a 6. třídu
b) na účtu 710 - vytvoříme situaci ke zjištění HV před zdaněním
2) Provedeme transformaci hospodářského výsledku (zisku i ztráty)na daňový základ tj. přičteme k
HV všechny daňově neúčinné náklady a odečteme všechny daňově neúčinné výnosy.
3) Z daňového základu stanovíme částku daně z příjmu a poté daň vyúčtujeme dvěma účetními
zápisy a) zápis - povinnost ke státu 59 MD a 341 D
b) zápis - převod daně k rozdělení zisku 710 MD a 59 D
Tím vzniknou dva efekty:
I. na účtu 341 jsme vyúčtovali povinnost k finančnímu úřadu (pohledávka X závazek),
srovnáme ji s případnými zálohami, které jsme už v průběhu roku zaplatili
II. na účtu 710 vytvoříme situaci ke zjištění HV po zdanění
4) Hospodářský výsledek po zdanění převedeme:
- u FO - 702 - konečný účet rozvažný
- 491 - Účet individuálního podnikatele
- u PO - 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
- 702 - Konečný účet rozvažný
Tím dosáhneme dvojí efekt: - vynulujeme 710
- HV po zdanění převádíme do rozvahových účtů a tím získáme
vyrovnanost konečné rozvahy
5) Převod konečných stavů rozvahových účtů na 702
Tím dosáhneme - k vynulování všech rozvahových účtů
- stvoříme a zároveň vynulujeme 702
Poznámka: - uzávěrka - týká se jednoho účtu
- závěrka - celého účetnictví
1) Uzavřeme rozvahové účty, tj. vyčíslíme obraty a konečné stavy. Ze všech účtů 5. a 6. třídy
provedeme převod na 710 - Účet zisků a ztrát
získáme tak 2 efekty a) vynulujeme 5. a 6. třídu
b) na účtu 710 - vytvoříme situaci ke zjištění HV před zdaněním
2) Provedeme transformaci hospodářského výsledku (zisku i ztráty)na daňový základ tj. přičteme k
HV všechny daňově neúčinné náklady a odečteme všechny daňově neúčinné výnosy.
3) Z daňového základu stanovíme částku daně z příjmu a poté daň vyúčtujeme dvěma účetními
zápisy a) zápis - povinnost ke státu 59 MD a 341 D
b) zápis - převod daně k rozdělení zisku 710 MD a 59 D
Tím vzniknou dva efekty:
I. na účtu 341 jsme vyúčtovali povinnost k finančnímu úřadu (pohledávka X závazek),
srovnáme ji s případnými zálohami, které jsme už v průběhu roku zaplatili
II. na účtu 710 vytvoříme situaci ke zjištění HV po zdanění
4) Hospodářský výsledek po zdanění převedeme:
- u FO - 702 - konečný účet rozvažný
- 491 - Účet individuálního podnikatele
- u PO - 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
- 702 - Konečný účet rozvažný
Tím dosáhneme dvojí efekt: - vynulujeme 710
- HV po zdanění převádíme do rozvahových účtů a tím získáme
vyrovnanost konečné rozvahy
5) Převod konečných stavů rozvahových účtů na 702
Tím dosáhneme - k vynulování všech rozvahových účtů
- stvoříme a zároveň vynulujeme 702
3. Hromadná nepravidelná autobusová doprava provozovaná zahraničním provozovatelem
3. Hromadná nepravidelná autobusová doprava provozovaná zahraničním provozovatelem
- při přechodu hranic se musí uvést, kolik kilometrů v naší republice ujedou
- sazba je 0,05 Kč za 1 kilometroosobu
- DPH do Kč 100 se neplatí
Otevírání, uzavírání účtů a účetní závěrka
Při otevírání a uzavíráni účetních knih podle ustanovení zákona postupují účetní jednotky takto:
Otevírání účtů
1) Účty hlavní knihy e otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva, pasiva) vykázané na účtu 702 - Konečný účet rozvažný musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva, pasiva) účtu 701 - Počáteční účet rozvažný.
2) Účetní zápisy na vrub účtu 701 a ve prospěch příslušných nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy ve prospěch účtu 701 a na vrub příslušných nově otevíraných aktivních účtů se zaúčtují jejich počáteční stavy.
3) Zisk popř. ztráta zaúčtovaný ve prospěch popř. na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný se při otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje ve prospěch, příp. na vrub účtu 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na vrub popř. ve prospěch účtu 701 - Počáteční účet rozvažný
4) Po otevření účetních knih, jako případ měsíce ledna se zruší účetní zápisy na účtech 386 - Kurzové rozdíly aktivní a 387 - Kurzové rozdíly pasivní se souvztažným účetním zápisem na těch účtech, na nichž se tyto zápisy vytvořily při uzavírání účetních knih v minulém účetním období.
5) Po otevření účetních knih se zaúčtují v souladu s ustanovením § 8 ods. 3 zákona č. 563/1991 Sb. případné rozdíly změn použitých způsobů oceňování majetku (jako účetní případ měsíce ledna), a to se souvztažným zápisem na vrub mimořádných nákladů, popř. ve prospěch mimořádných výnosů.
- při přechodu hranic se musí uvést, kolik kilometrů v naší republice ujedou
- sazba je 0,05 Kč za 1 kilometroosobu
- DPH do Kč 100 se neplatí
Otevírání, uzavírání účtů a účetní závěrka
Při otevírání a uzavíráni účetních knih podle ustanovení zákona postupují účetní jednotky takto:
Otevírání účtů
1) Účty hlavní knihy e otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva, pasiva) vykázané na účtu 702 - Konečný účet rozvažný musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva, pasiva) účtu 701 - Počáteční účet rozvažný.
2) Účetní zápisy na vrub účtu 701 a ve prospěch příslušných nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy ve prospěch účtu 701 a na vrub příslušných nově otevíraných aktivních účtů se zaúčtují jejich počáteční stavy.
3) Zisk popř. ztráta zaúčtovaný ve prospěch popř. na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný se při otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje ve prospěch, příp. na vrub účtu 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na vrub popř. ve prospěch účtu 701 - Počáteční účet rozvažný
4) Po otevření účetních knih, jako případ měsíce ledna se zruší účetní zápisy na účtech 386 - Kurzové rozdíly aktivní a 387 - Kurzové rozdíly pasivní se souvztažným účetním zápisem na těch účtech, na nichž se tyto zápisy vytvořily při uzavírání účetních knih v minulém účetním období.
5) Po otevření účetních knih se zaúčtují v souladu s ustanovením § 8 ods. 3 zákona č. 563/1991 Sb. případné rozdíly změn použitých způsobů oceňování majetku (jako účetní případ měsíce ledna), a to se souvztažným zápisem na vrub mimořádných nákladů, popř. ve prospěch mimořádných výnosů.
Daňový doklad
Daňový doklad
Faktura
- běžný daňový doklad
- musí mít následující náležitosti - název (daňový doklad)
- identifikační údaje plátce i příjemce
- předmět zdanitelného plnění a jeho rozsah
- cena bez daně, sazba DPH, cena včetně daně
- důležitá 2 data - datum zdanitelného plnění
- datum vystavení dokladů (nesmí předcházet
datumu zdanitelného plnění), musí se vyhotovit
nejpozději do 15 dnů po zdanitelným plnění
Paragon
- dostaneme ho v maloobchodě
- zjednodušený daňový doklad
- nejvíce do Kč 10 000,-- (včetně DPH)
- chybí: cena bez daně, datum zdanitelného plnění, datum vystavení)
Faktura
- běžný daňový doklad
- musí mít následující náležitosti - název (daňový doklad)
- identifikační údaje plátce i příjemce
- předmět zdanitelného plnění a jeho rozsah
- cena bez daně, sazba DPH, cena včetně daně
- důležitá 2 data - datum zdanitelného plnění
- datum vystavení dokladů (nesmí předcházet
datumu zdanitelného plnění), musí se vyhotovit
nejpozději do 15 dnů po zdanitelným plnění
Paragon
- dostaneme ho v maloobchodě
- zjednodušený daňový doklad
- nejvíce do Kč 10 000,-- (včetně DPH)
- chybí: cena bez daně, datum zdanitelného plnění, datum vystavení)
Daňové přiznání
1. daňová povinnost do 2 000 000,--
- daňové přiznání podáváme čtvrtletně do 25 dnů po uplynutí čtvrtletí (i zaplatíme)
2. daňová povinnost od 2 000 000,-- - 10 000 000,--
- daňové přiznání podáváme měsíčně (i zaplatit)
3. daňová povinnost 0 - musíme podat daňové přiznání
4. nadměrný odpočet se vrací do jednoho měsíce po podání daňového přiznání
Opravné daňové přiznání
- pokud jsme udělali v řádném chybu (spletli jsme sazbu)
Dodatečné daňové přiznání
- pokud zjistíme dodatečné skutečnosti
2. Zdanitelné plnění při dovozu a vývozu
- do zahraničí zahrnujeme i svobodné celní sklady, svobodné celní pásmo
- export - je osvobozen
- vývozce si může odečíst DPH na základě Jednotné celní deklarace
- import - plátce je dovozce (když jde plnění do oběhu, nebo je v systému dočasného použití (za každý měsíc použití se počítá 3 % daně))
- den zdanitelného plnění = den vzniku celního dluhu
- DPH se vypočítává s celní hodnoty a ze cla (SD, další přirážky (dovozní přirážka))
- doklad Jednotná celní deklarace (JDC)
- správce - celní úřad
1. daňová povinnost do 2 000 000,--
- daňové přiznání podáváme čtvrtletně do 25 dnů po uplynutí čtvrtletí (i zaplatíme)
2. daňová povinnost od 2 000 000,-- - 10 000 000,--
- daňové přiznání podáváme měsíčně (i zaplatit)
3. daňová povinnost 0 - musíme podat daňové přiznání
4. nadměrný odpočet se vrací do jednoho měsíce po podání daňového přiznání
Opravné daňové přiznání
- pokud jsme udělali v řádném chybu (spletli jsme sazbu)
Dodatečné daňové přiznání
- pokud zjistíme dodatečné skutečnosti
2. Zdanitelné plnění při dovozu a vývozu
- do zahraničí zahrnujeme i svobodné celní sklady, svobodné celní pásmo
- export - je osvobozen
- vývozce si může odečíst DPH na základě Jednotné celní deklarace
- import - plátce je dovozce (když jde plnění do oběhu, nebo je v systému dočasného použití (za každý měsíc použití se počítá 3 % daně))
- den zdanitelného plnění = den vzniku celního dluhu
- DPH se vypočítává s celní hodnoty a ze cla (SD, další přirážky (dovozní přirážka))
- doklad Jednotná celní deklarace (JDC)
- správce - celní úřad
Místo zdanitelného plnění
Místo zdanitelného plnění
- místo, kde se zdanitelné plnění uskutečňuje
- u zboží - obvykle tam, odkud se začne zboží dopravovat
- místo, kde dojde k montáži či instalaci
- místo, kde zboží leží
- u služeb - sídlo firmy, která službu poskytuje
- dopravní firmy - místo, kde doprava začíná
- místo, kde se služby poskytují
- převod a využití práv - sídlo poskytovatele práv, nebo vlastníka
- kulturní, umělecká práva - místo, kde se práva využívají
- převod nemovitostí - místo nemovitosti
Dani podléhá: - splátky
- opakované platby (sběrná faktura)
- vlastní využití své produkce
- výdaje na reprezentaci
- dodávka k osobám, který mají zvláštní vztah k plátci
Dani nepodléhá - zálohy
Základ daně
1. cena bez DPH (obvyklá cena)
2. cena bez DPH + spotřební daň
3. cena bez DPH + clo + spotřební daň
- místo, kde se zdanitelné plnění uskutečňuje
- u zboží - obvykle tam, odkud se začne zboží dopravovat
- místo, kde dojde k montáži či instalaci
- místo, kde zboží leží
- u služeb - sídlo firmy, která službu poskytuje
- dopravní firmy - místo, kde doprava začíná
- místo, kde se služby poskytují
- převod a využití práv - sídlo poskytovatele práv, nebo vlastníka
- kulturní, umělecká práva - místo, kde se práva využívají
- převod nemovitostí - místo nemovitosti
Dani podléhá: - splátky
- opakované platby (sběrná faktura)
- vlastní využití své produkce
- výdaje na reprezentaci
- dodávka k osobám, který mají zvláštní vztah k plátci
Dani nepodléhá - zálohy
Základ daně
1. cena bez DPH (obvyklá cena)
2. cena bez DPH + spotřební daň
3. cena bez DPH + clo + spotřební daň
Oprava základu daně
Oprava základu daně
- odběratel vrátí zboží
- dodatečně se mění cena zboží
- vyhotovuje se daňový dobropis a daňový vrubopis
- dodatečná změna - samostatné zdanitelné plnění
Sazby daně
- najdeme je v celním sazebníku
- standardní úroveň 22% (na zboží - vyjímky jsou uvedeny v příloze 1 nebo v Harmonizovaný systém např. základní potraviny)
- snížená úroveň 5 % (pro služby, vyjímky jsou uvedeny v příloze 2 zákona o DPH nebo ve Standardní klasifikaci produkce (ubytovací služby, spojené se stravováním)
Osvobozeno od daně - zdravotnické služby
- poštovní služby
- pojišťovny
- rozhlasové a televizní vysílání
- školství, služby při výchově a vzdělání
- banky, spořitelny
- sociální péče
- vývoz
- převod staveb po 2 letech od kolaudace (do 2 let dani podléhá)
Den uskutečněného zdanitelného plnění
- je den dodání zboží podle kupní smlouvy (na fa je den zdanitelného plnění), nebo den zaplacení
dodávky, jestliže nastal dříve
- odběratel vrátí zboží
- dodatečně se mění cena zboží
- vyhotovuje se daňový dobropis a daňový vrubopis
- dodatečná změna - samostatné zdanitelné plnění
Sazby daně
- najdeme je v celním sazebníku
- standardní úroveň 22% (na zboží - vyjímky jsou uvedeny v příloze 1 nebo v Harmonizovaný systém např. základní potraviny)
- snížená úroveň 5 % (pro služby, vyjímky jsou uvedeny v příloze 2 zákona o DPH nebo ve Standardní klasifikaci produkce (ubytovací služby, spojené se stravováním)
Osvobozeno od daně - zdravotnické služby
- poštovní služby
- pojišťovny
- rozhlasové a televizní vysílání
- školství, služby při výchově a vzdělání
- banky, spořitelny
- sociální péče
- vývoz
- převod staveb po 2 letech od kolaudace (do 2 let dani podléhá)
Den uskutečněného zdanitelného plnění
- je den dodání zboží podle kupní smlouvy (na fa je den zdanitelného plnění), nebo den zaplacení
dodávky, jestliže nastal dříve
3. Situace ve firmách
3. situace ve firmách
1) Základní situace - všechny výstupy jsou zatíženy DPH, poté uplatníme odpočet ze všech vstupů
2) Subjekty, které v nezměněné podobě prodávají to, co nakoupili viz. § 18 Zákona o DPH
obchodník může sečíst všechny tržby za měsíc odděleně v sazbě 5 % a 22 % na bázi procentního počtu vypočte daň tj- vstupní daň nezjistí jako součet za jednotlivé prodeje
3) Pokud firma vedle zdanitelných plnění, poskytuje i plnění od daně osvobozená (ne vývoz), použijeme k výpočtu daně na vstupu tzv. koeficient odpočtu daně na vstupu (§ 20). Tito plátci mohou z daně na vstupu odpočíst jen takový procentní podíl, který odpovídá procentnímu podílu zdaněných vstupů zbytek vstupní daně bude znamenat jakoby byl neplátce - tj. tuto neodpočenou daň zahrne a) do PC (u nákupu IM, materiálu...)
b) do nákladů (koupí - li služby)
K = cen osvobozených od DPH (na 4 desetiná místa)
všech plateb
K 0,05 - plátce nemá nárok na odpočet (100 % neplátce)
0,05 K 0,95 poměrný odpočet, podle koeficientu
K 0,95 - odečteme vše (100 % plátce)
1) Základní situace - všechny výstupy jsou zatíženy DPH, poté uplatníme odpočet ze všech vstupů
2) Subjekty, které v nezměněné podobě prodávají to, co nakoupili viz. § 18 Zákona o DPH
obchodník může sečíst všechny tržby za měsíc odděleně v sazbě 5 % a 22 % na bázi procentního počtu vypočte daň tj- vstupní daň nezjistí jako součet za jednotlivé prodeje
3) Pokud firma vedle zdanitelných plnění, poskytuje i plnění od daně osvobozená (ne vývoz), použijeme k výpočtu daně na vstupu tzv. koeficient odpočtu daně na vstupu (§ 20). Tito plátci mohou z daně na vstupu odpočíst jen takový procentní podíl, který odpovídá procentnímu podílu zdaněných vstupů zbytek vstupní daně bude znamenat jakoby byl neplátce - tj. tuto neodpočenou daň zahrne a) do PC (u nákupu IM, materiálu...)
b) do nákladů (koupí - li služby)
K = cen osvobozených od DPH (na 4 desetiná místa)
všech plateb
K 0,05 - plátce nemá nárok na odpočet (100 % neplátce)
0,05 K 0,95 poměrný odpočet, podle koeficientu
K 0,95 - odečteme vše (100 % plátce)
Rozpis rozvahy do účtu
Rozpis rozvahy do účtu
abychom nemuseli po každém účetním případě dělat novou rozvahu rozepisuje se počáteční rozvaha do účtů a na těchto účtech se účtují další případy
na konci účetního období se účty uzavřou a konečné stavy se převedou do konečné rozvahy
účet může mít formu tabulky nebo T
DPH
DPH je nepřímá daň (je obsažena v ceně), která daní se pouze přidaná hodnota - hodnota přidaná zpracováním (zisk). V podvojném účetnictví evidujeme DPH na účtu 343 - DPH
Zdanitelné plnění ;
PŘEDMĚT DANĚ DAŇ ODVÁDÍ SPRÁVCE DANĚ
1. Zdanitelné plnění v tuzemsku
- dodané zboží (zbožím nejsou peníze, lidské orgány, krev)
- prodej nemovitostí (nepodléhá převod pozemku)
- převod a využití prům. práv
podnikatelský subjekt
(plátce daně)
FÚ
2. Dovoz zboží a služeb z ciziny dovozce celní úřad
3. Příležitostní autobusová doprava v tuzemsku prováděná zahraničním
provozovatelem
provozovatel
celní úřad
abychom nemuseli po každém účetním případě dělat novou rozvahu rozepisuje se počáteční rozvaha do účtů a na těchto účtech se účtují další případy
na konci účetního období se účty uzavřou a konečné stavy se převedou do konečné rozvahy
účet může mít formu tabulky nebo T
DPH
DPH je nepřímá daň (je obsažena v ceně), která daní se pouze přidaná hodnota - hodnota přidaná zpracováním (zisk). V podvojném účetnictví evidujeme DPH na účtu 343 - DPH
Zdanitelné plnění ;
PŘEDMĚT DANĚ DAŇ ODVÁDÍ SPRÁVCE DANĚ
1. Zdanitelné plnění v tuzemsku
- dodané zboží (zbožím nejsou peníze, lidské orgány, krev)
- prodej nemovitostí (nepodléhá převod pozemku)
- převod a využití prům. práv
podnikatelský subjekt
(plátce daně)
FÚ
2. Dovoz zboží a služeb z ciziny dovozce celní úřad
3. Příležitostní autobusová doprava v tuzemsku prováděná zahraničním
provozovatelem
provozovatel
celní úřad
1. Zdanitelné plnění v tuzemsku
1. Zdanitelné plnění v tuzemsku
Plátce daně
- je fyzická nebo právnická osoba podléhající DPH
- ze zákona (povinně) - obrat za poslední 3 po sobě jdoucí měsíce je větší než Kč 750 000,--, nebo
za rok je obrat větší než Kč 3 000 000,--, členové sdružení (bez právní
subjektivity), pokud je někdo ze sdružení plátcem, anebo dosáhli po 3 po sobě
jdoucích měsících zisk větší než 750 000,-- a to sdružení i jednotlivý sdružitelé
- dobrovolně - aby zvýšil svou obchodní působnost
- je registrovaná na FÚ a je povinna platit daň ze svého zdanitelného plnění
Povinný plátce se registruje do 20. dne následujícího měsíce a plátcem se stává od 1.dne následujícího měsíce po registraci.
Zrušení registrace
- nejdříve rok po registraci, jestliže nemá obrat 750 000,--Kč za poslední 3 měsíce a současně nemá roční obrat větší 3 000 000,--Kč
Práva a povinnosti plátců
a) práva - možnost odpočtu daně na vstupu pohledávka za státem DPH, které jsme zaplatili nám stát vrátí
b) povinnosti - a) povinnost uvalit DPH na svoje výstupy kromě výstupu podle zákona od DPH
osvobozených a kromě vývozu
b) povinnost jednou za měsíc či kvartál podat daňové přiznání k DPH
daňová povinnost - výstup > vstup podnik platí DPH
nadměrný odpočet - vstup > výstupu pohledávka vůči FÚ
Daň na vstupu
- daň, kterou plátce daně v rámci podnikání zaplatí jinému plátci v ceně přijatých zdanitelných plnění a nebo je to daň vyměřená při dovozu (nemůžeme odečíst u aut, nepodnikatelského plnění, vratných obalů)
Daň na výstupu
- daň, kterou zaplatí někdo nám; přijímáme peníze za námi provedené služby nebo prodané zboží
- při vývozu zboží a služeb se daň neplatí
Plátce daně
- je fyzická nebo právnická osoba podléhající DPH
- ze zákona (povinně) - obrat za poslední 3 po sobě jdoucí měsíce je větší než Kč 750 000,--, nebo
za rok je obrat větší než Kč 3 000 000,--, členové sdružení (bez právní
subjektivity), pokud je někdo ze sdružení plátcem, anebo dosáhli po 3 po sobě
jdoucích měsících zisk větší než 750 000,-- a to sdružení i jednotlivý sdružitelé
- dobrovolně - aby zvýšil svou obchodní působnost
- je registrovaná na FÚ a je povinna platit daň ze svého zdanitelného plnění
Povinný plátce se registruje do 20. dne následujícího měsíce a plátcem se stává od 1.dne následujícího měsíce po registraci.
Zrušení registrace
- nejdříve rok po registraci, jestliže nemá obrat 750 000,--Kč za poslední 3 měsíce a současně nemá roční obrat větší 3 000 000,--Kč
Práva a povinnosti plátců
a) práva - možnost odpočtu daně na vstupu pohledávka za státem DPH, které jsme zaplatili nám stát vrátí
b) povinnosti - a) povinnost uvalit DPH na svoje výstupy kromě výstupu podle zákona od DPH
osvobozených a kromě vývozu
b) povinnost jednou za měsíc či kvartál podat daňové přiznání k DPH
daňová povinnost - výstup > vstup podnik platí DPH
nadměrný odpočet - vstup > výstupu pohledávka vůči FÚ
Daň na vstupu
- daň, kterou plátce daně v rámci podnikání zaplatí jinému plátci v ceně přijatých zdanitelných plnění a nebo je to daň vyměřená při dovozu (nemůžeme odečíst u aut, nepodnikatelského plnění, vratných obalů)
Daň na výstupu
- daň, kterou zaplatí někdo nám; přijímáme peníze za námi provedené služby nebo prodané zboží
- při vývozu zboží a služeb se daň neplatí
Druhy rozvah
Druhy rozvah
a) pravidelná (řádná) – sestavuje se k určitému dnu
b) nepravidelná (mimořádná) – sestavuje se ke dni založení podniku, při likvidaci atd.
Aktiva Rozvaha k……. Pasiva
Peněžní prostředky 150 000,- Vlastní kapitál 80 000,-
Zásoby zboží 420 000,- Zisk-HV 240 000,-
Závazky vůči dodavatelům 250 000,-
Aktiva celkem 570 000,- Pasiva celkem 570 000,-
Změny rozvahových položek
6) jakákoliv hospodářská operace účetní jednotky, která souvisí s pohybem majetku a jeho financování se nám projeví jako změna rozvahových položek, vždy musí být dodržena zásada rozvahové rovnováhy
7) hospodářské operace doložené účetními doklady se nazývají účetními případy
Rozvahové změny
A+ P+
A- P-
A+ A-
P+ P-
a) pravidelná (řádná) – sestavuje se k určitému dnu
b) nepravidelná (mimořádná) – sestavuje se ke dni založení podniku, při likvidaci atd.
Aktiva Rozvaha k……. Pasiva
Peněžní prostředky 150 000,- Vlastní kapitál 80 000,-
Zásoby zboží 420 000,- Zisk-HV 240 000,-
Závazky vůči dodavatelům 250 000,-
Aktiva celkem 570 000,- Pasiva celkem 570 000,-
Změny rozvahových položek
6) jakákoliv hospodářská operace účetní jednotky, která souvisí s pohybem majetku a jeho financování se nám projeví jako změna rozvahových položek, vždy musí být dodržena zásada rozvahové rovnováhy
7) hospodářské operace doložené účetními doklady se nazývají účetními případy
Rozvahové změny
A+ P+
A- P-
A+ A-
P+ P-
Druhy rozvah
Druhy rozvah
podle časového okamžiku podle kterého se sestavuje
a) zahajovací rozvaha = sestavuje se při založení podniku
b) počáteční rozvaha = sestavuje se k počátku období
c) konečná rozvaha = sestavuje se na konci účetního období
počáteční rozvahou se rozumí majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat
konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku na konci hospodářského období
Funkce rozvahy
základní funkcí rozvahy je přehledné uspořádání majetku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování
poskytuje základ pro zhodnocení finanční situace podniku
umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta)
lze vypočítat rozdíl mezi součtem aktiv a pasiv
aktiva a pasiva se musí rovnat = rozvahová rovnováha
podle časového okamžiku podle kterého se sestavuje
a) zahajovací rozvaha = sestavuje se při založení podniku
b) počáteční rozvaha = sestavuje se k počátku období
c) konečná rozvaha = sestavuje se na konci účetního období
počáteční rozvahou se rozumí majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat
konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku na konci hospodářského období
Funkce rozvahy
základní funkcí rozvahy je přehledné uspořádání majetku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování
poskytuje základ pro zhodnocení finanční situace podniku
umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta)
lze vypočítat rozdíl mezi součtem aktiv a pasiv
aktiva a pasiva se musí rovnat = rozvahová rovnováha
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
G) movitý = přenosný, vyšší cena jak 40 000,-
H) nemovitý = pevně spojený se zemí, bez ohledu na cenu, stav
I) jsou to např. stavby, pozemky, umělecká díla, pěstitelské celky
Dlouhodobý nehmotný majetek
– pořizovací cena vyšší jak 60 000,-
– zřizovací výdaje ( notářské poplatky, náklady na služební cesty )
– nehmotné výsledky výzkumu a vývoje ( receptury, technologické postupy, projekty )
– software –musí být ale zakoupen samostatně
– ocenitelná práva – autorská práva, licence, obchodní loga, ochranné známky, patenty, loga )
– drobný nehmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
dlouhodobé cenné papíry a vklady
půjčky poskytované účetní jednotkou na dobu delší jak 1 rok
ostatní cenné papíry ( obligace, dluhopisy, vkladové listy a terminované vklady )
G) movitý = přenosný, vyšší cena jak 40 000,-
H) nemovitý = pevně spojený se zemí, bez ohledu na cenu, stav
I) jsou to např. stavby, pozemky, umělecká díla, pěstitelské celky
Dlouhodobý nehmotný majetek
– pořizovací cena vyšší jak 60 000,-
– zřizovací výdaje ( notářské poplatky, náklady na služební cesty )
– nehmotné výsledky výzkumu a vývoje ( receptury, technologické postupy, projekty )
– software –musí být ale zakoupen samostatně
– ocenitelná práva – autorská práva, licence, obchodní loga, ochranné známky, patenty, loga )
– drobný nehmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
dlouhodobé cenné papíry a vklady
půjčky poskytované účetní jednotkou na dobu delší jak 1 rok
ostatní cenné papíry ( obligace, dluhopisy, vkladové listy a terminované vklady )
Pořízení DM
Pořízení DM
nákup, dar, převedení z osobního vlastnictví do vlastnictví firmy, dědictví, vlastní výrobou, finanční leasing, operativní leasing
Oceňování DM
pořizovací cena(je tvořena cennou pořízení a náklady spojené s pořízením), cena pořízení(čistá prodejní cena bez jiných nákladů), odhadní cena, reprodukční pořizovací cena(u staršího majetku), ve vlastních nákladech
Opotřebení DM
morální
fyzické
Oběžný majetek
3) mění neustále svoji podobu
4) dochází k jeho spotřebě
Zásoby
materiál suroviny, základní materiál, náhradní díly, barvy, laky a obaly
zásoby vlastní výroby polotovar, nedokončená výroba, výrobky, zvířata
zboží nakoupené věci určené k prodeji
Krátkodobý finanční majetek
peníze
hotovost – na účtě
v české měně – cizí měně
ceniny
kolky, stravenky, dálniční známky, telefoní karty
Pohledávky
nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka (odběratele
nákup, dar, převedení z osobního vlastnictví do vlastnictví firmy, dědictví, vlastní výrobou, finanční leasing, operativní leasing
Oceňování DM
pořizovací cena(je tvořena cennou pořízení a náklady spojené s pořízením), cena pořízení(čistá prodejní cena bez jiných nákladů), odhadní cena, reprodukční pořizovací cena(u staršího majetku), ve vlastních nákladech
Opotřebení DM
morální
fyzické
Oběžný majetek
3) mění neustále svoji podobu
4) dochází k jeho spotřebě
Zásoby
materiál suroviny, základní materiál, náhradní díly, barvy, laky a obaly
zásoby vlastní výroby polotovar, nedokončená výroba, výrobky, zvířata
zboží nakoupené věci určené k prodeji
Krátkodobý finanční majetek
peníze
hotovost – na účtě
v české měně – cizí měně
ceniny
kolky, stravenky, dálniční známky, telefoní karty
Pohledávky
nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka (odběratele
Pořízení OM
Pořízení OM
nákupem, vlastnictvím, darem, dědictvím
Způsoby oceňování
pořizovací cena, cena pořízení, nominální cenou, ve vlastních nákladech, odhadní cena
Zdroje financování
1) vlastní zdroje = je tvořen součtem dlouhodobého majetku, peněžních prostředků, cenin, zásob a pohledávek, typickým příkladem vlastního kapitálu jsou vklady podnikatele z osobního majetku do firmy
2) cizí zdroje = patří sem úvěry, závazky vůči dodavatelům, státu, zaměstnancům, účetní jednotka je musí do dané doby vrátit
výhodou cizího kapitálu je, že pokud podnikatel nedisponuje dostatečně velkým kapitále tak si půjčí a je to
nevýhodou je že, se může zadlužit
Rozvaha
Aktiva = majetek podniku uspořádaný podle složení
Pasiva = jsou sto zdroje financování – vlastní nebo cizí
Rozvaha = přehled o aktivech a pasivech podniku, uspořádaných vhodným způsobem, jedná se o formu rozvahy tzv. T – FORMA v levé části se uváděj aktiva a v pravé části se uvádějí pasiva
Rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření!!!!!!!!!!
nákupem, vlastnictvím, darem, dědictvím
Způsoby oceňování
pořizovací cena, cena pořízení, nominální cenou, ve vlastních nákladech, odhadní cena
Zdroje financování
1) vlastní zdroje = je tvořen součtem dlouhodobého majetku, peněžních prostředků, cenin, zásob a pohledávek, typickým příkladem vlastního kapitálu jsou vklady podnikatele z osobního majetku do firmy
2) cizí zdroje = patří sem úvěry, závazky vůči dodavatelům, státu, zaměstnancům, účetní jednotka je musí do dané doby vrátit
výhodou cizího kapitálu je, že pokud podnikatel nedisponuje dostatečně velkým kapitále tak si půjčí a je to
nevýhodou je že, se může zadlužit
Rozvaha
Aktiva = majetek podniku uspořádaný podle složení
Pasiva = jsou sto zdroje financování – vlastní nebo cizí
Rozvaha = přehled o aktivech a pasivech podniku, uspořádaných vhodným způsobem, jedná se o formu rozvahy tzv. T – FORMA v levé části se uváděj aktiva a v pravé části se uvádějí pasiva
Rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření!!!!!!!!!!
Oběh účetních dokladů
Oběh účetních dokladů
1) Přezkoušení správnosti - kontrola účetního dokladu z hlediska formální a věcné
stránky
2) Příprava k zaúčtování - roztřídění dokladů
- očíslování dokladů
- zápis do pomocné evidence (deníky, hl. kniha), pomocné evidence (kniha faktur, pokladní kniha)
3) Zaúčtování (do hlavní knihy a do deníku)
- účetní předpis
4) Úschova dokladů - založení do pořadačů, šanonů
5) Zničení dokladů
Úschova dokladů:
10 let - účetní závěrky, výroční zpráva
05 let - účetní knihy, odpisové plány, účetní doklady
20 let - mzdový list
Opravy účetních dokladů
1) k chybnému účetnímu dokladu vyhotovujeme správný nový účetní doklad (dokladový způsob opravy)
2) chyba se opravuje přímo v původním dokladu (bezdokladový způsob opravy)
1) Přezkoušení správnosti - kontrola účetního dokladu z hlediska formální a věcné
stránky
2) Příprava k zaúčtování - roztřídění dokladů
- očíslování dokladů
- zápis do pomocné evidence (deníky, hl. kniha), pomocné evidence (kniha faktur, pokladní kniha)
3) Zaúčtování (do hlavní knihy a do deníku)
- účetní předpis
4) Úschova dokladů - založení do pořadačů, šanonů
5) Zničení dokladů
Úschova dokladů:
10 let - účetní závěrky, výroční zpráva
05 let - účetní knihy, odpisové plány, účetní doklady
20 let - mzdový list
Opravy účetních dokladů
1) k chybnému účetnímu dokladu vyhotovujeme správný nový účetní doklad (dokladový způsob opravy)
2) chyba se opravuje přímo v původním dokladu (bezdokladový způsob opravy)
Zásady při opravě
Zásady při opravě
- nepřepisovat, nemazat, nepřelepovat, nepřeškrábávat
- chybný údaj se přeškrtne rovnou čarou tak, aby byl čitelný ten původní, nad přeškrtlý se nadepíše správný údaj a doklad označit datem opravy a podpisem (* 1.6.2007 Kotková - oprava)
Majetek podniku
Majetek podniku dělíme na:
a) dlouhodobý majetek
b) oběžný majetek
Dlouhodobý majetek
D) doba používání je delší jak jeden rok
E) pořizovací cena musí být větší jak 40 000,-
F) opotřebovává se odpisy
Do DM patří :
a) dlouhodobý hmotný majetek
b) dlouhodobý nehmotný majetek
c) dlouhodobý finanční majetek
- nepřepisovat, nemazat, nepřelepovat, nepřeškrábávat
- chybný údaj se přeškrtne rovnou čarou tak, aby byl čitelný ten původní, nad přeškrtlý se nadepíše správný údaj a doklad označit datem opravy a podpisem (* 1.6.2007 Kotková - oprava)
Majetek podniku
Majetek podniku dělíme na:
a) dlouhodobý majetek
b) oběžný majetek
Dlouhodobý majetek
D) doba používání je delší jak jeden rok
E) pořizovací cena musí být větší jak 40 000,-
F) opotřebovává se odpisy
Do DM patří :
a) dlouhodobý hmotný majetek
b) dlouhodobý nehmotný majetek
c) dlouhodobý finanční majetek
A) Označení účetního dokladu
A) Označení účetního dokladu
- musí být označeny způsobem zabezpečujícím vazbu mezi jednotlivými doklady a účetní zápisy v účetních knihách
- zákon o účetnictví nestanovuje pravidla pro označování účetních dokladů
- označení: - v jedné číselné řadě = 1,2,3 (vhodné pro malý počet dokladů)
- v několika číselných řadách
B) Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků
- označení účastníků - obchodní jméno a sídlo právnické osoby (dle výpisu z obchodního rejstříku)
- jméno a místo podnikání fyzické osoby (dle
živnostenského listu
- popis obsahu účetního případu: za nákup materiálu, za poskytnutí poradenských služeb
C) Peněžní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
D) Okamžik vyhotovení účetního dokladu
- jedná se o okamžik - datum, kdy je účetní doklad fyzicky vytvořen (opatřen všemi předepsanými náležitostmi)
- může být shodný s okamžikem uskutečnění účetního případu
E) Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s okamžikem vyhotovení účetního dokladu
- jedná se např. o den ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasa pohledávky, zjištění manka či přebytku apod.
- musí být označeny způsobem zabezpečujícím vazbu mezi jednotlivými doklady a účetní zápisy v účetních knihách
- zákon o účetnictví nestanovuje pravidla pro označování účetních dokladů
- označení: - v jedné číselné řadě = 1,2,3 (vhodné pro malý počet dokladů)
- v několika číselných řadách
B) Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků
- označení účastníků - obchodní jméno a sídlo právnické osoby (dle výpisu z obchodního rejstříku)
- jméno a místo podnikání fyzické osoby (dle
živnostenského listu
- popis obsahu účetního případu: za nákup materiálu, za poskytnutí poradenských služeb
C) Peněžní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
D) Okamžik vyhotovení účetního dokladu
- jedná se o okamžik - datum, kdy je účetní doklad fyzicky vytvořen (opatřen všemi předepsanými náležitostmi)
- může být shodný s okamžikem uskutečnění účetního případu
E) Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s okamžikem vyhotovení účetního dokladu
- jedná se např. o den ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasa pohledávky, zjištění manka či přebytku apod.
F) Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zúčtování
F) Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zúčtování
- podpisovým záznamem se rozumí buď vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný záznam v technické formě - obě formy podpisového záznamu jsou rovnocenné
- u vystavení pokladního dokladu - podpis pokladníka
- u vystavené faktury za vykonanou práci - podpis osoby odpovědné za správnost vyúčtování dodávek
Paragon může být účetním dokladem, jestliže se doplní o zbývající náležitosti.
- označení účetního dokladu
- označení vlastní firmy
- podpis osoby, která zaúčtovala tento doklad a podpis osob odpovědných za účetní případ - podpisy
jinak obsahuje:
- popis účetního případu
- označení jednoho účastníka
- peněžní částku
- datum uskutečnění účetního případu
- podpis osoby, která paragon vystavila
Trvalost zápisu účetního dokladu
- údaje musí být zapsány zaručujícím prostředkem, tak aby po celou dobu úschovy v úč. jednotce byly plně čitelné
- doklady, které nemají předepsaný obsah nebo nejsou správně vyplněny, nejsou považovány za průkazné
- podpisovým záznamem se rozumí buď vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný záznam v technické formě - obě formy podpisového záznamu jsou rovnocenné
- u vystavení pokladního dokladu - podpis pokladníka
- u vystavené faktury za vykonanou práci - podpis osoby odpovědné za správnost vyúčtování dodávek
Paragon může být účetním dokladem, jestliže se doplní o zbývající náležitosti.
- označení účetního dokladu
- označení vlastní firmy
- podpis osoby, která zaúčtovala tento doklad a podpis osob odpovědných za účetní případ - podpisy
jinak obsahuje:
- popis účetního případu
- označení jednoho účastníka
- peněžní částku
- datum uskutečnění účetního případu
- podpis osoby, která paragon vystavila
Trvalost zápisu účetního dokladu
- údaje musí být zapsány zaručujícím prostředkem, tak aby po celou dobu úschovy v úč. jednotce byly plně čitelné
- doklady, které nemají předepsaný obsah nebo nejsou správně vyplněny, nejsou považovány za průkazné
Účetní doklady
Účetní doklady
Zákon o účetnictví dává povinnost účtovat na základě účetního dokladu.
Účetní doklad = průkazový účetní záznam, který zachycuje hospodářské jevy (operace) nebo účetní operace.
Druhy účetních dokladů
A) Druhové členění
faktura - vystavená - můžeme doložit dodací list nebo výdejku
- používá ji podnikatel při prodeji
- vyúčtování odběrateli
- přijatá - při nákupu
- používají k bezhotovostnímu platebnímu styku
- vyúčtování od dodavatele
příjmový pokladní doklad - používá se při nákupu v hotovosti
- vyhotovuje se 2x (dvojím způsobem)
výdajový pokladní doklad - používá se při platbách v hotovosti
bankovní výpis - vyhotovuje je banka
- informuje o stavu účtu
vnitřní účetní doklad - slouží při zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku
- příjemka - příjem zásob materiálu, zboží na sklad
- výdejka - výdej zásob materiálu ze skladu do výroby, výdej
zásob ze skladu
- převodka
- výplatní a zúčtovací listina - pro zúčtování mezd zaměstnancům
- odpisy dlouhodobého majetku
Zákon o účetnictví dává povinnost účtovat na základě účetního dokladu.
Účetní doklad = průkazový účetní záznam, který zachycuje hospodářské jevy (operace) nebo účetní operace.
Druhy účetních dokladů
A) Druhové členění
faktura - vystavená - můžeme doložit dodací list nebo výdejku
- používá ji podnikatel při prodeji
- vyúčtování odběrateli
- přijatá - při nákupu
- používají k bezhotovostnímu platebnímu styku
- vyúčtování od dodavatele
příjmový pokladní doklad - používá se při nákupu v hotovosti
- vyhotovuje se 2x (dvojím způsobem)
výdajový pokladní doklad - používá se při platbách v hotovosti
bankovní výpis - vyhotovuje je banka
- informuje o stavu účtu
vnitřní účetní doklad - slouží při zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku
- příjemka - příjem zásob materiálu, zboží na sklad
- výdejka - výdej zásob materiálu ze skladu do výroby, výdej
zásob ze skladu
- převodka
- výplatní a zúčtovací listina - pro zúčtování mezd zaměstnancům
- odpisy dlouhodobého majetku
B) Podle počtu dokumentovaných účetních případů
B) Podle počtu dokumentovaných účetních případů
jednotné - zachycuje jeden účetní případ jeden účetní doklad
- výdajový a příjmový doklad
sběrné - zachycuje stejnorodé hospodářské operace do jednoho dokladu za určité
období maximálně však jen jeden měsíc
– faktura
C) Dle místa vzniku
vnější - externí účetní doklady - mají vztah k okolí podniku
- faktura, bank. výpis, příjmový a výdajový pokladní doklad
vnitřní - interní účetní doklady - mají vztah k účetním případům, které se uskutečnily
pouze uvnitř podniku
- příjemka, výdejka, převodka
- zúčtovací a výplatní listina
Náležitosti účetních dokladů Aby účetní doklady byly průkazním prostředkem o provedených operacích, musí mít podle zákona o účetnictví tyto náležitosti:
jednotné - zachycuje jeden účetní případ jeden účetní doklad
- výdajový a příjmový doklad
sběrné - zachycuje stejnorodé hospodářské operace do jednoho dokladu za určité
období maximálně však jen jeden měsíc
– faktura
C) Dle místa vzniku
vnější - externí účetní doklady - mají vztah k okolí podniku
- faktura, bank. výpis, příjmový a výdajový pokladní doklad
vnitřní - interní účetní doklady - mají vztah k účetním případům, které se uskutečnily
pouze uvnitř podniku
- příjemka, výdejka, převodka
- zúčtovací a výplatní listina
Náležitosti účetních dokladů Aby účetní doklady byly průkazním prostředkem o provedených operacích, musí mít podle zákona o účetnictví tyto náležitosti:
Pomocí účetní osnovy docílíme
Pomocí účetní osnovy docílíme:
- zdokonalení účetnictví a využívání prostředků výpočetní techniky při vedení účetnictví
- srozumitelnost účetních informací a jejich kontrola
- porovnatelnost účetních informací v čase a prostoru
- vymezení přesných vazeb mezi potřebami podnikového řízení a ustanovení zejména obchodního a
daňového práva.
Účetní osnova je rozdílná jak pro jednoduché tak podvojné účetnictví.
Druhy účetních osnov:
• pro podnikatele
• pro banky
• pro pojišťovny
• pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce
• pro politické strany, hnutí, občanské sdružení, nadace, církev,...
.
Účetní osnova:
0 - Investiční majetek - HIM - odpisový a neodpisový, NHIM, fin. inv.
1 - Zásoby - materiál, vlastní výroby, zboží, opravné položky
2 - Finanční účty - peníze, banky, krát. a dlouhodobé, převody, opravy
3 - Zúčtovací vztahy - pohledávky, závazky, zaměstnanci
4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky - ZJ , rezervy, bank. úvěry, HV
5 - Náklady - služby, spotřeby, daně, mim. nákl. fin. nákl., osobní nákl.
6 - Výnosy - fin. výn., aktivace, převod účty, mim. výnosy
7 - Závěrkové a podrozvahové účty - rozvažné, zisků a ztrát
8 - 9 - vnitropodnikové
rozvahové účty – 0,1,2,3,4 - účty aktivní nebo pasivní
výsledkové účty – 5,6
uzávěrkové a podrozvahové účty – 7
vnitropodnikové účetnictví – 8,9
021 pořadové číslo ve skupině
třída skupina
- účtové třídy (0 – 9)
- účtové skupiny (01 – 99) – mohou užívat ti, kdo nemají povinnost ověření auditorem
- syntetické účty (011 – 999)
- + případně analytické účty ( …/01)
Účetní doklady
Zákon o účetnictví dává povinnost účtovat na základě účetního dokladu.
Účetní doklad = průkazový účetní záznam, který zachycuje hospodářské jevy (operace) nebo účetní operace.
- zdokonalení účetnictví a využívání prostředků výpočetní techniky při vedení účetnictví
- srozumitelnost účetních informací a jejich kontrola
- porovnatelnost účetních informací v čase a prostoru
- vymezení přesných vazeb mezi potřebami podnikového řízení a ustanovení zejména obchodního a
daňového práva.
Účetní osnova je rozdílná jak pro jednoduché tak podvojné účetnictví.
Druhy účetních osnov:
• pro podnikatele
• pro banky
• pro pojišťovny
• pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce
• pro politické strany, hnutí, občanské sdružení, nadace, církev,...
.
Účetní osnova:
0 - Investiční majetek - HIM - odpisový a neodpisový, NHIM, fin. inv.
1 - Zásoby - materiál, vlastní výroby, zboží, opravné položky
2 - Finanční účty - peníze, banky, krát. a dlouhodobé, převody, opravy
3 - Zúčtovací vztahy - pohledávky, závazky, zaměstnanci
4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky - ZJ , rezervy, bank. úvěry, HV
5 - Náklady - služby, spotřeby, daně, mim. nákl. fin. nákl., osobní nákl.
6 - Výnosy - fin. výn., aktivace, převod účty, mim. výnosy
7 - Závěrkové a podrozvahové účty - rozvažné, zisků a ztrát
8 - 9 - vnitropodnikové
rozvahové účty – 0,1,2,3,4 - účty aktivní nebo pasivní
výsledkové účty – 5,6
uzávěrkové a podrozvahové účty – 7
vnitropodnikové účetnictví – 8,9
021 pořadové číslo ve skupině
třída skupina
- účtové třídy (0 – 9)
- účtové skupiny (01 – 99) – mohou užívat ti, kdo nemají povinnost ověření auditorem
- syntetické účty (011 – 999)
- + případně analytické účty ( …/01)
Účetní doklady
Zákon o účetnictví dává povinnost účtovat na základě účetního dokladu.
Účetní doklad = průkazový účetní záznam, který zachycuje hospodářské jevy (operace) nebo účetní operace.
SYNTETICKÁ EVIDENCE
SYNTETICKÁ EVIDENCE
- v syntetické evidenci se zachycují souhrnné stavy a pohyby jednotlivých druhů A a P,nákladů a výnosů za celou účet.jednotku
- účty přestavující syntetickou evidenci jsou označovány jako účty syntetické,k takovým účtům patří např.Dodavatelé – na němž se zachycují pohledávky všem dodavatelům souhrnně,nelze tedy získat informace o jednotlivých dodavatelích.,Pokladna,Běžný účet, Odběratelé,Materiál na skladě,Zboží na skladě
ANALYTICKÁ EVIDENCE
- soubor analytických účtů,zachycují se zde podrobnější informace,proto se vypracovává k některým syntetickým účtům,dle potřeby vedou další podrobnější účty
Vytváření analytické evidence
Některá hlediska pro vytváření analytických účtů jsou stanovena v Českých účetních standartech,jiná si podle svých potřeb vytváří účet.jednotka sama (ve vnitropodnikové směrnici); jedná se o zejména o následující hlediska (členění):
a) dle jednotlivých druhů majetku,hmotně odpovědných osob a míst uložení
b) dle jednotlivých dlužníků,členění závazků podle věřitelů
c) na českou a cizí měnu při účtování o pohledávkách a závazcích,peněžních prostředků
d) daňových účelů (např.členění účtů pro potřeby daně z přidané hodnoty…)
e) pro potřeby zaúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravot.pojištění
ÚČTOVÁ OSNOVA
- obsahuje souhrn všech syntetických účtů používaných v účetnictví.
Účetní osnovu vydává ministerstvo financí. Prostřednictvím osnovy se zajišťuje věrné a pravdivé zachycení majetku, závazků, jmění, nákladů a výnosů účetní jednotky. Účtová osnova poskytuje účetní informace.
- v syntetické evidenci se zachycují souhrnné stavy a pohyby jednotlivých druhů A a P,nákladů a výnosů za celou účet.jednotku
- účty přestavující syntetickou evidenci jsou označovány jako účty syntetické,k takovým účtům patří např.Dodavatelé – na němž se zachycují pohledávky všem dodavatelům souhrnně,nelze tedy získat informace o jednotlivých dodavatelích.,Pokladna,Běžný účet, Odběratelé,Materiál na skladě,Zboží na skladě
ANALYTICKÁ EVIDENCE
- soubor analytických účtů,zachycují se zde podrobnější informace,proto se vypracovává k některým syntetickým účtům,dle potřeby vedou další podrobnější účty
Vytváření analytické evidence
Některá hlediska pro vytváření analytických účtů jsou stanovena v Českých účetních standartech,jiná si podle svých potřeb vytváří účet.jednotka sama (ve vnitropodnikové směrnici); jedná se o zejména o následující hlediska (členění):
a) dle jednotlivých druhů majetku,hmotně odpovědných osob a míst uložení
b) dle jednotlivých dlužníků,členění závazků podle věřitelů
c) na českou a cizí měnu při účtování o pohledávkách a závazcích,peněžních prostředků
d) daňových účelů (např.členění účtů pro potřeby daně z přidané hodnoty…)
e) pro potřeby zaúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravot.pojištění
ÚČTOVÁ OSNOVA
- obsahuje souhrn všech syntetických účtů používaných v účetnictví.
Účetní osnovu vydává ministerstvo financí. Prostřednictvím osnovy se zajišťuje věrné a pravdivé zachycení majetku, závazků, jmění, nákladů a výnosů účetní jednotky. Účtová osnova poskytuje účetní informace.
Počáteční zůstatek
Počáteční zůstatek (stav) – stav příslušné položky aktiv či pasiv na počátku
účetního období
Obrat strany účtu – úhrn položek zaúčtovaných během účetního období na
jednotlivých stranách účtu (obrat strany Má dáti, obrat
strany Dal)
Součet strany účtu – úhrn všech částek na příslušné straně účtu (PS plus obrat)
Konečný zůstatek (stav) – stav účtů na konci účetního období
(rozdíl strany MD a D)
OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH
Koncem účetního období se zjišťuje na každém účtě úhrn přírůstků a úhrn úbytků.Součet částek na straně MD či na straně D jednotlivých účtů se označuje jako obrat (do obratu se nezahrnuje počáteční stav). Obraty účtů lze rozdělit na obraty strany MD a D.
Na konci účet.období se zjišťuje také na každém účtě zůstatek. Zůstatek účtu se vypočítá tak,že k PS se přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé.
Uzavření účtů
- na konci účtového období se účty uzavírají,zjištují se tzv. obraty (souhrn úbytků a přírustků na účtech
Konečný stav:
- aktivních účtů = PS + o (MD) – o (D)
- pasivních účtů = PS + o (D) – o (MD)
PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS = 1 účet. případ je zachycen na dvou účtech a na dvou stranách (MD a D)
účetního období
Obrat strany účtu – úhrn položek zaúčtovaných během účetního období na
jednotlivých stranách účtu (obrat strany Má dáti, obrat
strany Dal)
Součet strany účtu – úhrn všech částek na příslušné straně účtu (PS plus obrat)
Konečný zůstatek (stav) – stav účtů na konci účetního období
(rozdíl strany MD a D)
OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH
Koncem účetního období se zjišťuje na každém účtě úhrn přírůstků a úhrn úbytků.Součet částek na straně MD či na straně D jednotlivých účtů se označuje jako obrat (do obratu se nezahrnuje počáteční stav). Obraty účtů lze rozdělit na obraty strany MD a D.
Na konci účet.období se zjišťuje také na každém účtě zůstatek. Zůstatek účtu se vypočítá tak,že k PS se přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé.
Uzavření účtů
- na konci účtového období se účty uzavírají,zjištují se tzv. obraty (souhrn úbytků a přírustků na účtech
Konečný stav:
- aktivních účtů = PS + o (MD) – o (D)
- pasivních účtů = PS + o (D) – o (MD)
PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS = 1 účet. případ je zachycen na dvou účtech a na dvou stranách (MD a D)
Účet zisků a ztrát
Účet zisků a ztrát
Na tento účet převádíme při účetní závěrce konečné zůstatky nákladových a výnosových účtů. Náklady účtujeme na stranu MD, výnosy na DAL.
Z tohoto účtu zjistíme hospodářský výsledek, zisk nebo ztrátu. Zisk zaúčtujeme k nákladům, ztrátu k výnosům. Tento hospodářský výsledek převedeme na konečný účet rozvažný, zisk na stranu dal a ztrátu jako snížení zdroje MD.
Účet zisků a ztrát slouží k informaci o hospodaření v podniku jak vlastníkům tak bankám a finančnímu úřadu.
Opravy na účtech
- provedeme storno zápis
- připsání nové částky na příslušnou stranu účtu
Otevření účtů
Otevření účtů hlavní knihy při založení ÚJ a následně na počátku každého účetního období, kterým je kalendářní rok, se provádí podvojným účetním zápisem prostřednictvím účtu 701.
PS – A / 701 – rozvahový stav
Rozvahový stav 701 / P – PS
V průběhu účetního období účtuje ÚJ na účty uvedené ve svém účtovém rozvrhu. Pokud nastane účetní případ, pro který nemá založený účet, lze účtový rozvrh doplnit. Nový účtový rozvrh pro každé následující účetní období se sestavuje pouze v případě, že dojde ke změně oproti předchozímu účetnímu období. Pokud ke změně nedojde, prodlužuje se pouze platnost stávajícího rozvrhu pro příští rok.
Koncem účetního období se uzavírají všechny účty převedením jejich zůstatků podvojným účetním zápisem, a to účtů rozvahových na 702 a účtů výsledkových na 710. Provedením této uzávěrky je účetně uzavřeno uplynulé účetní období, jehož vyvrcholením je sestavení roční účetní závěrky tj. rozvahy, výsledovky a přílohy k účetním výkazům
Na tento účet převádíme při účetní závěrce konečné zůstatky nákladových a výnosových účtů. Náklady účtujeme na stranu MD, výnosy na DAL.
Z tohoto účtu zjistíme hospodářský výsledek, zisk nebo ztrátu. Zisk zaúčtujeme k nákladům, ztrátu k výnosům. Tento hospodářský výsledek převedeme na konečný účet rozvažný, zisk na stranu dal a ztrátu jako snížení zdroje MD.
Účet zisků a ztrát slouží k informaci o hospodaření v podniku jak vlastníkům tak bankám a finančnímu úřadu.
Opravy na účtech
- provedeme storno zápis
- připsání nové částky na příslušnou stranu účtu
Otevření účtů
Otevření účtů hlavní knihy při založení ÚJ a následně na počátku každého účetního období, kterým je kalendářní rok, se provádí podvojným účetním zápisem prostřednictvím účtu 701.
PS – A / 701 – rozvahový stav
Rozvahový stav 701 / P – PS
V průběhu účetního období účtuje ÚJ na účty uvedené ve svém účtovém rozvrhu. Pokud nastane účetní případ, pro který nemá založený účet, lze účtový rozvrh doplnit. Nový účtový rozvrh pro každé následující účetní období se sestavuje pouze v případě, že dojde ke změně oproti předchozímu účetnímu období. Pokud ke změně nedojde, prodlužuje se pouze platnost stávajícího rozvrhu pro příští rok.
Koncem účetního období se uzavírají všechny účty převedením jejich zůstatků podvojným účetním zápisem, a to účtů rozvahových na 702 a účtů výsledkových na 710. Provedením této uzávěrky je účetně uzavřeno uplynulé účetní období, jehož vyvrcholením je sestavení roční účetní závěrky tj. rozvahy, výsledovky a přílohy k účetním výkazům
2) VÝSLEDKOVÉ
2) VÝSLEDKOVÉ
= slouží ke zjištění hospodářského výsledku
HV může být: zisk – výnosy jsou vyšší než náklady
ztráta – náklady převyšují výnosy
Hospodářský výsledek je možné zjistit: 1) v rozvaze: A větší než P – zisk / A menší než P - ztráta
2) porovnáním nákladů a výnosů výnosy větší než náklady - zisk
výnosy menší než náklady - ztráta
MD nákladové D MD výnosové D
materiál účty tržeb
mzdy + - - +
el.energie
propagace…
- na tyto účty se nepřenášejí počáteční stavy,ale značí se úbytek a přebytek
3) PODROZVAHOVÉ = zaznamenává se zde zejména majetek,který účetní jednotka používá,ale nevlastní,např.najatý majetek,zásoby přijaté do úschovy..)
- záznamy na podrozvahov.účtech se zaznamenávají obvykle jednoduchým zápisem,tzn.pouze na 1 účet
4) UZÁVĚRKOVÉ
- používají se na začátku nebo na konci účetního období
počáteční konečný účet
MD 701 účet rozvážný D MD 702 účet rozvážný D MD 710 zisků a ztrát D
-na účty se přivádí konečné stavy výsledkových a rozvahových účtů
NÁLEŽITOSTI ÚČTŮ : číslo: 112
název: Materiál na skladě
dvě strany: Má Dáti ------------ Dal
Na vrub ------------ Ve prospěch
Debetní ------------ Kreditní
= slouží ke zjištění hospodářského výsledku
HV může být: zisk – výnosy jsou vyšší než náklady
ztráta – náklady převyšují výnosy
Hospodářský výsledek je možné zjistit: 1) v rozvaze: A větší než P – zisk / A menší než P - ztráta
2) porovnáním nákladů a výnosů výnosy větší než náklady - zisk
výnosy menší než náklady - ztráta
MD nákladové D MD výnosové D
materiál účty tržeb
mzdy + - - +
el.energie
propagace…
- na tyto účty se nepřenášejí počáteční stavy,ale značí se úbytek a přebytek
3) PODROZVAHOVÉ = zaznamenává se zde zejména majetek,který účetní jednotka používá,ale nevlastní,např.najatý majetek,zásoby přijaté do úschovy..)
- záznamy na podrozvahov.účtech se zaznamenávají obvykle jednoduchým zápisem,tzn.pouze na 1 účet
4) UZÁVĚRKOVÉ
- používají se na začátku nebo na konci účetního období
počáteční konečný účet
MD 701 účet rozvážný D MD 702 účet rozvážný D MD 710 zisků a ztrát D
-na účty se přivádí konečné stavy výsledkových a rozvahových účtů
NÁLEŽITOSTI ÚČTŮ : číslo: 112
název: Materiál na skladě
dvě strany: Má Dáti ------------ Dal
Na vrub ------------ Ve prospěch
Debetní ------------ Kreditní
Druhy účtů
Druhy účtů
1.) rozvahové
2.) výsledkové
3.) Podrozvahové
4.) Uzávěrkové
1) ROZVAHOVÉ
a) aktivní
b) pasivní
MD pokladna D MD VL.KAPITÁL D
PS 150.000 1.) 20.000 PS 80.000
2.) 50.000 2) 50.000
MD HV-ZISK D
MD zboží D PS 240.000
420.000 MD DODAVATELÉ D
1) 20.000 PS 250.000
MD AKTIVA D MD PASIVA D
PS PS
+ - - +
1) nákup zboží v hotovosti za 20.000 Kč
2) podnikatel vložil hotovost do pokladny 50.000 Kč
1.) rozvahové
2.) výsledkové
3.) Podrozvahové
4.) Uzávěrkové
1) ROZVAHOVÉ
a) aktivní
b) pasivní
MD pokladna D MD VL.KAPITÁL D
PS 150.000 1.) 20.000 PS 80.000
2.) 50.000 2) 50.000
MD HV-ZISK D
MD zboží D PS 240.000
420.000 MD DODAVATELÉ D
1) 20.000 PS 250.000
MD AKTIVA D MD PASIVA D
PS PS
+ - - +
1) nákup zboží v hotovosti za 20.000 Kč
2) podnikatel vložil hotovost do pokladny 50.000 Kč
Ú Č E T
Ú Č E T
- může mít různou formu,nejjednodušší forma účtu má podobu písmene T
- každý účet má dvě strany,na jedné se evidují přírůstky a na druhé úbytky aktiv a pasiv
- levá strana se označuje jako Má dáti (MD) a pravá strana jako Dal (D)
- každý účet je označen názvem,který vystihuje jeho ekonomický obsah = v podstatě název rozvahové položky..
- pro označení levé a pravé strany se vedle výrazu MD a D používají další:
- proto účty,které vznikají rozpisem rozvahy,se také označují rozvahovými účty
- rozdělují se na:
účty aktiv (obsahují majetek dle složení)
účty pasiv (evidují se zde zdroje financování)
Schéma účtu
MD Název účtu D
strana debetní strana kreditní
zápisy na vrub účtu zápisy ve prospěch účtu
- může mít různou formu,nejjednodušší forma účtu má podobu písmene T
- každý účet má dvě strany,na jedné se evidují přírůstky a na druhé úbytky aktiv a pasiv
- levá strana se označuje jako Má dáti (MD) a pravá strana jako Dal (D)
- každý účet je označen názvem,který vystihuje jeho ekonomický obsah = v podstatě název rozvahové položky..
- pro označení levé a pravé strany se vedle výrazu MD a D používají další:
- proto účty,které vznikají rozpisem rozvahy,se také označují rozvahovými účty
- rozdělují se na:
účty aktiv (obsahují majetek dle složení)
účty pasiv (evidují se zde zdroje financování)
Schéma účtu
MD Název účtu D
strana debetní strana kreditní
zápisy na vrub účtu zápisy ve prospěch účtu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)