neslučitelnost – rozpor s ustanoveními ES
je-li předpis ČR věcně v rozporu s podstatným ustanovením předpisu ES
neslučitelnost výhradní – lze ji dosáhnout vstupem
je-li předpis neslučitelný a plné slučitelnosti bude dosaženo teprve v podmínkách členství ČR v EU
Orgány :
Rada přidružení - paritní zastoupení ČR a EK,
- může vydávat rozhodnutí – právní akty → zákonodárný orgán,
- orgán soudní řeší spory, nenajde-li se řešení → jmenuje rozhodce
Výbor přidružení
Parlamentní výbor přidružení – čl. ES a PČR
Výbor vlády pro evropskou integraci, pracovní výbor pro provádění procesní dohody
Pracovní výbor pro provádění ED
negociační skupiny expertů
pracovní skupiny expertů
! tzv. doložka slučitelnosti (obligatorní předložení závěrů srovnání čs. úpravy s úpravou ES) – obsaženo v metodických pokynech
Metodické pokyny vlády pro další zajišťování prací na sbližování právních předpisů ČR s právem ES. Druhy slučitelnosti. 2
→ člení akty z hlediska slučitelnosti :
plně slučitelné
není-li pr. předpis ČR v rozporu s žádným právním předpisem ES a neobsahuje-li předpis ČR přísnější ustanovení nebo ustanovení navíc, které by bylo s to narušit jednotný trh
převážně slučitelné
je-li většina ustanovení předpisu ES věcně pokryta předpisem ČR a není-li předpis ČR neslučitelný s některým z podstatných ustanovení směrnice
převážně slučitelné s výhradou
je-li dosaženo převážné slučitelnosti a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství ČR v EU.
dílčí slučitelnost
jsou-li jen některá podstatná ustanovení směrnice ES pokryta předpisy ČR
dílčí slučitelnost s výhradou
je-li dosaženo dílčí slučitelnosti a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství ČR v EU
plně slučitelné
není-li pr. předpis ČR v rozporu s žádným právním předpisem ES a neobsahuje-li předpis ČR přísnější ustanovení nebo ustanovení navíc, které by bylo s to narušit jednotný trh
převážně slučitelné
je-li většina ustanovení předpisu ES věcně pokryta předpisem ČR a není-li předpis ČR neslučitelný s některým z podstatných ustanovení směrnice
převážně slučitelné s výhradou
je-li dosaženo převážné slučitelnosti a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství ČR v EU.
dílčí slučitelnost
jsou-li jen některá podstatná ustanovení směrnice ES pokryta předpisy ČR
dílčí slučitelnost s výhradou
je-li dosaženo dílčí slučitelnosti a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství ČR v EU
Metodické pokyny vlády pro další zajišťování prací na sbližování právních předpisů ČR s právem ES. Druhy slučitelnosti.
relevantní usnesení vlády ČR
soubor dokumentů adresovaných ministerstvům a jiným ústř. spr. org. vydávaný vládou ČR za účelem provádění ED a zajištění z ní vyplývajících závazků. Je to další důležitý právní nástroj k zabezpečení harmonizace. Konkretizace AD.
Akty interní – tj. závazné jen pro podřízené org., nezpůsobilé k úpravě postavení jednotlivců, konkretizuje ED
a) usnesení věnované otázkám slučitelnosti čs. pr. předpisy ES,
b) usnesení řešící bezprostředně otázky institucionální stránky sbližování
c) usnesení ve vztahu k technické normalizaci,
- usnesení vlády č. 533 z r. 1991 o zabezpečení slučování čs. pr. řádu s právem ES
- pokyny vlády č. 396 z r. 1991 o zabezpečení slučování čs. pr. řádu s právem ES
- metodické pokyny další z r. 1997 č. 432,
předmět : tyto pokyny upravují postup ministerstev a ostatních ústř. org. st. spr. při zajištění sbližování právních předpisů ČR s právem ES v období před přijetím ČR do EU.
Vysvětlení někt. pojmů :
soubor dokumentů adresovaných ministerstvům a jiným ústř. spr. org. vydávaný vládou ČR za účelem provádění ED a zajištění z ní vyplývajících závazků. Je to další důležitý právní nástroj k zabezpečení harmonizace. Konkretizace AD.
Akty interní – tj. závazné jen pro podřízené org., nezpůsobilé k úpravě postavení jednotlivců, konkretizuje ED
a) usnesení věnované otázkám slučitelnosti čs. pr. předpisy ES,
b) usnesení řešící bezprostředně otázky institucionální stránky sbližování
c) usnesení ve vztahu k technické normalizaci,
- usnesení vlády č. 533 z r. 1991 o zabezpečení slučování čs. pr. řádu s právem ES
- pokyny vlády č. 396 z r. 1991 o zabezpečení slučování čs. pr. řádu s právem ES
- metodické pokyny další z r. 1997 č. 432,
předmět : tyto pokyny upravují postup ministerstev a ostatních ústř. org. st. spr. při zajištění sbližování právních předpisů ČR s právem ES v období před přijetím ČR do EU.
Vysvětlení někt. pojmů :
Obecná harmonizační ustanovení v ED
Sbližování je důl. podmínka pro ekonomické zapojení ČR do Společenství- jedná se o podmínku nezbytnou pro integraci ČR do EU.
Sbližování zahrnuje právní předpisy stávající a budoucí, musí být respektováno nejen platné právo ES, ale i to právo ES, které vznikne po nabytí účinnosti ED.
Cílem sbližování je zajištění postupné slučitelnosti.
Jedná se o obecný mezinárodněprávní závazek programového charakteru, který pouze vymezuje rámcově otázky harmonizace čs. práva s právem ES
Sbližování práva bude zahrnovat zejména následující oblasti : právo celní, firemní, bankovní, daňové, obch.spol., duš. vlastnictví, odměna pracovníků,…
Zvláštní harmonizační ustanovení v ED
Uplatňuje se zde interpretační zásada lex specialis derogat priori – tato speciální konkrétnější ustanovení mají přednost před obecnými. Konkretizují harmonizační závazek v určitých oblastech.
Obecný závazek je podpůrně použitelný k harmonizačním závazkům zvláštním vzhledem k tomu, že tyto si navzájem neodporují.
Jednotlivá zvl. ust. :
- během přechodného období bude ČR postupně přizpůsobovat své právní předpisy včetně administrativních, technických a ostatních pravidel.
- během prvních 5 let smluvní strany podniknou opatření pro další postupné používání pravidel Spol. o volném pohybu kapitálu
- ČR bude pokračovat ve zlepšování ochrany pr. duš. vlast., prům. a obchod. vlast.
- rozvoj spolupráce při ochraně zdraví zvířat a rostlin s cílem harmonizace
Sbližování zahrnuje právní předpisy stávající a budoucí, musí být respektováno nejen platné právo ES, ale i to právo ES, které vznikne po nabytí účinnosti ED.
Cílem sbližování je zajištění postupné slučitelnosti.
Jedná se o obecný mezinárodněprávní závazek programového charakteru, který pouze vymezuje rámcově otázky harmonizace čs. práva s právem ES
Sbližování práva bude zahrnovat zejména následující oblasti : právo celní, firemní, bankovní, daňové, obch.spol., duš. vlastnictví, odměna pracovníků,…
Zvláštní harmonizační ustanovení v ED
Uplatňuje se zde interpretační zásada lex specialis derogat priori – tato speciální konkrétnější ustanovení mají přednost před obecnými. Konkretizují harmonizační závazek v určitých oblastech.
Obecný závazek je podpůrně použitelný k harmonizačním závazkům zvláštním vzhledem k tomu, že tyto si navzájem neodporují.
Jednotlivá zvl. ust. :
- během přechodného období bude ČR postupně přizpůsobovat své právní předpisy včetně administrativních, technických a ostatních pravidel.
- během prvních 5 let smluvní strany podniknou opatření pro další postupné používání pravidel Spol. o volném pohybu kapitálu
- ČR bude pokračovat ve zlepšování ochrany pr. duš. vlast., prům. a obchod. vlast.
- rozvoj spolupráce při ochraně zdraví zvířat a rostlin s cílem harmonizace
Harmonizační ustanovení v Evropské dohodě. Sbližování práva v oblasti technických předpisů
- V ED obecně i zvlášť pro různé oblasti ( čl. 69- ustanovení programového charakteru, čl. 70 – vymezuje prioritní oblasti sbližování, ale není taxativní)
- Hlavně závazek k plnění ze strany ČR, ale i tak je to závazek vzájemný ( ze strany ES jde o technickou pomoc) – čl. 71 – výměna expertů, poskytování informací, organizace novinářů, pomoc při překládání předpisů. Program PHARE – z jeho prostředků taky
- Sbližování s technickými předpisy – zvláštní úprava ( čl. 75)
- Temporální rozměr ED – musí být plněna postupně ve dvou 5 letých etapách. Určitá ustanovení již byla prováděna na základě Inter. Agrement ( od 1991)
- Něco je předběžně prováděno od 1992 ( 4 základní svobody), celkově sbližování probíhá od 1995 ( čl. 124 ED)
Harmonizační ustanovení v ED : jedná se o závazek ke sbližování čs. právního řádu s právem ES – tato ustanovení se nacházejí ve všech ostatních dohodách o přidružení se státy střední a východní Evropy, tedy v asociačních dohodách jak I., tak i II. generace.
Závazek ke sbližování práva je upraven v ED dvojím způsobem :
- obecná harmonizační ust.
- zvláštní harmonizační ustanovení – tyto normy vystupují ve vztahu k obecným jako zvláštní, tzn. že se uplatňuje lex specialis derogat priori, tato ustanovení konkretizují obecné harmonizační závazky v urč. oblastech
- Hlavně závazek k plnění ze strany ČR, ale i tak je to závazek vzájemný ( ze strany ES jde o technickou pomoc) – čl. 71 – výměna expertů, poskytování informací, organizace novinářů, pomoc při překládání předpisů. Program PHARE – z jeho prostředků taky
- Sbližování s technickými předpisy – zvláštní úprava ( čl. 75)
- Temporální rozměr ED – musí být plněna postupně ve dvou 5 letých etapách. Určitá ustanovení již byla prováděna na základě Inter. Agrement ( od 1991)
- Něco je předběžně prováděno od 1992 ( 4 základní svobody), celkově sbližování probíhá od 1995 ( čl. 124 ED)
Harmonizační ustanovení v ED : jedná se o závazek ke sbližování čs. právního řádu s právem ES – tato ustanovení se nacházejí ve všech ostatních dohodách o přidružení se státy střední a východní Evropy, tedy v asociačních dohodách jak I., tak i II. generace.
Závazek ke sbližování práva je upraven v ED dvojím způsobem :
- obecná harmonizační ust.
- zvláštní harmonizační ustanovení – tyto normy vystupují ve vztahu k obecným jako zvláštní, tzn. že se uplatňuje lex specialis derogat priori, tato ustanovení konkretizují obecné harmonizační závazky v urč. oblastech
Zrcadlová ustanovení k Evropské dohodě a ve Zřizovací smlouvě, charakteristika ekonomických ustanovení v ED
ED je komplexní – tj. upravuje jak politický dialog, tak i spolupráci v různých oblastech – 29 oblastí přidružení od volného pohybu zboží, přes otázky harmonizace práva až k oblastem zemědělství, energetiky, kultury, justice a vnitra.
Zrcadlové ustanovení = mirror legislation – doslovné převzetí znění SES – taková převzatá a okopírovaná ustanovení se vyskytují v ED hned na několika místech – nejvíce v čl. 64 upravujícího hospodářskou soutěž, v čl. 66 o podnikatelských jednotkách a také v čl. 36 obsahujícího ochrannou salvatorní klauzuli.
Nejblíže k SES je čl. 64 ED, který je natolik spjat se zřizovací smlouvou, že dokonce odkazuje na použití kritérií vyplývajících z dalších ustanovení SES.
- porovnáme-li znění s čl. 36 SES, zjistíme, že se jedná o identický totožný text – shoda jak v obsahu, tak i v pořádkovém začlenění článku a to svědčí o pronikání komunitárního práva do práva ED a pak následně i do vnitrostátního práva
© Článek 36/ex-čl. 42 Pravidla soutěže
Ustanovení kapitoly týkající se pravidel soutěže se vztahují na zemědělskou výrobu a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle článku 37 odstavec 2 a 3 a způsobem v něm stanoveným určí Rada se zřetelem k cílům vytyčeným v článku 33.
Rada může zejména zmocnit k poskytování podpor:
a) k ochraně podniků, které jsou znevýhodněny strukturálními nebo přírodními podmínkami,
b) v rámci programů hospodářského rozvoje.
Obecná harmonizační ustanovení v ED :
Čl. 69, 70 ED
Zrcadlové ustanovení = mirror legislation – doslovné převzetí znění SES – taková převzatá a okopírovaná ustanovení se vyskytují v ED hned na několika místech – nejvíce v čl. 64 upravujícího hospodářskou soutěž, v čl. 66 o podnikatelských jednotkách a také v čl. 36 obsahujícího ochrannou salvatorní klauzuli.
Nejblíže k SES je čl. 64 ED, který je natolik spjat se zřizovací smlouvou, že dokonce odkazuje na použití kritérií vyplývajících z dalších ustanovení SES.
- porovnáme-li znění s čl. 36 SES, zjistíme, že se jedná o identický totožný text – shoda jak v obsahu, tak i v pořádkovém začlenění článku a to svědčí o pronikání komunitárního práva do práva ED a pak následně i do vnitrostátního práva
© Článek 36/ex-čl. 42 Pravidla soutěže
Ustanovení kapitoly týkající se pravidel soutěže se vztahují na zemědělskou výrobu a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle článku 37 odstavec 2 a 3 a způsobem v něm stanoveným určí Rada se zřetelem k cílům vytyčeným v článku 33.
Rada může zejména zmocnit k poskytování podpor:
a) k ochraně podniků, které jsou znevýhodněny strukturálními nebo přírodními podmínkami,
b) v rámci programů hospodářského rozvoje.
Obecná harmonizační ustanovení v ED :
Čl. 69, 70 ED
Zrcadlová ustanovení k Evropské dohodě a ve Zřizovací smlouvě, charakteristika ekonomických ustanovení v ED 2
Obecná harmonizační ustanovení v ED :
Čl. 69, 70 ED
Čl. 69 – sml. strany uznávají, že důl. podm. Pro ekonomické zapojení ČR do Spol. je sbližování právních předpisů ČR s předpisy ES – je to podmínka nezbytná pro integraci ČR do EU.
Sbližování zahrnuje pr. předpisy stávající a budoucí. Cílem je zajištění postupné slučitelnosti.
Z toho je patrné, že se jedná o obecný mezinárodněprávní závazek programového charakteru, který vymezuje pouze rámcově otázky harmonizace čs. práva a práva ES.
Ve čl. 70 Dohody jsou uvedeny prioritní oblasti sbližování práva – celní, firemní, bankovní, daně, vedení účtů, obch. spol., duš. vlast., fin. služby, pravidla soutěže, ochrana spotřebitele, nepřímá zdanění, technické normy, … = demonstrativní výčet.
Ekonomická ustanovení :
Např. volný pohyb zboží – tato část ED je na základě Prozatimní dohody prováděna již od roku 1992 a zavazuje smluvní strany k postupnému vytváření oblasti volného obchodu. Hl. zrušení či omezení dovozních a vývozních cel ze strany ES na prům. výrobky původem z ČR. Zároveň se ruší kvantitativní omezení dovozu čs. výrobků do ES. Úprava je tedy asymetrická s výhodou pro ČR. Obdobně u zemědělských výrobků. Strany se zavazují nezvyšovat stávající cla a kvantitativní omezení a nezavádět nová. Zdrží se diskriminace.
Dále např. hospodářská soutěž, pohyb plateb a kapitálu + hospodářská spolupráce, finanční spolupráce a PHARE a půjčky Evropské investiční banky.
Čl. 69, 70 ED
Čl. 69 – sml. strany uznávají, že důl. podm. Pro ekonomické zapojení ČR do Spol. je sbližování právních předpisů ČR s předpisy ES – je to podmínka nezbytná pro integraci ČR do EU.
Sbližování zahrnuje pr. předpisy stávající a budoucí. Cílem je zajištění postupné slučitelnosti.
Z toho je patrné, že se jedná o obecný mezinárodněprávní závazek programového charakteru, který vymezuje pouze rámcově otázky harmonizace čs. práva a práva ES.
Ve čl. 70 Dohody jsou uvedeny prioritní oblasti sbližování práva – celní, firemní, bankovní, daně, vedení účtů, obch. spol., duš. vlast., fin. služby, pravidla soutěže, ochrana spotřebitele, nepřímá zdanění, technické normy, … = demonstrativní výčet.
Ekonomická ustanovení :
Např. volný pohyb zboží – tato část ED je na základě Prozatimní dohody prováděna již od roku 1992 a zavazuje smluvní strany k postupnému vytváření oblasti volného obchodu. Hl. zrušení či omezení dovozních a vývozních cel ze strany ES na prům. výrobky původem z ČR. Zároveň se ruší kvantitativní omezení dovozu čs. výrobků do ES. Úprava je tedy asymetrická s výhodou pro ČR. Obdobně u zemědělských výrobků. Strany se zavazují nezvyšovat stávající cla a kvantitativní omezení a nezavádět nová. Zdrží se diskriminace.
Dále např. hospodářská soutěž, pohyb plateb a kapitálu + hospodářská spolupráce, finanční spolupráce a PHARE a půjčky Evropské investiční banky.
Přehled obsahu Dohody o přidružení ČR k ES (hlavní zásady, úprava
ED zakládá vztah přidružení mezi ČR a ES, cílem je politický dialog, rozvoj obchodu, technická a finanční pomoc a přijetí ČR do EU (což však není závazek). Rámec pro integraci do EU. 1993 v Lucemburku, platnost 1995.
Hlava I: politický dialog – konvergence postojů hl. na mez. poli
Hlava II: přidružení zahrnuje nejdéle 10ti leté období (2 5ti leté etapy)
Hlava III: volný pohyb zboží – závazek k postupnému vytváření oblasti volného obchodu (asymetrie s výhodou pro ČR ve smyslu rušení cel, kvantitativních omezení) + závazek nezvyšovat dosavadní cla a kvantitativní omezení a nezavádět nová
Hlava IV: volný pohyb pracovníků, právo na podnikání a poskytování služeb – zákaz diskriminace na národním principu
Hlava V: platby, kapitál, hospodářská soutěž, sbližování práva
Hlava VI: hospodářská spolupráce
Hlava VII: kulturní spolupráce
Hlava VIII: finanční spolupráce – hl. PHARE, dohled – Rada přidružení
zvláštnosti :
1) mezinárodní smlouva
dohoda uzavírána v intencích mezinárodního práva, je zde trojí rozměr : jde o akt komunitárního práva, akt mezinárodního práva, akt vnitrostátního práva
2) asociační dohoda
asociační asociation (přidružení) – rozsudek Demirel ESD definuje „asociation“ - asociační dohoda vytváří zvláštní privilegované vztahy se 3. státem, který se musí alespoň částečně podílet na režimu Spol. – trvalé a specifické smluvní vztahy s dlouhodobou perspektivou.
Hlava I: politický dialog – konvergence postojů hl. na mez. poli
Hlava II: přidružení zahrnuje nejdéle 10ti leté období (2 5ti leté etapy)
Hlava III: volný pohyb zboží – závazek k postupnému vytváření oblasti volného obchodu (asymetrie s výhodou pro ČR ve smyslu rušení cel, kvantitativních omezení) + závazek nezvyšovat dosavadní cla a kvantitativní omezení a nezavádět nová
Hlava IV: volný pohyb pracovníků, právo na podnikání a poskytování služeb – zákaz diskriminace na národním principu
Hlava V: platby, kapitál, hospodářská soutěž, sbližování práva
Hlava VI: hospodářská spolupráce
Hlava VII: kulturní spolupráce
Hlava VIII: finanční spolupráce – hl. PHARE, dohled – Rada přidružení
zvláštnosti :
1) mezinárodní smlouva
dohoda uzavírána v intencích mezinárodního práva, je zde trojí rozměr : jde o akt komunitárního práva, akt mezinárodního práva, akt vnitrostátního práva
2) asociační dohoda
asociační asociation (přidružení) – rozsudek Demirel ESD definuje „asociation“ - asociační dohoda vytváří zvláštní privilegované vztahy se 3. státem, který se musí alespoň částečně podílet na režimu Spol. – trvalé a specifické smluvní vztahy s dlouhodobou perspektivou.
Přehled obsahu Dohody o přidružení ČR k ES (hlavní zásady, úprava 2
3) dohoda smíšená
na straně jedné vystupují členské státy na straně druhé nečlenské státy (dále je členíme na úplně smíšené smlouvy a neúplně smíšené smlouvy), věcná působnost nad rámec pravomoci ES,
4) dohoda komplexní
zahrnuje 29 oblastí přidružení dohoda mezi ČR a členskými státy,
obsahuje zrcadlová ustanovení – doslovné převzetí znění ust. SES, čl. 64 – hospodářská soutěž, čl. 66 – podnikatelské jednotky, čl. 36 suspenzívní klauzule umožňuje smluvní straně dočasně pozastavit volný pohyb osob zboží z důvodu bezpečnosti veřejného pořádku
5) dohoda evropská
nejde jen o zdůraznění geografické polohy, dochází k vyššímu stupni integrace, obohacení obsahu smluv, těsné spojení se smluvními stranami, tzv. předpokoj členství, závazek ke sbližování práva,
6) dohoda asymetrická
zavedena po sobě jdoucích dvou etap, postupně odbourávání překážek celního obchodu na straně ČR a úplné odbourání celních bariér na straně ES, jde tedy v tomto směru smlouvu ve prospěch ČR,
7) dohoda představující určitou přípravu na vstup do EU
8) dohoda obsahující závazek ke sbližování práva
jde o zvláštní vztah, který předpokládal, alespoň částečnou participaci, trvalé a specifické smluvní vztahy s dlouhodobou perspektivou přístupu, na němž má zájem ES, vztahy předpokládají podíl na aktech ES, vztahy spadající do společných politik ES,
řádné členství x přidružené členství (z formálního hlediska se nejedná o členství),
dohody o přistoupení jsou sjednávány pouze s EU (nikoliv s členskými státy a s ES)
dohody o přidružení jsou sjednávány s členskými státy a s ES)
na straně jedné vystupují členské státy na straně druhé nečlenské státy (dále je členíme na úplně smíšené smlouvy a neúplně smíšené smlouvy), věcná působnost nad rámec pravomoci ES,
4) dohoda komplexní
zahrnuje 29 oblastí přidružení dohoda mezi ČR a členskými státy,
obsahuje zrcadlová ustanovení – doslovné převzetí znění ust. SES, čl. 64 – hospodářská soutěž, čl. 66 – podnikatelské jednotky, čl. 36 suspenzívní klauzule umožňuje smluvní straně dočasně pozastavit volný pohyb osob zboží z důvodu bezpečnosti veřejného pořádku
5) dohoda evropská
nejde jen o zdůraznění geografické polohy, dochází k vyššímu stupni integrace, obohacení obsahu smluv, těsné spojení se smluvními stranami, tzv. předpokoj členství, závazek ke sbližování práva,
6) dohoda asymetrická
zavedena po sobě jdoucích dvou etap, postupně odbourávání překážek celního obchodu na straně ČR a úplné odbourání celních bariér na straně ES, jde tedy v tomto směru smlouvu ve prospěch ČR,
7) dohoda představující určitou přípravu na vstup do EU
8) dohoda obsahující závazek ke sbližování práva
jde o zvláštní vztah, který předpokládal, alespoň částečnou participaci, trvalé a specifické smluvní vztahy s dlouhodobou perspektivou přístupu, na němž má zájem ES, vztahy předpokládají podíl na aktech ES, vztahy spadající do společných politik ES,
řádné členství x přidružené členství (z formálního hlediska se nejedná o členství),
dohody o přistoupení jsou sjednávány pouze s EU (nikoliv s členskými státy a s ES)
dohody o přidružení jsou sjednávány s členskými státy a s ES)
Politické, ekonomické a jiné předpoklady vstupu ČR do EU
Zatímco v předchozích vlnách rozšíření nebyla ze strany Evropské unie pro kandidátské země stanovena žádná speciální kritéria, která by bylo třeba splnit, kromě obecně platných podmínek stanovených v zakládacích smlouvách, v případě zemí střední a východní Evropy, jejichž výchozí ekonomická i politická situace se značně odlišovala od předchozích kandidátů, stanovila EU základní požadavky na zasedání Evropské rady v Kodani v r. 1993 = kodaňská kritéria:
1. politická
- stabilita institucí zajišťujících demokracii
- právní stát
- dodržování lidských práv a práv menšin
2. ekonomická
- existence fungujícího tržního hospodářství
- schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními mechanismy v EU
3. ostatní
- schopnost brát na sebe závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie
Obecně k přistoupení dojde, jakmile bude daná země schopna převzít závazky vyplývající z členství a zároveň bude schopna splňovat hospodářské a politické podmínky
Nejde o detailní seznam požadavků jakkoliv konkrétních. S cílem usnadnit kandidátským zemím proces úspěšného dosažení těchto kritérií přijala Evropská rada v r. 1994 tzv. předvstupní strategii pro tyto země. Tato strategie je založena na 4 prvcích :
- Evropské dohody (lze zde o ní pohovořit – viz. přísl. otázka)
- mnohostranný strukturovaný dialog
- příprava kandidátů na začlenění do jednotného vnitřního trhu EU
- pomoc kandidátům v rámci programu PHARE
1. politická
- stabilita institucí zajišťujících demokracii
- právní stát
- dodržování lidských práv a práv menšin
2. ekonomická
- existence fungujícího tržního hospodářství
- schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními mechanismy v EU
3. ostatní
- schopnost brát na sebe závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie
Obecně k přistoupení dojde, jakmile bude daná země schopna převzít závazky vyplývající z členství a zároveň bude schopna splňovat hospodářské a politické podmínky
Nejde o detailní seznam požadavků jakkoliv konkrétních. S cílem usnadnit kandidátským zemím proces úspěšného dosažení těchto kritérií přijala Evropská rada v r. 1994 tzv. předvstupní strategii pro tyto země. Tato strategie je založena na 4 prvcích :
- Evropské dohody (lze zde o ní pohovořit – viz. přísl. otázka)
- mnohostranný strukturovaný dialog
- příprava kandidátů na začlenění do jednotného vnitřního trhu EU
- pomoc kandidátům v rámci programu PHARE
Politické, ekonomické a jiné předpoklady vstupu ČR do EU 2
V r. 1995 schválila Evropská rada na svém zasedání v Cannes tzv. Bílou knihu s názvem „Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu EU“, jejímž cílem je pomoci s definováním rozhodujících legislativních opatření nutných k začlenění do rámce jednotného vnitřního trhu, objasnění technické a administrativní struktury nezbytné pro jejich zavedení do praxe a určení zaměření technické pomoci v rámci PHARE.
Na následujícím zasedání v r. 1995 v Madridu byla Evropská komise požádána k vypracování posudku na každou kandidátskou zemi. Cílem bylo posoudit schopnost každé kandidátské země vyhovět kodaňským kritériím. V posudku se Komise zaměřila na dosažený stupeň slučitelnosti národního pr. řádu s acquis EU.
Posudky pak byly zveřejněny jakou součásti programového dokumentu Agenda 2000 v r. 1997. Posudek hodnotící připravenost ČR jako kandidátské země zahájit jednání o členství v EU, se stal jedním z podkladů pro prosincové zasedání Evropské rady v Lucemburku, která rozhodla začít jednání se 6 zeměmi nejlépe splňujícími kodaňská kritéria (ČR, POL, MAD, EST, SLOVIN, KYPR).
V Agendě 2000 zformulovala Komise tzv. zesílenou předvstupní strategii a připravila dokument nazvaný Přístupové partnerství. Jeho účelem je sjednotit všechny formy podpory EU kandidátským zemím do jednotného rámce a přizpůsobit je na míru každé jednotlivé zemi a stanovit priority postupu při přijímání acquis.
Krátkodobé priority : např. administrativní reforma, regionální reforma, privatizace, reforma bankovního sektoru, reforma zemědělství, ochrana duševního vlastnictví, volný pohyb zboží, finanční služby, státní pomoc, vnitro a spravedlnost, ochrana život. prostř., jaderná bezpěčnost.
Cílem priorit je splnit kodaňská kritéria. V případě, že kandidátská země nebude dostatečně aktivní, Rada může pozastavit předvstupní pomoc. Pokrok kandidátů je mj. hodnocen v tzv. Pravidelné zprávě EK
ČR na své straně připravila zrcadlový dokument k Přístupovému partnerství – svůj Národní program pro přípravu ČR na členství v EU. Národní program je ale širší o určité věcné oblasti a zahrnuje jak krátkodobé, tak také střednědobé úkoly.
Na následujícím zasedání v r. 1995 v Madridu byla Evropská komise požádána k vypracování posudku na každou kandidátskou zemi. Cílem bylo posoudit schopnost každé kandidátské země vyhovět kodaňským kritériím. V posudku se Komise zaměřila na dosažený stupeň slučitelnosti národního pr. řádu s acquis EU.
Posudky pak byly zveřejněny jakou součásti programového dokumentu Agenda 2000 v r. 1997. Posudek hodnotící připravenost ČR jako kandidátské země zahájit jednání o členství v EU, se stal jedním z podkladů pro prosincové zasedání Evropské rady v Lucemburku, která rozhodla začít jednání se 6 zeměmi nejlépe splňujícími kodaňská kritéria (ČR, POL, MAD, EST, SLOVIN, KYPR).
V Agendě 2000 zformulovala Komise tzv. zesílenou předvstupní strategii a připravila dokument nazvaný Přístupové partnerství. Jeho účelem je sjednotit všechny formy podpory EU kandidátským zemím do jednotného rámce a přizpůsobit je na míru každé jednotlivé zemi a stanovit priority postupu při přijímání acquis.
Krátkodobé priority : např. administrativní reforma, regionální reforma, privatizace, reforma bankovního sektoru, reforma zemědělství, ochrana duševního vlastnictví, volný pohyb zboží, finanční služby, státní pomoc, vnitro a spravedlnost, ochrana život. prostř., jaderná bezpěčnost.
Cílem priorit je splnit kodaňská kritéria. V případě, že kandidátská země nebude dostatečně aktivní, Rada může pozastavit předvstupní pomoc. Pokrok kandidátů je mj. hodnocen v tzv. Pravidelné zprávě EK
ČR na své straně připravila zrcadlový dokument k Přístupovému partnerství – svůj Národní program pro přípravu ČR na členství v EU. Národní program je ale širší o určité věcné oblasti a zahrnuje jak krátkodobé, tak také střednědobé úkoly.
Zákaz státních podpor
Státní podpory jsou neslučitelné s jednotným vnitřním trhem. Jde o situaci, kdy stát má zájem na zachování prosperity urč. podniku či odvětví výroby. Očekávají se pozitivní výsledky až v dlouhodobém efektu.
Podnik je zvýhodněn v hospodářské soutěži oproti jiným soutěžitelům a jde o situaci, kdy stát poskytuje podporu jen vlastním podnikům.
Jde o podpory, které narušují hospodářskou soutěž v měřítku ES a narušují volný pohyb zboží = dvě podmínky.
SES neobsahuje definici státní podpory, ale uvádí některé pojmové znaky :
1. forma státní podpory není rozhodující – jakákoliv výhoda poskytnutá podnikatelskému subjektu ze strany státu či jiného veřejného orgánu
- podpory přímé (dotace, subvence)
- podpory nepřímé (úvěry, daňové úlevy)
2. podpora je poskytována státem – je-li jiným subjektem, musí jejím zdrojem být státní prostředky
3. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy
4. narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením
5. zvýhodňuje urč. konkr. podnik nebo urč. odvětví výroby jako takové (ne tedy pokud má dopad na celou ekonomiku)
6. podpora musí být udělena v takovém rozsahu, aby vůbec mohla ovlivnit soutěžní prostředí (Komise má za to, že obchod mezi čl. st. neovlivní podpora ve výši 100.000 EUR jednomu podniku na dobu 3 let)
Státní podpory slučitelné s jednotným vnitřním trhem (výjimky) :
Podnik je zvýhodněn v hospodářské soutěži oproti jiným soutěžitelům a jde o situaci, kdy stát poskytuje podporu jen vlastním podnikům.
Jde o podpory, které narušují hospodářskou soutěž v měřítku ES a narušují volný pohyb zboží = dvě podmínky.
SES neobsahuje definici státní podpory, ale uvádí některé pojmové znaky :
1. forma státní podpory není rozhodující – jakákoliv výhoda poskytnutá podnikatelskému subjektu ze strany státu či jiného veřejného orgánu
- podpory přímé (dotace, subvence)
- podpory nepřímé (úvěry, daňové úlevy)
2. podpora je poskytována státem – je-li jiným subjektem, musí jejím zdrojem být státní prostředky
3. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy
4. narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením
5. zvýhodňuje urč. konkr. podnik nebo urč. odvětví výroby jako takové (ne tedy pokud má dopad na celou ekonomiku)
6. podpora musí být udělena v takovém rozsahu, aby vůbec mohla ovlivnit soutěžní prostředí (Komise má za to, že obchod mezi čl. st. neovlivní podpora ve výši 100.000 EUR jednomu podniku na dobu 3 let)
Státní podpory slučitelné s jednotným vnitřním trhem (výjimky) :
Zákaz státních podpor 2
Obligatorně :
- podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům pokud jsou poskytovány bez diskriminace podle původu výrobků.
- Podpory určené k náhradě škody způsobené mimořádnými událostmi
Fakultativně (rozhoduje Komise) :
- podpory v rámci regionální politiky Společenství
- podpory urč. významného projektu společného evropského zájmu
- podpory mající napravit vážnou poruchu v ekonomice státu
- podpory usnadňující rozvoj urč. oblastí hospod. činnosti
- podpory kultury
- jiné, určené rozhodnutím Rady
Kritéria při posuzování výjimek Komisí :
- podpora je v zájmu ES jako celku
- nezbytnost podpory
- přiměřenost
státy mají notifikační povinnost vůči Komisi pokud jde o nové plánované podpory. Pokud neoznámí – sankce, pokuty a možnost pozastavení do rozhodnutí věci ESD (tedy přípustný přezkum v rámci žaloby na neplatnost aktu orgánu ES)
- podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům pokud jsou poskytovány bez diskriminace podle původu výrobků.
- Podpory určené k náhradě škody způsobené mimořádnými událostmi
Fakultativně (rozhoduje Komise) :
- podpory v rámci regionální politiky Společenství
- podpory urč. významného projektu společného evropského zájmu
- podpory mající napravit vážnou poruchu v ekonomice státu
- podpory usnadňující rozvoj urč. oblastí hospod. činnosti
- podpory kultury
- jiné, určené rozhodnutím Rady
Kritéria při posuzování výjimek Komisí :
- podpora je v zájmu ES jako celku
- nezbytnost podpory
- přiměřenost
státy mají notifikační povinnost vůči Komisi pokud jde o nové plánované podpory. Pokud neoznámí – sankce, pokuty a možnost pozastavení do rozhodnutí věci ESD (tedy přípustný přezkum v rámci žaloby na neplatnost aktu orgánu ES)
Volný pohyb kapitálu a plateb
Dosažení této 4. základní svobody se podařilo až v r. 94. – souvislost s hospod. a měnovou unií.
Zákaz omezení přechodu hodnot mezi členskými státy, nejde-li o zboží nebo služby a také všech omezení mezi čl. státy a třetími zeměmi! Všech omezení, nejen diskriminačních. Hodnota má formu peněz, CP či práv.
2 složky :
1/ volný pohyb plateb
o platby jde především v případě plnění závazku, např. placení kupní ceny – tedy souvislost s pohybem služeb a zboží
pohyb plateb = soubor všech plateb, transfer platebních prostředků mezi osobami různých států
Omezení plateb je v zásadě (tedy s výjimkami) nepřípustné jak mezi čl. st., tak navenek – to znamená mezi čl. státy a 3. zeměmi.
- pojem omezení definováno v dassonvillské kauze
2/ volný pohyb kapitálu v užším smyslu, tj. hl. kapitálu investičního
pohyb kapitálu = jednostranný transfer hodnoty z 1 čl. státu do druhého
souvislost s pohybem osob
- přímý účinek, horizontální i vertikální.
Zákaz omezení přechodu hodnot mezi členskými státy, nejde-li o zboží nebo služby a také všech omezení mezi čl. státy a třetími zeměmi! Všech omezení, nejen diskriminačních. Hodnota má formu peněz, CP či práv.
2 složky :
1/ volný pohyb plateb
o platby jde především v případě plnění závazku, např. placení kupní ceny – tedy souvislost s pohybem služeb a zboží
pohyb plateb = soubor všech plateb, transfer platebních prostředků mezi osobami různých států
Omezení plateb je v zásadě (tedy s výjimkami) nepřípustné jak mezi čl. st., tak navenek – to znamená mezi čl. státy a 3. zeměmi.
- pojem omezení definováno v dassonvillské kauze
2/ volný pohyb kapitálu v užším smyslu, tj. hl. kapitálu investičního
pohyb kapitálu = jednostranný transfer hodnoty z 1 čl. státu do druhého
souvislost s pohybem osob
- přímý účinek, horizontální i vertikální.
Volný pohyb kapitálu a plateb 2
Exempce (tedy výjimky ze zákazu):
1. nejsou dotčena omezení uplatňovaná před úplným uvolněním pohybu kapitálu vůči 3. zemím – tedy tato omezení se nemohou týkat pohybu plateb
2. je členským zemím dovoleno uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa jejich bydliště. Rovněž jsou dovolena opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností
3. možnost uplatnit ochranná opatření vůči 3. státům za výjimečných okolností – rozhoduje Rada na návrh Komise po konzultaci s ECB – na omezenou dobu a v nezbytném rozsahu
4. lze omezit pohyb kapitálu vůči 3. státu jako důsledek politického opatření EU proti tomuto státu
1. nejsou dotčena omezení uplatňovaná před úplným uvolněním pohybu kapitálu vůči 3. zemím – tedy tato omezení se nemohou týkat pohybu plateb
2. je členským zemím dovoleno uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa jejich bydliště. Rovněž jsou dovolena opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností
3. možnost uplatnit ochranná opatření vůči 3. státům za výjimečných okolností – rozhoduje Rada na návrh Komise po konzultaci s ECB – na omezenou dobu a v nezbytném rozsahu
4. lze omezit pohyb kapitálu vůči 3. státu jako důsledek politického opatření EU proti tomuto státu
EURO jako společná a jednotná měna (vznik, vývoj, perspektivy)
Hospodářská unie – cílem je užší koordinace národních hospod. politik
Měnová unie – vytvoření jednotné měnové politiky a jednotné měny
Základy měnové unie:
70. léta – ekonomická krize, potřeba se vymanit z „dolarového vlivu“, 1978 vytvoření Evropského měnového systému, který je založen na 2 složkách :
a) mechanismus směnných kurzů – kurzy národních měn se musely pohybovat v určitém pásmu ve vztahu k ECU (dnešní EURO)
b) ECU – evropská zúčtovací jednotka – kurzy měn se odvozovaly od ECU
- toto se v r. 93 zhroutilo, neudržitelné takto administrativně určovat kurzy
Výhody jednotné měny :
Hodnotové vyjádření ceny je bez výkyvů; trh již v důsledku národních měn není tak rozdělen – což bylo také překážkou trhu; je měnou silnou a stabilní; vytváří stabilní makroekonomické prostředí; cenová stabilita
Relativní nevýhodou je ztráta možnosti požívat měnových nástrojů k ochraně zájmů nár. ekonomik
ECU (spol. zúčtovací jednotka vedle národních) x EURO (jednotná měna nahrazující měny národní)
Měnová unie – vytvoření jednotné měnové politiky a jednotné měny
Základy měnové unie:
70. léta – ekonomická krize, potřeba se vymanit z „dolarového vlivu“, 1978 vytvoření Evropského měnového systému, který je založen na 2 složkách :
a) mechanismus směnných kurzů – kurzy národních měn se musely pohybovat v určitém pásmu ve vztahu k ECU (dnešní EURO)
b) ECU – evropská zúčtovací jednotka – kurzy měn se odvozovaly od ECU
- toto se v r. 93 zhroutilo, neudržitelné takto administrativně určovat kurzy
Výhody jednotné měny :
Hodnotové vyjádření ceny je bez výkyvů; trh již v důsledku národních měn není tak rozdělen – což bylo také překážkou trhu; je měnou silnou a stabilní; vytváří stabilní makroekonomické prostředí; cenová stabilita
Relativní nevýhodou je ztráta možnosti požívat měnových nástrojů k ochraně zájmů nár. ekonomik
ECU (spol. zúčtovací jednotka vedle národních) x EURO (jednotná měna nahrazující měny národní)
EURO jako společná a jednotná měna (vznik, vývoj, perspektivy) 2
ECU (spol. zúčtovací jednotka vedle národních) x EURO (jednotná měna nahrazující měny národní)
Zavedení hospodářské a měnové unie:
1. etapa – v r. 90 Rada vydala doporučení, užší spolupráce
2. etapa – v r. 94 vytvořen Evropský měnový institut (budoucí ECB) – měl koordinovat národní měnové politiky
3. etapa – v r. 99 jen 11 států (- VB, Dán, Nor) se účastní dalšího postupu :
fáze 1 : r. 98 stanoveny konečné termíny zavedení jednotné měny, evropský systém ústřední banky, zrušení EMI - nahrazen ECB, ta tvoří spolu s centrálními bankami Evropský systém centrálních bank, které jsou nezávislé jak na vládách, tak i na ES
ECB : určuje a realizuje měnovou politiku ES
fáze 2 : 99 – 02 nahrazení ECU EUREM – národní měny přestaly existovat
fáze 3 : 2002 – došlo k nahrazení národních měn EUREM
naplnění měnové unie znamená přechod pravomocí v měnové politice z čl. st. na ES
Zavedení hospodářské a měnové unie:
1. etapa – v r. 90 Rada vydala doporučení, užší spolupráce
2. etapa – v r. 94 vytvořen Evropský měnový institut (budoucí ECB) – měl koordinovat národní měnové politiky
3. etapa – v r. 99 jen 11 států (- VB, Dán, Nor) se účastní dalšího postupu :
fáze 1 : r. 98 stanoveny konečné termíny zavedení jednotné měny, evropský systém ústřední banky, zrušení EMI - nahrazen ECB, ta tvoří spolu s centrálními bankami Evropský systém centrálních bank, které jsou nezávislé jak na vládách, tak i na ES
ECB : určuje a realizuje měnovou politiku ES
fáze 2 : 99 – 02 nahrazení ECU EUREM – národní měny přestaly existovat
fáze 3 : 2002 – došlo k nahrazení národních měn EUREM
naplnění měnové unie znamená přechod pravomocí v měnové politice z čl. st. na ES
Některé otázky sociálního zabezpečení
1. důvod zajištění mobility pracovníků
2. důvod aby člověk pracující v jiném státě nebyl znevýhodněn oproti tomu, kdo se nestěhuje
- cílem je překonání teritoriality
4 základní principy koordinace :
1. aplikace pr. řádu jediného státu
použije se legislativa země, kde zaměstnaná osoba pracuje bez ohledu na místo jejího trvalého pobytu (lex loci laboris)
výjimka : osoba dočasně pracující v čl. st. + pro státní úředníky a posádky námořních lodí
2. princip rovného zacházení – národní princip
= základní princip práva ES – nelze znevýhodňovat osobu s jiným trvalým pobytem
3. princip zachování nabytých práv
výplata dávek do ciziny
4. princip zachování práv během jejich nabývání
sčítání dob pojištění
+ výplata dávek bez ohledu na bydliště – export dávek, nemožnost vyplácení více dávek ze stejného titulu, sčítání rozhodných dob,
Základním předpisem je nařízení 574/72 – procesní předpis k výše uvedenému
2. důvod aby člověk pracující v jiném státě nebyl znevýhodněn oproti tomu, kdo se nestěhuje
- cílem je překonání teritoriality
4 základní principy koordinace :
1. aplikace pr. řádu jediného státu
použije se legislativa země, kde zaměstnaná osoba pracuje bez ohledu na místo jejího trvalého pobytu (lex loci laboris)
výjimka : osoba dočasně pracující v čl. st. + pro státní úředníky a posádky námořních lodí
2. princip rovného zacházení – národní princip
= základní princip práva ES – nelze znevýhodňovat osobu s jiným trvalým pobytem
3. princip zachování nabytých práv
výplata dávek do ciziny
4. princip zachování práv během jejich nabývání
sčítání dob pojištění
+ výplata dávek bez ohledu na bydliště – export dávek, nemožnost vyplácení více dávek ze stejného titulu, sčítání rozhodných dob,
Základním předpisem je nařízení 574/72 – procesní předpis k výše uvedenému
Některé otázky sociálního zabezpečení 2
+ výplata dávek bez ohledu na bydliště – export dávek, nemožnost vyplácení více dávek ze stejného titulu, sčítání rozhodných dob,
Základním předpisem je nařízení 574/72 – procesní předpis k výše uvedenému
1. věcný rozsah koordinace :
pozitivně : dávky v oblasti nemocenského a mateřství, invalidity, starobní důchody, sirotčí důchody, prac. úrazy a nemoci z povolání, pohřebné, podpory v nezaměstnanosti a rodinné dávky atd.
negativně : soc. a zdravotní pomoc, asistence, d. pro oběti války, penzijní připojištění, d. závislé na dohodě mezi ZMTL a odbory
2. osobní rozsah koordinace :
pozitivně : osoby zaměstnané (pracovník – i jen sezónní), OSVČ za podmínek že jsou pojištěny, důchodci, rodinní příslušníci a pozůstalí bez ohledu na státní příslušnost
negativně : občané států 3. zemí, nepojištění, osoby dobrovolně pojištěné které nepracují
Zvláštní část :
Dávky v nemoci a v mateřství (peněžité a naturální)
Invalidita : 2 systémy – systém závislý na době pojištění a systém nezávislý
Starobní důchod
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Pohřebné
Nezaměstnanost
Základním předpisem je nařízení 574/72 – procesní předpis k výše uvedenému
1. věcný rozsah koordinace :
pozitivně : dávky v oblasti nemocenského a mateřství, invalidity, starobní důchody, sirotčí důchody, prac. úrazy a nemoci z povolání, pohřebné, podpory v nezaměstnanosti a rodinné dávky atd.
negativně : soc. a zdravotní pomoc, asistence, d. pro oběti války, penzijní připojištění, d. závislé na dohodě mezi ZMTL a odbory
2. osobní rozsah koordinace :
pozitivně : osoby zaměstnané (pracovník – i jen sezónní), OSVČ za podmínek že jsou pojištěny, důchodci, rodinní příslušníci a pozůstalí bez ohledu na státní příslušnost
negativně : občané států 3. zemí, nepojištění, osoby dobrovolně pojištěné které nepracují
Zvláštní část :
Dávky v nemoci a v mateřství (peněžité a naturální)
Invalidita : 2 systémy – systém závislý na době pojištění a systém nezávislý
Starobní důchod
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Pohřebné
Nezaměstnanost
Evropské materiální právo a sbližování českého práva v jednotlivých právních odvětvích (aktualizovaný vývoj na základě Posudku Evropské Komise 3
Cíle sbližování
1. příprava právních předpisů pro vstup ČR
2. plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství
- schopnost úspěšně fungovat v rámci ES
3 základní nástroje sbližování
1. Evropská dohoda
2. relevantní usnesení vlády
3. Bílá kniha EK o přípravě přidružených států (1985)
(viz též otázka č. 40!!)
Posudek k žádosti ČR o přijetí do EU :
Kodaň : přidružený stát se stane členem jakmile bude schopen převzít závazky vyplývající z členství.
3 kritéria : politická, ekonomická a ostatní
nutná i příprava EU – úprava struktury atd.
Obsah posudku : vztahy mezi ČR a EU, situace z hlediska politických podmínek, situace z hlediska hospodářských podmínek, schopnost ČR plnit závazky z členství v EU, předkládá obecné hodnocení situace a perspektiv ČR s ohledem na podmínky členství i hodnocení očekávaného vývoje – 5 let.
1. příprava právních předpisů pro vstup ČR
2. plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství
- schopnost úspěšně fungovat v rámci ES
3 základní nástroje sbližování
1. Evropská dohoda
2. relevantní usnesení vlády
3. Bílá kniha EK o přípravě přidružených států (1985)
(viz též otázka č. 40!!)
Posudek k žádosti ČR o přijetí do EU :
Kodaň : přidružený stát se stane členem jakmile bude schopen převzít závazky vyplývající z členství.
3 kritéria : politická, ekonomická a ostatní
nutná i příprava EU – úprava struktury atd.
Obsah posudku : vztahy mezi ČR a EU, situace z hlediska politických podmínek, situace z hlediska hospodářských podmínek, schopnost ČR plnit závazky z členství v EU, předkládá obecné hodnocení situace a perspektiv ČR s ohledem na podmínky členství i hodnocení očekávaného vývoje – 5 let.
Evropské materiální právo a sbližování českého práva v jednotlivých právních odvětvích (aktualizovaný vývoj na základě Posudku Evropské Komise k žádos
Sbližování práva = proces přizpůsobování a transformování právního řádu přidruženého státu, a to tak, že dochází k jeho plné slučitelnosti s komunitárním právem odpovídající věcné působnosti ES.
Aproximace = jednosměrné přibližování čs. práva k právu ES
Harmonizace = slaďování
Sbližování = harmonizace + aproximace
Sbližování je zdlouhavý a náročný proces, trvající asi 10 let, rozdělených do dvou etap. Zákl. jsou Prozatimní dohoda a Evropská dohoda – asociační dohoda
Ani harmonizace, ani aproximace ale neznamenají vznik práva, které by bylo jednotné pro ES a ČR a nahradilo by právo národní – nepředpokládá se vznik naprosto stejných právních pravidel – tím se sbližování liší od unifikace.
Předmět sbližování českého práva s právem ES:
Na straně ČR (právní akty přidruženého státu):
právní předpisy české všechny – obecně závazné předpisy chování, bez ohledu na jejich hierarchii v systému práva, normy zákonné i podzákonné (všechny), ústavní
důležité jsou i technické předpisy → pro možnost volného pohybu zboží, např. pravidla posuzování shody výrobku, → povinnost dodržovat NPA
Aproximace = jednosměrné přibližování čs. práva k právu ES
Harmonizace = slaďování
Sbližování = harmonizace + aproximace
Sbližování je zdlouhavý a náročný proces, trvající asi 10 let, rozdělených do dvou etap. Zákl. jsou Prozatimní dohoda a Evropská dohoda – asociační dohoda
Ani harmonizace, ani aproximace ale neznamenají vznik práva, které by bylo jednotné pro ES a ČR a nahradilo by právo národní – nepředpokládá se vznik naprosto stejných právních pravidel – tím se sbližování liší od unifikace.
Předmět sbližování českého práva s právem ES:
Na straně ČR (právní akty přidruženého státu):
právní předpisy české všechny – obecně závazné předpisy chování, bez ohledu na jejich hierarchii v systému práva, normy zákonné i podzákonné (všechny), ústavní
důležité jsou i technické předpisy → pro možnost volného pohybu zboží, např. pravidla posuzování shody výrobku, → povinnost dodržovat NPA
Evropské materiální právo a sbližování českého práva v jednotlivých právních odvětvích (aktualizovaný vývoj na základě Posudku Evropské Komise 2
Na straně ES jsou předmětem sbližování (komunitární předpisy):
→ akty primárního práva (smlouvy zakládající ESUO, EUROATOM, ES,), akty doplňující zřizovací smlouvy,
→ akty sekundárního práva – akty sui genesis, nepojmenované (rezoluce, rozhodnutí),
o konstantní judikatura ESD,
o obecné zásady právní - autonomní prameny a to procesní i hmotněprávní,
o Evropská úmluva + Evropská sociální charta s nimi musí být v souladu ty předchozí dvě odrážky,
o dokumenty Rady Evropy, některé ústavy členských států,
- rozsah sbližování na straně české je větší než na straně ES,
Obsah sbližování :
1. nové čs. předpisy mají být kompatibilní s právem ES
2. starší právní předpisy uvést do souladu
3. slaďování a sledování nové legislativy ES a vyhodnocování vlivů na čss právo
4. sledovat návrhy komunitárních aktů
5. brát v úvahu významnou úpravu členských států
- normy hmotněprávní i procesní
- sbližování → obsahová kompatibilita, sjednocení výkladu a aplikace, tak aby bylo dosaženo cíle sbližování
→ akty primárního práva (smlouvy zakládající ESUO, EUROATOM, ES,), akty doplňující zřizovací smlouvy,
→ akty sekundárního práva – akty sui genesis, nepojmenované (rezoluce, rozhodnutí),
o konstantní judikatura ESD,
o obecné zásady právní - autonomní prameny a to procesní i hmotněprávní,
o Evropská úmluva + Evropská sociální charta s nimi musí být v souladu ty předchozí dvě odrážky,
o dokumenty Rady Evropy, některé ústavy členských států,
- rozsah sbližování na straně české je větší než na straně ES,
Obsah sbližování :
1. nové čs. předpisy mají být kompatibilní s právem ES
2. starší právní předpisy uvést do souladu
3. slaďování a sledování nové legislativy ES a vyhodnocování vlivů na čss právo
4. sledovat návrhy komunitárních aktů
5. brát v úvahu významnou úpravu členských států
- normy hmotněprávní i procesní
- sbližování → obsahová kompatibilita, sjednocení výkladu a aplikace, tak aby bylo dosaženo cíle sbližování
Ochrana spotřebitele. Smluvní právo
Několik směrnic upravuje otázky související se spotřebitelskými smlouvami.
Směrnice o klamavé reklamě :
= reklama, která uvádí nebo je s to uvést spotřebitele v omyl a která tak může ovlivňovat ekonomické chování spotřebitelů nebo poškozovat jiné soutěžitele. (SP nekalé soutěže).
Směrnice, která se zabývá částečným povolením srovnávací reklamy (při respektování řady podmínek) – velmi progresivní směrnice
Dále :
směrnice o podomním prodeji
Směrnice o turistických zájezdech :
- stanoví podrobné a povinné informace, které musí být ve smlouvách stanoveny. U zájezdů – cestovka musí mít zajištěno eventuální vrácení ceny služeb nebo zpáteční dopravu v případě svého úpadku. Dostatečné informace ve smlouvách, povinné.
Směrnice o spotřebitelských úvěrech :
Čl. státy musí dbát o to, aby úvěrové smlouvy neobsahovaly odchylnou úpravu od ustanovení národního práva podle této směrnice, pokud by to bylo v neprospěch spotřebitele. Tedy nemá být možnost odchýlit se v neprospěch spotřebitele. Písemnost.
Směrnice o klamavé reklamě :
= reklama, která uvádí nebo je s to uvést spotřebitele v omyl a která tak může ovlivňovat ekonomické chování spotřebitelů nebo poškozovat jiné soutěžitele. (SP nekalé soutěže).
Směrnice, která se zabývá částečným povolením srovnávací reklamy (při respektování řady podmínek) – velmi progresivní směrnice
Dále :
směrnice o podomním prodeji
Směrnice o turistických zájezdech :
- stanoví podrobné a povinné informace, které musí být ve smlouvách stanoveny. U zájezdů – cestovka musí mít zajištěno eventuální vrácení ceny služeb nebo zpáteční dopravu v případě svého úpadku. Dostatečné informace ve smlouvách, povinné.
Směrnice o spotřebitelských úvěrech :
Čl. státy musí dbát o to, aby úvěrové smlouvy neobsahovaly odchylnou úpravu od ustanovení národního práva podle této směrnice, pokud by to bylo v neprospěch spotřebitele. Tedy nemá být možnost odchýlit se v neprospěch spotřebitele. Písemnost.
Ochrana spotřebitele. Smluvní právo 2
Směrnice o zakázaných klauzulích ve spotřebitelských smlouvách :
Týká se předem stanovených (předtištěných) klauzulí ve smlouvách uzavíraných mimo obchodní zařízení prodávajícího. Tyto klauzule jsou považovány za nekalé, mohou-li v rozporu s dobrou vírou způsobit významnou nerovnováhu, pokud jde o práva a povinnosti stran, k tíži spotřebitele. Takové ustanovení tedy nebylo individuálně sjednáno a způsobuje nerovnost stran k tíži spotřebitele.
Příloha k této směrnici uvádí demonstrativní výčet klauzulí : zejm. ty co vylučují odpovědnost v případě újmy na zdraví spotřebitele, dále ty co umožňují prodávajícímu jednostranně měnit smlouvu, dále stanovující závazek spotřebiteli bez dostatečného protiplnění ze strany prodávajícího či také neúměrné sankce atd.
Čl. státy mají povinnost zajistit neplatnost takových klauzulí.
Některé aspekty jsou upraveny také nařízeními :
Ta obsahují kogentní hmotněprávní normy určující povinné klauzule příslušných smluv. Nemohou být vyloučena dohodou stran.
Existuje rezoluce o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů, ale není právně závazná.
Týká se předem stanovených (předtištěných) klauzulí ve smlouvách uzavíraných mimo obchodní zařízení prodávajícího. Tyto klauzule jsou považovány za nekalé, mohou-li v rozporu s dobrou vírou způsobit významnou nerovnováhu, pokud jde o práva a povinnosti stran, k tíži spotřebitele. Takové ustanovení tedy nebylo individuálně sjednáno a způsobuje nerovnost stran k tíži spotřebitele.
Příloha k této směrnici uvádí demonstrativní výčet klauzulí : zejm. ty co vylučují odpovědnost v případě újmy na zdraví spotřebitele, dále ty co umožňují prodávajícímu jednostranně měnit smlouvu, dále stanovující závazek spotřebiteli bez dostatečného protiplnění ze strany prodávajícího či také neúměrné sankce atd.
Čl. státy mají povinnost zajistit neplatnost takových klauzulí.
Některé aspekty jsou upraveny také nařízeními :
Ta obsahují kogentní hmotněprávní normy určující povinné klauzule příslušných smluv. Nemohou být vyloučena dohodou stran.
Existuje rezoluce o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů, ale není právně závazná.
Ochrana spotřebitele. Úprava odpovědnosti výrobce za vadné výrobky
Je jednou z nejnovějších politik ES. Členské státy mohou přijmout přísnější ochranná opatření, než jaká vyplývají z činnosti ES. Taková opatření však musí být slučitelná s právem ES a notifikována Komisi. Formou jsou zejm. harmonizační směrnice – úprava je sice rozsáhlá, ale nekompletní, ponechán velký prostor pro vnitroúpravu.
5 zákl. práv spotřebitelů :
1. ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů
2. ochrana hospodářských zájmů spotřebitelů
3. podpora informovanosti spotřebitele
4. dostupnost prostředků k úspěšnému dovolání se svých práv
5. právo na zastoupení a na účast při rozhodování Komise
Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitele :
Patří zde např. směrnice týkající se potravin, směrnice týkající se bezpečnosti spotřebitel ve zvláštních případech (např. farmacie atd.), směrnice o všeobecné bezpečnosti výrobků (prevence nehod, minimalizace rizika, informace), ale zejm. :
Směrnice o odpovědnosti za výrobek :
Obsahuje hmotněprávní úpravu odpovědnosti výrobce v situaci, kdy byla vadným výrobkem způsobena škoda.
Vadný výrobek je takový, který neposkytuje bezpečnost, kterou oprávněná osoba může s ohledem na všechny okolnosti očekávat.
5 zákl. práv spotřebitelů :
1. ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů
2. ochrana hospodářských zájmů spotřebitelů
3. podpora informovanosti spotřebitele
4. dostupnost prostředků k úspěšnému dovolání se svých práv
5. právo na zastoupení a na účast při rozhodování Komise
Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitele :
Patří zde např. směrnice týkající se potravin, směrnice týkající se bezpečnosti spotřebitel ve zvláštních případech (např. farmacie atd.), směrnice o všeobecné bezpečnosti výrobků (prevence nehod, minimalizace rizika, informace), ale zejm. :
Směrnice o odpovědnosti za výrobek :
Obsahuje hmotněprávní úpravu odpovědnosti výrobce v situaci, kdy byla vadným výrobkem způsobena škoda.
Vadný výrobek je takový, který neposkytuje bezpečnost, kterou oprávněná osoba může s ohledem na všechny okolnosti očekávat.
Ochrana spotřebitele. Úprava odpovědnosti výrobce za vadné výrobky 2
Směrnice o odpovědnosti za výrobek :
Obsahuje hmotněprávní úpravu odpovědnosti výrobce v situaci, kdy byla vadným výrobkem způsobena škoda.
Vadný výrobek je takový, který neposkytuje bezpečnost, kterou oprávněná osoba může s ohledem na všechny okolnosti očekávat.
Výrobcem je hl. výrobce finálního produktu či jeho součásti, zpracovatel suroviny, osoba používající na výrobku ochrannou známku, dovozce výrobku do ES atd., nelze-li zjistit nikoho jiného. Odpovědnost je pak společná (solidární).
Škodu prokazuje poškozená osoba a prokazuje rovněž vadu výrobku a kauzální nexus mezi vadou a škodou. Odpovědnost bude omezená v případě spoluzavinění poškozeného. Ovšem neomezeně odpovídá za škodu na zdraví, škoda na majetku se hradí jen omezeně, a to jen jde-li o majetek osobní. Tedy nehradí se škoda nehmotná. Promlčecí doba je 3 roky, prekluzívní 10 let.
Vše toto se však nedotýká vnitrostátních úprav. Členské státy nemohou nijak omezovat či vylučovat tento druh odpovědnosti výrobce vůči spotřebiteli.
Výrobce může liberovat :
- vada neexistovala v době uvedení výrobku do oběhu
- vada důsledkem respektování závazných předpisů výrobcem
- vada nemohla být zjištěna s ohledem na dosavadní věd.-techn. poznatky
Řada otázek je ve směrnici neupravených nebo upravených jen obecně či s povolenými výjimkami. Způsob a výši náhrady škody směrnice neupravuje.
Obsahuje hmotněprávní úpravu odpovědnosti výrobce v situaci, kdy byla vadným výrobkem způsobena škoda.
Vadný výrobek je takový, který neposkytuje bezpečnost, kterou oprávněná osoba může s ohledem na všechny okolnosti očekávat.
Výrobcem je hl. výrobce finálního produktu či jeho součásti, zpracovatel suroviny, osoba používající na výrobku ochrannou známku, dovozce výrobku do ES atd., nelze-li zjistit nikoho jiného. Odpovědnost je pak společná (solidární).
Škodu prokazuje poškozená osoba a prokazuje rovněž vadu výrobku a kauzální nexus mezi vadou a škodou. Odpovědnost bude omezená v případě spoluzavinění poškozeného. Ovšem neomezeně odpovídá za škodu na zdraví, škoda na majetku se hradí jen omezeně, a to jen jde-li o majetek osobní. Tedy nehradí se škoda nehmotná. Promlčecí doba je 3 roky, prekluzívní 10 let.
Vše toto se však nedotýká vnitrostátních úprav. Členské státy nemohou nijak omezovat či vylučovat tento druh odpovědnosti výrobce vůči spotřebiteli.
Výrobce může liberovat :
- vada neexistovala v době uvedení výrobku do oběhu
- vada důsledkem respektování závazných předpisů výrobcem
- vada nemohla být zjištěna s ohledem na dosavadní věd.-techn. poznatky
Řada otázek je ve směrnici neupravených nebo upravených jen obecně či s povolenými výjimkami. Způsob a výši náhrady škody směrnice neupravuje.
Evropské soukromé právo. Evropeizace a dekodifikace
Složky evropského právního prostoru v oblasti soukromého práva :
- vnitrostátní právo evropských států
- mezinárodní smlouvy (Vídeňská úmluva o závazkových vztazích)
- právo ES
komunitární právo – právo primární i sekundární + subsidiární smlouvy
citelným problémem je teritoriální princip národního práva
proč úprava na kominitární úrovni? Např. spotřebitelé vyžadují větší ochranu. V jednotlivých státech existují odlišné úpravy např. odpovědnosti za vady a rozdílná právní úprava se tak stává brzdou vnitřního trhu
Metody úpravy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem v rámci ES:
- v primárním právu
- v nařízeních
- ve směrnicích
- v subsidiárních mez. sml. mezi členy ES
Velmi vhodnou cestou jsou právě subsidiární smlouvy, ovšem jejich nevýhoda spočívá v tom, že v nich není obsažen prvek nadstátnosti a přímého účinku a nepodléhají interpretaci ESD. Proto se začínají používat i akty sekundárního práva.
Platí zásada subsidiarity - úprava soukromého práva je doménou čl. st., úprava na úrovni komunit. musí být zdůvodněna.
Nejde ovšem o komplexní úpravu, ale jen o dílčí otázky či úpravu konkrétního institutu bez kontextu – dekodifikovaná pr. úprava.
- vnitrostátní právo evropských států
- mezinárodní smlouvy (Vídeňská úmluva o závazkových vztazích)
- právo ES
komunitární právo – právo primární i sekundární + subsidiární smlouvy
citelným problémem je teritoriální princip národního práva
proč úprava na kominitární úrovni? Např. spotřebitelé vyžadují větší ochranu. V jednotlivých státech existují odlišné úpravy např. odpovědnosti za vady a rozdílná právní úprava se tak stává brzdou vnitřního trhu
Metody úpravy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem v rámci ES:
- v primárním právu
- v nařízeních
- ve směrnicích
- v subsidiárních mez. sml. mezi členy ES
Velmi vhodnou cestou jsou právě subsidiární smlouvy, ovšem jejich nevýhoda spočívá v tom, že v nich není obsažen prvek nadstátnosti a přímého účinku a nepodléhají interpretaci ESD. Proto se začínají používat i akty sekundárního práva.
Platí zásada subsidiarity - úprava soukromého práva je doménou čl. st., úprava na úrovni komunit. musí být zdůvodněna.
Nejde ovšem o komplexní úpravu, ale jen o dílčí otázky či úpravu konkrétního institutu bez kontextu – dekodifikovaná pr. úprava.
Evropské soukromé právo. Evropeizace a dekodifikace 2
Pokud oblast spadá do práva ES – lze upravit právem ES či harmonizací vnitronorem
Pokud oblast nespadá do práva ES – vnitroprávo či mez. sml.
Hl. oblasti :
- pojišťovací smlouvy, ochrana spotřebitele, HS, právo obch. spol., někt. instituty prac. práva a PSZ, duševní vlast.
Subsidiární smlouvy (mezinárodní unifikace) - MPS
Např. Vídeňská úmluva o smlouvách o mez. koupi zboží
Evropského mezinárodního práva soukromého je zapotřebí užít právě proto, že neexistuje evropské právo soukromé.
Kolizní unifikace : Římská úmluva o právu rozhodném pro závazkové vztahy – úprava kolizních předpisů (mezi státy ES)
K překonání teritoriálního omezení justice :
Bruselská úmluva o pravomoci soudů a o výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních – má umožnit jakousi 5. svobodu – volný pohyb soudních rozhodnutí. Platí zásada presumpce nezávadnosti cizích rozhodnutí. Obdobou pro státy i mimo ES je Lugánská úmluva – otevřená i dalším státům Evropy.
Amsterodamská smlouva přenesla oblast justiční spolupráce v soukromém právu do I. pilíře
Nyní má Rada po konzultaci s EP pravomoc přijímat v této oblasti akty sekundárního práva.
+ Pracovní právo
dochází k procesu europeizace x opakem je dekodifikace (vnitrostátní normy se vytrhnou z vnitrostátní úrovně, protože je upravena na evropské úrovni)
Pokud oblast nespadá do práva ES – vnitroprávo či mez. sml.
Hl. oblasti :
- pojišťovací smlouvy, ochrana spotřebitele, HS, právo obch. spol., někt. instituty prac. práva a PSZ, duševní vlast.
Subsidiární smlouvy (mezinárodní unifikace) - MPS
Např. Vídeňská úmluva o smlouvách o mez. koupi zboží
Evropského mezinárodního práva soukromého je zapotřebí užít právě proto, že neexistuje evropské právo soukromé.
Kolizní unifikace : Římská úmluva o právu rozhodném pro závazkové vztahy – úprava kolizních předpisů (mezi státy ES)
K překonání teritoriálního omezení justice :
Bruselská úmluva o pravomoci soudů a o výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních – má umožnit jakousi 5. svobodu – volný pohyb soudních rozhodnutí. Platí zásada presumpce nezávadnosti cizích rozhodnutí. Obdobou pro státy i mimo ES je Lugánská úmluva – otevřená i dalším státům Evropy.
Amsterodamská smlouva přenesla oblast justiční spolupráce v soukromém právu do I. pilíře
Nyní má Rada po konzultaci s EP pravomoc přijímat v této oblasti akty sekundárního práva.
+ Pracovní právo
dochází k procesu europeizace x opakem je dekodifikace (vnitrostátní normy se vytrhnou z vnitrostátní úrovně, protože je upravena na evropské úrovni)
Obecné otázky harmonizace vnitrostátních právních předpisů členských států. Nový přístup
Právní mechanismus Spol. je tvořen 2 složkami, které se navzájem doplňují :
- vlastní právo ES
- soustava harmonizovaných norem vnitrostátních právních řádů čl. států
(jsou to ty, které mají vliv na fungování společného trhu)
Potřeba harmonizovaného práva je dána hlavně nutností zajistit prostředí svobodné a rovné soutěže pro hospodářské subjekty, které je zapotřebí pro vytvoření jednotného vnitřního trhu. Cílem je odstranění ekonomických hranic mezi čl. státy v rámci ES.
Harmonizace se uplatňuje zejména tam, kde přímá úprava na úrovni práva ES nebo unifikace není reálná či nutná. Nejčastějším harmonizačním nástrojem jsou směrnice, které závazně stanoví pouze cíl (je nutno dosáhnout jednotného cíle, avšak prostředky zůstávají na vůli čl. st.).
SES – základní ustanovení týkající se harmonizace :
Rada se usnáší na směrnicích pro sbližování zákonodárných ustanovení, nařízení čl. st., které mají přímý vliv na vytváření a fungování spol. trhu – rozhoduje jednomyslně na návrh Komise.
Rada se usnáší na opatřeních týkajících se sbližování zák. ustanovení, nařízení čl. st., jejichž předmětem je vytvoření či fungování spol. trhu – rozhoduje kvalifikovanou většinou ve spolupráci s EP a HaSV.
- vlastní právo ES
- soustava harmonizovaných norem vnitrostátních právních řádů čl. států
(jsou to ty, které mají vliv na fungování společného trhu)
Potřeba harmonizovaného práva je dána hlavně nutností zajistit prostředí svobodné a rovné soutěže pro hospodářské subjekty, které je zapotřebí pro vytvoření jednotného vnitřního trhu. Cílem je odstranění ekonomických hranic mezi čl. státy v rámci ES.
Harmonizace se uplatňuje zejména tam, kde přímá úprava na úrovni práva ES nebo unifikace není reálná či nutná. Nejčastějším harmonizačním nástrojem jsou směrnice, které závazně stanoví pouze cíl (je nutno dosáhnout jednotného cíle, avšak prostředky zůstávají na vůli čl. st.).
SES – základní ustanovení týkající se harmonizace :
Rada se usnáší na směrnicích pro sbližování zákonodárných ustanovení, nařízení čl. st., které mají přímý vliv na vytváření a fungování spol. trhu – rozhoduje jednomyslně na návrh Komise.
Rada se usnáší na opatřeních týkajících se sbližování zák. ustanovení, nařízení čl. st., jejichž předmětem je vytvoření či fungování spol. trhu – rozhoduje kvalifikovanou většinou ve spolupráci s EP a HaSV.
Obecné otázky harmonizace vnitrostátních právních předpisů členských států. Nový přístup 2
Pokud má s něčím čl. st. problém (např. chce zachovat svou úpravu atd.), oznámí to Komisi, která to buď odmítne či schválí jestliže se přesvědčí že nejde o diskriminaci ani překážku fungování spol. trhu.
Právním nástrojem harmonizace jsou tedy směrnice, nyní mohou být harmonizační směrnice přijímány Radou na základě rozhodnutí kvalifikované většiny (x od jednomyslnosti).
Jednotný evropský akt přinesl novou strategii a nový přístup při harmonizaci:
Dochází k zefektivnění této činnosti omezením harmonizace jen na základní a nezbytné a je zavedena zásada vzájemného uznávání vnitrostátních norem a úpravy normování prostřednictvím soukromých evr. normalizačních úřadů. Vzájemné uznávání je efektivní metoda k překonání rozdílů.
Přijímání kvalif. větš. znamená problém pro státy, jež nesouhlasí a jsou přehlasovány – situace, kdy nebudou moci směrnici implementovat – 2 pojistky :
1/ nesmí být důvodem nepřijatelnosti schválené směrnice pro čl. stát ekonomické důvody, protože by to šlo proti vnitřnímu trhu. Je-li směrnice nepřijatelná ze závažných mimoekonomických důvodů, Komise připustí přetrvání dosavadní nekonformní úpravy, pokud nejde o diskriminaci a překážku spol. trhu.
2/ 2. případ – se důvod objeví až dodatečně poté co je směrnice implementována – pokud jde o ochranu prac. a život. prostředí, čl. stát může přijmout novou národní úpravu odlišnou od harmonizované se souhlasem Komise.
Právním nástrojem harmonizace jsou tedy směrnice, nyní mohou být harmonizační směrnice přijímány Radou na základě rozhodnutí kvalifikované většiny (x od jednomyslnosti).
Jednotný evropský akt přinesl novou strategii a nový přístup při harmonizaci:
Dochází k zefektivnění této činnosti omezením harmonizace jen na základní a nezbytné a je zavedena zásada vzájemného uznávání vnitrostátních norem a úpravy normování prostřednictvím soukromých evr. normalizačních úřadů. Vzájemné uznávání je efektivní metoda k překonání rozdílů.
Přijímání kvalif. větš. znamená problém pro státy, jež nesouhlasí a jsou přehlasovány – situace, kdy nebudou moci směrnici implementovat – 2 pojistky :
1/ nesmí být důvodem nepřijatelnosti schválené směrnice pro čl. stát ekonomické důvody, protože by to šlo proti vnitřnímu trhu. Je-li směrnice nepřijatelná ze závažných mimoekonomických důvodů, Komise připustí přetrvání dosavadní nekonformní úpravy, pokud nejde o diskriminaci a překážku spol. trhu.
2/ 2. případ – se důvod objeví až dodatečně poté co je směrnice implementována – pokud jde o ochranu prac. a život. prostředí, čl. stát může přijmout novou národní úpravu odlišnou od harmonizované se souhlasem Komise.
Společenstevní právo (Company law). Harmonizace na základě nařízení
SES : „Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, které mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti uvnitř ES, se zachází pro účely práva usazování stejně jako s FO, které jsou příslušníky čl. st“ . Realizace práva na usazování neznamená jen změnu sídla, ale i zakládání nových spol.
Smyslem práva společností je zajištění homogenního právního prostředí nenarušujícího trh.
Strategie :
1/ stanovení minimálních standardů za pomoci harmonizačních směrnic
2/ vytváření nových forem společností založených na právu ES
Společnost = společnost založená dle o.z., obch.z. včetně družstev a jiné PO veřejného či soukromého práva. Vyňaty jsou nevýdělečné.
Právo obchodních společností
Prameny : 1. oblast mezinárodních smluv (Dohoda o uznání obch. spol.)
2. oblast směrnic – harmonizace právní úpravy
3. oblast nařízení – unifikace – vytváření zvl. forem spol.
Nařízení Rady č. 2137/85 – upravuje zatím jedinou formu společnosti, založenou výlučně právem ES – Evropské hospodářské zájmové sdružení. EHZS má právní subjektivitu a mohou ji tvořit FO i PO (členové) – omezený počet ZMC (500). Založeno zakladatelskou smlouvou – obchodní jméno podléhá pr. registrace státu, kde je Spol. registrována. Účelem je usnadnění činností členů sdružení pomocí doplňkových aktivit, které nemohou suplovat vlastní činnost členských společností. EHZS musí být zapsáno v obch. rejstříku v členském státě, ale řídí se výhradně právem ES, nikoliv právem státu zápisu. Nařízení nestanoví minimální ZK, stanoví povinnosti zveřejňování dokumentů. Členové odpovídají společně a nerozdílně. Vhodné pro oblast mez. výzkumu a vývoje či mnohostranných projektových činností. Příkladem je European Airbus.
Smyslem práva společností je zajištění homogenního právního prostředí nenarušujícího trh.
Strategie :
1/ stanovení minimálních standardů za pomoci harmonizačních směrnic
2/ vytváření nových forem společností založených na právu ES
Společnost = společnost založená dle o.z., obch.z. včetně družstev a jiné PO veřejného či soukromého práva. Vyňaty jsou nevýdělečné.
Právo obchodních společností
Prameny : 1. oblast mezinárodních smluv (Dohoda o uznání obch. spol.)
2. oblast směrnic – harmonizace právní úpravy
3. oblast nařízení – unifikace – vytváření zvl. forem spol.
Nařízení Rady č. 2137/85 – upravuje zatím jedinou formu společnosti, založenou výlučně právem ES – Evropské hospodářské zájmové sdružení. EHZS má právní subjektivitu a mohou ji tvořit FO i PO (členové) – omezený počet ZMC (500). Založeno zakladatelskou smlouvou – obchodní jméno podléhá pr. registrace státu, kde je Spol. registrována. Účelem je usnadnění činností členů sdružení pomocí doplňkových aktivit, které nemohou suplovat vlastní činnost členských společností. EHZS musí být zapsáno v obch. rejstříku v členském státě, ale řídí se výhradně právem ES, nikoliv právem státu zápisu. Nařízení nestanoví minimální ZK, stanoví povinnosti zveřejňování dokumentů. Členové odpovídají společně a nerozdílně. Vhodné pro oblast mez. výzkumu a vývoje či mnohostranných projektových činností. Příkladem je European Airbus.
Společenstevní právo (Company law). Harmonizace na základě nařízení 2
Plánované formy :
Evropská společnost (kombinace spolku a nadace) – má být inkorporována v urč. čl. st. a jeho pr. řádem se bude řídit v urč. skutečnostech.
Evropské družstvo
Evropská vzájemná společnost
Evropská akciová společnost (nařízení 2157/2001 o statutu Evropské akciovky) – vznikla nedávno :
Kapitál této spol. je rozdělen do akcií – akcionář odpovídá do částky kterou upsal. Spol. má pr. subjektivitu, může vzniknout splynutím existujících akciovek nebo mohou vytv. Holding či akciovka se přetvoří na e. a.s.
Základní kapitál je v EURO (min. 120 000) – zvyšování ZK se řídí pr. řádem státu, kde je registrována – ve stejném čl. st., kde má sídlo Spol.
Přesun zapisovaného sídla (transfer) nesmí vést k zániku Spol., nutno publikovat.
Oznámení o registraci v Úředním věstníku spol.
Struktura : VH akcionářů
Buď 1-vrstevný systém (VH + spr. org.)
Nebo 2-vrstevný systém (VH + kontr. org. + výkonný org.)
Pro oba systémy jmenování max. do 6 let, schůze min. 1x za rok
Akcionáři držící 10% mohou svolat VH
Změna evr. a.s. na a.s. člen. státu
Evropská společnost (kombinace spolku a nadace) – má být inkorporována v urč. čl. st. a jeho pr. řádem se bude řídit v urč. skutečnostech.
Evropské družstvo
Evropská vzájemná společnost
Evropská akciová společnost (nařízení 2157/2001 o statutu Evropské akciovky) – vznikla nedávno :
Kapitál této spol. je rozdělen do akcií – akcionář odpovídá do částky kterou upsal. Spol. má pr. subjektivitu, může vzniknout splynutím existujících akciovek nebo mohou vytv. Holding či akciovka se přetvoří na e. a.s.
Základní kapitál je v EURO (min. 120 000) – zvyšování ZK se řídí pr. řádem státu, kde je registrována – ve stejném čl. st., kde má sídlo Spol.
Přesun zapisovaného sídla (transfer) nesmí vést k zániku Spol., nutno publikovat.
Oznámení o registraci v Úředním věstníku spol.
Struktura : VH akcionářů
Buď 1-vrstevný systém (VH + spr. org.)
Nebo 2-vrstevný systém (VH + kontr. org. + výkonný org.)
Pro oba systémy jmenování max. do 6 let, schůze min. 1x za rok
Akcionáři držící 10% mohou svolat VH
Změna evr. a.s. na a.s. člen. státu
Společenstevní právo (Company law). Harmonizace na základě směrnic
SES : „Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, které mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti uvnitř ES, se zachází pro účely práva usazování stejně jako s FO, které jsou příslušníky čl. st“ . Realizace práva na usazování neznamená jen změnu sídla, ale i zakládání nových spol.
Smyslem práva společností je zajištění homogenního právního prostředí nenarušujícího trh.
Strategie :
1/ stanovení minimálních standardů za pomoci harmonizačních směrnic
2/ vytváření nových forem společností založených na právu ES
Společnost = společnost založená dle o.z., obch.z. včetně družstev a jiné PO veřejného či soukromého práva. Vyňaty jsou nevýdělečné.
Právo obchodních společností
Prameny : 1. oblast mezinárodních smluv (Dohoda o uznání obch. spol.)
2. oblast směrnic – harmonizace právní úpravy
3. oblast nařízení – unifikace – vytváření zvl. forem spol.
13 směrnic celkem : vydávány Radou spolu s EP a po konzultaci s Hospodářským a sociálním
Smyslem práva společností je zajištění homogenního právního prostředí nenarušujícího trh.
Strategie :
1/ stanovení minimálních standardů za pomoci harmonizačních směrnic
2/ vytváření nových forem společností založených na právu ES
Společnost = společnost založená dle o.z., obch.z. včetně družstev a jiné PO veřejného či soukromého práva. Vyňaty jsou nevýdělečné.
Právo obchodních společností
Prameny : 1. oblast mezinárodních smluv (Dohoda o uznání obch. spol.)
2. oblast směrnic – harmonizace právní úpravy
3. oblast nařízení – unifikace – vytváření zvl. forem spol.
13 směrnic celkem : vydávány Radou spolu s EP a po konzultaci s Hospodářským a sociálním
Společenstevní právo (Company law). Harmonizace na základě směrnic 2
1. směrnice o publicitě – společností se týká zveřejňování v obch. rejstřících čl. států, členské státy musí zajistit, aby základní dokumenty společností byly veřejně přístupné + tato směrnice upravuje závazky společnosti vůči 3. osobám, do nichž vstoupila. Publikace je podmínkou účinnosti.
2. směrnice řeší vznik společnosti (zřizovací listiny) a její základní kapitál, resp. jeho správu
3. směrnice o spojování společností – slučování (fůze) a rozdělování
4. směrnice o závěrkách – o ročních účtech, zaměřena na ochranu akcionářů a věřitelů, stanoví podrobně náležitosti závěrečných účtů
5. směrnice návrh o struktuře akciovky – účast akcionářů, jejich rozhodování (VH)
6. směrnice o dělení a.s. (přechod aktiv a pasiv)
7. směrnice o koncernech
8. směrnice o auditu a auditorech
9. směrnice návrh sml. O koncernech
10. směrnice o mezinárodní fůzi – fůze spol. se sídlem v různých čl. st.
11. směrnice o pobočkách v jiných čl. st.
12. směrnice o s.r.o. s 1 společníkem
13. směrnice o platnosti směrnice o roční uzávěrce i na s.r.o.
2. směrnice řeší vznik společnosti (zřizovací listiny) a její základní kapitál, resp. jeho správu
3. směrnice o spojování společností – slučování (fůze) a rozdělování
4. směrnice o závěrkách – o ročních účtech, zaměřena na ochranu akcionářů a věřitelů, stanoví podrobně náležitosti závěrečných účtů
5. směrnice návrh o struktuře akciovky – účast akcionářů, jejich rozhodování (VH)
6. směrnice o dělení a.s. (přechod aktiv a pasiv)
7. směrnice o koncernech
8. směrnice o auditu a auditorech
9. směrnice návrh sml. O koncernech
10. směrnice o mezinárodní fůzi – fůze spol. se sídlem v různých čl. st.
11. směrnice o pobočkách v jiných čl. st.
12. směrnice o s.r.o. s 1 společníkem
13. směrnice o platnosti směrnice o roční uzávěrce i na s.r.o.
Aplikace ustanovení o hospodářské soutěži – pravomoci a povinnosti Komise, řízení před vnitrostátními soudy
Nařízení 17/62 – Procesní předpis – P+P Komise
Komise má pravomoc :
1/ udělovat výjimky a podávat vyjádření o právní bezvadnosti opatření podniků
individuální výjimka může být udělena jen dohodě či opatření pokud bylo Komisi notifikováno (tato notifikace zakládá osvobození od případných sankcí pokud Komise zjistí nedovolenost opatření, a to i v případě že neudělí výjimku)
2/ zjišťovat skutkový stav
- požadovat info, provádět šetření
3/ postihovat sankcemi
pokuty – sazba např. podle povahy opatření, významu podniku, úmyslu omezit soutěž, recidivy, otevřenosti atd.
Povinnosti Komise – umožnit stranám se vyjádřit, mlčenlivost (ESD : ADAMS! – náhrada škody v případě neopatrné manipulace s materiály ze strany Komise, následky – propuštění p. Adamse z firmy, sebevražda jeho ženy)
Přezkum rozhodnutí Komise – S1S. U vnitrostátních org. – SŘS.
Po vydání prováděcích předpisů k čl. 81 a 82 mají být tato ustanovení aplikována vnitrostátními soudy. Je dána příslušnost vnitrosoudů – to jen do doby, než bude v dané věci zahájeno řízení před Komisí, ale dle ESD se aplikuje i poté, poněvadž má přímý účinek – dualismus, v praxi značné potíže.
Komise má pravomoc :
1/ udělovat výjimky a podávat vyjádření o právní bezvadnosti opatření podniků
individuální výjimka může být udělena jen dohodě či opatření pokud bylo Komisi notifikováno (tato notifikace zakládá osvobození od případných sankcí pokud Komise zjistí nedovolenost opatření, a to i v případě že neudělí výjimku)
2/ zjišťovat skutkový stav
- požadovat info, provádět šetření
3/ postihovat sankcemi
pokuty – sazba např. podle povahy opatření, významu podniku, úmyslu omezit soutěž, recidivy, otevřenosti atd.
Povinnosti Komise – umožnit stranám se vyjádřit, mlčenlivost (ESD : ADAMS! – náhrada škody v případě neopatrné manipulace s materiály ze strany Komise, následky – propuštění p. Adamse z firmy, sebevražda jeho ženy)
Přezkum rozhodnutí Komise – S1S. U vnitrostátních org. – SŘS.
Po vydání prováděcích předpisů k čl. 81 a 82 mají být tato ustanovení aplikována vnitrostátními soudy. Je dána příslušnost vnitrosoudů – to jen do doby, než bude v dané věci zahájeno řízení před Komisí, ale dle ESD se aplikuje i poté, poněvadž má přímý účinek – dualismus, v praxi značné potíže.
Aplikace ustanovení o hospodářské soutěži – pravomoci a povinnosti Komise, řízení před vnitrostátními soudy 2
Jednání v rozporu s HS – buď řízení zahájeno samotnou Komisí či na návrh ze strany čl. státu či FO/PO, kteří prokáží oprávněný zájem.
Notifikace : ze strany podniků – žádají posouzení – pokud je to jednání v rozporu – nesmí dostat pokutu ! (díky tomu že notifikovaly – přiznaly se) – velká výhoda
Komise se nezabývá :
1/ pokud stranami jsou podniky pouze z 1 členského státu a kt. neovlivní dovoz/vývoz
2/ jednání – pouze 2 podniky pokud omezují svobodu 1 strany smlouvy tím, že určují ceny či obch. podmínky
samotné rozhodnutí může být časově omezené a mohou být stanoveny podmínky. Výjimka může po lhůtě být udělena opět + Komise své rozhodnutí může změnit.
Pouze Komise může udělit individuální výjimku = pravomoc
+ vztah k org. čl. st. (informační povinnost)
Komise : kontrola podmínek – vstup, míst. šetření + sankce (pokuty) – neposkytnutí součinnosti, jednání v rozporu s HS. Možnost kontroly ze strany ESD.
„de minimis“ dohody : dohody, které nemají komunitární rozměr a tudíž neohrožují společný trh. Dohody mezi malými a středními podniky (míň jak 250 ZMC a jejichž roční obrat nepřevyšuje 40 mil. EURO).
Dohody, které ovlivní obchod, ale neohrozí soutěž (tyto Komise nesleduje) :
1/ podniky, které nedosahují 10% podílu na trhu v příp. že jsou konkurenti v HS
2/ nejsou konkurenti, pak 15% podíl
3/ kumulat. účinky dohod mezi urč. dodavateli a odběrateli pokud 5 % podíl
Notifikace : ze strany podniků – žádají posouzení – pokud je to jednání v rozporu – nesmí dostat pokutu ! (díky tomu že notifikovaly – přiznaly se) – velká výhoda
Komise se nezabývá :
1/ pokud stranami jsou podniky pouze z 1 členského státu a kt. neovlivní dovoz/vývoz
2/ jednání – pouze 2 podniky pokud omezují svobodu 1 strany smlouvy tím, že určují ceny či obch. podmínky
samotné rozhodnutí může být časově omezené a mohou být stanoveny podmínky. Výjimka může po lhůtě být udělena opět + Komise své rozhodnutí může změnit.
Pouze Komise může udělit individuální výjimku = pravomoc
+ vztah k org. čl. st. (informační povinnost)
Komise : kontrola podmínek – vstup, míst. šetření + sankce (pokuty) – neposkytnutí součinnosti, jednání v rozporu s HS. Možnost kontroly ze strany ESD.
„de minimis“ dohody : dohody, které nemají komunitární rozměr a tudíž neohrožují společný trh. Dohody mezi malými a středními podniky (míň jak 250 ZMC a jejichž roční obrat nepřevyšuje 40 mil. EURO).
Dohody, které ovlivní obchod, ale neohrozí soutěž (tyto Komise nesleduje) :
1/ podniky, které nedosahují 10% podílu na trhu v příp. že jsou konkurenti v HS
2/ nejsou konkurenti, pak 15% podíl
3/ kumulat. účinky dohod mezi urč. dodavateli a odběrateli pokud 5 % podíl
Obecná charakteristika a hlavní ustanovení Prováděcích pravidel pro aplikaci ustanovení Evropské dohody o Hospodářské soutěži (Rozhodnutí Rady přidruž
Zneužívání dominantního postavení podn. na území ČR nebo ES jako celku nebo jeho podstatné části.
Nepřípustná jakákoliv veř. podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování podnikatelů.
Výjimka – oblast rybolovu a zemědělství – veř. podpory
Zmocnění pro Radu přidružení : (2/96)
Upravuje aplikaci ust. HS uvedených v ED.
Tato jednání projednávají jak Komise, tak Úřad pro ochranu HS.
Vymezení kompetence obou orgánů – případy, které mohou ovlivnit jak čs, trh, tak trh ES. Oba orgány si tyto případy oznamují a mohou konzultovat.
Věci kde je kompetence pouze 1 orgánu – spadá do čs. práva, ale případy, kdy mohou být ovlivněny důl. zájmy 2. strany – ohlašovací povinnost.
Dále problematika utajení důl. informací.
+ blokové výjimky : principy obsažené v nařízeních o blok. Výjimkách budou v plném rozsahu i u nás !
Nepřípustná jakákoliv veř. podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování podnikatelů.
Výjimka – oblast rybolovu a zemědělství – veř. podpory
Zmocnění pro Radu přidružení : (2/96)
Upravuje aplikaci ust. HS uvedených v ED.
Tato jednání projednávají jak Komise, tak Úřad pro ochranu HS.
Vymezení kompetence obou orgánů – případy, které mohou ovlivnit jak čs, trh, tak trh ES. Oba orgány si tyto případy oznamují a mohou konzultovat.
Věci kde je kompetence pouze 1 orgánu – spadá do čs. práva, ale případy, kdy mohou být ovlivněny důl. zájmy 2. strany – ohlašovací povinnost.
Dále problematika utajení důl. informací.
+ blokové výjimky : principy obsažené v nařízeních o blok. Výjimkách budou v plném rozsahu i u nás !
Blokové výjimky podle komunitárního práva a české soutěžní právo. Rozhodnutí Rady přidružení ČR-EU č. 1/96
Blokové (skupinové) výjimky
- vytvořeny poněvadž zde bylo velké množství individuálních výjimek.
- týkají se určitých kategorií smluv a mají formu nařízení, tedy normativní charakter (obecná závaznost erga omnes).
- k jejich vydávání je přísl. Rada EU, může zmocnit Komisi (k čemuž dochází).
- poté jsou soutěžitelé zproštěni notifikační povinnosti (oznamovat Komisi jednání, které by jinak museli oznamovat).
- nařízení obecné povahy, např. dohody o výlučném odbytu, dvoustranné dohody o výlučném prodeji, licenční dohody, dohody o specializaci (někt.), pojišťovnictví, oblast dopravy – hlavně.
Uklidňující dopisy (neformální) – v podstatě že mu Komise „nepůjde po krku“
Negativní osvědčení (formální rozhodnutí)
Výjimka – udělení (je to jednání v rozporu, ale splňuje podmínky pro udělení)
Výjimka - neudělení
- to vše, včetně notifikace zde neprobíhá
+ Rozhodnutí RP 1/96 – viz otázka následující
+ Hospodářská soutěž a nekalá soutěž v čs. obchod. právu
- vytvořeny poněvadž zde bylo velké množství individuálních výjimek.
- týkají se určitých kategorií smluv a mají formu nařízení, tedy normativní charakter (obecná závaznost erga omnes).
- k jejich vydávání je přísl. Rada EU, může zmocnit Komisi (k čemuž dochází).
- poté jsou soutěžitelé zproštěni notifikační povinnosti (oznamovat Komisi jednání, které by jinak museli oznamovat).
- nařízení obecné povahy, např. dohody o výlučném odbytu, dvoustranné dohody o výlučném prodeji, licenční dohody, dohody o specializaci (někt.), pojišťovnictví, oblast dopravy – hlavně.
Uklidňující dopisy (neformální) – v podstatě že mu Komise „nepůjde po krku“
Negativní osvědčení (formální rozhodnutí)
Výjimka – udělení (je to jednání v rozporu, ale splňuje podmínky pro udělení)
Výjimka - neudělení
- to vše, včetně notifikace zde neprobíhá
+ Rozhodnutí RP 1/96 – viz otázka následující
+ Hospodářská soutěž a nekalá soutěž v čs. obchod. právu
Obecná charakteristika a hlavní ustanovení Prováděcích pravidel pro aplikaci ustanovení Evropské dohody o Hospodářské soutěži (Rozhodnutí Rady přidruž
Rozhodnutí RP 1/96 (Implementační pravidla pro aplikaci ustanovení ED o HS):
Uveřejněno ve formě sdělení MZV ve Sb.
Specifikace ustanovení AD v oblasti HS, implementační akt, což mělo zajistit praktickou stránku aplikace obecných ustanovení ED v oblasti hospodářské soutěže. Jde také o porovnání zákona na ochranu HS a AD, z čehož plyne, že ČR na přímé začlenění nařízení v podmínkách přidružení ještě není plně připravena. Nesoulad mezi prováděcími pravidly a zákonem o ochraně HS.
Orgány pro HS zajistí, aby principy obsažené v nařízení o platných blokových výjimkách ve Spol. byly v plném rozsahu aplikovány
X ustanovení z. o HS neukládá tuto povinnost – nechává na uvážení Úřadu OHS (chyba že nemusí, ale jen může)
X z. o HS neobsahuje odkaz. klauzuli o přednostním použití mez. smluv jež jsou s uvedenou vnitrostátní normou v rozporu – nařízení ES zatím není přímo účinné na území ČR, proto připadá v úvahu pouze recepce.
(tento problém zřejmě odstraněn modifikací čl 10 Ústavy, který rozšířil svůj dosah na všechny mezinárodní smlouvy ratifikované, ale pořád chybí prvek nadstátnosti)
Pravidel hospodářské soutěže se týká hlava V. ED, čl. 64. Vychází se z ustanovení SES. ČR se zavazuje ke zlepšování ochrany duševního vlastnictví. Závazek přizpůsobování právních norem.
Je neslučitelné s řádným působením této evr. dohody v míře, v níž může být dotčen obchod mezi ČR a ES, veškeré dohody mezi podnikateli, rozhodnutí sdružení podniků a sladěné praktiky (jednání ve vzájemné shodě), které mají za cíl bránit v soutěži, omezovat ji nebo narušovat.
Zneužívání dominantního postavení podn. na území ČR nebo ES jako celku nebo jeho podstatné části.
Nepřípustná jakákoliv veř. podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování podnikatelů.
Uveřejněno ve formě sdělení MZV ve Sb.
Specifikace ustanovení AD v oblasti HS, implementační akt, což mělo zajistit praktickou stránku aplikace obecných ustanovení ED v oblasti hospodářské soutěže. Jde také o porovnání zákona na ochranu HS a AD, z čehož plyne, že ČR na přímé začlenění nařízení v podmínkách přidružení ještě není plně připravena. Nesoulad mezi prováděcími pravidly a zákonem o ochraně HS.
Orgány pro HS zajistí, aby principy obsažené v nařízení o platných blokových výjimkách ve Spol. byly v plném rozsahu aplikovány
X ustanovení z. o HS neukládá tuto povinnost – nechává na uvážení Úřadu OHS (chyba že nemusí, ale jen může)
X z. o HS neobsahuje odkaz. klauzuli o přednostním použití mez. smluv jež jsou s uvedenou vnitrostátní normou v rozporu – nařízení ES zatím není přímo účinné na území ČR, proto připadá v úvahu pouze recepce.
(tento problém zřejmě odstraněn modifikací čl 10 Ústavy, který rozšířil svůj dosah na všechny mezinárodní smlouvy ratifikované, ale pořád chybí prvek nadstátnosti)
Pravidel hospodářské soutěže se týká hlava V. ED, čl. 64. Vychází se z ustanovení SES. ČR se zavazuje ke zlepšování ochrany duševního vlastnictví. Závazek přizpůsobování právních norem.
Je neslučitelné s řádným působením této evr. dohody v míře, v níž může být dotčen obchod mezi ČR a ES, veškeré dohody mezi podnikateli, rozhodnutí sdružení podniků a sladěné praktiky (jednání ve vzájemné shodě), které mají za cíl bránit v soutěži, omezovat ji nebo narušovat.
Zneužívání dominantního postavení podn. na území ČR nebo ES jako celku nebo jeho podstatné části.
Nepřípustná jakákoliv veř. podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování podnikatelů.
Hospodářská soutěž – výjimky ze zákazu na základě čl 81 / ex 85 SES a 2
R ESD : United Brands
jde o hospod. postavení podniku na trhu.
Takové situace, ve které má tento podnik možnost zabránit další účinné soutěži na relevantním trhu, zejména proto, že se může chovat určitým způsobem vůči svým konkurentům a spotřebitelům do značné míry nezávisle.
Objekt. kritéria (struktura trhu)
Subjekt. kritéria (chování podniku)
Věcně relevantní trh : z hlediska zaměnitelnosti výrobků - geograficky, časově
Není zakázáno dominantní postavení na trhu, ale jen zneužití dominantního postavení (stačí pouhé ohrožení)
X kartelům – nejsou možné výjimky
Sloučení, fůze – pouze má-li komunitární dimenzi.
jde o hospod. postavení podniku na trhu.
Takové situace, ve které má tento podnik možnost zabránit další účinné soutěži na relevantním trhu, zejména proto, že se může chovat určitým způsobem vůči svým konkurentům a spotřebitelům do značné míry nezávisle.
Objekt. kritéria (struktura trhu)
Subjekt. kritéria (chování podniku)
Věcně relevantní trh : z hlediska zaměnitelnosti výrobků - geograficky, časově
Není zakázáno dominantní postavení na trhu, ale jen zneužití dominantního postavení (stačí pouhé ohrožení)
X kartelům – nejsou možné výjimky
Sloučení, fůze – pouze má-li komunitární dimenzi.
Hospodářská soutěž – pravidla platná pro podniky (čl. 81/ ex 85 a 82/ ex 86 SES) 2
horizontální kartel = více dodavatelů urč. zboží na stejné úrovni
vertikální kartel = např. dodavatel a nižší složka
+ vymezení příkladů (demonstrativně) :
- např. cenové kartely – stanovení horních a dolních hranic cen či orientačních cen či přizpůsobení se ostatním soutěžitelům v oblasti ceny či dohody o rabatech či cen. zvýhodněních
- omezení či kontrola výroby, odbytu, techn. rozvoje či investic – př. dohody o kvótách
- rozdělení trhu či zdrojů zásobování (podle druhů, specializace) mezi tuzemce – nepřípustné neboť posiluje jejich postavení a tím ztěžuje podmínky pro dovozce
- smlouvy diskriminující obch. partnery, rozdílné zacházení s obch. partnery, kteří splňují stejná kritéria
- junktimy – vzájemné obchody
Spr. delikt, jehož obsahem je obchod mezi členskými státy a hospodářská soutěž. Stačí ohrožení – nemusí dojít k následku ! Je nutná komunitární dimenze. Nemůže-li tímto jednáním být dotčen obchod mezi členskými státy a není-li dotčena soutěž v rámci společného trhu, jedná se o opatření, na něž se SES nevztahuje – možný jen postih podle národního práva.
Platí, že pokud je vliv takového opatření jen nepatrný, má se za to, že nenarušuje a není sankcionováno = princip „de minimis“.
vertikální kartel = např. dodavatel a nižší složka
+ vymezení příkladů (demonstrativně) :
- např. cenové kartely – stanovení horních a dolních hranic cen či orientačních cen či přizpůsobení se ostatním soutěžitelům v oblasti ceny či dohody o rabatech či cen. zvýhodněních
- omezení či kontrola výroby, odbytu, techn. rozvoje či investic – př. dohody o kvótách
- rozdělení trhu či zdrojů zásobování (podle druhů, specializace) mezi tuzemce – nepřípustné neboť posiluje jejich postavení a tím ztěžuje podmínky pro dovozce
- smlouvy diskriminující obch. partnery, rozdílné zacházení s obch. partnery, kteří splňují stejná kritéria
- junktimy – vzájemné obchody
Spr. delikt, jehož obsahem je obchod mezi členskými státy a hospodářská soutěž. Stačí ohrožení – nemusí dojít k následku ! Je nutná komunitární dimenze. Nemůže-li tímto jednáním být dotčen obchod mezi členskými státy a není-li dotčena soutěž v rámci společného trhu, jedná se o opatření, na něž se SES nevztahuje – možný jen postih podle národního práva.
Platí, že pokud je vliv takového opatření jen nepatrný, má se za to, že nenarušuje a není sankcionováno = princip „de minimis“.
Hospodářská soutěž – výjimky ze zákazu na základě čl 81 / ex 85 SES a
Výjimky povoluje zásadně Komise, takže nejde o výjimky ex lege.
Výjimku lze udělit v případech, kdy
opatření přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků nebo
k podpoře technického nebo hospodářského pokroku,
přičemž část zisku je vyhrazena uživatelům.
Opatření pak nesmí podniky omezovat víc, než je nezbytně nutné a
nesmí rovněž umožnit vyloučení soutěže pro podstatnou část výrobků, které jsou tím dotčeny.
Individuální výjimka – podnik může požádat o výjimku, tak, že uzavřenou dohodu nebo přijaté rozhodnutí notifikuje Komisi. Komise posoudí a může vydat tzv. „uklidňující dopis“ (není to forma rozhodnutí) – proto, že průměrná doba pro rozhodnutí formální je asi 3 roky. Formálně pak :
a) je to v rozporu a : 1/ buď udělí výjimku či 2/ neudělí (pak nutno ukončit)
b) není to v rozporu – negativní osvědčení.
Blokové (skupinové) – ty byly vytvořeny poněvadž zde bylo velké množství individuálních výjimek. Týkají se určitých kategorií smluv a mají formu nařízení, tedy normativní charakter (obecná závaznost erga omnes). K jejich vydávání je přísl. Rada EU, může zmocnit Komisi (k čemuž dochází). Poté jsou soutěžitelé zproštěni notifikační povinnosti (oznamovat Komisi jednání, které by jinak museli oznamovat). Např. dohody o výlučném odbytu, dvoustranné dohody o výlučném prodeji, licenční dohody, dohody o specializaci (někt.), pojišťovnictví
Výjimku lze udělit v případech, kdy
opatření přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků nebo
k podpoře technického nebo hospodářského pokroku,
přičemž část zisku je vyhrazena uživatelům.
Opatření pak nesmí podniky omezovat víc, než je nezbytně nutné a
nesmí rovněž umožnit vyloučení soutěže pro podstatnou část výrobků, které jsou tím dotčeny.
Individuální výjimka – podnik může požádat o výjimku, tak, že uzavřenou dohodu nebo přijaté rozhodnutí notifikuje Komisi. Komise posoudí a může vydat tzv. „uklidňující dopis“ (není to forma rozhodnutí) – proto, že průměrná doba pro rozhodnutí formální je asi 3 roky. Formálně pak :
a) je to v rozporu a : 1/ buď udělí výjimku či 2/ neudělí (pak nutno ukončit)
b) není to v rozporu – negativní osvědčení.
Blokové (skupinové) – ty byly vytvořeny poněvadž zde bylo velké množství individuálních výjimek. Týkají se určitých kategorií smluv a mají formu nařízení, tedy normativní charakter (obecná závaznost erga omnes). K jejich vydávání je přísl. Rada EU, může zmocnit Komisi (k čemuž dochází). Poté jsou soutěžitelé zproštěni notifikační povinnosti (oznamovat Komisi jednání, které by jinak museli oznamovat). Např. dohody o výlučném odbytu, dvoustranné dohody o výlučném prodeji, licenční dohody, dohody o specializaci (někt.), pojišťovnictví
Hospodářská soutěž – pravidla platná pro podniky (čl. 81/ ex 85 a 82/ ex 86 SES)
Se spol. trhem jsou neslučitelné a tudíž zakázané veškeré :
- dohody mezi podniky
- rozhodnutí sdružení podniků
- jednání ve vzájemné shodě
které by mohly ovlivnit obchod mezi čl. státy a jejichž cílem či výsledkem je vyloučení, omezení či narušení soutěže na společném trhu = 2 podmínky.
1/ dohody mezi podniky : smlouvy, podstatný je obsah dohody. I když byly např. schváleny vnitrostátními orgány. Účastníci dohod jsou právně samostatné a rozdílné osoby s tím, že může zde být určitá ekonomická provázanost.
forma dohod není rozhodující, lze i konkludentně, i dohody schválené vnitrostátními orgány
2/ rozhodnutí sdružení podniků : musí být závazné pro členy, musí jim být adresované
3/ jednání ve vzájemné shodě (concerted practice) : sběrná kategorie, faktické jednání – jestliže nějaký podnik vědomě a dobrovolně přizpůsobí své jednání doporučení a přání jiného podniku
ad 1+2 od počátku neplatné, ex lege a absolutně, žádné právní účiny, kromě toho Komisí sankcionována, nemusí to určit žádný orgán, příp. takové rozhodnutí má jen deklaratorní význam
ad 3 = není ani právní jednání, tj. nemusí být neplatnost
- dohody mezi podniky
- rozhodnutí sdružení podniků
- jednání ve vzájemné shodě
které by mohly ovlivnit obchod mezi čl. státy a jejichž cílem či výsledkem je vyloučení, omezení či narušení soutěže na společném trhu = 2 podmínky.
1/ dohody mezi podniky : smlouvy, podstatný je obsah dohody. I když byly např. schváleny vnitrostátními orgány. Účastníci dohod jsou právně samostatné a rozdílné osoby s tím, že může zde být určitá ekonomická provázanost.
forma dohod není rozhodující, lze i konkludentně, i dohody schválené vnitrostátními orgány
2/ rozhodnutí sdružení podniků : musí být závazné pro členy, musí jim být adresované
3/ jednání ve vzájemné shodě (concerted practice) : sběrná kategorie, faktické jednání – jestliže nějaký podnik vědomě a dobrovolně přizpůsobí své jednání doporučení a přání jiného podniku
ad 1+2 od počátku neplatné, ex lege a absolutně, žádné právní účiny, kromě toho Komisí sankcionována, nemusí to určit žádný orgán, příp. takové rozhodnutí má jen deklaratorní význam
ad 3 = není ani právní jednání, tj. nemusí být neplatnost
Omezení volného pohybu osob a práva na usazování 2
2. obecné důvody veř. pořádku, veř. bezpečnosti a ochrany zdraví
Důvody musí vycházet z osobního chování dotyčné osoby a musí být dostatečně závažné. V případě ochrany zdraví jsou v příloze přímo vymezeny nemoci.
Van Duyn (přímý účinek směrnice) - odsouzení pro TČ není ještě důvod pro zamítnutí vstupu do země, ani vyprší-li platnost pasu či průkazu totožnosti.
3. kvalifikační předpoklady
praktickou překážkou mohou být potíže při osvědčování kvalifikačních předpokladů.
4. zvláštní pravidla pro výkon určitého povolání
odůvodněné snahou po kvalitním výkonu těchto činností. Např. nizozemská advokátní komora vyžaduje, aby advokát měl v Niz. Bydliště. ESD : takové požadavky jsou přípustné pouze tehdy, nemají-li diskriminační charakter, jsou-li objektivně odůvodněny a nejsou-li v nepoměru ke svému účelu.
Důvody musí vycházet z osobního chování dotyčné osoby a musí být dostatečně závažné. V případě ochrany zdraví jsou v příloze přímo vymezeny nemoci.
Van Duyn (přímý účinek směrnice) - odsouzení pro TČ není ještě důvod pro zamítnutí vstupu do země, ani vyprší-li platnost pasu či průkazu totožnosti.
3. kvalifikační předpoklady
praktickou překážkou mohou být potíže při osvědčování kvalifikačních předpokladů.
4. zvláštní pravidla pro výkon určitého povolání
odůvodněné snahou po kvalitním výkonu těchto činností. Např. nizozemská advokátní komora vyžaduje, aby advokát měl v Niz. Bydliště. ESD : takové požadavky jsou přípustné pouze tehdy, nemají-li diskriminační charakter, jsou-li objektivně odůvodněny a nejsou-li v nepoměru ke svému účelu.
Volný pohyb služeb. Aktivní a pasivní svoboda služeb
Je zakázáno omezování volného pohybu služeb v případě, že poskytovatel služby (příslušník členského státu) má sídlo v jiném členském státě než ten, komu je služba poskytována = poskytování služeb. Režim národního zacházení.
Služba = úkony poskytované za úplatu, pokud se neřídí ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu či osob (negativní vymezení) – čili je jakousi sběrnou kategorii (subsidiární k ostatním 3 svobodám). Např. jde o činnosti průmyslového charakteru, obchodní, řemeslné a výkon svobodných povolání.
Pojem úplatnosti – stačí, že poskytovatel služeb se podílí na hospod. životě, není třeba, aby úhrada byla placena příjemcem (může i 3. osoba) a postačí jakékoliv plnění. Musí zde být komunitární prvek (překročení hranic).
Služby bankovní, v dopravě, pojišťovnictví
Dělení : aktivní svoboda pohybu služeb – A do státu B a tam A poskytne službu
(např. advokát)
pasivní svoboda pohybu služeb – B přijede za os. A kt. mu službu poskytne
(např. léčení)
+ ani jeden necestuje, cestuje samotná služba
(např. PC programy)
Služba = úkony poskytované za úplatu, pokud se neřídí ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu či osob (negativní vymezení) – čili je jakousi sběrnou kategorii (subsidiární k ostatním 3 svobodám). Např. jde o činnosti průmyslového charakteru, obchodní, řemeslné a výkon svobodných povolání.
Pojem úplatnosti – stačí, že poskytovatel služeb se podílí na hospod. životě, není třeba, aby úhrada byla placena příjemcem (může i 3. osoba) a postačí jakékoliv plnění. Musí zde být komunitární prvek (překročení hranic).
Služby bankovní, v dopravě, pojišťovnictví
Dělení : aktivní svoboda pohybu služeb – A do státu B a tam A poskytne službu
(např. advokát)
pasivní svoboda pohybu služeb – B přijede za os. A kt. mu službu poskytne
(např. léčení)
+ ani jeden necestuje, cestuje samotná služba
(např. PC programy)
Rozlišení práva na usazování a práva na poskytování služeb (2 různé svobody)
Právo na usazování je právem fyzicky se usadit, založit firmu a vykonávat činnost – forma pravidelná, trvalý základ.
Právo poskytovat služby je vykonáváno z původního státu, tedy beze změny pobytu či sídla, formou spíše jednorázových úkonů.
Režim pohybu služeb je pro poskytovatele výhodnější – nemusí se plně podřizovat právnímu řádu státu, v němž činnost vykonává, neboť v něm není usazen.
Omezení :
1. vyloučení cizince z účasti na výkonu státní moci
jde o činnost, která je, třeba i jen příležitostně, spojena s výkonem státní moci
(případ Reyners – činnost advokáta není výkonem veř. moci)
2. obecné důvody veř. pořádku, veř. bezpečnosti a ochrany zdraví
Důvody musí vycházet z osobního chování dotyčné osoby a musí být dostatečně závažné. V případě ochrany zdraví jsou v příloze přímo vymezeny nemoci.
Van Duyn (přímý účinek směrnice) - odsouzení pro TČ není ještě důvod pro zamítnutí vstupu do země, ani vyprší-li platnost pasu či průkazu totožnosti.
3. kvalifikační předpoklady
praktickou překážkou mohou být potíže při osvědčování kvalifikačních předpokladů.
4. zvláštní pravidla pro výkon určitého povolání
odůvodněné snahou po kvalitním výkonu těchto činností. Např. nizozemská advokátní komora vyžaduje, aby advokát měl v Niz. Bydliště. ESD : takové požadavky jsou přípustné pouze tehdy, nemají-li diskriminační charakter, jsou-li objektivně odůvodněny a nejsou-li v nepoměru ke svému účelu.
Právo poskytovat služby je vykonáváno z původního státu, tedy beze změny pobytu či sídla, formou spíše jednorázových úkonů.
Režim pohybu služeb je pro poskytovatele výhodnější – nemusí se plně podřizovat právnímu řádu státu, v němž činnost vykonává, neboť v něm není usazen.
Omezení :
1. vyloučení cizince z účasti na výkonu státní moci
jde o činnost, která je, třeba i jen příležitostně, spojena s výkonem státní moci
(případ Reyners – činnost advokáta není výkonem veř. moci)
2. obecné důvody veř. pořádku, veř. bezpečnosti a ochrany zdraví
Důvody musí vycházet z osobního chování dotyčné osoby a musí být dostatečně závažné. V případě ochrany zdraví jsou v příloze přímo vymezeny nemoci.
Van Duyn (přímý účinek směrnice) - odsouzení pro TČ není ještě důvod pro zamítnutí vstupu do země, ani vyprší-li platnost pasu či průkazu totožnosti.
3. kvalifikační předpoklady
praktickou překážkou mohou být potíže při osvědčování kvalifikačních předpokladů.
4. zvláštní pravidla pro výkon určitého povolání
odůvodněné snahou po kvalitním výkonu těchto činností. Např. nizozemská advokátní komora vyžaduje, aby advokát měl v Niz. Bydliště. ESD : takové požadavky jsou přípustné pouze tehdy, nemají-li diskriminační charakter, jsou-li objektivně odůvodněny a nejsou-li v nepoměru ke svému účelu.
Omezení volného pohybu osob a práva na usazování
Omezení volného pohybu pracovníků : ze 3 důvodů :
1. Obecně : - veřejný pořádek
- veřejná bezpečnost
- ochrana zdraví
2. u zaměstnanců ve státní službě
Pojem státní služba – ESD : Komise v. Belgie : podle belg. práva bylo možno vyhradit jakékoliv zaměstnání ve státní službě belgickým občanům, což bylo ale aplikováno i na taková zaměstnání jako železničáři, zdravotní sestry, ale i dělníci. Kritériem bylo pouze že šlo o ZMC státní instituce. ESD : státní služba zahrnuje pouze vlastní výkon státní moci, tedy se vztahuje jen na ZMC zajišťující státní zájmy.
Koncepce : institucionální – důležité, u které instituce osoba pracuje, bez ohledu na
charakter pracovního místa
funkční – podstatné je jaká je samotná náplň činnosti konkrétních osob
třeba zkoumat
- konkrétní činnost náplně místa → zahrnovat povinnosti jejichž cílem je zajišťovat obecné zájmy státu → musí se uplatnit podmínky kumulativně, (ozbrojené síly, policie, výkon soudnictví, diplomacie, finanční správa)
Ani u kvalifikace nesmí být diskriminace (tj. na místo franc. učitele přijmeme pouze Francouze, ale např. lze stanovit že bude přijat rodilý mluvčí bez ohledu na st. přísl.)
Omezení práva na usazování :
1. vyloučení cizince z účasti na výkonu státní moci
jde o činnost, která je, třeba i jen příležitostně, spojena s výkonem státní moci
(případ Reyners – činnost advokáta není výkonem veř. moci)
1. Obecně : - veřejný pořádek
- veřejná bezpečnost
- ochrana zdraví
2. u zaměstnanců ve státní službě
Pojem státní služba – ESD : Komise v. Belgie : podle belg. práva bylo možno vyhradit jakékoliv zaměstnání ve státní službě belgickým občanům, což bylo ale aplikováno i na taková zaměstnání jako železničáři, zdravotní sestry, ale i dělníci. Kritériem bylo pouze že šlo o ZMC státní instituce. ESD : státní služba zahrnuje pouze vlastní výkon státní moci, tedy se vztahuje jen na ZMC zajišťující státní zájmy.
Koncepce : institucionální – důležité, u které instituce osoba pracuje, bez ohledu na
charakter pracovního místa
funkční – podstatné je jaká je samotná náplň činnosti konkrétních osob
třeba zkoumat
- konkrétní činnost náplně místa → zahrnovat povinnosti jejichž cílem je zajišťovat obecné zájmy státu → musí se uplatnit podmínky kumulativně, (ozbrojené síly, policie, výkon soudnictví, diplomacie, finanční správa)
Ani u kvalifikace nesmí být diskriminace (tj. na místo franc. učitele přijmeme pouze Francouze, ale např. lze stanovit že bude přijat rodilý mluvčí bez ohledu na st. přísl.)
Omezení práva na usazování :
1. vyloučení cizince z účasti na výkonu státní moci
jde o činnost, která je, třeba i jen příležitostně, spojena s výkonem státní moci
(případ Reyners – činnost advokáta není výkonem veř. moci)
Svoboda usazování v právu ES. Primární a sekundární usazování.
= právo podnikání – patří do volného pohybu osob
Upraveno v primárním i sekundárním právu.
Jedná se o druhou kategorii osob vedle pracovníků – FO : živnostníci, podnikatelé, příslušníci tzv. svobodných povolání. Nejsou u nikoho zaměstnáni, jsou příslušníky někt. čl. st.
PO : společnosti soukromého práva včetně družstev, i další PO podrobené veřejnému či soukromému právu s výjimkou těch, které nesledují výdělečné cíle. Nemusí sledovat výdělečné cíle ve smyslu zisku (kultura). Musí jít o legální činnost.
SES : právo na usazování zahrnuje právo zřizovat a provozovat živnosti, jakož i právo zakládat a provozovat podniky (společnosti a firmy) v kterémkoliv členském státě za podmínek stanovených v tomto státě pro vlastní příslušníky. Má přímý účinek vertikální i horizontální = pozitivní vymezení
Omezení svobody podnikání pro příslušníka jiného čl. st. je zakázáno (i omezení při zřizování poboček a dceřinných spol.) = negativní vymezení
Je dáno oprávnění Rady v této oblasti vydávat směrnice.
Ustanovení o svobodě podnikání se nevztahuje na činnosti související s výkonem veřejné moci.
- činnost musí vykazovat pravidelný charakter
Definice podnikání (usazování) : skutečný reálný výkon ekonomické činnosti, stálé provozovny v jiném čl. st. po určité období.
Upraveno v primárním i sekundárním právu.
Jedná se o druhou kategorii osob vedle pracovníků – FO : živnostníci, podnikatelé, příslušníci tzv. svobodných povolání. Nejsou u nikoho zaměstnáni, jsou příslušníky někt. čl. st.
PO : společnosti soukromého práva včetně družstev, i další PO podrobené veřejnému či soukromému právu s výjimkou těch, které nesledují výdělečné cíle. Nemusí sledovat výdělečné cíle ve smyslu zisku (kultura). Musí jít o legální činnost.
SES : právo na usazování zahrnuje právo zřizovat a provozovat živnosti, jakož i právo zakládat a provozovat podniky (společnosti a firmy) v kterémkoliv členském státě za podmínek stanovených v tomto státě pro vlastní příslušníky. Má přímý účinek vertikální i horizontální = pozitivní vymezení
Omezení svobody podnikání pro příslušníka jiného čl. st. je zakázáno (i omezení při zřizování poboček a dceřinných spol.) = negativní vymezení
Je dáno oprávnění Rady v této oblasti vydávat směrnice.
Ustanovení o svobodě podnikání se nevztahuje na činnosti související s výkonem veřejné moci.
- činnost musí vykazovat pravidelný charakter
Definice podnikání (usazování) : skutečný reálný výkon ekonomické činnosti, stálé provozovny v jiném čl. st. po určité období.
Svoboda usazování v právu ES. Primární a sekundární usazování. 2
2 druhy : primární usazování – spol. se přemístí z 1 státu do 2
sekundární usazování – spol. zůstává – zřízení pobočky v jiném čl. st.
R Reyners – má přímý účinek. Činnost advokáta se nepovažuje za výkon veř. moci
R Klopp
R Gebhard : něm. advokát, praxe trvale v It., kde byl trvale usazen, ale neměl zde statut advokáta - činnost pravidelná a kontinuální, nikoliv jednorázová – je realizací svobody usazování nikoliv realizace poskytování služeb.
Případy obrácené diskriminace, kdy vlastní st. přísl. jsou vázání předpisy a příchozí nejsou.
Rozlišení práva na usazování a práva na poskytování služeb (2 různé svobody)
Právo na usazování je právem fyzicky se usadit, založit firmu a vykonávat činnost – forma pravidelná.
Právo poskytovat služby je vykonáváno z původního státu, tedy beze změny pobytu či sídla, formou spíše jednorázových úkonů.
Režim pohybu služeb je pro poskytovatele výhodnější – nemusí se plně podřizovat právnímu řádu státu, v němž činnost vykonává, neboť v něm není usazen.
2 kritéria pro usazování :
1/ právní subjektivita pobočky – je-li, pak jde o svobodu usazování
2/ charakter činnosti – trvalost (Gebhard)
sekundární usazování – spol. zůstává – zřízení pobočky v jiném čl. st.
R Reyners – má přímý účinek. Činnost advokáta se nepovažuje za výkon veř. moci
R Klopp
R Gebhard : něm. advokát, praxe trvale v It., kde byl trvale usazen, ale neměl zde statut advokáta - činnost pravidelná a kontinuální, nikoliv jednorázová – je realizací svobody usazování nikoliv realizace poskytování služeb.
Případy obrácené diskriminace, kdy vlastní st. přísl. jsou vázání předpisy a příchozí nejsou.
Rozlišení práva na usazování a práva na poskytování služeb (2 různé svobody)
Právo na usazování je právem fyzicky se usadit, založit firmu a vykonávat činnost – forma pravidelná.
Právo poskytovat služby je vykonáváno z původního státu, tedy beze změny pobytu či sídla, formou spíše jednorázových úkonů.
Režim pohybu služeb je pro poskytovatele výhodnější – nemusí se plně podřizovat právnímu řádu státu, v němž činnost vykonává, neboť v něm není usazen.
2 kritéria pro usazování :
1/ právní subjektivita pobočky – je-li, pak jde o svobodu usazování
2/ charakter činnosti – trvalost (Gebhard)
Schengenské smlouvy
- v 80. letech stále ještě existovaly faktické překážky, nutnost pokročit
1) 1985 – 1. Schengenská dohoda,
2) 1990 – 2. Scbengenská dohoda,
Ad 1)
1. část – okamžitá opatření k řešení nastalé komplikované situace (zboží sice nebylo proclíváno, ale bylo kontrolováno) → pouze dohled (projíždění vozidel přes hranice), ne kontroly u soukromých vozidel (řidiči měli zelený terčík za sklem), u profesionální dopravy: omezení kontrol na minimum→ společně kontroly (posílení policejní, celní spolupráce),
2. část - stanovila spolupráci v jednotlivých oblastech do budoucna, sjednocení legislativy
Ad2)
Úmluva o aplikaci Schengenské dohody – zaměřena na provádění dohody, všechny státy EU s výjimkou VB, Irska, Dánska (zvláštní režim),
3 hlavní zásady :
1/ fyzické uvolnění pohybu zboží a osob uvnitř tzv. Schengenského prostoru, kontroly přesunuty z hraničních přechodů jinam
2/ uvolnění nesmí být na úkor bezpečnosti EU – zpřísněné kontroly na vnějších hranicích, vnější hranice možno překročit jen ve stanovené provozní době, vnitřní – hranice možno překročit kdekoliv,
3/ kompenzační opatření – harmonizace a zjednodušení příl. opatření a předpisů, efektivnější spoluprá
1) 1985 – 1. Schengenská dohoda,
2) 1990 – 2. Scbengenská dohoda,
Ad 1)
1. část – okamžitá opatření k řešení nastalé komplikované situace (zboží sice nebylo proclíváno, ale bylo kontrolováno) → pouze dohled (projíždění vozidel přes hranice), ne kontroly u soukromých vozidel (řidiči měli zelený terčík za sklem), u profesionální dopravy: omezení kontrol na minimum→ společně kontroly (posílení policejní, celní spolupráce),
2. část - stanovila spolupráci v jednotlivých oblastech do budoucna, sjednocení legislativy
Ad2)
Úmluva o aplikaci Schengenské dohody – zaměřena na provádění dohody, všechny státy EU s výjimkou VB, Irska, Dánska (zvláštní režim),
3 hlavní zásady :
1/ fyzické uvolnění pohybu zboží a osob uvnitř tzv. Schengenského prostoru, kontroly přesunuty z hraničních přechodů jinam
2/ uvolnění nesmí být na úkor bezpečnosti EU – zpřísněné kontroly na vnějších hranicích, vnější hranice možno překročit jen ve stanovené provozní době, vnitřní – hranice možno překročit kdekoliv,
3/ kompenzační opatření – harmonizace a zjednodušení příl. opatření a předpisů, efektivnější spoluprá
Schengenské smlouvy 2
Zboží – kontroly až v místě určení, řádné kontroly na vnějších hranicích
Osoby – zrušeny kontroly při přechodu vnitřních hranic, společná vízová politika - státy se zavázaly vytvořit jednotné vízum (pro všechny státy)
azylová politika → nahrazena Dublinskou úmluvou v roce 1990 s účinností od r. 1997,
policejní spolupráce – upraveno sledování osob (po předchozím souhlasu pokračovat ve sledování v jiném členském státu), ve vymezených případech i bez předchozího souhlasu → a to pronásledování osob při spáchání t.č., který je zde vymezen → vyslání styčných důstojníků, EUROPOL – boj proti terorismu, boj s drogami, mezinárodní kriminalita
justiční spolupráce → pomoc v trestních věcech, doplňuje Evropskou úmluvu o právní pomoci ve věcech trestních z r. 1959,
- upravena otázka zákazu dvojího trestu, týká se také výkonu trestních rozsudků, otázky na úseku omamných a psychotropních látek,
Schengenské informační systém – centrální informační systém (Štrasburk), národní informační systémy, doplňkový systém SIRENE,
- o osobách, o jejichž zadržení žádáno za účelem extradice,
- o cizích státních příslušnících třetích států, kterým už má být odepřen vstup, o pohřešovaných osobách,
- o osobách jejichž místo pobytu má být zjištěno,
→ za účelem vyšetřování pouze orgány státu, které provádí kontroly na hranicích nebo policejní, celní kontroly ve vnitrozemí,
→ ochrana osobních údajů: každá osoba má právo na informace, které jsou evidovány v systému (za určitých podmínek lze zamítnout),
protokol o převzetí Schengenské acquis do EU (i dodatkové protokoly, realizační opatření)
Amsterodam : přesunutí do komunitárního práva, součást a.communatauire
Osoby – zrušeny kontroly při přechodu vnitřních hranic, společná vízová politika - státy se zavázaly vytvořit jednotné vízum (pro všechny státy)
azylová politika → nahrazena Dublinskou úmluvou v roce 1990 s účinností od r. 1997,
policejní spolupráce – upraveno sledování osob (po předchozím souhlasu pokračovat ve sledování v jiném členském státu), ve vymezených případech i bez předchozího souhlasu → a to pronásledování osob při spáchání t.č., který je zde vymezen → vyslání styčných důstojníků, EUROPOL – boj proti terorismu, boj s drogami, mezinárodní kriminalita
justiční spolupráce → pomoc v trestních věcech, doplňuje Evropskou úmluvu o právní pomoci ve věcech trestních z r. 1959,
- upravena otázka zákazu dvojího trestu, týká se také výkonu trestních rozsudků, otázky na úseku omamných a psychotropních látek,
Schengenské informační systém – centrální informační systém (Štrasburk), národní informační systémy, doplňkový systém SIRENE,
- o osobách, o jejichž zadržení žádáno za účelem extradice,
- o cizích státních příslušnících třetích států, kterým už má být odepřen vstup, o pohřešovaných osobách,
- o osobách jejichž místo pobytu má být zjištěno,
→ za účelem vyšetřování pouze orgány státu, které provádí kontroly na hranicích nebo policejní, celní kontroly ve vnitrozemí,
→ ochrana osobních údajů: každá osoba má právo na informace, které jsou evidovány v systému (za určitých podmínek lze zamítnout),
protokol o převzetí Schengenské acquis do EU (i dodatkové protokoly, realizační opatření)
Amsterodam : přesunutí do komunitárního práva, součást a.communatauire
Vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací. Zákaz diskriminace 2
2) judikatura ESD – Heylens, Veassaponeon
- neexistence směrnice neopravňuje čl. stát k tomu, aby narušoval pohyb osob – patří zde uznávání diplomů a kvalifikací podle vnitropráva
- národní pravidla musí vzít v potaz znalosti a kvalifikaci, jež žadatel dosáhl v jeho členském státě, nemůže odmítnout
- musí provést srovnání znalostí (získané či vyžadované) doba praxe, doba studia, → pokud odpovídají požadavkům národního práva, musí je uznat,
- částečně příslušná osoba musí prokázat, že znalosti získala,
- právo na soudní ochranu
3) všeobecné směrnice, které byly vydány.
89/48 o uznávání vysokoškolských diplomů (minimálně 3 roky),
92/51 o uznávání vysokoškolských diplomů, které nesplňují předchozí požadavek = minimum vyššího vzdělání 1 rok i na absolventy urč. kurzů atd.
89/48 – všeobecnost – všechna povolání s diplomem, osoby v pracovním poměru, OSVČ, nevztahuje se na povolání upravená sektorovými směrnicemi
- diplomy, které byly uděleny kompetentní autoritou čl. státu prokazují, že držitel ukončil úspěšně své vzdělání a má tedy odborné vzdělání pro výkon urč. povolání, bylo v minimální délce trvá 3 roky, (denní forma studia, vztahuje se pouze na občany EU → a také na vzdělání dosažené v EU,
- pojem regulovaného povolání: profesní činnosti, jejichž výkon je vázán na držení diplomů,
- neexistence směrnice neopravňuje čl. stát k tomu, aby narušoval pohyb osob – patří zde uznávání diplomů a kvalifikací podle vnitropráva
- národní pravidla musí vzít v potaz znalosti a kvalifikaci, jež žadatel dosáhl v jeho členském státě, nemůže odmítnout
- musí provést srovnání znalostí (získané či vyžadované) doba praxe, doba studia, → pokud odpovídají požadavkům národního práva, musí je uznat,
- částečně příslušná osoba musí prokázat, že znalosti získala,
- právo na soudní ochranu
3) všeobecné směrnice, které byly vydány.
89/48 o uznávání vysokoškolských diplomů (minimálně 3 roky),
92/51 o uznávání vysokoškolských diplomů, které nesplňují předchozí požadavek = minimum vyššího vzdělání 1 rok i na absolventy urč. kurzů atd.
89/48 – všeobecnost – všechna povolání s diplomem, osoby v pracovním poměru, OSVČ, nevztahuje se na povolání upravená sektorovými směrnicemi
- diplomy, které byly uděleny kompetentní autoritou čl. státu prokazují, že držitel ukončil úspěšně své vzdělání a má tedy odborné vzdělání pro výkon urč. povolání, bylo v minimální délce trvá 3 roky, (denní forma studia, vztahuje se pouze na občany EU → a také na vzdělání dosažené v EU,
- pojem regulovaného povolání: profesní činnosti, jejichž výkon je vázán na držení diplomů,
Volný pohyb osob a evropské občanství. Schengenské dohody
Maastrichtská smlouva zavedla občanství EU – institut analogický státnímu občanství členských států a existující paralelně s ním, je jakousi nadstavbou, občanství čl. st. ponechává nedotčeno, nenahrazuje jej, pouze doplňuje o komunitární úroveň.
Občanem EU je každá osoba, která má st. příslušnost čl. st. EU.
Práva občanů EU :
- právo svobodně pobývat a pohybovat se na území členského státu
- aktivní i pasivní volební právo ve vztahu k obecným volbám
- aktivní i pasivní volební právo do EP
- diplomatická a konzulární ochrana – občan na území 3 států, kde jeho stát nemá zastoupení se může o pomoc obrátit na zastupitelský orgán kteréhokoliv státu z EU
- petiční právo k EP
- právo obrátit se na ombudsmana – prošetření činnosti orgánů EU s výjimkou soudů
práva hospodářská, polická, konzulární
→ kdo chce povolení k pobytu – musí prokázat dostatečně finanční zdroje, nemusí být pojištěný,
Občanem EU je každá osoba, která má st. příslušnost čl. st. EU.
Práva občanů EU :
- právo svobodně pobývat a pohybovat se na území členského státu
- aktivní i pasivní volební právo ve vztahu k obecným volbám
- aktivní i pasivní volební právo do EP
- diplomatická a konzulární ochrana – občan na území 3 států, kde jeho stát nemá zastoupení se může o pomoc obrátit na zastupitelský orgán kteréhokoliv státu z EU
- petiční právo k EP
- právo obrátit se na ombudsmana – prošetření činnosti orgánů EU s výjimkou soudů
práva hospodářská, polická, konzulární
→ kdo chce povolení k pobytu – musí prokázat dostatečně finanční zdroje, nemusí být pojištěný,
Vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací. Zákaz diskriminace
Je zakázána diskriminace z důvodu státní příslušnosti
Groener v. Min. of Education
Holanďan prac. jako úč. V irsku a účast. Se konkurzu na místo na plný PÚ a zde se vyžad. Znalost Irštiny. Irsko podporuje irštinu i když jí nemluví ani ½ lidí. ESD dal za pravdu Irsku. Za diskriminaci se nepovažuje požadavek dokonalé znalosti jazyka státu výkonu zaměstnání, vyplývá-li to z jeho povahy (např. povolání učitele). Ale zásada rovného zacházení se vztahuje na pracovní podmínky, sociální a daňové výhody, přístup k možnostem zvyšování kvalifikace a odborová práva.
Uznávání kvalifikace → faktická překážka volného pohybu osob,
Rada vydá směrnice upravující uznávání diplomů a osvědčení a dokladů o kvalifikaci
Sekundární právo :
- sektorové směrnice, které se vztahují na jednotlivé druhy povolání
- směrnice 89/48
- směrnice 92/51
3 roviny:
1) vydávání sektorových směrnic – vztahovaly se na jednotlivá povolení, porodnictví, lékaře, veterináře, architekty, zdravotní sestry, zubaře, lékárnictví (vydávány v počátcích) s cílem :
a) harmonizovat požadavky na výkon toho kterého povolání,
b) která povolání splňují požadavky,
Groener v. Min. of Education
Holanďan prac. jako úč. V irsku a účast. Se konkurzu na místo na plný PÚ a zde se vyžad. Znalost Irštiny. Irsko podporuje irštinu i když jí nemluví ani ½ lidí. ESD dal za pravdu Irsku. Za diskriminaci se nepovažuje požadavek dokonalé znalosti jazyka státu výkonu zaměstnání, vyplývá-li to z jeho povahy (např. povolání učitele). Ale zásada rovného zacházení se vztahuje na pracovní podmínky, sociální a daňové výhody, přístup k možnostem zvyšování kvalifikace a odborová práva.
Uznávání kvalifikace → faktická překážka volného pohybu osob,
Rada vydá směrnice upravující uznávání diplomů a osvědčení a dokladů o kvalifikaci
Sekundární právo :
- sektorové směrnice, které se vztahují na jednotlivé druhy povolání
- směrnice 89/48
- směrnice 92/51
3 roviny:
1) vydávání sektorových směrnic – vztahovaly se na jednotlivá povolení, porodnictví, lékaře, veterináře, architekty, zdravotní sestry, zubaře, lékárnictví (vydávány v počátcích) s cílem :
a) harmonizovat požadavky na výkon toho kterého povolání,
b) která povolání splňují požadavky,
Volný pohyb pracovníků. Kategorie ekonomicky činných osob z hlediska volného pohybu osob
Úprava jak v právu primárním, tak i sekundárním (směrnice a nařízení). Přímý účinek vertikální, ale i horizontální (lze se ho dovolávat i vůči ZMTL - soukromé osobě)
SES : volný pohyb pracovníků v rámci Společenství je zajištěn, dle jud. ESD přímý účinek je horizontální i vertikální (jednotlivec a stát).
Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnání, odměnu a pracovní podmínky zákaz diskriminace založené na státní příslušnosti. Volný pohyb zahrnuje odměnu za práci. Vztahuje se na pracovníky a jejich rodiny.
Obecné omezení jen z důvodu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany zdraví. Jinak zahrnuje právo ucházet se o zaměstnání, pohybovat se volně na území čl. st., právo pobývat tam a právo zůstat po skončení zaměstnání v souladu se sek. legislat. Neplatí pro ZMC ve státní službě.
Pracovník :
= pojem komunitárního práva – dle judikatury ESD, pracovníci stát. příslušníky čl. státu (ne! 3.státy, bez státní příslušnosti či uprchlíci)
= osoby, které vykonávají svoji činnost v rámci poměru za který pobírají mzdu nebo plat a dále osoby, které po skončení tohoto zaměstnání se nadále zdržují na území členského státu (tento příjem nemusí pokrývat veškeré životní potřeby, i ZMC na zkrácený pracovní úvazek, i osoby v prac. poměru připravující se na budoucí povolání).
SES : volný pohyb pracovníků v rámci Společenství je zajištěn, dle jud. ESD přímý účinek je horizontální i vertikální (jednotlivec a stát).
Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnání, odměnu a pracovní podmínky zákaz diskriminace založené na státní příslušnosti. Volný pohyb zahrnuje odměnu za práci. Vztahuje se na pracovníky a jejich rodiny.
Obecné omezení jen z důvodu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany zdraví. Jinak zahrnuje právo ucházet se o zaměstnání, pohybovat se volně na území čl. st., právo pobývat tam a právo zůstat po skončení zaměstnání v souladu se sek. legislat. Neplatí pro ZMC ve státní službě.
Pracovník :
= pojem komunitárního práva – dle judikatury ESD, pracovníci stát. příslušníky čl. státu (ne! 3.státy, bez státní příslušnosti či uprchlíci)
= osoby, které vykonávají svoji činnost v rámci poměru za který pobírají mzdu nebo plat a dále osoby, které po skončení tohoto zaměstnání se nadále zdržují na území členského státu (tento příjem nemusí pokrývat veškeré životní potřeby, i ZMC na zkrácený pracovní úvazek, i osoby v prac. poměru připravující se na budoucí povolání).
Volný pohyb pracovníků. Kategorie ekonomicky činných osob z hlediska volného pohybu osob 2
A/ přístup k zaměstnání = právo zahájit činnost na území státu, právo přijmout zaměstnance a uzavírat a realizovat pracovní smlouvy bez jakékoliv diskriminace založené na státní příslušnosti. Stejné podmínky. Vyloučena praxe členského státu v rozporu s těmito zásadami (např. zvláštní přijímací procedura pro cizí státní příslušníky)
B/ zaměstnání a rovnost = nesmí být rozdílné zacházení (zejména v sociální a daňové oblasti, přístup k odbornému výcviku, …)
C/ rodiny pracovníků = mají právo být s pracovníkem, ten pro ně musí mít bydlení, děti mají právo na přístup ke vzdělání. Taxativně vyjmenováno o koho se jedná – 1. manželka, 2. potomci mladší 21 let, 3. vyživ. příbuzní ve vzestup. řadě, 4. jakýkoliv rod. příslušník je-li odkázán na výživu. 1+2 mají právo na přístup k zaměstnání.
D/ obsazování pracovních míst – předpokládá se vytvoření spec. služeb, spolupráce s ÚP (ty povinny se informovat o volných pracovních místech).
Výjimky : speciální kvalifikace, existence rodinných vztahů (min. 1 rok), místa obsazovaná v rámci sezónních prací, v rámci příhraničních oblastí,
E/ koordinace trhu práce
Směrnice o zrušení omezení pro pobyt a bydlení pracovníků čl. států
Umožňuje : opustit území, předloží-li cestovní pas či průkaz totožnosti, vstoupit na území jiného členského státu, právo pobytu (o tom vystaví doklad) – náležitosti při žádosti o vydání
B/ zaměstnání a rovnost = nesmí být rozdílné zacházení (zejména v sociální a daňové oblasti, přístup k odbornému výcviku, …)
C/ rodiny pracovníků = mají právo být s pracovníkem, ten pro ně musí mít bydlení, děti mají právo na přístup ke vzdělání. Taxativně vyjmenováno o koho se jedná – 1. manželka, 2. potomci mladší 21 let, 3. vyživ. příbuzní ve vzestup. řadě, 4. jakýkoliv rod. příslušník je-li odkázán na výživu. 1+2 mají právo na přístup k zaměstnání.
D/ obsazování pracovních míst – předpokládá se vytvoření spec. služeb, spolupráce s ÚP (ty povinny se informovat o volných pracovních místech).
Výjimky : speciální kvalifikace, existence rodinných vztahů (min. 1 rok), místa obsazovaná v rámci sezónních prací, v rámci příhraničních oblastí,
E/ koordinace trhu práce
Směrnice o zrušení omezení pro pobyt a bydlení pracovníků čl. států
Umožňuje : opustit území, předloží-li cestovní pas či průkaz totožnosti, vstoupit na území jiného členského státu, právo pobytu (o tom vystaví doklad) – náležitosti při žádosti o vydání
Omezení volného pohybu zboží. Salvatorní klauzule
Salvatorní klauzule = možnost pozastavit volný pohyb zboží z důvodů bezpečnosti.
Výjimky ze zákazu uplatnění kvantitativních omezení a opatření s obdobným účinkem – dovoz, vývoz nebo průvoz (čl. 30 = exempce)
Zboží lze zakázat nebo omezit, je-li to odůvodněno :
- veřejnou morálkou
- veřejným pořádkem
- veřejnou bezpečností
- ochranou zdraví, života lidí a zvířat a ochrany rostlin
- ochrany pokladů národního bohatství
= taxativní výčet
nesmí jít o prostředek svévolné diskriminace ani o skryté omezování obchodu mezi členskými státy.
Je nutné přesně odlišit případy, kdy jde o opatření, které není kvantitativním omezením pohybu zboží, ač má obdobné účinky (Cassis) od opatření, které je tímto omezením, ale podle čl. 30 dovoleným!
Principy Cassis však nelze aplikovat na hodnocení opatření diskriminujících, tedy rozlišujících mezi zbožím dováženým a tuzemským.
Výjimky ze zákazu uplatnění kvantitativních omezení a opatření s obdobným účinkem – dovoz, vývoz nebo průvoz (čl. 30 = exempce)
Zboží lze zakázat nebo omezit, je-li to odůvodněno :
- veřejnou morálkou
- veřejným pořádkem
- veřejnou bezpečností
- ochranou zdraví, života lidí a zvířat a ochrany rostlin
- ochrany pokladů národního bohatství
= taxativní výčet
nesmí jít o prostředek svévolné diskriminace ani o skryté omezování obchodu mezi členskými státy.
Je nutné přesně odlišit případy, kdy jde o opatření, které není kvantitativním omezením pohybu zboží, ač má obdobné účinky (Cassis) od opatření, které je tímto omezením, ale podle čl. 30 dovoleným!
Principy Cassis však nelze aplikovat na hodnocení opatření diskriminujících, tedy rozlišujících mezi zbožím dováženým a tuzemským.
Pojem volného pohybu osob
SES - jeden ze základních předpokladů fungování společného trhu.
Rozšiřování JEA a Amsterodamskou smlouvou.
Směrnice, nařízení
Judikatura ESD (van Duyn např.)
Schengen
Úprava v SES : - volný pohyb pracovníků - FO
- svoboda usazování (podnikání) - PO
kategorie ekonomicky činných osob :
1/ osoby pracující pro jiný subjekt pod jeho vedením a za odměnu
2/ OSVČ – nezávislá činnost, např. svobodná povolání, živnostníci či podnikatelé
primární oprávnění = uzavírat PS, vykonávat práci dle pokynů ZMTL, právo podnikat (PO, OSVČ)
sekundární oprávnění = vstoupit do čl. státu a pobývat v čl. státu.
komplementární práva osob = právo na vzdělání, bydlení, soc. zajištění osob, kolektivní vyjednávání, odborové sdružování
Do počátku 90. let pouze ekonomicky činné osoby (ZMTL, ZMC, podnikatel, rod. přísl.), 90. léta rozšířila na další skupiny osob (osoby žijící z nezávislých příjmů, studenti, důchodci). SEU zavedla evropské občanství čili již nejde o pohyb pracovníků, ale pohyb obyvatel. Je stanoven zákaz diskriminace založené na základě státní příslušnosti! Je nutná obligatorní aplikace národního režimu na osoby z jiných členských států.
SEU : každý občan Unie má právo se svobodně pohybovat a pobývat na území čl. států s výhradou omezení stanoveného v SEU a předpisů na její provedení.
Obecná omezení : veřejná bezpečnost, ochrana zdraví, veřejný pořádek. Restriktivnost. Ohrožení veřejného pořádku musí být dostatečně závažné a opatření musí být založena výhradně na osobním chování příslušné osoby.
Jde nejen o přemísťování, ale i možnost změny pobytu za účelem pracovní činnosti nebo podnikání, tedy možnost usadit se a pracovat, jakož i podnikat na území kteréhokoliv členského státu.
Rozšiřování JEA a Amsterodamskou smlouvou.
Směrnice, nařízení
Judikatura ESD (van Duyn např.)
Schengen
Úprava v SES : - volný pohyb pracovníků - FO
- svoboda usazování (podnikání) - PO
kategorie ekonomicky činných osob :
1/ osoby pracující pro jiný subjekt pod jeho vedením a za odměnu
2/ OSVČ – nezávislá činnost, např. svobodná povolání, živnostníci či podnikatelé
primární oprávnění = uzavírat PS, vykonávat práci dle pokynů ZMTL, právo podnikat (PO, OSVČ)
sekundární oprávnění = vstoupit do čl. státu a pobývat v čl. státu.
komplementární práva osob = právo na vzdělání, bydlení, soc. zajištění osob, kolektivní vyjednávání, odborové sdružování
Do počátku 90. let pouze ekonomicky činné osoby (ZMTL, ZMC, podnikatel, rod. přísl.), 90. léta rozšířila na další skupiny osob (osoby žijící z nezávislých příjmů, studenti, důchodci). SEU zavedla evropské občanství čili již nejde o pohyb pracovníků, ale pohyb obyvatel. Je stanoven zákaz diskriminace založené na základě státní příslušnosti! Je nutná obligatorní aplikace národního režimu na osoby z jiných členských států.
SEU : každý občan Unie má právo se svobodně pohybovat a pobývat na území čl. států s výhradou omezení stanoveného v SEU a předpisů na její provedení.
Obecná omezení : veřejná bezpečnost, ochrana zdraví, veřejný pořádek. Restriktivnost. Ohrožení veřejného pořádku musí být dostatečně závažné a opatření musí být založena výhradně na osobním chování příslušné osoby.
Jde nejen o přemísťování, ale i možnost změny pobytu za účelem pracovní činnosti nebo podnikání, tedy možnost usadit se a pracovat, jakož i podnikat na území kteréhokoliv členského státu.
Státní podpory slučitelné s jednotným vnitřním trhem (výjimky)
Obligatorně :
- podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům pokud jsou poskytovány bez diskriminace podle původu výrobků.
- Podpory určené k náhradě škody způsobené mimořádnými událostmi
Fakultativně (rozhoduje Komise) :
- podpory v rámci regionální politiky Společenství
- podpory urč. významného projektu společného evropského zájmu
- podpory mající napravit vážnou poruchu v ekonomice státu
- podpory usnadňující rozvoj urč. oblastí hospod. činnosti
- podpory kultury
- jiné, určené rozhodnutím Rady
Kritéria při posuzování výjimek Komisí :
- podpora je v zájmu ES jako celku
- nezbytnost podpory
- přiměřenost
státy mají notifikační povinnost vůči Komisi pokud jde o nové plánované podpory. Pokud neoznámí – sankce, pokuty a možnost pozastavení do rozhodnutí věci ESD (tedy přípustný přezkum v rámci žaloby na neplatnost aktu orgánu ES)
- podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům pokud jsou poskytovány bez diskriminace podle původu výrobků.
- Podpory určené k náhradě škody způsobené mimořádnými událostmi
Fakultativně (rozhoduje Komise) :
- podpory v rámci regionální politiky Společenství
- podpory urč. významného projektu společného evropského zájmu
- podpory mající napravit vážnou poruchu v ekonomice státu
- podpory usnadňující rozvoj urč. oblastí hospod. činnosti
- podpory kultury
- jiné, určené rozhodnutím Rady
Kritéria při posuzování výjimek Komisí :
- podpora je v zájmu ES jako celku
- nezbytnost podpory
- přiměřenost
státy mají notifikační povinnost vůči Komisi pokud jde o nové plánované podpory. Pokud neoznámí – sankce, pokuty a možnost pozastavení do rozhodnutí věci ESD (tedy přípustný přezkum v rámci žaloby na neplatnost aktu orgánu ES)
Zákaz státních monopolů komerční povahy
Státní monopol = instituce, kterou některý členský stát ovládá, řídí nebo jejímž prostřednictvím významně ovlivňuje dovoz či vývoz mezi členskými státy. – např. železnice, spoje, energetika. Členské státy se zavazují, že monopoly komerční povahy upraví tak, aby byla vyloučena jakákoliv diskriminace mezi příslušníky členských států pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu (týká se jen zboží, ne služeb). Smyslem není omezovat nebo rušit tyto státní monopoly, ale zajistit, aby nezneužívaly svého postavení k narušování volného pohybu zboží např. diskriminací dovozů.
Zákaz zneužívání dominantního postavení na trhu
R : United Brands :
Jde o hospod. postavení podniku na trhu. Takové situace, ve které má tento podnik možnost zabránit další účinné soutěži na relevantním trhu, zejména proto, že se může chovat určitým způsobem vůči svým konkurentům a spotřebitelům do značné míry nezávisle.
Objekt. kritéria (struktura trhu)
Subjekt. kritéria (chování podniku)
Věcně relevantní trh : z hlediska zaměnitelnosti výrobků
Geograficky, časově
Není zakázáno dominantní postavení na trhu, ale jen zneužití dominantního postavení (stačí pouhé ohrožení)
X kartelům – nejsou možné výjimky
Sloučení, fůze – pouze má-li komunitární dimenzi.
(* týká se volného pohybu zboží, takže lze pohovořit i o tom)
Zákaz zneužívání dominantního postavení na trhu
R : United Brands :
Jde o hospod. postavení podniku na trhu. Takové situace, ve které má tento podnik možnost zabránit další účinné soutěži na relevantním trhu, zejména proto, že se může chovat určitým způsobem vůči svým konkurentům a spotřebitelům do značné míry nezávisle.
Objekt. kritéria (struktura trhu)
Subjekt. kritéria (chování podniku)
Věcně relevantní trh : z hlediska zaměnitelnosti výrobků
Geograficky, časově
Není zakázáno dominantní postavení na trhu, ale jen zneužití dominantního postavení (stačí pouhé ohrožení)
X kartelům – nejsou možné výjimky
Sloučení, fůze – pouze má-li komunitární dimenzi.
(* týká se volného pohybu zboží, takže lze pohovořit i o tom)
Exempční klauzule
Je možné vytvořit omezení dovozu, vývozu či tranzitu, které jsou odůvodněné :
A) veřejnou mravností
B) veř. pořádkem
C) veř. bezpečností
D) ochranou zdraví, života lidí a zvířat
E) ochranou rostlin, nár. kult. statků
F) ochranou průmysl. a obchod. vlastnictví
taxativní výčet, restriktivní výklad,
nesmí však svévolně diskriminovat
nesmí vést k zastřenému omezení obchodu
musí být proporcionální (výjimka přípustná jen v případě, že takový zásah do volného pohybu zboží je úměrný chráněným zájmům)
ad. důvod veřejné morálky:
Hemn v. Darby : VB celní zák. měl úpravu, že zničí obscénní zboží pro přístup do VB. Dovozce tvrdil, že jde o omezení pohybu zboží. Vláda VB trvala na dův. veř. morálky, ale byla nejednotná úprava ve VB. Nikde ne přímý zákon, jen urč. omezení
ESD dal za pravdu VB : je na jednotlivých čl. státech, aby dle vlastních hodnot omezily volný pohyb zboží dle vlastní stupnice hodnot
A) veřejnou mravností
B) veř. pořádkem
C) veř. bezpečností
D) ochranou zdraví, života lidí a zvířat
E) ochranou rostlin, nár. kult. statků
F) ochranou průmysl. a obchod. vlastnictví
taxativní výčet, restriktivní výklad,
nesmí však svévolně diskriminovat
nesmí vést k zastřenému omezení obchodu
musí být proporcionální (výjimka přípustná jen v případě, že takový zásah do volného pohybu zboží je úměrný chráněným zájmům)
ad. důvod veřejné morálky:
Hemn v. Darby : VB celní zák. měl úpravu, že zničí obscénní zboží pro přístup do VB. Dovozce tvrdil, že jde o omezení pohybu zboží. Vláda VB trvala na dův. veř. morálky, ale byla nejednotná úprava ve VB. Nikde ne přímý zákon, jen urč. omezení
ESD dal za pravdu VB : je na jednotlivých čl. státech, aby dle vlastních hodnot omezily volný pohyb zboží dle vlastní stupnice hodnot
Poškozování svobody oběhu zboží státními podporami
Státní podpory jsou neslučitelné s jednotným vnitřním trhem. Jde o situaci, kdy stát má zájem na zachování prosperity urč. podniku či odvětví výroby. Očekávají se pozitivní výsledky až v dlouhodobém efektu.
Podnik je zvýhodněn v hospodářské soutěži oproti jiným soutěžitelům a jde o situaci, kdy stát poskytuje podporu jen vlastním podnikům.
Jde o podpory, které narušují hospodářskou soutěž v měřítku ES a narušují volný pohyb zboží = dvě podmínky.
SES neobsahuje definici státní podpory, ale uvádí některé pojmové znaky :
1. forma státní podpory není rozhodující – jakákoliv výhoda poskytnutá podnikatelskému subjektu ze strany státu či jiného veřejného orgánu
- podpory přímé (dotace, subvence)
- podpory nepřímé (úvěry, daňové úlevy)
2. podpora je poskytována státem – je-li jiným subjektem, musí jejím zdrojem být státní prostředky
3. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy
4. narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením
5. zvýhodňuje urč. konkr. podnik nebo urč. odvětví výroby jako takové (ne tedy pokud má dopad na celou ekonomiku)
6. podpora musí být udělena v takovém rozsahu, aby vůbec mohla ovlivnit soutěžní prostředí (Komise má za to, že obchod mezi čl. st. neovlivní podpora ve výši 100.000 EUR jednomu podniku na dobu 3 let)
Podnik je zvýhodněn v hospodářské soutěži oproti jiným soutěžitelům a jde o situaci, kdy stát poskytuje podporu jen vlastním podnikům.
Jde o podpory, které narušují hospodářskou soutěž v měřítku ES a narušují volný pohyb zboží = dvě podmínky.
SES neobsahuje definici státní podpory, ale uvádí některé pojmové znaky :
1. forma státní podpory není rozhodující – jakákoliv výhoda poskytnutá podnikatelskému subjektu ze strany státu či jiného veřejného orgánu
- podpory přímé (dotace, subvence)
- podpory nepřímé (úvěry, daňové úlevy)
2. podpora je poskytována státem – je-li jiným subjektem, musí jejím zdrojem být státní prostředky
3. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy
4. narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením
5. zvýhodňuje urč. konkr. podnik nebo urč. odvětví výroby jako takové (ne tedy pokud má dopad na celou ekonomiku)
6. podpora musí být udělena v takovém rozsahu, aby vůbec mohla ovlivnit soutěžní prostředí (Komise má za to, že obchod mezi čl. st. neovlivní podpora ve výši 100.000 EUR jednomu podniku na dobu 3 let)
Cassis de Dijon :
Jde o dassonvillskou definici s dodatkem :
Překážky pohybu zboží uvnitř ES, vyplývající z nesouladu mezi právními předpisy jednotlivých států týkajícími se uvádění daných výrobků na trh, jsou akceptovatelné do té míry, v jaké tyto předpisy mohou být uznány jako nezbytné pro uspokojení kategorických požadavků týkajících se zejména účinnosti fiskálního dozoru, ochrany zdraví obyvatelstva, poctivosti obchodních transakcí a ochrany spotřebitele = První princip Cassis, tzv. „pravidlo rozumu“. Tedy v takové případě nemusí být opatření obecného dopadu porušením – je-li nutné k ochraně veřejného zájmu.
2. princip Cassis však říká, že musí jít o vyloučení z trhu nezbytné, tj. bez řádného důvodu nesmí být bráněno tomu, aby zboží vyrobené v jednom státě mohlo být uvedeno na trh jiného.
Případ KECK : porušení franc. zákazu dalšího prodeje zboží pod cenou, který je považován za porušení soutěže. ESD : toto nenarušuje obchod mezi členskými státy ve smyslu dassonville. Dopadá na všechny obchodníky ve Fr. A nemá tedy diskriminační povahu.
- tedy zde (oproti dassonville a Cassis) ESD připouští regulaci trhu v členských státech, platí-li jednotná pravidla pro všechny výrobky (dovážené i domácí).
Překážky pohybu zboží uvnitř ES, vyplývající z nesouladu mezi právními předpisy jednotlivých států týkajícími se uvádění daných výrobků na trh, jsou akceptovatelné do té míry, v jaké tyto předpisy mohou být uznány jako nezbytné pro uspokojení kategorických požadavků týkajících se zejména účinnosti fiskálního dozoru, ochrany zdraví obyvatelstva, poctivosti obchodních transakcí a ochrany spotřebitele = První princip Cassis, tzv. „pravidlo rozumu“. Tedy v takové případě nemusí být opatření obecného dopadu porušením – je-li nutné k ochraně veřejného zájmu.
2. princip Cassis však říká, že musí jít o vyloučení z trhu nezbytné, tj. bez řádného důvodu nesmí být bráněno tomu, aby zboží vyrobené v jednom státě mohlo být uvedeno na trh jiného.
Případ KECK : porušení franc. zákazu dalšího prodeje zboží pod cenou, který je považován za porušení soutěže. ESD : toto nenarušuje obchod mezi členskými státy ve smyslu dassonville. Dopadá na všechny obchodníky ve Fr. A nemá tedy diskriminační povahu.
- tedy zde (oproti dassonville a Cassis) ESD připouští regulaci trhu v členských státech, platí-li jednotná pravidla pro všechny výrobky (dovážené i domácí).
Volný pohyb zboží a zrušení tarifních překážek obchodu, EHS jako celní unie 3
Tarifní překážky : zákaz ukládání takových poplatků
- cla jsou historickou kategorií
cla nemohla být zrušena mezi členskými státy okamžitě ke dni SES, čl. st. se zavázaly hlavně nezvyšovat stávající cla a nezavádět nová, stávající byla postupně odbourána, 1968 – úplné zrušení cel uvnitř ES - absolutně – neexistuje žádná výjimka.
clo = fiskální poplatek, rozhodující je skutečnost že je vybírán při přechodu hranic
- opatření s rovnocenným účinkem clům
= jakákoliv dávka, byť méně významná, uložená na základě toho, že zboží přechází státní hranice, rozhodující je vazba na dovoz zboží, i pokud není diskriminační.
Poplatky za kontrolu dováženého zboží ve veřejném zájmu jsou rovněž nepřípustné.
Výjimka (x od cla) : Je-li dávka ukládána podle druhu zboží bez ohledu na jeho původ – nejde o porušení pokud :
1/ dávka je vždy identická a je součástí všeobecného daňového systému
2/ ukládána vždy stejným způsobem
3/ její výtěžek neslouží výhradně k prospěchu domácí výroby
Příslušné články mají přímý účinek, tzn. že osoba, která by byla nucena zaplatit dávku v rozporu s těmito ustanoveními, může přímo na jejich základě uplatnit nárok na její vrácení.
Společný celní tarif navenek : všechny členské státy vůči výrobkům dováženým ze 3. států = jednotný sazebník celních
- cla jsou historickou kategorií
cla nemohla být zrušena mezi členskými státy okamžitě ke dni SES, čl. st. se zavázaly hlavně nezvyšovat stávající cla a nezavádět nová, stávající byla postupně odbourána, 1968 – úplné zrušení cel uvnitř ES - absolutně – neexistuje žádná výjimka.
clo = fiskální poplatek, rozhodující je skutečnost že je vybírán při přechodu hranic
- opatření s rovnocenným účinkem clům
= jakákoliv dávka, byť méně významná, uložená na základě toho, že zboží přechází státní hranice, rozhodující je vazba na dovoz zboží, i pokud není diskriminační.
Poplatky za kontrolu dováženého zboží ve veřejném zájmu jsou rovněž nepřípustné.
Výjimka (x od cla) : Je-li dávka ukládána podle druhu zboží bez ohledu na jeho původ – nejde o porušení pokud :
1/ dávka je vždy identická a je součástí všeobecného daňového systému
2/ ukládána vždy stejným způsobem
3/ její výtěžek neslouží výhradně k prospěchu domácí výroby
Příslušné články mají přímý účinek, tzn. že osoba, která by byla nucena zaplatit dávku v rozporu s těmito ustanoveními, může přímo na jejich základě uplatnit nárok na její vrácení.
Společný celní tarif navenek : všechny členské státy vůči výrobkům dováženým ze 3. států = jednotný sazebník celních
Pojem opatření s rovnocenným účinkem jako cla a kvantitativní omezení. Příslušná judikatura
Jedná se o tzv. netarifní překážky (kvantitativní) :
a) kvantitativní omezení = kvóty = historická kategorie, dnes se nepoužívají
(jde o omezení množství zboží dováženého nebo vyváženého, resp. prováženého)
SES: zákaz kvantitativních opatření, tedy diskriminace dováženého či vyváženého zboží
b) opatření s obdobnými účinky
definice opatření s rovnocenným účinkem - dassonvillská definice : veškeré obchodní předpisy přijaté čl. st. jež mohou přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně narušit obchod mezi členskými státy ES. Tato definice je velmi široká, proto došlo k její úpravě v případě Cassis.
- jde pouze o opatření členského státu. Ta nesmí narušovat obchod mezi čl. státy! Pokud by šlo o opatření jednotlivců – vztahuje se na ně pouze soutěžní právo.
Jde o :
1) diskriminační opatření (omezení dovozu), tj. opatření rozlišující domácí a dovážené zboží
2) nediskriminační - nerozdílně aplikovatelné opatření – všechny obchodní předpisy které mohou být na překážku obchodu uvnitř Spol., tj. opatření aplikující se stejně na výrobky dovezené i domácí pokud jejich omezující účinky na volný pohyb jsou v nepoměru. Čili nediskriminují, ale brání obchodu v ES.
a) kvantitativní omezení = kvóty = historická kategorie, dnes se nepoužívají
(jde o omezení množství zboží dováženého nebo vyváženého, resp. prováženého)
SES: zákaz kvantitativních opatření, tedy diskriminace dováženého či vyváženého zboží
b) opatření s obdobnými účinky
definice opatření s rovnocenným účinkem - dassonvillská definice : veškeré obchodní předpisy přijaté čl. st. jež mohou přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně narušit obchod mezi členskými státy ES. Tato definice je velmi široká, proto došlo k její úpravě v případě Cassis.
- jde pouze o opatření členského státu. Ta nesmí narušovat obchod mezi čl. státy! Pokud by šlo o opatření jednotlivců – vztahuje se na ně pouze soutěžní právo.
Jde o :
1) diskriminační opatření (omezení dovozu), tj. opatření rozlišující domácí a dovážené zboží
2) nediskriminační - nerozdílně aplikovatelné opatření – všechny obchodní předpisy které mohou být na překážku obchodu uvnitř Spol., tj. opatření aplikující se stejně na výrobky dovezené i domácí pokud jejich omezující účinky na volný pohyb jsou v nepoměru. Čili nediskriminují, ale brání obchodu v ES.
Volný pohyb zboží a zrušení tarifních překážek obchodu, EHS jako celní unie 2
. zrušení kvantitativních omezení dovozů a vývozů i opatření s obdobným účinkem
3. zákaz daňové diskriminace dováženého/vyváženého zboží
4. uzpůsobení státních monopolů obchodní povahy tak, aby byla vyloučena diskriminace mezi příslušníky čl. st.
5. regulace státních podpor, aby nedocházelo k zvýhodnění tuzemců
Zboží (vč. zeměď.) = výrobky jejichž hodnota je vyjádřitelná penězi a jež jsou schopné se stát předmětem obchodní transakce
ESD zahrnuje i suroviny, elektř. a jiné druhy energií, i odpadky, které jsou předmětem obchodní transakce.
Nelze volnému pohybu zboží vytvářet žádné překážky !
Z hlediska původu výrobků se režim volného obchodu vztahuje na :
1/ výrobky s původem v členských státech
2/ výrobky pocházející ze 3. států, avšak již jsou v některém čl. st. ve volném oběhu
Překážky volného pohybu zboží + omezení (přehled) :
tafifní : - cla (vývozní/dovozní)
- opatření s rovnocenným účinkem jako cla
- vnitřní zdanění
(cla, zaplacení finančních částek)
netarifní : - kvóty
- opatření s rovnocenným účinkem jako kvóty
- státní monopoly obchodní povahy
- zadávání veřejných zakázek
(omezení, která omezují objem či množství, které smí překročit hranici)
3. zákaz daňové diskriminace dováženého/vyváženého zboží
4. uzpůsobení státních monopolů obchodní povahy tak, aby byla vyloučena diskriminace mezi příslušníky čl. st.
5. regulace státních podpor, aby nedocházelo k zvýhodnění tuzemců
Zboží (vč. zeměď.) = výrobky jejichž hodnota je vyjádřitelná penězi a jež jsou schopné se stát předmětem obchodní transakce
ESD zahrnuje i suroviny, elektř. a jiné druhy energií, i odpadky, které jsou předmětem obchodní transakce.
Nelze volnému pohybu zboží vytvářet žádné překážky !
Z hlediska původu výrobků se režim volného obchodu vztahuje na :
1/ výrobky s původem v členských státech
2/ výrobky pocházející ze 3. států, avšak již jsou v některém čl. st. ve volném oběhu
Překážky volného pohybu zboží + omezení (přehled) :
tafifní : - cla (vývozní/dovozní)
- opatření s rovnocenným účinkem jako cla
- vnitřní zdanění
(cla, zaplacení finančních částek)
netarifní : - kvóty
- opatření s rovnocenným účinkem jako kvóty
- státní monopoly obchodní povahy
- zadávání veřejných zakázek
(omezení, která omezují objem či množství, které smí překročit hranici)
Jednotný vnitřní trh a čtyři základní svobody. Přehled
(viz též otázka č. 42 a přísl. otázky ohledně 4 základních svobod)
V r. 1968 jsou odbourána cla a kvantitativní omezení vývozu a dovozu – je to společný trh zahrnující kromě volného pohybu zboží a osob i volný pohyb služeb a kapitálu – zbývalo zlikvidovat ostatní omezení obchodu, rozšířit režim volného pohybu osob na všechny kategorie osob, uvolnit poskytování služeb a pohyb kapitálu – dlouhodobý úkol – 90. léta, kdy se úplný spol. trh mění v trh vnitřní. – to umožnilo zrušení kontrol zboží při přechodu vnitřních hranic ES – nástrojem přeměny – Bílá kniha (1985), která našla své vyjádření v Jednotném evr. aktu (ten představoval revizi zřizovacích smluv).
Volný pohyb zboží a zrušení tarifních překážek obchodu
Volný pohyb zboží = jeden ze základních pilířů společného trhu
Předpoklady jednotného vnitřního trhu států ES týkajícího se zboží :
1. celní unie zahrnující mezi členskými státy :
a) zákaz cel a obdobných dávek na dovozy a vývozy (vnitřní aspekt)
b) přijetí jednotného celního tarifu (sazebníku) vůči 3. zemím (vnější aspekt)
V r. 1968 jsou odbourána cla a kvantitativní omezení vývozu a dovozu – je to společný trh zahrnující kromě volného pohybu zboží a osob i volný pohyb služeb a kapitálu – zbývalo zlikvidovat ostatní omezení obchodu, rozšířit režim volného pohybu osob na všechny kategorie osob, uvolnit poskytování služeb a pohyb kapitálu – dlouhodobý úkol – 90. léta, kdy se úplný spol. trh mění v trh vnitřní. – to umožnilo zrušení kontrol zboží při přechodu vnitřních hranic ES – nástrojem přeměny – Bílá kniha (1985), která našla své vyjádření v Jednotném evr. aktu (ten představoval revizi zřizovacích smluv).
Volný pohyb zboží a zrušení tarifních překážek obchodu
Volný pohyb zboží = jeden ze základních pilířů společného trhu
Předpoklady jednotného vnitřního trhu států ES týkajícího se zboží :
1. celní unie zahrnující mezi členskými státy :
a) zákaz cel a obdobných dávek na dovozy a vývozy (vnitřní aspekt)
b) přijetí jednotného celního tarifu (sazebníku) vůči 3. zemím (vnější aspekt)
společný trh a jednotný vnitřní trh
oblast, kde jsou odstraněny vzájemné překážky dovozu, charakteristické společným celním tarifem vůči 3. státům, 4 svobody
Smlouva o vytvoření společného trhu (1957) = celní unie se zrušením dovozních, vývozních cel, kvantitativní omezení (kvóty), st. subvence a podpory, zvláštní příplatky, zrušení bariér, zákaz diskriminace, zavedení společné celní politiky (celní sazebník), 1968 = vznik celní unie
tzv. Bílá kniha (1985), která se týká dokončení vnitřního trhu.
- zrušení kontrol na hranicích mezi členskými státy
- u volného pohybu osob odstranění věcných překážek = Schengen
- odstranění technických a daňových překážek
vnitřní trh se od společného trhu liší :
- odbourání kontrol zboží na vnitřních hranicích
- zrušení formalit na vnitřních hranicích pro statistické účely
- otevření st. zakázek subjektům z jiných členských států
- uvolnění volného pohybu osob na všechny kategorie osob
- další uvolnění pohybu kapitálu
- rozsáhlejší sladění norem
Jednotný vnitřní trh vzniká v r. 1993 s platností SEU = prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu = 4 zákl. svobody + nerušená hospodářská soutěž.
Platí zákaz diskriminace podle státní příslušnosti (příslušník jiného členského státu má stejné postavení jako tuzemec)
Smlouva o vytvoření společného trhu (1957) = celní unie se zrušením dovozních, vývozních cel, kvantitativní omezení (kvóty), st. subvence a podpory, zvláštní příplatky, zrušení bariér, zákaz diskriminace, zavedení společné celní politiky (celní sazebník), 1968 = vznik celní unie
tzv. Bílá kniha (1985), která se týká dokončení vnitřního trhu.
- zrušení kontrol na hranicích mezi členskými státy
- u volného pohybu osob odstranění věcných překážek = Schengen
- odstranění technických a daňových překážek
vnitřní trh se od společného trhu liší :
- odbourání kontrol zboží na vnitřních hranicích
- zrušení formalit na vnitřních hranicích pro statistické účely
- otevření st. zakázek subjektům z jiných členských států
- uvolnění volného pohybu osob na všechny kategorie osob
- další uvolnění pohybu kapitálu
- rozsáhlejší sladění norem
Jednotný vnitřní trh vzniká v r. 1993 s platností SEU = prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu = 4 zákl. svobody + nerušená hospodářská soutěž.
Platí zákaz diskriminace podle státní příslušnosti (příslušník jiného členského státu má stejné postavení jako tuzemec)
Pojmy „společný trh“, „jednotný vnitřní trh“, „hospodářská a měnová unie“
Substantive law – materiální x institucionální
- upravuje věcné vztahy (zvláštní část práva ES a EU) – pracovní, soc. zabezpečení, hospod. soutěž, ochrana spotřebitele, život. prostředí.
Právo jednotného vnitřního trhu je většinou upraveno v sekundárním právu (nařízení, směrnice)
Hospodářská integrace (4 stupně) :
1/ zóna volného obchodu
skupina 2 či více států, které mezi sebou zrušily cla, volně se může pohybovat jen zboží mající původ v této oblasti. Ve vztahu ke 3. státům mají vlastní celní předpisy.
2/ celní unie
2 státy – zrušení cel a kvantitat. omezení mezi sebou (vnitřní aspekt)
a společný celní sazebník vůči 3. státům (vnější aspekt)
x od ad 1 – volně se pohybuje i zboží ze 3. států bylo-li procleno
- upravuje věcné vztahy (zvláštní část práva ES a EU) – pracovní, soc. zabezpečení, hospod. soutěž, ochrana spotřebitele, život. prostředí.
Právo jednotného vnitřního trhu je většinou upraveno v sekundárním právu (nařízení, směrnice)
Hospodářská integrace (4 stupně) :
1/ zóna volného obchodu
skupina 2 či více států, které mezi sebou zrušily cla, volně se může pohybovat jen zboží mající původ v této oblasti. Ve vztahu ke 3. státům mají vlastní celní předpisy.
2/ celní unie
2 státy – zrušení cel a kvantitat. omezení mezi sebou (vnitřní aspekt)
a společný celní sazebník vůči 3. státům (vnější aspekt)
x od ad 1 – volně se pohybuje i zboží ze 3. států bylo-li procleno
Činnost Konventu a příprava ústavní smlouvy. Konstitucionalizace EU 2
Dosavadní výsledky :
1/ evropská ústava – jako celek nahradí všechny dosavadní smlouvy, návrh na „evropského prezidenta“, „evropského ministra zahraničí“ a „evropského prokurátora“ –celkově posun k větší politické integraci EU po provedené měnové a hospodářské integraci.
2/ charta základních práv a svobod – tu připravil již 1. Konvent – není součástí primárního práva – cíl – začlenit
3/ zjednodušení nástrojů a procedur (legislat.) : nařízení – „evropské zákony“, posílení rozhodování kvalifikovanou většinou (nevýhoda pro menší státy), posílení EP
4/ rozhodnutí že by EU měla mít subjektivitu – jako jediná, ne již ES, komunitarizace – zrušení pilířů
5/ institucionální otázka
návrh kostry ústavy – od D´Estaigne (+ dalších, kteří se podíleli),
spor o to, zda má být součástí Charta nebo ne
bude mít 3. části (zapomeneme-li na Chartu):
1. ústavnost – tvrdé jádro – úst. EU, cíle, nástroje, kompetence, instituce (krátké, stručné, slavnostní),
2. konkretizování ad 1)
3. závaznost ústavy – revize smluv, série protokolů,
1/ evropská ústava – jako celek nahradí všechny dosavadní smlouvy, návrh na „evropského prezidenta“, „evropského ministra zahraničí“ a „evropského prokurátora“ –celkově posun k větší politické integraci EU po provedené měnové a hospodářské integraci.
2/ charta základních práv a svobod – tu připravil již 1. Konvent – není součástí primárního práva – cíl – začlenit
3/ zjednodušení nástrojů a procedur (legislat.) : nařízení – „evropské zákony“, posílení rozhodování kvalifikovanou většinou (nevýhoda pro menší státy), posílení EP
4/ rozhodnutí že by EU měla mít subjektivitu – jako jediná, ne již ES, komunitarizace – zrušení pilířů
5/ institucionální otázka
návrh kostry ústavy – od D´Estaigne (+ dalších, kteří se podíleli),
spor o to, zda má být součástí Charta nebo ne
bude mít 3. části (zapomeneme-li na Chartu):
1. ústavnost – tvrdé jádro – úst. EU, cíle, nástroje, kompetence, instituce (krátké, stručné, slavnostní),
2. konkretizování ad 1)
3. závaznost ústavy – revize smluv, série protokolů,
Činnost Konventu a příprava ústavní smlouvy. Konstitucionalizace EU
Nyní probíhající Konvent je již 2. v pořadí, první se osvědčil byl určen pro vypracování Charty základních práv a svobod. Je to ad hoc těleso, výsostně politické těleso, 105 členů, národní reprezentace (vláda/ horní sněmovna/ dolní sněmovna) – členské státy, ale i další země. + zástupci evr. institucí (EP + K). Řeší se i Charta zákl. práv EU.
Není zakotven v primárním právu, tedy formálně je jen poradním orgánem pro mezivládní konferenci, která může jako jediná měnit primární právo, ale neoficiálně má těžkou politickou váhu, takže vše na mezivládní konferenci odsouhlasí.
Jedná se o zásadní změny – snaha o dlouhodobost těchto změn, proto takové složení. Pozorovatelné určité tendence k federalizaci do budoucna.
Mezivládní konference – Amsterodam, Nice – tato metoda pro komplexní reformu není vhodná – proto zvolena metoda Konventu pro reformu zakládajících smluv.
Laakenská deklarace – svolává Konvent a dává mu mandát.
Reprezentace i nečlenských zemí – i kandidátské země
starý x nový konvent >
- zastoupeny i přidružené země,
- pokud se všechny členské státy na něčem shodnou → kand. země to nemohou zastavit,
Práce Konventu :
Fáze naslouchací – diskuse, výměna názorů a podněty
Fáze draftovací (návrhy) – pracovní skupiny, shromažďování podkladů, různé otázky – např. má mít EU právní subjektivitu?
Fáze formulační – konkrétní návrhy jednotlivých článků
Není zakotven v primárním právu, tedy formálně je jen poradním orgánem pro mezivládní konferenci, která může jako jediná měnit primární právo, ale neoficiálně má těžkou politickou váhu, takže vše na mezivládní konferenci odsouhlasí.
Jedná se o zásadní změny – snaha o dlouhodobost těchto změn, proto takové složení. Pozorovatelné určité tendence k federalizaci do budoucna.
Mezivládní konference – Amsterodam, Nice – tato metoda pro komplexní reformu není vhodná – proto zvolena metoda Konventu pro reformu zakládajících smluv.
Laakenská deklarace – svolává Konvent a dává mu mandát.
Reprezentace i nečlenských zemí – i kandidátské země
starý x nový konvent >
- zastoupeny i přidružené země,
- pokud se všechny členské státy na něčem shodnou → kand. země to nemohou zastavit,
Práce Konventu :
Fáze naslouchací – diskuse, výměna názorů a podněty
Fáze draftovací (návrhy) – pracovní skupiny, shromažďování podkladů, různé otázky – např. má mít EU právní subjektivitu?
Fáze formulační – konkrétní návrhy jednotlivých článků
PROCES ROZHODOVÁNÍ : Další změny
Podle SEU může Evropská rada vyhlásit, že dochází k závažnému a pokračujícímu porušování základních práv. Stane-li se tak, může Rada pro příslušnou zemi pozastavit výkon určitých práv. Smlouva z Nice tento postup doplnila o preventivní nástroj. Na návrh 1/3 členských států, EP nebo K může Rada 4/5 většinou svých členů a se souhlasem Evropského parlamentu vyhlásit, že v některém členském státě existuje reálné nebezpečí závažného porušování základních práv a může v takovém případě vydat pro daný členský stát příslušná doporučení.
Možnost uzavírání dohod o spolupráci mezi jednotlivými institucemi. Těmito dohodami se nemění ani nedoplňují ustanovení Smlouvy, a k jejich uzavření může dojít pouze se souhlasem těchto tří institucí.
Úřední věstník ES se mění na Úřední věstník EU.
Změna ohledně zasedání Evropské Rady – od r. 2002 se bude konat v Bruselu
Převod finančních prostředků ESUO na Evropské společenství v důsledku vypršení platnosti ESUO.
Mezivládní konference přijala deklaraci týkající se budoucnosti Unie. Tato deklarace vyzývá k hlubší a rozsáhlejší debatě o budoucnosti EU. To vedlo k Laekenské deklaraci ze zasedání Evropské rady v r. 2001. V ní Evropská rada ustavila Konvent o budoucnosti Unie, který by měl svou práci uzavřít v červnu 2003. Následně proběhne nové Mezivládní konference, která by měla připravit k přijetí Ústavu EU.
Možnost uzavírání dohod o spolupráci mezi jednotlivými institucemi. Těmito dohodami se nemění ani nedoplňují ustanovení Smlouvy, a k jejich uzavření může dojít pouze se souhlasem těchto tří institucí.
Úřední věstník ES se mění na Úřední věstník EU.
Změna ohledně zasedání Evropské Rady – od r. 2002 se bude konat v Bruselu
Převod finančních prostředků ESUO na Evropské společenství v důsledku vypršení platnosti ESUO.
Mezivládní konference přijala deklaraci týkající se budoucnosti Unie. Tato deklarace vyzývá k hlubší a rozsáhlejší debatě o budoucnosti EU. To vedlo k Laekenské deklaraci ze zasedání Evropské rady v r. 2001. V ní Evropská rada ustavila Konvent o budoucnosti Unie, který by měl svou práci uzavřít v červnu 2003. Následně proběhne nové Mezivládní konference, která by měla připravit k přijetí Ústavu EU.
I, II, III pilíř:Proces rozhodování
Ze Smluv o založení Evropského společenství (první pilíř) byla vyloučena možnost zvrátit užší spolupráci (”veto”). Místo toho má každý členský stát podle nové úpravy možnost obrátit se s příslušnou záležitostí na Evropskou radu. Nicméně Rada v takovém případě může rozhodovat kvalifikovanou většinou, a to o každém návrhu na užší spolupráci. Týká-li se užší spolupráce některých oblastí, na které se vztahuje postup spolurozhodování, požaduje se mimoto souhlas Evropského parlamentu.
Smlouva z Nice přinesla možnost nastolit v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (druhý pilíř) užší spolupráci z hlediska implementace společné akce nebo společného postoje. Užší spolupráci tohoto druhu nelze uplatnit ve věcech, které mají vojenský aspekt. Rada užší spolupráci schválí po obdržení stanoviska Komise, která se vyjadřuje především k otázce souladu takové užší spolupráce s politikami Unie. Rada zde rozhoduje kvalifikovanou většinou, ale každý členský stát si může vyžádat, aby věc byla Evropské radě předána k jednomyslnému rozhodnutí.
Pokud jde o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (třetí pilíř), byla možnost veta odstraněna v souladu s řešením užší spolupráce v rámci prvního pilíře.
Smlouva z Nice přinesla možnost nastolit v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (druhý pilíř) užší spolupráci z hlediska implementace společné akce nebo společného postoje. Užší spolupráci tohoto druhu nelze uplatnit ve věcech, které mají vojenský aspekt. Rada užší spolupráci schválí po obdržení stanoviska Komise, která se vyjadřuje především k otázce souladu takové užší spolupráce s politikami Unie. Rada zde rozhoduje kvalifikovanou většinou, ale každý členský stát si může vyžádat, aby věc byla Evropské radě předána k jednomyslnému rozhodnutí.
Pokud jde o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (třetí pilíř), byla možnost veta odstraněna v souladu s řešením užší spolupráce v rámci prvního pilíře.
Patenty Společenství a Užší spoluprace
Pokud jde o ustanovení SES o vízové, azylové přistěhovalecké a dalších politik souvisejících s volným pohybem osob, došlo k dohodě o částečném a odloženém přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou.
Smlouva z Nice rozšířila prostor pro spolurozhodování. Většina legislativních opatření, která Rada bude po Smlouvě z Nice přijímat kvalifikovanou většinou, bude řešena procedurou spolurozhodování. Mezivládní konference však proceduru spolurozhodování nerozšířila na legislativní opatření, pro která pravidlo kvalifikované většiny platí už nyní (jde například o zemědělskou politiku nebo obchodní politiku).
Užší spoluprace
Mezivládní konference provedla komplexní přestavbu ustanovení o užší spolupráci - především vyjmenovává deset podmínek, jejichž splnění je nutné k nastolení užší spolupráce. V podstatných rysech zůstává tento nástroj sice vcelku nezměněn (například pokud jde o zásadu, podle níž se užší spolupráce navazuje jen jako nejzazší opatření a musí být otevřena všem členským státům), přesto byly dohodnuty zásadní změny.
Minimální počet členských států požadovaný k navázání užší spolupráce byl nově stanoven na osm, zatímco podle současné úpravy se požaduje většina členských států. Při rozšiřování Unie tedy minimální počet států nutný k navázání užší spolupráce bude relativně klesat, a to až pod jednu třetinu členů Unie.
Smlouva z Nice rozšířila prostor pro spolurozhodování. Většina legislativních opatření, která Rada bude po Smlouvě z Nice přijímat kvalifikovanou většinou, bude řešena procedurou spolurozhodování. Mezivládní konference však proceduru spolurozhodování nerozšířila na legislativní opatření, pro která pravidlo kvalifikované většiny platí už nyní (jde například o zemědělskou politiku nebo obchodní politiku).
Užší spoluprace
Mezivládní konference provedla komplexní přestavbu ustanovení o užší spolupráci - především vyjmenovává deset podmínek, jejichž splnění je nutné k nastolení užší spolupráce. V podstatných rysech zůstává tento nástroj sice vcelku nezměněn (například pokud jde o zásadu, podle níž se užší spolupráce navazuje jen jako nejzazší opatření a musí být otevřena všem členským státům), přesto byly dohodnuty zásadní změny.
Minimální počet členských států požadovaný k navázání užší spolupráce byl nově stanoven na osm, zatímco podle současné úpravy se požaduje většina členských států. Při rozšiřování Unie tedy minimální počet států nutný k navázání užší spolupráce bude relativně klesat, a to až pod jednu třetinu členů Unie.
Specializované senáty
Rada může ustavit specializované senáty, které budou v první instanci posuzovat žaloby v konkrétních oblastech (například ve věcech duševního vlastnictví). Mezivládní konference ve své deklaraci požaduje připravit návrh rozhodnutí o ustavení takových senátů k řešení sporů mezi Společenstvím a zaměstnanci jeho úřadů.
Proti rozhodnutím specializovaných senátů se lze formou kasace odvolat k Soudu prvního stupně.
Patenty Společenství
Rada může jednomyslným rozhodnutím svěřit Soudnímu dvoru odpovědnost za řešení sporů týkajících se práv k duševnímu vlastnictví ve Společenství. Toto ustanovení se v zásadě týká veškerých sporů mezi soukromými subjekty, kde půjde o budoucí patenty Společenství.
PROCES ROZHODOVÁNÍ - Širší uplatnění hlasování kvalifikovanou většinou
Smlouva z Nice do určité míry rozšiřuje prostor pro rozhodování kvalifikovanou většinou. Je přiložen seznam 27 ustanovení, kde se zcela nebo zčásti mění jednomyslné rozhodování na rozhodování kvalifikovanou většinou.
Nejdůležitější z nich jsou následující ustanovení, kde změna začne platit ihned po vstupu Smlouvy z Nice v platnost:
opatření ulehčující volný pohyb občanů Unie, justiční spolupráce v civilních věcech, uzavření mezinárodních dohod o obchodu se službami a o komerčních aspektech duševního vlastnictví s výjimkami, průmyslová politika, hospodářská, finanční a technická spolupráce se třetími zeměmi, schválení předpisů a všeobecných podmínek, jimiž se řídí plnění povinností členů EP s výjimkami pro záležitosti spojené s daňovým režimem; statut politických stran na evropské úrovni, schválení jednacího řádu Soudního dvora a Soudu prvního stupně
Proti rozhodnutím specializovaných senátů se lze formou kasace odvolat k Soudu prvního stupně.
Patenty Společenství
Rada může jednomyslným rozhodnutím svěřit Soudnímu dvoru odpovědnost za řešení sporů týkajících se práv k duševnímu vlastnictví ve Společenství. Toto ustanovení se v zásadě týká veškerých sporů mezi soukromými subjekty, kde půjde o budoucí patenty Společenství.
PROCES ROZHODOVÁNÍ - Širší uplatnění hlasování kvalifikovanou většinou
Smlouva z Nice do určité míry rozšiřuje prostor pro rozhodování kvalifikovanou většinou. Je přiložen seznam 27 ustanovení, kde se zcela nebo zčásti mění jednomyslné rozhodování na rozhodování kvalifikovanou většinou.
Nejdůležitější z nich jsou následující ustanovení, kde změna začne platit ihned po vstupu Smlouvy z Nice v platnost:
opatření ulehčující volný pohyb občanů Unie, justiční spolupráce v civilních věcech, uzavření mezinárodních dohod o obchodu se službami a o komerčních aspektech duševního vlastnictví s výjimkami, průmyslová politika, hospodářská, finanční a technická spolupráce se třetími zeměmi, schválení předpisů a všeobecných podmínek, jimiž se řídí plnění povinností členů EP s výjimkami pro záležitosti spojené s daňovým režimem; statut politických stran na evropské úrovni, schválení jednacího řádu Soudního dvora a Soudu prvního stupně
Rada EU : 2
Mezivládní konference rozhodla o změně postupu jmenování Komise.
Nominování předsedy Komise bude nyní záležitostí Evropské rady, která bude rozhodovat na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Jmenování musí schválit EP.
Po nominování předsedy schválí Rada seznam ostatních osob, které má v úmyslu jmenovat jako členy Komise; učiní tak kvalifikovanou většinou a ve shodě s jmenovaným předsedou Rady. Seznam se bude sestavovat podle návrhů z jednotlivých členských států. Sestavování a schvalování seznamu má jediný cíl - zajistit, aby Rada nemohla jako člena Komise designovat nikoho, kdo nebyl navržen vládou členského státu, jehož je navržená osoba příslušníkem. Tento postup nemá žádný vliv na první kroky nově jmenovaného předsedy: ten totiž, než vysloví souhlas s uvedeným seznamem, naváže politické kontakty s vládami všech jednotlivých států a ujistí se, že nová Komise bude mít harmonické a vyvážené složení.
Nakonec Rada rozhodne kvalifikovanou většinou o jmenování předsedy i členů Komise; sbor komisařů však musí předtím být schválen Evropským parlamentem.
Nová formulace SES dává předsedovi Komise zvýšené pravomoci.
Předseda bude rozhodovat o vnitřním organizačním uspořádání Komise; bude jednotlivým komisařům přidělovat resorty a v případě potřeby bude v průběhu volebního období přeskupovat náplň odpovědnosti jednotlivých komisařů; po společném schválení celého sboru jmenuje předseda místopředsedy, jejichž počet se již ve Smlouvě neurčuje; předseda také může se souhlasem Komise požadovat rezignaci kteréhokoli komisaře.
Nominování předsedy Komise bude nyní záležitostí Evropské rady, která bude rozhodovat na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Jmenování musí schválit EP.
Po nominování předsedy schválí Rada seznam ostatních osob, které má v úmyslu jmenovat jako členy Komise; učiní tak kvalifikovanou většinou a ve shodě s jmenovaným předsedou Rady. Seznam se bude sestavovat podle návrhů z jednotlivých členských států. Sestavování a schvalování seznamu má jediný cíl - zajistit, aby Rada nemohla jako člena Komise designovat nikoho, kdo nebyl navržen vládou členského státu, jehož je navržená osoba příslušníkem. Tento postup nemá žádný vliv na první kroky nově jmenovaného předsedy: ten totiž, než vysloví souhlas s uvedeným seznamem, naváže politické kontakty s vládami všech jednotlivých států a ujistí se, že nová Komise bude mít harmonické a vyvážené složení.
Nakonec Rada rozhodne kvalifikovanou většinou o jmenování předsedy i členů Komise; sbor komisařů však musí předtím být schválen Evropským parlamentem.
Nová formulace SES dává předsedovi Komise zvýšené pravomoci.
Předseda bude rozhodovat o vnitřním organizačním uspořádání Komise; bude jednotlivým komisařům přidělovat resorty a v případě potřeby bude v průběhu volebního období přeskupovat náplň odpovědnosti jednotlivých komisařů; po společném schválení celého sboru jmenuje předseda místopředsedy, jejichž počet se již ve Smlouvě neurčuje; předseda také může se souhlasem Komise požadovat rezignaci kteréhokoli komisaře.
Právní systém Unie :
Mezivládní konference provedla rozsáhlé reformy v právním systému Unie. Tyto reformy mají vyřešit současné přetížení Soudního dvora.
Ve Smlouvě nyní budou zakotvena ustanovení o Soudu prvního stupně, především o sféře jeho odpovědnosti. Smlouva také stanoví možnost ustavit interní senáty, jež se v první instanci budou zabývat určitými řízeními vztahujícími se k určitým konkrétním otázkám.
Soudní dvůr má stejně jako dříve mít po jednom soudci z každého členského státu. Jsou však činěna opatření směřující k zachování efektivního výkonu soudních pravomocí a jednotného pojetí práva. Obecně platí, že případy, jimiž se nyní zabývá plénum, bude napříště řešit ”velký senát” jedenácti soudců (složený z předsedy ESD a předsedů jednotlivých pětičlenných senátů). Předsedové pětičlenných senátů se budou volit na tříleté období s možností jednoho znovuzvolení.
Soud prvního stupně bude mít nejméně jednoho soudce z každého členského státu. Stejně jako dříve se počet soudců S1S může měnit.
Dělba odpovědnosti mezi Soudním dvorem a Soudem prvního stupně
Smlouva stanoví rozdělení odpovědnosti mezi Soudním dvorem a Soudem prvního stupně, ale na základě statutu je možno provádět úpravy.
Soud prvního stupně se stává institucí zvykového práva pro veškeré přímé žaloby. Jedná se především o přezkum právnosti aktů, žalobu na nečinnost a žalobu o náhradu škody s výjimkou případů příslušejících specializovanému senátu a případů, které si podle statutu pro sebe vyhradil Soudní dvůr.
Soudní dvůr ES si ponechává odpovědnost za ostatní řízení (především u žalob na neplnění povinností), ale na základě statutu je možno Soudu prvního stupně svěřit i jiné kategorie soudních řízení, které nejsou vyjmenovány v seznamu.
Cílem je ponechat v pravomoci Soudního dvora jako nejvyšší soudní instituce EU veškeré spory týkající se zásadních otázek Společenství.
Soudní dvůr, který odpovídá za jednotné uplatňování zákonů Společenství v EU, si v zásadě ponechává kompetence související s šetřeními o otázkách předložených k předběžnému rozhodnutí; však je v určitých konkrétních věcech podle statutu možné odpovědnost za předběžné rozhodnutí svěřit Soudu prvního stupně.
Ve Smlouvě nyní budou zakotvena ustanovení o Soudu prvního stupně, především o sféře jeho odpovědnosti. Smlouva také stanoví možnost ustavit interní senáty, jež se v první instanci budou zabývat určitými řízeními vztahujícími se k určitým konkrétním otázkám.
Soudní dvůr má stejně jako dříve mít po jednom soudci z každého členského státu. Jsou však činěna opatření směřující k zachování efektivního výkonu soudních pravomocí a jednotného pojetí práva. Obecně platí, že případy, jimiž se nyní zabývá plénum, bude napříště řešit ”velký senát” jedenácti soudců (složený z předsedy ESD a předsedů jednotlivých pětičlenných senátů). Předsedové pětičlenných senátů se budou volit na tříleté období s možností jednoho znovuzvolení.
Soud prvního stupně bude mít nejméně jednoho soudce z každého členského státu. Stejně jako dříve se počet soudců S1S může měnit.
Dělba odpovědnosti mezi Soudním dvorem a Soudem prvního stupně
Smlouva stanoví rozdělení odpovědnosti mezi Soudním dvorem a Soudem prvního stupně, ale na základě statutu je možno provádět úpravy.
Soud prvního stupně se stává institucí zvykového práva pro veškeré přímé žaloby. Jedná se především o přezkum právnosti aktů, žalobu na nečinnost a žalobu o náhradu škody s výjimkou případů příslušejících specializovanému senátu a případů, které si podle statutu pro sebe vyhradil Soudní dvůr.
Soudní dvůr ES si ponechává odpovědnost za ostatní řízení (především u žalob na neplnění povinností), ale na základě statutu je možno Soudu prvního stupně svěřit i jiné kategorie soudních řízení, které nejsou vyjmenovány v seznamu.
Cílem je ponechat v pravomoci Soudního dvora jako nejvyšší soudní instituce EU veškeré spory týkající se zásadních otázek Společenství.
Soudní dvůr, který odpovídá za jednotné uplatňování zákonů Společenství v EU, si v zásadě ponechává kompetence související s šetřeními o otázkách předložených k předběžnému rozhodnutí; však je v určitých konkrétních věcech podle statutu možné odpovědnost za předběžné rozhodnutí svěřit Soudu prvního stupně.
Evropský parlament :
Nice zavádí nové rozložení křesel v EP. Toto nové rozložení, které se již vztahuje na Unii o 27 členských státech, má platit od nových evropských voleb v roce 2004. Maximální počet poslanců EP, který dnes činí 700, se tak zvyšuje na 732. Počet křesel přidělených stávajícím členským státům se snižuje o 91 (z nynějších 626 na 535). Toto snížení ale bude plně platit až pro shromáždění zvolené v roce 2009. V roce 2004 Unie nepochybně nebude ještě mít 27 členských států. Pro volby do EP v roce 2004 bylo proto rozhodnuto, že se počet volených poslanců (tj. poslanců z nynějších členských států a z nových členských států, s nimiž budou dohody o přistoupení podepsány do 1. ledna 2004) zvýší pro rata na 732 (ale počet poslanců EP, kteří budou zvoleni v každém členském státě, nemůže být vyšší než dnes).
SES byla doplněna o právní úpravu, která umožní na základě procedury spolurozhodování (Rada + EP) schválit statut politických stran na evropské úrovni, především pak pravidla o jejich financování.
Předpisy a všeobecné podmínky, jimiž se při výkonu svých povinností řídí poslanci EP, se budou v Radě schvalovat kvalifikovanou většinou.
EP, stejně jako Rada, Komise i členské státy, bude napříště mít možnost zahajovat řízení o prohlášení neplatnosti aktů jednotlivých institucí, aniž by musel prokazovat konkrétní opodstatnění (právní zájem); bude se také moci obrátit na Soudní dvůr s žádostí o předběžný výrok ve věci kompatibility mezinárodních smluv se SES.
Sféra odpovědnosti EP bude nyní širší - rozšiřuje se rozsah spolurozhodování a bude se požadovat souhlas k navázání vyšších forem spolupráce v oblastech, na které se vztahuje procedura spolurozhodování. EP bude také dotazován na názor v případech, kdy Rada rozhodne vydat prohlášení, že existuje jednoznačné nebezpečí vážného porušení základních práv – stanovisko EP.
SES byla doplněna o právní úpravu, která umožní na základě procedury spolurozhodování (Rada + EP) schválit statut politických stran na evropské úrovni, především pak pravidla o jejich financování.
Předpisy a všeobecné podmínky, jimiž se při výkonu svých povinností řídí poslanci EP, se budou v Radě schvalovat kvalifikovanou většinou.
EP, stejně jako Rada, Komise i členské státy, bude napříště mít možnost zahajovat řízení o prohlášení neplatnosti aktů jednotlivých institucí, aniž by musel prokazovat konkrétní opodstatnění (právní zájem); bude se také moci obrátit na Soudní dvůr s žádostí o předběžný výrok ve věci kompatibility mezinárodních smluv se SES.
Sféra odpovědnosti EP bude nyní širší - rozšiřuje se rozsah spolurozhodování a bude se požadovat souhlas k navázání vyšších forem spolupráce v oblastech, na které se vztahuje procedura spolurozhodování. EP bude také dotazován na názor v případech, kdy Rada rozhodne vydat prohlášení, že existuje jednoznačné nebezpečí vážného porušení základních práv – stanovisko EP.
Rada EU :
Od r. 2004 dojde ke změně procesu rozhodování kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny bude po tomto datu dosaženo tehdy,
• získá-li rozhodnutí nejméně určitý konkrétní počet hlasů (prahová výše kvalifikované většiny) –tj. vyžaduje se urč. počet odevzdaných hlasů
a
• je-li rozhodnutí schváleno většinou členských států.
Změnil se počet hlasů přidělených každému členskému státu. Všechny členské státy budou mít napříště více hlasů než dosud, avšak toto zvýšení je u nejlidnatějších států vyšší. V patnáctičlenné Unii by pět členských států, které jsou největší co do počtu obyvatel, mělo podle nové úpravy mít dohromady 60 % hlasů (nyní 55 %). Celkem bude Rada mít 321 hlasů, pro kvalifikovanou většinu nutných 232.
Smlouva také dává každému členu Rady možnost požádat o ověření, zda kvalifikovaná většina představuje alespoň 62 % celkového obyvatelstva Evropské unie. Není-li tato podmínka splněna, rozhodnutí nebude přijato; podmínka se ale uplatní jen tehdy, bude-li požadováno uvedené ověření, tj. jde o posílení lidnatějších států.
Komise :
S účinností od 1.11. 2004 bude Komise mít za každý členský stát jednoho člena (příslušníka toho kterého státu). Největší členské státy tak od uvedeného roku ztrácejí možnost navrhnout druhého člena Komise, a to bez ohledu na počet členských států, které EU bude v onu dobu mít. Počínaje první Komisí, která bude jmenována poté, co Unie dosáhne počtu 27 členských států, bude komisařů méně než členských států. Komisaři se budou vybírat rotačním systémem, spravedlivým ke všem členským státům.
• získá-li rozhodnutí nejméně určitý konkrétní počet hlasů (prahová výše kvalifikované většiny) –tj. vyžaduje se urč. počet odevzdaných hlasů
a
• je-li rozhodnutí schváleno většinou členských států.
Změnil se počet hlasů přidělených každému členskému státu. Všechny členské státy budou mít napříště více hlasů než dosud, avšak toto zvýšení je u nejlidnatějších států vyšší. V patnáctičlenné Unii by pět členských států, které jsou největší co do počtu obyvatel, mělo podle nové úpravy mít dohromady 60 % hlasů (nyní 55 %). Celkem bude Rada mít 321 hlasů, pro kvalifikovanou většinu nutných 232.
Smlouva také dává každému členu Rady možnost požádat o ověření, zda kvalifikovaná většina představuje alespoň 62 % celkového obyvatelstva Evropské unie. Není-li tato podmínka splněna, rozhodnutí nebude přijato; podmínka se ale uplatní jen tehdy, bude-li požadováno uvedené ověření, tj. jde o posílení lidnatějších států.
Komise :
S účinností od 1.11. 2004 bude Komise mít za každý členský stát jednoho člena (příslušníka toho kterého státu). Největší členské státy tak od uvedeného roku ztrácejí možnost navrhnout druhého člena Komise, a to bez ohledu na počet členských států, které EU bude v onu dobu mít. Počínaje první Komisí, která bude jmenována poté, co Unie dosáhne počtu 27 členských států, bude komisařů méně než členských států. Komisaři se budou vybírat rotačním systémem, spravedlivým ke všem členským státům.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)