Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Základy daňové evidence

*Základy daňové evidence*
V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od záznamů o ostatních složkách majetku a závazků.

Účetní jednotka vede záznamy o:
- dlouhodobém nehmotném majetku
- dlouhodobém hmotném majetku
- finančním majetku ( peníze, peněžní vklady, dluhopisy atd. )
- ceninách
- zásobách
- pohledávkách
- závazcích
- mzdové agendě
- karty o zákonných rezervách

Peněžní deník
Nejdůležitější knihou v daňové evidenci příjmů a výdajů je tzv. „peněžní deník“, ve kterém se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků.

Zapisování v peněžním deníku si klade tyto základní cíle:
- zajistit údaje pro zjištění daňového základu
- zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na bankovním účtu
- poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti

Forma, způsob a technika vedení „peněžního deníku“ není předepsána. Podnikatel si ho vede takovým způsobem a formou, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem.
Účetní jednotka nesmí provádět účetní zápisy o peněžním hospodaření mimo peněžní deník.

Kniha pohledávek a závazků

Kniha pohledávek a závazků
Kniha pohledávek a závazků slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik dluží jemu a komu a kolik dluží on. Podrobnost zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti.

Kniha faktur vydaných a přijatých
Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných faktur, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podnikateli.
Na tuto knihu budou kladeny největší nároky, proto tato kniha musí obsahovat přinejmenším tyto informace:
- oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady ( faktury apod. )podle jednotlivých dlužníků a věřitelů
- označení ( číslování ) dokladů ( faktur )
- datum vzniku pohledávky, resp. Závazku
- částku
- datum splatnosti a způsob úhrady
Doklady, na základě kterých zapisujeme do knihy pohledávek a závazků jsou tedy zejména faktury, výpisy z účtu u peněžních ústavů a příjmové a výdajové pokladní doklady při úhradách v hotovosti.

Ostatní účetní knihy:
- kniha ( karty ) dlouhodobého majetku, finančního majetku
- kniha ( karty ) zásob
- kniha pro sledování DPH, kniha pro sledování spotřební daně
- mzdové listy
- karty zákonných rezerv
- karty zákonných opravných položek ( při snížení ocenění u inventarizace )

Pasivní účty

Pasivní účty
- účtová skupina 23 ( krátkodobé bankovní úvěry )
- účtová skupina 24 ( dluhopisy emitované účetní jednotkou se splatností do 1 roku )

Účet 261 – Peníze na cestě
Tento účet má specifický charakter. Používá se zejména při převodech peněžních prostředků, kdy má účetní jednotka k dispozici pro zaúčtování dva doklady.
Jde o převody mezi:
- pokladnou a bankovním účtem ( příjmový nebo výdajový pokladní doklad, bankovní výpis )
- dvěma firemními účty ( výpis z obou účtů )
- běžným a úvěrovým účtem ( výpis z běžného účtu, výpis z úvěrového účtu )
Zůstatek na tomto účtu může být buď aktivní nebo pasivní v závislosti na tom, který ze zmíněných dokladů k rozvahovému dni nemáme k dispozici.

Pokladna
Na účtu 211 – pokladna, sledujeme především stav a pohyb hotových peněz, dále pak šeků a poukázek k zúčtování ( např. poukázky na odběr zboží ).

Ceniny
Jedná se o majetek, který má svoji jmenovitou hodnotu
( většinou na něm přímo vyznačenou ), z níž se čerpá po vydání do spotřeby. Jde například o poštovní známky, kolky, stravenky, telefonní karty, dálniční nálepky.
Spotřeba cenin se vyúčtuje do nákladů – např. známky a telefonní karty na účet 518 – ostatní služby, dálniční nálepky a kolky na účet 538 – ostatní daně a poplatky.

Bankovní účty

Bankovní účty
Stav a pohyb peněžních prostředků, které má účetní jednotka uložené na účtech u bank, se zachycuje na syntetickém
účtu 221 – Bankovní účty. Pokud má účetní jednotka více účtů, je potřeba je odlišit v rámci analytické evidence. Účetním dokladem pro zaznamenání přírůstků a úbytků je výpis z účtu.
Na účtu 221 – Bankovní účty se evidují také termínované vklady a vkladové listy s výpovědní lhůtou do jednoho roku.

Krátkodobé bankovní úvěry
Jedná se o bankou poskytnuté úvěry se splatností do 1 roku. Evidují se na účtu 231 – krátkodobé bankovní úvěry, v případě úvěrů na eskontované směnky na účtu 232 – eskontní úvěry.
Cenou za poskytnutí úvěru je úrok, který se vyúčtuje do nákladů na účet 562 – úroky.

Krátkodobý finanční majetek
Mezi krátkodobý finanční majetek ( účtová skupina 25 ) patří majetkové, dlužné a ostatní cenné papíry s předpokládanou dobou držení do 1 roku. Při pořízení se oceňují pořizovací cenou. V průběhu pořizování lze využít pro zaúčtování jednotlivých složek pořizovací ceny kalkulačního
účtu 259 – pořizování krátkodobého finančního majetku.

Charakteristika materiálových zásob
Zásoby patří mezi tzv. oběžný majetek, pro který je charakteristická jednorázová spotřeba a přeměna v jinou majetkovou složku.
Veškeré zásoby jsou uvedeny ve směrné účtové osnově v rámci 1. účtové třídy. Kromě materiálu ( účtová skupina 11 ) tu dále najdeme zásoby vlastní výroby – např. nedokončená výroba, výrobky ( účtová skupina 12 ) a zásoby zboží ( účtová skupina 13 ).
111 – pořízení materiálu
112 – materiál na skladě
119 – materiál na cestě
121 – nedokončená výroba
122 – polotovary vlastní výroby
123 – výrobky
131 – příjem zboží
132 – zboží na skladě a v prodejnách
139 – zboží na cestě

DAŇOVÁ EVIDENCE

* DAŇOVÁ EVIDENCE*
Evidence účetních případů
Účetní jednotka je povinna zachycovat účetní případy, které jsou předmětem účetnictví, účetními doklady a to v české měně. Případy, které jsou vyjádřeny v cizí měně se přepočítávají na českou měnu.
Účetní případy se v účetních dokladech zaznamenávají v účetních knihách.

Účetní zápisy v účetních knihách
Účetní případy se zaznamenávají účetními zápisy do účetní knih. Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví účtují:
a) v deníku, v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují
zaúčtování všech účetních případů v účetním období
b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky)
c) v knihách analytické evidence, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy

Deník
Význam deníku:
- zabraňuje dodatečným úpravám, vpisování účetních případů
- zajišťuje průkaznost a spolehlivost účetních údajů vazbou na doklady
- spojuje doklady s hlavní knihou, postup je doklad - deník - hlavní kniha
- má kontrolní funkci - úhrn peněžních částek vztahujících se k účetním případům sledovaného období (tzv. deníkový obrat) se musí shodovat se součtem obratů Má dáti všech syntetických účtů za toto období a rovněž se součtem obratů stran Dal.

Hlavní kniha
Hlavní kniha zahrnuje soubor všech syntetických účtů, které účetní jednotka používá. Získávají se z ní nejdůležitější informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.
Musí obsahovat minimálně tyto údaje:
a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha
b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, nejvýše za kalendářní měsíc
c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka
Nedílnou součástí hlavní knihy jsou podrozvahové účty, na kterých se účtuje zejména o majetku, který účetní jednotka používá, ale nevlastní (např. najatý majetek, zásoby přijaté ke zpracování, zásoby přijaté do úschovy). Na podrozvahových účtech se účtuje obvykle jednoduchým zápisem, tzn. pouze na jeden účet bez souvztažného zápisu.

Účet a jeho charakteristika a členění účtů

*Účet a jeho charakteristika a členění účtů*
Na základě „směrné účtové osnovy“, účetní jednotka sestavuje účtový rozvrh.

Účtový rozvrh
Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat. Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období. V průběhu účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

Syntetické účty
Jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodnutí účetní jednotky s tím, že musí vycházet ze závazné směrné účtové osnovy.
V účetních jednotkách, které vedou účetnictví v plném rozsahu mají syntetické účty kromě názvu také trojmístné číselné označení.
První číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné účtové skupině.
( např. účet 511 )

Analytické účty
Účetní jednotky v rámci syntetických účtů mohou vytvářet účty analytické, které zajišťují podrobnější členění, např. podle potřeb daňových předpisů, potřeb účetní závěrky a dalších potřeb účetní jednotky. Častým důvodem analytického členění je rozlišování jednotlivých hospodářských středisek.
Při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice.
( např. 511/100, 511/200 ).

Aktivní účty
- účtová skupina 21 (pokladní hotovost, ceniny)
- účtová skupina 22 (bankovní účty, termínované vklady s výpovědní lhůtou do 1 roku)
- účtová skupina 25 (majetkové i dlužné cenné papíry s předpokládanou dobou držení do 1 roku)
- účtová skupina 29 (opravné položky ke krátkodobým cenným papírům)

Účtování mezd

Účtování mezd
Mzdy účtujeme na pasivním účtu 331 – zaměstnanci. Jednou měsíčně firma spočítá dlužnou částku na hrubých mzdách svým zaměstnancům za předchozí měsíc, mzdy jednotlivým zaměstnancům rozepíše na zúčtovací a výplatní listině a zaúčtuje na straně MD účtu 331 ( nárůst závazku ). Proplácení jednotlivých částí hrubé mzdy se pak děje ze strany Dal účtu 331 ( odvod soc. a zdr. Pojištění za zaměstnance, odvod daně z příjmu zaměstnance, výplata čisté mzdy zaměstnanci z pokladny ) – tímto závazek firmy vůči zaměstnancům snižujeme.

Pohledávky vůči zaměstnancům – účet 335 ( aktivní účet )
Firma sice na jedné straně dluží zaměstnancům jejich mzdu, ale zároveň může mít vůči zaměstnancům i pohledávky.

Daň z příjmu firmy – účet 341 ( pasivní účet )
Daň z příjmu za firmy zjistíme 1x ročně při účetní závěrce. Tuto daň musí firma uvést v daňovém přiznání až do konce března roku následujícího po sledovaném účetním období ji musí zaplatit.výjimku tvoří daňová přiznání zpracovaná daňovým poradcem, která mohou být podána a uhrazena do konce června.

Daň z přidané hodnoty – účet 343
Zdaňovací období u této daně je buď čtvrtletní nebo měsíční. Po uběhnutí příslušného zdaňovacího období je firma povinna do 25. dne měsíce následujícího vyplnit daňové přiznání. Výslednou daň zjistí právě z účtu 343.

* SMĚNKA*
Směnka je listinný cenný papír ( podepsaný ), který opravňuje jeho majitele ( směnečný věřitel ) požadovat od osob, které se na směnku podepsaly ( směnečný dlužník ), zaplacení peněžité částky, která je uvedena v textu směnky ( směnečná suma ).
Ztráta nebo zničení směnky pro jejího majitele znamená zánik jeho oprávnění požadovat směnečnou sumu.
Směnka zaniká v okamžiku, kdy je plně proplacena.
Směnky se používají především k zajištění pohledávek.
Musí mít písemnou podobu a obsahovat náležitosti předepsané směnečným zákonem.

Ačkoli jsou směnky nesporně cenným papírem...

Ačkoli jsou směnky nesporně cenným papírem, v účetnictví mohou vystupovat v různých podobách:
a) jako zajišťovací prostředek
- směnky slouží k zajištění pohledávek z obchodního styku
- oceňují se nominální hodnotou
- evidují se pouze v podrozvahové evidenci

b) jako cenný papír
- jsou-li nakoupeny zpravidla za účelem obchodování, popř. s cílem realizovat zbývající část úroku
- oceňují se pořizovací cenou
- evidují se na účtech 256, 253, 063, 065

c) jako platební prostředek
- jsou-li použity k úhradě pohledávek a závazků ( např. z obchodního styku )
- v účetnictví majitele ( věřitele ) se evidují také jako cenné papíry
- oceňují se pořizovací cenou ( hodnotou původní pohledávky ) s tím, že na příslušném analytickém účtu se hodnota směnky zvyšuje o alikvotní úrokový výnos ( vždy nejpozději k rozvahovému dni )
- z pohledu dlužníka směnka představuje závazek na účtu 322 – směnky k úhradě, popř. 478 – dlouhodobé směnky k úhradě

Výhody směnky z pohledu věřitele ( majitele )
- obchodovatelnost – směnka je převoditelná – je možno ji prodat a získat tak peněžní prostředky před datem splatnosti
- snazší vymahatelnost směnečné pohledávky u soudu
- možnost vymáhat směnečnou pohledávku i na vedlejších dlužnících – ručitelích ( každý, kdo jednou směnku vlastnil, se v případě jejího postoupení stává ručitelem za směnečný dluh – tato skutečnost se poznamená na vrub směnky tzv. indosamentem
- možnost směnku eskontovat – před datem splatnosti směnku postoupit bance a získat tak za ni peněžní prostředky ve formě tzv. eskontního úvěru ( úvěr se zaznamenává na účet 232 – eskontní úvěry, popř. při splatnosti nad jeden rok na účet 461 – bankovní úvěry a směnečná pohledávka se nahradí pohledávkou na účtu 313 – pohledávky za eskontované cenné papíry

Eskontní úvěry – účet 232 ( pasivní účet )
To zn. úvěry poskytnuté bankou na eskontní směnky.
Věřitel má možnost si na směnku půjčit peníze u banky.
Tuto operaci nazýváme eskont směnky.
Nejedná se o prodej směnky, ale pouze o ručení směnkou proti poskytnutí úvěru.
Banka po přezkoumání směnky může věřiteli půjčit částku uvedenou na směnce, z které si však předem srazí svou odměnu – diskont.

Výnosy příštích období

Výnosy příštích období
Jsou to částky přijaté v běžném období, které věcně patří do výnosů příštích období. Například předem přijaté částky nájemného, předplatného, pojistného, částky předem přijatých paušálů na zajištění servisních služeb.
Evidují se na účtu výnosy příštích období ( účet rozvahový pasivní ).

Příjmy příštích období
Jsou částky, které ke dni účetní uzávěrky nebyly přijaty ( inkasovány ), které však časově a věcně patří do výnosů běžného období. Jedná se o výnosové provize, o provedené a odebrané, ale dosud nevyúčtované výkony jiným podnikům, jejichž částka je přesně známa.
Evidují se na účtu příjmy příštích období ( účet rozvahový aktivní ).
Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventuře a při
inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

Časové rozlišení nákladů a výnosů v širším pojetí
Časové rozlišení v širším pojetí zahrnuje i situace, kdy neznáme přesně všechny tři výše uvedené parametry ( účel, částka, období ). Výčet účtů pro časové rozlišení se pak rozšíří o účty dohadných položek a rezerv.
Dohadné položky
Pokud má účetní jednotka na konci účetního období pohledávky nebo závazky, jejichž přesná výše není známa, používá k jejich zaúčtování dohadných účtů.
Účet 388 – dohadné účty aktivní, slouží pro zaznamenání pohledávek
Účet 389 – dohadné účty pasivní, slouží k zachycení závazků

REZERVY

Rezervy
Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů – rezervy. Účetnictví rezervy považuje za dlouhodobé cizí zdroje. Smyslem tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů.

Zákonné rezervy
Jsou vymezeny v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Pro podnikatelské subjekty je nejvýznamnější rezerva na opravy hmotného majetku.

Ostatní rezervy
Tvorba a použití těchto rezerv je upravena vnitřním předpisem účetní jednotky.

Může jít např. o:
- rezervu na opravy hmotného majetku, zatříděného do 1. odpisové skupiny
- rezervu na splatnou daň z příjmů
- rezervu na rizika a ztráty z podnikání
- rezervu na restrukturalizaci

* ÚČTOVÁ OSNOVA*
Charakteristika účtové osnovy
Základem jednotné organizace finančního účetnictví jsou účtové osnovy, které vydává Ministerstvo financí ČR.
Účtová osnova je seznamem všech syntetických účtů finančního účetnictví s číselným a slovním označením, které mohou účetní jednotky používat.
Účtová osnova obsahuje deset účtových tříd, které jsou dále členěny na účtové skupiny a ty na jednotlivé syntetické účty. Účtové třídy jsou číslovány od „0“ do „9“.

Principy účtování ve třídě „2“ – finanční účty
Oceňování na účtech 2. účtové třídy je v nominální hodnotě
( peníze, ceniny, závazky ) nebo v ceně pořízení ( cenné papíry).
211 – hotovost v pokladně – aktivní účet rozvahový
221 – peníze na běžném účtě – aktivní účet rozvahový
213 – ceniny – ( kolky, poštovní známky, stravenky ..) – aktivní účet rozvahový
231 – krátkodobé bankovní úvěry ( úvěry se splatností do jednoho roku ) – pasivní účet rozvahový
261 – peníze na cestě ( převod peněz mezi pokladnou a bankou po dobu, než dostaneme výpis z běžného účtu )

Pokladna

Pokladna
Evidujeme zde stav a pohyb peněz v hotovosti. Při příjmu vystavuje pokladník příjmový pokladní doklad ( originál + kopie ), stav peněz eviduje v pokladní knize, při výdeji peněz vystavuje pokladník výdajový pokladní doklad ( originál ).
Po skončení pokladních hodin je každý den provedeno tzv. skontro = denní uzávěrka porovnávající skutečný stav pokladny s pokladní knihou. Minimálně 4x ročně musí být provedena inventarizace peněžních prostředků ( obvykle jednou za čtvrt roku ).

Běžný účet
Je podnikatelský účet u banky, který slouží firmě pro bezhotovostní platební styk. Běžný účet je u banky otevřen na základě písemné smlouvy, kterou je také dohodnuto úročení běžného účtu. Úrok bývá většinou nízký, protože podnikatel peníze na účtu neváže, ale operativně je ihned používá. O pohybech na běžném účtu smí firma účtovat pouze na základě výpisu z běžného účtu.

Principy účtování ve třídě „3“
V této účtové třídě budeme mít soustředěny účty, které představují závazky organizace nebo její pohledávky vůči ostatním subjektům. Těmito subjekty budou:
311 - odběratelé
321 – dodavatelé
331 – zaměstnanci
336 – instituce sociálního zabezpečení
343 – daň z přidané hodnoty
Každá firma potřebuje mít přesný přehled o svých pohledávkách a závazcích. Proto vede k syntetickým účtům ( pohledávky, závazky ) analytickou evidenci. Většinou se zřizuje pro každého dlužníka nebo věřitele samostatný účet ( konto ), jehož zůstatek ( saldo ) udává aktuální výši pohledávky nebo dluhu. Soubor těchto analytických účtů nazýváme saldokonto.

Zásady pro účtování nákladů a výnosů

Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.

Náklady
Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby ( např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku ). Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.

Výnosy
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření
( např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby ). Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.
Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.

Časové rozlišení nákladů a výnosů

Časové rozlišení nákladů a výnosů
Rozeznáváme časové rozlišení v užším a širším pojetí.
Zjištění správného hospodářského výsledku vyžaduje, aby se do příslušného účetního období zaúčtovaly pouze ty náklady a výnosy, které s ním hospodářsky, tj. časově a věcně souvisí.
Rozdělování nákladů a výnosů podle účetních období, s nimiž hospodářsky souvisí, se nazývá časové rozlišení nákladů a výnosů.

K časovému rozlišení nákladů a výnosů slouží účty časového rozlišení zařazené do účtové třídy 3 účtové skupiny 38 – přechodné účty aktiv a pasiv ( účty 381 až 385 ).
Podle zákona o účetnictví je účetním obdobím 1 rok. Proto se časové rozlišení nákladů a výnosů uskutečňuje až při roční uzávěrce. V pravomoci podniku je stanovit pro časové rozlišení i období kratší, např. měsíc.
Výdaje a náklady, příjmy a výnosy spolu souvisejí, může však mezi nimi dojít k časovému nesouladu, tj. nemusí vznikat ve stejném období a ve stejné výši.

Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí
Náklady a výdaje, výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutné časově rozlišit formou:
- nákladů příštích období
- výdajů příštích období
- výnosů příštích období
- příjmů příštích období

Náklady příštích období
Vyznačují se tím, že výdaj vznikl v běžném období, ale nákladově ( hospodářsky ) patří do příštích období. Patří sem např. nájemné placené dopředu, rozsáhlejší vybavení účetní jednotky drobným hmotným majetkem aj.
Evidují se na účtu náklady příštích období ( účet rozvahový aktivní ).

Výdaje příštích období
Jejich charakteristickým znakem je, že náklad vznikl v běžném období, ale k výdaji dojde ( náklad bude uhrazen ) až v příštím období. Patří sem např. nájemné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku.
Evidují se na účtu výdaje příštích období ( účet rozvahový pasivní ).

Inventarizace majetku a závazků

* Inventarizace majetku a závazků*
- pomocí inventarizace účetní jednotka objevuje skutečný stav majetků a závazků a porovnává ho se stavem účetním

Probíhá v těchto fázích:
1.) I¨NVENTURA
- je nejdůležitější část inventar., jde o skutečné zjišťování stavu majetku k určitému dni
a) Fyzická
- zjišťuje se množství, totožnost, použitelnost majetku

b) Dokladová
- provádí se tam kde nelze provést fyz.inventuru (pohledávky a závazky)
- účetní jednotka ověřuje výši svých pohledávek u jednotlivých odběratelů a závazky u dodavatelů (úvěry u bankovních institucí)

2.) SESTAVENÍ INVENTÚRNÍCH SOUPISŮ
- zjištěné stavy majetlů a závazků se sepisují do soupisů. Kde se uvádí inventurní číslo, název majetku, cena, způsob ocenění a uložení

3.) POROVNÁNÍ SKUTEČ,STAVU SE STAVEM ÚČETNÍM
- porovnávají se účetní doklady s inventurním soupisem
- výsledkem zjištění může být:
a) MANKO
- skutečný stav je nižší než stav účetní

b) PŘEBYTEK
- skutečný stav majetku je vyšší než stav účetní (majetek nám nadbývá)

c) ŽÁDOUCÍ
- skutečný stav se rovná stavu účetnímu

4.) VYPOŘÁDÁNÍ INVENTÚR. PROSTŘEDKŮ
- manka musí být nahrazena, přebytky musí být objasněny
- inventarizaci provádí in.komise, která je jmenována ředitelem firmy
- výsledky zaznamenává do inventur.zápisu

DRUHY INVENTARIZACE

* DRUHY INVENTARIZACE*
1.) ÚPLNÁ
- týká se veškerého majetku

2.) DÍLČÍ
- týká se určitých složek majetku

3.) ŘÁDNÁ
- je provázena podle ustanovení zákona
- zásoby 1x/ročně
- DM 1x/ 2roky
- peníze 4x/ročně

4.) MIMOŘÁDNÁ
- při ukončení činnosti
- při změně zodpovědných osob
- při mimořádných situacích (povodně, požár)
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI!!!

*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.

Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )

Cizí zdroje

- Cizí zdroje:
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
* ROZVAHOVÝ DEN*
- den sestavení rozvahy
* ROZVAHOVÝ STAV*
- peněžní vyjádření
* ROZVAHOVÁ POLOŽKA*
- každé aktivum a pasivum v rozvaze
* ŘÁDNÁ ROZVAHA*
- sestaví se na konci období zpravidla 31.12.
* MIMOŘÁDNÁ ROZVAHA*
- u mimořádných událostech
* ZAHAJOVACÍ ROZVAHA*
- sestavuje se zahájením podniku
* SLUČOVACÍ ROZVAHA*
- sloučením 2 podniků do jednoho
* ÚČETNÍ OBDOBÍ*
- časové období mezi dvěmi rozvahami
* ÚČET – PODSTATA*
- sestavovat rozvahu po každém účetním případu je prakticky nemožné a proto se rozvaha rozepisuje do soustavy účtů a to tak, že jedna rozvahová položka = jeden účet (konto)

MD – má dáti; D - dal
Dlužnická strana; Kreditní strana
Strana debetní; Zápis ve prospěch účtu
Zápis navru účtu; Věřitelská strana

- účty zapisujeme na počátku účetního období a stav.jednot.aktivit a pasiv převzatých z rozvahy označujeme jako počáteční stav.

Oběžný majetek

28/ Oběžný majetek
(členění,účtování pořízení zásob)

* Členění*
- každá firma potřebuje z něčeho vyrábět nebo něco nakoupit, aby to mohla následně prodat

* 1.) ZÁSOBY
a) Materiál
- základní suroviny pro výrobu (dřevo)
- pomocný materiál(barva, lak)
- obaly (různé)
- pohonné hmoty
- drobné nářadí
- kancelářské potřeby
- čistící prostředky
b) Nedokončená výroba
- výrobek je v takovém stupni technické rozpracovatelnosti, že se zatím nedá prodat (rozešité sako)

c) Polotovar
- rozpracovatelný výrobek na takovém stupni, že se dá i prodat (nastříhané sako bez šití)

d) Hotový výrobek
- dokončený výrobek, který firma připravuje k prodeji

e) Zboží
- to co bylo nakoupeno za účelem dalšího prodeje

f) Zvířata
- jsou to zvířata, která nejsou plemenná a tažná

Oběžný majetek

* 2) PENÍZE:
- V hotovosti, na běžném účtu, ceniny (poštovní známky, kolky, stravenky, poukázky), krátkodobé cenné papíry(směnka-cenný papír podle kterého můžeme uhradit jiné pohledávky. Směnka vlastní a nebo nám jiná firma uhradí své závazky – směnka cizí), pohledávky(nám někdo něco dluží)

* Koloběh Oběžného majetku*
- peníze uložené do zásob je třeba co nejrychleji zpracovat, přeměnit v hotové výrobky a prodat
- platí zásada, že peníze na začátku koloběhu by měli být menší než na konci koloběhu
- rozdílem je zisk firmy (ztráta)
1.) Zásobování
- za peněžní prostředky je nakoupen materiál, který se umístí do skladu
2.) Výroba
- zhotovení výrobku určených k prodeji, za použití cizích/vlastních služeb. Při výrobě vznikají náklady
3.) Prodej
- jde o prodej výrobků zákazníkovi, kdy se dosahuje tržeb v účetní jednotce, tak vznikají výnosy
- za získané peněžní prostředky se nakupuje materál

29/ Sestavte rozvahu hotelu
(sestavení, podstata, význam, inventura, inventarizace)
*Aktiva*
- Stálá aktiva:
-DHM, DNM,DFM
- Oběžná aktiva:
- zásoby
- dlouhodobé pohledávky
- krátkodobé pohledávky
- krátkofinanční majetek
- Oprávky:
(se znaménkem mínus -)
*Pasiva*
- Vlastní zdroje:
- základní kapitál (jmění)
- kapitálové fondy
- fondy ze zisku
- výsledek hospodaření z minulých let (nerozdělený)
- výsledek hospodaření běžného roku (nerozdělený)

Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností

Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností
Při tomto způsobu pořízení vznikají účetní jednotce náklady, které se zaúčtují na vrub příslušných účtů 5. účtové třídy. Ale protože tyto výdaje souvisí s pořízením dlouhodobého majetku, lze je uplatnit v nákladech pouze ve formě odpisu. Z tohoto důvodu je nutno tyto částky zaúčtovat do výnosů jako ekvivalent nákladů. Výnosy se zachycují na výnosovém účtě Aktivace ( účtová skupina 62 ), neboť vytvořením majetku vlastní činností se zvyšují aktiva.

Bezúplatné pořízení dlouhodobého majetku
- darováním
- bezúplatným nabytím po skončení finančního leasingu

Pořízení vkladem od společníka
Typ účtu ve 4. třídě závisí na tom, zda se jedná o vklad majetku do základního kapitálu nebo mimo základní kapitál.

Pořízení přeřazením z osobního užívání do podnikání
Týká se pouze fyzické osoby podnikatele, který vede podvojné účetnictví. Účtuje se jednak zvýšení aktiv a jednak zvýšení vlastních zdrojů.

Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku
Dlouhodobý hmotný majetek lze nejčastěji vyřadit:
- likvidací, jestliže je zcela nebo z části odepsán a stává
se pro podnik nadále neupotřebitelným
- prodejem
- pro poškození nebo manko
- přeřazením z podnikání do osobního užívání u individuálního podnikatele
- darováním

Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – likvidací

Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – likvidací:
Je-li dlouhodobý hmotný majetek vyřazován v průběhu roku, zaúčtujeme:
- řádný odpis ; 551 / 08x
- je-li zůstatková cena větší než nula, provedeme
dostatečný odpis této zůstatkové ceny ; 551 / 08x
( tento odpis je nutné z daňových důvodů analyticky rozlišit )
- vyřazení – provádí se podle řádně doloženého protokolu o vyřazení; 08x / 02x
- případné zbylé součástky nebo materiál, který zůstal po demontáži
oceníme reprodukční pořizovací cenou a zaúčtujeme ; 112 / 648

Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – prodejem:
- řádný odpis v daném roce ; 551 / 08x
- případný dodatečný odpis, není-li majetek zcela odepsán ; 541 / 08x
- vyřazení ; 08x / 02x
- faktura za prodej ; 311 / 641
( DPH ) 311 / 343

Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – darováním:
- odpis zůstatkové ceny ; 543 /08x
- je-li podnik plátcem DPH, musí o ni navýšit zůstatkovou cenu

Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – z důvodu manka či škody:
- odpis v daném roce ; 551 / 08x
- zůstatková cena ; 549 / 08x
- vyřazení ; 02x / 08x

Přeřazení majetku z podnikání do osobního užívání:
- zůstatková cena ; 491 / 08x
- vyřazení ; 08x / 02x

Oceňování Dlouhodobého majetku

*Oceňování Dlouhodobého majetku*
1.)Pořizovací cenou
- touhle cenou je oceňují všechny 3 typy majetku a cena se skládá ze 2 částí (cena pořízení a náklady související s pořízením)
- náklady na dopravu, montáž,…
- Do pořizovací ceny se zařazuje: výdaje spojené s údržbou a opravou, kurzové rozdíly
2.) Ocenění ve vlastních nákladech
- touhle cenou se pořizuje majetek pořízený vlastní výrobou
- patří zde přímé a nepřímé náklady, ale firma se nemůže zahrnout do ceny zisk
3.) Ocenění reprodukční pořizovací cenou
- při bezplat.nabití majetku (darování, dotace)
- pro ocenění přebytku při inventuře
- pro výrobky vyrobené vlastní činností, kde nelze zjistit náklady

*Způsob pořízení DM*
- koupí (dodavatelský zp.pořízení)
- vytvořením vlastní činností
- bezúplatným nabitím
- vkladem společníka
- převedením do užívání z osob.majetku
Odpisy jsou významným zdrojem financování podniku ( finančním zdrojem investic ).
Odpisy jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení hmotného a nehmotného majetku za určité období.
Odpisová politika je důležitým finančním nástrojem každého podniku a zároveň důležitou součástí finanční politiky státu.
Dlouhodobý majetek se postupně opotřebovává, a proto se jeho hodnota musí přenášet do nákladů firmy postupně ( tedy nikoliv jednorázově ).

Opotřebování

*Opotřebování :
- fyzické – ( používáním se součástky ničí, nepoužíváním součástky rezavějí )
- morální - ( i fyzicky skvěle zachovalý stroj může být technicky zastaralý )
Opotřebení se týká jak hmotného tak nehmotného majetku, proto se jejich hodnota přenáší do nákladů firmy postupně prostřednictvím ročních odpisů
( = určitou metodou vypočítaných částí ceny ).
Odpisy lze rozdělit na odpisy účetní a daňové.
Budeme-li vycházet, že odpisy vyjadřují skutečnou míru opotřebení dlouhodobého majetku ve firmě, dosáhneme jejich pomocí dobrého přehledu o skutečné výši majetku firmy. Takto tvořeným odpisům říkáme účetní odpisy – metoda jejich výpočtu je závislá na potřebách firmy a je volitelná.
Protože však výše odpisů významně ovlivňuje výši daně z příjmu, stát závazně určuje metodu výpočtu odpisů pro účely výpočtu základu této daně a těmto odpisům říkáme daňové odpisy.
Daňové odpisy vede firma pro potřeby výpočtu daně z příjmu, účetní odpisy firma může ( ale nemusí ) s daňovými odpisy ztotožnit.
Daňové odpisy jsou upraveny zákonem o dani z příjmu.
Firma při pořízení dlouhodobého majetku zvolí jednu ze dvou metod:
- rovnoměrné odepisování
- zrychlené odepisování
Zvolenou metodu musí dodržet do konce odepisování ( v průběhu let odepisování změna není možná ).

Rovnoměrné odpisování
V tomto případě jsou odpisovým skupinám přiřazena maximální roční odpisové sazby. Podnik může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší
( a tedy daňově odepisovat pomaleji ).
Způsob výpočtu:
Vstupní cena x roční odpisová sazba / 100
Jednotlivé druhy hmotného i nehmotného investičního majetku je rozděleno do 5 odpisových skupin.
1. odpisová skupina = doba odepisování 3 roky
2. odpisová skupina = doba odepisování 5 let
3. odpisová skupina = doba odepisování 10 let
4. odpisová skupina = doba odepisování 20 let
5. odpisová skupina = doba odepisování 30 let

Zrychlené odpisování

Zrychlené odpisování
Při používání tohoto způsobu odpisování jsou odpisy v prvních letech vyšší než při rovnoměrném odpisování. Zrychlené odpisování je výhodné pro podnikatele, kteří chtějí do nákladů počátečních let zaúčtovat co nejvíce odpisů.

Způsob výpočtu:
Základem pro výpočet zrychlených odpisů jsou tzv. koeficienty, které jsou přiřazeny jednotlivým odpisovým skupinám. Odpisy se stanoví takto:
- v prvním roce odpisování jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování v prvním roce odpisování
- v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které již byl odpisován
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku se užívá účet 042 – pořízení dlouhodobého majetku, který má povahu kalkulačního účtu ( podobně jako měl účet 111 u zásob ).

Dlouhodobý hmotný majetek lze nejčastěji nabýt těmito způsoby:
- investiční výstavbou – to je dodávky větších celků stavebních a strojních investic
- koupí
- vytvořením vlastní činnosti
- darováním
- přeřazením z osobního užívání do podnikání

Pořízení dlouhodobého majetku dodavatelsky ( tj. nákupem )
Do doby, než je pořizovaný majetek převeden do užívání, se náklady spojené s jeho pořízením soustřeďují na účtě pořízení dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku – účet 041, resp. 042. teprve převedením do užívání se částky z účtu pořízení dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku převedou do dlouhodobého majetku ( na vrub příslušných účtů v účtových skupinách 01, 02 a 03 ), a to na základě „protokolu o zařazení“.

OBĚH DOKLADŮ

OBĚH DOKLADŮ
- může se v jednot.úč.jednotkách lišit, záleží na velikosti a vnitřní organizaci úč.jednotky
- ve větších firmách to provádí více pracovníků,v menších firmách ekonom nebo sám podnikatel
OBECNĚ PLATÍ NÁSL.POSTUP:
1/
b)Z HLEDISKA FORMÁLNÍHO
- zda má doklad všechny form.náležitosti (účtárna)
2/TŘÍDĚNÍ ÚČ.DOKLADŮ
- a) podle obsahu (výdejky,příjemky,fa přijaté a vydané)
- b) podle data příchodu (starší doklady zpracované dříve)
3/POŘADOVÉ ČÍSLOVÁNÍ
- před zpracováním se čísluje,tím zabráníme ztrátě a je to pro lepší přehlednost,veškeré doklady se zapisují do evidence (knihy pohledávek,závazků)
4/OPATŘENÍ DOKLADŮ ÚČ.PŘEDPISEM – PŘEDKONTACÍ
- na každý doklad se napíše účet a jaká částka má být zaúčtována, na dokladech je k tomu předtištěn rámeček (pokladní doklady),některé musíme orazítkovat+datum a podpis
5/ ZAÚČTOVÁNÍ
- v účtárně, kdy na základě úč.předpisu se doklad zaúčtuje do úč.knihy, vzniká tak spojitost mezi úč.doklady a zápisy
6/ULOŽENÍ ÚČ.DOKLADŮ
- povinností úč.jednotky je doklad řádně archivovat během úč.období v příručním archivu, po ukončení v centrálním archivu, pro různé doklady jsou růz.archiv.doby stanovené zákonem o účetnictví
(mzdové listy 10 let,údaje pro důchodové zabezpečení 20 let,pokladní doklad 1rok)
7/VYŘAZENÍ ÚČ.DOKLADŮ
po uplynutí arch.doby jsou doklady vyřazeny a zkartovány(fyz.zničeny)

DLOUHODOBÝ MAJETEK

26/DLOUHODOBÝ MAJETEK
(HDM,NDM,FI,opotřebení majetku)
*členění*
a)DHM(úč.skup.02-03)dlouhodobý hmotný majetek
- pozemky bez ohledu na výši ocenění
- stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
- pěstitelské celky trval.porostů bez ohledu na vstupní cenu s dobou použitelnosti delší než 3 roky(vinice)
- tažná a plemenná zvířata
- umělecká díla a kulturní památky
*hranicí pro začlenění do DHM je cena 40 000Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok*

b) DNM(úč.skup.01)dlouhodobý nehmotný majetek
- software, licence, jméno firmy
- zřizovací výdaje (výdaje spojené se založením podniku)- soudní a notářské poplatky, úřední výlohy, náklady na pracovní cesty a mzdy zaměstnanců, odměny související se zahájením podnikání.

c)DFM(úč.skup.06)dlouhodobý finanční majetek
- majetkové podíly v jiných firmách
- cenné papíry
- nakoupené dluhopisy
- půjčky poskytované jiným subjektům s dobou splatnosti delší než 1 rok
- dlouhodobé termínované vklady

Správné vedení účetnictví

Správné vedení účetnictví
Účetní jednotka je povinna vést účetnictví:
- správné
- úplné
- průkazné
správné – jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené
zákonem ( zákon o účetnictví, obchodní zákoník,
zákon o daních z příjmů a další )
úplné – jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy
týkající se účetního období
průkazné – jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy
doloženy účetními doklady

Oběh účetních dokladů
Proces oběhu účetního dokladu od jeho vystavení nebo obdržení až po archivaci neprobíhá ve všech účetních jednotkách stejně - záleží zejména na organizačním uspořádání účetní jednotky. Je zřejmé, že v jednoduché organizační struktuře, kde vlastník je zároveň zaměstnancem, účetním, pokladníkem apod. bude formalizovaný oběh dokladů postrádat smysl. Naopak v účetní jednotce, kde je složitá organizační struktura podniku s členěním na závody, střediska aj., je stanovení pravidel oběhu účetních dokladů nutné. V takovém případě se vytváří vnitropodniková směrnice, která spočívá v zajištění plynulého pohybu dokladů v rámci účetní jednotky od okamžiku vyhotovení nebo přijetí dokladů, přes jejich ověření, zaúčtování až po archivaci.

Opravy účetních dokladů a povolené způsoby oprav v účetních knihách a v účetních dokladech

Opravy účetních dokladů a povolené způsoby oprav v účetních knihách a v účetních dokladech
Způsoby oprav v účetních knihách
Při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy, např. zapsáním menší nebo větší částky, zaúčtováním na nesprávný účet, respektive na správný účet, ale nesprávnou stranu účtu.

Opravovat chybné zápisy je možné provést:
a) účetním způsobem, tj. novým účetním zápisem, který musí být doložen příslušným účetním dokladem. Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:
- doplňkovým zápisem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje příslušný rozdíl.
- částečným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách. Příslušný rozdíl se zapíše na stejných účtech a na stejných stranách znaménkem mínus.
- úplným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách. Úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně.
STORNO je opravný účetní zápis, jímž se ruší zapsaná
peněžní částka. Při stornu se používá záporná částka
( tj. mínusový zápis ).

b) neúčetním způsobem, tj. škrtnutím chybného údaje ( při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku ). K původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je vhodný zejména při opravě chybné částky, která byla zaúčtována na správných účtech.
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové způsoby opravy, po nichž se původní zápis stane nečitelným !

Způsoby oprav v účetních dokladech
Opravy účetních dokladů lze provádět tímto způsobem:
a) k chybnému ( původnímu ) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad
b) vyznačíme opravu přímo na opravovaný ( původní ) doklad
Úschova účetních dokladů (založení do pořadačů, resp. šanonů)
Účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí.
Podnikatel je povinen uschovat veškeré účetní písemnosti po dobu stanovenou uschovacími lhůtami podle zákona o účetnictví
( lhůty jsou různé, ale nejméně činí 5 let po roce, kterého se týkají ).Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vyřazení účetních dokladů, tj. ke skartaci.

ÚČETNÍ DOKUMENTACE

25/ ÚČETNÍ DOKUMENTACE
(druhy účetních dokladů,náležitosti, oběh dokladů,kontrola)

ČLENĚNÍ ÚČ.DOKLADŮ
a/ podle obsahu:
1. Vnější (externí)
- dokumentují hos.operace,kt. Plynou ze styku s vnějším okolím. Jsou určeny k odesílání mimo podnik/přicházejí do podniku zvenčí faktury. Vydané a přijaté výpisy z běžného účtu, doklady při styku podniku s pojišťovnami, fin.úřadem a institucemi, soc. a zdrav. Pojištění.
2. Vnitřní (interní)
- vyplývají z činnosti uvnitř podniku, propouštějí pořádek (výdejky,výplatní listina zaměstnanců)

b/ podle dokumentovaných úč.případů
1. Jednoduché
- dokumentují jeden úč.případ/několik stejnorodých úč.případů,kt.uskutečnili v jednom dni (příjemka,výdejka)
2. Sběrné
- shrnují údaje z několika dokladů, jsou zahrnuty do jedné položky, jsou seřazeny podle data (souhrn výdaje za 1 týden, sběrná faktura za 1 měsíc)

NÁLEŽITOSTI
- označení úč.dokladu, popis obsahu úč.případu, označení účastníků úč.případu, peněžní částka, datum vyhotovení úč.dokladu, podpis odpovědné za úč.případ+ za účtování,
- úč.doklad se stává dokladem daňovým, jestliže pomocí něj dokládáme DPH. Takový doklad musí navíc obsahovat:
- Obchodní jméno firmy
- DIČ
- Cena bez daně
- Sazbu daně a cenu celkem
*VYHOTOVOVÁNÍ ÚČ.DOKLADŮ
- vyhot.je pracovníci vnitropod.útvarů (pokladník vystavuje příjmové a výdaj.doklady)
*TRVANLIVOST ZÁZNAMU
- propisovací tužkou,psacím strojem,tiskárnou
*ČÍSLOVÁNÍ DOKLADŮ
- musí vytvářet souvislou nepřerušovanou řadu po celé úč.období
- zp.číslování si určuje jednotka sama podle vnitřní směrnice
*OPRAVY ÚČ.DOKLADŮ
1/NEÚČETNÍ (přeškrtnutí)
- údaj na úč.dokladu přeškrtne,napíše datum a podpis osoby,kt.to provedla
2/ÚČETNÍ ZP.
- vystaví se zvláště úč.doklad,kt. Se zaúčtuje a promítne se do uzávěrky

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ

23/ PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ
(podstata a význam účetnictví a účetní soustavy)
- Každý subjekt potřebuje ke svému řízení informace a jedním ze zdrojů informací je účetnictví.
- Tyto informace slouží i dalším uživatelům, s kt.firma přichází do styku (banky,úřady,zdrav.poj.)

CHARAK.ZNAKY:
- Zachycuje skutečný vztah pohyb majetků+závazků
- Evidence se vede z časového hlediska (za určité časové období)-Kal.rok,účetní období
- Všechny hosp.jevy se zachycují na účetní doklady
- Účetnictví se vede nepřetržitě,úplně,správně a průkazným způsobem.
- Vede se v české měně (v některých případech i v cizí měně)
- Účetnictví vytváří soustavu a vede se podle zákona č.563/91sb.

ÚČ.BLOK A SOUSTAVY
1./ FINANČNÍ
- poskytuje info o úč.jednotce jako celku
- sleduje majetek,závazky,jmění,hosp.výsledek
- obsahuje info,kt. Vznikají ve vztahu k vnějšímu okolí (dodavatelé,odběratelé,banky)
- řízeno vnějšími zákony
2./ MANAŽERSKÉ
- zdrojem info pro řízení vnitropodnik.útvarů (zásobování,výroba,odbyt)
- je určeno vnitropodnik.přepdpisy,kt.si úč.jednotka stanovuje sama v souladu se zákonem

OBORY
A/VNITROPODNIKOVÉ
- eviduje hosp.činnosti uvnitř vnitr.útvarů (syntetické,analytické účty)
B/ ROZPOČETNICTVÍ
- zaměřeno do budoucna, podrobně rozpracovává náklady a výnosy vnitr.podniků
- stanoví předběžný hosp.výsledek na kratší čas.období (měsíc nebo ¼ roku)
- sestavené rozpočty slouží k zajištění plánovaných úkonů a jsou nástrojem vnitropodnik.zaintersovanosti (odměňování)

C/KALKULACE
- stanovení náklad s peněž.vyjádřením na jednotku výroby, také se jí říká kalkulační jednice
1. předběžná
- sestavení před zahájením výroby, stanoví předběžné náklady
2.výsledná
- vychází ze skutečně vynaložených nákladů na jednotku výroby

VNITROPODNIKOVÁ STATISTIKA

VNITROPODNIKOVÁ STATISTIKA
- shromažďuje info o ek.,soc. a jiných jevech ve firmě, vyhodnocuje je a stanovuje prognózu do budoucna

OPERATIVNÍ EVIDENCE
- záznamy hosp.jevů okamžitě po jejich vzniku,provádí se v hmotných a peněžních jednotkách (provádí je pracovník,kt.sám danou práci vykonává a skladník zaznamenává výdej nebo příjem na sklad.kartu)
- účetní doklady jsou základním nástrojem průkaznosti v účetnictví

ÚČETNÍ PŘÍPAD
- hosp.operace,kt.je doložena úč.dokladem (bez úč.dokladu se nesmí účtovat!)

POŽADAVKY NA ÚČ.DOKLADY
- pravidelnost,úplnost,včasnost,přehlednost,pečlivost
- při vyhotovování čitelnost a nepřepisovat
- dokonalý překlad o úč.dokladech,vhodné uspořádání a číslování

NEJČASTĚJI A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ÚČ.DOKLADY
1/ PŘÍJMOVÝ
- pokladní doklad – znázorňuje příjem peněz do pokladny
2/VÝDAJOVÝ
- výdej peněz z pokladny
3/PŘIJATÁ FAKTURA
- nákup materiálu nebo zboží
4/VYDANÁ FAKTURA
- prodej výrobků nebo zboží
5/VÝPIS Z BAN.ÚČTU
- úhrada faktury prostřednictvím peněž.ústavu
6/VÝDEJKA MATERIÁLU
- výdej materiálu ze skladu
7/ZÚČTOVACÍ A VÝPLATNÍ LISTINA
- zahrnutí mezd do nákladů
8/VNITŘNÍ ÚČ.DOKLAD
- interní úč.případ

INVENTARIZACE

INVENTARIZACE
Inventarizace slouží k ověřování věcné správnosti údajů zachycených v účetnictví ,
jejím předmětem jsou všechny složky aktiv a pasiv.

Cílem inventarizace je
• ověřit stavy aktiv a závazků, tj. zda aktiva a závazky vykazované v účetnictví skutečně existují
• ověřit reálnost ocenění aktiv a závazků

Náplň inventarizace zajišťuje :
• zjištění skutečného stavu kontrolované položky aktiv nebo závazku a to inventurou
fyzickou nebo dokladovou
• porovnání skutečně zjištěného stavu se stavem vykazovaným v účetnictví
• vyčíslení rozdílů
• vypořádání a odstranění rozdílů

Druhy inventarizací : fyzická a dokladová

Fyzická inventura se prování u majetku hmotné povahy :
 přepočítáním
 přeměřením
 zvážením

Dokladová inventura se provádí u pohledávek a závazků.Při ní se jejich stav kontroluje na základě dokladů (faktur) , které ověřují jednotlivé položky tvořící celkovou výši zůstatku.

Zjištěné skutečné stavy se zapisují do inventurních soupisů , v nich se porovnávají se stavy účetními a vyčíslují se rozdíly. Zjištěná manka a přebytky se musí vypořádat
Inventurní soupisy musí být podepsány kromě hmotně odpovědné osoby, osobou odpovědnou za provedení inventarizace.
Provedení inventarizace tedy přímo podmiňuje průkaznost účetnictví.

Lhůty provádění inventarizace

Lhůty provádění inventarizace :
U zásob a peněžních prostředků mohou účetní jednotky provádět inventarizaci průběžně, pokud tomu odpovídá použitý postup účtování .
Dokladové i fyzické inventarizace se provádějí nejméně 1x ročně a to tak aby případný rozdíl bylo možno zúčtovat do roční bilance .

Fyzickou inventuru kterou nelze provést ke dni uzávěrky , lze provádět v průběhu posledních třech měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období
Přitom se musí prokázat stav hmotného majetku ke dni účetní uzávěrky údaji fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od dokončení inventarizace do konce účetního období.
Inventurní rozdíly se proúčtují do účetního období , za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků .
Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dubu pěti let po jejím provedení.
Výše uvedené povinnosti jsou zakotveny v Zákonu o účetnictví .
Zákon nedefinuje další funkce inventarizace / např. ochrana majetku, odpovědnost za majetek / protože je vnitřní záležitostí každého podniku, jak si majetek zabezpečí a jak vyřeší otázky odpovědnosti a hospodaření s majetkem. Rovněž organizace a technické zajištění
Inventarizace je záležitostí podniku.

Úschova účetních písemností
Účetní písemnosti (doklady a knihy) a záznamy na technických nosičích dat ukládají
účetní jednotky odděleně od ostatních písemností v archivu a to po dobu stanovenou archivačními lhůtami podle Zákona o účetnictví . Před uložením do archivu misí být písemnosti zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození .

Lhůty úschovy účetních písemností

Lhůty úschovy účetních písemností:

Účetní písemnosti a záznamy na technických - doba úschovy
nosičích dat je nahrazující
____________________________________________________

Účetní závěrka a výroční zpráva - 10 let ,následujících po roce,kterého se týkají

Mzdové listy nebo účetní písemnosti je- alespoň 10 let následující po roce,kterého
nahrazující se týkají

údaje z nich potřebné pro účely důchodového
zabezpečení a nemocenského pojištění po dobu
20 let po roce ,kterého se týkají

Účetní doklady,účtové rozvrhy,účetní knihy,-po dobu 5 let následující po roce,
odpisový plán,seznamy účetních knih-kterého se týkají
a inventurní soupisu

Projekčně programová dokumentace pro vedení- po dobu 5 let následujících po roce,
Účetnictví ,prostředky výpočetní a jiné techniky- ve kterém byla naposledy použita

Doklady o výdajích a příjmech v hotovosti - po dobu 1 roku po provedení daňové revize

Inventární karty hmotného majetku kromě zásob - po dobu 3 let po vyřazení tohoto majetku ,
nebo účetní písemnosti je nahrazujících - pokud byla provedena v té době daňová
revize, nebo po dobu 1 roku po jejím provedení

Seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů - po dobu ,po kterou jsou uschovány
a zkratek v účetnictví - účetní písemnosti, v nichž byly použity

POZOR – daňové doklady doba archivace po dobu 10 let

Účetní výkazy

Účetní výkazy:
Mezi účetní výkazy patří:
dekádní bilance
měsíční bilance
měsíční výkaz zisků a ztrát
Tyto výkazy jsou s výjimkou dekádní bilance obdobou ročních účetních výkazů.

Statistické výkazy:
Statistické výkazy uvádějí podrobnější členění údajů
• o vkladech a úvěrech klientů podle :
- odvětví
- sektoru
- úrokových sazeb
• o předpokládaném vývoji úvěru
• hlášení o výši úrokových sazeb
• výkaz o mezibankovních vkladech

Výkazy z devizové oblasti:
Mezi výkazy v devizové oblasti patří :
• denní a měsíční výkaz o devizové pozici
• měsíční výkaz o devizových inkasech a platbách v konvertibilních měnách,
• měsíční výkaz o devizových inkasech a platbách v členění podle nadlimitních
transakcí,
• měsíční výkaz o devizových inkasech a platbách v členění podle měn
• měsíční výkaz o prodeji a nákupech na mezibankovním devizovém trhu,
• měsíční výkaz o pohledávkách a závazcích ve vztahu ke Slovenské republice

Výkazy pro potřebu bankovního dohledu
Pro potřeby:
• měnové analytické činnosti a
• pro výkon dohledu nad bankami
se vyžadují výkazy týkající se:
• kapitálové přiměřenosti
• úvěrové angažovanosti
• obezřetného podnikání bank

Porovnání účetnictví BANKY a PODNIKATELE

Porovnání účetnictví BANKY a PODNIKATELE

ÚČTOVÝ ROZVRH :

= bankovní subjekt = ; = podnikatelský subjekt =
účtové třídy 0 – 9 ; účtové třídy 0 – 7,
; 8 a 9 vnitropodnikové účetnictví

0 - zúčtovací vztahy ČNB ; 0 - Investiční majetek
1 - pokladní a mezibankovní účty ; 1 - materiál,zásoby,zboží
2 - účty klientů ; 2 - finanční účty (peníze,účty u bank,úvěry);
3 - pohledávky,závazky,ČR,CP,deriváty ; 3 - pohledávky,závazky,ČR
4 - NIM,HIM,oprávky ; 4 - kapitálové účty a dlouhodobé
závazky,(fondy,rezervy, bankovní úvěry )
5 - kapitálové účty,dlouhodobé závazky; 5 - náklady
6 - náklady ; 6 - výnosy
7 - výnosy ; 7 - závěrkové a podrozvahové účty
8 - vnitrobankovní účetnictví;
9 - podrozvaha ;

BILANCE :

Aktiva = ; Pasiva =
________________________________________________
Neoběžná aktiva : ; Fixní zdroje :
Nemovitosti,stroje, výrobní zařízení ; vlastní kapitál, rezervy, fondy

Oběžná aktiva : ; Oběžné zdroje :
Zásoby, materiál, peníze (hotovosti a; úvěr, závazky ( klientské bankovní účty),
bankovní účty), pohledávky (úvěry), ; stálá pasiva,
ztráta ; zisk

Jak jsme si již řekli, představuje bilance = ROZVAHA statistický pohled na účetnictví dané účetní jednotky ke stanovenému dni.

Časové hledisko při členění majetku a závazků

Časové hledisko při členění majetku a závazků

Majetek a závazky se člení na :
- krátkodobé = doba využitelnosti, popř, sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je 1 rok nebo kratší
- dlouhodobé = doba využitelnosti ,popř. sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší jak 1 rok (běžný rok)

Vklady úvěry a cenné papíry se v souladu se smluvní dobou splatnosti člení na :

- krátkodobé - se splatností do 1 roku včetně
- střednědobé – se splatností nad 1 rok do 4 roků včetně
- dlouhodobé - se splatností nad 4 roky

Majetek a závazky účtované v podrozvahové evidenci v účtových skupinách 91 až 97
Se zařazují po rezidenty a nerezidenty podle charakteru :

- příkazce, jde-li o vydanou záruku
- příjemce, jde-li o příslib úvěru
- garanta, jde-li o přijatou záruku
- korespondenta nebo klienta u ostatních hodnot

OPRAVY účetních písemností

Opravy v účetních dokladech , účetních knihách a v ostatních účetních písemnostech
nesmějí vést : - k neúplnosti
- k neprůkaznosti
- k nesprávnosti účetnictví

Účetní zápis nesmí být přemazán, zničen apod..

Opravy se provádějí zpravidla přeškrtnutím, napsáním nové veličiny a poznámkou kdo a kdy opravu provedl.

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Termínem účetní závěrka je označován předepsaný soubor účetních výkazů a to zvlášť
pro podvojné a zvlášť pro jednoduché účetnictví.
Pozor ! Účetní uzávěrka a účetní závěrka. Účetní uzávěrka znamená uzavření všech účtů a sestavení souhrnných závěrkových účtů (účtv. Skupina 58 ) Takovéto uzavírání probíhá v praxi v softwarových programech, neužívá se obyčejně v papírové formě, musí však být při vyžádání prokázáno .

Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví tvoří :
• rozvaha (bilance)
• výkaz zisku a ztrát , u rozpočtových organizací výkaz o plnění rozpočtu,
• příloha

Příloha obsahuje údaje týkající se :
• způsobu oceňování
• postupu odepisování
• postupů účtování použitých v účetním období, za něž se účetní uzávěrka sestavuje
• informace , které jsou důležité pro posouzení :
a) stavu majetku a závazků
b) finanční situace
c) hospodářského výsledku účetní jednotky

Formuláře účetní závěrky musí být podepsány statutárním orgánem, jde-li o právnickou osobu, nebo fyzickou osobou, která je účetní jednotkou .
Účetní jednotky sestavují závěrku :
1) k poslednímu dni účetního období = řádná účetní závěrka
2) v ostatních případech stanovených Zákonem o účetnictví ( § 17, odst.2 ) mimořádná účetní závěrka

Účetní jednotky, které jsou právnickými osobami, sestavují rozvahu také ke dni svého vzniku, ke dni vstupu do likvidace, nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání.

Účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, sestavují rozvahu také ke dni zápisu do Obchodního rejstříku a ke dni účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání
(zahajovací rozvaha ).

Konsolidovaná účetní závěrka

Konsolidovaná účetní závěrka
Je účetní závěrka ekonomického seskupení účetních jednotek ( mateřské banky a dceřiných a přidružených subjektů začleněných do konsolidace ) , která slučuje stav majetku a závazků a dosažené hospodářské výsledky

Pro potřeby konsolidace se rozlišují dva stupně závislosti a to :
• rozhodující vliv – účast mateřské banky větší jak 50 % a
• podstatný vliv – nejméně 20% a nejvýše 50%

Mateřská banka vyhlásí pro konsolidační celek konsolidační pravidla ,podle kterých dceřinné a příbuzné banky a subjekty upraví předkládané údaje pro sestavení konsolidované závěrky.

Konsolidace se provádí buď : - formou přímé konsolidace (všech stupňů konsolidačního
celku najednou nebo
- po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků

Využívají se 2 metody : plná a ekvivalenční

PLNÁ – Pro subjekty u kterých banka uplatňuje rozhodující vliv .Vyloučí vzájemné pohledávky a závazky , náklady a výnosy mezi subjekty konsolidačního celku .
EKVIVALENČNÍ – Pro subjekty s podstatným vlivem,kde se pouze vylučují majetkové účasti mateřské banky v konsolidovaných subjektech .Tato metoda se používá také u subjektů, které účtují podle Účtové osnovy pro podnikatele.

K čemu slouží konsolidovaná účetní závěrka – informování akcionářů mateřské společnosti
Neslouží daňovým nebo jiným účelům.
Co obsahuje – konsolidovanou rozvahu, konsolidovaný výkaz zisků a ztrát, přílohu ke konsolidovaným výkazům
Kdo ji ověřuje – auditor
Hlavní položky bilance banky

METODY OCEŇOVÁNÍ AKTIV A PASIV

METODY OCEŇOVÁNÍ AKTIV A PASIV
Metoda; Uplatnění

Reprodukční pořizovací cena; - Majetek nabytý darováním nebo jinak bezplatně nabytý; - Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady; - Hmotný majetek bezplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci; - Nehmotný a hmotný majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezaúčtovaný
Kurz „valuta – střed „; - Peněžní prostředky v hotovosti a ceniny, jejichž ocenění
se vyjadřuje v nominální hodnotě
Kurz „ deviza – střed „; - Peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky
z úvěrů a závazků z vkladů u jiných bank,cenné papíry,
případně zúčtovací vztahy k pobočkám v zahraničí
Nominální hodnota; - cenné papíry finančního trhu , zejména státní
pokladniční poukázky a pokladní poukázky ČNB

Cena pořízení; - Ostatní cenné papíry, obchodní zásoba cenných papírů
- Majetkové účasti banky

FIFO – první cena pro
ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena
pro ocenění úbytku majetku;
- stav zásob

Vážené aritmetické průměry; - stav zásob
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně
se přepočítávají na českou měnu kurzem stanoveným v kurzovním lístku České národní banky, a to:

V účetnictví ke dni uskutečnění účetního případu
- kurzem devizy – nákup u pohledávek,
- kurzem devizy – prodej u závazků, nákupu cenných papírů, majetkových účastí a
u hmotného a nehmotného majetku kromě pohledávek

V účetní závěrce ke dni jejího sestavení
- kurzem devizy – střed u peněžních prostředků na bankovních účtech, pohledávek z úvěrů a závazků z vkladů u bank ,popř. poboček zahraničních bank
- kurzem valuta - střed u peněžních prostředků v hotovosti a cenin, jejichž ocenění se
vyjadřuje v nominální hodnotě

Členění majetkových účastí

Členění majetkových účastí
Majetkové účasti můžeme rozčlenit na :
- majetkové účasti s podstatným vlivem
- majetkové účasti s rozhodujícím vlivem
- skupinu subjektů

Majetkové účasti s podstatným vlivem : je účast na subjektu , ve kterém má banka (mateřská společnost) nejméně 20% a nejvíce 50% podíl (účast) na jeho základním jmění.

Banka má v tomto případě podstatný vliv na řízení subjektu, který vyplývá :
- z uvedeného podílu na základním jmění nebo
- ze smlouvy či stanov bez ohledu na výši majetkové účasti

Typickým příkladem je majetková účast banky v jiné obchodní bance, pojišťovně nebo
jiném subjektu, který banka ovládá k zajištění služeb a činností ve prospěch banky.

Majetkové účasti s rozhodujícím vlivem : je účast na subjektu ,ve kterém má banka (mateřská společnost) větší než 50% podíl (účast) na jeho základním jmění.Banka má rozhodující vliv na řízení subjektu, který banka ovládá k zajištění služeb a činností ve prospěch banky.
Tento vliv vyplývá z uvedeného podílu k základním jmění.

Podobně může tento vliv vyplývat i při menším podílu, pokud jej zajišťují smlouvy či stanovy akciové společnosti (např. Tzv. „ zlatá akcie „ ).

Typickým příkladem jsou také majetkové účasti banky v jiných subjektech, např. v jiných bankách,pojišťovnách, podnikatelských subjektech k zajištění hlavní činnosti banky nebo souvisejících činností.

Dceřinou společností se rozumí společnost, ve které má mateřská společnost rozhodující vliv.
Přidruženým subjektem se rozumí subjekt, který není dceřinou společností, ale v němž má banka podstatný vliv.
Skupina subjektů se rozumí mateřská společnost dceřiné společnosti a přidružené subjekty

Přidruženou bankou se rozumí banka, která je dceřinou společností , popř, banka, která je přidruženým subjektem , a zahraniční pobočky nebo jednatelství banky.

Účtování v cizích měnách

Účtování v cizích měnách
V účetnictví se používá cizích měn při účtování :

- o pohledávkách a závazcích
- o ceninách
- o valutách
- o devizách
- o cenných papírech
- o majetkových účastech
- o vkladech do základního jmění
- o nemovitostech v zahraničí a dále
- o všech ostatních hodnotách, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně

Oceňování
Při oceňování majetku a závazků a při účtování o výsledku hospodaření berou účetní jednotky
za základ :

1) veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k účetnímu období, a to :
a) bez ohledu na datum jejich placení,jde-li o účetní jednotky účtují v soustavě
podvojného účetnictví,nebo
b) veškeré výdaje a příjmy skutečně uhrazené v účetním období, jde-li o účetní
jednotky účtující v soustavě zjednodušeného účetnictví
2) rizika ,ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou účetním
jednotkám známy ke dni sestavení účetní závěrky

Jednotlivé složky majetku a závazků v účetnictví a v účetní závěrce oceňují účetní jednotky těmito závaznými způsoby :

Jednotlivé složky majetku a závazků v účetnictví a v účetní závěrce oceňují účetní jednotky těmito závaznými způsoby :

- hmotný majetek kromě zásob s výjimkou majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami nebo reprodukčními pořizovacími cenami

- hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady

- nakoupené zásoby se oceňují pořizovacími cenami

- zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady

- peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich nominálními hodnotami

- cenné papíry a majetkové účasti se oceňují cenami pořízení

- pohledávky a závazky se oceňují jejich nominálními hodnotami

- nakoupený nehmotný majetek kromě pohledávek se oceňuje pořizovacími cenami

- nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady nebo reprodukčními pořizovacími cenami,pokud jsou nižší

- příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady, nelze-li je zjistit ,potom reprodukčními cenami
Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s jeho pořízením souvisejících
Reprodukční pořizovací cena je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
Cena pořízení je cena, za kterou byl majetek pořízen, bez nákladů s jeho pořízením souvisejících

Způsob oceňování aktiv a pasiv
Způsoby oceňování majetku a závazků banky závazně stanoví zákon o účetnictví
a postupy účtování pro banky

Metody oceňování aktiv a pasiv lze shrnout do následujících zásad

Ostatní majetkové účty

Ostatní majetkové účty (například valuty,šeky,cenné papíry) se zařazují pod rezidenty a nerezidenty podle jejich emitenta :
• hodnoty k inkasu se zařazují podle místa placení
• cenné papíry emitované rezidenty v zahraničí se uvádějí pod nerezidenty
• zlato se uvádí jako nerezident a cizí měna jako nerezident

Účty komitentské jsou účty vedené v bance na jméno :
• vkladatelů
• dlužníků
• jiných bank, u kterých má příslušná banka vytvořen vklad, čerpá od nich úvěr nebo naopak ve funkci příjemce jejich vkladů, anebo jim poskytuje úvěr

NOSTRO účet – je účet vedený u jiné banky, a to buď v tuzemsku nebo v zahraničí.Účet je veden zpravidla v měně cílové země (účet u britské banky je veden v GBP, u německé banky v EUR atd.) V tomto případě naše banka vystupuje jako zákazník (příkazce )

Z účetně technického hlediska se na takových účtech účtuje dvojím způsobem:
• při předání příkazu v zahraniční bance (bez ohledu nato, kdy zahraniční banka příkaz skutečně provede )- zejména u úhrad tuzemských klientů do zahraničí, nebo
• při obdržení výpisu z účtu nebo zprávy o zúčtování zahraniční banky – zejména u úhrad pro klienty naší banky, při vyúčtování bankovních poplatků nebo úroků

LORO účet – účet vedený pro jinou banku u naší banky.V tomto případě cizí banka vystupuje vůči nám v roli našeho klienta (zákazníka) a my působíme v roli gestora zúčtování.

Loro účet je na rozdíl od Nostro účtu veden zpravidla v místní měně.

Kontokorentní účet – je vkladový účet, na kterém je poskytován kontokorentní úvěr.
Účet tedy může plynule přecházet z kreditního do debetního zůstatku , tak jak to vyžaduje potřeba klienta.
Používá se např, při vedení účtu menších podnikatelů . kdy by zřízení dalšího úvěrového účtu bylo neefektivní .
Rozvahové účty jsou veškeré syntetické účty účtové osnovy, mimo tř. 9

Výsledkové účty jsou účty nákladů a výnosů, účtv. Tř. 6,7

Podrozvahové účty - účtujeme podvojně o majetku a závazcích , o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech. Jde o budoucí pevné, resp. potencionální a vedlejší závazky a pohledávky banky.

Podvojnost a souvztažnost účetních zápisů

Podvojnost a souvztažnost účetních zápisů
Hospodářské operace, které jsou předmětem účetnictví, představují nějaký pohyb, změnu ve struktuře majetku. Každá operace, která se zachycuje v účetnictví, má dva krajní body,dvě stránky,dvojí vliv.

Např. = Nákupem materiálu za hotové dojde k přírůstku materiálu ve skladě a zároveň k úbytku peněz v pokladně :
PENÍZE ; MATERIÁL
Úbytek peněz ; Nárůst zásoby materiálu

Každá operace se tedy zachycuje stejnou částkou na straně MD a Dal.

DEBET = debetní zůstatek je zůstatek na straně MD, zůstatek Aktivní
-----------------------------------------------------
KREDIT = kreditní zůstatek je zůstatek na straně Dal, zůstatek Pasivní

V bankovnictví se tento výraz používá hlavně ve vztahu ke klientským účtům. Klient pokud má zůstatek kreditní znamená, že má u peněžního ústavu vložené peníze a na výpisu z účtu se projevuje zůstatek na str. Dal. Každý odpis ,výběr se účtuje debetem (debetním obratem) a tento snižuje zůstatek na účtu klienta.
Finanční nebo úvěrové operace jsou účtovány u podnikatelů ve vztahu k bance obráceně - zrcadlově

V bankovnictví jsou všechny účty

V bankovnictví jsou všechny účty (u níž je třeba zachytit transakce CM) vedeny v CM a v ekvivalentu základní měny tj. v Kč.
To znamená, že banka vede účty hlavní knihy v tuzemské měně – Kč, ale také v jiných konvertibilních a nekonvertibilních cizích měnách.
Konvertibilní měny jsou volně směnitelné národní měny podle seznamu vydaného ČNB s výjimkou tuzemské měny.
Nekonvertibilní měny jsou ostatní národní měny s výjimkou tuzemské měny a všechny zúčtovací měny.

přepočet = účty hotovostních operací = valuta střed
účty hospodářských operací, úvěry a depozita = deviza střed

Pro zajištění mezibankovního zúčtování mezi obchodními bankami v ČR považuje ČNB od března 1992 clearingové centrum.

Tuzemské zúčtování, clearingové centrum
Pro zajištění mezibankovního zúčtování mezi obchodními bankami v České republice provozuje Česká národní banka od března 1992 clearingové centrum ( CC) .

Hlavním posláním clearingového centra je zejména :
• zprostředkovat jednotlivé mezibankovní platby v tuzemské měně a jejich současné zaúčtování na účtu obchodní banky (zúčtování v reálném čase )
• zajistit krytí všech realizovaných plateb, ekonomický dohled centrální banky nad finanční situací obchodních bank
• zajistit zúčtování v podmínkách zvyšujícího se počtu obchodních bank

Pro zúčtování je důležité bankovní spojení.

Bankovní spojení

Bankovní spojení se podle vyhlášky č. 51/1992 Sb. ,o mezibankovním zúčtování skládá z čísla účtu a kódu banky (ten je buď čtyřmístný nebo sedmimístný alfabetický )
Na základě tohoto kódu je v clearingovém centru prováděno zúčtování na účty obchodních bank.

Příkazy k zúčtování jsou do clearingového centra předávány :
• Co do technické formy: na technických nosičích ( magnetické pásce,disketě nebo dálkovým přenosem dat ) nebo formou písemných příkazů (pouze velké mezibankovní převody )
• Co do příkazce z podnětu: Plátce úhrady,příjemce (inkasa), třetí strany (příkazy předložené subjektem , který nevystupuje v účetní souvztažnosti – např. burza cenných papírů, sdružení provozující soustavu peněžních automatů )

Z daňového pohledu jsou ještě tříděny účty pro REZIDENTY a pro NEREZIDENTY
REZIDENTY jsou:
• tuzemské a zahraniční právnické osoby, pobočky zahraničních bank a vlastníci budov a pozemků se středem svého ekonomického zájmu na území ČR
• fyzické osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, bez ohledu na státní příslušnost
• občané s trvalým pobytem v ČR, zaměstnání ve veřejných institucích ČR v zahraničí
NEREZIDENTY jsou:
• fyzické a právnické osoby, které nesplňují kritéria pro rezidenty.

Účty vkladů a úvěrů se zařazují pod rezidenty a nerezidenty podle těchto zásad:
• cizí vklady (včetně loro účtů) podle charakteru vkladatele
• vlastní vklady (včetně nostro účtů) podle charakteru subjektu, u kterého je vkladový účet otevřen
• poskytnuté úvěry ( půjčky) podle charakteru příjemce úvěru ( dlužníka)
• přijaté úvěry (výpůjčky) podle charakteru věřitele
• účty vlastních poboček v zahraničí se uvádějí pod nerezidenty

Druhy účtů

2) Účet hospodářského výsledku

SY - syntetické = zachycují souhrnné údaje o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výkonech a o celkovém průběhu hospodářské činnosti
AE - analytické evidence = podrobnější členění účtů SY. Při vytváření analytické evidence berou banky v úvahu následující hlediska :

Účty rozvahové a podrozvahové se primárně závazně člení na rezidenty a nerezidenty,v rámci tohoto členění na Kč a CM a ty dále pak na konvertibilní a nekonvertibilní měny.

U účtů majetku a závazků, nákladů a výnosů se zásadně uplatňuje účelové členění a časové hledisko:
• členění se provádí též podle položek účetní uzávěrky (včetně požadavků přílohy k roční účetní závěrce) a podle požadavků na zveřejňování údajů z ní.
• členění se rovněž provádí pro účely úpravy hospodářského výsledku před
• zdaněním na výdaje a příjmy daňově uznané a daňově neuznané, dále pro účely daně z přidané hodnoty
• další analytické členění se provádí také podle potřeb řízení banky – např. členění podle jednotlivých bankovních obchodů, produktů, členění nákladů podle vnitrobankovních útvarů , pro potřeby plánování zisku apod.
• členění závazků podle jednotlivých věřitelů
• členění na českou a cizí měnu
• členění majetku podle jednotlivých druhů a podle HOO
• členění pohledávek a závazků na krátkodobé a dlouhodobé
• členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění
• členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky

Aplikační účty = Vnitřní účty banky = jsou účty, kterými banka disponuje nebo na nich eviduje pohledávky a závazky z titulu dodavatelsko – odběratelských vztahů, účty zásob hmotného a nehmotného majetku, úschov, záruk a podobně.

Druhy účtů

Druhy účtů:
1) Účty rozvahy a podrozvahy

Aktivní = MD
evidují jednotlivé druhy majetku a budoucí potencionální majetek
Pasivní = Dal
používají se pro sledování stavu a pohybu pasiv = naše jmění, fondy, závazky ....

Opravné účty = úkolem opravného účtu je opravit, korigovat zaúčtované částky na hlavním účtu, aby bylo dosaženo větší vypovídající schopnosti ( účty oprávek ...

Nákladové účty = slouží k zachycení postupného nárůstu nákladů během účetního období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti zjišťovaných informací. Účtují se na stranu MD

Výnosové účty = slouží k zachycení výnosů . Účtují se na stranu Dal

Účty nákladové a výnosové se dále člení na:
druhové (spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně ,jiné provozní náklady ´= pokuty, penále ,dary, odpisy nedobytných pohledávek).
Odpisy HIM, DM, finanční náklady = úroky, kurzové ztráty, mimořádné náklady = manka, škody, tvorba rezerv
Tržby za vlastní výrobky a služby, tržby z prodeje HIM, DM, finanční výnosy = tržby z prodeje cenných papírů, přijaté úroky, kurzové zisky, vnitropodnikové výnosy a mimořádné výnosy
účelové (provozní, náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, výnosy z provozní činností, výnosy z finanční činnosti, mimořádné výnosy)
daňové (náklady a výnosy odpočitatelné dle daňových zákonů (odpisy NHM a HM, pojištění hrazené zaměstnavatelem, reprezentační výdaje, dary apod. )

Zdroje účetních dokladů

Zdroje účetních dokladů
jsou prvotní doklady. (Jedná se o písemné podněty klientů v rámci různých bankovních produktů, např. zmocnění k zaplacení směnek, příkazy k úhradě k poskytnutým službám, daňové doklady k nakupovaným výkonům). Na základě těchto prvotních dokladů jsou vystavovány interní účetní doklady.
Může být i několik prvotních dokladů podkladem pro vystavení jednoho účetního dokladu:
• prvotní doklady, ze kterých se doplněním dalších údajů stávají účetními doklady (Jedná se zejména o hotovostní a bezhotovostní příkazy klientů formou předem definovaného tiskopisu - formulářů, šablon - i o doklady zasílané mezi organizačními jednotkami - které splňují většinu náležitostí účetního dokladu a po doplnění se stávají účetním dokladem.)
• Stvrzenky z pomocných programů .

Vnitřní účetní doklady
• interní účetní doklad pro jednoduché zápisy v CM a CZK
• souhrnný účetní doklad pro jednoduché zápisy v CM a CZK
• interní výběrní lístek
• interní pokladní složenka
• opravný účetní doklad
• doklady dle pomocných systémů

Daňové doklady Zákon 235/2004 Sb. - § 26 až 35
Daňový doklad je třeba vystavit nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění daňového plnění, v případech opakovaných dodávek a vystavení souhrnného daň. Dokladu je třeba vystavit tento nejpozději do 15. následujícího měsíce.
Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu, nebo pokud je zaručena jeho věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací.

Běžný daňový doklad musí obsahovat:

Běžný daňový doklad musí obsahovat:
• obchodní firmu nebo jméno a příjmení , popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění
• daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění
• obchodní firmu nebo jméno a příjmení , popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění
• daňové IČO ,pokud je osoba , pro kterou se uskutečňuje plnění plátcem
• evidenční číslo daňového dokladu
• rozsah a předmět plnění
• datum vystavení daňového dokladu
• datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to den,který nastane dříve
• jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně
• základ daně nebo výši platby
• základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona
• výši daně uvedenou v Kč a haléřích , popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru

Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat:
• obchodní firmu nebo jméno a příjmení , popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění
• daňové IČO ,pokud je osoba , pro kterou se uskutečňuje plnění plátcem
• evidenční číslo daňového dokladu
• rozsah a předmět plnění
• datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to den,který nastane dříve
• základní nebo sníženou sazbu daně
• částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované plnění celkem
• § 30 – 35 zákona 235/204 Sb. o DPH nám upřesňují povinné položky uváděné do daňových dokladů při vývozu a dovozu do zahraničí. Jedná se především o údaje spojené se zemí dovozu nebo vývozu.

Účetní zápisy

Účetní zápisy
Účetní jednotky provádějí účetní zápisy o účetních případech v českém jazyce.
Práva občanů na používání mateřského jazyka podle zvláštních předpisů nejsou dotčena – slovenský jazyk .

Účetní jednotky provádějí účetní zápisy:
- srozumitelně
- přehledně
- způsobem zaručujícím jejich trvanlivost

Uspořádání účetních zápisů:
Účetní jednotky uspořádají účetní zápisy způsobem, který:
• umožní ověřit zaúčtování všech účetních případů v účetním období
• zabrání neoprávněným změnám a úpravám těchto zápisů

Účty
Hlavním metodickým prvkem podvojného účetnictví je zachycení všech účetních případů na účtech, na nichž se třídí a sumarizují podle věcného hlediska.

Účty mají vždy dvě strany.

MD Má dáti ; D Dal
Debet; Kredit
Na vrub; Ve prospěch

Knihy analytické evidence

Knihy analytické evidence
- např. evidence vkladatelů, evidence poskytnutých úvěrů, portfolio držených cenných papírů,přehled akcionářů, kniha přijatých a vydaných faktur, knihy evidence hmotného majetku (dnes podpůrné programy výpočetní techniky)
V knihách analytické evidence se podrobně rozvádějí zápisy hlavní knihy. Forma vedení analytických účtů je zcela v kompetenci jednotlivých účetních jednotek. Soubor analytických účtů musí zachovat návaznost zůstatků a obratů na příslušný syntetický účet .

Hlavní účetní kniha
– integruje v sobě všechny dílčí evidence , pokud jsou vedeny odděleně (SY a AE účty). Syntetické účty, jak jsme již předeslali, jsou dány účtovou osnovou pro banky.
V hlavní knize v níž jsou účetní zápisy uspořádány z hlediska věcného (systematicky). Hlavní kniha obsahuje syntetické účty a na nich věcně uspořádané účetní zápisy.Získávají se z ní nejdůležitější informace o stavu a pohybu jednotlivých položek aktiv,pasiv, nákladů a výnosů.
Syntetické účty, které jsou v hlavní knize musí:
• odpovídat účtovému rozvrhu a obsahovat minimálně tyto údaje :
• zůstatky ke dni, k němuž se hlavní kniha otvírá
• souhrnné obraty MD a Dal nejvýše za kalendářní měsíc
• zůstatky ke dni , ke kterému se sestavuje účetní uzávěrka

Účetní doklady

Účetní doklady
Účetní doklady jsou originální písemnosti, které musejí mít tyto náležitosti :
• označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad
• popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo
• peněžní částku nebo údaj o množství a ceně
• datum vyhotovení účetního dokladu
• datum uskutečnění případu , není-li shodné s datem vyhotovení účetního dokladu
• podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování, tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem

Datum vyhotovení dokladu
je datum kdy osoba pověřená vyhotovením dokladu tento doklad vyhotovila, nebo na prvotní doklad doplnila údaje tak, aby se tento doklad účetním dokladem stal.
Datum uskutečnění účetního případu je datum zaúčtování na odpovídající účty hlavní knihy. V souvislosti s přímým vstupem lze vyjádřit - effective date -

Razítko na účetním dokladu
dle zákona o účetnictví nemusí být na účetních dokladech razítko. Pokud však metodický útvar určí v rámci svých postupů užívání razítka na účetních dokladech v rámci svého bankovního produktu nebo agendy je to v pořádku.
Obvykle razítko není užíváno ale vyžadují se dva podpisy - plné podpisy - nikoliv šifra. Podpisy se ověřují a mnohdy by mohly být zneprůhledněny razítkem.

(Podpisy: schválil, vystavil, pořídil, kontroloval. )

Mezinárodní účetní standardy v bankovnictví

Mezinárodní účetní standardy v bankovnictví
Z důvodu vzájemné srozumitelnosti, zejména při vytváření nadnárodních společností a mezinárodní dělby práce, se principy vedení účetnictví postupem doby mezi zeměmi harmonizují. Velmi důležitá je zejména správná informovanost správních orgánů bank, společníků ,vkladatelů a zaměstnanců.

Mezinárodně uznávané účetní zásady jsou:
 nepřetržitost vedení účetní evidence účetní jednotkou
 autonomie jednotlivých účetních období
 neměnnost účetních metod oceňování (změnu lze provést pouze k 1.lednu)
 úplnost a pravdivost účetnictví ,zásady materiálnosti účetnictví
 opatrnost, kdy do výnosů zahrnujeme pouze skutečný dosažený zisk, na druhé straně do nákladů se zahrnou i tzv. potenciální ztráty
 neměnnost účetních metod
 zákaz kompenzovat majetkové hodnoty
 nedotknutelnost výchozí bilance
 aktuálnost a ažurita účetní evidence

Tyto obecně uznávané účetní zásady jsou významným prvkem účetního systému bank a přispívají k tomu, že účetnictví bank poskytuje reálné údaje o situaci majetkové, finanční a důchodové.
Mezinárodní účetní standardy (IAS) stanoví většinou určitá obecná pravidla, která může
domácí legislativa zpřesnit.

Účetní standardy EU
Při přípravě nových účetních předpisů se s ohledem na uvažovanou integraci České republiky do Evropské unie (EU) již vychází z doporučení směrnic Evropských společenství (ES).
Dosud šle zejména o čtvrtou směrnici ( 86/635/EEC) z 8.12.1986 a sedmou směrnici (83/349/83) z 13.6.1983.
Čtvrtá směrnice stanoví požadavky na zveřejňované údaje ročních závěrek a konsolidovaných účtů bank, je promítnuta do požadavků MFČR na zveřejňované údaje českých bank / opatření MF čj. 282/64050/97 publikováno ve Finančním zpravodaji 11/97)
Sedmá směrnice se týká konsolidace účetnictví a byla rozpracována na podmínky České republiky opatřením Ministerstva financi ČR (čj. 282/9 090/93 m- publikovaná ve FZ č.4/1994) ve znění pozdějších dodatků .

Bankovní účetnictví

Bankovní účetnictví
je trochu odlišné od účetnictví pro podniky a podnikatele. Je to dáno předmětem činností bank.
V účetnictví se odrážejí funkce, které banky vykonávají v ekonomice země. Proto je možné se zmínit o jednotlivých druzích bank.

Podle základního třídění se banky dělí na tři druhy :
 Emisní – emise a stahování peněz, řízení peněžního oběhu, správa, ochrana a řízení domácí měny, prosazování zájmů státu v bankovním systému ,usměrňování činnosti obchodních bank.
 Obchodní - Poskytují základní druhy komerčních aktivit a operují na celém trhu.
 Specializované – Operují na vymezeném segmentu trhu, např. nabízejí jen vybrané bankovní produkty ( kupř. stavební spořitelny ), jsou to banky pro určité odvětví, banky regionální.

Základní činností bank tvoří přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Kromě toho však banky mohou vykonávat a vykonávají i jinou činnost jako např.:
 platební a zúčtovací styk
 investování do cenných papírů na vlastní účet
 vydávání platebních prostředků ( např.platebních karet,cestovních šeků )
 poskytování záruk
 obstarávání akreditivů
 obstarávání inkasa platebních dokumentů
 obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (ptions) včetně kursových a úrokových obchodů a s převoditelnými cennými papíry
 účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb
 finanční pronájem
 finanční makléřství
 poskytování porad ve věcech podnikání
 uložení a správa cenných papírů a jiných hodnot
 výkon funkce depozitáře investičního fondu
 směnárenská činnost ( nákup a prodej devizových prostředků)
 poskytování bankovních informací
 pronájem bezpečnostních schránek
 poskytování služeb v telefonickém bankovnictví

Za vedlejší činnost banky považujeme např. tyto činnosti :
 pronájem bytových a nebytových prostor
 stravovaní nebo ubytovací služby
 poskytování softwarových služeb
 vydavatelství, publikační činnost

Povolení k těmto činnostem uděluje ČNB na základě žádosti banky. Současná právní úprava činností bank je obsažena v zákonu 21/1992 Sb. Zákon o bankách. Pokud jde o činnost ČNB je upravena zákonem 6/1993 SB. O české národní bance

Účetní proces

Účetní proces
V bankovnictví je technická stránka vedení účtu v současnosti potlačena a převážná část
bankovních účtů je dnes vedena formou zápisů na prostředcích výpočetní techniky.

Jde o následující typy účetních knih:

Deníky
• může jít o protokoly o vstupu účetních položek do účetního systému, obratové předvahy, přehled o příjmových nebo výdajových operacích na pokladnách, směnárenský deník…
• v deníku (denících ), jsou účetní zápisy uspořádány z hlediska časového (chronologicky) a prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období

Význam deníku:
- časově uspořádává účetní operace
- zabraňuje dodatečným úpravám, vpisování případů či údajů
- zajišťuje průkaznost a spolehlivost účetních údajů vazbou na doklady
- spojuje doklady s hlavní knihou, postup je:
doklad – deník – hlavní kniha – kniha analytické evidence
- napomáhá k odhalení chyb k nímž došlo v hlavní knize

Listy (stránky) deníku musejí být očíslované, stejně jako jednotlivé řádky. Jeden účetní případ tvoří jednu deníkovou položku .

Deník musí obsahovat :
- číslo řádky deníku
- datum zapsání položky do deníku
- druh a číslo dokladu, na základě kterého byla položka zapsána
- slovní popis operace (není nutný, ale vhodný pro informaci)
- účet MD a D – určení, na jaké účty do hlavní knihy bude operace zachycena
- částku

Účetní zásady

8) Zásada opatrnosti (konzervativnosti)
(§ 25 odst.2 ve spojení s § 26 odst.3 nebo oceňování reálnou hodnotou § 27)

Při oceňování majetku a závazků se má brát na zřetel na případná rizika a nejistoty. Při uplatňování této zásady se jedná o rozumný odhad rizik, jejich vyjádření, popř. vytvoření zdrojů pro krytí předpokládaných budoucích ztrát.Zásada opatrnosti se prakticky realizuje prostřednictvím těchto institutů :
- opravné položky
- rezervy
- dohadné položky

Opravné položky a rezervy – V rámci banky jsou gestoři bankovních produktů a agend povinni k položkám majetku , jež jsou předmětem její činnosti uvést ve svých metodických pokynech rizika, která v oblasti jejich činnosti potenciálně existují.

Specifikace těchto rizik pak může být podkladem pro tvorbu opravných položek a rezerv (opravné položky a rezervy pro oblast aktivních obchodů, rezervy na opravy při hospodaření s majetkem, vnitřní předpisy bank (zásady vytváření portfolia cenných papírů a majetkových podílů )

Dohadné položky - Dohadné položky jsou v podstatě pohledávky nebo závazky neurčité výše, které věcně souvisejí s výnosy, náklady a rozvahovými položkami (aktivy) právě minulého období. Účelem jejich použití je proúčtovat do příslušného účetního období veškeré známe a uskutečněné hospodářské operace, které nebyly z formálního nebo časového důvodu dokončeny, případně řádně zdokumentovány.

9) Nezávislost účetních období (aktuální základ)
(§ 3 odst. 1)
Tato metoda vyžaduje účtování hospodářských případů do období, se kterým časově a věcně souvisí, nikoliv do období kdy došlo k pohybu peněžních prostředků.
Uplatnění této metody vede k časovému rozlišování nákladů a výnosů,příjmů a výdajů ( náklady příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období,výnosy příštích období )
Účetním obdobím je jeden kalendářní rok. Periodicita rozpouštění nákladů, výnosů, příjmů a výdajů není v bankách vázána na toto účetní období , ale na kratší časové úseky.

Účetní zásady

10) Zásada zákazu kompenzace (vzájemného vyrovnání )
Tato zásada zjednodušeně vyjádřeno zakotvuje princip odděleného účtování pohledávek, závazků, nákladů a výnosů na samostatných účtech – nikoliv storna nebo zápisy na opačných stranách účtů.

Zákaz kompenzace se vztahuje na :
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky různých právnických popř.fyzických osob
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky téže právnické nebo fyzické osoby, účtované v různých měnách nebo s různou dobou splatnosti
- termínovaný vklad s dílčím nebo termínovaným úvěrem poskytnutým na tento vklad
- nákladové a výnosové úroky téže právnické nebo fyzické osoby
- náklady a výnosy vztahující se k přijatým a poskytnutým úvěrům zajištěným převodem cenných papírů,popř.jinými hodnotami
- tvorbu opravných položek a rezerv s jejich použitím
- inventarizační rozdíly zjištěné u hmotného i nehmotného majetku

Kompenzovat se mohou částky :
- hodnot přijatých k zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem, pokud to smlouva nebo zvláštní předpisy umožňují
- dobropisů ( refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období v kterém byl náklad nebo výnos zúčtován
- doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků
- pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich souvislost

11) Zásady provádění zápisů do účetních knih při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky
Při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky musí alespoň jedna účetní kniha obsahovat údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje dokladů.
Zaúčtování všech účetních dokladů správnými částkami do příslušného účetního období lze prokázat zhotovením opisu vstupních dat, který je účetní knihou – deníkem.Další účetní knihy lze odvodit programem zpracování dat podle projekčně programové dokumentace.

Použití prostředků výpočetní a jiné techniky musí umožnit výstup údajů v písemné formě, pokud je požadována z důvodů :
• ověřování účetní závěrky auditorem
• daňové revize
• vztahu podniku k bance apod.

Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních písemností a údajů v nich obsažených , záznam na technických nosičích dat ,prostředků výpočetní techniky a projekčně programové dokumentace před jejich zneužitím, poškozením zničením nebo ztrátou .

Účetní zásady

5) Zásada vymezení okamžiku realizace - jedná se o jasné vymezení okamžiku , ve kterém je možno´= ´nutno účtovat na účty nákladů, výnosů a na rozvahové účty, kdy se pro tento okamžik užívá pojmu „den uskutečnění účetního případu“.

Z toho vyplývá zásada vymezení okamžiku realizace u bankovních produktů a agent. V převážné většině se váže okamžik realizace na provedení hotovostní, popř. bezhotovostní operace. U těchto typů operací je ažurita zúčtování do účetního systému denní = účtování musí být provedeno tentýž den, ve kterém proběhl okamžik realizace operace .
Jedná se zejména o :
- den výplaty nebo převzetí hotovosti
- den nákupu nebo prodeje valut, deviz
- den nákupu nebo prodeje cenných papírů
- den provedení platby , popř. inkasa z účtu klienta
- den příkazu na korespondenta k provedení platby
- den připsání (valuty) prostředku podle zprávy došlé od korespondenta banky
- den uzavírání obchodu s cennými papíry,devizami,opcemi, popř. jinými deriváty
- den vydání nebo převzetí záruky,popř. úvěrového příslibu
- den převzetí hodnoty do úschovy apod.

V některých oblastech bankovních produktů a agend může záviset den uskutečnění účetního případu i na termín stanovený obecnými předpisy, různými typy smluvních vztahů i vnitřních předpisů.
Dále k tomu navazuje zásada vymezení okamžiku realizace u agend vnitřního hospodaření banky . Tímto dnem se rozumí zejména den, ve kterém dojde:
- k nabytí vlastnictví nebo jeho zániku, popř. práv k cizím věcem, ke vzniku pohledávky a závazku, jejich změn nebo zániku, ke zjištění škody, manka, schodku, přebytku
- k dalším skutečnostem, které jsou předmětem účetnictví a které nastaly (popř. jsou k dispozici potřebné doklady skutečnosti dokumentující )
- ke skutečnostem vyplývajících z vnitřních předpisů bank

Účetní zásady

6) Zásada konzistentnosti mezi účetními obdobími (zásada věcné a metodické stálosti)
Metody účtování hospodářských operací, metody oceňování, náplň příslušných položek ve výkazech , aj. mají zůstávat stále nejenom uvnitř účetního období, ale i mezi nimi. Musí zajišťovat srovnatelnost - kontinuitu . V případě nutných změn musí uvést takovou skutečnost v příloze k výkazům, včetně případného vlivu změny metody do hospodářského výsledku banky. ( § 7 odst.4, § 4 odst. 2 )
Tato zásada zaručuje srovnatelnost z hlediska času.
Účetní jednotky nesmějí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy zúčtování, uspořádání položek účetní uzávěrky, obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky. Tyto postupy použité v jednom účetním období mohou účetní jednotky změnit v účetnictví a v účetní závěrce bezprostředně následujícího účetního období jen z důvodů dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví. Důvody změn a peněžní částky z nich vyplývající musí být uvedeny v příloze účetní uzávěrky.Rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování v účetnictví a účetní uzávěrce jsou účetními případy bezprostředně následujícího účetního období.

7) Zásada bilanční kontinuity.
Z této zásady vyplývá návaznost konečných a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími.

Kdo všechno má o účetní informace zájem

Kdo všechno má o účetní informace zájem:
- především vlastníci podniku (akcionáři, vkladatelé podílů a pod.) – sledují svůj ekonomický prospěch - výnosnost prostředků, které do podnikání vložili
- pracovníci řídící tento podnik
- krátkodobí a dlouhodobí věřitelé (majitelé dluhopisů a obligací vydaných podnikem, úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé výrobků, materiálu, prací a služeb atd .. )

Toto jsou subjekty, které se na financování podniku podílejí přímo.

Další subjekty, které jsou na finančních výsledcích zainteresováni jsou:
- daňové orgány (je základem pro vyměřování daňové povinnosti)
- burzovní komise pro kontrolu cenných papírů
- vlastní zaměstnanci - se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku o jeho schopnost uhrazovat jejich mzdové, platové popř.další nároky
- konkurenční podniky
- firmy zaměřené na poradenství v oblasti finančního a řízení investic
- vláda a její orgány - informace týkající se řízení finanční a daňové situace státu
- potenciální investoři - potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit prostředky, zejména chtějí znát jaká bude míra výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika jsou s uvažovanou investicí spojena
- odborná a laická veřejnost

Účetnictví je systém založený a rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách. Zákon o účetnictví 563/91 Sb. Pak ukládá aby účetní informace byly:
průkazné
úplné
spolehlivé
a co nejobjektivnější

Ministerstvo financí vydává vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednoty. Vyhlášky jsou samostatně vydávány pro účetní jednotky podnikatelů, neziskový sektor, pro bankovnictví a pojišťovnictví atd. .
Poslední aktuální prováděcí vyhlášky MF pro sektor bankovnictví jsou publikovány pod čísly 501/2002, 473/2003 a 545 /2004 nabývající účinnost 1.1.2005. Součástí této vyhlášky je i směrná účtová osnova, která je upravena § 66.

Směrná účtová osnova

Směrná účtová osnova je uspořádána do účtových tříd a účtových skupin.
V rámci účtových skupin si účetní jednotky vytvoří syntetické účty, na jejichž základě sestaví účtový rozvrh v souladu s § 14 ÚčZ.
Platí zásada, že při vytváření syntetických a analytických účtů by měly účetní jednotky vzít v úvahu následující hlediska :
a) stav a pohyb jednotlivého majetku a jiných aktiv (tj. účty časového rozlišení a dohadná položka aktivní )
b) stav a pohyb jednotlivých závazků a jiných pasiv (tj. účty časového rozlišení a dohadná položka pasivní ),
c) náklady a výnosy v jednotlivých účtových skupinách ,
d) výsledek hospodaření,
e) sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
f) sestavení daňových přiznání,
g) sestavení výkazů požadovaných zvláštními předpisy, např. kapitálová přiměřenost, pololetní zpráva apod.

Účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd. V samostatné části účtové osnovy jsou soustředěny syntetické účty používané pouze emisní bankou (ČNB), která v ostatním využívá účtů platných pro obchodní banky.

Na účtovou osnovu navazují postupy účtování pro banky. Tyto se člení na tři části:

- Obecná ustanovení. Jde o společná ustanovení postupů v účtování.
Především o ustanovení provádějící zákon o účetnictví 501/2002 Sb.. Vymezují se zde některé pojmy, zákaz kompenzace, provádí se členění majetkových účastí, stanoví se zásady nákladů a výnosů a jejich časové rozlišení, použití oceňování cizích měn v účetnictví banky, zásady pro použití rezerv nebo opravných položek, den uskutečnění účetního případu a další.

- Zvláštní ustanovení k účtovým třídám
Odůvodnění přijetí zvláštní úpravy účetnictví bank vyplývá z preambule uvedené Direktivy - rady evropských společenství - nesmí být použita pro banky a ostatní finanční instituce ...

- Zvláštní postupy účtování emisní banky
Použití současné účtové osnovy a postupů účtování pro banky, jakož i sestavení
účetní závěrky banky, není možné nezávisle a bez znalosti věcných účetních zásad

english tags: debt consolidation