Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Robotová manipulace

- kombinovaná doprava využívající nové systémy balení, unifikované palety, přepravní skříně a kontejnery
- s jednotlivými paletami manipulují automaty

Dopravní informatika
- automatizovaný systém, kde komunikují počítače na vozidlech s počítači řídících center

DOPRAVA A DOPRAVNÍ LOGISTIKA
- je jednou z nejvýznamnějších složek logistiky
- doprava = záměrná pohybová činnost, která spočívá v přemístění osob nebo věcí prostřednictvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách
- úlohou dopravy je optimálně uspokojovat přepravní potřeby v oblasti přemisťování lidí i statků
- přeprava hmotných statků se provádí ve 3 sférách:
• ve sféře výroby – v různých fázích až po finální výrobek
• ve sféře oběhu – v rámci požadavků směny zboží, slouží oběma fázím reprodukčního procesu
• ve sféře spotřeby – pohyb výrobků, které již vstoupily do spotřeby
- s porovnáním s ostatními odvětvími národního hospodářství má doprava určité odlišnosti,

Bezpapírové transakce

- využívá se výpočetní techniky
- technologie sběru a zpracování informací o logistických procesech, která nahrazuje papírové nosiče informací (formuláře) elektronickými médii => zrychlení, zlevnění, zkvalitnění

Prodej dříve, než vyrobíš
- počítačem řízený chod rychlé komunikace, výroby i rychlé dopravy na zákazníkovu objednávku přímo od výrobce ke spotřebiteli
- příjem závazné objednávky od zákazníka dříve než začne výroba

Paměťová kontrola a řízení dopravy a přepravy
- automatická identifikace a přenos údajů o dopravních i přepravních prostředcích (identifikační štítky)

Doprava pomocí výpočetní techniky
- optimální plánování vykládky zabezpečující max. využití technických prostředků
- každý řidič má svůj čip, celou dobu se elektronicky sleduje pohyb nákladu, hmotnost…

Koncentrace skladové sítě

- spojená s centralizací skladů – alternativní technologie vůči JIT
- jde o soustředění rozptýlených skladů do jednoho nebo několika velkých automatizovaných velkoskladů a využití vhodně skladové technologie
- koncentrace skladové sítě do míst důležitých dopravních křižovatek a významných podniků přispěje ke snížení celkových logistických nákladů
- náklady na financování zásob a na dopravní obsluhu velkoskladů klesají, náklady na rozvoz zboží k odběratelům rostou => výsledné logistické náklady při vhodném uspořádání log. řetězců významně klesnou

Kombinovaná přeprava
- intermodální přeprava, jejíž převážnou část zajišťuje železniční, vnitrozemská vodní, námořní doprava; svoz a rozvoz se provádí silniční dopravou
- často se kombinuje železniční a silniční doprava (ROLA)
- přeprava silničních a železničních vozidel na lodích (Roll on/Roll of)
- výhody: umožňuje pro přepravu využít nejvhodnější způsob dopravy (z hlediska kvality i ceny); při nasazení vhodných překládacích mechanismů usnadňuje a zrychluje překládku; šetří náklady na manipulaci i skladování
- nevýhody: zdržení při překládce a někdy značně vysoké náklady => ve srovnání se silniční dopravou je efektivní až při větších přepravních vzdálenostech (od 300 km)

Automatická identifikace

- progresivní technologie založená na principech optických, induktivních, radiofrekvenčních, magnetických, případně i dalších
- získávají se automaticky informace o uložení a pohybu jednotlivých výrobků, manipulačních a přepravních jednotkách, přepravních a dopravních prostředcích, a to s předstihem
- uplatnění v logistickém systému pro řadu činností:
• tam, kde je nejdůležitější sledování a řízení procesů ve skladech log. distribučních center
• identifikace a vyhledávání předmětů a míst pro jejich uložení
• kontrola stavu (zásob, složení vlaků) a realizace činností, které ze zjištěného stavu vyplývají
- v praxi se používají při automatické identifikaci:
• čárové kódy ve výrobě a distribuci zboží
• OCR – nejstarší technologie doplněná scannerem pro čtení písma a čárového kódu
• MICR – používá se pro čtení při peněžních a bankovních operacích a využívaný pro rychlé třídění dokumentů a přenos informací
• radiofrekvenční technologie uplatňovaná v nečistém prostředí (špatná viditelnost)
• technologie magnetických nebo čipových karet pro bezhotovostní placení bankomaty
• biometrické technologie využívající lidské rysy (otisky prstů, hlas, podpis)

Počítači integrované technologie přípravy a řízení výroby i oběhu

- využívají výpočetní techniku
• CAD (Computer Aided Design) = počítačem podporované navrhování výroby
• CAP (Computer Aided Preparation) = počítačová příprava výroby
• CAQ (Computer Aided Quality) = počítačové řízení kvality
• CIM (Computer Integrated Manufacturing) = počítačem integrovaná výroba
• CIL (Computer Integrated Logistics) = počítačem integrovaná logistika

Komunikační technologie
- zajišťují rychlý přenos informaci v logistickém systému
- používají se:
• radiopojítka – pro spojení dispečerského aparátu s mobilními dopravními prostředky i při práci ve velkých skladech
• mobilní telefony – univerzální spojení všech účastníků
• telematika - pro přenos informací s využitím mobilních prostředků
• • GPS (Global positioning system) i pro civilní potřeby (např. sledování polohy dopravních prostředků)satelitní komunikace - pro určení polohy i přenos dat

Eficient Consumer Response

- něco jako QR
- vznik v USA 1993 a v současnosti se uplatňuje v západní Evropě
- propojuje logistické řetězce - od dodavatelů přes výrobní závody, různé zprostředkovatele, distributory, velkoobchod až po maloobchod
- předpokládá zavedení automatické identifikace na základě čárových kódů, elektronickou výměnu dat i elektronického převodu peněz

Technologie Hub and Spoke (hub = střed kola; spoke = paprsky)
- tato technologie spočívá ve sdružování (konsolidaci) menších zásilek do větších celků, které jsou po přepravě velkokapacitními dopravními prostředky a systémy opět rozdruženy (dekonsolidovány) – levnější, pravidelná doprava
- pružný svoz a rozvoz uskutečňuje silniční doprava menšími nákladními automobily
- dálková přeprava mezi centry je pravidelná železniční, kamionová, vodní, letecká

Cross dock („přes sklad“)
- podobné jako Hub and Spoke => do logistického centra přijde velká zásilka, která se neskladuje, ale rovnou se přeloží a pokračuje dál (logistickým centrem protéká materiál aniž by se někde skladoval)

- výrobní a přepravní průvodka:

• bývají odlišeny barvou
• vydává je útvar operativního řízení v souladu s celkovým plánem finální montáže v minimálním, přesně vypočteném množství
• jsou zároveň dispečerským dokladem o průběhu výroby
• obsahují tyto údaje: název a číselný často čárový kód; kód druhu materiálu a jeho popis (rozměry, hmotnost…); identifikační číslo průvodky a název dodavatele i odběratele
- technologie Kanban, která je podmíněna hlubokými změnami v řízení a vysokou odborností pracovníků, zaručuje plynulost provozu i vysokou produktivitu a efektivnost výroby - její přehlednost je tak vysoká, že nepotřebuje při řízení využívat výpočetní techniku

Technologie Quick Response („rychlá reakce“)
- tato technologie je zaměřena na řetězce spotřebního zboží z výroby přes velkoobchod do maloobchodní sítě

- začaly ji používat v USA v 80. letech ...

- začaly ji používat v USA v 80. letech u textilního a oděvního zboží a postupně se rozšířila i na další zboží i do Evropy
- v porovnání s technologií JIT, která je většinou záležitostí dvou sousedních článků logistického řetězce (dodavatele a odběratele), je mnohem šíře zaměřena – uplatnění v celém zásobovacím řetězci = fungují zde partnerské vztahy, které zahrnují všechny články od výrobce až po maloobchodní prodejny - každý článek logistického řetězce zde má informace o všech ostatních (např. o prodeji, objednávkách, zásobách)
- technologie QR předpokládá zavedení automatické identifikace na základě čárových kódů a elektronickou výměnu dat (EDI)
- přínosy uplatnění této technologie:
• zrychlení toků informací a snížení stupně nejistoty v rozhodování
• úspora času v řetězci dosahuje dní i několika týdnů
• kontrola zásob a objednávka zboží každý den
• objednané zboží je do prodejen dodáváno během 24 – 48 hodin
• nárůst zisku vzhledem k snižování zásob, příjmy rostou a náklady se snižují
• zmenšení nároků na skladovanou plochu
• snížení rozsahu manipulace se zbožím

- nejvhodnější tam, kde je ...

- nejvhodnější tam, kde je stabilní poptávka a odběratel má v porovnání s dodavatelem dominantní postavení
- musí fungovat dokonalý informační systém
- dodavatel se může rozhodnout mezi dvěma variantami realizace výroby a dodávek: synchronizace výroby s požadavky odběratele nebo využívání meziskladů; často se snaží umístit svou výrobu do blízkosti odběratelů
- dochází k: - růstu N se snižováním přepravovaného množství a zvyšováním rychlosti přepravy
- poklesu N na skladování a na vázanost kapitálu v závislosti na růstu rychlosti
- negativa: velké zaplnění silnic, exhalace z výfukových plynů, hluk a nehody, problémy s dodržením časových plánů (při zdržení jsou velké pokuty, jež musí pokrýt zastavení výroby a všechny ztráty)
- v našich podmínkách se tato technologie dá těžko využít, zejména kvůli zdržování v silniční dopravě

Kanban

- bezzásobová technologie, která byla poprvé vyvinuta japonskou firmou Toyota motors a rychle se rozšířila hlavně do výrobních podniků po celém světě
- nejvíce se používá ve strojírenské výrobě a zvláště v automobilovém průmyslu (ve velkosériové výrobě s ustáleným prodejem)
- vychází z následujících principů:
• dodavatel ručí za kvalitu a odběratel má povinnost objednávku vždy převzít
• kapacity dodavatele a odběratele jsou vyvážené a jejich činnosti jsou synchronní
• spotřeba materiálu je rovnoměrná bez velkých výkyvů a sortimentních změn
• dodavatel ani odběratel nevytváří žádné zásoby
• fungují zde tzv. samořídící regulační okruhy, které tvoří dvojice článků (dodávající a odebírající) vzájemně propojené na základě tzv. pull principu
• objednacím množstvím zde je obsah jednoho, nebo více přepravních prostředků, plně naplněných vždy konstantním množstvím materiálu
- materiálové i informační toky probíhají v následujících krocích - postup:
• odběratel zašle dodavateli prázdný přepravní prostředek se štítkem (japonsky kanban) – výrobní průvodka, která má funkci objednávky
• po doručení zahájí dodavatel výroby příslušné dávky
• naplnění přepravního prostředku touto dávkou a odeslání odběrateli (označení štítkem – přepravní průvodka)
• odběratel převezme a zkontroluje došlou dávku


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

D/ Letecká doprava

- vhodná pro přepravu malých, lehkých a cenných zásilek mimořádně náročných na dobu dodání
• osobní
• nákladní – v ČR běžně ne (u nás se kombinuje cestující a náklad)
• vrtulová, turbovrtulová
• proudová, nadzvuková (skončili svůj provoz)
LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE
- pomocí vhodných metod a přístupů se snažíme o optimalizaci jednotlivých operací, které vedou k minimalizaci logistických nákladů (na většině nákladů se výrazně podílí doprava)

Just in Time (JIT)
- nejznámější, vznik 80.léta v Japonsku a USA
- termín dodání „právě včas“ podle potřeb dběratelů
- velmi časté dodávky malých množství zboží – odstraňuje potřebu držení zásob (udržují se pouze min. pojistné zásoby)
- mimořádně náročná na projektování, zavádění a řízení + musí být dobrá infrastruktura

C/ Vodní doprava

- vhodná pro přepravu hromadných substrátů a velkého množství, které nevyžaduje rychlost
- výhody: levná, ale vyžaduje speciální přepravní kontejnery a speciální obalovou techniku; minimální negativní vliv na ŽP
- nevýhody: značná závislost na vodních stavech, malá rychlost a vyšší N na překládku a skladování
• vnitrozemská doprava
 motorová nákladní loď
 vlečné čluny
 tlačné čluny
 plovoucí kontejnery
 říčně námořní lodě na větších tocích (mohou plout po řekách i okrajových a vnitrozemských mořích)
 různé speciální lodě (cisternové, plovoucí jeřáby, sací bagry)
• námořní doprava
 kabotážní lodě (pro přepravu zboží při pobřeží v blízkosti velkých přístavů)
 konvenční lodě (pro všeobecné zboží, umožňují v malých přístavech překládku kusového zboží a kontejnerů)
 námořní nosiče bárek (jde o přepravu plovoucích kontejnerů)
 kontejnerové lodě (pro zaoceánskou přepravu velkého množství kontejnerů)
 lodě pro přepravu typu Ro/Ro (umožňují horizontální překládku silničních a železničních vozidel najížděním)

B/ Železniční doprava

- na střední a dlouhé vzdálenosti zvláště hromadných a rozměrných substrátů
- výhody: minimální záviselo na počasí, nezávislost na silnicích, levná
- nevýhody: pomalá, nepravidelná
- problémem v ČR je při použití železničních vozů dosažení potřebné a zákazníkem požadované kvality poskytovaných přepravních služeb
- členění do základních typů vozů dle Mezinárodní úmluvy o vzájemném používání nákladních vozů (RIV)
- každý vůz má své označení a číslo => označení vozů:
• otevřené: vysokostěnné (E); nízkostěnné (K, R)
• plošinové (K, R)
• chladící (I)
• výsypné (F, T)
• kryté (G) => moderní kryté vozy s odsunovacími stropy (T), pro přepravu zvířat = mají větrání (M)
• nádržkové (U)
• hlubinové (pro přepravu těžkých a rozměrných kusů)
• oplenové (pro přepravu dlouhých kulatin, kolejnic) = L, S

- členění dle podvozků:

• klasické nákladní automobily => motor i ložný prostor v jednom; mohou operativně manévrovat při nakládce i vykládce; nevýhodou je omezená povolená kapacita (zvyšuje se přívěsy, tahači + návěsy), je třeba minimalizovat prostoje při nakládce a vykládce
• přívěsy => další vozidlo, které je připojeno ke klasickému vozidlu, které mu dává hnací sílu; přívěsy nemají samostatnou hnací jednotku; zvyšuje kapacitu vozidla; levnější než nákladní auta, uplatnění u časově náročných ložných operací na větší vzdálenosti
• návěsy => hnací jednotka (tahač) zabezpečuje pohyb návěsu; zadní část návěsu má vlastní pojízdné zařízení, předek leží na tahači, tzn. že hmotnost návěsu se přenáší na tahač; lze nakládat odděleně od tahače => vhodné pro zboží, co se dlouho nakládá

- členění dle koncepcí nástaveb:
• univerzální (valníky)
• speciální (skříňové, nádržkové a izotermické)

4) doplňkové manipulační zařízení

• zásobníky
• uzávěry zásobníků
• podávače
• nakladače a vykladače
• zakladače a vyskladňovací stroje

Dopravní prostředky
A/ Silniční doprava
- silniční doprava nejlépe vyhovuje požadavkům moderních logistických systémů, je nejrozšířenější
- vhodná pro přímé přepravy zvláště hodnotnějších druhů zboží, na kratší vzdálenosti
- vlastnosti: rychlost, spolehlivost, flexibilita
- nevýhody: závislost na počasí, malé množství, přetíženost dopravní sítě

- základní členění manipulačních prostředků:

1) zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem
• dopravní vozíky – nízko i vysokozdvižné, tahače
• jeřáby
• lopatová rypadla
• výtahy
2) zařízení na přetržitou manipulaci s periodickým provozem
• podvěsné dopravníky
• visuté lanovky
• podlahové dopravníky
3) zařízení na nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem
• dopravníky s tažným nosným prostředkem
• dopravníky s tažným vlečným prostředkem
• dopravníky bez tažného prostředku
• pneumatické dopravní soustavy
• hydraulické dopravní soustavy

- druhy kontejnerů:

• podle hrubé hmotnosti a ložného objemu: malé (do 10 tun a 14 m3); velké (nad 10 tun a 14 m3)
• podle použitého materiálu: ocelové, z lehkých slitin, ze dřeva, kombinace materiálů
• pole konstrukce: pevné, skládací
• podle použitelnosti: univerzální, speciální
- MALÉ kontejnery: malé valivé kontejnery => 4 kolečka pro pojíždění na krátké vzdál. + oj, lze s nimi manipulovat závěsným či vidlicovým způsobem nebo ručně odtlačit, používají se pro přepravu kusov. zásilek
novější typy => možno manipulovat jeřáby, vysokozdvižnými vozíky => fabrik box (1250 x 2500 mm, možno ložit 3 europalety); taxi box (2500 x 2500 mm, možno ložit 6 europalet)
- VELKÉ kontejnery (transkontejnery): využívají se při kombinované přepravě na velké vzdálenosti, nejpoužívanější jsou ty, jejichž parametry jsou určeny normami ISO => zákl. rozměry ve stopách (šířka a výška = 8 stop a délka je postupně od typu A, B, C, D => 40, 30, 20 a 10 stop) => při použití těchto kontejnerů vznikají problémy s využitím jejich ložného prostoru při použití europalet
- nejpoužívanější speciální kontejnery: open top (s otevřenou vrchní částí a odnímatelným krytem); nádržkové (pro kapalný, plynný nebo sypký substrát); termické (udržují vnitřní teplotu); plošinové

Intermodální přepravní jednotky

Intermodální přepravní jednotky (ucelené jednotky) = tvoří je palety, kontejnery a výměnné nástavby; s jejich obsahem se při přepravě nemanipuluje, ale zachází se s ní jako s ucelenou manipulační jednotkou
Intermodální přeprava = přeprava intermodálních přepravních jednotek, na které se podílí více druhů dopravy
Kombinovaná přeprava = intermodální přeprava, jejíž převážnou část zajišťuje železniční, vnitrozemská vodní, námořní doprava; svoz a rozvoz se provádí silniční dopravou

AKTIVNÍ PRVKY:
= jsou realizátory transformace => přemísťují pasivní prvky
= manipulační prostředky, dopravní prostředky, prostředky pro získávání i zpracování informací a ostatní prostředky

Manipulační prostředky
- technická zařízení určená k přemístění materiálu ve vertikálním i horizontálním směru na krátkou vzdálenost

Palety

- jsou určené pro manipulaci ve výrobě mezi jednotlivými operacemi i ve skladech a při přepravě
- přinášejí zefektivnění při všech operacích
- druhy:
 prosté = dřevěné plošinky bez nástaveb určeny pro manipulaci vysoko i nízkozdvižnými vozíky
 speciální
 sloupkové
 ohradové
 skříňové
- europalety: max. hmotnost = 1000 kg, je možno na sebe uložit 4 vrstvy, zhotoveny z měkkého a částečně tvrdého dřeva – 30kg hmotnost, ložná plocha nesmí být hoblována a pro jejich výrobu se používají vroubkované hřebíky, označení EUR, 800 x 1200 mm
- pro manipulaci je vhodné zajistit náklad, aby s paletou tvořil kompaktní celek (smršťovací folie, vázací pásky, chemická cesta) => plné využití plochy palety a ložního prostoru nebo vázané ukládání zboží na palety

Kontejnery

- přepravní prostředek trvalé povahy, dostatečně pevný, uzpůsobený k opakovanému použití, speciálně konstruovaný k ulehčení a urychlení práce při plnění a vyprazdňování, pro všechny druhy zboží
- některé kontejnery mohou mít malé kolečka na malou vzdálenost při překládce nebo ve skladech
- mohou být stohovány až do výšky 4 – 6 vrstev
- mají mít vnitřní objem větší než 1 m3
- přednosti kontejnerů:
* odstranění namáhavé lidské práce při ložných manipulacích
* úspora pracovních sil při manipulaci se zbožím
* časové zkrácení ložných operací
* lepší ochrana zboží před poškozením, ztrátou
* úspora na obalech
* možnost využít je dočasně ke skladování
* snížení negativního vlivu na životní prostředí při uplatnění přepravy kontejnerů po železnici nebo po vodě

- obaly by měly zabezpečovat:

• nízké výrobní náklady
• normalizaci rozměrů, jednoduchou konstrukci
• využívat dostupných materiálů
• umožňovat mechanizaci a automatizaci balení
• umožňovat opětovné použití celých obalů, nebo alespoň použitého materiálu
• pokud nebudou obaly opětovně použity, měly by umožňovat snadnou a ekologickou likvidaci
• velikost obalu by měla vycházet z potřeb zákazníků
• odpovídat rozměrům europalety a umožňovat plné využití její plochy a vázané ukládání na ni

Přepravní prostředky
- druhy přepravních i manipulačních prostředků:
• základní => nejmenší, do 15kg
• menší => 250 – 1000 Kg, nízko a vysokozdvižné vozíky
• velké => pro dálkovou přepravu, 30 – 500t – jeřáby, zdvižné vozy
• mimořádně velké (bárky) => námořní nosiče, 400 – 2000t
= technické prostředky usnadňující manipulaci i přepravu a spoluvytváří manipulační nebo přepravní
jednotky
- v ČR => ukládací bedny, přepravky, palety, kontejnery

Ukládací bedny

- přizpůsobeny k ruční i mechanické manipulaci => použití různých dopravníků nebo regálových zakladačů
- mohou být z plastů, hliníku nebo ocelového plechu
- 4 zákl.typy: rovné, zkosené, vkládací, zásuvkové

Přepravky
- používají se hlavně k rozvozu spotřebního zboží z výrobních nebo velkoobchodních skladů do prodejen maloobchodů
- jsou z plastu či kovu; různé odstíny barev
- jsou upraveny pro potřebu přepravy různých druhů zboží => v obchodech jsou využívány na přepravu a skladování ovoce, zeleniny, pečiva, ...
- některé mohou mít i valivé podvozky (na kolečkách)

distribuční (plní funkci ...

• distribuční (plní funkci ochrannou a manipulační ve skladech, během přepravy a manipulace včetně
doplňování zboží v maloobchodu; obsahují informace pro potřeby identifikace zboží při
průchodu jednotlivými články logistických řetězců; zde se opět používá čárový kód na
různých štítcích)
• přepravní (jsou to vnější obaly, které spoluvytvářejí přepravní jednotky a k tomu zpravidla využívají
palety; mohou to ale být i bedny nebo větší kartony; musí na nich být informace potřebné
pro přepravu i manipulaci (příjemce, odesílatel, obsah) a často slouží i k propagaci
výrobku a firmy)
- obaly by měly zabezpečovat plné využití ložné plochy a ložného prostoru zvláště na paletách a v kontejnerech a řídí se našimi i mezinárodními normami; základním rozměrem je podle Mezinárodní normalizační organizace ISO 600 x 400 mm

b) u sypkých materiálů se rozlišuje:

 zrnitost
 soudržnost
 objemová hmotnost
 teplota

Obaly
= pomáhají vytvářet manipulační a přepravní jednotky, chrání zboží před ztrátou i poškozením apod.
- jejich účelem je:
• identifikace obsahu
• údaje potřebné pro přepravu a manipulaci jako je příjemce, odesílatel, způsob manipulace, přepravy a uložení
• informace pro kupující, propagace výrobku i firmy
- je možno rozlišovat 3 druhy obalů:
• spotřebitelské (plní funkci prodejní a informační pro kupujícího, ale i pokladny maloobchodu (čárový
kód v samoobsluhách); obaly se mohou používat pouze pro jeden výrobek, jejich sadu
nebo určitý počet kusů téhož výrobku)

- logistické řetězce jsou tvořeny jednotlivými články, kterými mohou být:

• ve výrobě: továrny, dílny, výrobní linky, sklady
• v dopravě: železniční stanice, námořní přístavy, letiště
• v obchodě: prodejny, maloobchodní a velkoobchodní sklady
• větší celky: logistické areály, různé terminály, překladiště, budovy i plochy
- mezi těmito články probíhají v rámci logist. řetězců materiálové, informační, peněžní, energetické toky
- v logistických řetězcích je možno rozlišit pasivní a aktivní prvky

PASIVNÍ PRVKY:
= objekty transformace
= materiál, obaly, přepravní prostředky, odpad a informace, které jsou podrobovány netechnologickým
operacím

Materiál

= suroviny, základní i pomocný materiál, díly, nedokončené i hotové výrobky, obaly i odpad
- materiál se třídí do manipulačních skupin podle podobných vlastností
- základní členění materiálu podle skupenství:
• pevný (kusový a sypký)
• kapalný
• plynný
- v rámci tohoto členění je možné materiál roztřídit ještě podrobněji:
a) klasifikace kusového materiálu:
 dle tvaru
 polohy a stability
 hmotnosti
 objemu
 druhu materiálu
 dle dosedací plochy a vlastnosti povrchů přemisťovaných předmětů
 dle citlivosti přemisťovaného materiálu k různým účinkům
 dle fyzikálních a chemických vlastností

Příklad:

V závodě, který má 4 provozy, má být vybudován centrální sklad materiálu. Na obrázku sou znázorněny souřadnice xi, yi středů provozů v metrech a u každého provozu je uvedeno množství materiálu v tunách za rok, které bude odebírat z centrálního skladu.

Řešení:
20 * 1200 + 30 * 600 + 70 * 900 + 60 * 1500
x = --------------------------------------------------- = 46 m
1200 + 600 + 900 + 1500

20 * 1200 + 50 * 600 + 40 * 900 + 10 * 1500
y = --------------------------------------------------- = 25 m
1200 + 600 + 500 + 1500

LOGISTICKÉ ŘETĚZCE, JEJICH PASIVNÍ A AKTIVNÍ PRVKY:
LOGISTICKÉ ŘETĚZCE:
- zabezpečují pohyb materiálu, případně energie nebo osob ve výrobních a oběhových procesech s využitím informací a financí k tomu potřebných
- jejich úkolem je pružně a hospodárně uspokojit potřebu zákazníků
- tento pochyb se uskutečňuje pomocí manipulačních, dopravních a pomocných prostředků
- pro řízení všech těchto procesů je nutné získávání, zpracování a přenos informací

Delfská metoda

- metoda expertních odhadů
- používá se při ní předem připravených a vzájemně navazujících dotazníků
- postup při této metodě je následující:
• vymezení řešeného problému
• stanovení panelu expertů (30 i více lidí)
• první kolo dotazování: získání přehledu podstatných faktorů problémů, které budou v další fázi hodnoceny
• druhé kolo dotazování: každému expertovi je předložen výčet předpokládaných událostí a požadován odhad rozložení pravděpodobností v jednotlivých časových obdobích
• třetí, příp. čtvrté kolo dotazování předkládá předchozí výsledky a žádá o revizi prognóz, případně polemiku
• v závěru jsou zpracovány výsledky na základě statistické analýzy

Hodnotová analýza

- jejím cílem je zajistit efektivněji soubor funkcí, které analyzovaný objekt plní
- účastní se jí zpravidla 6 tvůrčích pracovníků z příslušné oblasti a realizuje se v následujících etapách:
• výběr předmětů
• sběr informací
• funkční analýza
• tvorba námětů
• zpracování a hodnocení návrhů
• projekt optimální varianty
• projednání a schválení projektu
- při hodnotové analýze je věnována značná pozornost ekonomické stránce posuzovaných návrhů

PŘÍKLAD NA METODU SOUŘADNIC:
Souřadnice umístění centrálního objektu (X, Y) se určí matematicky podle vzorců:
∑ xiqi ∑ yiqi
x = ------- y = --------
∑ qi ∑ qi

- postup brainwritingu je následující:

• účastníci zapíší během 3 minut pod sebe do formuláře 3 své návrhy
• každý účastník předá svůj formulář svému sousedovi vlevo a od souseda zprava převezme jeho formulář => každý si v čase o minutu delším přečte již napsané návrhy a rozvine je do svých návrhů, které zapíše pod původně převzatý text
• v dalších krocích se vždy v čase o minutu delším opakuje předchozí postup a návrhy se postupně zapisují pod sebe
- po zahájení práce spolu účastníci nesmějí mluvit a měli by být vystaveni pocitu časové tísně
- pro sestavení skupiny účastníků se využívá stejného postupu jako u brainstormingu
- zpracované náměty pak hodnotí odborní vedoucí pracovníci a mohou je následně podrobit zpětnému brainstormingu => tato metoda přináší množství použitelných námětů ve velmi krátké době
- další metodou skupinové diskuse je synektika, která využívá vzájemných souvislostí s jevy v přírodě, společnosti i technických vědách
- postup při této metodě je následující:
• objasnění a formulace problému
• souhlas a pochopení problému
• příval prvních návrhů
• synektické prázdniny
• synektická diskuse
- ve skupině pracující na základě této metody by mělo být asi 6 nekonfliktních členů (odborníků v dané oblasti i lidí se širším záběrem) s vysokou schopností tvořivého myšlení

Expertní systémy

- snaží se převzít znalosti lidských expertů a prezentovat je tak, aby program pracoval obdobným způsobem
- základní složky expertního systému:
• znalosti získané od expertů
• data
• inferenční (odvozovací) mechanismus
- expertní systémy pak:
• seřadí a vyberou nejpravděpodobnější hypotézu (diagnostický systém) NEBO
• sestavují cílové hypotézy na základě báze dat (generativní systém)
- hlavní přínosy expertních systémů:
• objektivita
• sjednocení rozhodování na všech úrovních
• suboptimální výsledky
• zrychlení rozhodování

Brainstorming („bouře mozků“)

- autorem této metody je Osborn
- využívá intuitivního myšlení při tvorbě nových, neobvyklých a netradičních způsobů řešení daných problémů
- využívá skupinové diskuse odborníků (7 – 12 členů) v uvolněné atmosféře, kde předsedající není nadřízeným
- je založen na následujících principech:
• zákaz kritiky
• uvolnění fantazie
• co nejvíce návrhů
• vzájemná inspirace
• naprostá rovnost účastníků
- výběr členů skupiny vychází z těchto principů:
• jsou z různých oborů
• mají schopnost tvořivého myšlení a kooperace
• nemají sklon ke konfliktům a destruktivnímu chování
• příliš se neliší svým vzděláním a společenským postavením
• nejsou mezi sebou v podřízeném vztahu
• předsedá jim někdo, kdo zde již má určité zkušenosti, orientuje se dobře v situaci a dovede navodit příznivou atmosféru

- postup brainstormingu je následující:

• formulace problému
• přeformulování problému
• výběr z přeformulovaného znění
• rozcvička
• vlastní brainstorming
• sestavení návrhů do skupin
• určení kritérií
• hodnocení a využití myšlenek

Brainwriting
- metoda písemné diskuse, která byla odvozena od brainstormingu
- 6 – 8 osob (vhodné 1 – 2 dny předem je seznámit, čím se budou zabývat) navrhuje 3 způsoby řešení daného problému do připravených formulářů v poměrně krátkých intervalech

Metody na podporu rozhodování dělíme do 2 skupin:

A/ Exaktní metody
- využívají poznání exaktních vědních oborů, nejčastěji matematiky
- dále je dělíme na:
a) metody matematické statistiky
o statistická analýza
o matematické modelování

b) metody operační analýzy
o členění z hlediska probíhajícího děje na:
* deterministické
* stochastické
o členění z hlediska formy zpracování na:
* simulační
* analytické
* grafické
* graficko analytické
o členění z hlediska použitého matematického aparátu na:
* metody simulačního modelování
* metody matematického modelování
* metody teorie grafů
* metody matematicko-ekonomické optimalizace


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

B/ Heuristické metody

- používají se tam, kde systémy nelze popsat matematickým algoritmem, využívají intuitivních metod tvořivého myšlení špičkových pracovníků a expertů
- dále je dělíme na:
a) expertní systémy
 regresivní (diagnostické)
 generativní (plánovací)
b) metody tvořivého myšlení
- člověk má schopnost vytvářet mezi informacemi uschovávanými v paměti nová spojení, využívat intuici, předvídat určité situace a pracovat tak i v podmínkách neurčitosti
- tvořivé myšlení využívá týmové práce
 brainstorming
 brainwriting
 delfská metoda
 hodnotová analýza, ...

- jako samostatná vědní disciplína zkoumá logistika hlavně 4 oblasti:

• logistické vztahy
• logistické metody
• logistické technologie
• informační toky v logistických systémech

LOGISTICKÝ SYSTÉM PODLE ROSEA:

METODY NA PODPORU ROZHODOVÁNÍ:
V rámci rozhodovacího procesu se posuzuje jedna, nebo více předložených variant => výsledkem rozhodování může být přijetí jedné z přeložených variant, nebo také jejich zamítnutí

Z hlediska dostupnosti potřebných údajů rozlišujeme 3 možnosti rozhodování:
• za určitosti (deterministické)
• za rizika (pravděpodobnostní)
• ne neurčitosti (intuitivní)

Informační tok

- informace uvedou materiálový tok do pohybu
• objednávka zákazníka (je zahrnuta do plánu, stanoví se termín zahájení výroby, potvrzení objednávky)
• výrobní plán (co, kolik, kdy má být vyrobeno)
• plán potřeby materiálu (na základě výrobního plánu)
• objednávky u dodavatelů

Bod rozpojení
- tvoří rozhraní mezi závislou a nezávislou poptávkou:
o nezávislá poptávka = je dána požadavkem zákazníka a není vázána na poptávku po jiných produktech;
lze ji pouze předpokládat
o závislá poptávka = je odvozena z poptávka po jiném výrobku; lze ji vypočítat
- je dělítkem mezi činnostmi řízenými objednávkami zákazníků a činnostmi řízenými na základě předpovědi budoucí spotřeby a následného plánování
- odděluje dva různé druhy rizik, ve směru k zákazníkovi jde o riziko ztracených zakázek a ve směru k dodavateli je riziko chybného vynaložení prostředků
- umístění bodu rozpojení je důležitým strategickým rozhodnutím => může ležet na různých místech materiálového toku v podniku => velmi často bývá umístěn ve skladu hotových výrobků


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

VĚDNÍ ZÁKLAD LOGISTIKY:

- profesor V. Svoboda definoval logistiku jako „systémový přístup, jehož pomocí se vytváří a udržuje integrovaný tok materiálů optimalizovaný na základě logistických metod a logistických technologií za podpory počítačového zpracování toku informací“

- teoretický základ logistiky jako vědní disciplíny tvoří:
 matematické modelování a automatizované zpracování informací
 technický a technologický rozvoj v dopravě, manipulaci, skladovém hospodářství a balení
 uplatnění systémové teorie a řízení
 růst konkurence v národním i mezinárodním měřítku
 marketing, vyjadřující potřeby trhu
 zhodnocení postavení a funkce distribuce v závislosti na vývoji struktury výroby a trhu
 analýza vlivu distribučních nákladů na celkové náklady a zisky
 intenzifikace reprodukčního procesu a z ní vyplývající požadavky na distribuci
 reakce oběhových procesů na změnu struktury výroby vyvolané potřebami trhu
 zobecnění poznání v procesech oběhu

ČLENĚNÍ LOGISTIKY:

A/ Podle šíře zaměření na studium materiálových toků
a) makrologistika (její pohled překračuje hranice jednotlivých podniků a někdy i států)

b) mikrologistika (zabývá se logistickým systémem uvnitř určité organizace nebo její části)

B/ Podle hospodářsko-organizačního místa uplatnění
a) výrobní logistika
- zaměřuje se na usměrňování všech logistických procesů v oblasti zájmu výrobního podniku
- patří sem: zásobovací logistika (nákup materiálu, polotovarů)
vlastní výrobní logistika (řízení toku materiálu podnikem)
distribuční logistika (dodávky výrobků zákazníkům)

b) obchodní logistika

- zaměřuje se na řízení pohybu zobží od výroby až k zákazníkovy (odbyt zboží, doprava zboží)

c) dopravní logistika
- zaměřuje se na přemístění zboží mimo vlastní výrobní nebo obchodní organizace

MATERIÁLOVÉ A INFORMAČNÍ TOKY A BOD ROZPOJENÍ:
Materiálový tok
• vstup (surovin, polotovarů od dodavatelů)
• průchod (polotovarů výrobním procesem)
• výstup (hotových výrobků k zákazníkům)

- v praxi na sebe jednotlivé prvky materiálového toku většinou nenavazují => sklady

NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ POMŮCKY A METODY POUŽÍVANÉ V LOGISTICKÝCH SYSTÉMECH:

• šachovnicová tabulka dopravních vztahů
• trojúhelníková tabulka dopravních vztahů
• Sankeyův diagram
• Oběhový diagram
• Postupové metody
• Metoda alternativních dotazů
• Metoda souřadnic
• Metoda CRAFT
• Metoda trojúhelníková
• Metoda kruhová
• Metoda těžiště
• Metoda vážených průměrů
• Metoda klasifikační a bodovací
• Rozhodovací tabulky
• Časové studie
• Pohybové studie
• Metody lineárního programování
• Teorie front
• Teorie grafů
• Teorie hromadné obsluhy
• Simulace
• Hodnotová analýza a další…

SIMULACE:

- umožňuje odzkoušení různých variant řízení daného systému a vyhodnocovat výsledky
- výhody:
• levnější a rychlejší
• velký počet variant
• odstranění vlivu lidského činitele
- postup simulace:
• sestavení modelu
• vlastní simulace na základě matematicky vyjádřené situace
• ověření správnosti a zhodnocení výsledků
- jak bude postupovat simulovaný čas:
• pevný časový krok
• proměnný časový krok
- volba vstupních dat významně ovlivňuje výsledky

LOGISTICKÝ PŘÍSTUP SE VYZNAČUJE TĚMITO DALŠÍMI ZÁKLADNÍMI PRVKY:

 komplexní řešení celého materiálového toku od těžby a zpracování surovin, přes výrobu polotovarů, jejich opracování a zhotovení kompletních výrobků až po dodávky zboží do velkoobchodu a prostřednictvím maloobchodních prodejen ke spotřebiteli
 zrychlení dodávky zboží
 minimalizace skladování na základě maximálně možného snížení zásob
 odstranění zbytečných manipulací s materiálem a zbožím
 odstranění dvojí kontroly jakosti (stačí u dodavatele, který za jakost odpovídá)
 snaha o zabezpečení maximálně krátké doby odezvy na objednávku zboží od velkoodběratelů
 souhrnné hodnocení nákladů a snaha o dosažení jejich optimální výše

LOGISTIKU JE MOŽNO CHÁPAT JAKO KOMPLEXNÍ SYSTÉM řízení a zároveň i metodu řízení toku materiálu od těžby surovin a jejich zpracování, přes výrobu a distribuci až ke spotřebiteli.

Tento systém je možno rozčlenit na:

• materiálový systém
• informační systém
• řídící systém

Materiálový systém
= obsahuje všechny přemísťovací, skladovací a další manipulační procesy od získávání surovin, přes jejich
zpracování i vlastní výrobu a obchod až k předávání výrobků zákazníkům

Informační systém
= jeho základním úkolem je podporovat ostatní logistické systémy a poskytovat „správné informace na
správném místě ve správný čas“

Řídící systém
= jeho základním úkolem je analýza, plánování, řízení a kontrola materiálových toků tak, aby bylo dosaženo
základních logistických cílů (uspokojit požadavky zákazníků s minimálními náklady)

Vnitřní logistické cíle:

• optimalizace jednotlivých činností logistických řetězců
• snižování zásob ve skladech
• vysoké využité používaných technických prostředků

LOGISTICKÉ ŘETĚZCE:

Těžba a zpracování surovin

Doprava

Výroba polotovarů a součástí

Doprava

Finální výroba

Doprava

Velkoobchodní sklad

Doprava

Maloobchodní prodejny

Doprava

Zákazníci

CÍLE LOGISTIKY:

Základní cíl:
= optimální uspokojování potřeb zákazníků
- dodávky a další služby zákazníkům musí být uskutečněny na požadované úrovni s minimálními náklady => splnění tohoto cíle je možno sledovat ze dvou pohledů: výkonového a ekonomického

Výkonový cíl:
= požadované množství materiálu a zboží musí být ve správném množství, druhu a kvalitě na správném
místě a ve správný čas

Ekonomický cíl:
= zabezpečení těchto služeb s přiměřenými náklady, které jsou vzhledem k úrovni služeb minimální

Vnější logistické cíle:
• krátké dodací lhůty
• spolehlivost a úplnost dodávek
• dostatečná pružnost logistických služeb

V nejširším pojetí je možné do logistiky zařadit:

• uspořádání a rozmístění výroby i dopravní infrastruktury
• dopravu vnitrozávodovou, závodovou i veřejnou
• technologické manipulace s materiálem uvnitř výrobního procesu zabezpečující pohyb polotovarů mezi jednotlivými výrobními operacemi
• ložné manipulace
• balení zboží
• skladování zboží
• likvidaci odpadu
• likvidaci vyřazovaných opotřebených výrobků

Logistika si komplexně všímá činnosti výrobních, dopravních, zasílatelských i obchodních podniků a jejich vzájemných vazeb.

LOGISTICKÉ SYSTÉMY:
= zabezpečují realizaci logistických funkcí, tak aby bylo dosaženo žádoucích transformací logistických
objektů k překlenutí prostoru a času v souladu se stanovenými cíli (ekonomickými a výkonovými)
- prvky logistických systémů: logistické objekty, logistické pracovní prostředky, pracovní síly

LOGISTICKÉ OBJEKTY:

= předměty, na kterých jsou realizovány logistické funkce a které tvoří hmotné, informační a energetické
toky v logistických systémech
- primární logistické objekty: zboží, obaly, nádrže, bedny, kontejnery, palety
- sekundární logistické objekty: informace a energie

LOGISTICKÉ FUNKCE:
= základní činnosti, jejichž působením je dosaženo požadované transformace logistických objektů
v prostoru a čase
- k hmotným tokům se vztahují primární logistické funkce: doprava, balení, skladování, překládání, vážení)
- k informačním a energetickým tokům se vztahují sekundární logistické funkce: pořízení, přenos, zpracování, uchování a kontrola dat i přenos, transformace a akumulace energie

- Eurologistika =>

- Eurologistika => po r. 1989 byly odstraněny politické, ideologické i ekonomické bariéry => to umožnilo výměnu zkušeností v oblasti logistiky, propojení dopravních sítí, ...
* u nás se logistické principy prosazují koncem 70. let, do r. 1989 však opatrný přístup
- používal se termín přepravní řetězce (= složité systémy obsahující dopravu, skladování, balení, další manipulaci s materiálem)
- po. 1989 se začíná logistika plně rozvíjet

DEFINICE LOGISTIKY:
Obecná definice:
Logistika je věda, která se zabývá celkovou koordinací a optimalizací všech činností, jejichž řetězce jsou nezbytné k pružnému a hospodárnému dosažení daného konečného efektu.

Definice v užším pojetí:
Logistika je vědecká disciplína zabývající se materiálovými toky. Spočívá v plánovitém uspořádání, provádění, řízení a kontrole všech materiálových, informačních a energetických toků s nimi souvisejících tak, aby byla optimálně zajištěna výroba a dodávky zboží v požadované kvalitě, složení i čase s minimálními náklady.

 9. – 10. stol. byzantský císař ...

 9. – 10. stol. byzantský císař Leontos VI. uváděl, že předmětem logistiky je postarat se o vybavení mužstva zbraněmi i municí a příprava každého polního tažení v prostoru a čase (správné vyhodnocení terénu, možnosti protivníkova odporu)
 1837 švýcarský generál Jomini ve svém díle „Náčrt vojenského umění“ rozumí pod pojmem logistika zajišťování ubytování a táborů pro vojsko, určení pochodových směrů a načasování setkání pochodujících jednotek v předpokládaném místě střetu
 v minulém století americké vojenské námořnictvo vytvářelo přepravní řetězce pro zásobování zbraněmi, municí a proviantem
• v průběhu 2. sv. války => výrazný rozvoj a značný kvalitativní pokrok => válečné operace vyžadovaly přesun velkého množství vojenského materiálu i jednotek, který musel být zvláště při vyloďovacích operacích proveden koordinovaně a v co nejkratším čase => byly uplatněny matematické metody pro optimalizaci dopravních, překládkových a skladovacích procesů + rozvoj výpočetní techniky
• po válce => v průběhu války se prokázaly přednosti logistiky => po válce se začíná zavádět v civilních podmínkách při dodávkách surovin a polotovarů, plánování výroby a distribuci výrobků

* nejprve se logistika začíná prosazovat v USA (nejméně zasaženy válkou):

- do r. 1950 uplatnění logistiky při přesunu surovina a zásobování městských aglomerací
- 1950 – 1970 formuje se logistická teorie i praxe a důraz je kladen na fyzickou přepravu materiálu
- po r. 1970 úspěšné rozšíření logistiky, stále více se používají univerzální unifikované pomůcky (palety, kontejnery)
* v Evropě se logistika začíná uplatňovat až od 70. let (zpoždění kvůli poválečné obnově)
- logistické přístupy se zde začínají uplatňovat jako tzv. TUL procesy
- při dopravě, oběhu a skladování je kladen důraz na fyzickou stránku vlastního oběhu
- stále více se přihlíží k těmto faktorům:
 kalkulace provozních nákladů na logistické řetězce
 možnostem lepší konkurence na trhu
 využití disponibilních kapacit
 obalové technice pro přepravu, překládku i skladování

LOGISTIKA

PŘEDMĚT LOGISTIKY:
= studium materiálových toků

OBSAH LOGISTIKY:
= organizace, plánování, řízení a kontrola všech činností souvisejících s těmito materiálovými toky

VZNIK A VÝVOJ LOGISTIKY:
- název logistiky pochází z řeckého slova „logos“ (= slovo, řeč, rozum, pochopení, počítání)
- chápání tohoto pojmu se postupně měnilo:
• ve středověku bylo logistikou nazýváno praktické počítání s čísly
• v pozdější době byl tento pojem používán pro formální (matematickou) logistiku
• první náznaky současného pojetí => v souvislosti se zabezpečením vojenských operací: