AE je vedena dle potřeb firmy, může reflektovat na druh zásob, datum vyskladnění, likviditu zásob, záruční lhůty. Účtování fakturace subdodavateli za služby a práce 518, materiály nakupované samotnou ÚJ na 501.
B. Úpravy zboží nevelkého rozsahu, kdy se nemění podstata zboží, je možno evidovat jako vedlejší náklady pořízení (např. přebalování zboží atp.).
Účtování o aktivaci 132/622 nebo 121
122 622
C. Provádění služeb
Přijatý materiál ke zpracování je evidován pouze v podrozvahové evidenci (materiál ke zpracování si přináší sám zákazník).
5xx/RÚ Př. 521/331
211/602
Účtování vzorků
V případě zdarma získaných vzorků je vedena podrozvahová evidence na zvláštní skladové kartě. Vzorky do 200 Kč mohou mít povahu reklamního předmětu.
U nakoupených vzorků se většinou jedná o testování vzorků vybraného dodavatele.
1) V případě povinného testování (daného právními normami) lze náklady zařadit do nákladů provozních, daňově účinných.
Vzorky by se měly vést na AE od jejich pořízení. Jestliže byly při testech poškozeny, mohou být odepsány.
504 AE /132
2) V případě rozhodnutí samotné firmy o testech např. konkurenčního zboží se nejedná o povinnou záležitost, nelze vynaložené náklady uznat jako daňové.
Jestliže při dobrovolném testování zboží se zboží poškodilo (je prodejné se slevou nebo opravitelné), může firma zahrnout celou nákupní hodnotu do svých daňových výdajů, přičemž
ve prospěch výnosů účetních i daňových by byla proúčtována a započtena skutečná prodejní (snížená) cena zboží.
Při ukončení činnosti firmy, která zboží eviduje jako nepoužitelné a neprodejné vzorky, není výdaj na zboží daňově uznatelným.
Nákup zboží a jeho účtování při vlastní spotřebě zboží ve vlastní prodejně: výdaje daňově neuznatelné (storno v rámci uzávěrky).
Výhry ze soutěží na podporu prodeje
Reklamní soutěže a reklamní slosování – novela zákona 63/1999 Sb.
Provozovatelům spotřebitelských soutěží ukládá zákon povinný odvod na veřejně prospěšné účely. Ekonomicky bylo v podstatě dosavadní vcelku mírné zdanění vyšších cen – výher srážkovou daní z příjmů nahrazeno povinným odvodem provozovatele na veřejně prospěšné úkoly.
Jestliže při dobrovolném testování zboží se zboží poškodilo (je prodejné se slevou nebo opravitelné), může firma zahrnout celou nákupní hodnotu do svých daňových výdajů, přičemž
ve prospěch výnosů účetních i daňových by byla proúčtována a započtena skutečná prodejní (snížená) cena zboží.
Při ukončení činnosti firmy, která zboží eviduje jako nepoužitelné a neprodejné vzorky, není výdaj na zboží daňově uznatelným.
Nákup zboží a jeho účtování při vlastní spotřebě zboží ve vlastní prodejně: výdaje daňově neuznatelné (storno v rámci uzávěrky).
Výhry ze soutěží na podporu prodeje
Reklamní soutěže a reklamní slosování – novela zákona 63/1999 Sb.
Provozovatelům spotřebitelských soutěží ukládá zákon povinný odvod na veřejně prospěšné účely. Ekonomicky bylo v podstatě dosavadní vcelku mírné zdanění vyšších cen – výher srážkovou daní z příjmů nahrazeno povinným odvodem provozovatele na veřejně prospěšné úkoly.
Oceňování výrobků
Na účtu 123 – Výrobky sledujeme stav a pohyb zásob a výrobků vlastní výroby ve shodném ocenění s oceněním polotovarů vlastní výroby podle platné účtové osnovy a postupů účtování.
Pozn. V případě dotací na úhradu reklamní akce zahraniční firmou pro prezentaci její produkce, částka podléhá zdanění a to i tehdy, jestliže není dočerpána.
Na způsob ocenění zásob vlastní výroby musí být vypracována vnitropodniková směrnice a způsob ocenění se nesmí během účetního období měnit.
Ustanovení o povinnosti oceňovat nedokončenou výrobu polotovary vlastní výroby a hotovou výrobu maximálně v tzv. vlastních nákladech výkonů ( přímé náklady plus část výrobní a správní režie) v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě lze dodržet i tehdy, použijeme-li podnikovou cenu pro účtování ve skladu hotových výrobků, avšak s oceňovacím rozdílem k podnikové (dříve tzv. VC) ceně. To umožňuje jednoduchou orientaci s příjmem i vyskladněním při dodržení metodiky oceňování ve vlastních nákladech, neboť v rozvaze není povyšován zisk o marži vznikající mezi vlastními náklady a použitou cenou. Dalším prvkem, který je v současné účetní metodice používán, je tzv. aktivace zásob, která se provádí v okamžiku převodu výrobků na maloobchodní jednotky a jejich přeměně na zboží. Takovýto postup se provádí prostřednictvím účtové skupiny 62 - Aktivace.
Pozn. V případě dotací na úhradu reklamní akce zahraniční firmou pro prezentaci její produkce, částka podléhá zdanění a to i tehdy, jestliže není dočerpána.
Na způsob ocenění zásob vlastní výroby musí být vypracována vnitropodniková směrnice a způsob ocenění se nesmí během účetního období měnit.
Ustanovení o povinnosti oceňovat nedokončenou výrobu polotovary vlastní výroby a hotovou výrobu maximálně v tzv. vlastních nákladech výkonů ( přímé náklady plus část výrobní a správní režie) v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě lze dodržet i tehdy, použijeme-li podnikovou cenu pro účtování ve skladu hotových výrobků, avšak s oceňovacím rozdílem k podnikové (dříve tzv. VC) ceně. To umožňuje jednoduchou orientaci s příjmem i vyskladněním při dodržení metodiky oceňování ve vlastních nákladech, neboť v rozvaze není povyšován zisk o marži vznikající mezi vlastními náklady a použitou cenou. Dalším prvkem, který je v současné účetní metodice používán, je tzv. aktivace zásob, která se provádí v okamžiku převodu výrobků na maloobchodní jednotky a jejich přeměně na zboží. Takovýto postup se provádí prostřednictvím účtové skupiny 62 - Aktivace.
V případě výrobní činnosti se účtují ...
V případě výrobní činnosti se účtují vynaložené náklady (většinou přímé náklady a event. podíl výrobní režie).
Např. spotřebu materiálu 501/112
mzdy 521/331
převedení NV 121/611
po dokončení 123/121 (přichází v úvahu pouze při shodném množství
provedených a dokončených výkonů)
nebo 611/121
123/613
Pro vedení evidence dohotovených výrobků lze použít rovnou prodejní cenu, se současným vedením oceňovacího rozdílu na témž účtu.
Př. AE 123-1 prodejní cena AE 123-2 oceňovací rozdíl
Tento postup je vhodný pro manipulaci ze skladu, protože odúčtování se provádí v prodejních cenách, v nichž je účtováno na účtu 601-Tržby.
Předání výrobků do vlastních prodejen
Zboží převzaté do skladů a prodejen z vlastní výroby se oceňuje ve vlastních nákladech
Převodka: 131/621 a převzetí zboží na sklad 132/131
V současné době není nutno rozlišovat mezi zbožím a výrobky na úrovni maloobchodu, pouze v AE pro případ, kdy se převádí hotové výrobky jako vzorky do prodejen. Vzorky nejsou běžné zboží (není třeba sledovat marži a ocenění v prodejních cenách).
Např. spotřebu materiálu 501/112
mzdy 521/331
převedení NV 121/611
po dokončení 123/121 (přichází v úvahu pouze při shodném množství
provedených a dokončených výkonů)
nebo 611/121
123/613
Pro vedení evidence dohotovených výrobků lze použít rovnou prodejní cenu, se současným vedením oceňovacího rozdílu na témž účtu.
Př. AE 123-1 prodejní cena AE 123-2 oceňovací rozdíl
Tento postup je vhodný pro manipulaci ze skladu, protože odúčtování se provádí v prodejních cenách, v nichž je účtováno na účtu 601-Tržby.
Předání výrobků do vlastních prodejen
Zboží převzaté do skladů a prodejen z vlastní výroby se oceňuje ve vlastních nákladech
Převodka: 131/621 a převzetí zboží na sklad 132/131
V současné době není nutno rozlišovat mezi zbožím a výrobky na úrovni maloobchodu, pouze v AE pro případ, kdy se převádí hotové výrobky jako vzorky do prodejen. Vzorky nejsou běžné zboží (není třeba sledovat marži a ocenění v prodejních cenách).
Traťové dodávky:
Traťové dodávky: zboží přímo do obchodní sítě nikoliv na sklad
:zprostředkování a zaúčtování s vložením prostředků a zasílání rovnou odběratelům;
: realizace bez vložení prostředků.
a) 131 Pořízení zboží 504 Náklady na zboží
trať. dodávka
b) 321 Dodavatelé 131 Pořízení materiálu 503 Spotř. ost. nesklad. dodávek
faktura trať. dodávka
611 Změna stavu zásob nedok. výroby 121 Nedokončená výroba (NV)
Změna stavu NV oceněna
NV ve výši trať. dodávek
Skladba cen, sledování vývoje jejich složek a tím i ovlivňování OM je možno i prostřednictvím oceňovacích rozdílů.
:zprostředkování a zaúčtování s vložením prostředků a zasílání rovnou odběratelům;
: realizace bez vložení prostředků.
a) 131 Pořízení zboží 504 Náklady na zboží
trať. dodávka
b) 321 Dodavatelé 131 Pořízení materiálu 503 Spotř. ost. nesklad. dodávek
faktura trať. dodávka
611 Změna stavu zásob nedok. výroby 121 Nedokončená výroba (NV)
Změna stavu NV oceněna
NV ve výši trať. dodávek
Skladba cen, sledování vývoje jejich složek a tím i ovlivňování OM je možno i prostřednictvím oceňovacích rozdílů.
Oceňovací rozdíl může být užit např. ...
Oceňovací rozdíl může být užit např. i pro clo, dopravné, kurzové rozdíly, atp., event. kombinaci vedlejších nákladů na pořízení a to dle našich potřeb. Rozdíly od předem stanoveného ocenění lze vytvářet za skupinu zásob podobného charakteru, nikoliv za zásoby jako celek.
Přefakturace zboží při zprostředkování obchodních případů. Pokud je vzorek zboží určen v okamžiku prodeje pro jiného odběratele
315 Ostatní pohledávky / 321 Dodavatelé
(přefakturace)
Prodej na splátky: u prodávajícího úroky z úvěru, tržby: pohledávka za odběratelem 31x, přijaté splátky snižují pohledávky.
Snížení pohledávky za odběratelem -311/604
Úroky z úvěru 221/662
3.3. Obchodní firma zabývající se výrobní, servisní činností
A. výrobní činnost (např. vlastní výroba či úprava zboží (např. přetavení))
Přefakturace zboží při zprostředkování obchodních případů. Pokud je vzorek zboží určen v okamžiku prodeje pro jiného odběratele
315 Ostatní pohledávky / 321 Dodavatelé
(přefakturace)
Prodej na splátky: u prodávajícího úroky z úvěru, tržby: pohledávka za odběratelem 31x, přijaté splátky snižují pohledávky.
Snížení pohledávky za odběratelem -311/604
Úroky z úvěru 221/662
3.3. Obchodní firma zabývající se výrobní, servisní činností
A. výrobní činnost (např. vlastní výroba či úprava zboží (např. přetavení))
Oceňování nedokončené výroby
O nedokončené výrobě účtujeme na účtu 121 – Nedokončená výroba a oceňujeme ji zpravidla ve vlastních nákladech, tj. v přímých nákladech, které byly na nedokončenou výrobu vynaloženy a příslušný podíl výrobní režie. Obdobně lze oceňovat nedokončenou výrobu:
a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem ( v níž se účtují mzdy až na výrobky nebo polotovary), a to pouze v položkách přímých materiálových nákladů (přímý materiál, polotovary),
b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy, ostatní přímé náklady),
c) v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem položkami přímých nákladů, výrobní režie, popř. i správní režie (tato položka jen zcela výjimečně v případě, že výrobní cyklus přesahuje jeden rok).
Oceňování polotovarů vlastní výroby
Na účtu 122 – Polotovary vlastní výroby se účtuje o stavu a pohybu zásob polotovarů vlastní výroby oceněných v přímých mzdových a materiálových nákladech (popřípadě včetně příslušného podílu výrobní režie).
a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem ( v níž se účtují mzdy až na výrobky nebo polotovary), a to pouze v položkách přímých materiálových nákladů (přímý materiál, polotovary),
b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy, ostatní přímé náklady),
c) v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem položkami přímých nákladů, výrobní režie, popř. i správní režie (tato položka jen zcela výjimečně v případě, že výrobní cyklus přesahuje jeden rok).
Oceňování polotovarů vlastní výroby
Na účtu 122 – Polotovary vlastní výroby se účtuje o stavu a pohybu zásob polotovarů vlastní výroby oceněných v přímých mzdových a materiálových nákladech (popřípadě včetně příslušného podílu výrobní režie).
Obchodní marže
Př. Počáteční zůstatek na účtu 132- Zboží ve skladech 320 Kč, užití evidence zásob – způsob B, plátce DPH Kč MD D
1. faktury za nakoupené zboží celkem 976 321
z toho zdanitelné plnění 800 504
DPH 176 343
2. Náklady na přepravu zboží vl. dopravou 50 504 622
3. Faktury za zboží prodané odběratelům 1 220 311
z toho zdanitelné plnění 1 000 604
DPH 220 343
Koncem účetního období
Převedení poč. zůstatku účtu 132 do nákladů 320 504 132
Tržby z prodeje musí pokrýt náklady prodaného zboží a zajistit hrubou marži, která je určena k pokrytí všech ostatních nákladů (marketing, správní a odbytová režie, vývoj, výzkum, plánovaný zisk).
Nereálně postavená obchodní marže může zkreslit pohled na výsledky z obchodní činnosti s důsledkem nesprávného rozhodování v rámci řízení firmy i další činnosti.
1. faktury za nakoupené zboží celkem 976 321
z toho zdanitelné plnění 800 504
DPH 176 343
2. Náklady na přepravu zboží vl. dopravou 50 504 622
3. Faktury za zboží prodané odběratelům 1 220 311
z toho zdanitelné plnění 1 000 604
DPH 220 343
Koncem účetního období
Převedení poč. zůstatku účtu 132 do nákladů 320 504 132
Tržby z prodeje musí pokrýt náklady prodaného zboží a zajistit hrubou marži, která je určena k pokrytí všech ostatních nákladů (marketing, správní a odbytová režie, vývoj, výzkum, plánovaný zisk).
Nereálně postavená obchodní marže může zkreslit pohled na výsledky z obchodní činnosti s důsledkem nesprávného rozhodování v rámci řízení firmy i další činnosti.
Např. Pořízení zboží ze zahraničí – obchodní marže
Pořízení zboží ze zahraničí (verze 1 zohledňuje „manažerský pohled na účetnictví“), verze 2 zachovává klasický metodický postup zpracování výkazů. Jeví se jako užitečné pro potřeby obchodního manažera zpracovávat paralelně výkaz.
Propočet obchodní marže z hlediska obchodního a účetního manažeringu.
Verze 1 Verze 2
obrat z prodeje zboží 2 500 2 500
náklady na prodané zboží 1 861 1 661
fakturované nákupní ceny 800 800
kurzové rozdíly, slevy, přirážky, úroky z úvěrů 200 0
clo, celní služby 800 800
cestovné 28 28
pojištění zásob 33 33
hrubá marže z obchodní činnosti 639 839
výnosy z ostatní činnosti 44 44
běžné náklady celkem 40 40
hospodářský výsledek z provozní činnosti 643 843
příjmy z úroků 2 2
bankovní poplatky 4 4
kurzové ztráty, úroky z úvěrů atp. 0 200
výnosy z finanční činnosti -2 -202
výsledek z běžné činnosti 641 641
Propočet obchodní marže z hlediska obchodního a účetního manažeringu.
Verze 1 Verze 2
obrat z prodeje zboží 2 500 2 500
náklady na prodané zboží 1 861 1 661
fakturované nákupní ceny 800 800
kurzové rozdíly, slevy, přirážky, úroky z úvěrů 200 0
clo, celní služby 800 800
cestovné 28 28
pojištění zásob 33 33
hrubá marže z obchodní činnosti 639 839
výnosy z ostatní činnosti 44 44
běžné náklady celkem 40 40
hospodářský výsledek z provozní činnosti 643 843
příjmy z úroků 2 2
bankovní poplatky 4 4
kurzové ztráty, úroky z úvěrů atp. 0 200
výnosy z finanční činnosti -2 -202
výsledek z běžné činnosti 641 641
Dokladem, je změněn den dodání zboží, ...
dokladem, je změněn den dodání zboží, posouvá se den uskutečnění zdanitelného plnění na tento pozdější den. Dodatek smlouvy musí být sepsán před původním datem dodání zboží. Pokud kupní smlouva nemá písemnou formu, nebo není ve smlouvě uveden termín dodání, potom je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den dodání vymezený v § 412 až 413 obchodního zákoníku, a to může být např. den předání zboží prvnímu přepravci. Místo plnění závazku v ZO většinou úzce navazuje na sjednanou obchodní paritu, tj. na dohodu o tom, jakou část nákladů na dopravu a pojištění zboží nese prodávající a jakou část kupující.
V tomto případě se jedná např. o paritu EXW (Ex works, ze závodu), výnosy jsou realizovány již při vyskladnění ze závodu. Dalším příkladem je parita DDP (Delivered Duty Paid, placeno clo s dodáním), tzn., že výnosy jsou realizovány s místem předání v závodě kupujícího.
Řešením je např. převedení zboží při vyskladnění na zvláštní analytický účet k účtu 132-Zboží. O výnosu a pohledávce se účtuje až na základě informace o splnění dodávky, tj. o předání zboží na daném místě.
Z těchto rozdílných způsobů realizace výnosů vyplývá výrazný rozdíl v hodnotě zboží a z nich vycházejících ukazatelů doby obratu. Rozdíl však vyplývá z rozdílné obchodní politiky a nesouvisí s finanční situací.V příloze k účetní závěrce by měly být uvedeny informace o používaných obchodních paritách.
V tomto případě se jedná např. o paritu EXW (Ex works, ze závodu), výnosy jsou realizovány již při vyskladnění ze závodu. Dalším příkladem je parita DDP (Delivered Duty Paid, placeno clo s dodáním), tzn., že výnosy jsou realizovány s místem předání v závodě kupujícího.
Řešením je např. převedení zboží při vyskladnění na zvláštní analytický účet k účtu 132-Zboží. O výnosu a pohledávce se účtuje až na základě informace o splnění dodávky, tj. o předání zboží na daném místě.
Z těchto rozdílných způsobů realizace výnosů vyplývá výrazný rozdíl v hodnotě zboží a z nich vycházejících ukazatelů doby obratu. Rozdíl však vyplývá z rozdílné obchodní politiky a nesouvisí s finanční situací.V příloze k účetní závěrce by měly být uvedeny informace o používaných obchodních paritách.
1 Jestliže má kupní smlouva písemnou ...
1 Jestliže má kupní smlouva písemnou formu a je v ní uveden datum dodání zboží, je tento den dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Dojde-li k dodání zboží později a písemným Dnem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky (viz. dále zákon o DPH).
3.2.3. Obchodní marže
Obchodní marže je obecně rozdíl nákupní ceny zásob (náklady na prodané zboží) a prodejní ceny zásob zboží.
Do nákladů na pořizované zboží by mělo patřit např. i poštovné včetně zboží na dobírku, skonto, propagace, pojistné, provize, bankovní poplatky, (event. z manažerského pohledu úrok z úvěru viz.dále).
Tržby z prodeje musí pokrýt náklady na prodané zboží a zajistit hrubou obchodní marži, určenou na pokrytí všech ostatních nákladů ( marketing, správní a odbytová režie, vývoj, plánový zisk).
Tržby – náklady na prodané zboží = hrubá obchodní marže – odbytové a administrativní náklady = zisk
Nakupované zásoby se vyúčtují do nákladů v okamžiku jejich skutečné spotřeby či prodeje.
Tržby za prodané zásoby se vyúčtují ve prospěch výnosového účtu v okamžiku přechodu vlastnického práva k zásobám (splnění dodávky), případné slevy se zaúčtují podle obsahu uzavřených smluv jako snížení příslušných výnosů.
3.2.3. Obchodní marže
Obchodní marže je obecně rozdíl nákupní ceny zásob (náklady na prodané zboží) a prodejní ceny zásob zboží.
Do nákladů na pořizované zboží by mělo patřit např. i poštovné včetně zboží na dobírku, skonto, propagace, pojistné, provize, bankovní poplatky, (event. z manažerského pohledu úrok z úvěru viz.dále).
Tržby z prodeje musí pokrýt náklady na prodané zboží a zajistit hrubou obchodní marži, určenou na pokrytí všech ostatních nákladů ( marketing, správní a odbytová režie, vývoj, plánový zisk).
Tržby – náklady na prodané zboží = hrubá obchodní marže – odbytové a administrativní náklady = zisk
Nakupované zásoby se vyúčtují do nákladů v okamžiku jejich skutečné spotřeby či prodeje.
Tržby za prodané zásoby se vyúčtují ve prospěch výnosového účtu v okamžiku přechodu vlastnického práva k zásobám (splnění dodávky), případné slevy se zaúčtují podle obsahu uzavřených smluv jako snížení příslušných výnosů.
Za ztráty při přepravě ...
- za ztráty při přepravě ( nakládá se větší množství či je poskytnuta sleva za dopravní ztráty),či zvláštní případy, kdy dodavatel motivuje odběratele k ponechání zboží, jestliže např. dodávka zboží zcela neodpovídá objednanému druhu zboží;
- za zkrácení dodací lhůty;
Př. Finanční bonifikace dojednána ve výši 3% hodnoty zboží
Odebrané množství 10 000 000 Kč finanční bonifikace
Odebráno 15 000 000 Kč bez daně 450 000 Kč bonifikace
Půjde o finanční uspořádání, platební podmínku, ne slevu z ceny neopravuje základ daně.
- skonto platba před dohodnutou lhůtou, ujednává se při fakturaci ( př. splatnost fa 30 dní, při platbě do 10 dnů 3% skonto). Opět je třeba rozlišit kdy je skonto:
a) cenovou podmínkou, která je uplatněna již v procesu stanovování fakturační ceny, a cena je konečná Je-li skonto slevou na ceně, postupuje se stejně, jako by došlo k poskytnutí slevy na cenu konkrétního dodaného zboží z celkové hodnoty faktury. To znamená, že skonto není poskytováno dodatečně minusem na částku k úhradě, ale je přímo obsaženo v hodnotě faktury.;
- za zkrácení dodací lhůty;
Př. Finanční bonifikace dojednána ve výši 3% hodnoty zboží
Odebrané množství 10 000 000 Kč finanční bonifikace
Odebráno 15 000 000 Kč bez daně 450 000 Kč bonifikace
Půjde o finanční uspořádání, platební podmínku, ne slevu z ceny neopravuje základ daně.
- skonto platba před dohodnutou lhůtou, ujednává se při fakturaci ( př. splatnost fa 30 dní, při platbě do 10 dnů 3% skonto). Opět je třeba rozlišit kdy je skonto:
a) cenovou podmínkou, která je uplatněna již v procesu stanovování fakturační ceny, a cena je konečná Je-li skonto slevou na ceně, postupuje se stejně, jako by došlo k poskytnutí slevy na cenu konkrétního dodaného zboží z celkové hodnoty faktury. To znamená, že skonto není poskytováno dodatečně minusem na částku k úhradě, ale je přímo obsaženo v hodnotě faktury.;
b) Naopak je fakturována cena, ...
b) naopak je fakturována cena, ze které je dodatečně poskytnuto finanční zvýhodnění pro dřívější zaplacení, skonto je účtováno též snížením tržeb, při použití účtu 648 - Ostatní provozní výnosy. Pro odběratele bude původní hodnota faktury součástí provozních nákladů.
Pro skonta (zaplacení faktur před lhůtou splatnosti) se může vést i samostatný výsledkový účet: Dodavatelská skonta). Výše skonta je ovlivněna výší úroků, rizikem daného dodavatelského úvěru, zájmem dodavatele na rychlém inkasu. Bývá proto vyšší než běžný úrok. Cenové záporné rozdíly je možno krýt z fondu obchodních rizik (427), či rezervou na obchodní rizika (účet 459). Stejně jako u ostatních slev v roce dodávky se účtuje minusem do výnosů, v dalších obdobích do ostatních provozních nákladů nebo minusem do výnosů.
Je součástí obchodní strategie zda je v případě potřeby včasné platby volena cesta úpravy cen či předem z psychologického hlediska předem nabídnuto skonto.
3.2.2. Prodej zboží, obchodní marže
MD účet 504 – Nákupní cena prodaného zboží
D účet 604 – Tržba za prodané zboží
Obchodním obratem se rozumí výše tržeb (čistý obchodní obrat bez DPH).
U DPH vzniká daňová povinnost při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání (zboží)1. Vznik daňové povinnosti v případě spotřební daně je při tuzemské výrobě vázán na okamžik vyskladnění, ne prodeje.
Pro skonta (zaplacení faktur před lhůtou splatnosti) se může vést i samostatný výsledkový účet: Dodavatelská skonta). Výše skonta je ovlivněna výší úroků, rizikem daného dodavatelského úvěru, zájmem dodavatele na rychlém inkasu. Bývá proto vyšší než běžný úrok. Cenové záporné rozdíly je možno krýt z fondu obchodních rizik (427), či rezervou na obchodní rizika (účet 459). Stejně jako u ostatních slev v roce dodávky se účtuje minusem do výnosů, v dalších obdobích do ostatních provozních nákladů nebo minusem do výnosů.
Je součástí obchodní strategie zda je v případě potřeby včasné platby volena cesta úpravy cen či předem z psychologického hlediska předem nabídnuto skonto.
3.2.2. Prodej zboží, obchodní marže
MD účet 504 – Nákupní cena prodaného zboží
D účet 604 – Tržba za prodané zboží
Obchodním obratem se rozumí výše tržeb (čistý obchodní obrat bez DPH).
U DPH vzniká daňová povinnost při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání (zboží)1. Vznik daňové povinnosti v případě spotřební daně je při tuzemské výrobě vázán na okamžik vyskladnění, ne prodeje.
V dalších variantách je třeba se ...
V dalších variantách je třeba se řídit pravidlem stanovení podmínky pro poskytnutí bonusu stanovené smlouvou. Jestliže byly podmínky naplněny v následujícím období, účtuje se celý výnos v tomto období, pokud byly splněny v minulém období, je účtováno do minulého období (a případně vytvořena opravná položka, pokud by úhrada bonusu byla zpochybněna).
2. Slevy z dodavatelsko - odběr. vztahů (např. horší jakost zboží, sezónní (výprodej) zboží viz. text k reklamacím.).
Př. Dodavatel
Dodavatel poskytne slevu odběrateli při prodeji výrobků (zboží, služeb). Jde o slevu před úhradou faktury.
faktura za výrobky, zboží 311
343
601, 604
poskytnutá sleva odběrateli 601, 604
343
311
Je možno též účtovat - 311 - 601, - 604
• 343
Sleva poskytnutá odběrateli po zaplacení dodávky se vyúčtuje na účet 325 - Ostatní závazky.
Snížení ceny 601, 604 AE-slevy
DPH 343
325 celková částka slevy
2. Slevy z dodavatelsko - odběr. vztahů (např. horší jakost zboží, sezónní (výprodej) zboží viz. text k reklamacím.).
Př. Dodavatel
Dodavatel poskytne slevu odběrateli při prodeji výrobků (zboží, služeb). Jde o slevu před úhradou faktury.
faktura za výrobky, zboží 311
343
601, 604
poskytnutá sleva odběrateli 601, 604
343
311
Je možno též účtovat - 311 - 601, - 604
• 343
Sleva poskytnutá odběrateli po zaplacení dodávky se vyúčtuje na účet 325 - Ostatní závazky.
Snížení ceny 601, 604 AE-slevy
DPH 343
325 celková částka slevy
S ohledem na DPH jde o daňový dobropis při poskytnutí slevy nebo uplatnění reklamace.
Poskytnutí slevy vystavením dobropisu – je nutno mít doklady o řešení problémů s odběratelem, reklamační protokol, dohodu o vadách plnění. Výsledkem je dohodnutá sleva za vadné plnění, na niž je vystaven dobropis, dochází ke snížení tržeb i DPH.
V případě slevy při doprodeji neprodejných zásob (zvláštní nabídka), je zapotřebí dokladovat pro daňové účely, že jde skutečně o neprodejné zásoby, na které bylo provedeno nabídkové řízení apod. V tomto případě by se snížil základ daně z příjmu a byl by i nižší základ pro DPH. Došlo by ovšem k účetní ztrátě.
- rabat - množstevní sleva (př. při odběru 100 ks 3%, při 300 ks 5%);
• event. stálým zákazníkům;
• event. nákup v době výhodné pro prodejce (zimní oděv v létě);
? bonifikace – sleva na ceně dodávky; vstupují do základu daně dodatečně po překročení určitého množství
- ve hmotné formě: zdanitelné plnění, dodavatel vystavuje daňový doklad, fakturovaná nulová cena za zboží, základem daně cena obvyklá, odpočet daní.
- v penězích: peníze jsou vraceny či snížena částka k úhradě v některé z faktur vystavených po splnění podmínek pro jeho poskytnutí. Na této faktuře musí být hodnota slevy uvedena až po vyčíslení daňového základu s komentářem.
V případě slevy při doprodeji neprodejných zásob (zvláštní nabídka), je zapotřebí dokladovat pro daňové účely, že jde skutečně o neprodejné zásoby, na které bylo provedeno nabídkové řízení apod. V tomto případě by se snížil základ daně z příjmu a byl by i nižší základ pro DPH. Došlo by ovšem k účetní ztrátě.
- rabat - množstevní sleva (př. při odběru 100 ks 3%, při 300 ks 5%);
• event. stálým zákazníkům;
• event. nákup v době výhodné pro prodejce (zimní oděv v létě);
? bonifikace – sleva na ceně dodávky; vstupují do základu daně dodatečně po překročení určitého množství
- ve hmotné formě: zdanitelné plnění, dodavatel vystavuje daňový doklad, fakturovaná nulová cena za zboží, základem daně cena obvyklá, odpočet daní.
- v penězích: peníze jsou vraceny či snížena částka k úhradě v některé z faktur vystavených po splnění podmínek pro jeho poskytnutí. Na této faktuře musí být hodnota slevy uvedena až po vyčíslení daňového základu s komentářem.
3.2.1. Slevy
• užívaná terminologie, ale způsob účtování není prozatím tak sjednocený, jak by si bylo možno přát.
Ke slevování při prodeji výrobků především reklamačního charakteru, může dojít z různých důvodů. Pozn.
1. Bonus
a) sleva poskytovaná při odebrání určitého množství odebraného zboží (MF ČR D – 164) nebo za překročení určité výše fakturace k konkrétní dodávce v okamžiku zdanitelného plnění, splnění dodávky. Je považováno za slevu poskytnutou k jednotlivým položkám faktury a rovněž rozpočtenou do ocenění zboží. U dodavatele je slevou z prodejní ceny dodávky, vstupuje do základu DPH.
b) sleva poskytnutá až po odebrání určitého množství za určité časové období. Pak je považována za finanční platební podmínku. Může být poskytnuta:
- ve formě naturálního plnění (v případě používání ocenění průměrnou cenou) se bezúplatná dodávka projeví pouze poklesem průměrné ceny, v případě použití pevné ceny se hodnota ocenění projeví jako cenová odchylka.
Jedná se o zdanitelné plnění, dodavatel vystavuje daňový doklad s nulovou cenou za zboží, základem DPH je obvyklá cena (právo na odpočet, povinnost odvodu DPH).
- ve formě peněžního plnění, projeví se jako položka snižující částku k úhradě ve faktuře vystavené po splnění podmínek poskytnutí bonusu. Výše bonusu je vyčíslena až po stanovení daňového základu s odpovídajícím komentářem. Je třeba respektovat časové odlišení.
Ke slevování při prodeji výrobků především reklamačního charakteru, může dojít z různých důvodů. Pozn.
1. Bonus
a) sleva poskytovaná při odebrání určitého množství odebraného zboží (MF ČR D – 164) nebo za překročení určité výše fakturace k konkrétní dodávce v okamžiku zdanitelného plnění, splnění dodávky. Je považováno za slevu poskytnutou k jednotlivým položkám faktury a rovněž rozpočtenou do ocenění zboží. U dodavatele je slevou z prodejní ceny dodávky, vstupuje do základu DPH.
b) sleva poskytnutá až po odebrání určitého množství za určité časové období. Pak je považována za finanční platební podmínku. Může být poskytnuta:
- ve formě naturálního plnění (v případě používání ocenění průměrnou cenou) se bezúplatná dodávka projeví pouze poklesem průměrné ceny, v případě použití pevné ceny se hodnota ocenění projeví jako cenová odchylka.
Jedná se o zdanitelné plnění, dodavatel vystavuje daňový doklad s nulovou cenou za zboží, základem DPH je obvyklá cena (právo na odpočet, povinnost odvodu DPH).
- ve formě peněžního plnění, projeví se jako položka snižující částku k úhradě ve faktuře vystavené po splnění podmínek poskytnutí bonusu. Výše bonusu je vyčíslena až po stanovení daňového základu s odpovídajícím komentářem. Je třeba respektovat časové odlišení.
Sleva může být poskytnuta za ...
Sleva může být poskytnuta za dodávky uskutečněné v různých účetních obdobích.
U odběratele je třeba rozlišovat:
1) Převzetí na sklad: dopravce, kontrola předání, kvantita a kvalita, likvidace dodavatelské faktury
Pozn. Zvláště pro neplátce DPH je třeba sledovat problematiku nákupních a prodejních cen DPH na vstupu a výstupu. Např. DPH při prodeji krmiva pro od 10 kg (vyšší než kritérium pro drobný prodej) balení 5 % DPH při změně obalu na nižší hmotnost 22%.
Pozn. Každá ÚJ si musí určit způsob zahrnování vedlejších nákladů s pořízením souvisejících do ocenění zásob.
- Bonus je poskytnut v následujícím roce, ale v důsledku plnění smluvních podmínek v běžném roce musí být do něj i zahrnut, i když je poskytnut až v následujícím období.
- Přijetím bonusu byl získán výnos, který se celý týká toho období, ve kterém byl poskytnut. Protože smlouva není uzavřena na kalendářní rok a podmínky odběru nebyly v uplynulém roce ještě naplněny. Proto bonus není jistý až do splnění podmínek pro jeho poskytnutí.
- Podmínky bonusu byly splněny v minulém období, ale podle smlouvy má být poskytnut až v následujícím období. Jde-li o jisté plnění, pak bude účtováno již do minulého období.
- Bonus je poskytnut, aniž by na něj byla uzavřena smlouva – účtuje se až v okamžiku poskytnutí.
U odběratele je třeba rozlišovat:
1) Převzetí na sklad: dopravce, kontrola předání, kvantita a kvalita, likvidace dodavatelské faktury
Pozn. Zvláště pro neplátce DPH je třeba sledovat problematiku nákupních a prodejních cen DPH na vstupu a výstupu. Např. DPH při prodeji krmiva pro od 10 kg (vyšší než kritérium pro drobný prodej) balení 5 % DPH při změně obalu na nižší hmotnost 22%.
Pozn. Každá ÚJ si musí určit způsob zahrnování vedlejších nákladů s pořízením souvisejících do ocenění zásob.
- Bonus je poskytnut v následujícím roce, ale v důsledku plnění smluvních podmínek v běžném roce musí být do něj i zahrnut, i když je poskytnut až v následujícím období.
- Přijetím bonusu byl získán výnos, který se celý týká toho období, ve kterém byl poskytnut. Protože smlouva není uzavřena na kalendářní rok a podmínky odběru nebyly v uplynulém roce ještě naplněny. Proto bonus není jistý až do splnění podmínek pro jeho poskytnutí.
- Podmínky bonusu byly splněny v minulém období, ale podle smlouvy má být poskytnut až v následujícím období. Jde-li o jisté plnění, pak bude účtováno již do minulého období.
- Bonus je poskytnut, aniž by na něj byla uzavřena smlouva – účtuje se až v okamžiku poskytnutí.
Nedůsledné účtování při zvolení ...
• Nedůsledné účtování při zvolení způsobu účtování zásob A. Účtování některých hospodářských operací přímo do nákladů je možno použít pouze tehdy, je-li účtování vyjmenovaných druhů materiálů přímo do spotřeby upraveno vnitropodnikovou směrnicí. V tomto případě je však vyloučena kontrola, zda všechny pořízené zásoby byly spotřebovány v hospodářské činnosti.
• Zůstatky na účtech pořízení materiálu a zboží k datu účetní závěrky. Ke dni účetní závěrky musí účty 111, 131 končit nulovým zůstatkem. Aktivní zůstatek na MD znamená, že zásoby byly vyfakturovány, ale nebyly do konce roku převzaty (ke dni účetní závěrky charakter zásob na cestě 119, 139). Pasivní zůstatek 111, 131 na straně Dal znamená, že zásoby byly fyzicky v podniku převzaty, ale podnik neobdržel doklad o závazku dodavateli (do doby obdržení dokladu zůstatek účtu 111, 131 nahrazen dohadnou položkou pasivní – účet 389). Zůstatky těchto účtů ke dni účetní závěrky je nutné prověřovat, může se jednat i o chybu při ocenění zásob převáděných na sklad nebo chybějící účetní zápis o příjmu na sklad, převádění z různých skladů, haléřové rozdíly.
• Minusové zůstatky na syntetických účtech zásob. Záporný zůstatek na syntetickém účtu zásob vždy signalizuje chybu, kterou musíme co nejdříve odstranit.
• Zůstatky na účtech pořízení materiálu a zboží k datu účetní závěrky. Ke dni účetní závěrky musí účty 111, 131 končit nulovým zůstatkem. Aktivní zůstatek na MD znamená, že zásoby byly vyfakturovány, ale nebyly do konce roku převzaty (ke dni účetní závěrky charakter zásob na cestě 119, 139). Pasivní zůstatek 111, 131 na straně Dal znamená, že zásoby byly fyzicky v podniku převzaty, ale podnik neobdržel doklad o závazku dodavateli (do doby obdržení dokladu zůstatek účtu 111, 131 nahrazen dohadnou položkou pasivní – účet 389). Zůstatky těchto účtů ke dni účetní závěrky je nutné prověřovat, může se jednat i o chybu při ocenění zásob převáděných na sklad nebo chybějící účetní zápis o příjmu na sklad, převádění z různých skladů, haléřové rozdíly.
• Minusové zůstatky na syntetických účtech zásob. Záporný zůstatek na syntetickém účtu zásob vždy signalizuje chybu, kterou musíme co nejdříve odstranit.
Chybně proúčtované (případně vůbec neproúčtované) ...
• Chybně proúčtované (případně vůbec neproúčtované) uzávěrkové operace při použití způsobu účtování zásob B. V tomto případě se účtuje na účty účtové třídy 1 pouze při uzavírání účetních knih. Teprve tehdy se počáteční stav účtů 112, 132 zaúčtuje do nákladů na účty 501, 504, zásoby vlastní výroby z účtů účtové skupiny 12 na vrub účtů účtové skupiny 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob. Skutečný stav zásob se na základě inventur k datu účetní závěrky zaúčtuje na MD 112, 132 /D 501, 504. Skutečný stav zásob vlastní výroby se zaúčtuje na účtu účtové skupiny 12 proti účtům účtové skupiny 61.
• Předčasně zaúčtované počáteční stavy zásob do spotřeby při účtování zásob způsobem B. Při tomto způsobu účtování počáteční stavy zásob k 1.1. po celý rok představují určitou „průměrnou či přiměřenou“ zásobu, kterou podnik také skutečně má. Je proto vhodné, aby částky počátečních stavů zásob setrvaly na účtech až do uzávěrkových operací, aby nebyla zkreslena vypovídací schopnost účetnictví v průběhu roku.
3.2. Obrat zboží a obchodní marže
Nákup zboží1), účty 131,132
MD : počáteční stav + nákupy + další související pořizovací náklady
D : úbytek zboží, vrácení zboží dodavatelům, slevy (považováno za dodatečné snížení pořizovací ceny)
• Předčasně zaúčtované počáteční stavy zásob do spotřeby při účtování zásob způsobem B. Při tomto způsobu účtování počáteční stavy zásob k 1.1. po celý rok představují určitou „průměrnou či přiměřenou“ zásobu, kterou podnik také skutečně má. Je proto vhodné, aby částky počátečních stavů zásob setrvaly na účtech až do uzávěrkových operací, aby nebyla zkreslena vypovídací schopnost účetnictví v průběhu roku.
3.2. Obrat zboží a obchodní marže
Nákup zboží1), účty 131,132
MD : počáteční stav + nákupy + další související pořizovací náklady
D : úbytek zboží, vrácení zboží dodavatelům, slevy (považováno za dodatečné snížení pořizovací ceny)
NEDOSTATKY EVIDENCE ZÁSOB V PROVOZU
• Nejsou zpracovány vnitropodnikové směrnice pro oblast zásob nebo se podle nich nepostupuje. Jedná se o předpisy pro klasifikaci, oceňování a účtování podnikových zásob a pro jejich oběh v procesu transformace do výrobků. Tyto předpisy mají význam nejen pro shromáždění a uchovávání informací pro metodicky správný a jednotný postup, ale mohou být také důkazním prostředkem při řešení sporů.
• Nekontroluje se dodací list s došlou fakturou, neprovádí se kontrola dodávky zboží (materiálu) s dodacím listem, chybí potvrzení (evidence) kdo dodávku přebíral, kdy a v jaké kvalitě. Vstupní kontrola vytváří optimální vstupní prostředí pro následné zajištění kvality výroby a také pro průkaznost účetních zápisů.
• Zbylý materiál z výroby není přebírán, zpět na sklad. Materiál, získaný při pořízení investičního majetku (např. nevratné obaly) nebo získaný při vyřazování HIM (např. náhradní díly nebo použitelný materiál z likvidace IM), není přebírán na sklad. Tato nedůslednost způsobuje neoprávněné zvyšování nákladů výroby a tím zkreslení hospodářského výsledku.
• Nejsou vyčísleny inventarizační rozdíly nebo jsou vyčísleny chybně. Po skončení inventury je nutno sesouhlasit zjištěný stav s účetním stavem a zjistit inventarizační rozdíly. Často dochází k situaci, že je manko neoprávněně označeno jako technologický úbytek nebo je provedena nepřípustná kompenzace přebytku a manka.
• Nekontroluje se dodací list s došlou fakturou, neprovádí se kontrola dodávky zboží (materiálu) s dodacím listem, chybí potvrzení (evidence) kdo dodávku přebíral, kdy a v jaké kvalitě. Vstupní kontrola vytváří optimální vstupní prostředí pro následné zajištění kvality výroby a také pro průkaznost účetních zápisů.
• Zbylý materiál z výroby není přebírán, zpět na sklad. Materiál, získaný při pořízení investičního majetku (např. nevratné obaly) nebo získaný při vyřazování HIM (např. náhradní díly nebo použitelný materiál z likvidace IM), není přebírán na sklad. Tato nedůslednost způsobuje neoprávněné zvyšování nákladů výroby a tím zkreslení hospodářského výsledku.
• Nejsou vyčísleny inventarizační rozdíly nebo jsou vyčísleny chybně. Po skončení inventury je nutno sesouhlasit zjištěný stav s účetním stavem a zjistit inventarizační rozdíly. Často dochází k situaci, že je manko neoprávněně označeno jako technologický úbytek nebo je provedena nepřípustná kompenzace přebytku a manka.
Skladová (analytická, pomocná, operativní) ...
• Skladová (analytická, pomocná, operativní) evidence není vedena. Analytická evidence zásob se vede dle druhů či skupin zásob.
Vedení skladové evidence nepatří pouze ke způsobu účtování zásob A, v postupech účtování je upozorněno na nutnost vést skladovou evidenci běžně i u způsobu B účtování zásob, tj. bez účtování na sklad v průběhu roku, aby bylo možno prokázat stav zásob a složky pořizovacích cen zásob v průběhu účetního období.
• Skladová evidence nesouhlasí se zůstatky účtů zásob v účetnictví. Není-li důsledně provedeno vypořádání inventarizačních rozdílů a nedochází-li k závěrečnému sesouhlasení účtů a evidence, rozdíl pak ve skladové evidenci přetrvává a způsobuje problémy v následujícím účetním období.
• K počítačovým programům chybí popisy algoritmů. Počítačový program nepracuje dle správné metodiky pro oceňování a účtování zásob, není v souladu se zákonem o účetnictví.
• Vedlejší pořizovací náklady nejsou součástí pořizovací ceny zásob a jsou účtovány přímo do nákladů (přepravné, pojistné, clo, provize). Častá chyba se objevuje zejména při zvolení způsobu účtování B, kdy se v průběhu roku účtují zásoby při nákupu rovnou do nákladů a v uzávěrkových operacích se „zapomene“ provést vyjmutí příslušné částí vedlejších pořizovacích nákladů k nespotřebovaným zásobám z nákladů.
Vedení skladové evidence nepatří pouze ke způsobu účtování zásob A, v postupech účtování je upozorněno na nutnost vést skladovou evidenci běžně i u způsobu B účtování zásob, tj. bez účtování na sklad v průběhu roku, aby bylo možno prokázat stav zásob a složky pořizovacích cen zásob v průběhu účetního období.
• Skladová evidence nesouhlasí se zůstatky účtů zásob v účetnictví. Není-li důsledně provedeno vypořádání inventarizačních rozdílů a nedochází-li k závěrečnému sesouhlasení účtů a evidence, rozdíl pak ve skladové evidenci přetrvává a způsobuje problémy v následujícím účetním období.
• K počítačovým programům chybí popisy algoritmů. Počítačový program nepracuje dle správné metodiky pro oceňování a účtování zásob, není v souladu se zákonem o účetnictví.
• Vedlejší pořizovací náklady nejsou součástí pořizovací ceny zásob a jsou účtovány přímo do nákladů (přepravné, pojistné, clo, provize). Častá chyba se objevuje zejména při zvolení způsobu účtování B, kdy se v průběhu roku účtují zásoby při nákupu rovnou do nákladů a v uzávěrkových operacích se „zapomene“ provést vyjmutí příslušné částí vedlejších pořizovacích nákladů k nespotřebovaným zásobám z nákladů.
Není aktivována vnitropodniková doprava zásob.
• Není aktivována vnitropodniková doprava zásob. Účetní jednotky často nechávají náklady na přepravu v nákladech střediska dopravy a neprovádějí aktivaci v případě přepravy zásob vlastní dopravou. Chybí odborně vypracovaný ceník služby. Závady v evidenci jízd, chybějící účel jízdy znemožňuje následné správné zaúčtování.
• Při používání pevné ceny a odchylky od ceny není stanoven algoritmus rozpouštění odchylky. Není-li stanoven algoritmus rozpouštění, vedlejší pořizovací náklady a odchylka jsou účtovány na samostatné analytické účty při příjmu zásob, dochází ke kumulaci těchto částek, ale nedochází k jejich průběžnému rozpouštění při výdeji.
• Odchylky od ceny (nebo vedlejší pořizovací náklady) nejsou rozpouštěny na všechny druhy výdajů ze skladu. Vedlejší pořizovací náklady, popř. odchylku z ceny, musí účetní jednotka rozpustit na všechny druhy úbytků takových zásob, kterých se tyto odchylky týkají. Intervaly rozpouštění si stanoví účetní jednotka sama, např. měsíčné či ročně.
• Změna způsobu účtování v průběhu roku (např. ze způsobu A na způsob B a naopak). Zvolený způsob účtování popíše ÚJ ve vnitropodnikové směrnici a účtuje tímto způsobem celé účetní období. Způsoby oceňování ani způsoby účtování nelze v průběhu účetního období měnit. Důvody změny je třeba uvést v příloze k účetní závěrce. Od 1.1. 2000 je možné vést v rámci ISO účetní způsob A a B, různý způsob ocenění.
• Při používání pevné ceny a odchylky od ceny není stanoven algoritmus rozpouštění odchylky. Není-li stanoven algoritmus rozpouštění, vedlejší pořizovací náklady a odchylka jsou účtovány na samostatné analytické účty při příjmu zásob, dochází ke kumulaci těchto částek, ale nedochází k jejich průběžnému rozpouštění při výdeji.
• Odchylky od ceny (nebo vedlejší pořizovací náklady) nejsou rozpouštěny na všechny druhy výdajů ze skladu. Vedlejší pořizovací náklady, popř. odchylku z ceny, musí účetní jednotka rozpustit na všechny druhy úbytků takových zásob, kterých se tyto odchylky týkají. Intervaly rozpouštění si stanoví účetní jednotka sama, např. měsíčné či ročně.
• Změna způsobu účtování v průběhu roku (např. ze způsobu A na způsob B a naopak). Zvolený způsob účtování popíše ÚJ ve vnitropodnikové směrnici a účtuje tímto způsobem celé účetní období. Způsoby oceňování ani způsoby účtování nelze v průběhu účetního období měnit. Důvody změny je třeba uvést v příloze k účetní závěrce. Od 1.1. 2000 je možné vést v rámci ISO účetní způsob A a B, různý způsob ocenění.
3. Zásoby
3.1. Způsob evidence A a B, výhody a nevýhody a nedostatky v evidenci zásob
Rozdíl mezi způsobem A (průběžný systém evidence zásob) a B (periodický systém evidence zásob), spočívá především v tom, že dle způsobu A jsou prováděny souběžné zápisy ve skladové evidenci, tj. na skladových kartách a na účtech hlavní knihy. Skladová evidence plní funkci analytické evidence a proto lze využít ustanovení § 13 zákona o účetnictví a vést ji pouze v jednotkách množství.
Dle způsobu B musí být během roku vedena skladová evidence, aby bylo možné kdykoliv prokázat aktuální stav zásob a složky pořizovací ceny, ale v syntetické evidenci se účtuje při nákupu přímo do nákladů, u materiálu na účet 501- Spotřeba materiálu a u zboží na účet 504 – Prodané zboží. Koncem roku se stav zásob podle inventarizace (ne podle skladní evidence) převede jako konečný zůstatek na vrub účtu zásob 112,132/501,504. Počáteční zůstatek se převede na vrub nákladů 501,504/112,132.
Používání způsobu B může přinést několik problémů:
Účetnictví podle způsobu B není schopno poskytnout okamžité aktuální informace o peněžité hodnotě zásob.
- při nákupu nemůže být leckdy známo využití nakupovaného materiálu, zda je přímý či režijní, na jakou zakázku, pro jaké středisko atp.
Rozdíl mezi způsobem A (průběžný systém evidence zásob) a B (periodický systém evidence zásob), spočívá především v tom, že dle způsobu A jsou prováděny souběžné zápisy ve skladové evidenci, tj. na skladových kartách a na účtech hlavní knihy. Skladová evidence plní funkci analytické evidence a proto lze využít ustanovení § 13 zákona o účetnictví a vést ji pouze v jednotkách množství.
Dle způsobu B musí být během roku vedena skladová evidence, aby bylo možné kdykoliv prokázat aktuální stav zásob a složky pořizovací ceny, ale v syntetické evidenci se účtuje při nákupu přímo do nákladů, u materiálu na účet 501- Spotřeba materiálu a u zboží na účet 504 – Prodané zboží. Koncem roku se stav zásob podle inventarizace (ne podle skladní evidence) převede jako konečný zůstatek na vrub účtu zásob 112,132/501,504. Počáteční zůstatek se převede na vrub nákladů 501,504/112,132.
Používání způsobu B může přinést několik problémů:
Účetnictví podle způsobu B není schopno poskytnout okamžité aktuální informace o peněžité hodnotě zásob.
- při nákupu nemůže být leckdy známo využití nakupovaného materiálu, zda je přímý či režijní, na jakou zakázku, pro jaké středisko atp.
Poškozený materiál či zboží ...
- poškozený materiál či zboží je nutno přeúčtovat z položky, na kterou byl původně zaúčtován na škody, podobně použití nakoupeného či vyrobeného materiálu na reprezentační účely či dary. V případě darů a poskytovaných propagačních předmětů s užitnou hodnotou je nutno u plátců DPH vystavit doklad o použití a odvést daň na výstupu,
- nedostatečná evidence spotřeby předmětů na 1 pracovišti, porovnání jednotlivých pořizovacích cen a tudíž i prověření podezřele vysokých cen při nákupu,
- vysoké personální nároky musí pak při způsobu B být kladeny na osobu skladníka a hmotnou zodpovědnost osob zodpovídajících za sklad.
Způsob B se jeví obecně vhodnější pro malé provozovny s početným levnějším zbožím, či v podniku, kdy je možno jej zachytit i v nákladech na zakázku (kde by mohlo dojít k narušení vykázání správnosti vykázané spotřeby za účetní období.)
Darované zboží je evidováno i na AE.
V prodejnách organizace nesmí být zboží, na které nejsou dodací listy. Poměr výše fakturovaných částek na fakturách došlých ke konci příslušného období by měl odpovídat vystaveným fakturám a tržbám na začátku následujícího období.
V souvislosti s vyhláškou 220/98 Sb. o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin je třeba vést evidenci nákupu a příjmu zboží v členění dle jednotlivých dodávek, tzn. i s evidencí čísel prohlášení o shodě a vytvoření následného systému sdělení těchto informací odběratelům. V dalším se jedná i o vytvoření systému značení zboží při dodávce čísly prohlášení o shodě.
- nedostatečná evidence spotřeby předmětů na 1 pracovišti, porovnání jednotlivých pořizovacích cen a tudíž i prověření podezřele vysokých cen při nákupu,
- vysoké personální nároky musí pak při způsobu B být kladeny na osobu skladníka a hmotnou zodpovědnost osob zodpovídajících za sklad.
Způsob B se jeví obecně vhodnější pro malé provozovny s početným levnějším zbožím, či v podniku, kdy je možno jej zachytit i v nákladech na zakázku (kde by mohlo dojít k narušení vykázání správnosti vykázané spotřeby za účetní období.)
Darované zboží je evidováno i na AE.
V prodejnách organizace nesmí být zboží, na které nejsou dodací listy. Poměr výše fakturovaných částek na fakturách došlých ke konci příslušného období by měl odpovídat vystaveným fakturám a tržbám na začátku následujícího období.
V souvislosti s vyhláškou 220/98 Sb. o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin je třeba vést evidenci nákupu a příjmu zboží v členění dle jednotlivých dodávek, tzn. i s evidencí čísel prohlášení o shodě a vytvoření následného systému sdělení těchto informací odběratelům. V dalším se jedná i o vytvoření systému značení zboží při dodávce čísly prohlášení o shodě.
Počáteční rozvaha u neplátce DPH - individuálního podnikatele, kde 491 je rozdílovým účtem
AKTIVA č. účtu částka PASIVA č. účtu částka
022 400 461 40
082 -100 491 347
069 20
211 3
221 12
261 2
381 50
Aktiva celkem 387 387
Účtování některých účetních operací daňově zajímavých:
• výdaje na zásoby v JÚ byly při jejich pořízení daňově účinné, nemohou být účtovány v PÚ: 501/112 (504/132), ÚJ má mimořádný výnos navíc, který má naturální formu a souvisí se změnou metody. Stejná částka jako na účtech 112 a 132 se zaúčtuje na účet 681, čímž se do výnosů dostává částka, která se v okamžiku spotřeby materiálu nebo prodeje zboží výsledně vyrovná a anuluje se tak rozdíl v daňových dopadech.
• v případě odběratele v JÚ se jedná pouze o zápis do knihy pohledávek, v SPÚ 311/6xx, se provede záznam kromě 311 též na 681. Zaúčtování stavu závazků vůči dodavatelům bude 581/321.
022 400 461 40
082 -100 491 347
069 20
211 3
221 12
261 2
381 50
Aktiva celkem 387 387
Účtování některých účetních operací daňově zajímavých:
• výdaje na zásoby v JÚ byly při jejich pořízení daňově účinné, nemohou být účtovány v PÚ: 501/112 (504/132), ÚJ má mimořádný výnos navíc, který má naturální formu a souvisí se změnou metody. Stejná částka jako na účtech 112 a 132 se zaúčtuje na účet 681, čímž se do výnosů dostává částka, která se v okamžiku spotřeby materiálu nebo prodeje zboží výsledně vyrovná a anuluje se tak rozdíl v daňových dopadech.
• v případě odběratele v JÚ se jedná pouze o zápis do knihy pohledávek, v SPÚ 311/6xx, se provede záznam kromě 311 též na 681. Zaúčtování stavu závazků vůči dodavatelům bude 581/321.
b) Plátce DPH
Počáteční rozvaha u plátce DPH
AKTIVA č. účtu částka PASIVA.č.účtu částka
022 312 461 40
082 -82 343 60
069 20 491 217
211 3
221 12
261 2
381 34
A celkem 317 317
V případě účtování pohledávek a závazků s DPH, kdy na účty 581 a 681 se účtují částky bez DPH a současně se účtují na D, ev. MD 491 (výdej či příjem DPH) neovlivní tvorbu hospodářského výsledku, ale jmění ÚJ individuálního podnikatele na účtu 491, ÚJ ji bude realizovat na svůj účet, tzn. DPH je výsledkově neúčinné.
AKTIVA č. účtu částka PASIVA.č.účtu částka
022 312 461 40
082 -82 343 60
069 20 491 217
211 3
221 12
261 2
381 34
A celkem 317 317
V případě účtování pohledávek a závazků s DPH, kdy na účty 581 a 681 se účtují částky bez DPH a současně se účtují na D, ev. MD 491 (výdej či příjem DPH) neovlivní tvorbu hospodářského výsledku, ale jmění ÚJ individuálního podnikatele na účtu 491, ÚJ ji bude realizovat na svůj účet, tzn. DPH je výsledkově neúčinné.
Zúčtování počátečních stavů u plátce DPH.
převod DHIM 02x 701(491)1) záloha na investice 052 491
oprávky 701(491) 08x záloha na zboží 314 681
materiál na skladě 112 681 závazky za zaměstnanci 581 331
pokladna 211 701(491) závazky zdr. a soc. pojištění 581 336
BÚ 221 701(491) závazky z tit. DP ze
pohledávky 311 681 záv. činnosti 581 342
závazky 581 321
DPH na výstupu 311 491
DPH na vstupu 491 321
Daňová povinnost 491 343
Kontrola na účtu 491, Celková rozvaha P(491) bilance na 491 v převedených souvztažných účtech.
1) V literatuře lze nalézt další způsob účtování pro individuálního podnikatele.
oprávky 701(491) 08x záloha na zboží 314 681
materiál na skladě 112 681 závazky za zaměstnanci 581 331
pokladna 211 701(491) závazky zdr. a soc. pojištění 581 336
BÚ 221 701(491) závazky z tit. DP ze
pohledávky 311 681 záv. činnosti 581 342
závazky 581 321
DPH na výstupu 311 491
DPH na vstupu 491 321
Daňová povinnost 491 343
Kontrola na účtu 491, Celková rozvaha P(491) bilance na 491 v převedených souvztažných účtech.
1) V literatuře lze nalézt další způsob účtování pro individuálního podnikatele.
g) Závazky z titulu daní uznaných jako ...
g) Závazky z titulu daní uznaných jako výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely a poplatků se vyúčtují na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací.
h) Závazky vůči zaměstnancům z titulu závislé činnosti se vyúčtují na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody a ve prospěch účtu 331 - Zaměstnanci.
i) Závazky k institucím sociálního zabezpečení se vyúčtují na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody, příp. 331 - Zaměstnanci a ve prospěch účtu 336 - Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení. Pohledávky za institucemi soc. zabezpečení se vyúčtují na vrub účtu 336 - Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a ve prospěch účtu 331 - Zaměstnanci.
Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) k zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojné účetnictví.
Obdobná pravidla platí i opačně pro přechod z podvojného na jednoduché účetnictví.
h) Závazky vůči zaměstnancům z titulu závislé činnosti se vyúčtují na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody a ve prospěch účtu 331 - Zaměstnanci.
i) Závazky k institucím sociálního zabezpečení se vyúčtují na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody, příp. 331 - Zaměstnanci a ve prospěch účtu 336 - Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení. Pohledávky za institucemi soc. zabezpečení se vyúčtují na vrub účtu 336 - Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a ve prospěch účtu 331 - Zaměstnanci.
Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) k zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojné účetnictví.
Obdobná pravidla platí i opačně pro přechod z podvojného na jednoduché účetnictví.
Aplikace přechodu z SJÚ na SPÚ:
a) Podnikatel, neplátce DPH, FO zápis do obch. rejstříku 15.9.2000, ke dni 14.9.2000 provedena inventarizace majetku a závazků
Uzavření účetních knih: v tis. Kč
PC HIM 400
oprávky 100
finanční investice
(obligace se splatnosti 2004) 20
zásoby materiálu 20
zásoby zboží 80
peníze v hotovosti 3
peníze na BÚ 12
průběžné položky 2
pohledávky za odběrateli 30
nesplacená částka bank.
úvěru 40
závazky vůči dodavatelům 35
Kromě toho daňově neuplatněných 50 tis. Kč z uhrazené akontace fin. leasingu (součást podrozvahové evidence).
Uzavření účetních knih: v tis. Kč
PC HIM 400
oprávky 100
finanční investice
(obligace se splatnosti 2004) 20
zásoby materiálu 20
zásoby zboží 80
peníze v hotovosti 3
peníze na BÚ 12
průběžné položky 2
pohledávky za odběrateli 30
nesplacená částka bank.
úvěru 40
závazky vůči dodavatelům 35
Kromě toho daňově neuplatněných 50 tis. Kč z uhrazené akontace fin. leasingu (součást podrozvahové evidence).
n) Poskytnuté půjčky se uvedou na účtech 067 -
n) Poskytnuté půjčky se uvedou na účtech 067 - Ostatní půjčky, 335 - Pohledávky za zaměstnanci, 378 - Jiné pohledávky.
o) Závazky z titulu daní neuznaných jako výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely se uvedou na příslušné účty v účtové skupině 34 - Zúčtování daní a dotací.
p) Plátci daně z přidané hodnoty zachytí závazek a nárok z titulu nadměrného odpočtu na účtu 343 - Daň z přidané hodnoty a případný závazek z titulu této daně k celním orgánům na účtu 379 - Jiné závazky.
q) Plátci spotřebních daní zachytí závazek z titulu spotřebních daní na účtu 345 - Ostatní nepřímé daně a poplatky. Na stejném účtu se zachytí i nárok na vrácení daně. Případný závazek z titulu této daně k celním orgánům se zachytí na účtu 379 - Jiné závazky.
r) Pohledávky z titulu placených záloh daně z příjmů se uvedou na účtu 341 - Daň z příjmů.
Na stejném účtu se uvede i případný závazek z této daně.
s) Závazky z daní z příjmů vybíraných srážkou se uvedou na účtu 342 - Ostatní přímé daně.
t) Na účtu 491 - Účet individuálního podnikatele se uvede rozdíl mezi účty aktiv a cizích pasiv, na kterých se proúčtovaly převody podle písmena a) až t).
o) Závazky z titulu daní neuznaných jako výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely se uvedou na příslušné účty v účtové skupině 34 - Zúčtování daní a dotací.
p) Plátci daně z přidané hodnoty zachytí závazek a nárok z titulu nadměrného odpočtu na účtu 343 - Daň z přidané hodnoty a případný závazek z titulu této daně k celním orgánům na účtu 379 - Jiné závazky.
q) Plátci spotřebních daní zachytí závazek z titulu spotřebních daní na účtu 345 - Ostatní nepřímé daně a poplatky. Na stejném účtu se zachytí i nárok na vrácení daně. Případný závazek z titulu této daně k celním orgánům se zachytí na účtu 379 - Jiné závazky.
r) Pohledávky z titulu placených záloh daně z příjmů se uvedou na účtu 341 - Daň z příjmů.
Na stejném účtu se uvede i případný závazek z této daně.
s) Závazky z daní z příjmů vybíraných srážkou se uvedou na účtu 342 - Ostatní přímé daně.
t) Na účtu 491 - Účet individuálního podnikatele se uvede rozdíl mezi účty aktiv a cizích pasiv, na kterých se proúčtovaly převody podle písmena a) až t).
Na základě výsledků inventarizace se ...
Na základě výsledků inventarizace se v účetních knihách podvojného účetnictví proúčtují následující účetní operace:
a) Stav zásob, které byly již uhrazeny se vyúčtuje zápisem na vrub příslušného účtu zásob a ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
b) Stav zásob vlastní výroby se vyúčtuje zápisem na vrub příslušného účtu zásob vlastní výroby a ve prospěch příslušného účtu změny stavu vnitropodnikových zásob.
c) Poskytnuté zálohy se vyúčtují na vrub účtů účtové skupiny 05 - Poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek, popř. na vrub účtu 314 - Poskytnuté provozní zálohy a ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
d) Stav závazků za oběžný majetek, který již není v majetku podnikatele (byl prodán či spotřebován) se zúčtuje na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody a ve prospěch příslušného účtu závazků v účtové třídě 3 a 4.
e) Stav závazků za oběžný majetek, který ještě podnikatel nepřevzal, se vyúčtuje na vrub příslušného účtu pořízení zásob a ve prospěch příslušného účtu závazků.
f) Pohledávky z titulu prodeje výrobků, zboží a služeb se vyúčtují na vrub příslušného účtu pohledávek a v účtové třídě 3 se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
a) Stav zásob, které byly již uhrazeny se vyúčtuje zápisem na vrub příslušného účtu zásob a ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
b) Stav zásob vlastní výroby se vyúčtuje zápisem na vrub příslušného účtu zásob vlastní výroby a ve prospěch příslušného účtu změny stavu vnitropodnikových zásob.
c) Poskytnuté zálohy se vyúčtují na vrub účtů účtové skupiny 05 - Poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek, popř. na vrub účtu 314 - Poskytnuté provozní zálohy a ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
d) Stav závazků za oběžný majetek, který již není v majetku podnikatele (byl prodán či spotřebován) se zúčtuje na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody a ve prospěch příslušného účtu závazků v účtové třídě 3 a 4.
e) Stav závazků za oběžný majetek, který ještě podnikatel nepřevzal, se vyúčtuje na vrub příslušného účtu pořízení zásob a ve prospěch příslušného účtu závazků.
f) Pohledávky z titulu prodeje výrobků, zboží a služeb se vyúčtují na vrub příslušného účtu pohledávek a v účtové třídě 3 se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
Výkaz o majetku a závazcích má svou klasickou podobu ve skladbě:
A. Majetek s uvedenými položkami až po opravné položky k nabytému majetku.
Část B jsou pak Závazky.
VÝKAZ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ
Příjmy Příjmy za zdaňovací období
Prodej zboží, výrobků a služeb
Ostatní příjmy
Uzávěrková úprava příjmů
Příjmy celkem
Rozdíl příjmů a výdajů
Výdaje Výdaje za zdaňovací období
Nákup materiálu
Mzdy
Platby do pojistného
Provozní režie
Uzávěrková úprava výdajů
Výdaje celkem
Část B jsou pak Závazky.
VÝKAZ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ
Příjmy Příjmy za zdaňovací období
Prodej zboží, výrobků a služeb
Ostatní příjmy
Uzávěrková úprava příjmů
Příjmy celkem
Rozdíl příjmů a výdajů
Výdaje Výdaje za zdaňovací období
Nákup materiálu
Mzdy
Platby do pojistného
Provozní režie
Uzávěrková úprava výdajů
Výdaje celkem
1.5. Přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné
Před přechodem z jednoduchého účetnictví na podvojné je nutno:
1. provést inventarizaci majetku a závazků;
2. uzavřít jednoduché účetnictví.
Na základě výsledků inventarizace se stavy majetku a závazků uvedených v knihách převedou jako počáteční zůstatky příslušných syntetických účtů takto:
a) Stav nehmotného a hmotného investičního majetku v pořizovacích cenách se uvede jako počáteční zůstatek příslušných účtů v účtových skupinách 01 - Nehmotný investiční majetek, 02 - Hmotný investiční majetek - odpisovaný, 03 - Hmotný investiční majetek neodpisovaný.
b) Stav oprávek k nehmotnému a hmotnému investičnímu majetku se uvede jako počáteční zůstatek k příslušným účtům v účtových skupinách 07 - Oprávky k nehmotnému investičnímu majetku a 08 - Oprávky k hmotnému investičnímu majetku.
c) Opravná položka k nabytému majetku se v původní výši uvede na účtu 097 - Opravná položka k nabytému majetku a dosud vytvořené oprávky k ní na účtu 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku.
d) Stav nedokončených investic nehmotné či hmotné povahy se uvede na účtu 041 - Pořízení nehmotných investic a 042 - Pořízení hmotných investic.
e) Finanční investice se uvedou na příslušných účtech účtové skupiny 06 - Finanční investice a ostatní oběžný finanční majetek na účtech účtové skupiny 25 - Krátkodobý finanční majetek.
1. provést inventarizaci majetku a závazků;
2. uzavřít jednoduché účetnictví.
Na základě výsledků inventarizace se stavy majetku a závazků uvedených v knihách převedou jako počáteční zůstatky příslušných syntetických účtů takto:
a) Stav nehmotného a hmotného investičního majetku v pořizovacích cenách se uvede jako počáteční zůstatek příslušných účtů v účtových skupinách 01 - Nehmotný investiční majetek, 02 - Hmotný investiční majetek - odpisovaný, 03 - Hmotný investiční majetek neodpisovaný.
b) Stav oprávek k nehmotnému a hmotnému investičnímu majetku se uvede jako počáteční zůstatek k příslušným účtům v účtových skupinách 07 - Oprávky k nehmotnému investičnímu majetku a 08 - Oprávky k hmotnému investičnímu majetku.
c) Opravná položka k nabytému majetku se v původní výši uvede na účtu 097 - Opravná položka k nabytému majetku a dosud vytvořené oprávky k ní na účtu 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku.
d) Stav nedokončených investic nehmotné či hmotné povahy se uvede na účtu 041 - Pořízení nehmotných investic a 042 - Pořízení hmotných investic.
e) Finanční investice se uvedou na příslušných účtech účtové skupiny 06 - Finanční investice a ostatní oběžný finanční majetek na účtech účtové skupiny 25 - Krátkodobý finanční majetek.
f) Stav nakupovaných zásob, ...
f) Stav nakupovaných zásob, jež nebyly dosud uhrazeny, se uvede jako počáteční zůstatek na účtech 112 - Materiál na skladě a 132 - Zboží na skladě, příp. na účtu 124 - Zvířata.
g) Stav peněz v pokladně a cenin zjištěný v peněžním deníku se uvede jako počáteční zůstatek účtu 211 - Pokladna, příp. 213 - Ceniny.
h) Stav peněz na bankovních účtech zjištěný na výpisu z banky a ověřený v peněžním deníku se uvede jako počáteční zůstatek účtu 221 - Bankovní účty, resp. 069 - Ostatní finanční investice.
i) Případný nevyrovnaný rozdíl průběžných položek peněžního deníku, týkající se převodů mezi pokladnou a bankovními účty, resp. převodů mezi bankovními účty, se uvede jako počáteční zůstatek účtu 261 - Peníze na cestě.
j) Závazky za nehmotný a hmotný investiční majetek se na příslušné účty v účtové třídě 3 a 4 vykáží ve výši uvedené v knize pohledávek a závazků.
k) Závazky za ostatní majetek, který je v držení podnikatele, se uvedou na příslušných účtech účtové třídy 3 a 4.
l) Vytvořené rezervy, zachycené v pomocných knihách, se uvedou na účtu 451 - Rezervy zákonné.
m) Přijaté půjčky a úvěry, podle knihy pohledávek a závazků, se uvedou na příslušné účty v účtových třídách 2, 3 a 4.
g) Stav peněz v pokladně a cenin zjištěný v peněžním deníku se uvede jako počáteční zůstatek účtu 211 - Pokladna, příp. 213 - Ceniny.
h) Stav peněz na bankovních účtech zjištěný na výpisu z banky a ověřený v peněžním deníku se uvede jako počáteční zůstatek účtu 221 - Bankovní účty, resp. 069 - Ostatní finanční investice.
i) Případný nevyrovnaný rozdíl průběžných položek peněžního deníku, týkající se převodů mezi pokladnou a bankovními účty, resp. převodů mezi bankovními účty, se uvede jako počáteční zůstatek účtu 261 - Peníze na cestě.
j) Závazky za nehmotný a hmotný investiční majetek se na příslušné účty v účtové třídě 3 a 4 vykáží ve výši uvedené v knize pohledávek a závazků.
k) Závazky za ostatní majetek, který je v držení podnikatele, se uvedou na příslušných účtech účtové třídy 3 a 4.
l) Vytvořené rezervy, zachycené v pomocných knihách, se uvedou na účtu 451 - Rezervy zákonné.
m) Přijaté půjčky a úvěry, podle knihy pohledávek a závazků, se uvedou na příslušné účty v účtových třídách 2, 3 a 4.
Tvorba a čerpání zákonné rezervy na výkony zabezpečované dodavatelsky
zápis v peněžním deníku
sloupec
1. rok výdaje daňově účinné celkem a provozní tvorba rezerv režie
2. rok výdaje daňově účinné celkem a provozní
tvorba rezervy režie
3.rok peněžní prostředky, ostatní výdaje daňově
čerpání rezervy, platba faktur neúčinné
4. rok příjmy zahrnované do základu DP
rozpouštění rezervy
1. 4. Příprava závěrky
Roční závěrka navazuje na údaje zjištěné v PD, v knize pohledávek a závazků a v pomocných evidencích. Je součástí daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a je tvořena:
• výkazem o majetku a závazcích (přehled o stavu majetku z hlediska jeho složení).
Povinně se uvádí: název a označení majetku, ocenění, datum pořízení či uvedení do užívání. Zvolený způsob daňových odpisů, částka odpisů za zdaňovací období, zřízení zástavního práva, ev. včetně věcného břemena, datum a způsob vyřazení.
sloupec
1. rok výdaje daňově účinné celkem a provozní tvorba rezerv režie
2. rok výdaje daňově účinné celkem a provozní
tvorba rezervy režie
3.rok peněžní prostředky, ostatní výdaje daňově
čerpání rezervy, platba faktur neúčinné
4. rok příjmy zahrnované do základu DP
rozpouštění rezervy
1. 4. Příprava závěrky
Roční závěrka navazuje na údaje zjištěné v PD, v knize pohledávek a závazků a v pomocných evidencích. Je součástí daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a je tvořena:
• výkazem o majetku a závazcích (přehled o stavu majetku z hlediska jeho složení).
Povinně se uvádí: název a označení majetku, ocenění, datum pořízení či uvedení do užívání. Zvolený způsob daňových odpisů, částka odpisů za zdaňovací období, zřízení zástavního práva, ev. včetně věcného břemena, datum a způsob vyřazení.
Výkazem příjmů a výdajů, ...
• výkazem příjmů a výdajů, přehled o hospodářském výsledku a jeho složkách za účetní období
Výkaz o majetku a závazcích (tiskopis k přiznání daně z příjmu)
Majetek na začátku období na konci období
Nehmotný investiční majetek (inv. karty)
Hmotný investiční majetek (inv. karty)
Zásoby (sklad. karty)
Pohledávky (kniha pohledávek;faktury)
Peníze a ceniny (pokladna)
Bankovní účty (běžný účet)
Majetk.cenné papíry a vklady (inv. karty)
Ostatní finanční majetek (inv. karty)
Majetek
Opravné položky k nabytému majetku (aktivní)
Závazky (kniha závazků; faktury)
Rezervy (inv. karty)
Úvěry (kniha závazků)
Opravné položky k nabytému majetku (pasivní)
Výkaz o majetku a závazcích (tiskopis k přiznání daně z příjmu)
Majetek na začátku období na konci období
Nehmotný investiční majetek (inv. karty)
Hmotný investiční majetek (inv. karty)
Zásoby (sklad. karty)
Pohledávky (kniha pohledávek;faktury)
Peníze a ceniny (pokladna)
Bankovní účty (běžný účet)
Majetk.cenné papíry a vklady (inv. karty)
Ostatní finanční majetek (inv. karty)
Majetek
Opravné položky k nabytému majetku (aktivní)
Závazky (kniha závazků; faktury)
Rezervy (inv. karty)
Úvěry (kniha závazků)
Opravné položky k nabytému majetku (pasivní)
Darované zásoby byly jako nakoupené ...
• Darované zásoby byly jako nakoupené v průběhu účetního období účtovány do výdajů zahrnovaných do základů daně. V uzávěrkových operacích se účtují jako storno výdajů zahrnovaných do základu daně.
• vypořádání škod a výsledků inventarizace (mank, přebytků). Ty mohou ale nemusí ovlivnit daňový hospodářský výsledek, manko není daňovým výdajem, (pokud byl majetek již do výdajů zahrnut je nutno provést storno výdajů).
• Škoda na majetku
- uznává se jako daňový výdaj pouze do výše poskytnuté náhrady. Jako daňový výdaj se uznává i škoda z titulu živelní pohromy a způsobená škoda na základě vyjádření policie
Po podtržení posledního zápisu v deníku vyčíslíme úhrnné částky položek sledovaných v deníku a do následujícího roku převedeme zůstatky peněžních prostředků a průběžných položek.
Je rovněž nutné uzavřít knihy pohledávek a závazků a ostatní pomocné knihy majetku a závazků (slouží jako zdroj informací pro sestavení výkazu o majetku a závazcích).
• vypořádání škod a výsledků inventarizace (mank, přebytků). Ty mohou ale nemusí ovlivnit daňový hospodářský výsledek, manko není daňovým výdajem, (pokud byl majetek již do výdajů zahrnut je nutno provést storno výdajů).
• Škoda na majetku
- uznává se jako daňový výdaj pouze do výše poskytnuté náhrady. Jako daňový výdaj se uznává i škoda z titulu živelní pohromy a způsobená škoda na základě vyjádření policie
Po podtržení posledního zápisu v deníku vyčíslíme úhrnné částky položek sledovaných v deníku a do následujícího roku převedeme zůstatky peněžních prostředků a průběžných položek.
Je rovněž nutné uzavřít knihy pohledávek a závazků a ostatní pomocné knihy majetku a závazků (slouží jako zdroj informací pro sestavení výkazu o majetku a závazcích).
Př. Počátkem roku disponujeme devizovým ...
Př. Počátkem roku disponujeme devizovým účtem v DEM. Služby kupujeme pro cizí klienty hlavně v ČR.
- stav devizového účtu podle výpisu k 31.12. 10 000 DEM
stav devizového účtu - v pen. deníku (DEM á 18 Kč) 180 000 Kč
(pokud se během roku používají různé kurzy, bude na
tomto řádku stav devizového účtu převzatý z deníku
a vyčíslený v Kč).
- kurz DEM ČNB k 31. 12. 19 Kč DEM
- hodnota deviz na účtu 10 000 x 19 Kč 190 000 Kč
- kurzový rozdíl k zúčtování do závěrkových operací
jako zvýšení příjmů PPD 10 000 Kč
Určitý problém nastává platbou DPH, (kdy dojde ke KR na JCD (kurz celní správy) a platby faktury v PD se uvede platba DPH uvedená na faktuře. Přiznání k DPH se řídí dle JCD. (Např. výdej za zboží 100 tis. Kč. V knize DPH 100 700 Kč. Nebo je možno použít stejný kurz jako JCD ve smyslu pevného kurzu.
- stav devizového účtu podle výpisu k 31.12. 10 000 DEM
stav devizového účtu - v pen. deníku (DEM á 18 Kč) 180 000 Kč
(pokud se během roku používají různé kurzy, bude na
tomto řádku stav devizového účtu převzatý z deníku
a vyčíslený v Kč).
- kurz DEM ČNB k 31. 12. 19 Kč DEM
- hodnota deviz na účtu 10 000 x 19 Kč 190 000 Kč
- kurzový rozdíl k zúčtování do závěrkových operací
jako zvýšení příjmů PPD 10 000 Kč
Určitý problém nastává platbou DPH, (kdy dojde ke KR na JCD (kurz celní správy) a platby faktury v PD se uvede platba DPH uvedená na faktuře. Přiznání k DPH se řídí dle JCD. (Např. výdej za zboží 100 tis. Kč. V knize DPH 100 700 Kč. Nebo je možno použít stejný kurz jako JCD ve smyslu pevného kurzu.
g) Zkontrolovat věcné vklady do podnikání.
• Věcný vklad podnikatele do podnikání
- Zásoby pořízené před zahájením podnikání a do podnikání vložené a to i v roce předcházejícímu roku, v němž byla činnost zahájena se vyúčtuje v PD jako výdaje zahrnované do základu daně z příjmů (v částce výdajů na jejich pořízení),
- vklad zásob lze zahrnout do výdajů až v uzávěrkových operacích,
- nemovitý majetek se ocení reprodukční pořizovací cenou, jde-li o starý majetek, nebo cenu stanoví na základě odborného posudku soudní znalec.
U DIM nebo zásob uplatníme prokazatelnou cenu přímo do výdajových operací.
h) kontrola tvorby a čerpání zákonných rezerv, v soustavě JÚ je možno tvořit rezervu jen na opravy hmotného majetku, rezervy se tvoří min. 2 roky, ne na pořízení IM či běžné opravy (neprovedení opravy v termínu = storno), k roku 1998 došlo ke zpřísnění podmínek. Vytvoří- li ÚJ rezervu na obchodní rizika a ztráty zachycuje její tvorbu rovněž.
Tvorba rezerv se zachycuje v peněžním deníku jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které ovlivní základ daně. Rezervy se zruší jako storno výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro něž rezervy byly vytvořeny. Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období (kalendářního roku).
- Zásoby pořízené před zahájením podnikání a do podnikání vložené a to i v roce předcházejícímu roku, v němž byla činnost zahájena se vyúčtuje v PD jako výdaje zahrnované do základu daně z příjmů (v částce výdajů na jejich pořízení),
- vklad zásob lze zahrnout do výdajů až v uzávěrkových operacích,
- nemovitý majetek se ocení reprodukční pořizovací cenou, jde-li o starý majetek, nebo cenu stanoví na základě odborného posudku soudní znalec.
U DIM nebo zásob uplatníme prokazatelnou cenu přímo do výdajových operací.
h) kontrola tvorby a čerpání zákonných rezerv, v soustavě JÚ je možno tvořit rezervu jen na opravy hmotného majetku, rezervy se tvoří min. 2 roky, ne na pořízení IM či běžné opravy (neprovedení opravy v termínu = storno), k roku 1998 došlo ke zpřísnění podmínek. Vytvoří- li ÚJ rezervu na obchodní rizika a ztráty zachycuje její tvorbu rovněž.
Tvorba rezerv se zachycuje v peněžním deníku jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které ovlivní základ daně. Rezervy se zruší jako storno výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro něž rezervy byly vytvořeny. Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období (kalendářního roku).
j) Uvážit nepeněžní příjmy a výdaje, ...
j) uvážit nepeněžní příjmy a výdaje, vzniká-li povinnost zdanit i nepeněžní příjmy nebo příjmy dosažené směnou (př. platba husami či službami).
Nákup valut, platba v hotovosti - ocenění stejným kurzem jako při nákupu, poplatek za směnu přijde do provozní režie.
k) převedeme peněžní prostředky pro osobní potřebu .
l) odpisy opravných položek k úplatně nabytému majetku (pasivní zápis do příjmů, aktivní zápis do výdajů)
m) úprava dřívějších běžných zápisů :
z důvodu vypořádání darů a darů vyrobených vlastní činností (ve vlastních nákladech).
My zde sledujeme základní uživatelský přístup k odpovědi na otázku:
• Darovaný hmotný investiční majetek
Jeho zůstatková cena se odepíše v inventární kartě bez dopadu na základ daně.
V závěrečných položkách se účtuje do výdajů nezahrnovaných do základu daně.
Nákup valut, platba v hotovosti - ocenění stejným kurzem jako při nákupu, poplatek za směnu přijde do provozní režie.
k) převedeme peněžní prostředky pro osobní potřebu .
l) odpisy opravných položek k úplatně nabytému majetku (pasivní zápis do příjmů, aktivní zápis do výdajů)
m) úprava dřívějších běžných zápisů :
z důvodu vypořádání darů a darů vyrobených vlastní činností (ve vlastních nákladech).
My zde sledujeme základní uživatelský přístup k odpovědi na otázku:
• Darovaný hmotný investiční majetek
Jeho zůstatková cena se odepíše v inventární kartě bez dopadu na základ daně.
V závěrečných položkách se účtuje do výdajů nezahrnovaných do základu daně.
1. 2.3. Kontrola korunou (dále KK) - evidence v prodejních cenách
Kontrola korunou se uplatňuje zejména u maloobchodní činnosti, kde je obtížné vedení skladových karet podle jednotlivých skladových položek (potraviny, drogerie). Vhodná je zejména v objektech, kde není instalována pokladna na čárkový kód. Lze uplatnit i pro několik prodejen v rámci jedné firmy.
Firma doveze do prodejny zboží, na dodacím listu je uvedena cena pořízení, k ní se napíše prodejní cena (pro prodejnu přírůstek stavu zásob). Tržby se evidují opět ve výši prodejních cen (pro prodejnu úbytek zboží). Rozdíl mezi přijatým zbožím a odvedenými tržbami = aktuální účetní stav vyjádřený v Kč. Slevy jsou uvažovány též v prodejních cenách jako úbytek zboží.
Zvířata
Evidenční vedení v zásobách, mohou být po dosažení dospělosti převedena do základního stáda, což představuje povinnost aktivace, ale možný 10% odpočet na novou evidenci. Jinak zůstávají v zásobách.
1.3. Roční účetní uzávěrka peněžního deníku
1 Kontrola účetních zápisů, jejich úplnost, kompletnost (pokud nejsme plátci DPH, dá se účtovat i doklad z minulého účetního období. V opačném případě je nutno podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů, pokud chceme předpis daně snížit a šlo-li o doklad ovlivňující daňové výdaje).
Firma doveze do prodejny zboží, na dodacím listu je uvedena cena pořízení, k ní se napíše prodejní cena (pro prodejnu přírůstek stavu zásob). Tržby se evidují opět ve výši prodejních cen (pro prodejnu úbytek zboží). Rozdíl mezi přijatým zbožím a odvedenými tržbami = aktuální účetní stav vyjádřený v Kč. Slevy jsou uvažovány též v prodejních cenách jako úbytek zboží.
Zvířata
Evidenční vedení v zásobách, mohou být po dosažení dospělosti převedena do základního stáda, což představuje povinnost aktivace, ale možný 10% odpočet na novou evidenci. Jinak zůstávají v zásobách.
1.3. Roční účetní uzávěrka peněžního deníku
1 Kontrola účetních zápisů, jejich úplnost, kompletnost (pokud nejsme plátci DPH, dá se účtovat i doklad z minulého účetního období. V opačném případě je nutno podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů, pokud chceme předpis daně snížit a šlo-li o doklad ovlivňující daňové výdaje).
2 Od 3. 9. 1997 již poplatníci DP nerozlišují ...
2 Od 3. 9. 1997 již poplatníci DP nerozlišují příjmy a výdaje na základě dříve platných předpisů (15. 12. - 15. 1.), nýbrž příjmy i výdaje respektují datum 31.12.
3 Příprava ostatních podkladů pro závěrkové operace, použití evidence mimo deník, evidence majetku, atp.
Účetní uzávěrka předchází účetní závěrce. Je spojena s řadou operací, která údaje uvedené v účetních knihách upravují, doplňují a sumarizují. Účetní uzávěrce předchází inventarizace majetku a závazků. O výsledek inventarizace se doplní účetní zápisy. Samotné uzavírání účetních knih zahrnuje následující činnosti.
a) čas. rozlišení nájemného v případě finančního pronájmu (leasingu) (nájemné je uznatelné v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období).
b) úroky - nejsou-li příjmem z podnikání, vyjmeme je z výsledků hospodaření a dáme do příjmů z kapitálového majetku (což je dáno samostatným oddílem v přiznání k DP).
c) uzavřít devizový účet a valutovou pokladnu, proúčtujeme kurzový zisk jako očekávaný příjem a kurzovou ztrátu jako výdaj do sloupce peněžní prostředky příjem, výdej .
d) investiční majetek vytvořený vlastní činností, vyhodnotit na konci roku přehled všech výdajů na jeho zhotovení (pořízení materiálu, mzdy, pojištění), částku aktivujeme jako zvýšení příjmů + zařadíme do evidence a odepisujeme nebo výdaje nezahrnujeme do daňově účinných.
3 Příprava ostatních podkladů pro závěrkové operace, použití evidence mimo deník, evidence majetku, atp.
Účetní uzávěrka předchází účetní závěrce. Je spojena s řadou operací, která údaje uvedené v účetních knihách upravují, doplňují a sumarizují. Účetní uzávěrce předchází inventarizace majetku a závazků. O výsledek inventarizace se doplní účetní zápisy. Samotné uzavírání účetních knih zahrnuje následující činnosti.
a) čas. rozlišení nájemného v případě finančního pronájmu (leasingu) (nájemné je uznatelné v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období).
b) úroky - nejsou-li příjmem z podnikání, vyjmeme je z výsledků hospodaření a dáme do příjmů z kapitálového majetku (což je dáno samostatným oddílem v přiznání k DP).
c) uzavřít devizový účet a valutovou pokladnu, proúčtujeme kurzový zisk jako očekávaný příjem a kurzovou ztrátu jako výdaj do sloupce peněžní prostředky příjem, výdej .
d) investiční majetek vytvořený vlastní činností, vyhodnotit na konci roku přehled všech výdajů na jeho zhotovení (pořízení materiálu, mzdy, pojištění), částku aktivujeme jako zvýšení příjmů + zařadíme do evidence a odepisujeme nebo výdaje nezahrnujeme do daňově účinných.
e) Odpisy
e) odpisy – zde nezapomenout na technické zhodnocení a poměrné krácení odpisů při osobním používání IM (př. os. automobilu), účtujeme je do provozní režie stejně jako leasingové splátky, daňové odpisy investičního majetku ve výši uznané zákonem o DP.
f) vypořádání zůstatkové ceny. V případě prodeje IM jsou tržby během roku daňovými příjmy, zůstatková cena (ZC) přijde do výdajů v závěrečných operacích (zde se vždy vyplatí ověřit, co uznává zákon o dani z příjmu).
• Vypořádání daňové zůstatkové ceny
Daňovou zůstatkovou cenou je rozdíl mezi vstupní cenou NIM a HIM a celkovou výši daňového odpisu.
Zůstatková cena
- majetku vyřazeného z titulu škod se uznává do daňových výdajů pouze do výše poskytnuté náhrady za škodu,
- majetku vyřazeného z titulu živelní pohromy a škod způsobených podle vyjádření policie neznámým pachatelem se uznává jako daňový výdaj,
- majetku vyřazeného z důvodu prodeje a zlikvidovaného s výjimkou likvidovaného z titulu mank a daňově neuznaných škod, se vyúčtuje do daňových výdajů. Cena pořízení finančního majetku se účtuje do výdajů daňově účinných (součástí ZDP zůstává jen zisk z prodeje),
- majetku trvale vyřazeného z titulu darování a přeřazeného do osobního užívání se účtuje do výdajů nezahrnovaných do základu daně.
f) vypořádání zůstatkové ceny. V případě prodeje IM jsou tržby během roku daňovými příjmy, zůstatková cena (ZC) přijde do výdajů v závěrečných operacích (zde se vždy vyplatí ověřit, co uznává zákon o dani z příjmu).
• Vypořádání daňové zůstatkové ceny
Daňovou zůstatkovou cenou je rozdíl mezi vstupní cenou NIM a HIM a celkovou výši daňového odpisu.
Zůstatková cena
- majetku vyřazeného z titulu škod se uznává do daňových výdajů pouze do výše poskytnuté náhrady za škodu,
- majetku vyřazeného z titulu živelní pohromy a škod způsobených podle vyjádření policie neznámým pachatelem se uznává jako daňový výdaj,
- majetku vyřazeného z důvodu prodeje a zlikvidovaného s výjimkou likvidovaného z titulu mank a daňově neuznaných škod, se vyúčtuje do daňových výdajů. Cena pořízení finančního majetku se účtuje do výdajů daňově účinných (součástí ZDP zůstává jen zisk z prodeje),
- majetku trvale vyřazeného z titulu darování a přeřazeného do osobního užívání se účtuje do výdajů nezahrnovaných do základu daně.
1.2.2.Zjištění údajů o konečné zásobě zboží
Je-li k dispozici evidence na skladových kartách, lze stav materiálu na skladě zjistit následovně:
a) část materiálu přijde hned do spotřeby – provozní režie, zboží zp.B či předisponováno
b) část materiálu přijde na sklad (máme karty s příjmem a výdejem)
(1) pohyby skladu
c) známe příjem, ale na kartách není výdej
(2) pohyby skladu
Lze vypočítat poměrový koeficient mezi stavem zásob na skladu 1 a 2
Poč. stav materiálu + Příjmy materiálu
p. koeficient = na skladu (2) na sklad (2)
Počáteční stav + Příjmy materiálu
na skladech (1) a (2) na sklad (1) a (2)
Materiál výdej ze skladu (2) = poměrový koeficient x výdej ze skladu (1)
a) část materiálu přijde hned do spotřeby – provozní režie, zboží zp.B či předisponováno
b) část materiálu přijde na sklad (máme karty s příjmem a výdejem)
(1) pohyby skladu
c) známe příjem, ale na kartách není výdej
(2) pohyby skladu
Lze vypočítat poměrový koeficient mezi stavem zásob na skladu 1 a 2
Poč. stav materiálu + Příjmy materiálu
p. koeficient = na skladu (2) na sklad (2)
Počáteční stav + Příjmy materiálu
na skladech (1) a (2) na sklad (1) a (2)
Materiál výdej ze skladu (2) = poměrový koeficient x výdej ze skladu (1)
ad. 2 - Prodej v pořizovací ceně lze vypočítat ...
ad. 2 - prodej v pořizovací ceně lze vypočítat pomocí dosahované průměrné obchodní marže z údajů o prodeji, konečné zásoby rovněž výpočtem
počáteční nákup nevyfaktur. prodej konečné
zásoby v + v poř. + dodávky - pořizov. = zásoby
pořiz. ceně v pořiz. ceně (NC) v pořiz. ceně
ceně (NC) (NC) ceně (NC) dle výpočtu (NC) dle výpočtu
prodejní cena
OM
Jestliže se tohoto způsobu používá v průběhu roku, inventurou zásob koncem roku se výsledky upraví.
Dosažený rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou tvoří marži. Z pohledu finančních orgánů na účtování zboží je vhodné připomenout dva momenty. V prodejnách organizací nesmí být zboží, na které nemá podnikatel dodací listy. Dále může vzniknout podezření na zkreslování údajů o tržbách v případě, kdy poměr faktur došlých ke konci příslušného období neodpovídá vystaveným fakturám a tržbám na začátku následujícího období.
počáteční nákup nevyfaktur. prodej konečné
zásoby v + v poř. + dodávky - pořizov. = zásoby
pořiz. ceně v pořiz. ceně (NC) v pořiz. ceně
ceně (NC) (NC) ceně (NC) dle výpočtu (NC) dle výpočtu
prodejní cena
OM
Jestliže se tohoto způsobu používá v průběhu roku, inventurou zásob koncem roku se výsledky upraví.
Dosažený rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou tvoří marži. Z pohledu finančních orgánů na účtování zboží je vhodné připomenout dva momenty. V prodejnách organizací nesmí být zboží, na které nemá podnikatel dodací listy. Dále může vzniknout podezření na zkreslování údajů o tržbách v případě, kdy poměr faktur došlých ke konci příslušného období neodpovídá vystaveným fakturám a tržbám na začátku následujícího období.
B Kniha pohledávek a závazků, ...
B Kniha pohledávek a závazků, (pro lepší přehled je vhodné vést i knihu došlých a odeslaných faktur).
Kniha pohledávek a závazků může být jedna, ale lze ji rozdělit na více evidencí, např. samostatně na:
- knihu pohledávek z obchodního styku;
- knihu závazků z obchodního styku;
- knihu daňových pohledávek a závazků;
- další knihy podle potřeb účetní jednotky.
C Pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích, pokud pro ně je použití: pokladní kniha (denní tržby), karty investičního majetku a zásob, evidence nepřímých daní1, mzdová evidence (mzdové listy), kniha srážek, tvorby a čerpání rezerv. Karty opravných položek, karta časového rozlišení, ev. kniha cenin, kniha zakázek, kniha zákazníků, evidence neplátců, reklamací, kniha jízd by měla obsahovat minimální údaje (datum, cíl a účel jízdy, ujeté km ev. spotřeba PHM), typ vozidla a státní poznávací značka, stav ujetých km k 1. 1. a 31.12. běžného roku, vedení evidence soukromých jízd - viz návaznost na propočet odpisů koncem roku.
1.2. Evidence zásob na skladové kartě, knize zásob či na souhrnné kartě zásob
Materiál dodaný zákazníkem a převzatý ke zpracování nebo k opravám se eviduje v knize (kartě) pohledávek a závazků a v zakázkovém listě, nikoli v knize zásob (kartách).
Odděleně se evidují zásoby darované.
Kniha pohledávek a závazků může být jedna, ale lze ji rozdělit na více evidencí, např. samostatně na:
- knihu pohledávek z obchodního styku;
- knihu závazků z obchodního styku;
- knihu daňových pohledávek a závazků;
- další knihy podle potřeb účetní jednotky.
C Pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích, pokud pro ně je použití: pokladní kniha (denní tržby), karty investičního majetku a zásob, evidence nepřímých daní1, mzdová evidence (mzdové listy), kniha srážek, tvorby a čerpání rezerv. Karty opravných položek, karta časového rozlišení, ev. kniha cenin, kniha zakázek, kniha zákazníků, evidence neplátců, reklamací, kniha jízd by měla obsahovat minimální údaje (datum, cíl a účel jízdy, ujeté km ev. spotřeba PHM), typ vozidla a státní poznávací značka, stav ujetých km k 1. 1. a 31.12. běžného roku, vedení evidence soukromých jízd - viz návaznost na propočet odpisů koncem roku.
1.2. Evidence zásob na skladové kartě, knize zásob či na souhrnné kartě zásob
Materiál dodaný zákazníkem a převzatý ke zpracování nebo k opravám se eviduje v knize (kartě) pohledávek a závazků a v zakázkovém listě, nikoli v knize zásob (kartách).
Odděleně se evidují zásoby darované.
Materiál nakoupený za hotové se pro konkrétní ...
Materiál nakoupený za hotové se pro konkrétní zakázky eviduje na zakázkovém listu. Do evidence zásob se hotové výrobky převedou až po dokončení zakázky.
Inventarizační rozdíly (manka a přebytky) se zaúčtují do účetního období, za které se inventarizací zjišťuje stav zásob.
Pro evidenci je možné zvolit:
- souhrnnou skladní kartu zásob (zejména v obchodní činnosti s rozsáhlým sortimentem zásob),
- skladní kartu,
- knihu materiálových zásob.
V maloobchodní činnosti, kde je obtížné vedení skladních karet podle jednotlivých položek zásob je možné použít jiný způsob evidence např. kontrola korunou (viz. dále). Z evidence o zásobách lze čerpat informace i pro kalkulace podnikatele.
Hmotný majetek nesplňující kriteria IM v pořizovací ceně vyšší než 3 tis. Kč se eviduje až do doby vyřazení v operativní evidenci.
Možné způsoby evidence materiálu a zboží v obchodě
Inventarizační rozdíly (manka a přebytky) se zaúčtují do účetního období, za které se inventarizací zjišťuje stav zásob.
Pro evidenci je možné zvolit:
- souhrnnou skladní kartu zásob (zejména v obchodní činnosti s rozsáhlým sortimentem zásob),
- skladní kartu,
- knihu materiálových zásob.
V maloobchodní činnosti, kde je obtížné vedení skladních karet podle jednotlivých položek zásob je možné použít jiný způsob evidence např. kontrola korunou (viz. dále). Z evidence o zásobách lze čerpat informace i pro kalkulace podnikatele.
Hmotný majetek nesplňující kriteria IM v pořizovací ceně vyšší než 3 tis. Kč se eviduje až do doby vyřazení v operativní evidenci.
Možné způsoby evidence materiálu a zboží v obchodě
1.2.1. Evidence zboží v pořizovacích cenách (nákupních cenách NC)
Pro výpočet údajů o prodeji a konečné zásobě v pořizovacích (nákupních) cenách se nabízejí dvě možnosti:
1 Den uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji zboží na základě kupní smlouvy či den dodání (obch. zákoník) či den převzetí nebo zaplacení zboží (co je dříve), obč. zákoník. V případě zásilkového prodeje den přijetí platby prodávajícím atp. viz Zákon o DPH.
ad. 1 - konečné zásoby v pořizovací ceně se zjistí inventurou a údaje o prodeji v pořizovací ceně se vypočtou takto:
počáteční nákup nevyfaktur. koneč. výpočet prodej
zásoby + v pořiz. + dodávky - zásoby = prodeje + OM = v prodej.
v pořiz. ceně v pořiz. v pořiz. v pořiz. ceně
ceně (NC) (NC) ceně (NC) ceně (NC) prodeje v
dle celkem pořiz. ceně
inventury
z toho z toho
- prodej - prodej
na faktury na faktury
v pořiz. v prodej.
ceně ceně
- prodej - prodej
za hotové za hotové
v pořiz. v prodej.
ceně ceně
1 Den uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji zboží na základě kupní smlouvy či den dodání (obch. zákoník) či den převzetí nebo zaplacení zboží (co je dříve), obč. zákoník. V případě zásilkového prodeje den přijetí platby prodávajícím atp. viz Zákon o DPH.
ad. 1 - konečné zásoby v pořizovací ceně se zjistí inventurou a údaje o prodeji v pořizovací ceně se vypočtou takto:
počáteční nákup nevyfaktur. koneč. výpočet prodej
zásoby + v pořiz. + dodávky - zásoby = prodeje + OM = v prodej.
v pořiz. ceně v pořiz. v pořiz. v pořiz. ceně
ceně (NC) (NC) ceně (NC) ceně (NC) prodeje v
dle celkem pořiz. ceně
inventury
z toho z toho
- prodej - prodej
na faktury na faktury
v pořiz. v prodej.
ceně ceně
- prodej - prodej
za hotové za hotové
v pořiz. v prodej.
ceně ceně
c) Součaně ve stejné hodnotě zaúčtovat „nedaňový“ výdaj –
c) součaně ve stejné hodnotě zaúčtovat „nedaňový“ výdaj – pořízení investičního majetku. Tento nedaňový výdaj postupně ovlivní „daňové“ výdaje prostřednictvím odpisů ve výši odpovídající zákonu č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění následujících předpisů.
Pochopitelně se technické zhodnocení zachytí na inventární kartě investičního majetku.
Vzhledem k rozsahu položek příjmů a výdajů je vhodné zvolit vhodné použití AE. Tím se usnadní jejich snadná sumarizace pro potřeby rozborů, např. se toto týká vkladů podnikatele do podnikání z jeho soukromého vlastnictví (označené příslušným kódem), vrácených původních vkladů podnikatele z jeho soukromého vlastnictví (označené příslušným kódem), výběr podnikatelů pro osobní potřebu ať již v hotovosti, ve zboží či ve výrobcích vlastní činnosti pokud je neuhradil, jakož i nákladů vynaložených na konkrétní zboží, služby pro konkrétního klienta.
V položce „provozní režie“ se účtují případy výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pro které není náplň v předchozích sloupcích PD, např.:
- daňové odpisy IM, zůstatková cena IM ve výši uznané zákonem o dani z příjmu, odpis aktivní opravné položky k úplatně nabytému majetku (př. nakoupil-li podnikatel při privatizaci majetek za nižší cenu než byla jeho účetní hodnota, za kterou ho má zařazený v účetnictví), opravná položka představující rozdíl mezi účetní a tržní hodnotou, odepisovaný do příjmů, cena pořízení prodaného finančního majetku v případě, že příjem z prodeje podléhá dani z příjmu, ztrátové kurzové rozdíly z devizových účtů a valutových pokladen, dále rozpouštění zákonných rezerv jako storno výdajů (ev. do příjmů), darované zásoby jako storno výdajů, věcný vklad (zásoby) vlastníka ÚJ, poměrná výše nájemného u finančního pronájmu, poměrná výše výdajů vztahující se k činnosti sdružení bez právní subjektivity, silniční daň, tiskopisy, dopravné, výdaje na zabezpečení požární ochrany dle zvláštních předpisů, provize z prodeje cenných papírů.
Pochopitelně se technické zhodnocení zachytí na inventární kartě investičního majetku.
Vzhledem k rozsahu položek příjmů a výdajů je vhodné zvolit vhodné použití AE. Tím se usnadní jejich snadná sumarizace pro potřeby rozborů, např. se toto týká vkladů podnikatele do podnikání z jeho soukromého vlastnictví (označené příslušným kódem), vrácených původních vkladů podnikatele z jeho soukromého vlastnictví (označené příslušným kódem), výběr podnikatelů pro osobní potřebu ať již v hotovosti, ve zboží či ve výrobcích vlastní činnosti pokud je neuhradil, jakož i nákladů vynaložených na konkrétní zboží, služby pro konkrétního klienta.
V položce „provozní režie“ se účtují případy výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pro které není náplň v předchozích sloupcích PD, např.:
- daňové odpisy IM, zůstatková cena IM ve výši uznané zákonem o dani z příjmu, odpis aktivní opravné položky k úplatně nabytému majetku (př. nakoupil-li podnikatel při privatizaci majetek za nižší cenu než byla jeho účetní hodnota, za kterou ho má zařazený v účetnictví), opravná položka představující rozdíl mezi účetní a tržní hodnotou, odepisovaný do příjmů, cena pořízení prodaného finančního majetku v případě, že příjem z prodeje podléhá dani z příjmu, ztrátové kurzové rozdíly z devizových účtů a valutových pokladen, dále rozpouštění zákonných rezerv jako storno výdajů (ev. do příjmů), darované zásoby jako storno výdajů, věcný vklad (zásoby) vlastníka ÚJ, poměrná výše nájemného u finančního pronájmu, poměrná výše výdajů vztahující se k činnosti sdružení bez právní subjektivity, silniční daň, tiskopisy, dopravné, výdaje na zabezpečení požární ochrany dle zvláštních předpisů, provize z prodeje cenných papírů.
Výdaje na technické zhodnocení majetku, ...
- výdaje na technické zhodnocení majetku, platba faktur v rámci čerpání rezerv,
- úhrady daně z příjmů,
- škody, penále, pokuty,
- výplaty odměn jako podíl na hospodářském výsledku,
- výdaje za vratné obaly netvořící součást zboží (vratné obaly),
- neoprávněné výběry z běžného účtu peněžního ústavu,
- vrácené omylem došlé úhrady,
- poskytnuté půjčky jinému podnikateli,
- placené přirážky k základním sazbám poplatků za znečištění ovzduší a vypouštění odpadních vod,
- při komisionářském prodeji v PD do příjmů zdanitelných, ostatní do příjmů nezahrnovaných do ZDP,
- výdaje na reprezentaci,
- výdaje nad normu přirozených úbytků zboží (př. prošlá záruční lhůta, přesun z výdajů daňově účinných)
atd.
V případě bartrového obchodu (úhrada zbožím) je nutné:
a) zaúčtovat na skladní kartě úbytek výrobků či zboží,
b) ve stejné hodnotě v peněžním deníku zaúčtovat storno „daňových“ výdajů na pořízení zboží, obdobně v případě výrobků (i když jsou výrobky oceněny vlastními náklady, které se skládají z více položek),
- úhrady daně z příjmů,
- škody, penále, pokuty,
- výplaty odměn jako podíl na hospodářském výsledku,
- výdaje za vratné obaly netvořící součást zboží (vratné obaly),
- neoprávněné výběry z běžného účtu peněžního ústavu,
- vrácené omylem došlé úhrady,
- poskytnuté půjčky jinému podnikateli,
- placené přirážky k základním sazbám poplatků za znečištění ovzduší a vypouštění odpadních vod,
- při komisionářském prodeji v PD do příjmů zdanitelných, ostatní do příjmů nezahrnovaných do ZDP,
- výdaje na reprezentaci,
- výdaje nad normu přirozených úbytků zboží (př. prošlá záruční lhůta, přesun z výdajů daňově účinných)
atd.
V případě bartrového obchodu (úhrada zbožím) je nutné:
a) zaúčtovat na skladní kartě úbytek výrobků či zboží,
b) ve stejné hodnotě v peněžním deníku zaúčtovat storno „daňových“ výdajů na pořízení zboží, obdobně v případě výrobků (i když jsou výrobky oceněny vlastními náklady, které se skládají z více položek),
Několik dalších poznámek:
Záznamy v PD by se měly vést kontinuálně. Je možno sice provádět evidenci 1x za měsíc, ale většinou se toto období jeví jako poněkud riskantní vzhledem k možné ztrátě dokladů.
Opomeneme-li zaúčtovat doklad v rámci termínu běžné platby DPH, je třeba podat dodatečné daňové přiznání, samozřejmě pokud chceme uznat tento výdaj jako daňově účinný.
- O nalezených zásobách (přebytcích), mankách, se neúčtuje v PD.
- V případě účtování podle daňových účetních dokladů (faktura) nutno vzít v úvahu, že do výdajů a příjmů přichází částky bez DPH. DPH na vstupu i výstupu není daňově uznanou položkou.
- Zákon hovoří o přijatých a vystavených daňových dokladech a povinnost k odvodu daně neváže na úhrady od našich dlužníků. V případě částečné úhrady pohledávky či závazku, jejíž součástí je také DPH, se nejdříve vyúčtuje úhrada daně a až částka přesahující částku DPH se zapíše do příslušné položky PD podle charakteru nákupu, ev. výdaje, (obdobně v případě inkasa).
Zálohy: daňově účinné i záloha na cestu, ev. vyúčtování a vratka, záloha přijatá od odběratele.
Nespotřebované ceniny jsou peníze, výdajem jsou ceniny (provozní režie).
Opomeneme-li zaúčtovat doklad v rámci termínu běžné platby DPH, je třeba podat dodatečné daňové přiznání, samozřejmě pokud chceme uznat tento výdaj jako daňově účinný.
- O nalezených zásobách (přebytcích), mankách, se neúčtuje v PD.
- V případě účtování podle daňových účetních dokladů (faktura) nutno vzít v úvahu, že do výdajů a příjmů přichází částky bez DPH. DPH na vstupu i výstupu není daňově uznanou položkou.
- Zákon hovoří o přijatých a vystavených daňových dokladech a povinnost k odvodu daně neváže na úhrady od našich dlužníků. V případě částečné úhrady pohledávky či závazku, jejíž součástí je také DPH, se nejdříve vyúčtuje úhrada daně a až částka přesahující částku DPH se zapíše do příslušné položky PD podle charakteru nákupu, ev. výdaje, (obdobně v případě inkasa).
Zálohy: daňově účinné i záloha na cestu, ev. vyúčtování a vratka, záloha přijatá od odběratele.
Nespotřebované ceniny jsou peníze, výdajem jsou ceniny (provozní režie).
Příjmy neovlivňující základ daně:
příjmy zdaněné u zdroje srážkou, příjem DPH, úvěry, dotace, přijaté peněžní dary a půjčky, peněžní vklad podnikatele,
dále:
- příjmy za vratné obaly netvořící součást zboží (manipulační obaly),
- vrácené neoprávněné výběry z běžného účtu u peněžního ústavu,
- omylem došlé úhrady,
- vrácené půjčky od jiného podnikatele, záloha na DP podnikatele, záloha na pořízení IM
- příjem částky dávek nemocenského pojištění,
- příjmy úhrad sankčního charakteru od pracovníků podnikatele, dříve placené pokuty, penále, škody, úroky z úvěru na pořízení IM,
- příjmy z prodeje finančního majetku, osvobozené od daně z příjmů (viz § 4 zákona o daních z příjmů),
- platby daně z příjmů FO, DPH, přeplatky DP dědická, darovací.
atd.
Výdaje neovlivňující základ daně:
platba DPH, výdaje na účely, na které byla vytvořena zákonná rezerva, výdaje pro osobní potřebu podnikatele, splátky úvěrů a půjček, dále:
- výdaje na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku,
- výdaje na nákup cenných papírů,
dále:
- příjmy za vratné obaly netvořící součást zboží (manipulační obaly),
- vrácené neoprávněné výběry z běžného účtu u peněžního ústavu,
- omylem došlé úhrady,
- vrácené půjčky od jiného podnikatele, záloha na DP podnikatele, záloha na pořízení IM
- příjem částky dávek nemocenského pojištění,
- příjmy úhrad sankčního charakteru od pracovníků podnikatele, dříve placené pokuty, penále, škody, úroky z úvěru na pořízení IM,
- příjmy z prodeje finančního majetku, osvobozené od daně z příjmů (viz § 4 zákona o daních z příjmů),
- platby daně z příjmů FO, DPH, přeplatky DP dědická, darovací.
atd.
Výdaje neovlivňující základ daně:
platba DPH, výdaje na účely, na které byla vytvořena zákonná rezerva, výdaje pro osobní potřebu podnikatele, splátky úvěrů a půjček, dále:
- výdaje na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku,
- výdaje na nákup cenných papírů,
V případě devizových příjmů a výdajů se devizové ...
V případě devizových příjmů a výdajů se devizové prostředky sledují v Kč dle aktuálního kurzu ČNB, kursové rozdíly se vyúčtují při účetní uzávěrce jako příjem či výdaj ovlivňující základ daně z příjmů. Zapisují se jen finanční operace, nikoliv závazky, pohledávky.
Vedení účetní knihy - peněžního deníku - je pro všechny podnikatele účtující v soustavě jednoduchého účetnictví povinné.
Předepsanými sloupci v deníku jsou: pokladna, BÚ, příjmy a výdaje, které se člení na příjmy a výdaje daňově uznatelné a neuznatelné. V rámci tohoto členění se pak ještě rozčleňují podle toho z čeho příjmy plynou a na co byly výdaje vynaloženy.
PD obsahuje rovněž sloupec "průběžné položky", ve kterém se účtuje o převodu peněžních prostředků mezi pokladnou a běžným účtem a převody mezi bankovními účty (obdoba účtu 261 - Peníze na cestě v podvojném účetnictví).
Peněžní deník má různou úpravu. Existuje možnost volby dle konkrétních poměrů firmy, př. je-li podnikatel plátce DPH, má-li zaměstnance atp.
Otevření peněžního deníku předchází vyplnění titulní strany. Způsob vedení deníku, resp. vedení záznamů je předmětem cvičení.
Vedení účetní knihy - peněžního deníku - je pro všechny podnikatele účtující v soustavě jednoduchého účetnictví povinné.
Předepsanými sloupci v deníku jsou: pokladna, BÚ, příjmy a výdaje, které se člení na příjmy a výdaje daňově uznatelné a neuznatelné. V rámci tohoto členění se pak ještě rozčleňují podle toho z čeho příjmy plynou a na co byly výdaje vynaloženy.
PD obsahuje rovněž sloupec "průběžné položky", ve kterém se účtuje o převodu peněžních prostředků mezi pokladnou a běžným účtem a převody mezi bankovními účty (obdoba účtu 261 - Peníze na cestě v podvojném účetnictví).
Peněžní deník má různou úpravu. Existuje možnost volby dle konkrétních poměrů firmy, př. je-li podnikatel plátce DPH, má-li zaměstnance atp.
Otevření peněžního deníku předchází vyplnění titulní strany. Způsob vedení deníku, resp. vedení záznamů je předmětem cvičení.
1. Jednoduché účetnictví
V soustavě JÚ mohou účtovat: fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, fyzické osoby provozující jinou výdělečnou činnost, které prokazují výdaje pro daňové účely ve skutečné výši (lékaři, advokáti aj.), příspěvkové organizace, jestliže roční objem výdajového rozpočtu nepřesáhl 500 tis. Kč a další.
Vedení SJÚ: Zákon o účetnictví 563/91 Sb., Postupy účtování JÚ u fyzických. osob, Opatření MF 281/56350/94.
Jednoduché účetnictví je především evidence toku příjmů a výdajů, odděleně je účtováno o peněžním hospodaření v peněžním deníku a o evidenci majetku a závazků (v knihách či kartách), vztahujícím se k činnosti podnikatele.
Jednoduché účetnictví je koncipováno tak, aby z něj bylo možno jednoduše stanovit daňový základ a následně daň z příjmů fyzických osob.
1.1. Účetní knihy v jednoduchém účetnictví
A. Peněžní deník
Peněžní deník se používá ke sledování stavu a pohybu peněžních prostředků v pokladně, na BÚ a z toho vyplývajících příjmů a výdajů. Hlavním cílem účtování v PD je zajištění podkladů pro daňový základ a vyplnění daňového přiznání. V deníku se kromě běžných účetních případů účtují koncem roku ještě uzávěrkové operace.
Vedení SJÚ: Zákon o účetnictví 563/91 Sb., Postupy účtování JÚ u fyzických. osob, Opatření MF 281/56350/94.
Jednoduché účetnictví je především evidence toku příjmů a výdajů, odděleně je účtováno o peněžním hospodaření v peněžním deníku a o evidenci majetku a závazků (v knihách či kartách), vztahujícím se k činnosti podnikatele.
Jednoduché účetnictví je koncipováno tak, aby z něj bylo možno jednoduše stanovit daňový základ a následně daň z příjmů fyzických osob.
1.1. Účetní knihy v jednoduchém účetnictví
A. Peněžní deník
Peněžní deník se používá ke sledování stavu a pohybu peněžních prostředků v pokladně, na BÚ a z toho vyplývajících příjmů a výdajů. Hlavním cílem účtování v PD je zajištění podkladů pro daňový základ a vyplnění daňového přiznání. V deníku se kromě běžných účetních případů účtují koncem roku ještě uzávěrkové operace.
Práce na uzávěrce má několik kroků:
1. Zjištění účetního zisku nebo ztráty převodem nákladových účtů na účet zisků a ztrát:
MD – 710 – Účet zisků a ztrát / D – účty nákladů z 5. třídy
a převodem výnosových účtů:
MD – účty výnosů ze 6. třídy / D – 710 – Účet zisků a ztrát
2. Uzavření hlavní knihy se provede převodem zůstatku rozvahových účtů aktivních a pasivních na účet 702 – Konečný účet rozvažný.
Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují:
MD – 702 – Konečný účet rozvažný / D – účty příslušných aktiv
Konečné zůstatky pasivních účtů:
MD – účet příslušného pasiva / D – 702 – Konečný účet rozvažný
3. Spojovatelem účtů rozvahových a výsledkových je účet 710 – Účet zisků a ztrát. Na něm vzniklý zisk, případně ztráta se přeúčtuje na Má dáti účtu 702 - Konečný účet rozvažný (ztráta), nebo na stranu dal tohoto účtu (zisk).
Na základě údajů účtů 702 a 710 se sestaví účetní závěrka.
17.3 Podrozvahové účty
Na podrozvahových účtech ve skupinách 75 až 79 se sledují skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, dále o evidenci práv, o nichž se neúčtuje (hypotéky).
18 Účtové třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví
Zachycují se zde prvotní a druhotné náklady, jedná se tedy o tzv. dvoukruhové účetnictví, kdy prvotní a druhové náklady se zachycují jednak v druhovém členění prvotních nákladů a výnosů v účtových třídách 5 a 6 a jednak na účtech v účtových třídách 8 a 9.
Toto účtování je poměrně složité a používá se pouze ve velkých organizacích.
MD – 710 – Účet zisků a ztrát / D – účty nákladů z 5. třídy
a převodem výnosových účtů:
MD – účty výnosů ze 6. třídy / D – 710 – Účet zisků a ztrát
2. Uzavření hlavní knihy se provede převodem zůstatku rozvahových účtů aktivních a pasivních na účet 702 – Konečný účet rozvažný.
Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují:
MD – 702 – Konečný účet rozvažný / D – účty příslušných aktiv
Konečné zůstatky pasivních účtů:
MD – účet příslušného pasiva / D – 702 – Konečný účet rozvažný
3. Spojovatelem účtů rozvahových a výsledkových je účet 710 – Účet zisků a ztrát. Na něm vzniklý zisk, případně ztráta se přeúčtuje na Má dáti účtu 702 - Konečný účet rozvažný (ztráta), nebo na stranu dal tohoto účtu (zisk).
Na základě údajů účtů 702 a 710 se sestaví účetní závěrka.
17.3 Podrozvahové účty
Na podrozvahových účtech ve skupinách 75 až 79 se sledují skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, dále o evidenci práv, o nichž se neúčtuje (hypotéky).
18 Účtové třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví
Zachycují se zde prvotní a druhotné náklady, jedná se tedy o tzv. dvoukruhové účetnictví, kdy prvotní a druhové náklady se zachycují jednak v druhovém členění prvotních nákladů a výnosů v účtových třídách 5 a 6 a jednak na účtech v účtových třídách 8 a 9.
Toto účtování je poměrně složité a používá se pouze ve velkých organizacích.
17 Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty
17.1 Otevírání účetních knih
Účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek se převádějí na aktivní a pasivní účty účetním zápisy. Počáteční zůstatky aktiv účtujeme
MD – účet příslušného aktiva / D – 701 – Počáteční účet rozvažný
Zůstatky pasiv zachycujeme
MD – 701 – Počáteční účet rozvažný / D – účet příslušného pasiva
17.2 Uzavírání účetních knih a roční závěrka
Před sestavením účetní závěrky je třeba uzavřít účetní knihy. Je třeba zjistit
Obraty MD a D na jednotlivých syntetických účtech,
Konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy nákladových a výnosových účtů,
Základ daně z příjmů a daňové povinnosti splatné za účetní období, příp. daňové povinnosti odložené a zaúčtovat na příslušné účty, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů.
Účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek se převádějí na aktivní a pasivní účty účetním zápisy. Počáteční zůstatky aktiv účtujeme
MD – účet příslušného aktiva / D – 701 – Počáteční účet rozvažný
Zůstatky pasiv zachycujeme
MD – 701 – Počáteční účet rozvažný / D – účet příslušného pasiva
17.2 Uzavírání účetních knih a roční závěrka
Před sestavením účetní závěrky je třeba uzavřít účetní knihy. Je třeba zjistit
Obraty MD a D na jednotlivých syntetických účtech,
Konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy nákladových a výnosových účtů,
Základ daně z příjmů a daňové povinnosti splatné za účetní období, příp. daňové povinnosti odložené a zaúčtovat na příslušné účty, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů.
16.1.25 Výnosy ze změny metody
1. Vyúčtování změn ve způsobu ocenění majetku 07.,08.,1../681
16.1.26 Ostatní mimořádné výnosy
1. Kupní cena při prodeji podniku či jeho
části (účtování u prodejce) 371/688
2. Nárok na náhradu škod zachycených na
účtě 582 315,331,335/688
3. Nárok na náhradu škody od pojišťovny na
základě dokladu, kterým pojišťovna
nárok potvrdí 388/688
16.1.27 Převod provozních výnosů
1. Převod provozních výnosů v souvislosti
s postoupením nebo ukončením hospodářské
činnosti či složky hospodářské činnosti
s cílem zajistit objektivní vykázání
provozního, finančního a mimořádného
hospodářského výsledku 697/668,688
16.1.28 Převod finančních výnosů
1. Převod finančních výnosů s cílem zajistit
objektivní vykázání provozního,
finančního a mimořádného finančního výsledku 698/648,688
16.1.26 Ostatní mimořádné výnosy
1. Kupní cena při prodeji podniku či jeho
části (účtování u prodejce) 371/688
2. Nárok na náhradu škod zachycených na
účtě 582 315,331,335/688
3. Nárok na náhradu škody od pojišťovny na
základě dokladu, kterým pojišťovna
nárok potvrdí 388/688
16.1.27 Převod provozních výnosů
1. Převod provozních výnosů v souvislosti
s postoupením nebo ukončením hospodářské
činnosti či složky hospodářské činnosti
s cílem zajistit objektivní vykázání
provozního, finančního a mimořádného
hospodářského výsledku 697/668,688
16.1.28 Převod finančních výnosů
1. Převod finančních výnosů s cílem zajistit
objektivní vykázání provozního,
finančního a mimořádného finančního výsledku 698/648,688
16.1.15 Výnosy z odepsaných pohledávek
Úhrada pohledávek, které byly v minulosti
odepsány na vrub nákladů 221/646
16.1.16 Ostatní provozní výnosy
1. Náhrady soudních výloh od dlužníků 211/648
2. Nárok na náhradu manka a škody od FO i PO 335,311,331/648
3. Přebytky na majetku s výjimkou přebytku
nehmotného a hmotného majetku zjištěné
při inventarizaci 1..,21.,25./648
4. Náhrady za zaviněné zmetky od odpovědných osob 335,211,221,331/648
16.1.17 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
1. Tržby z prodeje dlouhodobých i krátkodobých
cenných papírů a podílů 311,211/661
2. Prodej cenného papíru zaměstnanci 335/661
16.1.18 Úroky
1. Přijaté úroky 221/662
2. Zaúčtování časově rozlišených úroků 385/662
16.1.19 Kurzové zisky
1. Vyúčtování kursových rozdílů při uzavírání
účetních knih 311,321/663
odepsány na vrub nákladů 221/646
16.1.16 Ostatní provozní výnosy
1. Náhrady soudních výloh od dlužníků 211/648
2. Nárok na náhradu manka a škody od FO i PO 335,311,331/648
3. Přebytky na majetku s výjimkou přebytku
nehmotného a hmotného majetku zjištěné
při inventarizaci 1..,21.,25./648
4. Náhrady za zaviněné zmetky od odpovědných osob 335,211,221,331/648
16.1.17 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
1. Tržby z prodeje dlouhodobých i krátkodobých
cenných papírů a podílů 311,211/661
2. Prodej cenného papíru zaměstnanci 335/661
16.1.18 Úroky
1. Přijaté úroky 221/662
2. Zaúčtování časově rozlišených úroků 385/662
16.1.19 Kurzové zisky
1. Vyúčtování kursových rozdílů při uzavírání
účetních knih 311,321/663
16.1.20 Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů
1. Přírůstek reálné hodnoty majetkových
cenných papírů 251/664
16.1.21 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
1. Nájemné vyplývající z vlastnictví
dlouhodobého finančního majetku 311/665
2. Vyúčtování dividend, podílů na zisku 221,378/665
3. Úrokový výnos u dlužných cenných papírů 065,069/665
16.1.22 Výnosy z krátkodobého finančního majetku
1. Přírůstek reálné hodnoty dlužných
cenných papírů k obchodování 253/666
2. Úrokový výnos z dlužných cenných papírů 253,256/666
16.1.23 Výnosy z derivátových operací
1. Změna reálné hodnoty derivátů určených
k obchodování na veřejných trzích a
derivátů zajišťujících reálnou hodnotu
rozvahového aktiva nebo závazku 373,376,377/667
16.1.24 Ostatní finanční výnosy
1. Nárok na náhradu škody od pojišťovny
na finančním majetku 378/668
cenných papírů 251/664
16.1.21 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
1. Nájemné vyplývající z vlastnictví
dlouhodobého finančního majetku 311/665
2. Vyúčtování dividend, podílů na zisku 221,378/665
3. Úrokový výnos u dlužných cenných papírů 065,069/665
16.1.22 Výnosy z krátkodobého finančního majetku
1. Přírůstek reálné hodnoty dlužných
cenných papírů k obchodování 253/666
2. Úrokový výnos z dlužných cenných papírů 253,256/666
16.1.23 Výnosy z derivátových operací
1. Změna reálné hodnoty derivátů určených
k obchodování na veřejných trzích a
derivátů zajišťujících reálnou hodnotu
rozvahového aktiva nebo závazku 373,376,377/667
16.1.24 Ostatní finanční výnosy
1. Nárok na náhradu škody od pojišťovny
na finančním majetku 378/668
4. Manka a škody na zvířatech
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/614
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/614
- vůči jiné osobě 378/614
- zaúčtované do nákladů 549,582/614
Přeřazení mladých zvířat do stavu zvířat
základního stáda a tažných zvířat 026/124,614
6. Úbytky stavu zvířat 614/124
7. Nezaviněný úhyn zvířat 614/124
16.1.8 Aktivace materiálu a zboží
1. Hodnota vyrobeného materiálu a zboží ve
vlastní režii 132,131,501,504,111,112/621
16.1.9 Aktivace vnitropodnikových služeb
1. Aktivace vnitropodnikové přepravy 041,042,111,112,131,132,501,504/622
2. Aktivace vnitropodnikových služeb pro
účely reprezentace 513/622
- vůči zaměstnanci 335/614
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/614
- vůči jiné osobě 378/614
- zaúčtované do nákladů 549,582/614
Přeřazení mladých zvířat do stavu zvířat
základního stáda a tažných zvířat 026/124,614
6. Úbytky stavu zvířat 614/124
7. Nezaviněný úhyn zvířat 614/124
16.1.8 Aktivace materiálu a zboží
1. Hodnota vyrobeného materiálu a zboží ve
vlastní režii 132,131,501,504,111,112/621
16.1.9 Aktivace vnitropodnikových služeb
1. Aktivace vnitropodnikové přepravy 041,042,111,112,131,132,501,504/622
2. Aktivace vnitropodnikových služeb pro
účely reprezentace 513/622
16.1.10 Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku
1. Aktivace dlouhodobého nehmotného
majetku vyrobeného ve vlastní režii 041/623
16.1.11 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku
1. Aktivace dlouhodobého hmotného
majetku vyrobeného ve vlastní režii 041/624
16.1.12 Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku 311,211/641
16.1.13 Tržby z prodeje materiálu
1. Tržba v hotovosti za prodaný materiál 211/642
2. Vydaná faktura na prodaný materiál 311/642
3. Vyúčtování slev dodatečně poskytnutých
odběratelům za dodávky materiálu -311/-642 nebo 642/311
16.1.14 Smluvní pokuty a úroky z prodlení
1. Smluvní pokuty a úroky z prodlení 311/644
2. Náhrady od pracovníků za zaviněné pokuty
a úroky z prodlení 335/644
majetku vyrobeného ve vlastní režii 041/623
16.1.11 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku
1. Aktivace dlouhodobého hmotného
majetku vyrobeného ve vlastní režii 041/624
16.1.12 Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku 311,211/641
16.1.13 Tržby z prodeje materiálu
1. Tržba v hotovosti za prodaný materiál 211/642
2. Vydaná faktura na prodaný materiál 311/642
3. Vyúčtování slev dodatečně poskytnutých
odběratelům za dodávky materiálu -311/-642 nebo 642/311
16.1.14 Smluvní pokuty a úroky z prodlení
1. Smluvní pokuty a úroky z prodlení 311/644
2. Náhrady od pracovníků za zaviněné pokuty
a úroky z prodlení 335/644
16 Účtová třída 6 - Výnosy
Podobně jako náklady jsou i výnosy v třídě 6 účetními a pro zjištění základu daně se musí posuzovat z hlediska zákona o dani z příjmů. Tento zákon ve svých ustanoveních vymezuje, které příjmy jsou a které nejsou předmětem daně, příp. které příjmy jsou od daně osvobozené.
16.1 Některé vybrané souvztažnosti
16.1.1 Tržby za vlastní výrobky
1. Tržby za vlastní výrobky podle faktury 311/601
2. Vyúčtování slev a dobropisů k částkám
vyúčtovaných faktur z důvodů nižší kvality -311/-601 nebo 601/311
3. Prodej výrobků zaměstnanci, společníkovi
nebo členovi družstva 335,355/601
16.1.2 Tržby z prodeje služeb
1. Faktura za provedenou službu 311/602
2. Tržby za práce a služby (záloha) 324/602
- doplatek zaplacený v hotovosti 211/602
3. Tržby za nájemné 311/602
16.1.3 Tržby za zboží
1. Faktura za prodej zboží 311/604
2. Tržby v hotovosti za zboží 211/604
3. Poskytnuté slevy odběrateli (uznané reklamace) -311/-604 nebo 604/311
16.1 Některé vybrané souvztažnosti
16.1.1 Tržby za vlastní výrobky
1. Tržby za vlastní výrobky podle faktury 311/601
2. Vyúčtování slev a dobropisů k částkám
vyúčtovaných faktur z důvodů nižší kvality -311/-601 nebo 601/311
3. Prodej výrobků zaměstnanci, společníkovi
nebo členovi družstva 335,355/601
16.1.2 Tržby z prodeje služeb
1. Faktura za provedenou službu 311/602
2. Tržby za práce a služby (záloha) 324/602
- doplatek zaplacený v hotovosti 211/602
3. Tržby za nájemné 311/602
16.1.3 Tržby za zboží
1. Faktura za prodej zboží 311/604
2. Tržby v hotovosti za zboží 211/604
3. Poskytnuté slevy odběrateli (uznané reklamace) -311/-604 nebo 604/311
16.1.4 Změna stavu nedokončené výrobky
Přírůstky stavu zásob nedokončené výroby 121/611
2. Přebytek stavu nedokončené výroby zjištěný
inventarizací 121/611
3. Manka a škody na nedokončené výrobě
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/611
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/611
- vůči jiné osobě 378/611
- zaúčtované do nákladů 549,582/611
4. Úbytky stavu nedokončené výroby 611/121
16.1.5 Změna stavu polotovarů
1. Přírůstky stavu zásob polotovarů 122/612
2. Přebytek stavu polotovarů zjištěný
inventarizací 122/612
3. Manka a škody na stavu polotovarů
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/612
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/612
- vůči jiné osobě 378/612
- zaúčtované do nákladů 549,582/612
4. Úbytky stavu polotovarů 612/122
5. Přirozené úbytky polotovarů do normy 612/122
2. Přebytek stavu nedokončené výroby zjištěný
inventarizací 121/611
3. Manka a škody na nedokončené výrobě
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/611
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/611
- vůči jiné osobě 378/611
- zaúčtované do nákladů 549,582/611
4. Úbytky stavu nedokončené výroby 611/121
16.1.5 Změna stavu polotovarů
1. Přírůstky stavu zásob polotovarů 122/612
2. Přebytek stavu polotovarů zjištěný
inventarizací 122/612
3. Manka a škody na stavu polotovarů
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/612
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/612
- vůči jiné osobě 378/612
- zaúčtované do nákladů 549,582/612
4. Úbytky stavu polotovarů 612/122
5. Přirozené úbytky polotovarů do normy 612/122
16.1.6 Změna stavu výrobků
1. Přírůstky stavu výrobků 123/613
2. Přebytek stavu výrobků zjištěný
inventarizací 123/613
3. Manka a škody na výrobcích
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/613
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/613
- vůči jiné osobě 378/613
- zaúčtované do nákladů 549,582/613
4. Poskytnuté výrobky za účelem pohoštění,
občerstvení a dary 513/613
5. Úbytky stavu výrobků 613/123
6. Přirozené úbytky zásob výrobků do normy 613/123
16.1.7 Změna stavu zvířat
1. Přírůstky stavu zvířat 124/614
2. Přebytek stavu zvířat zjištěný
inventarizací 124/614
3. Bezplatné předání (dar) 543/614
2. Přebytek stavu výrobků zjištěný
inventarizací 123/613
3. Manka a škody na výrobcích
(způsob B) uplatněné
- vůči zaměstnanci 335/613
- vůči společníkovi nebo členu družstva 355/613
- vůči jiné osobě 378/613
- zaúčtované do nákladů 549,582/613
4. Poskytnuté výrobky za účelem pohoštění,
občerstvení a dary 513/613
5. Úbytky stavu výrobků 613/123
6. Přirozené úbytky zásob výrobků do normy 613/123
16.1.7 Změna stavu zvířat
1. Přírůstky stavu zvířat 124/614
2. Přebytek stavu zvířat zjištěný
inventarizací 124/614
3. Bezplatné předání (dar) 543/614
15.2.51 Převod podílů na výsledku hospodaření společníkům
1. Převod podílů na výsledku hospodaření
společníkům veřejné obchodní společnosti
nebo komplementářům komanditní společnosti
- v případě zisku 596/364
- v případě ztráty 357/596
15.2.52 Převod provozních nákladů
1. Převod provozních nákladů souvisejících
s postoupením nebo ukončením hospodářské
činnosti či složky hospodářské činnosti s
cílem zajistit objektivní vykázání provozního,
finančního a mimořádného hospodářského výsledku 588/597
15.2.53 Převod finančních nákladů
1. Převod finančních nákladů s cílem zajistit
objektivní vykazování provozního, finančního
a mimořádného hospodářského výsledku 588/598
15.2.54 Rezerva na daň z příjmů
1. Tvorba rezervy na daň z příjmů v okamžiku,
kdy sestavení účetní závěrky předchází
okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti 599/453
2. Rozpuštění nebo zrušení rezervy na daň z příjmů 453/599
společníkům veřejné obchodní společnosti
nebo komplementářům komanditní společnosti
- v případě zisku 596/364
- v případě ztráty 357/596
15.2.52 Převod provozních nákladů
1. Převod provozních nákladů souvisejících
s postoupením nebo ukončením hospodářské
činnosti či složky hospodářské činnosti s
cílem zajistit objektivní vykázání provozního,
finančního a mimořádného hospodářského výsledku 588/597
15.2.53 Převod finančních nákladů
1. Převod finančních nákladů s cílem zajistit
objektivní vykazování provozního, finančního
a mimořádného hospodářského výsledku 588/598
15.2.54 Rezerva na daň z příjmů
1. Tvorba rezervy na daň z příjmů v okamžiku,
kdy sestavení účetní závěrky předchází
okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti 599/453
2. Rozpuštění nebo zrušení rezervy na daň z příjmů 453/599
15.2.44 Ostatní mimořádné náklady
1. Vyúčtování nároku zaměstnanců na
odstupné při ukončení hospodářské
činnosti, odškodnění při pracovních úrazech 588/331,333
2. Náklady, kterými nájemce podle smlouvy
uvádí po skončení nájmu najatou věc do
předešlého stavu 588/321, 211, 221
15.2.45 Opravné položky
1. Snížení ocenění nemající trvalý charakter
- dlouhodobého majetku 589/091 až 096
- zásob 589/19.
- poptávek 589/391
- finančního majetku 589/291
2. Rozpuštění opravných položek, když pominou
důvody pro jejich existenci 19.,391,091 až 094/589
15.2.46 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná
1. Předpis daně z příjmů z běžné činnosti – splatná
při uzavírání účetních knih 591/341
odstupné při ukončení hospodářské
činnosti, odškodnění při pracovních úrazech 588/331,333
2. Náklady, kterými nájemce podle smlouvy
uvádí po skončení nájmu najatou věc do
předešlého stavu 588/321, 211, 221
15.2.45 Opravné položky
1. Snížení ocenění nemající trvalý charakter
- dlouhodobého majetku 589/091 až 096
- zásob 589/19.
- poptávek 589/391
- finančního majetku 589/291
2. Rozpuštění opravných položek, když pominou
důvody pro jejich existenci 19.,391,091 až 094/589
15.2.46 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná
1. Předpis daně z příjmů z běžné činnosti – splatná
při uzavírání účetních knih 591/341
15.2.47 Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená
1. Vyúčtování odložené daňové pohledávky
(závazku) z daně z příjmů při uzavírání
účetních knih
- je-li daňový odpis nižší než odpis účetní 481/592
- je-li daňový odpis vyšší než odpis účetní 592/481
15.2.48 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná
1. Předpis daně z příjmů z mimořádné činnosti – splatná
při uzavírání účetních knih 593/341
15.2.49 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená
1. Vyúčtování odložené daňové pohledávky
(závazku) z daně z příjmů při uzavírání
účetních knih
- je-li daňový odpis nižší než odpis účetní 481/594
- je-li daňový odpis vyšší než odpis účetní 592/481
15.2.50 Dodatečné odvody daně z příjmů
1. Vyúčtování doměrky daně z příjmů za minulá léta 595/341
2. Vyúčtování vratky daně z příjmů za minulá léta 341/595
(závazku) z daně z příjmů při uzavírání
účetních knih
- je-li daňový odpis nižší než odpis účetní 481/592
- je-li daňový odpis vyšší než odpis účetní 592/481
15.2.48 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná
1. Předpis daně z příjmů z mimořádné činnosti – splatná
při uzavírání účetních knih 593/341
15.2.49 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená
1. Vyúčtování odložené daňové pohledávky
(závazku) z daně z příjmů při uzavírání
účetních knih
- je-li daňový odpis nižší než odpis účetní 481/594
- je-li daňový odpis vyšší než odpis účetní 592/481
15.2.50 Dodatečné odvody daně z příjmů
1. Vyúčtování doměrky daně z příjmů za minulá léta 595/341
2. Vyúčtování vratky daně z příjmů za minulá léta 341/595
15.2.41 Náklady na změnu metody
Vyúčtování změn ze způsobu ocenění majetku 581/07.,08.,01..
15.2.42 Škody
1. Škody na dlouhodobém majetku z mimořádných
příčin ve výši zůstatkových cen 582/07.,08.
2. Škody na zásobách na skladě z mimořádných
příčin 582/132,112
3. Škody na pokladní hotovosti a ceninách z
mimořádných příčin 582/211,213
4. Škody u zásob z mimořádných příčin
(způsob účtování B) 582/501,504
15.2.43 Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv
1. Tvorba ostatních rezerv, které si
účetní jednotka stanoví sama 584/459
2. Zúčtování rezerv vztahujících se k
mimořádným nákladům 459/584
15.2.42 Škody
1. Škody na dlouhodobém majetku z mimořádných
příčin ve výši zůstatkových cen 582/07.,08.
2. Škody na zásobách na skladě z mimořádných
příčin 582/132,112
3. Škody na pokladní hotovosti a ceninách z
mimořádných příčin 582/211,213
4. Škody u zásob z mimořádných příčin
(způsob účtování B) 582/501,504
15.2.43 Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv
1. Tvorba ostatních rezerv, které si
účetní jednotka stanoví sama 584/459
2. Zúčtování rezerv vztahujících se k
mimořádným nákladům 459/584
15.2.32 Prodané cenné papíry a podíly
Vyúčtování úbytku cenných papírů 561/06.,25.
15.2.33 Úroky
1. Bankovní úroky 562/221
2. Úroky z úvěrů 562/221
15.2.34 Kurzové ztráty
1. Vyúčtování Kurzových rozdílů 563/321,311
15.2.35 Náklady z přecenění majetkových cenných papírů
1. Úbytek reálné hodnoty majetkových
cenných papírů k obchodování 564/251
15.2.36 Náklady z finančního majetku
1. Úbytek reálné hodnoty dlužných
cenných papírů k obchodování 566/253
15.2.37 Ostatní finanční náklady
1. Vyúčtování nákladů peněžního styku 568/221
2. Vyúčtování bankovních výloh 568/221
3. Vyúčtování pojistného 568/325
4. Pojistné proti škodám na hospodářských
prostředcích 568/221,325
15.2.33 Úroky
1. Bankovní úroky 562/221
2. Úroky z úvěrů 562/221
15.2.34 Kurzové ztráty
1. Vyúčtování Kurzových rozdílů 563/321,311
15.2.35 Náklady z přecenění majetkových cenných papírů
1. Úbytek reálné hodnoty majetkových
cenných papírů k obchodování 564/251
15.2.36 Náklady z finančního majetku
1. Úbytek reálné hodnoty dlužných
cenných papírů k obchodování 566/253
15.2.37 Ostatní finanční náklady
1. Vyúčtování nákladů peněžního styku 568/221
2. Vyúčtování bankovních výloh 568/221
3. Vyúčtování pojistného 568/325
4. Pojistné proti škodám na hospodářských
prostředcích 568/221,325
15.2.38 Manka a škody na finančním majetku
Škoda na pokladní hotovosti 569/211
2. Škoda na ceninách 569/213
3. Manka a škody na cenných papírech 569/06.,25.
15.2.39 Tvorba a zúčtování finančních rezerv
1. Tvorba zákonných rezerv 574/451
2. Tvorba ostatních rezerv, které si
účetní jednotka stanoví sama 574/459
3. Zúčtování rezerv vztahující se k finančním
výnosům 459/574
15.2.40 Opravné položky
1. Snížení ocenění nemající trvalý charakter
- poskytnutých záloh 579/095
- finančního majetku 579/096
- krátkodobého finaNčního majetku 579/291
2. Částečné nebo plné rozpuštění opravných
položek při pominutí důvodů pro existenci 095, 096,29./579
2. Škoda na ceninách 569/213
3. Manka a škody na cenných papírech 569/06.,25.
15.2.39 Tvorba a zúčtování finančních rezerv
1. Tvorba zákonných rezerv 574/451
2. Tvorba ostatních rezerv, které si
účetní jednotka stanoví sama 574/459
3. Zúčtování rezerv vztahující se k finančním
výnosům 459/574
15.2.40 Opravné položky
1. Snížení ocenění nemající trvalý charakter
- poskytnutých záloh 579/095
- finančního majetku 579/096
- krátkodobého finaNčního majetku 579/291
2. Částečné nebo plné rozpuštění opravných
položek při pominutí důvodů pro existenci 095, 096,29./579
15.2.23 Odpis pohledávky
Odpis při prokázané nedobytnosti pohledávky 546/311
15.2.24 Ostatní provozní náklady
1. Příspěvky zájmovým sdružením 548/379
2. Paušály vyplácené zaměstnancům na praní
pracovních oděvů, za drobné psací potřeby 548/211
15.2.25 Manka a škody
1. Manka a škody na dlouhodobém hmotném
a nehmotném majetku ve výši zůstatkových cen 549/07.,08.
2. Manka a škody nad normu 549/112,132
3. Manka a škody u zásob (způsob B) 549/501,504
15.2.26 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1. Vyúčtování odpisů dlouhodobého
nehmotného a hmotného majetku 551/07.,08.
2. Vyúčtování zůstatkových cen dlouhodobého
hmotného a nehmotného majetku vyřazeného
pro opotřebení 551/07.,08.
15.2.27 Rezervy podle zvláštních předpisů
1. Tvorba zákonné rezervy 552/451
2. Rozpuštění zákonných rezerv 451/552
15.2.24 Ostatní provozní náklady
1. Příspěvky zájmovým sdružením 548/379
2. Paušály vyplácené zaměstnancům na praní
pracovních oděvů, za drobné psací potřeby 548/211
15.2.25 Manka a škody
1. Manka a škody na dlouhodobém hmotném
a nehmotném majetku ve výši zůstatkových cen 549/07.,08.
2. Manka a škody nad normu 549/112,132
3. Manka a škody u zásob (způsob B) 549/501,504
15.2.26 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1. Vyúčtování odpisů dlouhodobého
nehmotného a hmotného majetku 551/07.,08.
2. Vyúčtování zůstatkových cen dlouhodobého
hmotného a nehmotného majetku vyřazeného
pro opotřebení 551/07.,08.
15.2.27 Rezervy podle zvláštních předpisů
1. Tvorba zákonné rezervy 552/451
2. Rozpuštění zákonných rezerv 451/552
15.2.28 Ostatní rezervy
Tvorba rezerv, které si účetní jednotka stanoví sama 554/459
2. Rozpuštění ostatních rezerv 459/554
15.2.29 Zúčtování komplexních nákladů příštích období
1. Zúčtování komplexních nákladů příštích období,
s nímž věcně a časově souvisejí 555/382
2. Zúčtování komplexních nákladů příštích období 382/555
15.2.30 Zákonné opravné položky
1. Tvorba opravné položky k pohledávkám za dlužníky
v konkurzním řízení 558/391
15.2.31 Opravné položky
1. Snížení ocenění zjištěné při inventarizaci
a nemající trvalý charakter u
- DM, 559/091 až 094
- zásob, 559/19.
- pohledávek 559/092,391
2. Částečné nebo plné rozpuštění opravných
položek při pominutí důvodů pro existenci 091 až 095,391/559
2. Rozpuštění ostatních rezerv 459/554
15.2.29 Zúčtování komplexních nákladů příštích období
1. Zúčtování komplexních nákladů příštích období,
s nímž věcně a časově souvisejí 555/382
2. Zúčtování komplexních nákladů příštích období 382/555
15.2.30 Zákonné opravné položky
1. Tvorba opravné položky k pohledávkám za dlužníky
v konkurzním řízení 558/391
15.2.31 Opravné položky
1. Snížení ocenění zjištěné při inventarizaci
a nemající trvalý charakter u
- DM, 559/091 až 094
- zásob, 559/19.
- pohledávek 559/092,391
2. Částečné nebo plné rozpuštění opravných
položek při pominutí důvodů pro existenci 091 až 095,391/559
15.2.19 Prodaný materiál
1. Prodané zásoby materiálu u A 542/112
2. Vyúčtování prodaného materiálu u B 542/501
15.2.20 Dary
1. Poskytnutí daru ve formě peněžních prostředků 543/211,221
2. Poskytnutí daru ve formě zboží
(způsob A) 543/123
(způsob B) 543/613
3. Poskytnutí daru ve formě výrobků
(způsob A) 543/504
! Při poskytnutí daru se musí odvést z hodnoty daru DPH. !
15.2.21 Smluvní pokuty a úroky z prodlení
1. Pokuty a úroky z prodlení uvedené ve smlouvě 544/321
15.2.22 Ostatní pokuty a penále
1. Regresní postih za pokuty a penále 545/321
2. Sankce z porušení zákona o daních z příjmů 545/341
3. Sankce z porušení zákona o spotřební dani 545/345
4. Sankce z porušení předpisu o poplatcích 545/347
2. Vyúčtování prodaného materiálu u B 542/501
15.2.20 Dary
1. Poskytnutí daru ve formě peněžních prostředků 543/211,221
2. Poskytnutí daru ve formě zboží
(způsob A) 543/123
(způsob B) 543/613
3. Poskytnutí daru ve formě výrobků
(způsob A) 543/504
! Při poskytnutí daru se musí odvést z hodnoty daru DPH. !
15.2.21 Smluvní pokuty a úroky z prodlení
1. Pokuty a úroky z prodlení uvedené ve smlouvě 544/321
15.2.22 Ostatní pokuty a penále
1. Regresní postih za pokuty a penále 545/321
2. Sankce z porušení zákona o daních z příjmů 545/341
3. Sankce z porušení zákona o spotřební dani 545/345
4. Sankce z porušení předpisu o poplatcích 545/347
15.2.14 Zákonné sociální náklady
1. Příspěvek zaměstnavatele zaměstnancům na stravenky (zákonný) 527/213
15.2.15 Ostatní sociální náklady
1. Vyúčtování ostatních sociálních nákladů
nad rámec zákona o daních z příjmů 528/213
15.2.16 Daň silniční
1. Vyúčtování popř. platba silniční daně 531/345, 221
15.2.17 Daň z nemovitostí
1. Vyúčtování popř. platba daně z nemovitostí 532/345, 221
15.2.18 Ostatní daně a poplatky
1. Nákup kolků za hotové (při jejich bezprostředním použití) 538/211
2. Spotřeba kolků ze zásoby cenin 538/213
3. Poplatky za použití dálnic 538/221,211
4. Úhrada daně dědické, z převodu nemovitostí 538/211,221
5. Doměrek DPH – předpis 595/343
6. Doměrek spotřebních daní 595/345
15.2.18.1 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1. Prodej dlouhodobého nehmotného a
hmotného majetku
- zůstatková cena 541/07.,08.
15.2.15 Ostatní sociální náklady
1. Vyúčtování ostatních sociálních nákladů
nad rámec zákona o daních z příjmů 528/213
15.2.16 Daň silniční
1. Vyúčtování popř. platba silniční daně 531/345, 221
15.2.17 Daň z nemovitostí
1. Vyúčtování popř. platba daně z nemovitostí 532/345, 221
15.2.18 Ostatní daně a poplatky
1. Nákup kolků za hotové (při jejich bezprostředním použití) 538/211
2. Spotřeba kolků ze zásoby cenin 538/213
3. Poplatky za použití dálnic 538/221,211
4. Úhrada daně dědické, z převodu nemovitostí 538/211,221
5. Doměrek DPH – předpis 595/343
6. Doměrek spotřebních daní 595/345
15.2.18.1 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1. Prodej dlouhodobého nehmotného a
hmotného majetku
- zůstatková cena 541/07.,08.
Náklady na střežení objektů
Náklady na střežení objektů 518/321
12. Vyúčtování poplatků za skladování materiálu 518/321
15.2.8 Mzdové náklady
1. Mzdy zúčtované k výplatě na základě
zúčtovacích a výplatních listin 521/331
15.2.9 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti
1. Mzdy zúčtované k výplatě na základě
zúčtovacích a výplatních listin 522/366
15.2.10 Odměny členům orgánů společnosti
1. Zúčtování hrubé odměny členům orgánů
společnosti a družstva 523/379
15.2.11 Zákonné sociální pojištění
1. Zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců
placené zaměstnavatelem 524/336
15.2.12 Ostatní sociální pojištění
1. Zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců
placené zaměstnavatelem nad rámec zákona 525/336
15.2.13 Sociální náklady individuálního podnikatele
1. Vyúčtování sociálních nákladů individuálního
podnikatele 526/336,622,321
12. Vyúčtování poplatků za skladování materiálu 518/321
15.2.8 Mzdové náklady
1. Mzdy zúčtované k výplatě na základě
zúčtovacích a výplatních listin 521/331
15.2.9 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti
1. Mzdy zúčtované k výplatě na základě
zúčtovacích a výplatních listin 522/366
15.2.10 Odměny členům orgánů společnosti
1. Zúčtování hrubé odměny členům orgánů
společnosti a družstva 523/379
15.2.11 Zákonné sociální pojištění
1. Zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců
placené zaměstnavatelem 524/336
15.2.12 Ostatní sociální pojištění
1. Zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců
placené zaměstnavatelem nad rámec zákona 525/336
15.2.13 Sociální náklady individuálního podnikatele
1. Vyúčtování sociálních nákladů individuálního
podnikatele 526/336,622,321
Na náklady prvotní a druhové
Na náklady prvotní a druhové – Prvotní jsou náklady, které v účetní jednotce vznikly poprvé. Jedná se o všechny externí náklady (např. dodavatelské faktury za služby) a některé interní náklady (například mzdy zaměstnanců). Druhové náklady jsou náklady za spotřebu vnitropodnikových výkonů.
15.2 Některé vybrané souvztažnosti
15.2.1 Spotřeba materiálu
1. Spotřeba materiálu 501/112
2. Spotřeba nakupovaných výrobků 501/112
3. Nezaviněná manka do normy na materiálu 501/112
4. Nákup knih a časopisů 501/211
Převod počátečního zůstatku materiálu na
skladě do nákladů při účetní uzávěrce (způsob B) 501/112
6. Manka a škody u zásob materiálu (způsob B) 549/501
a zaviněné manko u A
15.2 Některé vybrané souvztažnosti
15.2.1 Spotřeba materiálu
1. Spotřeba materiálu 501/112
2. Spotřeba nakupovaných výrobků 501/112
3. Nezaviněná manka do normy na materiálu 501/112
4. Nákup knih a časopisů 501/211
Převod počátečního zůstatku materiálu na
skladě do nákladů při účetní uzávěrce (způsob B) 501/112
6. Manka a škody u zásob materiálu (způsob B) 549/501
a zaviněné manko u A
15.2.2 Spotřeba energie
Faktura za došlé dodávky el. energie, plynu,
páry, vody, stlačeného vzduchu apod. 502/321
15.2.3 Prodané zboží
1. Prodané zboží v pořizovací ceně 504/132
2. Nezaviněná manka na zboží do normy 504/132
3. Vnitropodniková přeprava zboží při pořízení
(způsob B) 504/622
4. Přijatá faktura za zboží (způsob B) 504/321
5. Manka a škody u zásob zboží (způsob B) 549/501
15.2.4 Opravy a udržování
1. Došlá faktura z provedené opravy a udržování 511/321
15.2.5 Cestovné
1. Jízdné všemi druhy veřejných dopravních prostředků 512/211
2. Nákup předplatních jízdenek 512/211
3. Náhrady na použití vlastního automobilu 512/211
4. Cestovní náklady, stravné a nocležné při pracovních cestách 512/211
5. Zúčtování časového rozlišení předplatních jízdenek 512/381
páry, vody, stlačeného vzduchu apod. 502/321
15.2.3 Prodané zboží
1. Prodané zboží v pořizovací ceně 504/132
2. Nezaviněná manka na zboží do normy 504/132
3. Vnitropodniková přeprava zboží při pořízení
(způsob B) 504/622
4. Přijatá faktura za zboží (způsob B) 504/321
5. Manka a škody u zásob zboží (způsob B) 549/501
15.2.4 Opravy a udržování
1. Došlá faktura z provedené opravy a udržování 511/321
15.2.5 Cestovné
1. Jízdné všemi druhy veřejných dopravních prostředků 512/211
2. Nákup předplatních jízdenek 512/211
3. Náhrady na použití vlastního automobilu 512/211
4. Cestovní náklady, stravné a nocležné při pracovních cestách 512/211
5. Zúčtování časového rozlišení předplatních jízdenek 512/381
15.2.6 Náklady na reprezentaci
Náklady na pohoštění a občerstvení
- dodavatelským způsobem 513/211,321
- ve vlastní režii 513/61.,621,622
2. DPH k nákladům na reprezentaci pokud tak
stanoví zákon 513/343
15.2.7 Ostatní služby
1. Přepravné za přemístění DHM uvnitř účet. jednotky 518/321
2. Nákup poštovních známek (při okamžiku použití) 518/211
3. Poplatky za listovní zásilky 518/211
4. Spotřeba poštovních známek ze zásoby cenin 518/213
5. Telefonní poplatky 518/321
6. Poplatky za nájemné, půjčovné 518/211,221,321,
Náklady na inzerci, na zveřejňování reklamních
nápisů, transparentů 518/211,221,321
Autorské honoráře pokud se nezahrnují
do mzdových prostředků 518/211,321,325
8. Faktura za úklidové služby 518/321
9. Náklady na školení 518/321
Poplatky za parkování vozidel na hlídaných
parkovištích 518/211
- dodavatelským způsobem 513/211,321
- ve vlastní režii 513/61.,621,622
2. DPH k nákladům na reprezentaci pokud tak
stanoví zákon 513/343
15.2.7 Ostatní služby
1. Přepravné za přemístění DHM uvnitř účet. jednotky 518/321
2. Nákup poštovních známek (při okamžiku použití) 518/211
3. Poplatky za listovní zásilky 518/211
4. Spotřeba poštovních známek ze zásoby cenin 518/213
5. Telefonní poplatky 518/321
6. Poplatky za nájemné, půjčovné 518/211,221,321,
Náklady na inzerci, na zveřejňování reklamních
nápisů, transparentů 518/211,221,321
Autorské honoráře pokud se nezahrnují
do mzdových prostředků 518/211,321,325
8. Faktura za úklidové služby 518/321
9. Náklady na školení 518/321
Poplatky za parkování vozidel na hlídaných
parkovištích 518/211
14.4 Odložený daňový závazek a pohledávka
Na tento účet se zachycují částky odložené daně k úhradě v budoucích obdobích. Odložená daňová povinnost vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. (rozdíl mezi účetními a daňovými náklady a výnosy, jako je rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy). Odložená daň se v konečném důsledku stává nástrojem, jehož prostřednictvím se uplatňuje obecná zásada opatrnosti při zjišťování a vykazování výsledku hospodaření. Odložená daň se zjišťuje u účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek, a všechny účetní jednotky, které sestavují účetní závarku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky samy rozhodnou, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.
Odložená daň se zjišťuje nejen z rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku odpisovaného, ale i u dalších rozdílů, např. u opravné položky k zásobám či pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě předchozích let.
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.
Odložená daň se zjišťuje nejen z rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku odpisovaného, ale i u dalších rozdílů, např. u opravné položky k zásobám či pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě předchozích let.
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.
Odložená daňová pohledávka nebo závazek ...
Odložená daňová pohledávka nebo závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.
14.5 Individuální podnikatel - 491
Slouží k zachycení všech osobních vkladů, včetně vkladu na začátku podnikatelské činnosti a včetně výběru individuálního podnikatele z firmy pro osobní spotřebu. Odděleně se vedou přijaté dary a převedený zisk nebo ztráta.
Při otevírání účetních knih se na tento účet převádí zisk, popř. ztráta za předcházející účetní období z účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Účet může mít pasivní i aktivní zůstatek.
15 Účtová třída 5 – Náklady
Náklady lze charakterizovat jako v peněžním vyjádření spotřebu živé práce a zvěcnělé práce vynaloženou za určitým účelem.
14.5 Individuální podnikatel - 491
Slouží k zachycení všech osobních vkladů, včetně vkladu na začátku podnikatelské činnosti a včetně výběru individuálního podnikatele z firmy pro osobní spotřebu. Odděleně se vedou přijaté dary a převedený zisk nebo ztráta.
Při otevírání účetních knih se na tento účet převádí zisk, popř. ztráta za předcházející účetní období z účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Účet může mít pasivní i aktivní zůstatek.
15 Účtová třída 5 – Náklady
Náklady lze charakterizovat jako v peněžním vyjádření spotřebu živé práce a zvěcnělé práce vynaloženou za určitým účelem.
15.1 Členění nákladů
Členění podle nákladových druhů – tj. podle stejnorodých skupina nákladů. Druhové členění je upraveno v 5. účtové třídě.
Náklady účetní a daňové – z hlediska správného stanovení základu daně je třeba odlišovat náklady účetní a daňové. Všechny náklady, které účetní jednotka účtuje v průběhu účetního období na jednotlivé účty 5. třídy, jsou účetními náklady. Od těchto nákladů je třeba odlišit daňové náklady, které jsou vymezeny zákonem o daních z příjmů (§ 24).
Členění na provozní, finanční a mimořádné náklady – provozní (účtové skupiny 50 – 55). Zahrnují běžné účetní případy, které souvisejí s podnikatelskou činností, zrcadlí se v ní skutečnosti, kvůli nimž byla účetní jednotka zřízena. Finanční náklady (účtové skupiny 56 a 57). Obsahují finanční operace provedené účetní jednotkou zejména ve vztahu k finančním institucím (např. úrokové operace, kurzové rozdíly, náklady vznikající při pohybu cenných papírů). Mimořádné náklady (účtová skupina 58). Představují účetní případy, které jsou v podstatě nahodilé, neplánované (např. škody).
Podle místa vzniku a odpovědnosti za jejich vznik – Jedná se o členění nákladů podle hospodářských středisek, například na náklady v hlavní výrobě, pomocné výrobě, zásobování, správě, odbytu.
Náklady účetní a daňové – z hlediska správného stanovení základu daně je třeba odlišovat náklady účetní a daňové. Všechny náklady, které účetní jednotka účtuje v průběhu účetního období na jednotlivé účty 5. třídy, jsou účetními náklady. Od těchto nákladů je třeba odlišit daňové náklady, které jsou vymezeny zákonem o daních z příjmů (§ 24).
Členění na provozní, finanční a mimořádné náklady – provozní (účtové skupiny 50 – 55). Zahrnují běžné účetní případy, které souvisejí s podnikatelskou činností, zrcadlí se v ní skutečnosti, kvůli nimž byla účetní jednotka zřízena. Finanční náklady (účtové skupiny 56 a 57). Obsahují finanční operace provedené účetní jednotkou zejména ve vztahu k finančním institucím (např. úrokové operace, kurzové rozdíly, náklady vznikající při pohybu cenných papírů). Mimořádné náklady (účtová skupina 58). Představují účetní případy, které jsou v podstatě nahodilé, neplánované (např. škody).
Podle místa vzniku a odpovědnosti za jejich vznik – Jedná se o členění nákladů podle hospodářských středisek, například na náklady v hlavní výrobě, pomocné výrobě, zásobování, správě, odbytu.
14.1 Základní kapitál a kapitálové fondy
Základní kapitál představuje složku vlastního kapitálu účetní jednotky. Je závislý na druhu účetní jednotky daného její právní formou. Základním kapitálem se rozumí souhrn všech peněžních prostředků a nepeněžních vkladů vložených do podniku a zapsaných do obchodního rejstříku. O zvýšení či snížení základního kapitálu se účtuje až na základě zápisu v obchodním rejstříku.
Kapitálové fondy představují vklady společníků peněžní i nepeněžní, které při vkládání nezvyšují základní kapitál podniku (jedná se zejména o vklady společníků s. r. o., které se v takovém případě vedou analyticky). Můžeme zde také účtovat přijaté dary.
14.2 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
14.2.1 Zákonný rezervní fond
Zákonná tvorba a používání rezervního fondu jsou upraveny v obchodním zákoníku.
Rezervní fond vytváří povinně s. r. o. a a. s. ze zisku běžného účetního období po zdanění nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurz akcií.
Kapitálové fondy představují vklady společníků peněžní i nepeněžní, které při vkládání nezvyšují základní kapitál podniku (jedná se zejména o vklady společníků s. r. o., které se v takovém případě vedou analyticky). Můžeme zde také účtovat přijaté dary.
14.2 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
14.2.1 Zákonný rezervní fond
Zákonná tvorba a používání rezervního fondu jsou upraveny v obchodním zákoníku.
Rezervní fond vytváří povinně s. r. o. a a. s. ze zisku běžného účetního období po zdanění nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurz akcií.
14.3 Rezervy
Pokud podnik očekává veliký jednorázový náklad, který v budoucnu nepříznivě ovlivní výsledek hospodaření lze na tento náklad předem vytvořit rezervu. Podnik se v průběhu jednoho nebo několika účetních období před očekávaným nákladem bude zahrnovat do nákladů částku, která odpovídá dané potřebě zvýšených nákladů, a tím si vytvoří potřebné zdroje.
Účty rezerv jsou účty pasivní. Rezervy představují zdroj krytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou.
Rezervy je možné třídit z několika hledisek. Například podle určení lze třídit rezervy na obecné (určení na krytí rizik a ztrát z podnikání, na obchodní riziko) nebo na rezervy na účelové (na opravy hmotného majetku, na daň z příjmu, na důchody a podobné závazky).
Podle daňového dopadu se rezervy třídí na rezervy, jejichž tvorba a použití jsou stanoveny zvláštním zákonem a zohledněny zákonem o daních z příjmů (zákonné rezervy) a na rezervy, jejichž tvorba není daňově uznatelná, rozhoduje o nich účetní jednotka sama (ostatní rezervy – př. na záruční opravy zboží).
Účetní jednotka si ve svém vnitřním předpisu stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši a způsob jejich vytváření a používání.
Účty rezerv jsou účty pasivní. Rezervy představují zdroj krytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou.
Rezervy je možné třídit z několika hledisek. Například podle určení lze třídit rezervy na obecné (určení na krytí rizik a ztrát z podnikání, na obchodní riziko) nebo na rezervy na účelové (na opravy hmotného majetku, na daň z příjmu, na důchody a podobné závazky).
Podle daňového dopadu se rezervy třídí na rezervy, jejichž tvorba a použití jsou stanoveny zvláštním zákonem a zohledněny zákonem o daních z příjmů (zákonné rezervy) a na rezervy, jejichž tvorba není daňově uznatelná, rozhoduje o nich účetní jednotka sama (ostatní rezervy – př. na záruční opravy zboží).
Účetní jednotka si ve svém vnitřním předpisu stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši a způsob jejich vytváření a používání.
13.7.2 Dohadné účty
Zachycujeme zde účetní případy, kdy přesně neznáme hodnotu pohledávky či závazku, které nebyly uhrazeny a nemohly být ani předmětem časového rozlišení. Odhadujeme tedy částku, když víme, že určitá situace již nastala, nemáme ale její peněžní vyjádření
Dohadné účty aktivní
Účtují se zde případy, které nelze zaúčtovat jako běžnou pohledávku, přitom výnos v předpokládané výši věcně a časově s daným účetním obdobím souvisí. Typickým příkladem je pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistné události, pokud ještě nebyla poskytnuta pojistná nálada a pojišťovna do data uzavírání účetních knih nepotvrdila konečnou výši náhrady. Dalším případem mohou být výnosové úroky, které nebyly bankou zahrnuty od bankovního vyúčtování, odhad částek pro pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud ještě není známá přesná výše.
Dohadné účty pasivní
Dohadné položky pasivní se účtují v případech nevyfakturovaných dodávek za materiál, zboží, práce a služby, tj. za tyto dodávky nedošla faktura, která by měla být zahrnuta do roční účetní závěrky. Dále se na tento účet účtuje i poměrná část silniční daně při účtování v hospodářském roce. Dalšími případy mohou být závazky z odpovědnosti za způsobenou škodu, pokud není možné stanovit do data uzavírání účetních knih konečnou výši závazky, nákladové úroky z úvěrů, pokud banka ještě neprovedla vyúčtování, náhrada za nevyčerpanou dovolenou, pokud bude proplacena v příštím roce atd.
Dohadné účty aktivní
Účtují se zde případy, které nelze zaúčtovat jako běžnou pohledávku, přitom výnos v předpokládané výši věcně a časově s daným účetním obdobím souvisí. Typickým příkladem je pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistné události, pokud ještě nebyla poskytnuta pojistná nálada a pojišťovna do data uzavírání účetních knih nepotvrdila konečnou výši náhrady. Dalším případem mohou být výnosové úroky, které nebyly bankou zahrnuty od bankovního vyúčtování, odhad částek pro pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud ještě není známá přesná výše.
Dohadné účty pasivní
Dohadné položky pasivní se účtují v případech nevyfakturovaných dodávek za materiál, zboží, práce a služby, tj. za tyto dodávky nedošla faktura, která by měla být zahrnuta do roční účetní závěrky. Dále se na tento účet účtuje i poměrná část silniční daně při účtování v hospodářském roce. Dalšími případy mohou být závazky z odpovědnosti za způsobenou škodu, pokud není možné stanovit do data uzavírání účetních knih konečnou výši závazky, nákladové úroky z úvěrů, pokud banka ještě neprovedla vyúčtování, náhrada za nevyčerpanou dovolenou, pokud bude proplacena v příštím roce atd.
13.7.3 Kurzové rozdíly
Při provádění zahraničně obchodních operací je třeba získat z účetnictví přehled o devizových pohledávkách a závazcích vyjádřených v cizích měnách. Zákon o účetnictví vyžaduje účtování o těchto účetních případech jak v českých korunách, tak i v cizích měnách.
Pro přepočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění účetního případu může účetní jednotka používat denních kurzů (platných v den uskutečnění účetního případu – kurz dle ČNB) nebo pevných kurů (stanovených k určitému datu pro jí vymezené období - např. stanovených k prvému dni roku nebo pololetí, čtvrtletí, měsíce a to podle vlastního rozhodnutí účetní jednotky). Kurz pevný může účetní jednotka měnit v průběhu vymezeného období, vždy v případech vyhlášené devalvace nebo revalvace české koruny.
Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků, vyjádřených v cizí měně, lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.
Pro přepočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění účetního případu může účetní jednotka používat denních kurzů (platných v den uskutečnění účetního případu – kurz dle ČNB) nebo pevných kurů (stanovených k určitému datu pro jí vymezené období - např. stanovených k prvému dni roku nebo pololetí, čtvrtletí, měsíce a to podle vlastního rozhodnutí účetní jednotky). Kurz pevný může účetní jednotka měnit v průběhu vymezeného období, vždy v případech vyhlášené devalvace nebo revalvace české koruny.
Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků, vyjádřených v cizí měně, lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.
14 Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na kapitálových účtech a účtech dlouhodobých závazků vyhrazena účtová třída 4, kde se soustřeďují rozvahové pasivní účty.
Účtová třída 4 obsahuje:
118. Základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, převedené výsledky hospodaření, výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (vlastní kapitál),
119. rezervy,
120. dlouhodobé bankovní úvěry,
121. dlouhodobé závazky,
122. odložený daňový závazek a pohledávku,
123. účet individuálního podnikatele.
Účtování v 4. účtové třídě je ovlivněno druhem právního subjektu, neboť všechny druhy podnikatelských subjektů (obchodní společnosti, družstva, fyzické osoby) účtují na příslušných účtech o vlastním kapitálu podle ustanovení příslušných právních předpisů (například obchodního zákoníku) a vnitřních předpisů účetní jednotky (společenská smlouva, stanovy apod.).
Účtová třída 4 obsahuje:
118. Základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, převedené výsledky hospodaření, výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (vlastní kapitál),
119. rezervy,
120. dlouhodobé bankovní úvěry,
121. dlouhodobé závazky,
122. odložený daňový závazek a pohledávku,
123. účet individuálního podnikatele.
Účtování v 4. účtové třídě je ovlivněno druhem právního subjektu, neboť všechny druhy podnikatelských subjektů (obchodní společnosti, družstva, fyzické osoby) účtují na příslušných účtech o vlastním kapitálu podle ustanovení příslušných právních předpisů (například obchodního zákoníku) a vnitřních předpisů účetní jednotky (společenská smlouva, stanovy apod.).
Často jsou charakterizovány jako účty, ...
Často jsou charakterizovány jako účty, které umožňují převod nákladů a výnosů mezi účetními obdobími.
13.7.1 Časové rozlišení nákladů a výnosů
Podstatnou podmínkou pro to, aby byl vyrovnán časový nesoulad mezi náklady a výdaji a výnosy a příjmy pomocí časového rozlišení je znalost současně tří údajů.
115. částka – přesná položka vyjádřena v peněžních prostředcích,
116. účel – čeho se daná operace přesně týká,
117. období – ke kterému se částka vztahuje a kdy daná operace nastala nebo nastane.
Pokud nejsou známy všechny tři podmínky, používají se rezervy nebo dohadné účty.
Náklady příštích období
O náklady příštích období se jedná tehdy, když v průběhu účetního období vzniká velký náklad (výdaj), který se ekonomicky bude vztahovat i k budoucím obdobím období.
Pokud jde o náklad, který lze v příštích letech vztáhnout pouze k jednomu nákladovému druhu v účtové skupině 5, pro jeho zaúčtování se používá účet 381 – Náklady příštích období. Zúčtování se provede nejpozději do čtyř let s výjimkou nájemného a případů vyplývajících ze smluv a platných předpisů.
13.7.1 Časové rozlišení nákladů a výnosů
Podstatnou podmínkou pro to, aby byl vyrovnán časový nesoulad mezi náklady a výdaji a výnosy a příjmy pomocí časového rozlišení je znalost současně tří údajů.
115. částka – přesná položka vyjádřena v peněžních prostředcích,
116. účel – čeho se daná operace přesně týká,
117. období – ke kterému se částka vztahuje a kdy daná operace nastala nebo nastane.
Pokud nejsou známy všechny tři podmínky, používají se rezervy nebo dohadné účty.
Náklady příštích období
O náklady příštích období se jedná tehdy, když v průběhu účetního období vzniká velký náklad (výdaj), který se ekonomicky bude vztahovat i k budoucím obdobím období.
Pokud jde o náklad, který lze v příštích letech vztáhnout pouze k jednomu nákladovému druhu v účtové skupině 5, pro jeho zaúčtování se používá účet 381 – Náklady příštích období. Zúčtování se provede nejpozději do čtyř let s výjimkou nájemného a případů vyplývajících ze smluv a platných předpisů.
Pokud jsou na určitý účel, ...
Pokud jsou na určitý účel, který bude mít ekonomický dopad až v budoucnu, vynakládány různé náklady, pak budou tyto náklady zachyceny jako komplexní náklady příštích období. Například se může jednat o náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují), na přípravu a záběh výroby. Mohou se skládat z vlastních výkonů i z nakupovaných.
Výdaje příštích období
Představují náklady, které souvisejí s běžným obdobím, avšak budou uhrazeny až v příštích obdobích. Jedná se například o nájemné placené pozadu, prémie a odměny vyplacené po skončení roku atd.
Tvorba výdajů příštích období 5../383
Čerpání výdajů příštích období 383/3..
Výnosy příštích období
Výnosy příštích období představují přijaté výnosy v běžném období, které se ale věcně a časově budou vztahovat i k obdobím budoucím. Jedná se například o přijaté nájemné na několik let dopředu, přijaté předplatné, školné.
Příjmy příštích období
Jako příjmy příštích období se označují částky nepřijaté ke dni uzavírání účetních knih a nezahrnuté na účtech pohledávek, avšak související s výkony běžného období. Jedná se například o nevyfakturované, ale provedené práce či provize a služby. Častým případem může být situace, kdy vznikla škoda, pojišťovna potvrdila výši pojistného plnění, ale částka dosud nebyla uhrazena a účetní jednotkou přijata.
Výdaje příštích období
Představují náklady, které souvisejí s běžným obdobím, avšak budou uhrazeny až v příštích obdobích. Jedná se například o nájemné placené pozadu, prémie a odměny vyplacené po skončení roku atd.
Tvorba výdajů příštích období 5../383
Čerpání výdajů příštích období 383/3..
Výnosy příštích období
Výnosy příštích období představují přijaté výnosy v běžném období, které se ale věcně a časově budou vztahovat i k obdobím budoucím. Jedná se například o přijaté nájemné na několik let dopředu, přijaté předplatné, školné.
Příjmy příštích období
Jako příjmy příštích období se označují částky nepřijaté ke dni uzavírání účetních knih a nezahrnuté na účtech pohledávek, avšak související s výkony běžného období. Jedná se například o nevyfakturované, ale provedené práce či provize a služby. Častým případem může být situace, kdy vznikla škoda, pojišťovna potvrdila výši pojistného plnění, ale částka dosud nebyla uhrazena a účetní jednotkou přijata.
13.5 Skupiny 35 a 36 –
13.5 Skupiny 35 a 36 – Pohledávky a závazky ke společníkům, za účastníky sdružení a za členy družstva
Na účtech ve účtových skupinách se účtují krátkodobé pohledávky a závazky ve skupině podniků tvořících integrační seskupení a vztahy z pohledávek a závazků v rámci obchodních společností a družstev, které vznikají ke společníkům a členům.
Závazky nebo pohledávky ke společníkům mohou vznikat zejména takto:
107. společníci upsali a dosud nesplatili akcie nebo vklady (pohledávka – účet 353),
108. společníci si půjčili peníze ze společnosti (na základě smlouvy o půjčce) a tyto peníze budou muset po uplynutí sjednané doby společnosti vrátit (pohledávka – účet 355),
109. společníkům byl přiznán podíl na zisku, který ještě nebyl vyplacen. (závazek – účet 364),
110. společníci půjčili peníze do společnosti (závazek – účet 365),
111. společníci jsou ve společnosti zaměstnáni (závazek – účet 366).
Na účtech ve účtových skupinách se účtují krátkodobé pohledávky a závazky ve skupině podniků tvořících integrační seskupení a vztahy z pohledávek a závazků v rámci obchodních společností a družstev, které vznikají ke společníkům a členům.
Závazky nebo pohledávky ke společníkům mohou vznikat zejména takto:
107. společníci upsali a dosud nesplatili akcie nebo vklady (pohledávka – účet 353),
108. společníci si půjčili peníze ze společnosti (na základě smlouvy o půjčce) a tyto peníze budou muset po uplynutí sjednané doby společnosti vrátit (pohledávka – účet 355),
109. společníkům byl přiznán podíl na zisku, který ještě nebyl vyplacen. (závazek – účet 364),
110. společníci půjčili peníze do společnosti (závazek – účet 365),
111. společníci jsou ve společnosti zaměstnáni (závazek – účet 366).
13.6 Skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky
371 - Pohledávky z prodeje podniku
Na tomto účtu účtuje prodávající o pohledávce z prodeje podniku či jeho části.
372 - Závazky z koupě podniku
Tento účet slouží kupujícímu pro zachycení závazku z koupě podniku či jeho části.
373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
Na tomto účtu se účtují pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací
374 - Pohledávky z pronájmu
Na tento účet účtuje pronajímatel zejména pohledávku v souvislosti s nájmem podniku či jeho části podle smlouvy o nájmu podniku.
375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů
Na tomto účtu účtuje emitent dluhopisu souvztažně s účtem 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy nebo s účtem 473 – Emitované dluhopisy.
Na tomto účtu účtuje prodávající o pohledávce z prodeje podniku či jeho části.
372 - Závazky z koupě podniku
Tento účet slouží kupujícímu pro zachycení závazku z koupě podniku či jeho části.
373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
Na tomto účtu se účtují pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací
374 - Pohledávky z pronájmu
Na tento účet účtuje pronajímatel zejména pohledávku v souvislosti s nájmem podniku či jeho části podle smlouvy o nájmu podniku.
375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů
Na tomto účtu účtuje emitent dluhopisu souvztažně s účtem 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy nebo s účtem 473 – Emitované dluhopisy.
376 - Nakoupené opce
377 - Prodané opce
Jak vyplývá z názvu, slouží výše uvedené účty pro zachycení pohledávek a závazků vyplývajících z prodeje či nákupu opcí.
378 - Jiné pohledávky
379 - Jiné závazky
Jedná se o pohledávky a krátkodobé závazky, které nelze zařadit na předchozí účty. Například:
112. pohledávky za náhradu škody a manka za odpovědnou osobu,
113. závazky z odpovědnosti za způsobené škody,
114. závazky vůči celním orgánům z titulu cla a daně z přidané hodnoty a závazek ze spotřebních daní při dovozu.
13.7 Skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
Účetnictví i daňové zákonodárství požadují, aby náklady i výnosy byly vždy účtovány do období, s nímž časově i věcně souvisejí. K tomu účelu slouží časové rozlišení.
Jak vyplývá z názvu, slouží výše uvedené účty pro zachycení pohledávek a závazků vyplývajících z prodeje či nákupu opcí.
378 - Jiné pohledávky
379 - Jiné závazky
Jedná se o pohledávky a krátkodobé závazky, které nelze zařadit na předchozí účty. Například:
112. pohledávky za náhradu škody a manka za odpovědnou osobu,
113. závazky z odpovědnosti za způsobené škody,
114. závazky vůči celním orgánům z titulu cla a daně z přidané hodnoty a závazek ze spotřebních daní při dovozu.
13.7 Skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
Účetnictví i daňové zákonodárství požadují, aby náklady i výnosy byly vždy účtovány do období, s nímž časově i věcně souvisejí. K tomu účelu slouží časové rozlišení.
13.4 Skupina 34 – Zúčtování daní a dotací
V účtové skupině 34 se zachycují především účtovací vztahy k finančnímu orgánu z daňových povinností účetní jednotky jako poplatníka nebo plátce (účty 341,342, 343, 345).
13.4.1 Přímé daně
Třídění účtů v účtové skupině 34 navazuje na zákon o soustavě daní, z něhož vyplývá rozdělení na přímé a nepřímé daně.
Na účtu 341 – Daň z příjmů na straně Má dáti se účtují zálohy v průběhu roku , které účetní jednotka zaplatila. Na konci roku se pak na základě daňového přiznání na stranu Dal zaúčtuje celková daňová povinnost souvztažně na účet 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná nebo 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná. Zůstatek účtu 341 ke konci roku pak představuje buď nedoplatek (zůstatek je na straně dal) nebo přebytek (zůstatek je na straně Má dáti). Doměrky, případné vratky se účtují na 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů.
Účet 342 – Ostatní přímé daně slouží pro zúčtování daně z příjmů jako vztahu k finančním orgánům v případech, kdy je účetní jednotka plátcem daně z příjmů, ale poplatníkem je jiná osoba. Zejména se jedná o placení daně z příjmů fyzických osob za zaměstnance a společníky firmy.
13.4.1 Přímé daně
Třídění účtů v účtové skupině 34 navazuje na zákon o soustavě daní, z něhož vyplývá rozdělení na přímé a nepřímé daně.
Na účtu 341 – Daň z příjmů na straně Má dáti se účtují zálohy v průběhu roku , které účetní jednotka zaplatila. Na konci roku se pak na základě daňového přiznání na stranu Dal zaúčtuje celková daňová povinnost souvztažně na účet 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná nebo 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná. Zůstatek účtu 341 ke konci roku pak představuje buď nedoplatek (zůstatek je na straně dal) nebo přebytek (zůstatek je na straně Má dáti). Doměrky, případné vratky se účtují na 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů.
Účet 342 – Ostatní přímé daně slouží pro zúčtování daně z příjmů jako vztahu k finančním orgánům v případech, kdy je účetní jednotka plátcem daně z příjmů, ale poplatníkem je jiná osoba. Zejména se jedná o placení daně z příjmů fyzických osob za zaměstnance a společníky firmy.
13.4.2 Nepřímé daně
Nepřímé daně jsou specifické tím, že v dodavatelsko-odběratelském řetězci je pro stát vybírají plátci daně, ale v konečném důsledku jsou placeny až v cenách nakupovaných výrobků a služeb konečným spotřebitelem.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Je to zvláštní druh daně, u které je poplatníkem konečný spotřebitel, avšak plátcem je podnikatelský subjekt.
Plátcovství daně je dobrovolné, jen v případech uvedených v zákoně o DPH je placení daně povinné.
Registrovaný plátce daně – porovnává daň na vstupu a daň na výstupu. Výsledkem je buď daňový nedoplatek nebo nárok na vrácení daně. Uplatňuje si odpočet u nakupovaných výkonů, své vstupy zatěžuje daní. Být plátcem daně se zejména vyplatí subjektům, které mají základní sazbu daně na vstupu a sníženou sazbu daně na výstupu.
Neregistrovaný podnikatel – daň vstupuje do cen jeho vstupu (nemůže uplatnit odpočet) a při výstupu nepřipočítává žádnou daň.
Daň z přidané hodnoty se odvádí vždy k 25. následujícího měsíce (pokud je účetní jednotka měsíčním plátcem DPH) nebo k 25. následujícího měsíce po příslušném čtvrtletí (pokud je účetní jednotka čtvrtletním plátcem DPH).
Pro výpočet DPH je základem cena bez daně * sazby (snížená sazba 5 %, základní sazba
19 %).
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Je to zvláštní druh daně, u které je poplatníkem konečný spotřebitel, avšak plátcem je podnikatelský subjekt.
Plátcovství daně je dobrovolné, jen v případech uvedených v zákoně o DPH je placení daně povinné.
Registrovaný plátce daně – porovnává daň na vstupu a daň na výstupu. Výsledkem je buď daňový nedoplatek nebo nárok na vrácení daně. Uplatňuje si odpočet u nakupovaných výkonů, své vstupy zatěžuje daní. Být plátcem daně se zejména vyplatí subjektům, které mají základní sazbu daně na vstupu a sníženou sazbu daně na výstupu.
Neregistrovaný podnikatel – daň vstupuje do cen jeho vstupu (nemůže uplatnit odpočet) a při výstupu nepřipočítává žádnou daň.
Daň z přidané hodnoty se odvádí vždy k 25. následujícího měsíce (pokud je účetní jednotka měsíčním plátcem DPH) nebo k 25. následujícího měsíce po příslušném čtvrtletí (pokud je účetní jednotka čtvrtletním plátcem DPH).
Pro výpočet DPH je základem cena bez daně * sazby (snížená sazba 5 %, základní sazba
19 %).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)