1. vydání Českých účetních standardů:
- používány za účelem dosažení souladu při užívání úče metod úče jednotkami
- obsah: popis úče metod a postupů účtování, přičemž obsah standardů nesmí být v rozporu se zákonem
2. vymezen aktuální princip a výjimka z pravidla
3. uplatnění oceňování reálnou hodnotou popř. ekvivalenční hodnotou k rozvahovému dni
4. zavedena směrná účtová osnova
5. vyhláška Ministerstva financí 500/2002 Sb.
- vztahuje se na:
a) PO se sídlem v ČR (obch. spol., družstva, státní podniky)
b) FO zapsané v OR, FO dobrovolně účtující v podvojném úče
c) organizační složku zahraničního subjektu, pokud podniká v ČR a byla zapsána do OR
- nevztahuje se na:
a) banky, finanční instituce, pojišťovny, fondy národního majetku (FNM, Pozemkový fond)
b) organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace
c) nevýdělečné organizace, všeobecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek
- upravuje:
a) rozsah a jednotlivé části individuální a konsolidované závěrky pro podnikatele
b) obsahové vymezení položek individuálních úče závěrek a formát výkazů
c) uspořádání a označování položek individuální a konsolidované závěrky pro podnikatele
d) směrnou účtovou osnovu
e) úče metody a jejich použití vč. konsolidačních metod
B) Účetní standardy
B) účetní standardy:
- existuje jich cca 40 IAS 1-41
- vydávané Stálým interpretačním výborem SIC
- úkolem: dát návod na řešení diskutabilních otázek
2) Direktivy Rady Evropského společenství:
- závazné pro všechny členské země EU
- nemají charakter mezinárodního práva, ale realizují se prostř. příslušné národní úpravy členské země
- kladou důraz na formální stránku vykazování a na konkrétní vzory výkazů
- druhy:
a) 4. direktiva z 25.7.1978:
- týká se ročních účetních výkazů velkých a středních společností (a.s., s.r.o., k.s.)
- upravuje uspořádání položek úče závěrky a pokyny k obsahu z nich; způsoby oceňování majetku a
závazků; obsah výroční zprávy; zásady pro zveřejňování závěrky
b) 7. direktiva z 13.6.1983:
- týká se úče výkazů seskupení podniků, které mají podobu koncernu, holdingu
- třeba sestavovat výkazy za jednotlivé podniky a za celé seskupení – tzv. konsolidované výkazy
c) 8. direktiva z 1984:
- týká se schvalování, osob, které jsou odpovědné za ověřování výkazů, tj. požadavků na získání kvalifikace
auditora
- existuje jich cca 40 IAS 1-41
- vydávané Stálým interpretačním výborem SIC
- úkolem: dát návod na řešení diskutabilních otázek
2) Direktivy Rady Evropského společenství:
- závazné pro všechny členské země EU
- nemají charakter mezinárodního práva, ale realizují se prostř. příslušné národní úpravy členské země
- kladou důraz na formální stránku vykazování a na konkrétní vzory výkazů
- druhy:
a) 4. direktiva z 25.7.1978:
- týká se ročních účetních výkazů velkých a středních společností (a.s., s.r.o., k.s.)
- upravuje uspořádání položek úče závěrky a pokyny k obsahu z nich; způsoby oceňování majetku a
závazků; obsah výroční zprávy; zásady pro zveřejňování závěrky
b) 7. direktiva z 13.6.1983:
- týká se úče výkazů seskupení podniků, které mají podobu koncernu, holdingu
- třeba sestavovat výkazy za jednotlivé podniky a za celé seskupení – tzv. konsolidované výkazy
c) 8. direktiva z 1984:
- týká se schvalování, osob, které jsou odpovědné za ověřování výkazů, tj. požadavků na získání kvalifikace
auditora
3) Obecně uznávané účetní zásady – GAAP:
3) Obecně uznávané účetní zásady – GAAP:
- rozsáhlý a podrobný soubor pravidel v oblasti účetního výkaznictví, výkladů, koncepčních stanovisek a
technických zpráv, které podniky dodržují při vedení účetnictví, sestavování výkazů
- nezávazné, uznávané a aplikovatelné
- význam: na jejich základě sestavené výkazy se přijímají na marických peněžních burzách a mají podporu a
uznání Amerického institutu účetních revizorů
- 3 úrovně významnosti:
a) nevyhlášené postupy, konvence a pravidla:
- nezávazné, směrnice, stanoviska, popisy praktických řešení, oběžníky
b) vyhlášená pravidla:
- uznávané, zahrnují koncepční rámec finanč. účetnictví, úče standardy, vydávají je nevládní profesní
instituce (Výbor pro standardy finančního účetnictví, Rada pro účetní pravidla,..)
c) základní zásady:
- teoretický základ finančního výkaznictví, nejsou vyhlášeny právním aktem
VLIV MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE NA ČESKÉ ÚČETNICTVÍ:
- od 1.1. 2002 nabyla účinnosti novela zákona 563/1991 Sb. o účetnictví, kterou se ČR přiblížila k MHÚ
- v novele dochází ke změnám:
- vymezení úče záznamů, dokladů
- vedení úče knih ve vazbě na využití technických možností
- pravidla pro oceňování majetku a závazků
- metody a postupy při otevírání a uzavírání úče knih k rozvahovému dni
- pravidla sestavení a zveřejňování závěrky, výročních zpráv a konsolidovaných závěrek
- podmínky pro povinný audit závěrek
- podmínky ukládání pokut
- rozsáhlý a podrobný soubor pravidel v oblasti účetního výkaznictví, výkladů, koncepčních stanovisek a
technických zpráv, které podniky dodržují při vedení účetnictví, sestavování výkazů
- nezávazné, uznávané a aplikovatelné
- význam: na jejich základě sestavené výkazy se přijímají na marických peněžních burzách a mají podporu a
uznání Amerického institutu účetních revizorů
- 3 úrovně významnosti:
a) nevyhlášené postupy, konvence a pravidla:
- nezávazné, směrnice, stanoviska, popisy praktických řešení, oběžníky
b) vyhlášená pravidla:
- uznávané, zahrnují koncepční rámec finanč. účetnictví, úče standardy, vydávají je nevládní profesní
instituce (Výbor pro standardy finančního účetnictví, Rada pro účetní pravidla,..)
c) základní zásady:
- teoretický základ finančního výkaznictví, nejsou vyhlášeny právním aktem
VLIV MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE NA ČESKÉ ÚČETNICTVÍ:
- od 1.1. 2002 nabyla účinnosti novela zákona 563/1991 Sb. o účetnictví, kterou se ČR přiblížila k MHÚ
- v novele dochází ke změnám:
- vymezení úče záznamů, dokladů
- vedení úče knih ve vazbě na využití technických možností
- pravidla pro oceňování majetku a závazků
- metody a postupy při otevírání a uzavírání úče knih k rozvahovému dni
- pravidla sestavení a zveřejňování závěrky, výročních zpráv a konsolidovaných závěrek
- podmínky pro povinný audit závěrek
- podmínky ukládání pokut
C) Metoda konsolidace ekvivalencí
C) Metoda konsolidace ekvivalencí – u přidruženého podniku:
- mateřský podnik uplatňuje vůči přidruženému podniku pouze podstatný vliv
- je postavena na principu přecenění c.p., jejichž emitentem je přidružený podnik, poměrnou částí vlastního
kapitálu tohoto podniku a participaci na HV dosaženém přidruženým podnikem
- etapy:
1. vyloučení c.p. a účastí k přidruženým podnikům z rozvahy mateřského podniku a jejich nahrazení
samostatnou rozvahovou položkou „cenné papíry a vklady v ekvivalenci“, která bude oceněna ve výši
podílu na vlastním kapitálu přidruženého podniku
2. vypořádání rozdílu mezi účetním oceněním c.p. a vkladů v individuálních účtech mateřského podniku a
oceněním konsolidační položky „c.p. a vklady v ekvivalenci“ a to:
a) vykázáním poměrné části HV přidruženého podniku ve výši podílové účasti mateřského podniku
v samostatné rozvahové i výsledkové položce „podíl na HV v ekvivalenci“, za období ode dne akvizice
do konce úče období v roce pořízení majetkové účasti
b) vykázání konsolidačního rozdílu v roce pořízení majetkové účasti
c) vykázání konsolidačního rezervního fondu, ve kterém se akumulují podíly na HV z minulých let popř.
další změny vlastního kapitálu s výjimkou z důvodu výsledku hospodaření
3. odpis konsolidačního rozdílu do konsolidovaného HV
18.MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ
- přibližování se, sjednocování metod, postupů a struktur používaných v účetnictví jednotlivých zemí
- cílem: dosažení srozumitelnosti a vzájemné srovnatelnosti finančních výkazů
Formy MHÚ:
1) Mezinárodní účetní standardy – IAS:
- nejsou závazné
- jsou vydávány Výborem pro mezinárodní účetní standardy se sídlem v Londýně
- členy: i Komora auditorů ČR a Svaz účetních
- zahrnují:
A) koncepční rámec:
- vychází z ní řešení jednotlivých problémových okruhů
- obsahuje:
a) funkce účetních výkazů a vymezení jejich uživatelů
b) zásady obsahu úče výkazů
c) kvalitativní charakteristiky výkazů (srozumitelnost, relevance, spolehlivost, pravdivý a věrný obraz)
d) vymezení položek výkazů (aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady,..)
e) předpoklady, jež musí položka splnit, aby mohla být zahrnuta do výkazu
f) oceňování klíčových položek výkazů
g) pojetí kapitálu a principy jeho zachování
- mateřský podnik uplatňuje vůči přidruženému podniku pouze podstatný vliv
- je postavena na principu přecenění c.p., jejichž emitentem je přidružený podnik, poměrnou částí vlastního
kapitálu tohoto podniku a participaci na HV dosaženém přidruženým podnikem
- etapy:
1. vyloučení c.p. a účastí k přidruženým podnikům z rozvahy mateřského podniku a jejich nahrazení
samostatnou rozvahovou položkou „cenné papíry a vklady v ekvivalenci“, která bude oceněna ve výši
podílu na vlastním kapitálu přidruženého podniku
2. vypořádání rozdílu mezi účetním oceněním c.p. a vkladů v individuálních účtech mateřského podniku a
oceněním konsolidační položky „c.p. a vklady v ekvivalenci“ a to:
a) vykázáním poměrné části HV přidruženého podniku ve výši podílové účasti mateřského podniku
v samostatné rozvahové i výsledkové položce „podíl na HV v ekvivalenci“, za období ode dne akvizice
do konce úče období v roce pořízení majetkové účasti
b) vykázání konsolidačního rozdílu v roce pořízení majetkové účasti
c) vykázání konsolidačního rezervního fondu, ve kterém se akumulují podíly na HV z minulých let popř.
další změny vlastního kapitálu s výjimkou z důvodu výsledku hospodaření
3. odpis konsolidačního rozdílu do konsolidovaného HV
18.MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ
- přibližování se, sjednocování metod, postupů a struktur používaných v účetnictví jednotlivých zemí
- cílem: dosažení srozumitelnosti a vzájemné srovnatelnosti finančních výkazů
Formy MHÚ:
1) Mezinárodní účetní standardy – IAS:
- nejsou závazné
- jsou vydávány Výborem pro mezinárodní účetní standardy se sídlem v Londýně
- členy: i Komora auditorů ČR a Svaz účetních
- zahrnují:
A) koncepční rámec:
- vychází z ní řešení jednotlivých problémových okruhů
- obsahuje:
a) funkce účetních výkazů a vymezení jejich uživatelů
b) zásady obsahu úče výkazů
c) kvalitativní charakteristiky výkazů (srozumitelnost, relevance, spolehlivost, pravdivý a věrný obraz)
d) vymezení položek výkazů (aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady,..)
e) předpoklady, jež musí položka splnit, aby mohla být zahrnuta do výkazu
f) oceňování klíčových položek výkazů
g) pojetí kapitálu a principy jeho zachování
Metody konsolidace
- mateřský podnik je osvobozen od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne úče období,
všechny podniky konsolidačního celku na základě posledních úče závěrek nepřekročily nebo nedosáhly
kritérií:
a) úhrn rozvah více než 350mil. Kč
b) obrat více než 700 mil. Kč
c) průměrný stav zaměstnanců více než 500
Konsolidační pravidla:
- sestavuje je a vyhlašuje mateřský podnik
- jsou to:
a) způsoby oceňování majetku a závazků
b) požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které budou podniky předkládat mateřskému podniku
c) postup a požadavky na analýzu vztahů mezi podniky v rámci konsolidačního celku
d) způsob zjištění a odpisování po první konsolidaci
e) způsob a formy evidence a zpracování konsolidované úče závěrky a archivace podkladů
f) termíny předkládání údajů nebo konsolidovaných úče závěrek nižších konsolidačních celků
METODY KONSOLIDACE:
- principem: vypořádání základní kapitálové vazby vzniklé mezi mateřským a dceřiným, přidruženým nebo
společným podnikem tj. nahrazení c.p. v rozvaze mateřského podniku, jejichž emitentem je
dceřiný, přidružený či společný podnik, poměrnou výší vlastního kapitálu těchto dceřiných,
přidružených a společných podniků
všechny podniky konsolidačního celku na základě posledních úče závěrek nepřekročily nebo nedosáhly
kritérií:
a) úhrn rozvah více než 350mil. Kč
b) obrat více než 700 mil. Kč
c) průměrný stav zaměstnanců více než 500
Konsolidační pravidla:
- sestavuje je a vyhlašuje mateřský podnik
- jsou to:
a) způsoby oceňování majetku a závazků
b) požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které budou podniky předkládat mateřskému podniku
c) postup a požadavky na analýzu vztahů mezi podniky v rámci konsolidačního celku
d) způsob zjištění a odpisování po první konsolidaci
e) způsob a formy evidence a zpracování konsolidované úče závěrky a archivace podkladů
f) termíny předkládání údajů nebo konsolidovaných úče závěrek nižších konsolidačních celků
METODY KONSOLIDACE:
- principem: vypořádání základní kapitálové vazby vzniklé mezi mateřským a dceřiným, přidruženým nebo
společným podnikem tj. nahrazení c.p. v rozvaze mateřského podniku, jejichž emitentem je
dceřiný, přidružený či společný podnik, poměrnou výší vlastního kapitálu těchto dceřiných,
přidružených a společných podniků
A) Metoda plné konsolidace
A) Metoda plné konsolidace – u dceřiného podniku:
- mateřský podnik má dominantní postavení nad dceřiným podnikem
- c.p. nebo účasti, které drží mateřský podnik v pořizovacích cenách vůči dceřinému podniku, se nahrazují
aktivy a závazky dceřiných podniků, vylučuje se vlastní kapitál dceřiného podniku a v konsolidované rozvaze
se odděleně vykazují pouze menšinové podíly na vlastním kapitálu
- etapy:
1. začlenění složek aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů dceřiných podniků do rozvahy a
výkazu zisků a ztrát mateřského podniku
2. vyloučení c.p. a vkladů a vlastního kapitálu dceřiného podniku vztahujícího se k:
a) vykázání konsolidačního rozdílu
b) vyloučení podílových c.p. a vkladů vůči dceřinému podniku
c) rozdělení vlastního kapitálu dceřiných podniků a HV dceřiných podniků na podíl připadající mateřskému
podniku a na podíl připadající menšinovým držitelům c.p. nebo vkladů dceřiných podniků
d) vyloučení poměrné části vlastního kapitálu dceřiného podniku, která se váže k vylučovaným podílovým
c.p. nebo vkladům
3. odpis rozdílu po první konsolidaci do konsolidovaného HV
4. vyloučení operací mezi mateřským a dceřiným podnikem a dalšími podniky konsolidačního celku
5. vypořádání c.p. a účastí se zpětnou vazbou
B) Poměrná metoda konsolidace – u společného podniku:
- žádný ze společníků nebo akcionářů společného podniku nemá rozhodující vliv na společném podniku
- každý z držitelů podílu na společném podniku má nárok na podíl na aktivech, závazcích, HV,.. v poměru ke
svému podílu na základním kapitálu společného podniku
- etapy:
1. začlenění poměrné části složek aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů společných podniků do
rozvahy a výkazu zisků a ztrát mateřského podniku
2. vyloučení c.p. a vkladů a vlastního kapitálu společných podniku vztahujícího se k:
a) vykázání konsolidačního rozdílu
b) vyloučení podílových c.p. a vkladů vůči společnému podniku
c) vyloučení poměrné části vlastního kapitálu společných podniku, která se váže k vylučovaným podílovým
c.p. nebo vkladům
3. odpis rozdílu po první konsolidaci do konsolidovaného HV
4. vyloučení operací mezi mateřským a společným podnikem a dalšími podniky konsolidačního celku
5. vypořádání c.p. a účastí se zpětnou vazbou
- mateřský podnik má dominantní postavení nad dceřiným podnikem
- c.p. nebo účasti, které drží mateřský podnik v pořizovacích cenách vůči dceřinému podniku, se nahrazují
aktivy a závazky dceřiných podniků, vylučuje se vlastní kapitál dceřiného podniku a v konsolidované rozvaze
se odděleně vykazují pouze menšinové podíly na vlastním kapitálu
- etapy:
1. začlenění složek aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů dceřiných podniků do rozvahy a
výkazu zisků a ztrát mateřského podniku
2. vyloučení c.p. a vkladů a vlastního kapitálu dceřiného podniku vztahujícího se k:
a) vykázání konsolidačního rozdílu
b) vyloučení podílových c.p. a vkladů vůči dceřinému podniku
c) rozdělení vlastního kapitálu dceřiných podniků a HV dceřiných podniků na podíl připadající mateřskému
podniku a na podíl připadající menšinovým držitelům c.p. nebo vkladů dceřiných podniků
d) vyloučení poměrné části vlastního kapitálu dceřiného podniku, která se váže k vylučovaným podílovým
c.p. nebo vkladům
3. odpis rozdílu po první konsolidaci do konsolidovaného HV
4. vyloučení operací mezi mateřským a dceřiným podnikem a dalšími podniky konsolidačního celku
5. vypořádání c.p. a účastí se zpětnou vazbou
B) Poměrná metoda konsolidace – u společného podniku:
- žádný ze společníků nebo akcionářů společného podniku nemá rozhodující vliv na společném podniku
- každý z držitelů podílu na společném podniku má nárok na podíl na aktivech, závazcích, HV,.. v poměru ke
svému podílu na základním kapitálu společného podniku
- etapy:
1. začlenění poměrné části složek aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů společných podniků do
rozvahy a výkazu zisků a ztrát mateřského podniku
2. vyloučení c.p. a vkladů a vlastního kapitálu společných podniku vztahujícího se k:
a) vykázání konsolidačního rozdílu
b) vyloučení podílových c.p. a vkladů vůči společnému podniku
c) vyloučení poměrné části vlastního kapitálu společných podniku, která se váže k vylučovaným podílovým
c.p. nebo vkladům
3. odpis rozdílu po první konsolidaci do konsolidovaného HV
4. vyloučení operací mezi mateřským a společným podnikem a dalšími podniky konsolidačního celku
5. vypořádání c.p. a účastí se zpětnou vazbou
Konsolidující úče jednotka
Konsolidující úče jednotka:
- mateřský podnik
Konsolidované úče jednotky:
a) dceřiné podniky, pokud je u nich uplatňován rozhodující vliv mateřské společnosti – řídící nebo ovládající
b) přidružené podniky, pokud mateřský podnik uplatňuje podstatný vliv (min. 20% účast)
c) společný podnik, pokud konsolidující úče jednotka vykonává svůj vliv společně s jinými podniky, které
nejsou zahrnovány od konsolidace a nejde o rozhodující ani podstatný vliv
Konsolidační celek:
- tvoří ho konsolidující a konsolidovaná úče jednotka
- vymezuje se v etapách:
1. etapa: vymezení potencionálního konsolidačního celku skládajícího se z mateř. podniku, dceřiných,
přidružených a společných podniků
2. etapa: zkoumá se možnost osvobození z povinnosti konsolidace
- osvobozeny jsou mateřské podniky, které:
a) jsou současně dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidačního celku jiného mateř. podniku
b) nemají žádný dceřiný podnik v rámci konsolidačního celku (je tvořen jen přidruž. a společ. podniky)
- do konsolidace nevstupují dceřiné, přidružené a společné podniky, pokud rozhodne mateř. podnik:
a) u nichž je podíl na úhrnu rozvahy, obratu a vlastního kapitálu nevýznamný
b) u nichž je mateř. podnik dlouhodobě omezen při výkonu svých majetkových práv
c) u nichž by zahrnutí do konsolidačního celku bylo spojeno s neúměrnými náklady
d) jsou-li akcie a podíly těchto podniků drženy za účelem jejich pozdějšího prodeje
e) u nichž je odlišný předmět činnosti
- mateřský podnik
Konsolidované úče jednotky:
a) dceřiné podniky, pokud je u nich uplatňován rozhodující vliv mateřské společnosti – řídící nebo ovládající
b) přidružené podniky, pokud mateřský podnik uplatňuje podstatný vliv (min. 20% účast)
c) společný podnik, pokud konsolidující úče jednotka vykonává svůj vliv společně s jinými podniky, které
nejsou zahrnovány od konsolidace a nejde o rozhodující ani podstatný vliv
Konsolidační celek:
- tvoří ho konsolidující a konsolidovaná úče jednotka
- vymezuje se v etapách:
1. etapa: vymezení potencionálního konsolidačního celku skládajícího se z mateř. podniku, dceřiných,
přidružených a společných podniků
2. etapa: zkoumá se možnost osvobození z povinnosti konsolidace
- osvobozeny jsou mateřské podniky, které:
a) jsou současně dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidačního celku jiného mateř. podniku
b) nemají žádný dceřiný podnik v rámci konsolidačního celku (je tvořen jen přidruž. a společ. podniky)
- do konsolidace nevstupují dceřiné, přidružené a společné podniky, pokud rozhodne mateř. podnik:
a) u nichž je podíl na úhrnu rozvahy, obratu a vlastního kapitálu nevýznamný
b) u nichž je mateř. podnik dlouhodobě omezen při výkonu svých majetkových práv
c) u nichž by zahrnutí do konsolidačního celku bylo spojeno s neúměrnými náklady
d) jsou-li akcie a podíly těchto podniků drženy za účelem jejich pozdějšího prodeje
e) u nichž je odlišný předmět činnosti
Výrok auditora
Výrok auditora:
- úče jednotka jej uvede ve výroční zprávě
- vyjadřuje názor auditora na účetnictví, závěrku a výroční zprávu
- typy:
a) bez výhrad: skutečnosti jsou v souladu s realitou
b) s výhradou: skutečnosti nezobrazují přesný obraz úče závěrky (nesoulad s práv. předpisy) a při omezení
auditorské práce
c) záporný výrok: existují-li zásadní neshody mezi auditorem a společností v metodice účtování, oceňování,
zkreslení HV,..
d) odmítnutí výroku: auditor je ve své činnosti omezen natolik, že není schopen vyjádřit názor na závěrku
VÝROČNÍ ZPRÁVA:
- je vizitkou společnosti, slouží těm kteří o ni projeví zájem (může obs. i grafy, fotky)
- povinně ji sestavují:
a) a.s.
b) obch. spol. a družstva, pokud jejich úče závěrky z předcházejícího období splňují kritéria pro povinnost
ověřit závěrku auditorem
c) zahr. osoby, které jsou podnikateli a musí mít závěrku ověřenu auditorem
d) fyzické osoby, pokud musí mít závěrku ověřenu auditorem
e) úče jednotky, kterým povinnost ji vyhotovit ukládá jiný než účetní zákon (politické strany, hnutí)
Obsahuje info:
a) o minulém vývoji činnosti úče jednotky (2 předcházející období)
b) o významných skutečnostech, které nastaly po konci rozvahové dne
c) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti úče jednotky
d) o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje
e) o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obch. podílů a akcií, ..
f) výrok auditora
g) zda má úče jednotka složku v zahraničí
Vyhotovení:
- mezi datem sestavení úče závěrky a datem konání valné hromady
- úče jednotka jej uvede ve výroční zprávě
- vyjadřuje názor auditora na účetnictví, závěrku a výroční zprávu
- typy:
a) bez výhrad: skutečnosti jsou v souladu s realitou
b) s výhradou: skutečnosti nezobrazují přesný obraz úče závěrky (nesoulad s práv. předpisy) a při omezení
auditorské práce
c) záporný výrok: existují-li zásadní neshody mezi auditorem a společností v metodice účtování, oceňování,
zkreslení HV,..
d) odmítnutí výroku: auditor je ve své činnosti omezen natolik, že není schopen vyjádřit názor na závěrku
VÝROČNÍ ZPRÁVA:
- je vizitkou společnosti, slouží těm kteří o ni projeví zájem (může obs. i grafy, fotky)
- povinně ji sestavují:
a) a.s.
b) obch. spol. a družstva, pokud jejich úče závěrky z předcházejícího období splňují kritéria pro povinnost
ověřit závěrku auditorem
c) zahr. osoby, které jsou podnikateli a musí mít závěrku ověřenu auditorem
d) fyzické osoby, pokud musí mít závěrku ověřenu auditorem
e) úče jednotky, kterým povinnost ji vyhotovit ukládá jiný než účetní zákon (politické strany, hnutí)
Obsahuje info:
a) o minulém vývoji činnosti úče jednotky (2 předcházející období)
b) o významných skutečnostech, které nastaly po konci rozvahové dne
c) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti úče jednotky
d) o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje
e) o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obch. podílů a akcií, ..
f) výrok auditora
g) zda má úče jednotka složku v zahraničí
Vyhotovení:
- mezi datem sestavení úče závěrky a datem konání valné hromady
Ověřování údajů v ní
Ověřování údajů v ní:
- obsah ověřuje auditor
- ověřuje zda údaje od povídají úče závěrce a splňuje požadavky stanovené předpisy
Schvalování výroční zprávy:
- mělo by proběhnout nejpozději do 6 měsíců od posledního dne úče období
- schvalují ji orgány společnosti
Zveřejňování výroční zprávy:
- uložením do sbírky listin obchodního rejstříku
- do 30 dnů od splnění podmínek:
a) ověření auditorem
b) schválení závěrky orgány společnosti
- nejpozději do konce bezprostředně následujícího úče období
17. Konsolidace účetních výkazů
KONSOLIDACE ÚČETNÍCH ZÁVĚREK:
- proces transformace účetních závěrek jednotlivých podniků, které jsou kapitálově propojeny, do výsledné
konsolidované rozvahy, výsledovky a přílohy
Obsah:
- poskytuje info o finanční situaci skupiny, jako by šlo o jediný podnik
Cíl:
- podat akcionářům (podílníkům) mateřského podniku a odborné veřejnosti komplexní informaci o celkovém
majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech za ekonomicko-hospodářské uskupení podniků,
které jsou kapitálově propojeny
Konsolidovaná úče závěrka:
- úče závěrka, sestavená a upravená metodami konsolidace
- tvoří ji rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha k úče závěrce
- je závěrkou skupiny podniků, která slučuje stav majetku, závazků a dosažené HV mateřského podniku
s jeho podílovou účastí v ostatních podnicích, ve kterých je řídící osobou nebo ovládající osobou nebo v nich
vykonává podstatný vliv
- povinně ji sestavují:
- obch. spol., které jsou řídící, ovládající osobou nebo vykonávají podstatný vliv – nejméně 20% účast
- podléhá auditu a auditu konsolidované výroční zprávy
- sestavuje se ke konci rozvahového dne konsolidující úče jednotky
- obsah ověřuje auditor
- ověřuje zda údaje od povídají úče závěrce a splňuje požadavky stanovené předpisy
Schvalování výroční zprávy:
- mělo by proběhnout nejpozději do 6 měsíců od posledního dne úče období
- schvalují ji orgány společnosti
Zveřejňování výroční zprávy:
- uložením do sbírky listin obchodního rejstříku
- do 30 dnů od splnění podmínek:
a) ověření auditorem
b) schválení závěrky orgány společnosti
- nejpozději do konce bezprostředně následujícího úče období
17. Konsolidace účetních výkazů
KONSOLIDACE ÚČETNÍCH ZÁVĚREK:
- proces transformace účetních závěrek jednotlivých podniků, které jsou kapitálově propojeny, do výsledné
konsolidované rozvahy, výsledovky a přílohy
Obsah:
- poskytuje info o finanční situaci skupiny, jako by šlo o jediný podnik
Cíl:
- podat akcionářům (podílníkům) mateřského podniku a odborné veřejnosti komplexní informaci o celkovém
majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech za ekonomicko-hospodářské uskupení podniků,
které jsou kapitálově propojeny
Konsolidovaná úče závěrka:
- úče závěrka, sestavená a upravená metodami konsolidace
- tvoří ji rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha k úče závěrce
- je závěrkou skupiny podniků, která slučuje stav majetku, závazků a dosažené HV mateřského podniku
s jeho podílovou účastí v ostatních podnicích, ve kterých je řídící osobou nebo ovládající osobou nebo v nich
vykonává podstatný vliv
- povinně ji sestavují:
- obch. spol., které jsou řídící, ovládající osobou nebo vykonávají podstatný vliv – nejméně 20% účast
- podléhá auditu a auditu konsolidované výroční zprávy
- sestavuje se ke konci rozvahového dne konsolidující úče jednotky
2. Peněžité a nepeněžité vklady
2. Peněžité a nepeněžité vklady
Peněžitý vklad:
- je splacen převodem a na určený běžný účet nebo splacením v hotovosti například správci vkladu
→ správce vkladu předává společnosti částku vkladu i případnými plody a užitky tj.zejména úroky
Nepeněžitý vklad:
- může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky
využít ve vztahu k předmětu podnikání
- pokud jsou poskytovány nepeněžité vklady na splacení vkladu musí být ve společenské smlouvě uveden
předmět nepeněžitého vkladu a částka (započítána na vklad společníka)
- hodnota nepeněž. vkladu se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti,
jmenovaným za tímto účelem soudem
- musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku
- členíme:
a) movité věci
b) nemovitosti
c) pohledávky
d) CP
e) know-how
f) ostatní nepeněžité vklady
(převod patentu, průmyslového vzoru, ochranné známky, převod obchodního podílu)
g) podnik či jeho část
Peněžitý vklad:
- je splacen převodem a na určený běžný účet nebo splacením v hotovosti například správci vkladu
→ správce vkladu předává společnosti částku vkladu i případnými plody a užitky tj.zejména úroky
Nepeněžitý vklad:
- může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky
využít ve vztahu k předmětu podnikání
- pokud jsou poskytovány nepeněžité vklady na splacení vkladu musí být ve společenské smlouvě uveden
předmět nepeněžitého vkladu a částka (započítána na vklad společníka)
- hodnota nepeněž. vkladu se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti,
jmenovaným za tímto účelem soudem
- musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku
- členíme:
a) movité věci
b) nemovitosti
c) pohledávky
d) CP
e) know-how
f) ostatní nepeněžité vklady
(převod patentu, průmyslového vzoru, ochranné známky, převod obchodního podílu)
g) podnik či jeho část
16. Audit a výroční zpráva
16. Audit a výroční zpráva
AUDIT
Charakteristika:
- nezávislé ověření a vyjádření názoru na úče závěrku podniku jmenovaným auditorem a ve shodě s předpisy
- cíl: posoudit pravdivost a věrnost
Auditorská činnost:
- spočívá:
a) ve vyjádření názoru na úče jednotku
b) ověření zda údaje v závěrce a výroční zprávě věrně zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a HV
a zda je účetnictví vedeno úplně, průkazným způsobem a správně
Auditor:
- fyzická nebo právnická osoba zapsaná v seznamu Komory auditorů ČR a řídí se zákonem č. 524/1992 Sb o
auditorech a Komoře a auditorskými směrnicemi
- vykonává činnost samostatně a nezávisle
- musí být pojištěn a se společností u které audit provádí mít smlouvu
- ověřuje:
a) zda údaje v závěrce, konsolidované závěrce a ve výroční zprávě věrně zobrazují stav majetku a závazků,
rozdíl majetku a závazků, finanční situaci a HV
b) zda je účetnictví vedeno úplně, průkazně, správně
Zpráva auditora:
- písemná, obsahuje:
a) obch. jméno úče jednotky
b) období ověření závěrky a výroční zprávy
c) předmět ověření
d) jméno a číslo dekretu auditora (FO), obch. jméno a číslo licence (PO)
e) výrok auditora
f) datum vyhotovení zprávy + podpis auditora
AUDIT
Charakteristika:
- nezávislé ověření a vyjádření názoru na úče závěrku podniku jmenovaným auditorem a ve shodě s předpisy
- cíl: posoudit pravdivost a věrnost
Auditorská činnost:
- spočívá:
a) ve vyjádření názoru na úče jednotku
b) ověření zda údaje v závěrce a výroční zprávě věrně zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a HV
a zda je účetnictví vedeno úplně, průkazným způsobem a správně
Auditor:
- fyzická nebo právnická osoba zapsaná v seznamu Komory auditorů ČR a řídí se zákonem č. 524/1992 Sb o
auditorech a Komoře a auditorskými směrnicemi
- vykonává činnost samostatně a nezávisle
- musí být pojištěn a se společností u které audit provádí mít smlouvu
- ověřuje:
a) zda údaje v závěrce, konsolidované závěrce a ve výroční zprávě věrně zobrazují stav majetku a závazků,
rozdíl majetku a závazků, finanční situaci a HV
b) zda je účetnictví vedeno úplně, průkazně, správně
Zpráva auditora:
- písemná, obsahuje:
a) obch. jméno úče jednotky
b) období ověření závěrky a výroční zprávy
c) předmět ověření
d) jméno a číslo dekretu auditora (FO), obch. jméno a číslo licence (PO)
e) výrok auditora
f) datum vyhotovení zprávy + podpis auditora
Založení s.r.o.:
Založení s.r.o.:
- podpisem:
a) zakladatelské listiny: v příp. jednoho společníka
b) společenské smlouvy: v příp. 2 a více společníků
- ZK:
- min. 200 000Kč
- před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku:
a) musí být splaceno celé emisní ážio,
b) na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %
c) musí být plně splaceny nepeněžité vklady
- v příp. založení jedním společníkem, může být zapsána v obchodním rejstříku, jen když je ZK splacen
v plné výši
- ručení:
- společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do celkové výše nesplacených částí vkladů
všech společníků → po splacení, ručení zaniká
- společnost ručí celým svým majetkem
- obchodní podíl: vyjadřuje míru účasti společníka na vlastním kapitálu společnosti
: jeho výše se určuje dle poměru vkladu společníka k ZK
Založení v.o.s.:
- v.o.s.: společnost, v níž alespoň 2 osoby podnikají pod společným obchodním jménem
- ručení:
- společnost ručí za závazky celým svým majetkem
- společníci ručí za závazky společně a nerozdílně veškerým svým majetkem
- není podmínka vytvořit ZK
→ pokud se na tvorbě ZK dohodnou, výše ZK je souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků
- společník může do společnosti přistoupit nebo z ní vystoupit, pokud v ní zůstanou alesp. 2 společníci
Založení k.s.:
- k.s.: společnost, v níž:
a) 1 nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do
obchodního rejstříku - komanditisté
b) 1 nebo více společníků ručí celým svým majetkem - komplementáři
- komanditista: povinen vložit do ZK vklad min. 5000 Kč, jejich postavení se shoduje se společníky s.r.o.
- komplementář: jejich postavení se shoduje se společníky ve v.o.s.
- podpisem:
a) zakladatelské listiny: v příp. jednoho společníka
b) společenské smlouvy: v příp. 2 a více společníků
- ZK:
- min. 200 000Kč
- před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku:
a) musí být splaceno celé emisní ážio,
b) na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %
c) musí být plně splaceny nepeněžité vklady
- v příp. založení jedním společníkem, může být zapsána v obchodním rejstříku, jen když je ZK splacen
v plné výši
- ručení:
- společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do celkové výše nesplacených částí vkladů
všech společníků → po splacení, ručení zaniká
- společnost ručí celým svým majetkem
- obchodní podíl: vyjadřuje míru účasti společníka na vlastním kapitálu společnosti
: jeho výše se určuje dle poměru vkladu společníka k ZK
Založení v.o.s.:
- v.o.s.: společnost, v níž alespoň 2 osoby podnikají pod společným obchodním jménem
- ručení:
- společnost ručí za závazky celým svým majetkem
- společníci ručí za závazky společně a nerozdílně veškerým svým majetkem
- není podmínka vytvořit ZK
→ pokud se na tvorbě ZK dohodnou, výše ZK je souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků
- společník může do společnosti přistoupit nebo z ní vystoupit, pokud v ní zůstanou alesp. 2 společníci
Založení k.s.:
- k.s.: společnost, v níž:
a) 1 nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do
obchodního rejstříku - komanditisté
b) 1 nebo více společníků ručí celým svým majetkem - komplementáři
- komanditista: povinen vložit do ZK vklad min. 5000 Kč, jejich postavení se shoduje se společníky s.r.o.
- komplementář: jejich postavení se shoduje se společníky ve v.o.s.
15.VZNIK A ZALOŽENÍ PODNIKU, PENĚŽITÉ A NEPENĚŽITÉ VKLADY
15.VZNIK A ZALOŽENÍ PODNIKU, PENĚŽITÉ A NEPENĚŽITÉ VKLADY
- založení obchodní spol.: podpisem zakladatelského dokumentu
- vznik obchodní spol.: zápisem společnosti do obchodního rejstříku
1. Vznik a založení obchodní společností
Vznik společnosti:
- dnem zápisu do obchodního rejstříku
- ke dni vzniku: sestavují zahajovací rozvahu, otevírají úče knihy, začínají účtovat
Zahajovací rozvaha ke dni vzniku:
Aktiva Pasiva
Pohledávka ve výši nesplacených vkladů
Splacené vklady:
a) peněžní
b) nepeněžní Základní kapitál zapsaný v obch. rej.
Emisní ážio
Rezervní fond
Závazek vůči vkladatelům
Založení a.s.:
- podpisem:
a) zakladatelské listiny: v příp. jednoho zakladatele
b) zakladatelské smlouvy: v příp. 2 a více zakladatelů
- ZK:
a) min. 2 000 000 Kč
b) 20 000 000 Kč – je-li zakládána na základě veřejné nabídky akcií
- zápis do obchodního rejstříku:
- rejstříkový soud povolí zápis do obchodního rejstříku: →
- je-li prokázáno, že upisovatelé upsali celou výši ZK, přip. splatili emisní ážio + 30% jmenovité
hodnoty všech akcií, jejichž emisní kurz je splácen peněžitými vklady a zcela splatili nepeněžité
vklady
- pokud je a.s. založena na základě veřejné nabídky akcií, musí se před zápisem do obch. rej. konat
ustavující valná hromada
- po zápisu do obchodního rejstříku:
- upisovatel obdrží zatímní list, pokud nesplatil celý emisní kurz (pokud by ho splatil, dostal by akcie)
→ emisní kurz: peněžní částka, za niž podnik akcii vydává
: nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie (emisní ážio = rozdíl mezi jmenovitou
hodnotou a emisním kurzem)
→ zatímní list: cenný papír, který zastupuje akcii do doby, než bude držitelem splacen emisní kurz
- pokud je akcie obchodovatelná, může se prodat
- založení obchodní spol.: podpisem zakladatelského dokumentu
- vznik obchodní spol.: zápisem společnosti do obchodního rejstříku
1. Vznik a založení obchodní společností
Vznik společnosti:
- dnem zápisu do obchodního rejstříku
- ke dni vzniku: sestavují zahajovací rozvahu, otevírají úče knihy, začínají účtovat
Zahajovací rozvaha ke dni vzniku:
Aktiva Pasiva
Pohledávka ve výši nesplacených vkladů
Splacené vklady:
a) peněžní
b) nepeněžní Základní kapitál zapsaný v obch. rej.
Emisní ážio
Rezervní fond
Závazek vůči vkladatelům
Založení a.s.:
- podpisem:
a) zakladatelské listiny: v příp. jednoho zakladatele
b) zakladatelské smlouvy: v příp. 2 a více zakladatelů
- ZK:
a) min. 2 000 000 Kč
b) 20 000 000 Kč – je-li zakládána na základě veřejné nabídky akcií
- zápis do obchodního rejstříku:
- rejstříkový soud povolí zápis do obchodního rejstříku: →
- je-li prokázáno, že upisovatelé upsali celou výši ZK, přip. splatili emisní ážio + 30% jmenovité
hodnoty všech akcií, jejichž emisní kurz je splácen peněžitými vklady a zcela splatili nepeněžité
vklady
- pokud je a.s. založena na základě veřejné nabídky akcií, musí se před zápisem do obch. rej. konat
ustavující valná hromada
- po zápisu do obchodního rejstříku:
- upisovatel obdrží zatímní list, pokud nesplatil celý emisní kurz (pokud by ho splatil, dostal by akcie)
→ emisní kurz: peněžní částka, za niž podnik akcii vydává
: nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie (emisní ážio = rozdíl mezi jmenovitou
hodnotou a emisním kurzem)
→ zatímní list: cenný papír, který zastupuje akcii do doby, než bude držitelem splacen emisní kurz
- pokud je akcie obchodovatelná, může se prodat
Způsoby snížení ZK
je vážnou událostí v každé obchodní společnosti
- může mít nepříjemný dopad na dobytnost pohledávek věřitelů
- obchodní zákoník proto požaduje, aby společnost, která chystá snížení ZK, včas a opakovaně svůj záměr
zveřejnila a tím poskytla věřitelům dostatečný časový prostor pro zajištění pohledávek
Způsoby snížení ZK:
- o snížení ZK rozhoduje valná hromada
- k jeho snížení dochází ode dne jeho zápisu do OR
- lze provést dvěma základními způsoby:
1) efektivní snížení – je rozdílné u a.s. a u spol.s.r.o.
a) odchod společníka (s.r.o.)
b) stažení akcií z oběhu (a.s.)
c) upuštění od vydání akcií (a.s.)
2) deklarativní snížení
- cílem je úhrada ztráty minulých období
- účtuje se stejně u a.s. i u spol s.r.o.
- snížení ZK se účtuje na účet 411 – Základní kapitál až okamžikem zápisu do OR
- souvztažně s účtem 419 – Změny ZK
ad 1) a) Efektivní snížení – odchod společníka z s.r.o.:
- při odchodu společníka z společnosti může dojít ke snížení ZK o podíl odcházejícího společníka
- obchodní společnost, která snižuje ZK a vyplácí společníka, sníží po zápisu o snížení ZK do obch.
rejstříku účet 411 a vyúčtuje závazek ke společníkovi na účet 365 – Ostatní závazky ke společníkům
- může mít nepříjemný dopad na dobytnost pohledávek věřitelů
- obchodní zákoník proto požaduje, aby společnost, která chystá snížení ZK, včas a opakovaně svůj záměr
zveřejnila a tím poskytla věřitelům dostatečný časový prostor pro zajištění pohledávek
Způsoby snížení ZK:
- o snížení ZK rozhoduje valná hromada
- k jeho snížení dochází ode dne jeho zápisu do OR
- lze provést dvěma základními způsoby:
1) efektivní snížení – je rozdílné u a.s. a u spol.s.r.o.
a) odchod společníka (s.r.o.)
b) stažení akcií z oběhu (a.s.)
c) upuštění od vydání akcií (a.s.)
2) deklarativní snížení
- cílem je úhrada ztráty minulých období
- účtuje se stejně u a.s. i u spol s.r.o.
- snížení ZK se účtuje na účet 411 – Základní kapitál až okamžikem zápisu do OR
- souvztažně s účtem 419 – Změny ZK
ad 1) a) Efektivní snížení – odchod společníka z s.r.o.:
- při odchodu společníka z společnosti může dojít ke snížení ZK o podíl odcházejícího společníka
- obchodní společnost, která snižuje ZK a vyplácí společníka, sníží po zápisu o snížení ZK do obch.
rejstříku účet 411 a vyúčtuje závazek ke společníkovi na účet 365 – Ostatní závazky ke společníkům
Efektivní snížení
ad 1) b) Efektivní snížení – stažení akcií z oběhu:
- je- li společnost povinna snížit ZK použije k jeho snížení vlastní akcie, pokud je má v majetku
- zrušení a zničení vlastních akcií nesmí předcházet dni zápisu snížení ZK do obch. rejstříku
- po zápisu do OR zaúčtuje a.s. zrušení či zničení vlastních akcií ve prospěch účtu 252 – Vlastní akcie a
vlastní obchodní podíly na vrub účtu 419
- rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou akcií vypořádá společnost s účtem vlast. kapitálu
(podle rozhodnutí účetní jednotky)
Vzetí akcií s oběhu se může uskutečnit:
a) jejich koupí na základě losování
vylosování majitelé předloží akcie představenstvu společnosti a obdrží za ně peníze
b) na základě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií
ad 1) c) Efektivní snížení – upuštění od vydání akcií:
Valná hromada může rozhodnut o snížení ZK upuštěním od vydání akcií
- v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splácením jmenovité hodnoty akcií
- představenstvo vyzve akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kurzu nebo jeho části, aby vrátil zatímní list (jistinu) ve lhůtě určené valnou hromadou s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje
- upisovateli pak vrátí po zápisu o snížení ZK do OR dosud splacený emisní kurz akcií po započtení nároků společnosti vůči upisovateli
- pokud akcionář ve stanovené lhůtě zatímní list nepředloží není oprávněn až do jeho předložení vykonávat páva s ním spojená
ad 2) Deklarativní snížení
- při dlouhodobých ztrátách může dojít ke snížení ZK a to snížením jmenovitých hodnot akcií
- tato operace se provede buď výměnou akcií za nové akcie s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích
- snížení ZK se vyúčtuje u a.s. v okamžiku zapsání snížení ZK do OR ve prospěch ztrát z minulých let
- je- li společnost povinna snížit ZK použije k jeho snížení vlastní akcie, pokud je má v majetku
- zrušení a zničení vlastních akcií nesmí předcházet dni zápisu snížení ZK do obch. rejstříku
- po zápisu do OR zaúčtuje a.s. zrušení či zničení vlastních akcií ve prospěch účtu 252 – Vlastní akcie a
vlastní obchodní podíly na vrub účtu 419
- rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou akcií vypořádá společnost s účtem vlast. kapitálu
(podle rozhodnutí účetní jednotky)
Vzetí akcií s oběhu se může uskutečnit:
a) jejich koupí na základě losování
vylosování majitelé předloží akcie představenstvu společnosti a obdrží za ně peníze
b) na základě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií
ad 1) c) Efektivní snížení – upuštění od vydání akcií:
Valná hromada může rozhodnut o snížení ZK upuštěním od vydání akcií
- v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splácením jmenovité hodnoty akcií
- představenstvo vyzve akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kurzu nebo jeho části, aby vrátil zatímní list (jistinu) ve lhůtě určené valnou hromadou s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje
- upisovateli pak vrátí po zápisu o snížení ZK do OR dosud splacený emisní kurz akcií po započtení nároků společnosti vůči upisovateli
- pokud akcionář ve stanovené lhůtě zatímní list nepředloží není oprávněn až do jeho předložení vykonávat páva s ním spojená
ad 2) Deklarativní snížení
- při dlouhodobých ztrátách může dojít ke snížení ZK a to snížením jmenovitých hodnot akcií
- tato operace se provede buď výměnou akcií za nové akcie s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích
- snížení ZK se vyúčtuje u a.s. v okamžiku zapsání snížení ZK do OR ve prospěch ztrát z minulých let
3) Kombinované zvýšení
3) kombinované zvýšení
- kombinace efektivní + deklarativní zvýšení
další způsob zvýšení ZK (jen u a.s.):
4) podmíněné zvýšení
- vydání nových dluhopisů s právem výměn za akcie v nominální hodnotě
- zvýšení ZK, které ještě nebylo zapsáno do obchodního rejstříku:
- účtujeme: 419 – Změny základního kapitálu
- v okamžiku zapsání ZK do obchodního rejstříku:
- účtujeme: účet 419 se vyrovná přeúčtování na účet 411 - Základní kapitál
ad 1) Efektivní zvýšení:
- při zvyšování ZK efektivním způsobem (upisováním akcií) účtuje a.s. splacené vklady v průběhu úpisu
(jistina):
- ve prospěch: 379 – Jiné závazky
- souvztažně: s přijatými peněžitými prostředky
- kombinace efektivní + deklarativní zvýšení
další způsob zvýšení ZK (jen u a.s.):
4) podmíněné zvýšení
- vydání nových dluhopisů s právem výměn za akcie v nominální hodnotě
- zvýšení ZK, které ještě nebylo zapsáno do obchodního rejstříku:
- účtujeme: 419 – Změny základního kapitálu
- v okamžiku zapsání ZK do obchodního rejstříku:
- účtujeme: účet 419 se vyrovná přeúčtování na účet 411 - Základní kapitál
ad 1) Efektivní zvýšení:
- při zvyšování ZK efektivním způsobem (upisováním akcií) účtuje a.s. splacené vklady v průběhu úpisu
(jistina):
- ve prospěch: 379 – Jiné závazky
- souvztažně: s přijatými peněžitými prostředky
Akcionář
Akcionář:
- účtuje splacené vklady v průběhu úpisu akcií:
na vrub: 378 – Jiné pohledávky
souvztažně: s vydanými peněžními prostředky
- vlastní úpis akcií se účtuje:
na vrub: příslušného účtu CP a podílů
ve prospěch: 367 – Závazky z upsaných nesplacených vkladů
→ zároveň odúčtování zůstatek z účtu 378 na účet 367
- v případě splácení upsaných akcií peněžními vklady, oceňují se tyto akcie pořizovací cenou
→ jsou-li však nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad, oceněním se stává zůstatková (účetní) cena
nepeněžitého vkladu
ad 2) Deklarativní zvýšení:
- ke zvýšení ZK může dojít i z ostatních vlastních zdrojů, které jsou vytvořeny přímo nebo
zprostředkovaně ze zisku společnosti
- na základě rozhodnutí valné hromady se může ZK zvýšit převodem z:
- emisního ážia,
- ostatních kapitál. fondů,
- výsledku hospodaření,
- nerozděleného zisku
- z fondů
-ze zisku
→ toto zvýšení se provede jedním ze dvou způsobů →
a) vydání nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře, jsou-li v listinné podobě, jsou-li v zaknihované podobě → provedou se příslušné zápisy v místě jejich evidence
b) zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií, jsou –li v listinné podobě →
provede se tato operace buď jejich výměnou za akcie s vyšší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením
vyšší jmenovité hodnoty přímo na původních akciích
ad 4) Podmíněné zvýšení:
- dochází k výměně již emitovaných dluhopisů za akcie po jejich předložení majitelem
- o účtování emise a prodeje dluhopisů je již zmínka v modulu Účetnictví A v 8.3.
- při výměně dluhopisů za akcie dojde u a.s. k přeúčtování z účtu emitovaných dluhopisů na účet 419
- zápis zvýšeného ZK probíhá stejným způsobem jako při upsání akcií
- účtuje splacené vklady v průběhu úpisu akcií:
na vrub: 378 – Jiné pohledávky
souvztažně: s vydanými peněžními prostředky
- vlastní úpis akcií se účtuje:
na vrub: příslušného účtu CP a podílů
ve prospěch: 367 – Závazky z upsaných nesplacených vkladů
→ zároveň odúčtování zůstatek z účtu 378 na účet 367
- v případě splácení upsaných akcií peněžními vklady, oceňují se tyto akcie pořizovací cenou
→ jsou-li však nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad, oceněním se stává zůstatková (účetní) cena
nepeněžitého vkladu
ad 2) Deklarativní zvýšení:
- ke zvýšení ZK může dojít i z ostatních vlastních zdrojů, které jsou vytvořeny přímo nebo
zprostředkovaně ze zisku společnosti
- na základě rozhodnutí valné hromady se může ZK zvýšit převodem z:
- emisního ážia,
- ostatních kapitál. fondů,
- výsledku hospodaření,
- nerozděleného zisku
- z fondů
-ze zisku
→ toto zvýšení se provede jedním ze dvou způsobů →
a) vydání nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře, jsou-li v listinné podobě, jsou-li v zaknihované podobě → provedou se příslušné zápisy v místě jejich evidence
b) zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií, jsou –li v listinné podobě →
provede se tato operace buď jejich výměnou za akcie s vyšší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením
vyšší jmenovité hodnoty přímo na původních akciích
ad 4) Podmíněné zvýšení:
- dochází k výměně již emitovaných dluhopisů za akcie po jejich předložení majitelem
- o účtování emise a prodeje dluhopisů je již zmínka v modulu Účetnictví A v 8.3.
- při výměně dluhopisů za akcie dojde u a.s. k přeúčtování z účtu emitovaných dluhopisů na účet 419
- zápis zvýšeného ZK probíhá stejným způsobem jako při upsání akcií
A) 46. - Bankovní úvěry
A) 46. - Bankovní úvěry
- účtují se zde:
a) bankovní úvěry, které mají dlouhodobý charakter tj. delší než 1 rok
b) dlouhodobé bankovní úvěry, které se poskytují při eskontu směnek
- analytickou evidenci je třeba vést podle jednotlivých účtů úvěrů otevřených účetní jednotce
B) 47. - Dlouhodobé závazky
- účtují se zde: závazky z obchodního i neobchodního styku s dobou splatnosti delší než 1 rok
- analytická evidence se vede podle jednotlivých věřitelů
a) 471 – dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině
- zachycují závazky podnikům ve skupině tvořící konsolidovaný celek
- odděleně se v analytické evidence sledují:
aa) závazky z kapitálových operací
ab) závazky z obchodním styku
b) 473 – Emitované dluhopisy
- účtuje zde emitent dluhopisů vydané dluhopisy s dobou splatnosti delší než 1 rok ve výší emise
souvztažné s účtem 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů
c) 474 – Závazky z pronájmu
- používá se při pronájmu H a NM, který vytváří soubor zahrnující věci movité a nemovité a je
využíván na základě písemné smlouvy nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období
jako celek (nájem podniku)
d) 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy
-účtují se zde přijaté dlouhodobé zálohy od odběratelů před splněním závazku vůči odběrateli
e) 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě
- účtují se zde:
ea) směnky vlastní se splatností delší než 1 rok
eb) akceptované směnky cizí se splatností delší než 1 rok
f) 479 - Statní dlouhodobé závazky
- účtují se zde:
fa) ostatní dlouhodobé dluhy, pro které není v předcházejících účtech účtové skupiny 47 –
Dlouhodobé závazky určen samostatný syntetický účet
fb) závazky vyplývající s tichého společenství
- účtují se zde:
a) bankovní úvěry, které mají dlouhodobý charakter tj. delší než 1 rok
b) dlouhodobé bankovní úvěry, které se poskytují při eskontu směnek
- analytickou evidenci je třeba vést podle jednotlivých účtů úvěrů otevřených účetní jednotce
B) 47. - Dlouhodobé závazky
- účtují se zde: závazky z obchodního i neobchodního styku s dobou splatnosti delší než 1 rok
- analytická evidence se vede podle jednotlivých věřitelů
a) 471 – dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině
- zachycují závazky podnikům ve skupině tvořící konsolidovaný celek
- odděleně se v analytické evidence sledují:
aa) závazky z kapitálových operací
ab) závazky z obchodním styku
b) 473 – Emitované dluhopisy
- účtuje zde emitent dluhopisů vydané dluhopisy s dobou splatnosti delší než 1 rok ve výší emise
souvztažné s účtem 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů
c) 474 – Závazky z pronájmu
- používá se při pronájmu H a NM, který vytváří soubor zahrnující věci movité a nemovité a je
využíván na základě písemné smlouvy nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období
jako celek (nájem podniku)
d) 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy
-účtují se zde přijaté dlouhodobé zálohy od odběratelů před splněním závazku vůči odběrateli
e) 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě
- účtují se zde:
ea) směnky vlastní se splatností delší než 1 rok
eb) akceptované směnky cizí se splatností delší než 1 rok
f) 479 - Statní dlouhodobé závazky
- účtují se zde:
fa) ostatní dlouhodobé dluhy, pro které není v předcházejících účtech účtové skupiny 47 –
Dlouhodobé závazky určen samostatný syntetický účet
fb) závazky vyplývající s tichého společenství
Tichý společník + podnikatel
- tichý společník + podnikatel
- uzavřením smlouvy se zavazuje:
a) tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se na podnikání podnikatele
b) podnikatel k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání
- ručení za závazky:
- tichý společník ručí za závazky podnikatele jen za určitých podmínek stanovených zákonem
- předmětem vkladu tichého společníka může být:
- peněžní částka, určitá věc, právo nebo majetková hodnota využitelná k podnikání
- nestanoví-li smlouva jinak, stává se podnikatel převzetím věci jejím vlastníkem (s výjimkou nemovitosti)
- tichý společník není oprávněn požadovat vrácení svého vkladu před zánikem smlouvy,
pokud k tomu nemá žádné závažné důvody
ZMĚNY ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU
- zaměříme se na a.s. a s.r.o.
1. Zvýšení základního kapitálu
3 způsoby zvýšení ZK (u s.r.o. a a.s.):
1) efektivní zvýšení
- zvýšení ZK dalšími vklady stávajících nebo nových společníků či akcionářů
- společnost zvyšuje své aktiva a pasiva tedy celkovou bilanční sumu
2) deklarativní zvýšení
- přesun již existujících vlastních zdrojů (nejčastěji nerozdělený zisk minulých let) do ZK
- společnost nezískává další majetek, nezvyšují se aktiva, nemění se bilanční suma
- nedochází ke změně v osobách společníků či akcionářů
- uzavřením smlouvy se zavazuje:
a) tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se na podnikání podnikatele
b) podnikatel k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání
- ručení za závazky:
- tichý společník ručí za závazky podnikatele jen za určitých podmínek stanovených zákonem
- předmětem vkladu tichého společníka může být:
- peněžní částka, určitá věc, právo nebo majetková hodnota využitelná k podnikání
- nestanoví-li smlouva jinak, stává se podnikatel převzetím věci jejím vlastníkem (s výjimkou nemovitosti)
- tichý společník není oprávněn požadovat vrácení svého vkladu před zánikem smlouvy,
pokud k tomu nemá žádné závažné důvody
ZMĚNY ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU
- zaměříme se na a.s. a s.r.o.
1. Zvýšení základního kapitálu
3 způsoby zvýšení ZK (u s.r.o. a a.s.):
1) efektivní zvýšení
- zvýšení ZK dalšími vklady stávajících nebo nových společníků či akcionářů
- společnost zvyšuje své aktiva a pasiva tedy celkovou bilanční sumu
2) deklarativní zvýšení
- přesun již existujících vlastních zdrojů (nejčastěji nerozdělený zisk minulých let) do ZK
- společnost nezískává další majetek, nezvyšují se aktiva, nemění se bilanční suma
- nedochází ke změně v osobách společníků či akcionářů
ÚČTOVÁNÍ REZERV
ÚČTOVÁNÍ REZERV
- rezervy jsou zařazeny do účtové třídy 4 (skupina účtů 45)
- jejich tvorba se v nákladech zúčtuje v závislosti na tom, zda se týkají:
a) provozních nákladů = účt. skupina 55
b) finančních nákladů = účt. skupina 57
c) mimořádné náklady = účt. skupina 58
→ jejich použití nebo zrušení pro nepotřebnost se zaúčtuje ve prospěch těchto nákladů
Od roku 2003 se tvorba rezerv účtuje:
na vrub: nákladů
ve prospěch: čerpání rezerv (použití nebo zrušení) se účtuje ve prospěch těchto nákladů a nikoliv jako v minulých letech do výnosů např. účtové skupiny 65
→ účtová skupina 65 a 67 byla z tohoto důvodu také zrušena, protože obdobná technika účtování se uplatňuje také při účtování opravných položek
- zůstatky rezerv se převádějí do dalšího účetního období a jejich zůstatek může být vždy jen pasivní
2) DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY, 3) DLOUHODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY:
- pro klasifikaci závazků je rozhodující jediné hledisko: časový interval jednoho roku
- dělení závazků:
a) dlouhodobé závazky:
- doba splatnosti při jejich vzniku je delší než jeden rok
b) krátkodobé závazky:
- doba splatnosti při jejich vzniku je kratší než jeden rok
- zařazeny do třídy 3 – zúčtovací vztahy a 2 – finanční účty
- rezervy jsou zařazeny do účtové třídy 4 (skupina účtů 45)
- jejich tvorba se v nákladech zúčtuje v závislosti na tom, zda se týkají:
a) provozních nákladů = účt. skupina 55
b) finančních nákladů = účt. skupina 57
c) mimořádné náklady = účt. skupina 58
→ jejich použití nebo zrušení pro nepotřebnost se zaúčtuje ve prospěch těchto nákladů
Od roku 2003 se tvorba rezerv účtuje:
na vrub: nákladů
ve prospěch: čerpání rezerv (použití nebo zrušení) se účtuje ve prospěch těchto nákladů a nikoliv jako v minulých letech do výnosů např. účtové skupiny 65
→ účtová skupina 65 a 67 byla z tohoto důvodu také zrušena, protože obdobná technika účtování se uplatňuje také při účtování opravných položek
- zůstatky rezerv se převádějí do dalšího účetního období a jejich zůstatek může být vždy jen pasivní
2) DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY, 3) DLOUHODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY:
- pro klasifikaci závazků je rozhodující jediné hledisko: časový interval jednoho roku
- dělení závazků:
a) dlouhodobé závazky:
- doba splatnosti při jejich vzniku je delší než jeden rok
b) krátkodobé závazky:
- doba splatnosti při jejich vzniku je kratší než jeden rok
- zařazeny do třídy 3 – zúčtovací vztahy a 2 – finanční účty
Připomenutí
Připomenutí:
1. hranice mezi krátkodobostí a dlouhodobostí jednotlivého závazku je relativní, protože čas stále plyne
→ u dlouhodobého závazku (se splatností např. za 4 roky) vždy nastane chvíle, kdy má být splacen již za
pouhý rok, čímž se z něho de facto stává závazek krátkodobý
→ toto hledisko je třeba brát v úvahu při vykazování cizích zdrojů v rozvaze - každý závazek má být
zařazen mezi dlouhodobé či krátkodobé podle zbývající doby jeho splatnosti
2. v rozvinutých tržních ekonomikách se podnik při nedostatku finančních zdrojů obrací
(formou vydání akcií, dluhopisů aj.) především na kapitálový trh
- v naší zemi jsou tradičně takovou institucí banky (a tato zvyklost se nemohla změnit, protože u nás stále ještě náležitě nefunguje kapitálový trh)
- především od bank podnik získává chybějící zdroje zejména ve formě úvěru
→ tato skutečnost se projevuje i v našem účetnictví, které se vlivem těchto okolností věnuje
krátkodobým i dlouhodobým závazkům vůči bankám zvláštní pozornost - vyčleňuje je do
samostatných účtových skupin →
- setkáváme se s účtovou skupinou:
23. – Běžné bankovní úvěry - ale měly by být začleněny do 24. - krátkodobých finančních výpomocí,
jimiž opravdu jsou
46. – Bankovní úvěry - jsou určeny pro dlouhodobé bankovní úvěry, ale pro existuje pro ně (pro
dlouhodobé závazky) skupina 47. – dlouhodobé závazky
1. hranice mezi krátkodobostí a dlouhodobostí jednotlivého závazku je relativní, protože čas stále plyne
→ u dlouhodobého závazku (se splatností např. za 4 roky) vždy nastane chvíle, kdy má být splacen již za
pouhý rok, čímž se z něho de facto stává závazek krátkodobý
→ toto hledisko je třeba brát v úvahu při vykazování cizích zdrojů v rozvaze - každý závazek má být
zařazen mezi dlouhodobé či krátkodobé podle zbývající doby jeho splatnosti
2. v rozvinutých tržních ekonomikách se podnik při nedostatku finančních zdrojů obrací
(formou vydání akcií, dluhopisů aj.) především na kapitálový trh
- v naší zemi jsou tradičně takovou institucí banky (a tato zvyklost se nemohla změnit, protože u nás stále ještě náležitě nefunguje kapitálový trh)
- především od bank podnik získává chybějící zdroje zejména ve formě úvěru
→ tato skutečnost se projevuje i v našem účetnictví, které se vlivem těchto okolností věnuje
krátkodobým i dlouhodobým závazkům vůči bankám zvláštní pozornost - vyčleňuje je do
samostatných účtových skupin →
- setkáváme se s účtovou skupinou:
23. – Běžné bankovní úvěry - ale měly by být začleněny do 24. - krátkodobých finančních výpomocí,
jimiž opravdu jsou
46. – Bankovní úvěry - jsou určeny pro dlouhodobé bankovní úvěry, ale pro existuje pro ně (pro
dlouhodobé závazky) skupina 47. – dlouhodobé závazky
Druhy rezerv
Druhy rezerv:
a) zákonné rezervy
b) účetní rezervy
A) ZÁKONNÉ REZERVY
- způsob tvory a čerpání:
a) zákonných rezerv - vymezuje a stanovuje zákon o rezervách pro zjištění základu daně
z příjmů
b) jiných zákonných rezerv - může stanovit zvláštní zákon, který výslovně uvede:
- že se jedná o rezervu, jejích tvorba se považuje za daňový náklad
- způsob a výše tvorby rezerv musí být prokazatelná
- při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv
- zůstatek rezerv zjištěný na konci období za které se podává daňové přiznání se převádí do následujícího
období
Druhy zákonných rezerv (zákon o rezervách):
a) rezerva na opravy dlouhodobého hmotného majetku
- je možné ji vytvářet u majetku, který je daňově odpisován 6 a více let
→ jedná se o majetek ve vlastnictví, resp. s právem hospodaření nebo pronajatý majetek, k jehož
opravám je nájemce smluvně zavázán
- rezerva se nesmí vytvářet na:
aa) plánované modernizace a rekonstrukce
ab) majetek určený k likvidaci,
ac) opravy v souvislosti se škodami
ad) pravidelně se opakující opravy
b) rezerva na pěstební činnost
- pěstební činnost je:
a) obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku
b) ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou
- rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze zákona o rezervách
c) ostatní rezervy
- jsou:
ca) rezerva na sanaci pozemků dotčených těžbou
cb) rezerva na vypřádání důlních vod
cc) rezerva na odbahnění rybníka
cd) rezervy, u kterých zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištěně a udržení příjmů
a) zákonné rezervy
b) účetní rezervy
A) ZÁKONNÉ REZERVY
- způsob tvory a čerpání:
a) zákonných rezerv - vymezuje a stanovuje zákon o rezervách pro zjištění základu daně
z příjmů
b) jiných zákonných rezerv - může stanovit zvláštní zákon, který výslovně uvede:
- že se jedná o rezervu, jejích tvorba se považuje za daňový náklad
- způsob a výše tvorby rezerv musí být prokazatelná
- při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv
- zůstatek rezerv zjištěný na konci období za které se podává daňové přiznání se převádí do následujícího
období
Druhy zákonných rezerv (zákon o rezervách):
a) rezerva na opravy dlouhodobého hmotného majetku
- je možné ji vytvářet u majetku, který je daňově odpisován 6 a více let
→ jedná se o majetek ve vlastnictví, resp. s právem hospodaření nebo pronajatý majetek, k jehož
opravám je nájemce smluvně zavázán
- rezerva se nesmí vytvářet na:
aa) plánované modernizace a rekonstrukce
ab) majetek určený k likvidaci,
ac) opravy v souvislosti se škodami
ad) pravidelně se opakující opravy
b) rezerva na pěstební činnost
- pěstební činnost je:
a) obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku
b) ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou
- rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze zákona o rezervách
c) ostatní rezervy
- jsou:
ca) rezerva na sanaci pozemků dotčených těžbou
cb) rezerva na vypřádání důlních vod
cc) rezerva na odbahnění rybníka
cd) rezervy, u kterých zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištěně a udržení příjmů
B) ÚČETNÍ REZERVY
B) ÚČETNÍ REZERVY
Zákon o účetnictví vymezuje tituly pro tvorbu těchto rezerv:
a) rezervy na rizika či ztráty z podnikání
- vytvářejí se v okamžiku, kdy jsou jim budoucí rizika či ztráty z podnikání známa na základě současných
skutečností, podle jednotlivých případů, kde je tato rizika a ztráty možné očekávat
b) rezerva na daň z příjmů
- vytváří se v případech, ve kterých účetní jednotka sestavuje účetní závěrku před sestavením řádného
daňového přiznání a daňovou povinnost může pouze odhadovat
c) rezerva na důchody a obdobné závazky
- pro případ zavedení těchto prvků důchodového spoření zaměstnavatelů pro své zaměstnance do práce
formou důchodových fondů
d) rezerva na restrukturalizaci
- restrukturalizace: program, kterým se významně mění předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob,
jakým je činnost účetní jednotky prováděna
- restrukturalizace zahrnuje:
da) přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti popř. uzavření provozu
db) utlumení nebo ukončení části podnikatelských aktivit
- je možné ji tvořit na podkladě schváleného programu restrukturalizace
- je možné ji tvořit a čerpat pouze na přímé náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu
restrukturalizace, které nesouvisejí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky
- není možné tvořit a čerpat na náklady na přeškolení nebo přemístění zaměstnanců, kteří zůstávají
v zaměstnaneckém poměru a náklady na marketing
ÚČETNÍ REZERVY
- jsou vytvářeny v souladu s vnitropodnikovými směrnicemi a účetními předpisy, které podrobněji tito rezervy vymezí
ÚČETNÍ A ZÁKONNÉ REZERVY
- podléhají inventarizaci ve smyslu kontroly jejich výše, přiměřenosti a účelu
- účetní rezervy se nevytvářejí v případech, ve kterých je vytvářena opravná položka k majetku
Zákon o účetnictví vymezuje tituly pro tvorbu těchto rezerv:
a) rezervy na rizika či ztráty z podnikání
- vytvářejí se v okamžiku, kdy jsou jim budoucí rizika či ztráty z podnikání známa na základě současných
skutečností, podle jednotlivých případů, kde je tato rizika a ztráty možné očekávat
b) rezerva na daň z příjmů
- vytváří se v případech, ve kterých účetní jednotka sestavuje účetní závěrku před sestavením řádného
daňového přiznání a daňovou povinnost může pouze odhadovat
c) rezerva na důchody a obdobné závazky
- pro případ zavedení těchto prvků důchodového spoření zaměstnavatelů pro své zaměstnance do práce
formou důchodových fondů
d) rezerva na restrukturalizaci
- restrukturalizace: program, kterým se významně mění předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob,
jakým je činnost účetní jednotky prováděna
- restrukturalizace zahrnuje:
da) přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti popř. uzavření provozu
db) utlumení nebo ukončení části podnikatelských aktivit
- je možné ji tvořit na podkladě schváleného programu restrukturalizace
- je možné ji tvořit a čerpat pouze na přímé náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu
restrukturalizace, které nesouvisejí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky
- není možné tvořit a čerpat na náklady na přeškolení nebo přemístění zaměstnanců, kteří zůstávají
v zaměstnaneckém poměru a náklady na marketing
ÚČETNÍ REZERVY
- jsou vytvářeny v souladu s vnitropodnikovými směrnicemi a účetními předpisy, které podrobněji tito rezervy vymezí
ÚČETNÍ A ZÁKONNÉ REZERVY
- podléhají inventarizaci ve smyslu kontroly jejich výše, přiměřenosti a účelu
- účetní rezervy se nevytvářejí v případech, ve kterých je vytvářena opravná položka k majetku
STRÁTA
cTRÁTA:
- pokud úče jednotka vykáže ztrátu, postupuje při jejím zúčtování a úhradě v souladu s obchodním
zákoníkem, stanovami obchodní společnosti nebo družstva nebo podle rozhodnutí příslušného orgánu
účetní jednotky
- ztráta účetního období zjištěná ve výkazu zisků a ztrát se při otevírání účetních knih k 1. dni následujícího
účetního období převede z účtu 701 – počáteční účet rozvážný na stranu MD účtu 431 – Výsledek
hospodaření ve schvalovacím řízení
- je na rozhodnutí podniku, zda tuto ztrátu :
a) uhradí z jiných vlastních zdrojů k tomu účelu použitelných
→ v případě vypořádání ztráty z vlastních zdrojů dochází pouze k restrukturalizaci vlastního kapitálu
tj. k přerozdělení vlastních zdrojů a v souvislosti s tím nedochází k žádným změnám v aktivech
b) odsune vypořádání této ztráty do dalších let
→ v případě odsunutí vypořádání ztráty do dalších let ji převede z účtu 431 na účet 429 – Neuhrazená
ztráta minulých let
- pokud úče jednotka vykáže ztrátu, postupuje při jejím zúčtování a úhradě v souladu s obchodním
zákoníkem, stanovami obchodní společnosti nebo družstva nebo podle rozhodnutí příslušného orgánu
účetní jednotky
- ztráta účetního období zjištěná ve výkazu zisků a ztrát se při otevírání účetních knih k 1. dni následujícího
účetního období převede z účtu 701 – počáteční účet rozvážný na stranu MD účtu 431 – Výsledek
hospodaření ve schvalovacím řízení
- je na rozhodnutí podniku, zda tuto ztrátu :
a) uhradí z jiných vlastních zdrojů k tomu účelu použitelných
→ v případě vypořádání ztráty z vlastních zdrojů dochází pouze k restrukturalizaci vlastního kapitálu
tj. k přerozdělení vlastních zdrojů a v souvislosti s tím nedochází k žádným změnám v aktivech
b) odsune vypořádání této ztráty do dalších let
→ v případě odsunutí vypořádání ztráty do dalších let ji převede z účtu 431 na účet 429 – Neuhrazená
ztráta minulých let
Individuální podnikatel
individuální podnikatel:
a) fyzická osoba, která je účetní jednotkou a je zapsána do obchodního rejstříku nebo →
b) fyzická osoba, která se dobrovolně rozhodla vést účetnictví v soustavě podvojného účetnictví
491 – Účet individuálního podnikatele (pasivní účet)
- svým charakterem připomíná ZK
- na tomto účtu se volí specifický způsob účtování, zejména z těchto důvodů:
a) individuální podnikatel účtuje v soustavě podvojného účetnictví, avšak zdaňován je podle daně z příjmů
fyzických osob
b) nelze důsledně oddělit firemní majetek (obchodní majetek) od majetku osobního
c) o vykázaném hospodářském výsledku rozhoduje individuální podnikatel osobně, nepředpokládá se
tvorba fondů
d) výše ZK se nezapisuje do obchodního rejstříčku
e) za určitých podmínek (vysoké zadlužení) může účet 491 nabýt i aktivní zůstatek
CIZÍ ZDROJE:
1) REZERVY:
- účetní nástroj, který slouží k zahrnování nákladů do období, se kterým věcně a časově souvisí
- jejich tvorba a čerpání je odrazem zásady opatrností v účetnictví
- u rezerv je většinou znám pouze účel (titul)
- hodnotová výše a období, jehož se rezerva týká, se pouze odhaduje
- nevykazují se jako závazek (dluhy), protože v okamžiku jejich vzniku a tvorby neexistuje faktický dluh
vůči třetí osobě v právním slova smyslu
- z hlediska obchodního práva tedy rezervy nejsou definovány, jedná se o účetní kategorii
- považují se za cizí zdroj z důvodů:
a) vyjadřuje „ potencionální“ závazek vůči třetím osobám
- např. vůči státu při tvorbě rezerv ze zákona, které daňový zákon uznává, nebo vůči společníkům (akcionářům) v případě , kdy tvorba rezerv snižuje disponibilní (rozdělitelný) zisk
b) předpokládá se vynaložení výdajů v budoucím období (vnitřní dluh účetní jednotky)
- např. opravy dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného
a) fyzická osoba, která je účetní jednotkou a je zapsána do obchodního rejstříku nebo →
b) fyzická osoba, která se dobrovolně rozhodla vést účetnictví v soustavě podvojného účetnictví
491 – Účet individuálního podnikatele (pasivní účet)
- svým charakterem připomíná ZK
- na tomto účtu se volí specifický způsob účtování, zejména z těchto důvodů:
a) individuální podnikatel účtuje v soustavě podvojného účetnictví, avšak zdaňován je podle daně z příjmů
fyzických osob
b) nelze důsledně oddělit firemní majetek (obchodní majetek) od majetku osobního
c) o vykázaném hospodářském výsledku rozhoduje individuální podnikatel osobně, nepředpokládá se
tvorba fondů
d) výše ZK se nezapisuje do obchodního rejstříčku
e) za určitých podmínek (vysoké zadlužení) může účet 491 nabýt i aktivní zůstatek
CIZÍ ZDROJE:
1) REZERVY:
- účetní nástroj, který slouží k zahrnování nákladů do období, se kterým věcně a časově souvisí
- jejich tvorba a čerpání je odrazem zásady opatrností v účetnictví
- u rezerv je většinou znám pouze účel (titul)
- hodnotová výše a období, jehož se rezerva týká, se pouze odhaduje
- nevykazují se jako závazek (dluhy), protože v okamžiku jejich vzniku a tvorby neexistuje faktický dluh
vůči třetí osobě v právním slova smyslu
- z hlediska obchodního práva tedy rezervy nejsou definovány, jedná se o účetní kategorii
- považují se za cizí zdroj z důvodů:
a) vyjadřuje „ potencionální“ závazek vůči třetím osobám
- např. vůči státu při tvorbě rezerv ze zákona, které daňový zákon uznává, nebo vůči společníkům (akcionářům) v případě , kdy tvorba rezerv snižuje disponibilní (rozdělitelný) zisk
b) předpokládá se vynaložení výdajů v budoucím období (vnitřní dluh účetní jednotky)
- např. opravy dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného
FONDY TVOŘENÉ ZE ZISKU
) FONDY TVOŘENÉ ZE ZISKU
- dělení fondů ze zisku:
a) fondy vytvořené povinně:
– povinnost tvorby je stanovena účetním jednotkám právním předpisem
- patří sem:
ba) zákonní rezervní fond (u obch. spol.)
bb) nedělitelný fond (u družstev)
→ tvorbu těchto fondů upravuje obchodní zákoník
b) fondy vytvořené dobrovolně:
- patří sem: 423,427
ad a) ba) 421 – Zákonný rezervní fond
- účtují na něm obch. společnosti, které mají povinnost vytvářet tento fond:
a) a.s.: vytváří rezervní fond v době a ve výši určené stanovami
b) s.r.o.: vytváří rezervní fond v době a ve výši určené společenskou smlouvou
Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaném v řádné učení závěrce za rok, v němž poprvé vytvoří zisk, a to ve výši stanovené zákonem (obchodní zákoník)
ad a) bb) 422 – nedělitelný fond
- používají ho družstva, která mají povinnost vytvářet tento fond při svém vzniku, nejméně ve výši
stanovené zákonem
- stanovy mohou určit, že se vytvoří vyšší nedělitelný fond nebo další zajišťovací fondy
- jeho charakter i metodika účtování je shodná s rezervním fondem au kapitálových společností
ad b) Ostatní fondy
- vytváření těchto fondů ze zisku není účetním jednotkám nařízeno a je dobrovolné
- o těchto fondech se účtuje na:
423 – Statutární fondy- pokud jejich tvorba vyplývá ze stanov
427 – Ostatní fondy- případě těchto fondů je vhodné vést analytickou evidence podle jednotlivých fondů
- dělení fondů ze zisku:
a) fondy vytvořené povinně:
– povinnost tvorby je stanovena účetním jednotkám právním předpisem
- patří sem:
ba) zákonní rezervní fond (u obch. spol.)
bb) nedělitelný fond (u družstev)
→ tvorbu těchto fondů upravuje obchodní zákoník
b) fondy vytvořené dobrovolně:
- patří sem: 423,427
ad a) ba) 421 – Zákonný rezervní fond
- účtují na něm obch. společnosti, které mají povinnost vytvářet tento fond:
a) a.s.: vytváří rezervní fond v době a ve výši určené stanovami
b) s.r.o.: vytváří rezervní fond v době a ve výši určené společenskou smlouvou
Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaném v řádné učení závěrce za rok, v němž poprvé vytvoří zisk, a to ve výši stanovené zákonem (obchodní zákoník)
ad a) bb) 422 – nedělitelný fond
- používají ho družstva, která mají povinnost vytvářet tento fond při svém vzniku, nejméně ve výši
stanovené zákonem
- stanovy mohou určit, že se vytvoří vyšší nedělitelný fond nebo další zajišťovací fondy
- jeho charakter i metodika účtování je shodná s rezervním fondem au kapitálových společností
ad b) Ostatní fondy
- vytváření těchto fondů ze zisku není účetním jednotkám nařízeno a je dobrovolné
- o těchto fondech se účtuje na:
423 – Statutární fondy- pokud jejich tvorba vyplývá ze stanov
427 – Ostatní fondy- případě těchto fondů je vhodné vést analytickou evidence podle jednotlivých fondů
Fondy tvořené z rozdělení hospodářského výsledku
Fondy tvořené z rozdělení hospodářského výsledku
- jsou součástí vlastního kapitálu, neboť dosahování zisku je podmínkou trvání podniku
- tento výsledek je sledován ve dvou položkách:
4) HV MINULÝCH LET
- nebyl v případě zisku rozdělen na určité účely nebo který nebyl v případě ztráty uhrazen
→ tyto dvě situace vyjadřují dva účty:
účet 428 – Nerozdělný zisk minulých let
účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let
5) HV VE SCHVALOVACÍM ŘÍZENÍ
- jeho rozdělení podléhá schvalovacímu řízení obchodní společnosti
- eviduje se do doby rozdělení na účet:
431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
- část tohoto výsledku se může rozdělit i mimo podnik (ve formě dividend, podílů na zisku)
→ o tuto částku, která definitivně z podniku odchází se vlastní kapitál sníží
ZISK:
Zisk je možno použít na:
a) zvýšení ZK
b) povinnou tvorbu rezervního zákonného resp. nedělitelného fondu
c) tvorbu statutárních fondů
d) tvorbu ostatních fondů
e) rozdělení mezi společníky formou dividend resp. podílu na zisku
f) nerozdělený zisk
- jsou součástí vlastního kapitálu, neboť dosahování zisku je podmínkou trvání podniku
- tento výsledek je sledován ve dvou položkách:
4) HV MINULÝCH LET
- nebyl v případě zisku rozdělen na určité účely nebo který nebyl v případě ztráty uhrazen
→ tyto dvě situace vyjadřují dva účty:
účet 428 – Nerozdělný zisk minulých let
účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let
5) HV VE SCHVALOVACÍM ŘÍZENÍ
- jeho rozdělení podléhá schvalovacímu řízení obchodní společnosti
- eviduje se do doby rozdělení na účet:
431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
- část tohoto výsledku se může rozdělit i mimo podnik (ve formě dividend, podílů na zisku)
→ o tuto částku, která definitivně z podniku odchází se vlastní kapitál sníží
ZISK:
Zisk je možno použít na:
a) zvýšení ZK
b) povinnou tvorbu rezervního zákonného resp. nedělitelného fondu
c) tvorbu statutárních fondů
d) tvorbu ostatních fondů
e) rozdělení mezi společníky formou dividend resp. podílu na zisku
f) nerozdělený zisk
14.ZÁKLADNÍ KAPITÁL A KAPITÁLOVÉ FONDY
14.ZÁKLADNÍ KAPITÁL A KAPITÁLOVÉ FONDY
Rozdělení kapitálu pro účetnictví:
- podle toho z jakých zdrojů kapitál pochází (účtová třída 4-kapitálové účty)
a)vlastní zdroje (vlastní kapitál)
- základní kapitál
- kapitálové fondy
- fondy tvořené ze zisku
- HV minulých let
- HV ve schvalovacím řízení
- účet individuálního podnikatele
b)cizí zdroje
- rezervy
- dlouhodobé bankovní úvěry
- dlouh. závazky
VLASTNÍ ZDROJE:
1) ZÁKLADNÍ KAPITÁL:
- dle obchodního zákoníku je to:
- peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti
- musí být vyjádřen v jednotkách české měny
- povinně se vytváří v: a.s., s.r.o., komanditní společnosti
- jeho výše se u a.s. a s.r.o zapisuje do obchodního rejstříku
2) KAPITÁLOVÉ FONDY:
- vlastní zdroje, které podnik získal jinak než jako výsledek své hospodářské činnosti
- jejich původ vyplývající ze změn v ocenění může být:
a) externí
- patří sem:
aa) emisní ážio: je rozdíl mezi nominální a prodejní cenou akcií
ab) ostatní kapitálové fondy:
- představují kapitálové vklady peněžní i nepeněžní povahy, kterými podnik nehodlá
zvýšit ZK a které nelze je považovat ani za emisní ážio, patří zde i přijaté dary
Rozdělení kapitálu pro účetnictví:
- podle toho z jakých zdrojů kapitál pochází (účtová třída 4-kapitálové účty)
a)vlastní zdroje (vlastní kapitál)
- základní kapitál
- kapitálové fondy
- fondy tvořené ze zisku
- HV minulých let
- HV ve schvalovacím řízení
- účet individuálního podnikatele
b)cizí zdroje
- rezervy
- dlouhodobé bankovní úvěry
- dlouh. závazky
VLASTNÍ ZDROJE:
1) ZÁKLADNÍ KAPITÁL:
- dle obchodního zákoníku je to:
- peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti
- musí být vyjádřen v jednotkách české měny
- povinně se vytváří v: a.s., s.r.o., komanditní společnosti
- jeho výše se u a.s. a s.r.o zapisuje do obchodního rejstříku
2) KAPITÁLOVÉ FONDY:
- vlastní zdroje, které podnik získal jinak než jako výsledek své hospodářské činnosti
- jejich původ vyplývající ze změn v ocenění může být:
a) externí
- patří sem:
aa) emisní ážio: je rozdíl mezi nominální a prodejní cenou akcií
ab) ostatní kapitálové fondy:
- představují kapitálové vklady peněžní i nepeněžní povahy, kterými podnik nehodlá
zvýšit ZK a které nelze je považovat ani za emisní ážio, patří zde i přijaté dary
b) Interní
b) interní
- patří sem: fondy tvořené z nerealizovaného zisku / ztráty:
- část vlastních zdrojů, která pochází z rozdílu mezi dosavadní úče hodnotou některých aktiva jejich
přeceněním
→ může se jednat o dva případy pro něž jsou vytvořeny samostatné účty:
ba) oceňovací rozdíly z přecenění majetku:
- určeny pro zúčtování změn reálných hodnot některých finančních aktiv a fin. závazků
- jsou to:
a) realizované CP,
b) deriváty k obchodování ,s nimiž se nebude obchodovat na veřejném trhu
c) zajišťovací deriváty
- při přecenění jsou možné oba případy:
1) aktuální reálná hodnota stávající účetní ocenění převyšuje
2) aktuální reálná hodnota je nižší než stávající účetní ocenění
bb) oceňovací rozdíly z přeměny společnosti:
- používají se: při přeměnách společnosti v případech, kdy právní předpis vyžaduje
ocenění jmění posudkem znalce
- způsoby přeměny společnosti:
A) fúze:
- uskutečněná formou sloučení nebo formou splynutí, kdy dochází k zániku
společnosti
→ jmění „zanikající“ společnosti přechází na nově vznikající „nástupnickou“
společnost
B) rozdělení:
a) založením nových společností, kdy zúčastněnou společností je pouze zanikající společnost
b) sloučením, kdy zúčastněnými společnostmi je zanikající společnost i nástupnické společnosti
c) kombinací obou – a) i b)
C) převod:
- patří sem: fondy tvořené z nerealizovaného zisku / ztráty:
- část vlastních zdrojů, která pochází z rozdílu mezi dosavadní úče hodnotou některých aktiva jejich
přeceněním
→ může se jednat o dva případy pro něž jsou vytvořeny samostatné účty:
ba) oceňovací rozdíly z přecenění majetku:
- určeny pro zúčtování změn reálných hodnot některých finančních aktiv a fin. závazků
- jsou to:
a) realizované CP,
b) deriváty k obchodování ,s nimiž se nebude obchodovat na veřejném trhu
c) zajišťovací deriváty
- při přecenění jsou možné oba případy:
1) aktuální reálná hodnota stávající účetní ocenění převyšuje
2) aktuální reálná hodnota je nižší než stávající účetní ocenění
bb) oceňovací rozdíly z přeměny společnosti:
- používají se: při přeměnách společnosti v případech, kdy právní předpis vyžaduje
ocenění jmění posudkem znalce
- způsoby přeměny společnosti:
A) fúze:
- uskutečněná formou sloučení nebo formou splynutí, kdy dochází k zániku
společnosti
→ jmění „zanikající“ společnosti přechází na nově vznikající „nástupnickou“
společnost
B) rozdělení:
a) založením nových společností, kdy zúčastněnou společností je pouze zanikající společnost
b) sloučením, kdy zúčastněnými společnostmi je zanikající společnost i nástupnické společnosti
c) kombinací obou – a) i b)
C) převod:
Omezující faktory odpisování pronajatých předmětů stanovených zákonem o daních z příjmů
Omezující faktory odpisování pronajatých předmětů stanovených zákonem o daních z příjmů:
a) pronajímaný hmotný movitý majetek v rámci fin. leasingu
- lze odepsat až do výše 90% vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba
pronájmu trvá min. 40% doby odpisování stanovené v zákoně o daních z příjmů
- při prodloužení doby pronájmu nad 40% doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento vstupní
ceny nad 90% až do 100% vstupní ceny
b) při stanovení odpisování je minimální délka pronájmu 3 roky
- jejíž dodržení je podmínkou i pro leasingového partnera tj. nájemce, aby si mohl leasingové splátky zahrnout do
svých nákladů
S odpisování pronajatého majetku může pronajímatel začít tehdy, byl-li u uživatele (nájemce) uveden do užívání.
KOUPĚ NAJATÉHO MAJETKU PO SKONČENÍ PLATNOSTI FINAČNÍHO LEASINGU
Po skočení leasingové smlouvy může nájemce převzít najatý majetek do svého vlastnictví:
a) bezplatně (předmět nájmu byl plně odepsán u pronajímatele)
b) za zůstatkovou cenu ( příp. symbolickou cenu)
c) za cenu, která není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle zákona o daních z příjmů
A) u pronajímatele:
- účtování bezplatného či úplatného předání probíhá u pronajímatele stejně jako v ostatních případech
vyřazení dlouhodobého hmotného majetku (viz 6.2. úče A)
- vyřazovaný majetek musí být účetně zcela odepsán
→ není-li to splněno v rámci provádění řádných odpisů, musí pronajímatel provést v souvislosti
s vyřazením majetku jednorázový odpis jeho zůstatkové ceny do nákladů
→ vycházíme ze skutečnosti, že v tomto případě daňové odpisy byly vyhlášeny v odpisovém plánu
pronajímatele za odpisy účetní
a) pronajímaný hmotný movitý majetek v rámci fin. leasingu
- lze odepsat až do výše 90% vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba
pronájmu trvá min. 40% doby odpisování stanovené v zákoně o daních z příjmů
- při prodloužení doby pronájmu nad 40% doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento vstupní
ceny nad 90% až do 100% vstupní ceny
b) při stanovení odpisování je minimální délka pronájmu 3 roky
- jejíž dodržení je podmínkou i pro leasingového partnera tj. nájemce, aby si mohl leasingové splátky zahrnout do
svých nákladů
S odpisování pronajatého majetku může pronajímatel začít tehdy, byl-li u uživatele (nájemce) uveden do užívání.
KOUPĚ NAJATÉHO MAJETKU PO SKONČENÍ PLATNOSTI FINAČNÍHO LEASINGU
Po skočení leasingové smlouvy může nájemce převzít najatý majetek do svého vlastnictví:
a) bezplatně (předmět nájmu byl plně odepsán u pronajímatele)
b) za zůstatkovou cenu ( příp. symbolickou cenu)
c) za cenu, která není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle zákona o daních z příjmů
A) u pronajímatele:
- účtování bezplatného či úplatného předání probíhá u pronajímatele stejně jako v ostatních případech
vyřazení dlouhodobého hmotného majetku (viz 6.2. úče A)
- vyřazovaný majetek musí být účetně zcela odepsán
→ není-li to splněno v rámci provádění řádných odpisů, musí pronajímatel provést v souvislosti
s vyřazením majetku jednorázový odpis jeho zůstatkové ceny do nákladů
→ vycházíme ze skutečnosti, že v tomto případě daňové odpisy byly vyhlášeny v odpisovém plánu
pronajímatele za odpisy účetní
B) U nájemce:
B) u nájemce:
- se stává v případě finančního leasingu vlastníkem najaté věci, jestliže zaplatil poslední leasingovou
splátku a uzavřel s pronajímatelem smlouvu o koupi najaté věci
→ takto získaný majetek ocení:
a) při bezplatném nabytí reprodukční pořizovací cenou
b) při úplném nabytí pořizovací cenou, která je rovna ceně kupní
- případně obsahuje ještě další náklady související s pořízením tohoto majetku
Od roku 2003 se věci převzaté po skončení leasingu a v ceně, která nedosahuje výše pro zařazení předmětu do dlouhodobého majetku mohou účtovat rovnou do nákladů nebo do dlouhodobého majetku v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Rozhodnutí je plně v kompetenci účetní jednotky.
OPERATIVNÍ LEASING
Charakteristika
- je nájem, při kterém pronajímatel nepřevádí na nájemce veškerá práva (rizika i užitek) související
s disponováním pronajatým předmětem a poskytuje služby spojené s údržbou zařízení, hradí pojištění atd.
- nájemní (odvolatelné ) období je kratší než předpokládaná doba životnosti zařízení → tzn., že totéž
zařízení se může pronajmout několika nájemcům
- je považován za klasický nájem
a) pro pronajímatele:
- představují splátky za pronájem výnos účtovaný na účtu 602 – Tržby z prodeje služeb souvztažně
s účtem: 221 – Bankovní účty
b) pro nájemce:
- představují splátky náklad účtovaný na účtu 518 – Ostatní služby
- odpis pronajímaného majetku provádí pronajímatel (vlastník)
- vypočítá a zaúčtuje se stejně jako u ostatního dlouhodobého majetku (viz 6.1 úče A)
- se stává v případě finančního leasingu vlastníkem najaté věci, jestliže zaplatil poslední leasingovou
splátku a uzavřel s pronajímatelem smlouvu o koupi najaté věci
→ takto získaný majetek ocení:
a) při bezplatném nabytí reprodukční pořizovací cenou
b) při úplném nabytí pořizovací cenou, která je rovna ceně kupní
- případně obsahuje ještě další náklady související s pořízením tohoto majetku
Od roku 2003 se věci převzaté po skončení leasingu a v ceně, která nedosahuje výše pro zařazení předmětu do dlouhodobého majetku mohou účtovat rovnou do nákladů nebo do dlouhodobého majetku v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Rozhodnutí je plně v kompetenci účetní jednotky.
OPERATIVNÍ LEASING
Charakteristika
- je nájem, při kterém pronajímatel nepřevádí na nájemce veškerá práva (rizika i užitek) související
s disponováním pronajatým předmětem a poskytuje služby spojené s údržbou zařízení, hradí pojištění atd.
- nájemní (odvolatelné ) období je kratší než předpokládaná doba životnosti zařízení → tzn., že totéž
zařízení se může pronajmout několika nájemcům
- je považován za klasický nájem
a) pro pronajímatele:
- představují splátky za pronájem výnos účtovaný na účtu 602 – Tržby z prodeje služeb souvztažně
s účtem: 221 – Bankovní účty
b) pro nájemce:
- představují splátky náklad účtovaný na účtu 518 – Ostatní služby
- odpis pronajímaného majetku provádí pronajímatel (vlastník)
- vypočítá a zaúčtuje se stejně jako u ostatního dlouhodobého majetku (viz 6.1 úče A)
LEASINGOVÁ CENA
LEASINGOVÁ CENA:
- je tvořena:
a) vstupní cenou pronajímaného předmětu
b) celou řadou dalších nákladů vyložených pronajímatelem na konkrétní leasingový případ
c) ziskem leasingové společnosti, které vstupují do tzv. leasingové marže, jež přestavuje úhradu za
poskytnutou finanční službu
- je postupně hrazena podle doby trvání leasingové smlouvy nájemcem
FINANČNÍ LEASING
Charakteristika:
- pronájem, ve kterém pronajímatel tj. vlastník pronajímaného předmětu, převádí na nájemce veškerá rizika
i prospěch vyplývající z vlastnictví tohoto předmětu
- vlastnické právo po uplynutí nájmu převedeno na nájemce
- splátky splatné během nájemního období (nevypověditelného), umožňují pronajímateli nahradit kapitálový
vklad a následně získat jeho návratnost
2 typy finančního leasingu:
a) leasingové splátky rovnoměrné
- nájemce na ně poskytne v dohodnuté výší jednorázovou zálohu = akontaci
b) leasingové splátky nerovnoměrné
- účtování:
- pronajímatel i nájemce musí účtovat případy nepravidelných úhrad a časově je rozlišovat (v souladu se
zákonem o daních z příjmů)
→ časové rozlišení se provádí pomocí účtu : 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
A) finanční leasing s akontací a pravidelnými splátkami
a) u pronajímatele:
- jednorázově poskytnutá záloha (akontace) se týká celého leasingového případu
pronajímatel musí přijetí této zálohy zúčtovat – 384 – Výnosy příštích období
b) u nájemce:
- řeší tuto situaci z pohledu nákladů
- jednorázově poskytnutou zálohu (akontaci) zúčtuje na vrub účtu: 381 – Náklady příštích období
z něhož pak do nákladů běžného období po uvedení předmětu pronájmu do užívání rozpouští
poměrnou část (účet 518- ostatní služby)
- rovnoměrné leasing. splátky se účtují přímo na vrub účtu 518 – Ostatní služby
- je tvořena:
a) vstupní cenou pronajímaného předmětu
b) celou řadou dalších nákladů vyložených pronajímatelem na konkrétní leasingový případ
c) ziskem leasingové společnosti, které vstupují do tzv. leasingové marže, jež přestavuje úhradu za
poskytnutou finanční službu
- je postupně hrazena podle doby trvání leasingové smlouvy nájemcem
FINANČNÍ LEASING
Charakteristika:
- pronájem, ve kterém pronajímatel tj. vlastník pronajímaného předmětu, převádí na nájemce veškerá rizika
i prospěch vyplývající z vlastnictví tohoto předmětu
- vlastnické právo po uplynutí nájmu převedeno na nájemce
- splátky splatné během nájemního období (nevypověditelného), umožňují pronajímateli nahradit kapitálový
vklad a následně získat jeho návratnost
2 typy finančního leasingu:
a) leasingové splátky rovnoměrné
- nájemce na ně poskytne v dohodnuté výší jednorázovou zálohu = akontaci
b) leasingové splátky nerovnoměrné
- účtování:
- pronajímatel i nájemce musí účtovat případy nepravidelných úhrad a časově je rozlišovat (v souladu se
zákonem o daních z příjmů)
→ časové rozlišení se provádí pomocí účtu : 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
A) finanční leasing s akontací a pravidelnými splátkami
a) u pronajímatele:
- jednorázově poskytnutá záloha (akontace) se týká celého leasingového případu
pronajímatel musí přijetí této zálohy zúčtovat – 384 – Výnosy příštích období
b) u nájemce:
- řeší tuto situaci z pohledu nákladů
- jednorázově poskytnutou zálohu (akontaci) zúčtuje na vrub účtu: 381 – Náklady příštích období
z něhož pak do nákladů běžného období po uvedení předmětu pronájmu do užívání rozpouští
poměrnou část (účet 518- ostatní služby)
- rovnoměrné leasing. splátky se účtují přímo na vrub účtu 518 – Ostatní služby
B) Finanční leasing s nepravidelnými splátkami
B) finanční leasing s nepravidelnými splátkami
a) u pronajímatele:
- při nerovnoměrných leasingových splátkách se postupuje tak, že:
→ pronajímatel vyúčtuje po uzavření leasingové smlouvy na účet 384 – Výnosy příštích období
celkovou částku leasingové ceny souvztažně s účtem 378 – Jiné pohledávky →
→ celková částka leasingové ceny se:
a) prostřednictvím účtu 384 se postupně rozpouští do výnosů (účet 602 - tržby z prodeje služeb)
v pravidelných obdobích (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, nejpozději v rámci roční účetní závěrky) po dobu
trvání leasingové smlouvy bez ohledu na skutečný příjem z nájemného
b) prostřednictvím účtu 378 se postupně snižuje ve výši skutečně přijatých úhrad nájemného
(účet 221 bankovní účty)
b) u nájemce:
- pomocí 381 – náklady příštích období a 379 – jiné závazky se vyúčtuje celá částka leasingové ceny
→ celková částka leasingové ceny se:
a) prostř. 381 rozpustí do nákladů 518 – ostatní služby v pravidelných obdobích po dobu trvání
leasingové smlouvy, bez ohledu na skutečnou výši úhrady
b) prostř. 379 bude snižovat dle skutečně provedených úhrad doložených výpisem z účtu (221 –
bankovní účty)
ODPISOVÁNÍ PRONAJATÉHO MAJETKU
Postup pronajímatele:
- musí postupovat podle zákona o daních z příjmů
→ tzn. že vstupní cenu pronajatého předmětu odepisuje rovnoměrně po dobu trvání pronájmu
= hovoříme o tzv. časových odpisech (v praxi leasingové odpisy)
a) u pronajímatele:
- při nerovnoměrných leasingových splátkách se postupuje tak, že:
→ pronajímatel vyúčtuje po uzavření leasingové smlouvy na účet 384 – Výnosy příštích období
celkovou částku leasingové ceny souvztažně s účtem 378 – Jiné pohledávky →
→ celková částka leasingové ceny se:
a) prostřednictvím účtu 384 se postupně rozpouští do výnosů (účet 602 - tržby z prodeje služeb)
v pravidelných obdobích (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, nejpozději v rámci roční účetní závěrky) po dobu
trvání leasingové smlouvy bez ohledu na skutečný příjem z nájemného
b) prostřednictvím účtu 378 se postupně snižuje ve výši skutečně přijatých úhrad nájemného
(účet 221 bankovní účty)
b) u nájemce:
- pomocí 381 – náklady příštích období a 379 – jiné závazky se vyúčtuje celá částka leasingové ceny
→ celková částka leasingové ceny se:
a) prostř. 381 rozpustí do nákladů 518 – ostatní služby v pravidelných obdobích po dobu trvání
leasingové smlouvy, bez ohledu na skutečnou výši úhrady
b) prostř. 379 bude snižovat dle skutečně provedených úhrad doložených výpisem z účtu (221 –
bankovní účty)
ODPISOVÁNÍ PRONAJATÉHO MAJETKU
Postup pronajímatele:
- musí postupovat podle zákona o daních z příjmů
→ tzn. že vstupní cenu pronajatého předmětu odepisuje rovnoměrně po dobu trvání pronájmu
= hovoříme o tzv. časových odpisech (v praxi leasingové odpisy)
A) Kurzové rozdíly při pohledávkách
A) kurzové rozdíly při pohledávkách:
- při nižším kurzu je na bankovní účet připsána částka nižší než kolik byla pohledávka v naší
měně a rozdíl se zaúčtuje na MD 563
- při vyšším kurzu je na bankovní účet připsána částka vyšší než kolik byla pohledávka v naší
měně a rozdíl se zaúčtuje na D 663
B) kurzové rozdíly při závazcích:
- při nižším kurzu zaplatí úče jednotka z bankovního účtu částku nižší než byl závazek v naší
měně a rozdíl (výnos) se zaúčtuje na D 663
- při vyšším kurzu zaplatí úče jednotka z bankovního účtu částku vyšší než byl závazek v naší
měně a rozdíl (náklad) se zaúčtuje na MD 563
ad 2) Kurzové rozdíly při uzavírání účetních knih
- pohledávky, závazky, ceniny, c.p. a podíly v cizí měně, valutová pokladna a devizový účet se
přepočítávají na CZK k rozvahovému dni (k tomuto dni se sestavuje úče závěrka) kurzem
devizového trhu stanoveného ČNB
- rozdíl se zaúčtuje na: 563,663
!!! od 2002 se účtuje výsledkově na 563, 663, nikoli na 386, 387; netvoří se rezervy na kurzové
ztráty, neboť kurzové rozdíly z přepočtu jsou účtovány výsledkově !!!!!
13.LEASING
Charakteristika leasingu
- leasing je v ČR velmi významným způsobem financování
- má pro podnikatele řadu výhod:
a) umožňuje plně využívat majetek, který není ve vlastnictví nájemce
b) leasing nevyžaduje mít celou částku pořizovací ceny tohoto majetku při jeho zařazení
c) získání předmětu na leasing je jednodušší než získání bankovního úvěru
d) rozložení leasingových splátek může příznivě ovlivňovat likviditu firmy
e) nájemce (až na výjimky) předmět leasingu neodpisuje, snižuje se u něj účetně-administrativní náročnost
- při nižším kurzu je na bankovní účet připsána částka nižší než kolik byla pohledávka v naší
měně a rozdíl se zaúčtuje na MD 563
- při vyšším kurzu je na bankovní účet připsána částka vyšší než kolik byla pohledávka v naší
měně a rozdíl se zaúčtuje na D 663
B) kurzové rozdíly při závazcích:
- při nižším kurzu zaplatí úče jednotka z bankovního účtu částku nižší než byl závazek v naší
měně a rozdíl (výnos) se zaúčtuje na D 663
- při vyšším kurzu zaplatí úče jednotka z bankovního účtu částku vyšší než byl závazek v naší
měně a rozdíl (náklad) se zaúčtuje na MD 563
ad 2) Kurzové rozdíly při uzavírání účetních knih
- pohledávky, závazky, ceniny, c.p. a podíly v cizí měně, valutová pokladna a devizový účet se
přepočítávají na CZK k rozvahovému dni (k tomuto dni se sestavuje úče závěrka) kurzem
devizového trhu stanoveného ČNB
- rozdíl se zaúčtuje na: 563,663
!!! od 2002 se účtuje výsledkově na 563, 663, nikoli na 386, 387; netvoří se rezervy na kurzové
ztráty, neboť kurzové rozdíly z přepočtu jsou účtovány výsledkově !!!!!
13.LEASING
Charakteristika leasingu
- leasing je v ČR velmi významným způsobem financování
- má pro podnikatele řadu výhod:
a) umožňuje plně využívat majetek, který není ve vlastnictví nájemce
b) leasing nevyžaduje mít celou částku pořizovací ceny tohoto majetku při jeho zařazení
c) získání předmětu na leasing je jednodušší než získání bankovního úvěru
d) rozložení leasingových splátek může příznivě ovlivňovat likviditu firmy
e) nájemce (až na výjimky) předmět leasingu neodpisuje, snižuje se u něj účetně-administrativní náročnost
Obecně
- obecně: nájem, pronájem
- podstata leasingu: spočívá ve smluvní nájemním vztahu, kdy vlastník - pronajímatel přenechá uživateli-
nájemci hmotný majetek do užívání bez převedení vlastnictví a bez vynaložení
investičních zdrojů ze strany uživatele
→ z finančního hlediska:
- uživatel může leasingem získat předmět užívání, aniž by měl celou hotovost nebo úvěr
- přijímá jen závazek platit nájemné za používaný předmět v rámci dohodnuté doby nájmu
- úhrada nájemného za předmět leasingu (za předpokladu dodržení základních daňových podmínek) je součástí
nákladů nájemce
- na rozdíl od úvěrových splátek snižuje daňovou základnu
Členění leasingu:
1) finanční leasing (dlouhodobý)
- finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku
2) operativní leasing (krátkodobý)
- předpokládá navrácení najatého hmotného majetku zpět pronajímateli
Pořízení majetku na leasing
- majetek určený k pronajímání pořizuje PRONAJIMATEL (leasingová společnost) stejným způsobem jako
jakýkoli jiný DHM
- pronajatý majetek je po celou dobu pronájmu zachycen v účetnictví pronajímatele, který jej také odepisuje
(až na výjimky u finančního leasingu, kdy odepisuje nájemce)
- účtování je stejné jako při jakémkoli jiném pořizování dlouhodobého majetku (viz. 5.3. úče A)
NÁJEMCE v účetnictví:
- při převzetí najatého majetku do užívání u finančního leasingu zachytí tuto skutečnost v podrozvahové
evidenci
- ke změně v majetkové oblasti nedochází, protože vlastníkem je pronajímatel
- účtování:
- převzetí najatého majetku do užívání: MD 751 – podrozvahový účet
- podstata leasingu: spočívá ve smluvní nájemním vztahu, kdy vlastník - pronajímatel přenechá uživateli-
nájemci hmotný majetek do užívání bez převedení vlastnictví a bez vynaložení
investičních zdrojů ze strany uživatele
→ z finančního hlediska:
- uživatel může leasingem získat předmět užívání, aniž by měl celou hotovost nebo úvěr
- přijímá jen závazek platit nájemné za používaný předmět v rámci dohodnuté doby nájmu
- úhrada nájemného za předmět leasingu (za předpokladu dodržení základních daňových podmínek) je součástí
nákladů nájemce
- na rozdíl od úvěrových splátek snižuje daňovou základnu
Členění leasingu:
1) finanční leasing (dlouhodobý)
- finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku
2) operativní leasing (krátkodobý)
- předpokládá navrácení najatého hmotného majetku zpět pronajímateli
Pořízení majetku na leasing
- majetek určený k pronajímání pořizuje PRONAJIMATEL (leasingová společnost) stejným způsobem jako
jakýkoli jiný DHM
- pronajatý majetek je po celou dobu pronájmu zachycen v účetnictví pronajímatele, který jej také odepisuje
(až na výjimky u finančního leasingu, kdy odepisuje nájemce)
- účtování je stejné jako při jakémkoli jiném pořizování dlouhodobého majetku (viz. 5.3. úče A)
NÁJEMCE v účetnictví:
- při převzetí najatého majetku do užívání u finančního leasingu zachytí tuto skutečnost v podrozvahové
evidenci
- ke změně v majetkové oblasti nedochází, protože vlastníkem je pronajímatel
- účtování:
- převzetí najatého majetku do užívání: MD 751 – podrozvahový účet
Zásady při účtování majetku a závazků v cizí měně
Zásady při účtování majetku a závazků v cizí měně:
1) při účtování na bankovním účtu v CZK:
- dodržují se částky a kurzy uvedené na tomto výpisu → tyto částky jsou důležité pro účtování
na souvztažných účtech výnosů a nákladů
2) při účtování na devizovém bankovním účtu a valutové pokladně:
- přepočet CZK je možno provádět prostř. pevného (fixního) kurzu platného pro stanovené
období
→ v průběhu úče období nedochází ke kurzovým rozdílům z titulu výběru valut z devizového
účtu nebo při vratce valut na devizový účet (např. při zúčtování služebních cest do zahraničí)
3) při účtování na vrub pohledávek v cizí měně; ve prospěch závazků v cizí měně:
- vychází se z pevného kurzu nebo kurzu platného ke dni uskutečnění operace (dle rozhodnutí úče
jednotky)
→ tento kurz a částka z něj vyplývající je důležitá pro účtování na souvztažné účty nákladů,
výnosů a majetkových položek
Dělení kurzových rozdílů:
1) kurzové rozdíly účtované v průběhu úče období v souvislosti s uskutečněním úče případu, při kterém vznikají kurzové rozdíly
2) kurzové rozdíly účtované při uzavírání účetních knih – k rozvahovému dni
ad 1) Kurzové rozdíly v průběhu účetního období
- v průběhu období se účtují:
- 563 – kurzové ztráty
- 663 kurzové zisky
→ uvede se výše rozdílu mezi:
a) kurzem, kterým byly pohledávky, závazky, úvěry, finanční výpomoci a cenné papíry,
podíly a deriváty vedené v cizí měně oceněny v den uskutečnění úče případu
b) kurzem ke dni jejich zaplacení nebo prodeje dle výpisu běžného účtu
- souvztažně s účtem majetku nebo závazku
1) při účtování na bankovním účtu v CZK:
- dodržují se částky a kurzy uvedené na tomto výpisu → tyto částky jsou důležité pro účtování
na souvztažných účtech výnosů a nákladů
2) při účtování na devizovém bankovním účtu a valutové pokladně:
- přepočet CZK je možno provádět prostř. pevného (fixního) kurzu platného pro stanovené
období
→ v průběhu úče období nedochází ke kurzovým rozdílům z titulu výběru valut z devizového
účtu nebo při vratce valut na devizový účet (např. při zúčtování služebních cest do zahraničí)
3) při účtování na vrub pohledávek v cizí měně; ve prospěch závazků v cizí měně:
- vychází se z pevného kurzu nebo kurzu platného ke dni uskutečnění operace (dle rozhodnutí úče
jednotky)
→ tento kurz a částka z něj vyplývající je důležitá pro účtování na souvztažné účty nákladů,
výnosů a majetkových položek
Dělení kurzových rozdílů:
1) kurzové rozdíly účtované v průběhu úče období v souvislosti s uskutečněním úče případu, při kterém vznikají kurzové rozdíly
2) kurzové rozdíly účtované při uzavírání účetních knih – k rozvahovému dni
ad 1) Kurzové rozdíly v průběhu účetního období
- v průběhu období se účtují:
- 563 – kurzové ztráty
- 663 kurzové zisky
→ uvede se výše rozdílu mezi:
a) kurzem, kterým byly pohledávky, závazky, úvěry, finanční výpomoci a cenné papíry,
podíly a deriváty vedené v cizí měně oceněny v den uskutečnění úče případu
b) kurzem ke dni jejich zaplacení nebo prodeje dle výpisu běžného účtu
- souvztažně s účtem majetku nebo závazku
Stanovení hodnotové výše dohadné položky:
- stanovení hodnotové výše dohadné položky:
- vychází se z dostupných skutečností např.:
- smlouvy,
- dohody,
- obvyklé ceny,
- předešlé dodávky,
- stav měřidel k rozvahovému dat (energie, plyn,voda, event. výše záloh)
- podklady pro stanovení částky účetního případu jsou součástí účetního dokladu
DOHADNÉ POLOŽKY AKTIVNÍ - 388
- jsou např:
a) poplatky za propůjčenou licenci, jejich výše k rozvahovému dni není ještě známa
b) pohledávka za splněnou dodávku zboží, na kterou nebyla vydána faktura z důvodu
nesjednaných cen
c) pohledávky z dodávek, jejichž vyúčtování závisí na stavu měřidla , jehož výše nebyla
k rozvahovému dni známa
d) pohledávka za pojišťovnu z důvodu nevyřízené pojistné události
DOHADNÉ POLOŽKY PASIVNÍ
- jsou např.:
a) nevyfakturované dodávky
b) odhadované nákladové úroky
c) odhadované závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu
d) náhrady za nevybranou dovolenou, kterou bude nutné v následujícím období proplatit
e) poměrná část silniční daně vztažená k účetnímu období
poznámka:
- chybný odhad dohadných položek není důvodem pro daňové zpochybnění odhadované částky,
pokud tento odhad byl proveden a na základě dostupných informací
→ v následujícím období se dohadný účet vypořádá s došlou fakturou
- rozdíl bude obvykle vyúčtován do nákladů či výnosů, pokud ho nebude možno přiřadit ke
konkrétnímu aktivu
- vychází se z dostupných skutečností např.:
- smlouvy,
- dohody,
- obvyklé ceny,
- předešlé dodávky,
- stav měřidel k rozvahovému dat (energie, plyn,voda, event. výše záloh)
- podklady pro stanovení částky účetního případu jsou součástí účetního dokladu
DOHADNÉ POLOŽKY AKTIVNÍ - 388
- jsou např:
a) poplatky za propůjčenou licenci, jejich výše k rozvahovému dni není ještě známa
b) pohledávka za splněnou dodávku zboží, na kterou nebyla vydána faktura z důvodu
nesjednaných cen
c) pohledávky z dodávek, jejichž vyúčtování závisí na stavu měřidla , jehož výše nebyla
k rozvahovému dni známa
d) pohledávka za pojišťovnu z důvodu nevyřízené pojistné události
DOHADNÉ POLOŽKY PASIVNÍ
- jsou např.:
a) nevyfakturované dodávky
b) odhadované nákladové úroky
c) odhadované závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu
d) náhrady za nevybranou dovolenou, kterou bude nutné v následujícím období proplatit
e) poměrná část silniční daně vztažená k účetnímu období
poznámka:
- chybný odhad dohadných položek není důvodem pro daňové zpochybnění odhadované částky,
pokud tento odhad byl proveden a na základě dostupných informací
→ v následujícím období se dohadný účet vypořádá s došlou fakturou
- rozdíl bude obvykle vyúčtován do nákladů či výnosů, pokud ho nebude možno přiřadit ke
konkrétnímu aktivu
3. KURZOVÉ ROZDÍLY
3. KURZOVÉ ROZDÍLY
- jednou ze zásad účetnictví je:
- vedení účetnictví v české měně a povinnost účtovat v cizí měně o vybraných položkách aktiv
a závazků (např. pohledávky, závazky podíly, CP, deriváty, ceniny v cizí měně a devizové
hodnoty podle devizového zákona)
- pořízení zásob, DM ze zahraničí a nemovitostí v zahraničí za cizí měnu se vede pouze
v českých korunách a na konci účetního období se nepřepočítává
OKAMŽIK PŘEPOČTENÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ V CIZÍ MĚNĚ
- majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem
devizového trhu stanoveným ČNB, a to k okamžiku:
a) uskutečnění účetního případu při pořízení veškerých aktiv v cizí měně a vzniku závazků
v cizí měně (nevzniká kurzový rozdíl)
b) uskutečnění účetního případu při pohybu majetku a závazků v cizí měně při současném
pohybu směnných kurzů oproti historickým kurzům příslušné měny (potencionální kurzový
rozdíl v průběhu úče období)
c) rozvahového dne, ke kterému se přepočítává pouze majetek a závazky v cizí měně, tj.
pohledávky, závazky, podíly, CP, deriváty, ceniny vedené v cizí měně a devizové hodnoty
podle devizového zákona (kurzový rozdíl k rozvahovému dni)
Kurzy je možno používat ve formě:
a) platných směnných kurzů vyhlašovaných ČNB ke dni uskutečnění účetních případů
- např.: den vystavení nebo přijetí faktury
b) pevných kurzů stanovených pro předem vymezené časové období
- max. délka: 1 úče období
- např.: roční kurz stanovený k 1.1. nebo pololetní, čtvrtletní či měsíční kurz
- používají se v období kurzové stability
c) denních kurzů pro zvláštní případy použití
- zvláštní případy použití:
ca) nákup (prodej) cizí měny za českou měnu, kdy je možno k okamžiku ocenění použít
kurzu, kterým byly tyto hodnoty nakoupeny (prodány)
cb) využití jednoho kurzu předem určeného pro vyúčtování komplexního úče případu v cizí
měně
cc) vklady do základního kapitálu v cizí měně (vznik úče jednotky)
cd) přepočet přijatého zdanitelného plnění v cizí měně
- při zjišťování kurzů se vychází z kurzového lístku ČNB
- u měn volně nesměnitelných (rubl) a cizích měn, které nejsou obsaženy v kurzech devizového
trhu vyhlašovaných ČNB, se pro přepočet cizí měny na českou korunu použijí oficiální střední
kurzy centrálních bank (popř. aktuální kurzy na mezibankovním trhu k USD nebo EURu)
- jednou ze zásad účetnictví je:
- vedení účetnictví v české měně a povinnost účtovat v cizí měně o vybraných položkách aktiv
a závazků (např. pohledávky, závazky podíly, CP, deriváty, ceniny v cizí měně a devizové
hodnoty podle devizového zákona)
- pořízení zásob, DM ze zahraničí a nemovitostí v zahraničí za cizí měnu se vede pouze
v českých korunách a na konci účetního období se nepřepočítává
OKAMŽIK PŘEPOČTENÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ V CIZÍ MĚNĚ
- majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem
devizového trhu stanoveným ČNB, a to k okamžiku:
a) uskutečnění účetního případu při pořízení veškerých aktiv v cizí měně a vzniku závazků
v cizí měně (nevzniká kurzový rozdíl)
b) uskutečnění účetního případu při pohybu majetku a závazků v cizí měně při současném
pohybu směnných kurzů oproti historickým kurzům příslušné měny (potencionální kurzový
rozdíl v průběhu úče období)
c) rozvahového dne, ke kterému se přepočítává pouze majetek a závazky v cizí měně, tj.
pohledávky, závazky, podíly, CP, deriváty, ceniny vedené v cizí měně a devizové hodnoty
podle devizového zákona (kurzový rozdíl k rozvahovému dni)
Kurzy je možno používat ve formě:
a) platných směnných kurzů vyhlašovaných ČNB ke dni uskutečnění účetních případů
- např.: den vystavení nebo přijetí faktury
b) pevných kurzů stanovených pro předem vymezené časové období
- max. délka: 1 úče období
- např.: roční kurz stanovený k 1.1. nebo pololetní, čtvrtletní či měsíční kurz
- používají se v období kurzové stability
c) denních kurzů pro zvláštní případy použití
- zvláštní případy použití:
ca) nákup (prodej) cizí měny za českou měnu, kdy je možno k okamžiku ocenění použít
kurzu, kterým byly tyto hodnoty nakoupeny (prodány)
cb) využití jednoho kurzu předem určeného pro vyúčtování komplexního úče případu v cizí
měně
cc) vklady do základního kapitálu v cizí měně (vznik úče jednotky)
cd) přepočet přijatého zdanitelného plnění v cizí měně
- při zjišťování kurzů se vychází z kurzového lístku ČNB
- u měn volně nesměnitelných (rubl) a cizích měn, které nejsou obsaženy v kurzech devizového
trhu vyhlašovaných ČNB, se pro přepočet cizí měny na českou korunu použijí oficiální střední
kurzy centrálních bank (popř. aktuální kurzy na mezibankovním trhu k USD nebo EURu)
Komplexní náklady příštích období – 382
Komplexní náklady příštích období – 382:
- eviduje výdaje běžného období, sledované ve vztahu k danému účelu týkající se několika
nákladových druhů najednou a zahrnující výkony ve vlastní režii i výkony nakupované od
externích dodavatelů
- patří sem např.:
- výdaje na přípravu na záběh výroby a dlouhodobou propagaci
- na rozdíl od účtu 381 se 382 zaktivuje přes účet 555 – Zúčtování komplexních nákladů příštích období
- zúčtování se provede nejpozději do 4 let
Výdaje příštích období – 383:
- jsou náklady s běžným obdobím související, ale výdaj nebyl dosud uskutečněn
- lze zde účtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v konkrétním budoucím úče období
vynaloží na příslušný účel a v určité výši
- patří sem např.:
- nájemné placené pozadu
- prémie a odměny placené po uplynutí roku
Výnosy příštích období – 384:
- jsou to příjmy běžného období tj. částky podnikem přijaté, které věcně patří do výnosů
v příštích obdobích
- patří sem např.:
- nájemné přijaté předem
- přijaté předplatné
- částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb
- zúčtování do výnosů se provede v období se kterým věcně souvisí
Příjmy příštích období – 385:
- účtují se zde částky nepřijaté ke dni uzavírání účetních knih, souvisejí věcně a časově s výnosy
běžného účetního období, které nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým
či fyzickým osobám
- patří sem např.:
- výnosové provize provedené a odebrané, ale dosud nevyúčtované práce a služby
- situace, kdy vznikla škoda, pojišťovna potvrdila výši pojistného plnění, ale částka nebyla
pojišťovnou uhrazena v běžném období, ale až v období následujícím
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
- eviduje výdaje běžného období, sledované ve vztahu k danému účelu týkající se několika
nákladových druhů najednou a zahrnující výkony ve vlastní režii i výkony nakupované od
externích dodavatelů
- patří sem např.:
- výdaje na přípravu na záběh výroby a dlouhodobou propagaci
- na rozdíl od účtu 381 se 382 zaktivuje přes účet 555 – Zúčtování komplexních nákladů příštích období
- zúčtování se provede nejpozději do 4 let
Výdaje příštích období – 383:
- jsou náklady s běžným obdobím související, ale výdaj nebyl dosud uskutečněn
- lze zde účtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v konkrétním budoucím úče období
vynaloží na příslušný účel a v určité výši
- patří sem např.:
- nájemné placené pozadu
- prémie a odměny placené po uplynutí roku
Výnosy příštích období – 384:
- jsou to příjmy běžného období tj. částky podnikem přijaté, které věcně patří do výnosů
v příštích obdobích
- patří sem např.:
- nájemné přijaté předem
- přijaté předplatné
- částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb
- zúčtování do výnosů se provede v období se kterým věcně souvisí
Příjmy příštích období – 385:
- účtují se zde částky nepřijaté ke dni uzavírání účetních knih, souvisejí věcně a časově s výnosy
běžného účetního období, které nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým
či fyzickým osobám
- patří sem např.:
- výnosové provize provedené a odebrané, ale dosud nevyúčtované práce a služby
- situace, kdy vznikla škoda, pojišťovna potvrdila výši pojistného plnění, ale částka nebyla
pojišťovnou uhrazena v běžném období, ale až v období následujícím
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
CELKOVÝ PŘEHLED ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ
CELKOVÝ PŘEHLED ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ
Časové rozlišení Současné období Budoucí období Příklad
Náklady příštích období Výdaj Náklad Nájemné placené předem
Komplexní náklady příštích období Náklady Výdaje Náklady na technický rozvoj
Výdaje příštích období Náklad Výdaj Nájemné placené pozadu
Výnosy příštích období Příjem Výnos Nájemné přijaté předem
Příjmy příštích období Výnos Příjem Nájemné přijaté pozadu
2. DOHADNÉ POLOŽKY:
388 – dohadné účty aktivní
389 – dohadné účty pasivní
- u těchto položek většinou neznáme současně všechny tři nutné skutečnosti:
a) účel vynaložené částky
b) částka
c) období, ke kterému se částka vztahuje
DOHADNÉ ÚČTY
- jsou v zásadě pohledávky nebo závazky neurčité výše, které věcně souvisejí s výnosy, náklady
či s rozvahovými položkami (aktivy) minulého účetního období
- účelem jejich použití je:
- proúčtovat do příslušného účetního období veškeré známé a uskutečněné hospodářské operace,
které ovlivnily náklady, výnosy nebo aktiva podniku a které nebyly z formálního či časového
důvodu fakturovány
Časové rozlišení Současné období Budoucí období Příklad
Náklady příštích období Výdaj Náklad Nájemné placené předem
Komplexní náklady příštích období Náklady Výdaje Náklady na technický rozvoj
Výdaje příštích období Náklad Výdaj Nájemné placené pozadu
Výnosy příštích období Příjem Výnos Nájemné přijaté předem
Příjmy příštích období Výnos Příjem Nájemné přijaté pozadu
2. DOHADNÉ POLOŽKY:
388 – dohadné účty aktivní
389 – dohadné účty pasivní
- u těchto položek většinou neznáme současně všechny tři nutné skutečnosti:
a) účel vynaložené částky
b) částka
c) období, ke kterému se částka vztahuje
DOHADNÉ ÚČTY
- jsou v zásadě pohledávky nebo závazky neurčité výše, které věcně souvisejí s výnosy, náklady
či s rozvahovými položkami (aktivy) minulého účetního období
- účelem jejich použití je:
- proúčtovat do příslušného účetního období veškeré známé a uskutečněné hospodářské operace,
které ovlivnily náklady, výnosy nebo aktiva podniku a které nebyly z formálního či časového
důvodu fakturovány
12. Čas, rozlišení, dohadné účty a kurzové rozdíly
12. Čas, rozlišení, dohadné účty a kurzové rozdíly
PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV A PASIV, KURZOVÉ ROZDÍLY
1. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ
Časovým rozlišením rozumíme účetní případy, u nichž je přesně znám:
a) účel vynaložené částky
b) částka
c) období, ke kterému se částka vztahuje
→ musí být splněny současně
Časové rozlišení není nutno používat v případech:
a) kdy se jedná o nevýznamné částky a jejich ponechání v nákladech či výnosech bez
časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně
nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku
b) jde-li o pravidelně se opakující výdaje popř. příjmy za předpokladu, že se výrazněji
neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů
účty určeny pro časová rozlišení:
381 - Náklady příštích období
382 - Komplexní náklady příštích období
383 - Výdaje příštích období
384 – Výnosy příštích období
385 - Příjmy příštích období
AKTIVA PASIVA
Náklady příštích období Výdaje příštích období
Příjmy příštích období Výnosy příštích období
Náklady příštích období – 381:
- účtujeme o výdajích běžného období, které budou nákladem v příštích obdobích
→ tzn. jsou to peněžní částky předem vydané a týkají se účtu 5..
- patří sem např.:
- náklady většího rozsahu na zařazení drobného HM do používání
- nájemné placené předem vč. akontací u finančního leasingu
- předplatné
- zúčtování nákladů se provede nejpozději do 4 let s výjimkou nájemného, jiných smluvních
ujednání, u kterých se náklady zúčtují v závislosti na době trvání smluvního vztahu
PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV A PASIV, KURZOVÉ ROZDÍLY
1. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ
Časovým rozlišením rozumíme účetní případy, u nichž je přesně znám:
a) účel vynaložené částky
b) částka
c) období, ke kterému se částka vztahuje
→ musí být splněny současně
Časové rozlišení není nutno používat v případech:
a) kdy se jedná o nevýznamné částky a jejich ponechání v nákladech či výnosech bez
časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně
nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku
b) jde-li o pravidelně se opakující výdaje popř. příjmy za předpokladu, že se výrazněji
neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů
účty určeny pro časová rozlišení:
381 - Náklady příštích období
382 - Komplexní náklady příštích období
383 - Výdaje příštích období
384 – Výnosy příštích období
385 - Příjmy příštích období
AKTIVA PASIVA
Náklady příštích období Výdaje příštích období
Příjmy příštích období Výnosy příštích období
Náklady příštích období – 381:
- účtujeme o výdajích běžného období, které budou nákladem v příštích obdobích
→ tzn. jsou to peněžní částky předem vydané a týkají se účtu 5..
- patří sem např.:
- náklady většího rozsahu na zařazení drobného HM do používání
- nájemné placené předem vč. akontací u finančního leasingu
- předplatné
- zúčtování nákladů se provede nejpozději do 4 let s výjimkou nájemného, jiných smluvních
ujednání, u kterých se náklady zúčtují v závislosti na době trvání smluvního vztahu
ad B) a) DOTACE K ÚHRADĚ NÁKLADŮ
ad B) a) DOTACE K ÚHRADĚ NÁKLADŮ
- účtují se do výnosů ve věcné a časové souvislosti s vyúčtováním nákladů na stanovený účel
- jsou to: dotace na provozní účely, kterými jsou podniky podporovány, aby zabezpečovaly činnosti,
které by za normálních tržních podmínek neprováděly
- výnos (provozní, finanční), který vyplývá z dotace je účtován do příslušného účetního období
v závislosti na náběhu nákladů, které jsou kryty poskytnutou dotací
→ tento způsob účtování je neutrální z hlediska vykazování HV (hospodářského výsledku)
- postup účtování:
- není závislý na způsobu, jakým je dotace poskytnuta (tj. zda je převedena na účet nebo je započítaná jako
snížení závazku vůči státu)
- pro podnikatele upravuje účtování nekompenzované tj. účtování nákladu (které souvisí
s poskytnutou dotací) na vrub 5.. a ve prospěch 648 – ostatní provozní výnosy s případným časovým
rozlišením
- dotace na úhradu úroků nezahrnovaných do pořízení DM (dlouhodobého majetku) a technického
zhodnocení se účtuje na 668 – ostatní finanční výnosy
- praxe: např:
a) dotace poskytnuté jako finanční podpory podniku bez zjevné vazby na specifické výdaje
b) dotace na úhradu ztrát dosažených v minulém úče období
c) prominutí půjčky či výpomoci státu
→ účtujeme do výnosů v období, ve kterém na ně podnik získá nárok (vznik pohledávky)
NDM – nehmotný dlouhodobý majetek
HDM – hmotný dlouhodobý majetekad B) b) DOTACE NA POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU
- pokud bude dotace poskytnuta:
a) na pořízení DM vč. technického zhodnocení
b) na úhradu úroků zahrnovaných do pořizovací ceny DM
→ pak PC (pořizovací cena) NDM a HDM nebo vlastní náklady na pořízení NDM a HDM sníží o
poskytnutou dotaci
→ dotace se neúčtuje do výnosů, ale odečítá se od PC nebo od vlastních nákladů na pořízení DM
→ dotace snižuje částku odpisů během doby životnosti dlouhodobého majetku
- pokud bude dotace vrácena: (např. z důvodu nesplnění podmínek pro její poskytnutí)
→ pak je zvýšena pořizovací hodnota DM a proveden dodatečný odpis (jako kdyby se od počátku
odpisovalo ze zvýšené pořizovací ceny)
- majetek a technické zhodnocení s PC (nebo vlastními náklady), sníženou o poskytnutou dotaci, se
účtuje na účtech, na kterých by se účtoval bez dotace
- dotace ve výši 100%: majetek a technické zhodnocení účtujeme na podrozvahových účtech
- od 2002 postupy účtování neumožňují účtovat: dotace na kapitálové dovybavení ve prospěch
vlastního kapitálu
- umožňuje-li právní předpis prominou část poplatků, může příslušný orgán prominutou část poplatků
prohlásit za dotaci
- pokud dotace nebyla použita ke sjednanému účelu, musí být vrácena → vratka se účtuje na stejných
účtech opačnými zápisy
- účtují se do výnosů ve věcné a časové souvislosti s vyúčtováním nákladů na stanovený účel
- jsou to: dotace na provozní účely, kterými jsou podniky podporovány, aby zabezpečovaly činnosti,
které by za normálních tržních podmínek neprováděly
- výnos (provozní, finanční), který vyplývá z dotace je účtován do příslušného účetního období
v závislosti na náběhu nákladů, které jsou kryty poskytnutou dotací
→ tento způsob účtování je neutrální z hlediska vykazování HV (hospodářského výsledku)
- postup účtování:
- není závislý na způsobu, jakým je dotace poskytnuta (tj. zda je převedena na účet nebo je započítaná jako
snížení závazku vůči státu)
- pro podnikatele upravuje účtování nekompenzované tj. účtování nákladu (které souvisí
s poskytnutou dotací) na vrub 5.. a ve prospěch 648 – ostatní provozní výnosy s případným časovým
rozlišením
- dotace na úhradu úroků nezahrnovaných do pořízení DM (dlouhodobého majetku) a technického
zhodnocení se účtuje na 668 – ostatní finanční výnosy
- praxe: např:
a) dotace poskytnuté jako finanční podpory podniku bez zjevné vazby na specifické výdaje
b) dotace na úhradu ztrát dosažených v minulém úče období
c) prominutí půjčky či výpomoci státu
→ účtujeme do výnosů v období, ve kterém na ně podnik získá nárok (vznik pohledávky)
NDM – nehmotný dlouhodobý majetek
HDM – hmotný dlouhodobý majetekad B) b) DOTACE NA POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU
- pokud bude dotace poskytnuta:
a) na pořízení DM vč. technického zhodnocení
b) na úhradu úroků zahrnovaných do pořizovací ceny DM
→ pak PC (pořizovací cena) NDM a HDM nebo vlastní náklady na pořízení NDM a HDM sníží o
poskytnutou dotaci
→ dotace se neúčtuje do výnosů, ale odečítá se od PC nebo od vlastních nákladů na pořízení DM
→ dotace snižuje částku odpisů během doby životnosti dlouhodobého majetku
- pokud bude dotace vrácena: (např. z důvodu nesplnění podmínek pro její poskytnutí)
→ pak je zvýšena pořizovací hodnota DM a proveden dodatečný odpis (jako kdyby se od počátku
odpisovalo ze zvýšené pořizovací ceny)
- majetek a technické zhodnocení s PC (nebo vlastními náklady), sníženou o poskytnutou dotaci, se
účtuje na účtech, na kterých by se účtoval bez dotace
- dotace ve výši 100%: majetek a technické zhodnocení účtujeme na podrozvahových účtech
- od 2002 postupy účtování neumožňují účtovat: dotace na kapitálové dovybavení ve prospěch
vlastního kapitálu
- umožňuje-li právní předpis prominou část poplatků, může příslušný orgán prominutou část poplatků
prohlásit za dotaci
- pokud dotace nebyla použita ke sjednanému účelu, musí být vrácena → vratka se účtuje na stejných
účtech opačnými zápisy
Stanovení poplatků:
- stanovení poplatků:
- patří do působnosti obce, která vydá obecně závaznou vyhlášku, kde jsou podrobnosti o:
a) vybírání poplatků,
b) sazbě poplatku,
c) ohlašovací povinnosti ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti,
d) splatnosti poplatků,
e) úlevách či osvobození od poplatků
ad d) OSTATNÍ POPLATKY
2. DOTACE
- účelově poskytnuté finanční prostředky, jejichž použití je vázáno výhradně na účel vymezený
podmínkami poskytnutí dotace
- má nevratný charakter, s výjimkou případů, kdy došlo k porušení podmínek, za nichž byla dotace
poskytnuta
- je to: bezúplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytované:
o ze státního rozpočtu
o ze státních finančních aktiv
o z Národního fondu
o ze státních fondů
o z rozpočtu územního samosprávného celku
o z prostředků Evropských společenství
o z veřejného rozpočtu cizího státu
o z programu PHARE
o z programu obdobného charakteru a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu
-je to: podpora ve formě převedení zdrojů na podnik, při kterém podnik musí splnit stanovené
podmínky, které se obvykle váží k jeho předmětu činnosti
- patří do působnosti obce, která vydá obecně závaznou vyhlášku, kde jsou podrobnosti o:
a) vybírání poplatků,
b) sazbě poplatku,
c) ohlašovací povinnosti ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti,
d) splatnosti poplatků,
e) úlevách či osvobození od poplatků
ad d) OSTATNÍ POPLATKY
2. DOTACE
- účelově poskytnuté finanční prostředky, jejichž použití je vázáno výhradně na účel vymezený
podmínkami poskytnutí dotace
- má nevratný charakter, s výjimkou případů, kdy došlo k porušení podmínek, za nichž byla dotace
poskytnuta
- je to: bezúplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytované:
o ze státního rozpočtu
o ze státních finančních aktiv
o z Národního fondu
o ze státních fondů
o z rozpočtu územního samosprávného celku
o z prostředků Evropských společenství
o z veřejného rozpočtu cizího státu
o z programu PHARE
o z programu obdobného charakteru a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu
-je to: podpora ve formě převedení zdrojů na podnik, při kterém podnik musí splnit stanovené
podmínky, které se obvykle váží k jeho předmětu činnosti
Dotací nejsou:
- dotací nejsou:
- jiné zdroje podpory než z zdrojů výše uvedených →
např. * přidělení státní zakázky
* příspěvky na úhradu úroků od finančních institucí k tomu zřízených
(s výjimkou dotací na úhradu úroků poskytnutých z výše uvedených zdrojů)
* bezplatné předání know-how, technických postupů či marketingového
zabezpečení
* poskytnutí záruk nebo půjček s žádnou či nízkou úrokovou sazbou
- členění dotací dle:
A) osoby poskytovatele:
a) dotace ze státního rozpočtu
b) ostatní dotace
B) účelu:
a) dotace na úhradu nákladů
b) dotace na pořízení dlouhodobého majetku
- jiné zdroje podpory než z zdrojů výše uvedených →
např. * přidělení státní zakázky
* příspěvky na úhradu úroků od finančních institucí k tomu zřízených
(s výjimkou dotací na úhradu úroků poskytnutých z výše uvedených zdrojů)
* bezplatné předání know-how, technických postupů či marketingového
zabezpečení
* poskytnutí záruk nebo půjček s žádnou či nízkou úrokovou sazbou
- členění dotací dle:
A) osoby poskytovatele:
a) dotace ze státního rozpočtu
b) ostatní dotace
B) účelu:
a) dotace na úhradu nákladů
b) dotace na pořízení dlouhodobého majetku
A) U poplatků za řízení, vzniká
A) u poplatků za řízení, vzniká:
a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení
b) podáním odvolání
c) podáním dovolání
d) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím kterým
soud prohlásí vyrovnání za skončené
e) schválení smíru ve smírčím řízení
f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení
předběžného opatření
g) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu
o věci samé
B) u poplatků za úkon, vzniká:
a) sepsáním podání do protokolu u soudu
b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu
- sazby poplatků:
- jsou uvedeny v sazebníku
- stanoveny:
a) pevnou částkou:
- jsou stanoveny sazby poplatků za úkony
b) % ze základu poplatku:
- základem procentního poplatku: cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou
ad c) MÍSTNÍ POPLATKY:
- upraveny zákonem č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích
- vybírají je: obce na základě obecně závazné vyhlášky, ve které je stanovena jejich výše
a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení
b) podáním odvolání
c) podáním dovolání
d) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím kterým
soud prohlásí vyrovnání za skončené
e) schválení smíru ve smírčím řízení
f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení
předběžného opatření
g) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu
o věci samé
B) u poplatků za úkon, vzniká:
a) sepsáním podání do protokolu u soudu
b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu
- sazby poplatků:
- jsou uvedeny v sazebníku
- stanoveny:
a) pevnou částkou:
- jsou stanoveny sazby poplatků za úkony
b) % ze základu poplatku:
- základem procentního poplatku: cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou
ad c) MÍSTNÍ POPLATKY:
- upraveny zákonem č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích
- vybírají je: obce na základě obecně závazné vyhlášky, ve které je stanovena jejich výše
a) Poplatek ze psů
a) poplatek ze psů
b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
c) poplatek za užívání veřejného prostranství
d) poplatek ze vstupného
e) poplatek z ubytovací kapacity
f) za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
g) poplatek za provozovaný hrací výherní automat
h) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů
i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavu vodovodu nebo
kanalizace
- poplatníkem:
a) FO a PO, která je vlastníkem psa
b) FO, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech turistického ruchu za
účelem léčení nebo rekreace
c) FO a PO, které užívají veřejné prostranství (tj. umístění zařízení sloužících k poskytování služeb, stavebních,
prodejních, reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa)
a užívají toto prostranství pro kulturní, sportovní akce, potřeby tvorby filmových a televizních děl
- veřejné prostranství: náměstí, trhy, silnice, místní komunikace, parky, veřejná zeleň,…
d) FO a PO, které pořádají kulturní, sportovní, prodejní akce, na které vybírají vstupné
e) FO a PO vlastnící zařízení nebo PO mající právo hospodaření k zařízením sloužících (určených)
k přechodnému ubytování za úplatu
f) FO a PO, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst
g) provozovatel výherního hracího automatu
h) FO u komunálních odpadů, která má v obci trvalý pobyt nebo
FO, která vlastní stavbu určenou (sloužící) i individuální rekreaci, ve které není hlášena
k trvalému pobytu žádná FO
i) vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu
vodovodu a kanalizace
b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
c) poplatek za užívání veřejného prostranství
d) poplatek ze vstupného
e) poplatek z ubytovací kapacity
f) za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
g) poplatek za provozovaný hrací výherní automat
h) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů
i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavu vodovodu nebo
kanalizace
- poplatníkem:
a) FO a PO, která je vlastníkem psa
b) FO, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech turistického ruchu za
účelem léčení nebo rekreace
c) FO a PO, které užívají veřejné prostranství (tj. umístění zařízení sloužících k poskytování služeb, stavebních,
prodejních, reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa)
a užívají toto prostranství pro kulturní, sportovní akce, potřeby tvorby filmových a televizních děl
- veřejné prostranství: náměstí, trhy, silnice, místní komunikace, parky, veřejná zeleň,…
d) FO a PO, které pořádají kulturní, sportovní, prodejní akce, na které vybírají vstupné
e) FO a PO vlastnící zařízení nebo PO mající právo hospodaření k zařízením sloužících (určených)
k přechodnému ubytování za úplatu
f) FO a PO, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst
g) provozovatel výherního hracího automatu
h) FO u komunálních odpadů, která má v obci trvalý pobyt nebo
FO, která vlastní stavbu určenou (sloužící) i individuální rekreaci, ve které není hlášena
k trvalému pobytu žádná FO
i) vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu
vodovodu a kanalizace
11.POPLATKY A DOTACE
11.POPLATKY A DOTACE
1. POPLATKY
- úhrady, které jsou účelově cílené a mohou mít různý charakter
- dělíme:
a) správní poplatky
b) soudní poplatky
c) místní poplatky
d) ostatní poplatky
ad a) SPRÁVNÍ POPLATKY:
- upravuje zákon č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích
- vyměřují je a vybírají: orgány státní správy ČR a územní samosprávné celky, které jsou pověřeny
výkonem státní správy
→ správní orgán je správcem poplatku
→ vyměřují se a vybírají v CZK, poplatníci platí v CZK
→ poplatky vyměřené správními orgány lze platit kolkovými známkami, pokud poplatek
nepřevyšuje 5000,-
- předmětem: úkony spojené s činností správních orgánů, které jsou vymezeny v sazebníku
správních poplatků
- poplatníkem: a) fyzická nebo právnická osoba, která dala podnět k úkonu správnímu orgánu
b) osoba, v jejímž zájmu nebo věci byl úkon proveden
- sazby poplatků:
- jsou uvedeny v sazebníku
- jsou stanoveny:
a) pevnou částkou :
- platí se bez vyměření
- splatné před provedením úkonu uvedeného v položkách sazebníku
b) % ze základu poplatku:
- základem procentního poplatku: cena předmětu úkonu dle cenových předpisů →
- zaokrouhlování:→
- základ procentního poplatku: zaokrouhluje se na celé desítky Kč nahoru
- procentní poplatek: zaokrouhluje se na celé Kč nahoru
- vyměřují se
- splatné do 15 dnů od doručení výměru
1. POPLATKY
- úhrady, které jsou účelově cílené a mohou mít různý charakter
- dělíme:
a) správní poplatky
b) soudní poplatky
c) místní poplatky
d) ostatní poplatky
ad a) SPRÁVNÍ POPLATKY:
- upravuje zákon č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích
- vyměřují je a vybírají: orgány státní správy ČR a územní samosprávné celky, které jsou pověřeny
výkonem státní správy
→ správní orgán je správcem poplatku
→ vyměřují se a vybírají v CZK, poplatníci platí v CZK
→ poplatky vyměřené správními orgány lze platit kolkovými známkami, pokud poplatek
nepřevyšuje 5000,-
- předmětem: úkony spojené s činností správních orgánů, které jsou vymezeny v sazebníku
správních poplatků
- poplatníkem: a) fyzická nebo právnická osoba, která dala podnět k úkonu správnímu orgánu
b) osoba, v jejímž zájmu nebo věci byl úkon proveden
- sazby poplatků:
- jsou uvedeny v sazebníku
- jsou stanoveny:
a) pevnou částkou :
- platí se bez vyměření
- splatné před provedením úkonu uvedeného v položkách sazebníku
b) % ze základu poplatku:
- základem procentního poplatku: cena předmětu úkonu dle cenových předpisů →
- zaokrouhlování:→
- základ procentního poplatku: zaokrouhluje se na celé desítky Kč nahoru
- procentní poplatek: zaokrouhluje se na celé Kč nahoru
- vyměřují se
- splatné do 15 dnů od doručení výměru
ad b) SOUDNÍ POPLATKY
ad b) SOUDNÍ POPLATKY:
- upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích
- jsou splatné vznikem poplatkové povinnosti
- vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají je soudy
- platí se v CZK
- pokud jsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí
→ ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu u ČNB pro jednotlivé soudy
- předmětem: poplatky, které se vybírají za:
a) řízení před soudy ČR z úkonů uvedených v sazebníku poplatků – poplatky za řízení
b) úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů uvedené v sazebníku poplatků –
poplatky za úkony
- poplatníkem:
A) poplatku za řízení před soudem:
a) navrhovatel (řízení před soudem prvního stupně)
b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení
c) dlužník ve vyrovnacím řízení
d) žalovaný uplatňující svá práva vzájemným návrhem
e) FO a PO, kterých se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud
v řízení zahájeném bez návrhu
f) PO v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické
osoby nebo o jmenování likvidátora PO
g) odvolatel (řízení před odvolacím soudem)
h) odvolatel (řízení před dovolacím soudem)
B) poplatku za úkon: navrhovatel úkonu
- upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích
- jsou splatné vznikem poplatkové povinnosti
- vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají je soudy
- platí se v CZK
- pokud jsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí
→ ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu u ČNB pro jednotlivé soudy
- předmětem: poplatky, které se vybírají za:
a) řízení před soudy ČR z úkonů uvedených v sazebníku poplatků – poplatky za řízení
b) úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů uvedené v sazebníku poplatků –
poplatky za úkony
- poplatníkem:
A) poplatku za řízení před soudem:
a) navrhovatel (řízení před soudem prvního stupně)
b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení
c) dlužník ve vyrovnacím řízení
d) žalovaný uplatňující svá práva vzájemným návrhem
e) FO a PO, kterých se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud
v řízení zahájeném bez návrhu
f) PO v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické
osoby nebo o jmenování likvidátora PO
g) odvolatel (řízení před odvolacím soudem)
h) odvolatel (řízení před dovolacím soudem)
B) poplatku za úkon: navrhovatel úkonu
DPH při dovozu ze třetích zemí
DPH při dovozu ze třetích zemí (mimo EU)
- DPH při zahraničně obchodních operacích podléhá pouze dovoz zboží (investice, materiál, výrobky, zboží)
- vyměří ho celní úřad dovozci zboží tzv. celnímu deklarantovi v rámci celního řízení
- je-li dovozce plátce, má nárok na odpočet daně, kterou zaplatil celnímu úřadu
- JSD:
- tzv. jednotný správní doklad
- daňový a účetní doklad pro zaúčtování cla a DPH
- obsahuje v CZK základ pro vyměření cla (celní hodnotu zboží), vypočtený z faktury zahraničního
dodavatele, clo a DPH
- celní dluh:
- ve prospěch 379 (jiné závazky)
- DPH je pohledávkou vůči státnímu rozpočtu – daň na vstupu
- clo: součást pořizovací ceny
DPH při obchodování s členskými státy EU:
- systém uplatňování DPH vychází ze Šesté směrnice Evropských společenství
A) vývoz:
- při dodání zboží a poskytnutí služeb do zemí EU jsme povinni vystavit daňový doklad
→ neúčtujeme o něm, ale použijeme jej pro sestavení daňového přiznání
B) dovoz:
- při pořízení zboží a služeb ze zemí EU pořizovatel zboží neplatí daň na celnici, ale přiznává ji v daňovém
přiznání (v měsíci pořízení zboží nebo v měsíci následujícím – dle vystavení daňového dokladu dodavatelem) a uplatňuje
nárok na odpočet
→ povinnost přiznat daň = D 343
→ nárok na odpočet = MD 343
DPH u darů:
1) peněžní dary: nejsou zdanitelným plnění a nepodléhají DPH
2) nepeněžní dary:
- předmětem daně: darovaný majetek, který evidujeme jako dlouhodobý majetek nebo zásoby, které úče
jednotka nakoupila za cenu s daní a uplatnila si při pořízení odpočet
- při darování se tento majetek účetně vyřadí do nákladů:
a) u dlouhodobého majetku : se zúčtuje do nákladů jeho účetní zůstatková cena
b) u zásob : pořizovací cena, kterou jsou zásoby oceňovány na skladě
- DPH se vypočítává z účetní hodnoty (u DM – ZC, u zásob – PC) sazbou, která přísluší předmětu daru
→ vzniká daňový závazek – ve prospěch 343, vrub 543 dary
- DPH při zahraničně obchodních operacích podléhá pouze dovoz zboží (investice, materiál, výrobky, zboží)
- vyměří ho celní úřad dovozci zboží tzv. celnímu deklarantovi v rámci celního řízení
- je-li dovozce plátce, má nárok na odpočet daně, kterou zaplatil celnímu úřadu
- JSD:
- tzv. jednotný správní doklad
- daňový a účetní doklad pro zaúčtování cla a DPH
- obsahuje v CZK základ pro vyměření cla (celní hodnotu zboží), vypočtený z faktury zahraničního
dodavatele, clo a DPH
- celní dluh:
- ve prospěch 379 (jiné závazky)
- DPH je pohledávkou vůči státnímu rozpočtu – daň na vstupu
- clo: součást pořizovací ceny
DPH při obchodování s členskými státy EU:
- systém uplatňování DPH vychází ze Šesté směrnice Evropských společenství
A) vývoz:
- při dodání zboží a poskytnutí služeb do zemí EU jsme povinni vystavit daňový doklad
→ neúčtujeme o něm, ale použijeme jej pro sestavení daňového přiznání
B) dovoz:
- při pořízení zboží a služeb ze zemí EU pořizovatel zboží neplatí daň na celnici, ale přiznává ji v daňovém
přiznání (v měsíci pořízení zboží nebo v měsíci následujícím – dle vystavení daňového dokladu dodavatelem) a uplatňuje
nárok na odpočet
→ povinnost přiznat daň = D 343
→ nárok na odpočet = MD 343
DPH u darů:
1) peněžní dary: nejsou zdanitelným plnění a nepodléhají DPH
2) nepeněžní dary:
- předmětem daně: darovaný majetek, který evidujeme jako dlouhodobý majetek nebo zásoby, které úče
jednotka nakoupila za cenu s daní a uplatnila si při pořízení odpočet
- při darování se tento majetek účetně vyřadí do nákladů:
a) u dlouhodobého majetku : se zúčtuje do nákladů jeho účetní zůstatková cena
b) u zásob : pořizovací cena, kterou jsou zásoby oceňovány na skladě
- DPH se vypočítává z účetní hodnoty (u DM – ZC, u zásob – PC) sazbou, která přísluší předmětu daru
→ vzniká daňový závazek – ve prospěch 343, vrub 543 dary
2. DANĚ SPOTŘEBNÍ
2. DANĚ SPOTŘEBNÍ
- upraveny zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních
- patří k nepřímým daním, kterými stát cíleně zatěžuje spotřebu úzké skupiny výrobků
- výběr této daně se uskutečňuje jednorázově u výrobce nebo dovozce vybraných výrobků, kteří jsou
plátci této daně
- faktické zatížení dopadá na konečného spotřebitele
- předmětem daně: a) uhlovodíková paliva a maziva
b) líh a lihoviny
c) pivo
d) víno
e) tabákové výrobky
- plátci: všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vyrábějí vybrané výrobky nebo jimž mají
být tyto vyvážené nebo dovážené výrobky propuštěny
DAŇOVÁ POVINNOST:vznik daňové povinnosti je různý u různých výrobků:
a) u tuzemské výroby (s výjimkou cigaret) den vyskladnění u výrobce
b) u dovozu (s výjimkou cigaret) den vzniku celního dluhu
- daňové přiznání předkládají plátci měsíčně
- daň se odvádí měsíčně jednou částkou u plátců, jejichž daňová povinnost < nepřesáhne 5 mil. Kč
- odvádějí denní zálohy, jejichž výši určí finan.orgán daňová povinnost > přesáhne 5 mil. Kč
ad a) SPOTŘEBNÍ DAŇ PŘI TUZEMSKÉ VÝROBĚ
- při tuzemské výrobě vzniká daňová povinnost vyskladněním výrobků podléhající dani
- daňový závazek ze spotřební daně se zaúčtuje ve prospěch účtu 345 – Ostatní daně a poplatky
- spotřební daň je součástí ceny prodávaných výrobků účtované ve prospěch výnosů a spolu s ní i
základnou pro DPH účtovanou ve prospěch účtu 343 – daň z přidané hodnot
- výsledná cena je pohledávkou za odběrateli účtovanou na účtu 311 – Odběratelé
- v daňovém přiznání za měsíční zdaňovací období se vyúčtuje výsledná daňová povinnost
s odvedenými zálohami →
a) případný nedoplatek se doplatí
b) s přeplatkem na zálohách se nakládá stejně jako s přeplatkem jakékoliv jiné daně
ad b) SPOTŘEBNÍ DAŇ PŘI DOVOZU
- při dovozu je správcem spotřební daně (stejně jako u DPH) celní úřad
- daňová povinnost vzniká dnem vzniku celního dluhu
- dokladem pro účtování: JSD
- na JSD je vyčísleno clo a DPH → součet těchto položek je závazkem (celním dluhem) dovozce vůči
celnici, účtovaný ve prospěch účtu 379 – jiné závazky
- spotřební daň se stává u dovozce s clem součástí pořizovací ceny dováženého materiálu nebo zboží
zatímco u DPH může účetní jednotka uplatnit nárok na odpočet (s výjimkou dovozu osobních automobilů)
- upraveny zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních
- patří k nepřímým daním, kterými stát cíleně zatěžuje spotřebu úzké skupiny výrobků
- výběr této daně se uskutečňuje jednorázově u výrobce nebo dovozce vybraných výrobků, kteří jsou
plátci této daně
- faktické zatížení dopadá na konečného spotřebitele
- předmětem daně: a) uhlovodíková paliva a maziva
b) líh a lihoviny
c) pivo
d) víno
e) tabákové výrobky
- plátci: všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vyrábějí vybrané výrobky nebo jimž mají
být tyto vyvážené nebo dovážené výrobky propuštěny
DAŇOVÁ POVINNOST:vznik daňové povinnosti je různý u různých výrobků:
a) u tuzemské výroby (s výjimkou cigaret) den vyskladnění u výrobce
b) u dovozu (s výjimkou cigaret) den vzniku celního dluhu
- daňové přiznání předkládají plátci měsíčně
- daň se odvádí měsíčně jednou částkou u plátců, jejichž daňová povinnost < nepřesáhne 5 mil. Kč
- odvádějí denní zálohy, jejichž výši určí finan.orgán daňová povinnost > přesáhne 5 mil. Kč
ad a) SPOTŘEBNÍ DAŇ PŘI TUZEMSKÉ VÝROBĚ
- při tuzemské výrobě vzniká daňová povinnost vyskladněním výrobků podléhající dani
- daňový závazek ze spotřební daně se zaúčtuje ve prospěch účtu 345 – Ostatní daně a poplatky
- spotřební daň je součástí ceny prodávaných výrobků účtované ve prospěch výnosů a spolu s ní i
základnou pro DPH účtovanou ve prospěch účtu 343 – daň z přidané hodnot
- výsledná cena je pohledávkou za odběrateli účtovanou na účtu 311 – Odběratelé
- v daňovém přiznání za měsíční zdaňovací období se vyúčtuje výsledná daňová povinnost
s odvedenými zálohami →
a) případný nedoplatek se doplatí
b) s přeplatkem na zálohách se nakládá stejně jako s přeplatkem jakékoliv jiné daně
ad b) SPOTŘEBNÍ DAŇ PŘI DOVOZU
- při dovozu je správcem spotřební daně (stejně jako u DPH) celní úřad
- daňová povinnost vzniká dnem vzniku celního dluhu
- dokladem pro účtování: JSD
- na JSD je vyčísleno clo a DPH → součet těchto položek je závazkem (celním dluhem) dovozce vůči
celnici, účtovaný ve prospěch účtu 379 – jiné závazky
- spotřební daň se stává u dovozce s clem součástí pořizovací ceny dováženého materiálu nebo zboží
zatímco u DPH může účetní jednotka uplatnit nárok na odpočet (s výjimkou dovozu osobních automobilů)
2) Podnik (plátce) neregistrovaný jako plátce:
2) podnik (plátce) neregistrovaný jako plátce:
- daň vstupuje do cen jeho vstupů, při výstupu nepřipočítává žádnou daň ke svým cenám
- veškeré výrobky a služby nakupuje s daní
- nemá nárok na odpočet této daně → musí placenou daň započítat do hodnoty nakupovaných výrobků
a služeb
- daň je součástí ceny materiálu, dlouhodobého majetku i nakupovaný služeb
→ stává se součástí nákladů přímo nebo formou odpisů dlouhodobého majetku
- pokud by neregistrovaný podnikatel prodával podnikatelským subjektům registrovaným jako plátce DPH, tito jeho
odběratelé by nemohli zahrnou žádnou daň zaplacenou na vstupu, nákladem by pro ně byla cena vč. daně
poznámka: o dani na vstupu i na výstupu musí účetní jednotka vést průkaznou evidence ve svém účetnictví,
evidence musí být uspořádána tak, aby účetní jednotka prokázala správci daně daň na vstupu i na výstupu v členění požadovaném v daňovém přiznání
343 – daň z přidané hodnoty
- účtování:
- na vrub: daň na vstupu, kterou si účetní jednotka nárokuje k odpočtu u nakupovaného majetku a služeb
→ daňová pohledávka
- ve prospěch: daň na výstupu → daňový závazek
- konec úče.období: rozdíl daňových závazků a pohledávek →
a) daň na výstupu > daň na vstupu → plátce má povinnost uhradit daň. závazek
b) daň na výstupu < daň na vstupu → nárok na vrácení daně od státu (do 30 dnů)
DPH při nákupu v tuzemsku:
- daň na vstupu za zdanitelné plnění z tuzemska
- doklad: přijatá faktura, PPD
- pohledávka vůči státnímu rozpočtu → vrub 343 – nárok na odpočet
DPH při prodeji v tuzemsku:
- daň na výstupu za zdanitelné plnění v tuzemsku
- doklad: vydaná faktura, VPD
- závazek vůči státnímu rozpočtu → ve prospěch 343
Zálohy vč. DPH:
- k 1.5.2004 nový zákon o DPH
- přijetí platby (od plátce i neplátce) před uskutečněním zdanitelného plnění (tj. přijetím zálohy) je důvodem
k přiznání a zaplacení daně
- příjemce z přijaté zálohy odvede daň
- plátce (ten, který zálohu zaplatil) si může daň v záloze obsaženou zahrnou do nároku na odpočet tehdy,
když obdrží námi vystavený daň. doklad o tom, ve který den jsme zálohu obdrželi (odpočet si zahrneme do
toho měsíce, do něhož spadá datum obdržení zálohy)
- daň vstupuje do cen jeho vstupů, při výstupu nepřipočítává žádnou daň ke svým cenám
- veškeré výrobky a služby nakupuje s daní
- nemá nárok na odpočet této daně → musí placenou daň započítat do hodnoty nakupovaných výrobků
a služeb
- daň je součástí ceny materiálu, dlouhodobého majetku i nakupovaný služeb
→ stává se součástí nákladů přímo nebo formou odpisů dlouhodobého majetku
- pokud by neregistrovaný podnikatel prodával podnikatelským subjektům registrovaným jako plátce DPH, tito jeho
odběratelé by nemohli zahrnou žádnou daň zaplacenou na vstupu, nákladem by pro ně byla cena vč. daně
poznámka: o dani na vstupu i na výstupu musí účetní jednotka vést průkaznou evidence ve svém účetnictví,
evidence musí být uspořádána tak, aby účetní jednotka prokázala správci daně daň na vstupu i na výstupu v členění požadovaném v daňovém přiznání
343 – daň z přidané hodnoty
- účtování:
- na vrub: daň na vstupu, kterou si účetní jednotka nárokuje k odpočtu u nakupovaného majetku a služeb
→ daňová pohledávka
- ve prospěch: daň na výstupu → daňový závazek
- konec úče.období: rozdíl daňových závazků a pohledávek →
a) daň na výstupu > daň na vstupu → plátce má povinnost uhradit daň. závazek
b) daň na výstupu < daň na vstupu → nárok na vrácení daně od státu (do 30 dnů)
DPH při nákupu v tuzemsku:
- daň na vstupu za zdanitelné plnění z tuzemska
- doklad: přijatá faktura, PPD
- pohledávka vůči státnímu rozpočtu → vrub 343 – nárok na odpočet
DPH při prodeji v tuzemsku:
- daň na výstupu za zdanitelné plnění v tuzemsku
- doklad: vydaná faktura, VPD
- závazek vůči státnímu rozpočtu → ve prospěch 343
Zálohy vč. DPH:
- k 1.5.2004 nový zákon o DPH
- přijetí platby (od plátce i neplátce) před uskutečněním zdanitelného plnění (tj. přijetím zálohy) je důvodem
k přiznání a zaplacení daně
- příjemce z přijaté zálohy odvede daň
- plátce (ten, který zálohu zaplatil) si může daň v záloze obsaženou zahrnou do nároku na odpočet tehdy,
když obdrží námi vystavený daň. doklad o tom, ve který den jsme zálohu obdrželi (odpočet si zahrneme do
toho měsíce, do něhož spadá datum obdržení zálohy)
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
- ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ:
a) je kalendářní měsíc - pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10.mil. Kč
b) kalendářní čtvrtletí - při nižším obratu
- DAŇOVÝ DOKLAD:
- plátce je povinen jej vystavit pro osobu povinnou k dani do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného
plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně do 15 dnů ode dne přijetí zálohy,
pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění
- náležitosti:
a) obchodní jméno plátce uskutečňujícího zdanitelné plnění
b) DIČ plátce uskutečňujícího zdanitelné plnění
c) obchodní jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění
d) DIČ plátce pro kterého se uskutečňuje zdanit. plnění
e) evidenční číslo dokladu
f) rozsah a předmět zdanitelného plnění
g) datum vystavení dokladu
h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby (den který nastane dřív)
i) cena bez DPH
j) sazbu DPH
k) výši daně
a) je kalendářní měsíc - pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10.mil. Kč
b) kalendářní čtvrtletí - při nižším obratu
- DAŇOVÝ DOKLAD:
- plátce je povinen jej vystavit pro osobu povinnou k dani do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného
plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně do 15 dnů ode dne přijetí zálohy,
pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění
- náležitosti:
a) obchodní jméno plátce uskutečňujícího zdanitelné plnění
b) DIČ plátce uskutečňujícího zdanitelné plnění
c) obchodní jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění
d) DIČ plátce pro kterého se uskutečňuje zdanit. plnění
e) evidenční číslo dokladu
f) rozsah a předmět zdanitelného plnění
g) datum vystavení dokladu
h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby (den který nastane dřív)
i) cena bez DPH
j) sazbu DPH
k) výši daně
ÚČTOVÁNÍ DPH
ÚČTOVÁNÍ DPH:
1) podnik (plátce) registrovaný jako plátce daně:
- uplatňuje odpočet u nakupovaných výkonů, své výstupy zatěžuje daní
- účtuje o dani:
A) daň na výstupu:
- je:
a) daň, kterou je povinen plátce uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění
b) daň při pořízení zboží ze zemí EU
- základ daně: cena zdanitelného plnění bez DPH
- daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně
B) daň na vstupu:
- je:
a) součástí ceny vstupů u příjemce zdanitelného plnění z tuzemska
b) daň vyměřená při dovozu zboží
c) daň při pořízení zboží ze zemí EU
- příjemce zdanitelného plnění má nárok uplatnit si odpočet daně pouze tehdy, je-li registrován jako plátce
→ daňová povinnost:
- rozdíl mezi souhrnem DPH na výstupu za zdaňovací období a souhrnem DPH na vstupu (nárokem na
odpočet daně), který lze uplatnit za stejné zdaňovací období
- může mít:
a) kladnou hodnotu: zn. povinnost odvodu – závazek vůči státu
b) zápornou hodnotu: nadměrný odpočet – pohledávka za státem
→ dochází k němu v příp., kdy vstupy převažují nad výstupy např. při zahájení podnikání,
sezónní předzásobení, při rozsáhlé investiční činnosti
1) podnik (plátce) registrovaný jako plátce daně:
- uplatňuje odpočet u nakupovaných výkonů, své výstupy zatěžuje daní
- účtuje o dani:
A) daň na výstupu:
- je:
a) daň, kterou je povinen plátce uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění
b) daň při pořízení zboží ze zemí EU
- základ daně: cena zdanitelného plnění bez DPH
- daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně
B) daň na vstupu:
- je:
a) součástí ceny vstupů u příjemce zdanitelného plnění z tuzemska
b) daň vyměřená při dovozu zboží
c) daň při pořízení zboží ze zemí EU
- příjemce zdanitelného plnění má nárok uplatnit si odpočet daně pouze tehdy, je-li registrován jako plátce
→ daňová povinnost:
- rozdíl mezi souhrnem DPH na výstupu za zdaňovací období a souhrnem DPH na vstupu (nárokem na
odpočet daně), který lze uplatnit za stejné zdaňovací období
- může mít:
a) kladnou hodnotu: zn. povinnost odvodu – závazek vůči státu
b) zápornou hodnotu: nadměrný odpočet – pohledávka za státem
→ dochází k němu v příp., kdy vstupy převažují nad výstupy např. při zahájení podnikání,
sezónní předzásobení, při rozsáhlé investiční činnosti
2) Daň ze staveb
2) daň ze staveb:
- předmětem: stavby, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí
- poplatníkem:
a) vlastníci;
b) u staveb spravovaných Pozemkovým fondem ČR nebo převedených na Fond národního
majetku je poplatníkem nájemce stavby
Jednorázové majetkové daně: upraveny zákonem 357/1992 Sb. – 538 – ostatní daně a poplatky
C) daň dědická: (není daňově uznatelným nákladem)
- předmět: nabytí majetku (nemovitého, movitého) děděním
- poplatník: dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, zákona nebo z obou
D) daň darovací: (není daňově uznatelným nákladem)
- předmět: bezúplatné nabytí majetku jinak než smrtí zůstavitele
(majetek: nemovitý, movitý, jiný majetkový prospěch)
- poplatník: nabyvatel
E) daň z převodu nemovitosti: (je daňově uznatelným nákladem)
- předmět: úplatný převod (přechod) vlastnictví k nemovitostem
- poplatník: toho určuje způsob provedení převodu
a) převodce (prodávající), nabyvatel je ručitelem
b) nabyvatel
- předmětem: stavby, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí
- poplatníkem:
a) vlastníci;
b) u staveb spravovaných Pozemkovým fondem ČR nebo převedených na Fond národního
majetku je poplatníkem nájemce stavby
Jednorázové majetkové daně: upraveny zákonem 357/1992 Sb. – 538 – ostatní daně a poplatky
C) daň dědická: (není daňově uznatelným nákladem)
- předmět: nabytí majetku (nemovitého, movitého) děděním
- poplatník: dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, zákona nebo z obou
D) daň darovací: (není daňově uznatelným nákladem)
- předmět: bezúplatné nabytí majetku jinak než smrtí zůstavitele
(majetek: nemovitý, movitý, jiný majetkový prospěch)
- poplatník: nabyvatel
E) daň z převodu nemovitosti: (je daňově uznatelným nákladem)
- předmět: úplatný převod (přechod) vlastnictví k nemovitostem
- poplatník: toho určuje způsob provedení převodu
a) převodce (prodávající), nabyvatel je ručitelem
b) nabyvatel
1. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
1. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
- upravena zákonem č. 235/2004 Sb.
- nepřímá daň univerzálního typu tzn. vybírá se:
a) v cenách všeho zboží
b) v cenách poskytnutých služeb
c) v převodech a pronájmů nemovitostí
d) u duševních práv
e) jiných plnění uskutečňovaných v rámci podnikání za úplatu či bezplatně
- předmětem:
a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražby za úplatu
b) poskytnutí služby za úplatu
c) pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu
d) dovoz boží (vstup zboží ze třetí země, tj. mimo EU)
- přidaná hodnota:
- je nově vytvořená hodnota v činnosti, která je předmětem daně tzv. zdanitelné plnění
- plátce DPH:
- osoba povinná k dani registrovaná k DPH v tuzemsku →
a) je to fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost
b) je to právnická osoba, která nebyla zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonom. činnost
- ekonomická činnost:
- soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby včetně důlní činnosti a zemědělské
výroby
- a soustavná činnost vykonávaná podle zvláštních předpisů – činnost literární, vědecká, umělecká, činnost
lékařů, právníků, inženýrů vykonávané za účelem získání příjmů
- plátcem je možné se stát:
a) na vlastní žádost
b) ze zákona: osoby, jejich obrat za nejbližších 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne
1.000.000,-
- DAŇ
- rozdíl mezi daní vyměřenou z výstupů za určité období a daní zaplacenou v cenách vstupů za toto období
- základ daně:
- cena za zdanitelné plnění, která neobsahuje DPH, pokud zákon nestanoví jinak
- sazby daně:
a) základní sazba 19% - většina zboží i některé služby, které jsou taxativně vymezené v příloze zákona
b) snížená sazba 5% - za služby, některé zboží (potraviny, zdrav.pomůcky - vyjmenované v příloze
zákona)
- upravena zákonem č. 235/2004 Sb.
- nepřímá daň univerzálního typu tzn. vybírá se:
a) v cenách všeho zboží
b) v cenách poskytnutých služeb
c) v převodech a pronájmů nemovitostí
d) u duševních práv
e) jiných plnění uskutečňovaných v rámci podnikání za úplatu či bezplatně
- předmětem:
a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražby za úplatu
b) poskytnutí služby za úplatu
c) pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu
d) dovoz boží (vstup zboží ze třetí země, tj. mimo EU)
- přidaná hodnota:
- je nově vytvořená hodnota v činnosti, která je předmětem daně tzv. zdanitelné plnění
- plátce DPH:
- osoba povinná k dani registrovaná k DPH v tuzemsku →
a) je to fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost
b) je to právnická osoba, která nebyla zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonom. činnost
- ekonomická činnost:
- soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby včetně důlní činnosti a zemědělské
výroby
- a soustavná činnost vykonávaná podle zvláštních předpisů – činnost literární, vědecká, umělecká, činnost
lékařů, právníků, inženýrů vykonávané za účelem získání příjmů
- plátcem je možné se stát:
a) na vlastní žádost
b) ze zákona: osoby, jejich obrat za nejbližších 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne
1.000.000,-
- DAŇ
- rozdíl mezi daní vyměřenou z výstupů za určité období a daní zaplacenou v cenách vstupů za toto období
- základ daně:
- cena za zdanitelné plnění, která neobsahuje DPH, pokud zákon nestanoví jinak
- sazby daně:
a) základní sazba 19% - většina zboží i některé služby, které jsou taxativně vymezené v příloze zákona
b) snížená sazba 5% - za služby, některé zboží (potraviny, zdrav.pomůcky - vyjmenované v příloze
zákona)
DOMĚREK DANĚ Z PŘÍJMŮ
DOMĚREK DANĚ Z PŘÍJMŮ
- je důsledkem:
a) daňové kontroly
b) nesprávnosti, kterou zjistí účetní jednotka sama až po podání daňového přiznání
→ s tím souvisí penále, jehož výši stanoví v obou případech správce daně (finanční úřad)
2. MAJETKOVÉ DANĚ – 345 – ostatní daně a poplatky
- platí je poplatník, jestliže nastaly okolnosti, které jejich placení vyžadují →
např.: zdědění majetku, nabytí majetku darem, převod nemovitostí
A) silniční daň: 531 – silniční daň
- upravena zákonem 16/1993 Sb. o dani silniční
- předmětem:
- silniční motorová vozidla a přípojná vozidla, kterým byla přidělena SPZ v ČR nebo jsou evidována
v zahraničí a používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
- poplatníkem:
a) FO nebo PO zapsaná v technickém průkazu jako držitel vozidla nebo užívá vozidlo evidované
v zahraničí
b) zaměstnavatel, pokud vyplácí svému zaměstnanci cestovní náhrady
- platí se čtvrtletními zálohami
- zálohy: 1/12 roční sazby za každý započatý měsíc
: vyúčtují se v daňovém přiznání, které se podává do 31. ledna
→ v daňovém přiznání se uvede:
a) skutečná doba trvání daňové povinnosti
b) zaplacené zálohy
c) nedoplatek / přeplatek:
- nedoplatek: je splatný k 31.1.
- přeplatek: započte se po dohodě s poplatníkem na zálohy následujícího období nebo se
vrátí poplatníkovi na účet
B) daň z nemovitostí: 532 – daň z nemovitosti
- upravena zákonem 33/1992 Sb.
- dělí se:
1) daň z pozemků:
- předmětem: pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitosti
- poplatníkem:
a) vlastníci;
b) kde je vlastníkem stát nebo vlastník není znám je poplatníkem právnická osoba, která k nim
má právo hospodaření nebo právo trvalého užívání
- je důsledkem:
a) daňové kontroly
b) nesprávnosti, kterou zjistí účetní jednotka sama až po podání daňového přiznání
→ s tím souvisí penále, jehož výši stanoví v obou případech správce daně (finanční úřad)
2. MAJETKOVÉ DANĚ – 345 – ostatní daně a poplatky
- platí je poplatník, jestliže nastaly okolnosti, které jejich placení vyžadují →
např.: zdědění majetku, nabytí majetku darem, převod nemovitostí
A) silniční daň: 531 – silniční daň
- upravena zákonem 16/1993 Sb. o dani silniční
- předmětem:
- silniční motorová vozidla a přípojná vozidla, kterým byla přidělena SPZ v ČR nebo jsou evidována
v zahraničí a používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
- poplatníkem:
a) FO nebo PO zapsaná v technickém průkazu jako držitel vozidla nebo užívá vozidlo evidované
v zahraničí
b) zaměstnavatel, pokud vyplácí svému zaměstnanci cestovní náhrady
- platí se čtvrtletními zálohami
- zálohy: 1/12 roční sazby za každý započatý měsíc
: vyúčtují se v daňovém přiznání, které se podává do 31. ledna
→ v daňovém přiznání se uvede:
a) skutečná doba trvání daňové povinnosti
b) zaplacené zálohy
c) nedoplatek / přeplatek:
- nedoplatek: je splatný k 31.1.
- přeplatek: započte se po dohodě s poplatníkem na zálohy následujícího období nebo se
vrátí poplatníkovi na účet
B) daň z nemovitostí: 532 – daň z nemovitosti
- upravena zákonem 33/1992 Sb.
- dělí se:
1) daň z pozemků:
- předmětem: pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitosti
- poplatníkem:
a) vlastníci;
b) kde je vlastníkem stát nebo vlastník není znám je poplatníkem právnická osoba, která k nim
má právo hospodaření nebo právo trvalého užívání
PŘÍMÉ DANĚ
PŘÍMÉ DANĚ
1. DAŇ Z PŘÍJMU
- upravena zákonem č. 586/1992 Sb.
- dělení:
a) daň z příjmu fyzických osob – DZPFO
b) daň z příjmu právnických osob – DZPPO
- pro účely účetnictví rozlišujeme:
A) daň z příjmů ze závislé činnosti – 342 – daň z příjmů ze závislé činnosti
- poplatníkem: zaměstnanec
- je to srážková daň, odvádí ji zaměstnavatel za zaměstnance z mezd
→ měsíčně se odvádí zálohy, po skončení úče období se provede zúčtování:
a) zálohy vyšší: zaměstnanci vrácen přeplatek
b) zálohy nižší: zaměstnanci sražen nedoplatek
B) daň z příjmů z podnikání – 341 – daň z příjmů z podnikání
- poplatníkem: účetní jednotka – podnikatel
- jedná se o zúčtování daně z příjmů ve vztahu k finančnímu orgánu při zdanění
→ daňová povinnost:
- dělíme:
a) splatná:
- za dané účetní a zdaňovací období (touto se budeme zabývat)
- dělí se:
aa) daň z běžné činnosti – z provozního a finančního výsledku hospodaření
ab) daň z mimořádné činnosti – z mimořádného výsledku
b) odložená:
- do příštích účetních a zdaňovacích období
+ výnosy z provozní činnosti (60-64)
- náklady na provozní činnost (50-55)
-----------------------------------------------
1. hospodářský výsledek provozní
+ výnosy z finanční činnosti (66)
- náklady na finanční činnost (56-57)
-----------------------------------------------
2. hospodářský výsledek finanční
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK BĚŽNÉ ČINNOSTI (1+2)
+ výnosy z mimořádné činnosti (68)
- náklady na mimořádnou činnost (58)
----------------------------------------------
3. hospodářský výsledek mimořádný
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ÚČETNÍ JEDNOTKY ( 1+2+3)
1. DAŇ Z PŘÍJMU
- upravena zákonem č. 586/1992 Sb.
- dělení:
a) daň z příjmu fyzických osob – DZPFO
b) daň z příjmu právnických osob – DZPPO
- pro účely účetnictví rozlišujeme:
A) daň z příjmů ze závislé činnosti – 342 – daň z příjmů ze závislé činnosti
- poplatníkem: zaměstnanec
- je to srážková daň, odvádí ji zaměstnavatel za zaměstnance z mezd
→ měsíčně se odvádí zálohy, po skončení úče období se provede zúčtování:
a) zálohy vyšší: zaměstnanci vrácen přeplatek
b) zálohy nižší: zaměstnanci sražen nedoplatek
B) daň z příjmů z podnikání – 341 – daň z příjmů z podnikání
- poplatníkem: účetní jednotka – podnikatel
- jedná se o zúčtování daně z příjmů ve vztahu k finančnímu orgánu při zdanění
→ daňová povinnost:
- dělíme:
a) splatná:
- za dané účetní a zdaňovací období (touto se budeme zabývat)
- dělí se:
aa) daň z běžné činnosti – z provozního a finančního výsledku hospodaření
ab) daň z mimořádné činnosti – z mimořádného výsledku
b) odložená:
- do příštích účetních a zdaňovacích období
+ výnosy z provozní činnosti (60-64)
- náklady na provozní činnost (50-55)
-----------------------------------------------
1. hospodářský výsledek provozní
+ výnosy z finanční činnosti (66)
- náklady na finanční činnost (56-57)
-----------------------------------------------
2. hospodářský výsledek finanční
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK BĚŽNÉ ČINNOSTI (1+2)
+ výnosy z mimořádné činnosti (68)
- náklady na mimořádnou činnost (58)
----------------------------------------------
3. hospodářský výsledek mimořádný
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ÚČETNÍ JEDNOTKY ( 1+2+3)
8. Nezdanitelné minimum
8. nezdanitelné minimum:
- částka nepodléhající zdanění
9. odpočitatelné položky:
- snižují daňový základ
10. osvobození od daně:
- zproštění povinnosti placení daně pouze v případě, které stanovuje zákon
11. slevy na dani:
- jednoznačně vymezené částky snižující již vypočtenou daň
12. splatnost daně:
- okamžik, do kterého má poplatník povinnost provést určité plnění
Soustava daní v ČR:
- je upravena zákonem č. 212/1992 Sb. o soustavě daní s platností od 1.1.1993
- rozdělení daní:
1) nepřímé daně:
- zahrnují daně vybírané v ceně nakupovaného zboží a poskytovaných služeb domácího i
zahraničního původu
- podnik = plátce (výběrčí) daně
- konečný spotřebitel, který zboží (službu) koupí = poplatník
- dělení:
A) DPH
B) spotřební daně:
- daň z uhlovodíkových paliv a maziv
- daň z lihu a destilátů
- daň z piva
- daň z vína
- daň z tabáku a tabákových výrobků
C) daně k ochraně životního prostředí
2) přímé daně:
- podnik = poplatník i plátce
- dělení:
A) daň z příjmů:
a) fyzických osob
b) právnických osob
B) majetkové daně:
- silniční daň
- daň z nemovitostí
- dědická daň
- darovací daň
- daň z převodu nemovitostí
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
- částka nepodléhající zdanění
9. odpočitatelné položky:
- snižují daňový základ
10. osvobození od daně:
- zproštění povinnosti placení daně pouze v případě, které stanovuje zákon
11. slevy na dani:
- jednoznačně vymezené částky snižující již vypočtenou daň
12. splatnost daně:
- okamžik, do kterého má poplatník povinnost provést určité plnění
Soustava daní v ČR:
- je upravena zákonem č. 212/1992 Sb. o soustavě daní s platností od 1.1.1993
- rozdělení daní:
1) nepřímé daně:
- zahrnují daně vybírané v ceně nakupovaného zboží a poskytovaných služeb domácího i
zahraničního původu
- podnik = plátce (výběrčí) daně
- konečný spotřebitel, který zboží (službu) koupí = poplatník
- dělení:
A) DPH
B) spotřební daně:
- daň z uhlovodíkových paliv a maziv
- daň z lihu a destilátů
- daň z piva
- daň z vína
- daň z tabáku a tabákových výrobků
C) daně k ochraně životního prostředí
2) přímé daně:
- podnik = poplatník i plátce
- dělení:
A) daň z příjmů:
a) fyzických osob
b) právnických osob
B) majetkové daně:
- silniční daň
- daň z nemovitostí
- dědická daň
- darovací daň
- daň z převodu nemovitostí
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
2) Směnky jako platební prostředek
2) směnky jako platební prostředek
a) směnky k úhradě (inkasu) se při vzniku účtují v pořizovací ceně
b) směnky jako platební prostředek vystavené se oceňují při vzniku pořizovací cenou
- k rozvahovému dni se nepřeceňují
3) směnky jako zajišťovací prostředek
- oceněny ve směnečné sumě a v ní jsou vykázány v příloze k úče závěrce
Směnky jako platební prostředek:
a) směnka k inkasu:
- podnik obdrží směnku od odběratele namísto hotového (bezhotovostního) placení → vzniká směnečná
pohledávka
- její hodnota se zvyšuje na analytickém účtu o alikvotní úrokový výnos zjištěný jako rozdíl mezi směnečnou
sumou a pořizovací cenou
b) směnka k úhradě:
- podnik vystaví svému dodavateli směnku a má vůči němu závazek
Eskont směnek:
- před splacením směnečného závazku dlužníka lze nabídnout směnku k odkoupení peněžnímu ústavu
→ banka odkoupením směnečné pohledávky poskytne směnečnému věřiteli tzv. eskontní úvěr
- věřitel se do okamžiku splacení směnky stává úvěrovým dlužníkem
- když směnečný dlužník nezaplatí, úvěrový dlužník musí úvěr vyrovnat
a) směnky k úhradě (inkasu) se při vzniku účtují v pořizovací ceně
b) směnky jako platební prostředek vystavené se oceňují při vzniku pořizovací cenou
- k rozvahovému dni se nepřeceňují
3) směnky jako zajišťovací prostředek
- oceněny ve směnečné sumě a v ní jsou vykázány v příloze k úče závěrce
Směnky jako platební prostředek:
a) směnka k inkasu:
- podnik obdrží směnku od odběratele namísto hotového (bezhotovostního) placení → vzniká směnečná
pohledávka
- její hodnota se zvyšuje na analytickém účtu o alikvotní úrokový výnos zjištěný jako rozdíl mezi směnečnou
sumou a pořizovací cenou
b) směnka k úhradě:
- podnik vystaví svému dodavateli směnku a má vůči němu závazek
Eskont směnek:
- před splacením směnečného závazku dlužníka lze nabídnout směnku k odkoupení peněžnímu ústavu
→ banka odkoupením směnečné pohledávky poskytne směnečnému věřiteli tzv. eskontní úvěr
- věřitel se do okamžiku splacení směnky stává úvěrovým dlužníkem
- když směnečný dlužník nezaplatí, úvěrový dlužník musí úvěr vyrovnat
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)