NESEZDANÉ SOUŽITÍ

Ústava české republiky garantuje ochranu rodiny jako takové, aniž se zmiňuje o manželství

Právní řád výslovně a komplexně neupravuje problematiku nesezdaného soužití

Nesezdanému soužití, právům a povinnostem druha a družky, jejich vzájemné nároky v normách mezinárodního práva, strassburská judikatura dovodila že právo na respektování soukromého a rodinného je nutné garantovat i rodině nezaložené manželstvím

O nesezdaném manželství se jedná zejména tehdy, jestliže dvě osoby odlišného pohlaví vytvoří určité dlouhodobější životní společenství. Druhem a družkou lze pak rozumět M+Ž, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Práva a povinnosti druh, družka v osobní sféře nejsou regulovány v žádném právním předpise , záleží na morálních normách

-nemůže mezi nimi vzniknout žádné majetkové společenství institutem SJM =výlučně individuální vlastnictví,podílové spoluvlastnictví na základě smlouvy

-vyživovací povinnost také není výslovně regulována žádným předpisem, pokud si poskytují dobrovolně nejedná se o bezdůvodné obohacení

druh, družka – zákon o sociální podpoře, společně posuzované osoby

-zákon o rodině upraveny práva neprovdané matky vůči otci jeho dítěte

- zákon neupravuje vzájemné dědické nároky, ale lze osoba spolužijící, závěť

-právo preferuje rodinu založenou manželstvím , ale rodina může vzniknout také fakticky narozením dítěte = zákon o rodině nečiní rozdíl mezi dětmi manželskými a dětmi zrozenými z faktického svazku.Rodiče dítěte mají k dítěti zásadně stejná práva , rozhodující,je , že s ním žijí ve společné domácnosti či nikoliv. Děti mají vůči svým rodičům rovná práva a povinnosti ať jsou narozena v manželství nebo ve faktickém svazku /osobní, majetková včetně dědických nároků/

Řízení o rozvod manželství

- vztahují se na něj ustanovení OSŘ – tzv.sporné řízení

-může být zahájeno jen na návrh /žalobu/ jednoho z manželů, ryze osobní právo = nelze zahájit řízení bez návrhu /z úřední povinnosti/

-příslušnost soudu –soud v jehož obvodu měli manželé poslední spol. bydliště v ČR

-zanikne dnem právní moci rozsudku o rozvodu, OSŘ vylučuje možnost uplatnění mimořádných opravných prostředků

§100 odst.2 OSŘ vést manžele k odstranění příčin rozvratu a usilovat o jejich smíření

Právní následky zániku manželství

Osobní vztahy –zanikají všechna práva a povinnosti , §18 žít spolu,věrnost, pomáhat si….

Majetkové vztahy-zanikají všechny- vyživovací, SJM..

Příjmení – zánik manž.smrtí, nezvěstnost – oprávněn i povinen užívat získané příjmení

-zánik rozvodem do jednoho měsíce od právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matrice že přijímá opět své přijmení, změna nemá vliv na jméno dítěte, matrika vydá potvrzení , že oznámení bylo vzato na vědomí a poznamenáno v knize manželství

Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely §92-94 ZOR

-zásada dobrovolnosti a vzájemnosti plnění, rovnosti subjektů, lze smlouva

-dlouhodobě /renta/ n dobu určitou i neurčitou, jednorázové plnění

-předpokladem je skutečnost , že není schopen sám se živit

-cílem je zmírnění nestejné ekon. úrovně rozvedených manželů, která nastala v důsledku rozvodu /žena celou dobu manželství v domácnosti – ztráta kvalifikace, nemoc/

-nevzniká vždy jako následek rozvodu

-předpokladem: oprávněný se není schopen po rozvodu sám živit, oprávněný požádá svého bývalého manžela o poskytování výživného /pokud nepožádá , nevznikne vyživovací povinnost/ povinný manžel má schopnosti a možnosti výživné poskytovat /pokud schopnosti nemá, může oprávněný uplatnit svůj nárok jen proti svým dětem §87ZOR nebo proti svým předkům §88 ZOR/, poskytování výživného je v souladu s dobrými mravy /přihlíží se na příčiny vedoucí k rozvratu

-řízení o určení výživného rozv. manžela: dohoda,soud

lze spojit s řízením o rozvod manželství

-zánik : oprávněný nabude schopnost se sám živit, oprávněný uzavře nové manželství,smrtí, poskytnutím jednorázové částky

E/Nesporný rozvod

– smluvený –rozvod bez prokazování příčin rozvratu , je založený na dohodě obou manželů

Předpoklady smluveného rozvodu:

a-manželství trvalo alespoň jeden rok

b-manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí

c-druhý manžel se k návrhu na rozvod připojí

s uvednými předpoklady spojuje zákon existenci /nevyvratitelné/ domněnky rozvratu manželství , existenci rozvratu manželství už není třeba soudu prokazovat a ani nezjišťuje příčiny rozvratu

po splnění podmínek vzniká manželům právní nárok na rozvod, jsou povinni předložit:

podmínky:

a/písemné smlouvy upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů: 1.smlouvy o vypořádání SJM, ale i pokud je podílové spoluvlastnictví…, protože SJM zaniká až teprve právní mocí rozsudku o rozvodu, musí být tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou /§34 Obč.Z/=vypořádání nastane teprve ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. 2. práva a povinnosti společného bydlení –rozhodující je z jakého právního titulu je byt užíván, účinky nastanou jako výše

- je otázkou do jaké míry se má soud zabývat jejich obsahem /§24a ….“ jsou-li předloženy“ lze vyvodit že by se obsahem zabývat neměl/, musí zkoumat jejich platnost, pokud v manželství nezletilé děti přihlíží do jaké míry je manžel, kterému mají být svěřeny děti do výchovy zajištěn finančně a je-li zajištěno bydlení

3.smlouvu o případné vyživovací povinnosti – není povinná, ale praktická v případě kdy jeden z manželů se nebude schopen se po rozvodu sám živit

b/pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu

F/Rozvod manželství s nezletilými dětmi

–nezletilé dítě není nijak chráněno proti rozvodu manželství jeho rodičů, ale le ho chránit v souvislosti s rozvodem, podstatné zlepšení novela 1998

§ 24 odst.2 ZOR – mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být rozvedeno , bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody /zejména u dětí těžce zdrav. Postižené, péče obou rodičů, zvýšené náklady/, nepovolení rozvodu nezabrání, aby jeden z rodičů neodešel, ale druhý pečující o dítě alespoň chráněn majetkově – nárok na stejnou životní úroveň obou manželů

je odděleno rozvodové řízení od řízení ve věcech péče o nezletilé = nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, které vydá soud dle §176 OSŘ = musí určit komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu /měla by být stanovena výše výživného/

-institut střídavé /střídavě pobývá u každého z rodičů po určité časové období/ nebo společné výchovy, vždy v zájmu dítěte

-místní příslušnost soudu péče o nezletilé je v OSŘ upravena = soud v bydlišti nezletilce

-jde o rozhodnutí kdo z rodičů bude s dítětem žít ve společné domácnosti, osobně o něj pečovat a rozhodovat v běžných denních záležitostech

-novela zpřísnila kritéria sledující především zájem dítěte §26, právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno , na pravidelnou informaci o dítěti / zdravotní stav, prospěch aktivity/.Soud přihlédne k citové orientaci a zázemí dítěte , výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí….

-u dětí staršího věku je při rozhodování soudu třeba brát zřetel i na stanovisko dítěte

-jestliže je to v zájmu dítěte soud styk dítěte s rodiči omezí, zakáže

-lze dohoda rodičů, kterou schvaluje soud

-pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout /nejhorší varianta pro dítě/ musí soudní rozhodnutí soud podrobně upravit

-změní-li se poměry , může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů

D/rozvod s tvrdostní klauzulí, ztížený rozvod §24bZOR

:návrh na rozvod , s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma , soud nevyhojí, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství

-představuje to do jisté míry zpřísnění rozvodu spočívající ve zvýšení ochrany manžela, který nesouhlasí s rozvodem

-podmínky uplatnění tvrdostní klauzule:

a-existuje kvalifikovaný rozvrat vztahů – soud by jinak umožňoval vyslovit rozvod

b-jeden z manželů se rozvodu brání

c-jedná se o manžela, kterému by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma /z.z.újma – pojem, který závisí na soudu , praxi, př. invalidita, závislost na pomoci třetí osoby/

d-manžel bránící se rozvodu nesmí být tím, kdo zapříčinil převážně rozvrat vztahů §187ZOR – povinnost žít spolu, pečovat o děti…..

e-mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství /bohatý mladá milenka a chce se rozvádět v době, kdy byla u manželky zjištěna závažná nemoc a prognóza nemoci není zcela jasná

Klauzule se nepoužívá proti tomu, kdo „zavinil“rozvrat

Ochrana manžela bránícího se rozvodu nemůže být absolutní,nemůže se někdo nutit, aby setrval v manželství proti své vůli.

-jestliže manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou li splněny ostatní podmínky rozvodu

Vypořádání SJM

A/Dohoda: je preferovaná /§150 ObčZ/, obsah je na účastnících, jen práva věřitelů nesmí být dotčena, formu obligatorně zákon přikazuje písemnou

B/Soud:pokud se nedohodnou provede vypořádání na základě žaloby kteréhokoliv z manželů

soud

vychází se z toho , že podíly obou manželů na majetku patřící do SJM jsou stejné , tak i závazky, které jsou povinni plnit rovným dílem

každý z manželů je oprávněn požadovat uhradit co ze svého vynaložil na SJM a je povinen uhradit co ze společného použil na jeho ostatní majetek

-přihlíží se především k potřebám nezletilých dětí, jak se který manžel zasloužil o nabytí a udržení SJM – bere se zřetel k péči o děti a k obstarávání domácnosti

C/zákonná domněnka – pokud manželé nevypořádali do tří let své zaniklé SJM dohodou ani alespoň nepodali žalobu na vypořádání u soudu uplatní se zákonná nevyvratitelná domněnka, podle které platí:

-movité věci že si vypořádali –kdo výlučně jako vlastník užívá

-ostatní movité a nemovité věci – že jsou v podílovém spoluvlastnictví a podíly jsou stejné

-ostatní majetková práva,pohledávky,závazky manželů platí B přiměřeně

Zánik manželství

Jen zákonem předepsaným způsobem

A/zánik manželství smrtí jednoho z manželů – musí být prokázána předepsaným způsobem = vydání úmrtního listu

B/DTTO prohlášení za mrtvého- smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud FO prohlásí za mrtvou, i nezvěstnou pokud lze soudit že nežije §195 – 200 OSŘ .soud vyzve nezvěstného aby se do roka přihlásil, v rozsudku den který platí za den smrti. Manželství zanikne dnem kdy rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nabude právní moci .

Pokud se zjistí, že prohlášená osoba za mrtvou je naživu – soud ruší rozhodnutí – obnova veškerých práv a povinností kromě manželství , jestliže bylo uzavřeno druhým manželem mezitím nové manželství.

C/zrušení manželství rozvodem §24 odst.1 ZOR–jediný způsob zrušení manželství za života obou manželů

Právní úprava rozvodu v jednotlivých zemí závisí do značné míry na tradicích a vlivu církve, velká reforma v záp. Evropě 70.léta

Způsob rozvodu /nejen právní i chování/ se významně promítá i do porozvodových vztahů

-soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manž. soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství = již zřejmě není mezi manžely smíření možné

-na rozvod není právní nárok

-soud by měl zjistit příčiny vedoucí k rozvratu, nehledá se vina, protože příčiny mohou být subj.charakteru /porušování povinnosti §18/ i objektivní /neplodnost/. Zjištění příčiny může mít i hmotněprávní důsledky /vyživovací pov.,vypořádání SJM/

-souhlas druhého manžela s rozvodem není třeba, soud může manželství rozvést i proti jeho vůli

Závazky manželů

Závazky patřící do spol. jmění manželů ze zákona rozumíme závazky , které jednomu z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství /výjimky víš / = věřitelská nebo dlužnická solidarita

Jsou-li manželé spol. věřiteli, mohou dlužníci plnit kterémukoli z nich celé plnění

Jsou-li manželé spol. dlužníky, plní společně a nerozdílně, věřitel může vymáhat po každém samostatně nebo po obou společně.

Manželé a podnikání

Majetek ve SJM nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání pouze se souhlasem druhého manžela – nejlépe písemným při prvním použití

Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem o.s nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností člena družstva účast druhého manžela na této spol. nebo družstvu s výjimkou bytových družstev.

Při riskantním podnikání je vhodné, aby kterýkoliv manžel požádal soud o zúžení SJM až na věci , které tvoří obvyklé vybavení spol. domácnosti /§148 odst.2 ObčZ/, předpokladem je oprávnění k podnikatelské činnosti , nebo neomezené ručení společníka o.s /v.o.s,komplementář k.s./

Zánik SJM

Zaniká nejpozději se zánikem manželství, za manželství může zaniknout pouze prohlášením konkurzu na majetek z jednoho manželů – podnikatele, trest propadnutí majetku

Po zániku SJM je nutné jej vypořádat

Manželské majetkové právo

Všechny rodinněprávní vztahy majetkového charakteru jsou odvozeny od vztahů osobněprávních. – nejen při vzniku i zániku a změně

Majtkoprávní vztahy v manželství a rodině jsou významnými vztahy , jejich úprava spadá převážně do občZ

Jsou to takové vztahy mezi některými členy rodinného kolektivu, které se odvozují od rodinně právních vztahů osobních, jsou ve svém vzniku a trvání podmíněny vznikem a trváním vztahů osobních, neuplatňuje se výlučně zásada EKVIVALENCE plnění.

Lze chápat ve dvou smyslech – širším smyslu – veškeré majetkové vztahy

- úžším smyslu- otázka majetku manželů

Společné jmění manželů /§§143 –151 ObčZ/ i pohledávky, aktiva – pasiva

Společný majetek manželů – majetek, věci

1811 – v obecném zákoníku občanském rakouském vztahy upraveny jednotně – manželská smlouva

1949 – zákon o právu rodinném

1950 - nový obč. zákoník

již nerespektují manželské smlouvy v takovém rozsahu

základním institutem manželského majetkového práva bylo zákonné společenství majetkové jako legální systém majetkových vztahů s možností smluvních modifikací.

60, léta- tzv. civilizace majetkových vztahů mezi manžely, přesunutí do obč.zákoníku = BSm bezpodílové spoluvlastnictví manželů

po 1964 nebylo možné žádné manžel. smlouvy ani modifikace zákon. Institutu

1992 velká novela občZ podstatná novelizace, umožněna smluvní modifikace zákonného rozsahu BSM, 1998 nahrazen BSM institutem SJM §143-151 ObčZ

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELÚ

Stěžejní institut manželského majetkového práva §§143-151 ObčZ

Předmět spol. jmění manželů:

A/majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za dobu trvání manželství, -s výjimkou majetku získaného dědictvím/pokud nebyla závět ve prospěch obou – pak v podílovém spoluvlastnictví/

-s výjimkou majetku získaného darem / pokud dar pro oba – podílové spoluvlastnictví, pokud míněn jen pro jednoho, pouze svého syna – dar předmětem výlučného vlastnictví/

-s výjimkou majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela /manžel dostal za dobu manželství peníze od rodičů, za to koupí auto = stále jeho výlučný majetek/

-s výjimkou věcí sloužící dle své povahy osobní spotřebě – holící strojek

-s výjimkou věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů

B/závazky které jednomu nebo obou společně vzniky za trvání manželství

-s vyjímkou závazků týkajících se majetku , který náleží výhradně jednomu z nich

-s výjimkou závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého

Smluvní modifikace – možnost změnit rozsah majetku a závazků

Smlouvy mezi manžely mohou konkrétně modifikovat zákonný rozsah společného jmění manželů:

A/rozšíření –jednotlivě /individuálně/ určené majetkové hodnoty , auto zn…,barva…

-druhově –všechny svatební dary

důsledkem rozšíření –uvedené hodnoty by manželům patřily společně

B/zúžení - jednotlivě

-druhově

důsledkem zúžení –uvedené hodnoty by manželům společně nenáležely

Forma - zákon stanoví pro manželskou smlouvu povinně formou notářského zápisu, pokud by si jí sepsali sami – absolutně neplatná

Smlouva může být v průběhu manželství kdykoliv měněna

Vznik SJM vzniká uzavřením manželství jako zákonný institut manželského majetkového práva = nevzniká v nesezdaném soužití, soužití osob stejného pohlaví a ve zdánlivém manželství

Další práva a povinnosti manželů.

F/povinnost uspokojovat potřeby rodiny §19: rodiny založené manželství, jsou povinni pečovat oba manželé podle svých schopností a možností i ohledem na své majetkové poměry. Podle zákona se za uspokojování potřeb rodiny může zcela nebo zčásti považovat též osobní péče o děti a společnou domácnost jako ekvivalent peněžního příspěvku.Není nutno rovným dílem , dle individuálních schopností a možností

Ustanovení §19 ZOR novelou rozšířeno o možnost obrátit se na soud , jestliže druhý manžel neplní svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti – odlišovat od povinnosti manželů poskytnout si výživné, výživné děti, spol. nájem…

G/povinnost rozhodovat společně o záležitostech rodiny §20:jestli že se manželé nedohodnou o podstatných věcech , rozhodne na návrh jednoho z nich soud

Zákonné zastupování mezi manžely §21

Manželům vyplývá přímo ze zákona právo vzájemně se zastupovat v běžných záležitostech , pokud zvl. předpis nestanoví jinak,musí se jednat o záležitosti jednoho z manželů, nikoli rodiny jako celku nebo dětí, musí jít o běžnou záležitost př. běžná plnění – inkaso

V podstatných věcech musí jednat každý z manželů sám za sebe , nebo udělit jinému plnou moc / zákoník práce, mzda /. Zákon o rodině umožňuje vyloučení zastupování druhým manželem vůči třetí osobě- zástupčí právo, výslovně vyloučit a aby to bylo třetí straně známo

Solidární závazky manželů §21

Jednání jednoho z manželů při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžele společně a nerozdílně

Pokud jedná manžel v jiných než běžných věcech rodiny a svým úkonem překročí rámec obstarávání běžných záležitostí rodiny , je třeba mít za to, že z toho úkonu se manželé společně a nerozdílně zavázáni nestávají /§145 ODST. 2 ObčZ-obvyklá správa majetku náležící do SJM může vykonávat každý z manželů,v podstatných záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je úkon neplatný

Osobnostní práva a povinnosti manželů: § 18 – 21 ZOR základní práva

1) § 18 ZOR – manželé jsou povinni avšak i oprávněni: žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti, vytvářet zdravé rodinné prostředí = MORÁLNÍ USTANOVENÍ = nevymožitelné právem

uvedená základní práva a povinnosti mezi manžely upravuje zákon obecně, spoléhá se morální a společenské normy, snahou bylo vytvořit předpoklady pro naplňování společenské, ekonomické a biologické funkce rodiny

A/povinnost žít spolu: nelze zúžit jen na společné bydlení, společné bydlení je většinou pravidlem a zpravidla též podmínkou vytvoření pevného citového svazku mezi M+Ź

/společný nájem bytu,podnájem,spol. vlastnictví domu - bytu,…/

B/povinnost být si věrni:vyplývá rovněž ze samotné podstaty manželství a jeho morálního aspektu , jeho porušení bývá často jednou z hlavních příčin rozvratu vztahů vedoucí až k rozvodu, soud hodnotiy nevěru jako lehkomyslný přístup k manželství

C/povinnost vzájemně si pomáhat: nutno chápat co nejšířeji, měla by mít své uplatnění ve všech sférách života manželů, povinnost vzájemné pomoci v rámci zákona o rodině je rozvinuta zejména v souvislosti s úpavou vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely /§91 ZOR/ - zajišťuje na základě dobrovolnosti, solidárnosti, vzájemnosti zásadně stejné životní úrovně oběma manželům.Jestliže manžel nemůže dostát své vyživovací povinnosti, lze uplatnit vyživovací povinnost dětí vůči rodičům §87ZOR, platí i pokud dítě uzavře manželství a není se schopno se uživit , 1. vyživovací povinnost jeho manžel, když ten vůbec nebo omezeně pak /je máme zase na krku/ rodiče. Vyživovací povinnost mezi manžely trvá v podstatě po celou dobu existence manželství, zanik je spojen až zánikem manželství

D/povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí: v souladu s účelem a cíli manželství jako trvalého společenství M+Ž, nejen harmonické soužití, ale i pro výchovu nezletilých dětí

E/povinnost respektovat svoji důstojnost:v našem právním řádu má tradici, ale také LZPS a mezinárodní smlouvy – staví na první místo člověka, jeho důstojnost, obecně sdílené hodnoty lidství, ústavní princip důstojnosti člověka se musí důsledně uplatňovat i v zákl. jednotce společnosti v rodině /hlavně v souvislosti s domácím násilím/

E/povinnost společně pečovat o děti:nejen společné děti, ale i nevlastní, svěřené do náhradní rodinné výchovy

Všeobecný obč. zákoník rakouský z roku 1811

ve znění změn a doplňků obsahoval samostatnou část nazvanou „ O právu manželském“ – práva a povinnosti manželů. Byl recepční normou /zák.č.11/1918 Sb./převzat do právního řádu nově vzniklé Československé republiky.

-1949 – přijetím ZPR došlo k vyčlenění regulace rodinněprávních vztahů z obč. zákoníku . Zákon o právu rodinném obsahoval také samostatnou část nazvanou Práva a povinnosti manželů, kde byla upravena jak osobní tak majetková práva a povinnosti mezi manžely.

- koncem 50. let se začalo uvažovat o nutnosti deekonomizace rodiny = majetkové vztahy v rodině počaly být pojímány jako vztahy druhoného charakteru , počátkem 60. let došlo legislativně k oddělení úpravy majetkových vztahů mezi manžely od vztahů osobněprávních.

-regulace osobních práv a povinností mezi manžely byla včleněna do nového zákona o rodině /1963/, z majetkových práv a povinností byla do zákona rodině pojata pouze ustanovení o vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely, úprava ostatních majetkových práv a povinností manželů byla začleněna do nově přijatého obč. zákoníku /1964/, přestože se civilistická právní úprava majetkových vztahů mezi manžely z řady pohledů vymkla zásadám , kterými je obč, právo ovládáno.

Rodinněprávní vztahy jsou založeny na zásadě solidarity, regulace vztahů osobního charakteru – vzájemná pomoc , společná péče o domácnost, rodinu a děti.., v oblast majetkových vztahů – institut SJM, vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Stěžejním principem právní úpravy vztahů mezi manžely je zásada rovnosti subjektů dle LZPS čl. 3 mají mít M i Ž v manželství rovná práva a povinnosti. Zákon o rodině reguluje vztahy mezi M+Ž plně v souladu s tímto článkem.Ústavní zásada rovnoprávnosti M+ Ž v manželství je promítnuto v §18 ZOR – M+Ž mají v manželství stejná práva a povinnosti, §2 odst.2 obč.zákoníku – v občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení

VZTAHY MEZI MANŽELY

= rodiněprávními vztahy ZVLÁŠTNÍHO CHARAKTERU, jejichž obsahem jsou především osobní a s nimi spojená majetková práva a povinnosti. (vzniká SJM – vzniká s manželstvím, zaniká s manželstvím, u rozvodu nabytím právní moci u rozhodnutí u rozvodu).

SJM – obecně platí, že se SJM dělí 1/2 mezi manželi. Ale při vypořádání SJM se přihlíží, jakým způsobem se kdo přičinil o vytvoření SJM, kdo bude mít ve výchově děti….

X

Práva a povinnosti manželů vznikají přímo ze zákona již samotným uzavřením manželství a zanikají nejpozději s jeho zánikem.

Právní úprava vztahů mezi manžely představuje velmi významnou část právního řádu. Vedle Listiny základních práv a svobod je regulace vztahů mezi manžely obsažena především v zákoně o rodině a v občanském zákoníku.

Základní úpravu manželských vztahů upravuje LZPS + Zákon o rodině a Obč. Z.

SJM řeší právo občanské

Velké civilní kodexy minulého století bylo typické, že upravovaly jednotně osobní a majetkové vztahy mezi manžely.

Zdánlivé manželství

- nevyvolává žádné právní následky,o jeho neexistenci nemusí soud rozhodovat, jen pokud by došlo k pochybnostem rozhodne soud zda manželství je nebo ne /§80,81 OSŘ/, rozhodnutí má jen deklaratorní charakter

Příklady neplatného i zdánlivého manželství jsou v zákoně taxativně vyjmenovány

NEEXISTENCE MANŽELSTVÍ § 17 a) – nikdy nevzniklo, nemůže tedy vyvolat právní následky

1) manželství nevznikne, jestliže byli snoubenci donuceni fyzickým násilím

2) manželství nevznikne bylo-li uzavřeno s osobou mladší 16 let

3) manželství nevznikne mezi osobami stejného pohlaví

4) manželství nevznikne, pokud nebyly dodrženy podmínky uzavření

- před oprávněným orgánem

- oba snoubenci neprojevili souhlas

- neproběhlo předoddavkové řízení (dotazník)

- zástupce snoubence neměl plnou moc

KONVALIDACE MANŽELSTVÍ = NÁPRAVA STAVU

Manželství lze napravit (uznat za platné) jestliže byla učiněna náprava stavu = lze jej KONVALIDOVAT, a to před rozhodnutím soudu, kterým by rozhodl o neplatnosti manželství.

Lze konvalidovat např. dovršením věku potřebného pro manželství, duševní porucha – konvalidace pokud se stav manžela stane slučitelným s účelem manželství

zaniknutím předchozího manželství (u bigamie)

Manželství neplatné pro příbuzenský vztah nemůže konvalidovat.

PRÁVNÍ NÁSLEDKY NEPLATNOSTI MANŽELSTVÍ – MANŽELSTVÍ PROHLÁŠENÉ ZA NEPLATNÉ SE POVAŽUJE ZA NEUZAVŘENÉ.

Pohlíží se na ně, jako by manželství nebylo nikdy uzavřeno:

1) partneři užívají dřívější příjmení

2) nevzniklo SJM

3) nelze se domáhat vyživovací povinnosti

4) vztahy k dětem upraví soud jako u nesezdaných rodičů

Uzavření byť neplatného manželství má závažné právní následky , nelze je zcela jednoduše anulovat, je třeba řešit zejména otázky týkající se narozených dětí v manželství, i otázky

vzájemných majetkových nároků

-osobní vztahy:zanikají všechna práva a povinnosti manželů , mění se jejich osobní stav na ten, který přecházel, zaniká dohoda o spol. příjmení a jsou nadále povinni užívat své předchozí příjmení

-majetkové vztahy: platí obdobně ustanovení o majetkových poměrech rozvedených manželů a vypořádání jejich majetkových vztahů, nelze použít ustanovení o vyživovací povinnosti manželů

-vztahy ke spol. nezl. Dětem:podobně jako u rozvedených manželů, nedochází ke změně příjmení nezletilých dětí a nemění se ani jejich osobní stav – platí první domněnka otcovství založena na otcovství manžela matky

VADY PRÁVNÍHO ÚKONU

Soud manželství v bodech 1) až 4 zruší bez návrhu

1) Manželství bylo uzavřeno na základě bezprávné výhrůžky nebo fyzického násilí – jednání, kdy vůle jednoho není svobodná

2) Manželství bylo uzavřeno v omylu v povaze právního úkonu – především církevní sňatek, snoubenec , který není příslušníkem konkrétní církve se domnívá,, že se jedná o jiný úkon např. zasnoubení

3) Manželství bylo uzavřeno v omylu v totožnosti snoubence – cizí, padělaný doklad totožnosti

Soud manželství v bodech 5) až 7 zruší na návrh

Domáhání se neplatnosti manželství je omezena lhůtou, právo manžela uplatnit neplatnost manželství zanikne uplynutím jednoho roku ode dne , kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl.

NEPLATNOST A NEEXISTENCE MANŽELSTVÍ.(Matrimonium nulum§ 11 až 17a)

Taxativní výčet v zákoně:

NEPLATNOST – manželství vzniklo,má právní následky a to až do doby dokud jej soud prohlásí za neplatné.Dojde-li k prohlášení manželství za neplatné, pohlíží se na něj jako na neuzavřené

1) manželství nemůže být uzavřeno mezi ženatým mužem a vdanou ženou, registrovaným partnerem

Bigamie je trestná – viz. §210 trest.Z

Snoubenec musí prokázat, že je rozvedený nebo svobodný,neplatnost manželství soud vysloví i bez návrhu z úřední povinnosti

K výroku o neplatnosti manželství nedojde, a takové manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné (konvalidace = náprava stavu).

2) manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a sourozenci, totéž platí o

příbuzenství založeném na osvojení. Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.

Důvod: zdvojování genetických vad.

Lze bratranec a sestřnice.

3) Manželství nemůže uzavřít nezletilý.- sňatečná způsobilost

Výjimečně může uzavřít manželství starší 16 let, na základě rozhodnutí soudu – důležitý důvod, který není specifikován. Důvodem bývá těhotenství. Bez tohoto povolení soud vysloví neplatnost i bez návrhu.V řízení o povolení uzavření manželství nezletilému /§194 OSŘ/ má nezletilý procesní způsobilost k podání návrhu na zahájení tohoto řízení.Účastníky jsou nezletilý navrhovatel a jeho zákonní zástupci, má být vyslechnut i druhý snoubenec

Uzavřením manželství nabývá osoba zletilosti (i volebního práva)

4) Manželství může uzavřít jen osoba způsobilá k právním úkonům.

Pokud je způsobilost k právním úkonům omezená jen z části, vymezí soud ve svém rozhodnutí, v čem je omezená.

V případě uzavření sňatku s osobou nezpůsobilou k právním úkonům, zruší soud manželství i bez návrhu

Psychické předpoklady – pokud osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům, nemůže uzavřít manželství vůbec, jde i o duševní poruchu , která by měla za následek zbavení způsobilosti k právním úkonům

Uzavření manželství zástupcem

Uzavření manželství , kdy oba snoubenci neprohlašují svoji vůli vstoupit do manželství současně a osobně. Je připuštěno prohlášení o vstupu do manželství prostřednictvím zástupce , jako výjimka.Předpokladem je povolení okresního úřadu /není na něj právní nárok, zvažuje se závažnost/, plná moc –podpis musí být úředně ověřen , druhý snoubenec musí být v plné moci přesně označen a všechna ostatní prohlášení pro uzavření manželství. Zástupcem může být jen zletilá FO s plnou způsobilostí k právním úkonům, stejného pohlaví jako snoubenec , kterého zastupuje.zastoupen může být jen jeden.

Manželství uzavřené v cizině

Na základě mezinárodního práva – forma dle práva, kde se koná, ctí se tradice

Konzulární sňatek – v cizině před zastupitelským úřadem ČR

Tradiční oprávnění kapitánů lodí pod vlajkou ČR, letadla registrovaného v ČR,velitel vojenské jednotky ČR v zahraničí– upraveno v zákoně o rodině, jedná se o případy , kdy je život jednoho ze snoubenců přímo ohrožen.Alespoň jeden ze snoubenců musí být státním občanem ČR . Manželství českých státních občanů uzavřená v cizině jsou zapsány do zvl.matriky vedené Úřad městské části Brno – střed.

Církevní sňatek

Do 1919 manželství obligatorně církevní, pak pro změnu jen občanský sňatek a to až do roku 1992. Na manželství uzavřená v cizině církevní formou se pohlíželo jako na nexistující.

Dvě rovnoprávné formy uzavírání manželství občanský a církevní sňatek je upravováno od 1.7.1992. Je na vůli snoubenců, kterou si zvolí.

1998 – úprava: byl li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky; byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek

-prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před příslušným orgánem církve a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností, jsou registrované – to stanovují vnitřní předpisy církve

-manželství se uzavírá na místě určeném předpisy církve nebo nábož. Společnosti pro náboženské obřady nebo úkony

-může být uzavřen až po předložení oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem / od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce/ o tom , že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství

-zákon o rodině ukládá orgánu registrované církve nebo náb.společnosti, před kterým došlo k uzavření manželství , povinnost doručit do 3 prac.dnů od uzavření manželství protokol o uzavření manželství .

Občanský sňatek

V době 1950 – 1.7.1992 znala právní úprava pouze možnost uzavření manželství před orgánem státu /věcně a místně příslušným místním národním výborem, později obecním úřadem, pověřeným vést matriku. Náboženské sňatkové obřady nebyly dovoleny před uzavřením manželství.

Je vymezen nejen orgán, před kterým lze sňatek uzavřít, ale i výslovně vymezuje okruh osob, oprávněných k přijetí souhlasného prohlášení snoubenců o vstupu do manželství: musí být učiněn před starostou , zástupcem starosty nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu.Od 1.7.2001 může oddávat každý starosta či jeho zástupce ,ale za přítomnosti matrikáře .Delegace- žádost snoubenců uzavřít manželství před jiným matričním úřadem – přenesení příslušnosti.

Místo uzavření sňatku – tradičně v oddací síni v budově obecního úřadu nebo jiném obecním úřadem pro to užívané. Na žádost lze na kterémkoliv vhodném místě./zahrady,památky/, měla by být zachována slavnostní forma, veřejnost a přítomnost dvou svědků..

Svědek – není žádné bližší ustanovení, vychází se z toho, že svědkové mají být zletilí a způsobilí chápat průběh obřadu. Příbuzenský vztah k snoubencům není překážkou.

Průběh obřadu- není v žádném právním předpisu upraven

Zjednodušená forma uzavření sňatku – v případě , že je život jednoho ze snoubenců přímo ohrožen.Může být uzavřen před kterýmkoliv obecním úřadem na kterýmkoliv místě /bez delegace, povolení/ vždy ale musí být prohlášení učiněno před starostou, zástupcem starosty případně pověřeným členem zastupitelstva. Snoubenec nacházející se v přímém ohrožení života /havárie,sňatek v nemocnici – hrozí , že se by se snoubenec běžného obřadu nedožil/ musí mít zachovanou způsobilost projevit svou vůli ke vstupu do manželství a rovněž musí být splněny další požadavky zákona /§11-14 a 15a ZOR/

Předoddavkové řízení končí :

- stanovením termínu sňatku , jestliže jsou předloženy všechny doklady a splňují zákonné podmínky pro uzavření manželství

- vydáním správního rozhodnutí o tzv. delegaci /povolení uzavřít manželství před jiným matrič.úřadem – civilní sňatek/

- vydáním osvědčení , že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku

-

r. 1950 až 1992 byl možný jen civilní sňatek

od r. 1992 lze sňatek uzavřít i u registrované církve, církve samy určují, jak bude vypadat obřad. Církev je povinna do 3 dnů oznámit sňatek na matrice.

§9/1 Z důležitých důvodů může úřad obce s rozšířenou působností povolit, aby prohlášení jednoho ze snoubenců, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce. Plná mmoc musí být úředně ověřena, druhý snoubenec, se kterým má být manželství uzavřeno, musí být v plné moci přesně označen.

Uzavření manželství v cizině, je možné na státních zastupitelstvích nebo úřady cizích států, podle tamních zvyklostí.

Předmanželské osvědčení.

: součást sňatečného obřadu v rámci předoddavkového řízení, které provádí matriční úřad v jehož správním obvodu je alespoň jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu. Pokud neměli zatím trvalý pobyt na území republiky pak ten matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno. Institut předoddavkové řízení je je zaveden obligatorně i pro sňatky církevní

před uzavřením sňatku (před úřadem i církví) musí snoubenci max. 3. měs před termínem svatby vyplnit DOTAZNÍK.

Otázky:

- místopřísežné prohlášení, že snoubenci nejsou známy žádné překážky, které by mohly bránit uzavření manželství

- vzájemné informace o zdravotním stavu

- zvážit úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství

- souhlasné vyjádření o společně dojednaném příjmení po svatbě: A-příjmení jednoho bude společné, B-pokud si ponechají svoje dosavadní pak prohlášení, které z příjmení bude příjmení jejich spol. dětí, C-zda s příjmením společným i předchozí.Ponecháno snoubencům na jejich vůli. Příjmení žen /§69 zákon o matrikách/ se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice

- prokázat, že snoubenec již není ženat/vdaná

- překládají stanovené doklady:občanský průkaz, rodný list, doklad o zániku přechozího manželství, nezletilec pravomocný rozsudek soudu, kterým mu bylo povoleno manželství uzavřít,stejně tak i osoba trpící duševní chorobou. Předložení stanovených dokladů může matriční úřad prominout je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Je li život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen, není třeba předložit doklady jinak potřené.I v tomto případě však snoubenci musí prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti , které by uzavření manželství vylučovaly. Prohlášení je tak způsobilé nahradit předložení všech dokladů. Zákon výslovně počítá , že i v takovém případě předloží platný doklad na prokázání totožnosti.

VZNIK MANŽELSTVÍ

§ 1 až 17a) Zákona o rodině (č. 94/1963)

§3:

manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem, oprávněným vést matriku nebo úřadem, který plní jeho funkci (dále jen matriční úřad) nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem.Toto prohlášení musí být učiněno veřejně a slavnostním způsobem za přítomnosti dvou svědků.

- svoboda vůle a dobrovolnosti – pokud by bylo uzavřeno z donucení = zakládá neplatnost manželství

- souhlasné veřejné prohlášení – musí proběhnout celý obřad, 2x ANO, = právní úkon

- všem musí být jasno, o jaký obřad se jedná

- sňatek jen mezi mužem a ženou

- souhlas učiněný před příslušným orgánem a slavnostně a veřejně (oddávající je starosta, místostarosta, pověřený člen obecního zastupitelstva)

Zápis do matriky má pouze evidenční charakter.

ZASNOUBENÍ

vrací se = vzájemný slib uzavřít v budoucnosti manželství = starý právní institut, česká úprava ho nezná

Definice zasnoubení dle J. Haderky = souhlasné prohlášeí muža a ženy, že spolu vstoupí do manželství buď v době přesně určené, nebo přiměřené podle zvyklostí , tedy v souladu s pravidly společenského soužití

Podstatou je, že se M+Ž shodnou na tom že v budoucnu uzavřou manželství, toto si navzájem oznámí a jeden vezme oznámení druhého souhlasně na vědomí.Protože toto právní institut neupravuje, nejsou regulovány ani právní následky.Pokud by existovala dohoda o uzavření manželství, poté došlo k odstoupení, lze řešit občZ, možnost domáhat se vrácení zásnubního daru, náhradě škody §424 ObčZ /jednání proti dobrým mravům – zbytečné náklady na přípravu …./

Prvky rodinněprávních vztahů:

1) subjekty – jen FO , jedna výjimka, tj. orgán sociálněprávní ochrany dětí je PO

FO mají způsobilost k právům a povinnostem – která je založena okamžikem narozrní, nasciturus má v dědickém řízení svá práva, pokud se narodí živý

Stává se subjektem ne proto, že je osoba, ale především s ohledem na své postavení v rod. kolektivu, což je podstatné = FO – rodič, pěstoun dítěte.., je určováno především existencí pokrevního příbuzenství a kde chybí ,je možnost stát se subjektem rodinně právního vztahu zejména vůlí subjektu /uzavře manželství, návrh na osvojení…/. Je přímo pojmově vyloučeno, aby subjektem těchto vztahů byla jiná než FO. Je umožněno , aby v případě pokud se nenajde vhodná FO, která by mohla být ustanovena jako poručník dítěte, mohl být do funkce ustanoven orgán sociálně –právní ochrany dětí.Poručník dle §78 ZOR je zákonným zástupcem dítěte a činí za něj právní úkony, pokud je jím FO jde také o rodinně právní vztah

Způsobilost k právním úkonům a způsobilost k právům a povinnostem = obč.zákoník

Zákon o rodině upřesnil otázky způsobilosti k rodinněprávním úkonům zejména u právního postavení nezletilého rodiče /soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve smyslu péče o osobu dítěte staršímu 16 let §34/. Novelou od 1991 je vymezena úprava způsobilosti nezletilých tak, že mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající věku. Bere ohled na rozpoznávací a určovací schopnost nezletilců. Sňatečná zletilost nabytím zletilosti / 18 let, nad 16 do 18 soudem/.

2) předmět = přímý předmět chování lidí jako subjektů ROP a nepřímý předmět , to čeho se chování dotýká, není dosud jednoznačně vyřešena

3) obsah = subjektivní práva a povinnosti, tyto práva jsou nezcizitelná, nepřevoditelná. Nezcizitelnost – subjekty rodinně právních vztahů nemohou smluvně převádět svá subjektivní práva a povinnosti, ty jsou nerozlučitelně spojeny s osobou jejich nositele. Rodiče nemohou převést vyživovací povinnost k dítěti na jiný subjekt ani svá rodičovská práva.To platí i o vztazích mezi manžely.Řada subjektivních práv je zároveň povinností subjektu / právo vychovávat-mít ho u sebe x povinnost dítě vychovávat – neplní li zbavení rod. zodpovědnosti/

MANŽELSTVÍ

jedná se o nejbližší vztah vyjma rodič – dítě.

= výhradní ekonomické a sexuální právo, dává společenskou totožnost dětem.

V každé společnosti existuje společensky uznávaný typ svazku mezi M+Ž, je považován za blízký vztah. Bližší může být už jen vztah každého jediného k své matce= mateřské pouto. Prostřednictvím instituce manželství získává každý z manželů na druhého partnera sexuální právo.účelem manželství je směna věcí a služeb mezi oběma partnery.Obecným rysem manželství je trvalost, alespoň se to předpokládá.

Definice R.F. Murphy:manželství=trvalý svazek mezi mužem (muži) a ženou (ženami), který partnerům dává vzájemné výhradní sexuální a ekonomické právo a uděluje společenskou totožnost dětem, které z tohoto svazku vzejdou

Účel manželství:

§ 1 zákona o rodině =

Manželství je trvalé společenství mezi mužem a ženou, založené zákonem stanoveným způsobem.

Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.

Pojmové znaky manželství:

Manželství jako právní vztah může vzniknout i zaniknout jen Zákonem předepsaným způsobem :

- manželství se uzavírá před příslušným orgánem pověřeným vést matriku

- před orgánem registrované církve nebo náboženské společnosti

- souhlasný slavnostní projev vůle muže a ženy v součinnosti s oddávajícícím

Manželství je založeno na principu monogamie, rovnoprávnosti –LZPS čl.3 + §18 ZOR , svobodného a dobrovolného společenství.Zaniká jen povoleným způsobem - soud.

Vzniká vždy mezi M + Ž, svazek mezi osobami stejného pohlaví nelze nazývat manželství, ale registrované partnerství

RODINNĚPRÁVNÍ VZTAHY

Osobní a s nimi spojené majetkové vztahy ZVLÁŠTNÍHO charakteru, které vznikají z manželství a sounáležitosti k rodině, př. SJM

Specifické rysy rodinných vztahů:

1) Emocionálnost – subjekty rodinně právních vztahů jsou spolu navzájem spojeny osobním vztahem , emocionální vazbou /budoucí osvojitelé proto u sebe dítě 3 měsíce v preadopční péči, aby měli možnost si ověřit, zda mohou vzniknout stejné citové vazby jako mezi rodiči a dětmi/, neexistence tohoto spojení nemusí mít automaticky za zánik rodiněprávního vztahu. Může vyvolat zásah státu, pokud se projeví v nedostatečné péči o dítě.

2) morální normy (zákonem nevynutitelné), přesto uvedeny v zákoně. Např. při nevěře stát nezasahuje.Rodinné právo přejímá morální pravidla a dává jím normativní charakter.Řada ustanovení má vysloveně morální charakter. Zákon sice stanoví konkrétní práva a povinnosti , tyto povinnosti však nejsou vynutitelné a ani není stanovena sankce za jejich porušení

Morální normy: věrnost, vzájemná pomoc, tolerence, důstojnost………

3) Dlouhodobost rodinných vztahů – dáno nejen z pohledu výchovy dítěte, ale vyplývá i z nedostatku rozumové a mravní vyspělosti dítěte, kterou získává postupně a povinnosti rodiče uspokojovat všechny potřeby dítěte tak, aby dosáhlo postupně vyspělosti a samostatnosti.právní vztah mezi rodičem a dítětem zaniká ve všech důsledcích teprve smrtí jednoho ze subjektů. To platí i v náhradní rodinné výchově i ve vztahu mezi manžely. Dlouhodobost=trvalost je pojmovým znakem manželství

4) Imperativnost právních norem – určitá výlučnost, např. nesporné řízení, soud rozhoduje v oblasti rodiněprávních vztahů podle zvláštních procesních pravidel.

Novely Zákona o rodině z r. 1963

Navazuje na předchozí úpravy, je to spíše o velkou novelu, která byla v zájmu přehlednosti přijata jako nová kodifikace

Změny se dotkly právní úpravy rozvodu- zcela upuštěno od principu viny, vypuštěna úprava majetkových vztahů a zpět zařazena do obč. zákoníku jako institut BSM, nová základní ustanovení upravující účast společnosti na výkonu práv a povinností rodičů.

NOVELY:

a) 1992 – uzákoněn opět církevní sňatek

b) 1955 – ústavní nález – znemožnil orgánům péče o dítě odebírat na základě vlastního rozhodnutí dítě (k tomu jsou oprávněny výlučně soudy, a to předběžným opatřením)

c) 1998 – tzv. „velká novela“, která změnila charakter zákona, výrazné zvýšení ochrany nezletilých dětí

- změny o rozvodu: rozvod sporný

rozvod nesporný

rozvod s klauzulí

- změny v ochraně nezletilých dětí

- posílení ochrany majetku nezletilých dětí

- systematika zákona 1. manželství §§ 1-29, 2.Vztahy mezi rodiči a dětmi §§ 30-84, 3. Výživné §§85-103, 4. Závěrečné ustanovení §§104-109

- k pramenům je třeba uvést i obč. zákoník , protože rodinně právní vztahy z něj byly vyděleny a zůstaly nejúžeji spojeny. Záměrem nového obč. zákoníku je začlenit je zpět. §104 – výslovně vyplývá, že ustanovení obč. zákoníku se použije tehdy, nestanoví li zákon o rodině něco jiného. Zákon o rodině nemá tzv obecnou část.

- §105 – výslovně odkazuje na obč. zákoník – upravuje majetkové vztahy mezi manžely – je to odkazovací norma

-

1) r. 2000 - Zákon o matrikách – př. do 1 měsíce po porodu musí rodiče nahlásit jméno dítěte na matriku, pokud tak neučiní, jméno dítěte určí soud.

2) Úmluva o právech dítěte 1989 s ohledem na čl. 10 ústavy –ratifikované a vyhlášené mez.smlouvy o lid.právech a zákl. svobodách , jimiž je Česká republika vázána , jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem

PRAMENY ROP

1) Ústava – LZPS – základním zdrojem právní úpravy rod. práva, čl. 32 – vymezen rámec ústavní ochrany rodiny a rodičovství. Podle tohoto ustanovení je rodičovství a rodina pod ochranou zákonů. Zaručuje se rovněž zvl. Ochrana dětí a mladistvých . zvláštní péče se zaručuje ženě v těhotenství. Výslovně se zdůrazňuje rovnoprávnost dětí narozených v i mimo manželství. Výslovně stanoví , že péče o děti a jejich výchovu je právem rodičů. Děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů lze omezit a nezletilé dítě lze odloučit od rodičů proti jejich vůli pouze po rozhodnutí soudu a na základě zákona. Rodiče, který se starají o děti mají právo na pomoc od státu.

2) Zákon o rodině z r. 1963

Navazuje na předchozí úpravy, je to spíše o velkou novelu, která byla v zájmu přehlednosti přijata jako nová kodifikace

Změny se dotkly právní úpravy rozvodu- zcela upuštěno od principu viny, vypuštěna úprava majetkových vztahů a zpět zařazena do obč. zákoníku jako institut BSM, nová základní ustanovení upravující účast společnosti na výkonu práv a povinností rodičů.

PRÁVNÍ NORMY ROP

1) Zákon z r. 1919 – došlo k vydělení ROP z Obč. Z.

- bylo umožněno uzavřít sňatek církevní i civilní

- institut rozluky (Jako „mírná forma“ rozvodu)

- institut rozvodu , tj. od stolu a lože

X

V Čechách na Moravě a ve Slezku byly manželské a rodinné poměry upraveny Všeobecným občanským zákoníkem rakouským z roku 1811, ve znění dopl. Novel. Pouze část byla upravena práv.předpisy – manželský zákon /1894/

Rodinné právo bylo upraveno pod značným vlivem práva kanovnického, protože až do 16 stol. Měla katol. církev výlučně v rukou zákonodárství ve věcech manželských a rodinných. Manželství se uzavíralo na základě smlouvy, obligatorně církevní formou. Legislativa nového státu musela řešit problém formy manželství a rod. vztahů narušených válkou.

Manželská novela /zák.č.320/1919 Sb/- značný kompromis, upravuje nově formu uzavírání manželství, manželské překážky a rozlučitelnost manželství. Zavedla fakultativní civilní sňatek vedle církevního. Zavedla rozluku manželství jako právní zánik manželství a nechala v platnost i dřívější institut „rozvod od stolu a lože“ který neměl účinky právního zániku, zanikla jen povinnost žít spolu. Rozluka – poměrně komplikovaná, jsou stanoveny absolutní důvody rozluky, znala i relativní důvody – nepřekonatelný odpor,rozvrat vztahů. Soudní řízení bylo komplikované.Mezi manžely platil systém odděleného majetku manželů se širokou volností smluvní úpravy /platil do 1950/.