17. Zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního a zdravotního pojištění
Mzdová evidence (mzdový list)
Podnikatel, který je plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, je povinen vést pro své zaměstnance, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
Mzdový list musí pro účely daně z příjmů obsahovat:
a) zaměstnancovo jméno a příjmení, též dřívější
b) rodné číslo
c) bydliště
d) jména a rodná čísla osob, která zaměstnanec uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání
e) za každý kalendářní měsíc:
- úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu na to, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích
- částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1
- pojistné
- základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby
- nezdanitelné částky základu daně
- zdanitelnou mzdu
- zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně
Základní mzdové formy – mzda časová – závisí na počtu odpracovaných hodin a mzdovém tarifu
- mzda úkolová – je určována množstvím vykonané práce
Příklad na výpočet mzdy pracovníka:
Hrubá mzda pracovníka činí 10000,- Kč.
10000,-
- 800,- pojistné 8% (sociální pojištění)
- 450,- zdravotní pojištění 4,5%
-3170,- nezdanitelná část základu daně na pracovníka
5580,- zaokrouhlujeme na celé stokoruny nahoru
5600,-
840,- 15% záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti dle zákona o dani z příjmu (progresivní daň 15-32% dle výše příjmu)
čistá mzda pracovníka:
10000,- hrubá mzda
- 800,- sociální pojištění
- 450,- zdravotní zabezpečení
- 840,- záloha na daň z příjmu
7910,-
Zaměstnavatel hradí za zaměstnance:
2600,- 26% sociální zabezpečení
900,- 9% zdravotní pojištění
Účetní případ Kč MD DAL
Zúčtovací a výplatní listina zaměstnance
Hrubá mzda
Pojistné sociálního pojištění
a zdravotního zabezpečení
záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti
10 000,-
800,-
450,-
840,-
Zdravotní zabezpečení hrazené zaměstnavatelem 900,-
Sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem 2 600,-
Výdajový pokladní doklad – výplata mzdy zaměstnanci 7 910,-
Výpis z běžného účtu :
Úhrada záloh na daň
Úhrada pojistného na sociální pojištění
Úhrada zdravotního pojištění
840,-
2 600,-
900,-
4. Způsoby vyřazování dlouhodobého majetku a jeho zaúčtování
4. Způsoby vyřazování dlouhodobého majetku a jeho zaúčtování
Dlouhodobý majetek se vyřazuje zejména:
- prodejem
- likvidací
- bezúplatným převodem (darováním)
- v důsledku škody nebo manka
- přeřazením z podnikání do osobního užívání
- vkladem dlouhodobého majetku do jiné obchodní společnosti nebo družstva
Vyřazení dlouhodobého majetku, který se odpisuje, lze rozdělit na dvě fáze:
a) úbytek na majetkovém účtu (převedení pořizovací ceny majetku na příslušný účet oprávek, po porovnání pořizovací ceny a dosavadních oprávek nastane druhá fáze)
b) doúčtování zůstatkové ceny (rozdílu mezi pořizovací cenou a dosavadními oprávkami) na účet odpovídající účelu vyřazení majetku
Vyřazení dlouhodobého majetku, který se neodpisuje, znamená pouze zúčtování z majetkového účtu na příslušný účet odpovídající účelu vyřazení.
Schéma účtování
02-Dlouhodobý majetek (odpisovaný) 08 -Oprávky 5-Náklady
Pořizovací cena a) pořizovací cena a) pořizovací cena Oprávky
b)zůstatková cena b)zůstatková cena
Způsob úbytku majetku Zúčtování na vrub účtu
Likvidace v důsledku skončení využívání dlouhodobého majetku 551-Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Prodej 541-Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Darování, bezúplatný převod 543-Dary
Manko, škoda 549-Manka a škody
Škoda z důvodů zcela mimořádných 582-Škody
Přeřazení do osobního užívání podnikatele 491-Účet individuálního podnikatele
Nepeněžitý vklad do obchodní společnosti 367-Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
Příklad:
Hotelu Zlatý klíč a.s. Praha, plátci DPH, vznikly v souvislosti s dlouhodobým majetkem v prosinci příslušného roku následující účetní případy:
1. Automobil, jehož pořizovací cena činila 860 000 Kč, dosavadní oprávky 820 000 Kč, byl prodán. Vystavená faktura odběrateli byla na dohodnutou prodejní cenu 120 000 Kč. Prodej auta není v tomto případě zdanitelným plněním.
2. Nerezový kotel na vaření knedlíků v pořizovací ceně 140 000 Kč a dosavadními oprávkami 35 000 Kč byl na základě darovací smlouvy darován do jídelny v základní škole. Protože při jeho nákupu byla uplatněna na vstupu 19 % DPH, musí být dar navýšen o příslušnou DPH.
3. Při inventarizaci bylo zjištěno, že chybí notebook, pořizovací cena 120 000 Kč, dosud nebylo účtováno o odpisech. Notebook byl koupen od neplátce DPH. Ztráta byla předepsána ekonomovi hotelu k úhradě.
4. Přijatá faktura za nákup nového notebooku: cena pořízení 105 000 Kč, DPH 19 % 19 950 Kč, cena celkem 124 950 Kč.
Zaúčtujte uvedené účetní případy ve všech souvislostech, doplňte potřebné analytické účty.
Účetní
případ Kč MD DAL
1a
1b
1c 860 000
40 000
120 000
2a
2b
2c 140 000
105 000
19 950
3a
3b
3c 120 000
120 000
120 000
4a
4b
4c 124 950
105 000
19 950
Dlouhodobý majetek se vyřazuje zejména:
- prodejem
- likvidací
- bezúplatným převodem (darováním)
- v důsledku škody nebo manka
- přeřazením z podnikání do osobního užívání
- vkladem dlouhodobého majetku do jiné obchodní společnosti nebo družstva
Vyřazení dlouhodobého majetku, který se odpisuje, lze rozdělit na dvě fáze:
a) úbytek na majetkovém účtu (převedení pořizovací ceny majetku na příslušný účet oprávek, po porovnání pořizovací ceny a dosavadních oprávek nastane druhá fáze)
b) doúčtování zůstatkové ceny (rozdílu mezi pořizovací cenou a dosavadními oprávkami) na účet odpovídající účelu vyřazení majetku
Vyřazení dlouhodobého majetku, který se neodpisuje, znamená pouze zúčtování z majetkového účtu na příslušný účet odpovídající účelu vyřazení.
Schéma účtování
02-Dlouhodobý majetek (odpisovaný) 08 -Oprávky 5-Náklady
Pořizovací cena a) pořizovací cena a) pořizovací cena Oprávky
b)zůstatková cena b)zůstatková cena
Způsob úbytku majetku Zúčtování na vrub účtu
Likvidace v důsledku skončení využívání dlouhodobého majetku 551-Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Prodej 541-Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Darování, bezúplatný převod 543-Dary
Manko, škoda 549-Manka a škody
Škoda z důvodů zcela mimořádných 582-Škody
Přeřazení do osobního užívání podnikatele 491-Účet individuálního podnikatele
Nepeněžitý vklad do obchodní společnosti 367-Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
Příklad:
Hotelu Zlatý klíč a.s. Praha, plátci DPH, vznikly v souvislosti s dlouhodobým majetkem v prosinci příslušného roku následující účetní případy:
1. Automobil, jehož pořizovací cena činila 860 000 Kč, dosavadní oprávky 820 000 Kč, byl prodán. Vystavená faktura odběrateli byla na dohodnutou prodejní cenu 120 000 Kč. Prodej auta není v tomto případě zdanitelným plněním.
2. Nerezový kotel na vaření knedlíků v pořizovací ceně 140 000 Kč a dosavadními oprávkami 35 000 Kč byl na základě darovací smlouvy darován do jídelny v základní škole. Protože při jeho nákupu byla uplatněna na vstupu 19 % DPH, musí být dar navýšen o příslušnou DPH.
3. Při inventarizaci bylo zjištěno, že chybí notebook, pořizovací cena 120 000 Kč, dosud nebylo účtováno o odpisech. Notebook byl koupen od neplátce DPH. Ztráta byla předepsána ekonomovi hotelu k úhradě.
4. Přijatá faktura za nákup nového notebooku: cena pořízení 105 000 Kč, DPH 19 % 19 950 Kč, cena celkem 124 950 Kč.
Zaúčtujte uvedené účetní případy ve všech souvislostech, doplňte potřebné analytické účty.
Účetní
případ Kč MD DAL
1a
1b
1c 860 000
40 000
120 000
2a
2b
2c 140 000
105 000
19 950
3a
3b
3c 120 000
120 000
120 000
4a
4b
4c 124 950
105 000
19 950
Zúčtování daní a dotací
Zúčtování daní a dotací
Účtová skupina 34-Zúčtování daní a dotací je vymezena k zachycení vztahů k:
- finančním orgánům
- státnímu rozpočtu
- správním orgánům
- jiným osobám
Účet 341-Daň z příjmů je vymezen pro zachycení splatné daně z příjmů, kdy je poplatníkem účetní jednotka. Souvztažné účty vyplývají z charakteru daně a patří do účtové skupiny 59-Daně z příjmů a převodové účty:
591-Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná
593-Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná
595-Dodatečné odvody daně z příjmů
Na účet 342-Ostatní přímé daně se zachycují daně z příjmů v případě, kdy je účetní jednotka plátcem daně, přičemž poplatníkem je jiný subjekt. Jedná se například o placení daně z příjmů za zaměstnance nebo v případě, kdy je daň z příjmů vybírána srážkou (dividendy).
Pro zachycení vztahů plátců daně z přidané hodnoty lze vymezit několik syntetických účtů nebo ponechat jediný – 343-DPH. Vzhledem k potřebám prokázat správně nárok na odpočet této daně správci daně, různým sazbám daně, návaznosti na celní deklaraci při dovozu apod. je nezbytné podrobné členění. Lze tak učinit na analytických účtech k tomuto účtu.
Pro všechny ostatní daně a poplatky je vymezen jeden účet 345-Ostatní daně a poplatky. Účet slouží k zachycení daně silniční, z nemovitostí, dědické, darovací, z převodu nemovitosti, platby poplatků.
K zachycení zúčtovacích vztahů vyplývajících z poskytnutí dotace jsou vymezeny dva účty. 346-Dotace ze státního rozpočtu a 347-Ostatní dotace. Rozhodující je přesné vymezení účelu, na který je dotace poskytována. V návaznosti na to je účtování následující:
- je-li poskytována dotace na úhradu provozních nákladů, zachytí se nárok na dotaci jako pohledávka za osobou, která tuto dotaci poskytuje, souvztažně se promítne dotace ve prospěch výnosového účtu 648-Ostatní provozní výnosy, aby nedošlo k nežádoucímu ovlivnění výsledku hospodaření.
- Dotace na dlouhodobý majetek snižuje výdaje na jeho pořízení, její nárok se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 a ve prospěch účtu, na němž se zachycuje pořízení dlouhodobého majetku (041, 042).
Účtová skupina 34-Zúčtování daní a dotací je vymezena k zachycení vztahů k:
- finančním orgánům
- státnímu rozpočtu
- správním orgánům
- jiným osobám
Účet 341-Daň z příjmů je vymezen pro zachycení splatné daně z příjmů, kdy je poplatníkem účetní jednotka. Souvztažné účty vyplývají z charakteru daně a patří do účtové skupiny 59-Daně z příjmů a převodové účty:
591-Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná
593-Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná
595-Dodatečné odvody daně z příjmů
Na účet 342-Ostatní přímé daně se zachycují daně z příjmů v případě, kdy je účetní jednotka plátcem daně, přičemž poplatníkem je jiný subjekt. Jedná se například o placení daně z příjmů za zaměstnance nebo v případě, kdy je daň z příjmů vybírána srážkou (dividendy).
Pro zachycení vztahů plátců daně z přidané hodnoty lze vymezit několik syntetických účtů nebo ponechat jediný – 343-DPH. Vzhledem k potřebám prokázat správně nárok na odpočet této daně správci daně, různým sazbám daně, návaznosti na celní deklaraci při dovozu apod. je nezbytné podrobné členění. Lze tak učinit na analytických účtech k tomuto účtu.
Pro všechny ostatní daně a poplatky je vymezen jeden účet 345-Ostatní daně a poplatky. Účet slouží k zachycení daně silniční, z nemovitostí, dědické, darovací, z převodu nemovitosti, platby poplatků.
K zachycení zúčtovacích vztahů vyplývajících z poskytnutí dotace jsou vymezeny dva účty. 346-Dotace ze státního rozpočtu a 347-Ostatní dotace. Rozhodující je přesné vymezení účelu, na který je dotace poskytována. V návaznosti na to je účtování následující:
- je-li poskytována dotace na úhradu provozních nákladů, zachytí se nárok na dotaci jako pohledávka za osobou, která tuto dotaci poskytuje, souvztažně se promítne dotace ve prospěch výnosového účtu 648-Ostatní provozní výnosy, aby nedošlo k nežádoucímu ovlivnění výsledku hospodaření.
- Dotace na dlouhodobý majetek snižuje výdaje na jeho pořízení, její nárok se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 a ve prospěch účtu, na němž se zachycuje pořízení dlouhodobého majetku (041, 042).
Závazky ke společníkům
Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva
Zrcadlové účtování ke skupině pohledávek ke společníkům a sdružením tvoří účtová skupina 36-Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva.
a) závazky k podnikům ve skupině krátkodobé, a to z titulu půjček v rámci skupiny podniků – účet 361-Závazky k podnikům ve skupině, v případě dlouhodobých závazků se využívá účet 471-Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině
b) závazkové vztahy ke společníkům, akcionářům a členům družstva ve výši jejich podílů, resp. dividend na zisku společnosti nebo družstva – účet 364-Závazky ke společníkům při rozdělování zisku
c) krátkodobé závazky ke společníkům např. půjčky od společníků obchodní společnosti, závazky z titulu úroků ze splacených vkladů společníků ve společnosti s ručením omezeným, se účtují na účtu 365-Ostatní závazky ke společníkům
d) závazky z pracovněprávních vztahů společníků a členů družstva, pokud je účetní jednotka nevykazuje v účtové skupině 33, lze pro ně využít účet 366-Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti.
e) Závazky účetní jednotky jako akcionáře či společníka za převzaté, avšak dosud nesplacené akcie, zatímní listy nebo vklady – účet 367-Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
Zaúčtujte účetní případy:
Účetní
případ Text Kč MD DAL
1. Přijatá faktura za nákup zboží: cena bez DPH
DPH 5%
Cena celkem 50 000
2 500
52 500
2. Výpis z běžného účtu: převedení dlouhodobého bankovního úvěru na běžný účet 500 000
3. Výpis z běžného účtu: úhrada přijaté faktury 52 500
4. Výpis z běžného účtu:
a) úhrada úroků z úvěru
b) splátka úvěru
5 000
10 000
5. Výpis z úvěrového účtu: splátka úvěru 10 000
Zrcadlové účtování ke skupině pohledávek ke společníkům a sdružením tvoří účtová skupina 36-Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva.
a) závazky k podnikům ve skupině krátkodobé, a to z titulu půjček v rámci skupiny podniků – účet 361-Závazky k podnikům ve skupině, v případě dlouhodobých závazků se využívá účet 471-Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině
b) závazkové vztahy ke společníkům, akcionářům a členům družstva ve výši jejich podílů, resp. dividend na zisku společnosti nebo družstva – účet 364-Závazky ke společníkům při rozdělování zisku
c) krátkodobé závazky ke společníkům např. půjčky od společníků obchodní společnosti, závazky z titulu úroků ze splacených vkladů společníků ve společnosti s ručením omezeným, se účtují na účtu 365-Ostatní závazky ke společníkům
d) závazky z pracovněprávních vztahů společníků a členů družstva, pokud je účetní jednotka nevykazuje v účtové skupině 33, lze pro ně využít účet 366-Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti.
e) Závazky účetní jednotky jako akcionáře či společníka za převzaté, avšak dosud nesplacené akcie, zatímní listy nebo vklady – účet 367-Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
Zaúčtujte účetní případy:
Účetní
případ Text Kč MD DAL
1. Přijatá faktura za nákup zboží: cena bez DPH
DPH 5%
Cena celkem 50 000
2 500
52 500
2. Výpis z běžného účtu: převedení dlouhodobého bankovního úvěru na běžný účet 500 000
3. Výpis z běžného účtu: úhrada přijaté faktury 52 500
4. Výpis z běžného účtu:
a) úhrada úroků z úvěru
b) splátka úvěru
5 000
10 000
5. Výpis z úvěrového účtu: splátka úvěru 10 000
10. Zaúčtování pořízení a prodeje zboží
10. Zaúčtování pořízení a prodeje zboží
Účtová třída 1 – Zásoby
Příklad:
Počáteční stavy na vybraných účtech:
132-Zboží na skladě 200 000,-Kč 211-Pokladna 20 000,- Kč
221-Bankovní účty 300 000,-Kč 311- Odběratelé 10 000,- Kč
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Došlá faktura za zboží:
Cena bez DPH
DPH 19%
Celkem
40 000
7 600
47 600
2. Výdajový pokladní doklad za přepravu zboží:
Cena bez DPH
DPH 19%
Celkem
1 000
190
1 190
3. Příjemka na zboží převzaté na sklad 41 000
4. Vydaná faktura na prodané zboží:
Cena bez DPH
DPH 19%
Celkem
15 000
2 850
17 850
5. Příjmový pokladní doklad na tržby za zboží:
Cena bez DPH
DPH 19 %
Celkem
10 000
1 900
11 900
6. Prodané zboží bylo vyskladněno 20 000,- Kč 20 000
Úkoly:
1. Zapište počáteční stavy a zúčtujte dané účetní případy.
2. Jakou částkou bude ovlivněn hospodářský výsledek?
Hospodářský výsledek ovlivňují účty 504-Prodané zboží (náklady) a 604-Tržby za zboží (výnosy).
Účtová třída 1 – Zásoby
Příklad:
Počáteční stavy na vybraných účtech:
132-Zboží na skladě 200 000,-Kč 211-Pokladna 20 000,- Kč
221-Bankovní účty 300 000,-Kč 311- Odběratelé 10 000,- Kč
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Došlá faktura za zboží:
Cena bez DPH
DPH 19%
Celkem
40 000
7 600
47 600
2. Výdajový pokladní doklad za přepravu zboží:
Cena bez DPH
DPH 19%
Celkem
1 000
190
1 190
3. Příjemka na zboží převzaté na sklad 41 000
4. Vydaná faktura na prodané zboží:
Cena bez DPH
DPH 19%
Celkem
15 000
2 850
17 850
5. Příjmový pokladní doklad na tržby za zboží:
Cena bez DPH
DPH 19 %
Celkem
10 000
1 900
11 900
6. Prodané zboží bylo vyskladněno 20 000,- Kč 20 000
Úkoly:
1. Zapište počáteční stavy a zúčtujte dané účetní případy.
2. Jakou částkou bude ovlivněn hospodářský výsledek?
Hospodářský výsledek ovlivňují účty 504-Prodané zboží (náklady) a 604-Tržby za zboží (výnosy).
15. Závazky – druhy závazků, zaúčtování
15. Závazky – druhy závazků, zaúčtování
Závazky
Krátkodobé závazky plynoucí z obchodních vztahů se zachycují v účtové skupině 32-Závazky (krátkodobé). O závazcích dlouhodobých se účtuje v účtové třídě 47-Dlouhodobé závazky.
Pro uplatnění reklamace vůči dodavateli má účetní jednotka v podstatě dvě možnosti postupů účtování:
- provede zápisy na opačných stranách účtů, na nichž zachytila původní závazek
- použije účet pohledávek, tj. 315-Ostatní pohledávky.
Kurzové rozdíly
Pohledávky a závazky, které vznikly v cizí měně, musí být přepočteny na českou měnu a uváděny jak v cizí, tak i české měně. Pro přepočet se používá aktuální směnný kurz vyhlášený ČNB. Kurzové rozdíly jsou účtovány jako finanční náklad (563-Kurzové ztráty) nebo finanční výnos (účet 663-Kurzový zisk).
Příklad:
Účetní případ Kurz ČNB EUR Kč MD DAL
1. Vydaná faktura za vývoz zboží 32 5 000 160 000 311 604
2. Výpis z BÚ-inkaso pohledávky 31 5 000 155 000 221 311
3. Kursový rozdíl - ztráta 5 000 563 311
Zúčtovací vztahy k zaměstnancům a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
Do pojmu zaměstnanci nejsou zahrnováni v účetnictví společníci ve společnostech s r.o. a členové družstva, kterým vznikají nároky ze závislé činnosti. Tyto vztahy se zúčtovávají samostatně, účet 366-Závazky ke společníkům a účastníkům sdružení a ke členům družstva ze závislé činnosti.
Účet pro zúčtování se zaměstnanci (331-Zaměstnanci) slouží k zachycení všech vztahů souvisejících se mzdovými záležitostmi zaměstnanců. Ze strany účetní jednotky je třeba chápat poskytnuté mzdy a s tím související sociální položky jako náklady. Strana MD účtu 331-Zaměstnanci slouží k proúčtování všech položek, které snižují nároky zaměstnanců (hrubou mzdu – ta se účtuje na stranu DAL účtu 331). Jedná se zejména o:
- srážku zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance
- srážku na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění – odvádí se České správě sociálního zabezpečení a úhrnně se nazývá sociální pojištění
- srážku na zdravotní pojištění – odvádí se některé ze zdravotních pojišťoven
- srážky ve prospěch fyzických nebo právnických osob (výživné, spoření, pojištění, úhrada půjček)
- srážky ve prospěch zaměstnavatele například jako náhrada za schodek, manko a škodu, platba za poskytnuté ubytování, stravování aj.
Platby sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jsou pro účetní jednotku nákladem. Protože je v účetnictví potřeba zabezpečit podklady pro daňové účely, je nutné rozlišit, jaká výše nákladů je daňově akceptovatelná, jaká výše již není daňovými zákony uznávána:
- v zákonné výši na vrub nákladového účtu 524-Zákonné sociální a zdravotní pojištění
- ve výši nad rámec zákona (připojištění) na vrub účtu 525-Ostatní sociální a zdravotní pojištění.
Závazky
Krátkodobé závazky plynoucí z obchodních vztahů se zachycují v účtové skupině 32-Závazky (krátkodobé). O závazcích dlouhodobých se účtuje v účtové třídě 47-Dlouhodobé závazky.
Pro uplatnění reklamace vůči dodavateli má účetní jednotka v podstatě dvě možnosti postupů účtování:
- provede zápisy na opačných stranách účtů, na nichž zachytila původní závazek
- použije účet pohledávek, tj. 315-Ostatní pohledávky.
Kurzové rozdíly
Pohledávky a závazky, které vznikly v cizí měně, musí být přepočteny na českou měnu a uváděny jak v cizí, tak i české měně. Pro přepočet se používá aktuální směnný kurz vyhlášený ČNB. Kurzové rozdíly jsou účtovány jako finanční náklad (563-Kurzové ztráty) nebo finanční výnos (účet 663-Kurzový zisk).
Příklad:
Účetní případ Kurz ČNB EUR Kč MD DAL
1. Vydaná faktura za vývoz zboží 32 5 000 160 000 311 604
2. Výpis z BÚ-inkaso pohledávky 31 5 000 155 000 221 311
3. Kursový rozdíl - ztráta 5 000 563 311
Zúčtovací vztahy k zaměstnancům a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
Do pojmu zaměstnanci nejsou zahrnováni v účetnictví společníci ve společnostech s r.o. a členové družstva, kterým vznikají nároky ze závislé činnosti. Tyto vztahy se zúčtovávají samostatně, účet 366-Závazky ke společníkům a účastníkům sdružení a ke členům družstva ze závislé činnosti.
Účet pro zúčtování se zaměstnanci (331-Zaměstnanci) slouží k zachycení všech vztahů souvisejících se mzdovými záležitostmi zaměstnanců. Ze strany účetní jednotky je třeba chápat poskytnuté mzdy a s tím související sociální položky jako náklady. Strana MD účtu 331-Zaměstnanci slouží k proúčtování všech položek, které snižují nároky zaměstnanců (hrubou mzdu – ta se účtuje na stranu DAL účtu 331). Jedná se zejména o:
- srážku zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance
- srážku na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění – odvádí se České správě sociálního zabezpečení a úhrnně se nazývá sociální pojištění
- srážku na zdravotní pojištění – odvádí se některé ze zdravotních pojišťoven
- srážky ve prospěch fyzických nebo právnických osob (výživné, spoření, pojištění, úhrada půjček)
- srážky ve prospěch zaměstnavatele například jako náhrada za schodek, manko a škodu, platba za poskytnuté ubytování, stravování aj.
Platby sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jsou pro účetní jednotku nákladem. Protože je v účetnictví potřeba zabezpečit podklady pro daňové účely, je nutné rozlišit, jaká výše nákladů je daňově akceptovatelná, jaká výše již není daňovými zákony uznávána:
- v zákonné výši na vrub nákladového účtu 524-Zákonné sociální a zdravotní pojištění
- ve výši nad rámec zákona (připojištění) na vrub účtu 525-Ostatní sociální a zdravotní pojištění.
6. Zaúčtování pořízení materiálu a jeho spotřeby
6. Zaúčtování pořízení materiálu a jeho spotřeby
Účtová třída 1 – zásoby
Příklad:
Počáteční stavy na vybraných účtech:
112-Materiál na skladě 300 000,- Kč 211-Pokladna 4 000,- Kč
221-Bankovní účty 316 000,- 321-Dodavatelé 25 000,-
Zaúčtujte tyto účetní případy:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Došlá faktura za nakoupený materiál od zahraničního dodavatele
110 000
2. Jednotná celní deklarace z celního úřadu:
Clo
DPH 19%
5 000
21 850
3. Výdajový pokladní doklad za přepravu materiálu:
cena bez DPH
DPH 19%
Cena celkem
2 000
380
2 380
3. Příjemka na převzatý materiál 117 000
4. Výdejka na materiál vydaný ze skladu do výroby 208 000
5. Zařazení nábytkové stěny do užívání 44 500
6. Výpis z běžného účtu o úhradě faktury za materiál
Úhrada cla a DPH 134 000
36 850
Hospodářský výsledek ovlivní částka na účtu 501-Spotřeba materiálu (výsledkový účet-náklady).
Účtová třída 1 – zásoby
Příklad:
Počáteční stavy na vybraných účtech:
112-Materiál na skladě 300 000,- Kč 211-Pokladna 4 000,- Kč
221-Bankovní účty 316 000,- 321-Dodavatelé 25 000,-
Zaúčtujte tyto účetní případy:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Došlá faktura za nakoupený materiál od zahraničního dodavatele
110 000
2. Jednotná celní deklarace z celního úřadu:
Clo
DPH 19%
5 000
21 850
3. Výdajový pokladní doklad za přepravu materiálu:
cena bez DPH
DPH 19%
Cena celkem
2 000
380
2 380
3. Příjemka na převzatý materiál 117 000
4. Výdejka na materiál vydaný ze skladu do výroby 208 000
5. Zařazení nábytkové stěny do užívání 44 500
6. Výpis z běžného účtu o úhradě faktury za materiál
Úhrada cla a DPH 134 000
36 850
Hospodářský výsledek ovlivní částka na účtu 501-Spotřeba materiálu (výsledkový účet-náklady).
7. Zaúčtování prodeje materiálu a vyskladnění prodaného materiálu
7. Zaúčtování prodeje materiálu a vyskladnění prodaného materiálu
Firma je plátcem DPH a používá způsob A evidence zásob. Na vybraných účtech měla tyto zůstatky:
Pokladna 6 500 Kč, Bankovní účty 85 400 Kč, Materiál na skladě 48 960 Kč.
V účetním období se vyskytly tyto účetní případy:
1. Zápis počátečních stavů
Účetní případ text Kč MD DAL
2. Přijatá faktura za materiál od tuzemského dodavatele:
cena bez DPH
DPH
cena celkem
30 000,-
5 700,-
35 700,-
3. Výdajový poklad. doklad – přepravné za dovoz materiálu- cena bez DPH
DPH
cena celkem
1 000,-
190,-
1190,-
4. Příjemka na převzatý materiál 31 000,-
5. Faktura na prodej nepotřebného materiálu:
cena bez DPH
DPH
cena celkem
40 000,-
7 600,-
47 600,-
6. Prodej nepotřebného materiálu za hotové, cena bez DPH DPH
cena celkem 10 000,-
1 900,-
11 900,-
7. Výdejka na prodaný materiál 40 000,-
8. Inventurou bylo zjištěno manko u materiálu na skladě do normy 500,-
9. Inventurou bylo zjištěno manko u materiálu na skladě nad normu 300,-
10. Manko bylo předepsáno skladníkovi k úhradě 300,-
11. Inventurou byl zjištěn přebytek materiálu 100 Kč. 100,-
Firma je plátcem DPH a používá způsob A evidence zásob. Na vybraných účtech měla tyto zůstatky:
Pokladna 6 500 Kč, Bankovní účty 85 400 Kč, Materiál na skladě 48 960 Kč.
V účetním období se vyskytly tyto účetní případy:
1. Zápis počátečních stavů
Účetní případ text Kč MD DAL
2. Přijatá faktura za materiál od tuzemského dodavatele:
cena bez DPH
DPH
cena celkem
30 000,-
5 700,-
35 700,-
3. Výdajový poklad. doklad – přepravné za dovoz materiálu- cena bez DPH
DPH
cena celkem
1 000,-
190,-
1190,-
4. Příjemka na převzatý materiál 31 000,-
5. Faktura na prodej nepotřebného materiálu:
cena bez DPH
DPH
cena celkem
40 000,-
7 600,-
47 600,-
6. Prodej nepotřebného materiálu za hotové, cena bez DPH DPH
cena celkem 10 000,-
1 900,-
11 900,-
7. Výdejka na prodaný materiál 40 000,-
8. Inventurou bylo zjištěno manko u materiálu na skladě do normy 500,-
9. Inventurou bylo zjištěno manko u materiálu na skladě nad normu 300,-
10. Manko bylo předepsáno skladníkovi k úhradě 300,-
11. Inventurou byl zjištěn přebytek materiálu 100 Kč. 100,-
8. Zásoby vlastní výroby – zaúčtování výroby a prodeje vlastních výrobků
8. Zásoby vlastní výroby – zaúčtování výroby a prodeje vlastních výrobků
Účtování zásob vlastní výroby
V účetních jednotkách s výrobní činností má velký význam účtování o zásobách vlastní výroby, tj. o nedokončené výrobě, polotovarech vlastní výroby, výrobcích a případně zvířatech. Pro účtování je vyhrazena v účetní osnově účtová skupina 12-Zásoby vlastní výroby. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují ve vlastních nákladech.
Při změně stavu zásob, které účetní jednotka sama vytváří, stanoví účetní osnova účtovou skupinu 61-Změna stavu zásob vlastní činností.
Podle způsobu A se účtuje o přírůstcích a úbytcích zásob vlastní výroby v průběhu účetního období.
Příklad:
Počáteční stavy na účtech: 112-Materiál na skladě 75 000,- Kč, 121-Nedokončená výroba 20 000,- Kč,
123-Výrobky 45 000,-Kč.
Účetní
případ Text Kč MD DAL
1. Vnitřní účetní doklad na hrubé mzdy a
Pojistné na zdravotní a sociální pojištění hrazené účetní jednotkou 46 000
16 100
2. Výdejky materiálu 138 000
3. Vnitřní účetní doklad na odpisy budov
a strojů 4 000
18 000
4. Vydaná faktura na prodej výrobků: prodejní cena
DPH
celkem 290 000
63 800
353 800
5. Vnitřní účetní doklad na objem nedokončené výroby oceněný ve vlastních nákladech (provedené výkony) 240 000
6. Vnitřní účetní doklad na odvádění výrobků do skladu 245 000
7. Převodka na vyskladněné výrobky expedicí 235 000
Výnosy činily 295 000 Kč: tržby za vlastní výrobky 290 000 Kč, změna stavu nedokončené výroby – 5 000 Kč, změna stavu výrobků + 10 000 Kč.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Účtování zásob vlastní výroby
V účetních jednotkách s výrobní činností má velký význam účtování o zásobách vlastní výroby, tj. o nedokončené výrobě, polotovarech vlastní výroby, výrobcích a případně zvířatech. Pro účtování je vyhrazena v účetní osnově účtová skupina 12-Zásoby vlastní výroby. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují ve vlastních nákladech.
Při změně stavu zásob, které účetní jednotka sama vytváří, stanoví účetní osnova účtovou skupinu 61-Změna stavu zásob vlastní činností.
Podle způsobu A se účtuje o přírůstcích a úbytcích zásob vlastní výroby v průběhu účetního období.
Příklad:
Počáteční stavy na účtech: 112-Materiál na skladě 75 000,- Kč, 121-Nedokončená výroba 20 000,- Kč,
123-Výrobky 45 000,-Kč.
Účetní
případ Text Kč MD DAL
1. Vnitřní účetní doklad na hrubé mzdy a
Pojistné na zdravotní a sociální pojištění hrazené účetní jednotkou 46 000
16 100
2. Výdejky materiálu 138 000
3. Vnitřní účetní doklad na odpisy budov
a strojů 4 000
18 000
4. Vydaná faktura na prodej výrobků: prodejní cena
DPH
celkem 290 000
63 800
353 800
5. Vnitřní účetní doklad na objem nedokončené výroby oceněný ve vlastních nákladech (provedené výkony) 240 000
6. Vnitřní účetní doklad na odvádění výrobků do skladu 245 000
7. Převodka na vyskladněné výrobky expedicí 235 000
Výnosy činily 295 000 Kč: tržby za vlastní výrobky 290 000 Kč, změna stavu nedokončené výroby – 5 000 Kč, změna stavu výrobků + 10 000 Kč.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
5. Zásoby – členění zásob, pořizovací cena, vyskladňování zásob
5. Zásoby – členění zásob, pořizovací cena, vyskladňování zásob
Kniha zásob (skladní karty)
Zásobami se rozumí materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zboží. Zásobou jsou také předměty dlouhodobé spotřeby s cenou do 40 000 Kč, které je možno evidovat na inventárních kartách nebo na skladních kartách. Po vydání těchto předmětů do používání se hmotný majetek v ceně pořízení mezi 3 000 Kč a 40 000 Kč eviduje do doby vyřazení v operativní evidenci
Nedokončená výroba - nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné - rozešité kalhoty, roztavené železo v peci, neupečený rohlík.
Polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se i prodat - odlitek, deska dřeva.
Hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji.
Zboží je vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje.
Zásoby se evidují v knize zásob nebo na skladních kartách. Stav v knize zásob nebo na skladní kartě musí být na konci roku odsouhlasen podle výsledků inventarizace a případné rozdíly vypořádány. Kniha zásob musí obsahovat minimálně identifikační údaje o jednotlivých druzích zásob, např. druhu materiálu, skladové číslo materiálu, měrnou jednotku, počáteční stav a konečný stav a průběžnou evidenci pohybů (příjem, výdej).
Zásoby – nakupované zásoby se oceňují pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou byly zásoby nakoupeny (fakturační cena), plus vedlejší výdaje (dopravné).
Zásoby pořízené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, obvykle pouze přímými mzdami a přímým materiálem, eventuálně včetně výrobní režie. V případě, že nelze vlastní náklady zjistit či vlastní náklady na vytvoření zásob jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena, oceňují se zásoby reprodukční pořizovací cenou.
Pro vyskladňování zásob se používají dvě metody výpočtu ceny vyskladňovaného materiálu:
1.Cena zjištěná výpočtem váženého aritmetického průměru z cen materiálu při jeho pořízení, a to nejméně jednou za měsíc. Tato metoda má dva možné postupy:
a. cena podle váženého aritmetického průměru zjišťovaná jednou měsíčně, zpravidla k poslednímu dni běžného kalendářního měsíce na celý měsíc
b. cena podle váženého aritmetického průměru zjišťovaná průběžně se vypočítává po každém nákupu a používá se do příštího nákupu
2. Jako cena vyskladněného materiálu se použije skladová cena nejstaršího skladovaného materiálu, tzn. nejstaršího nákupu. Tato metoda se označuje jako FIFO - first in, first out (první dovnitř, první ven)
Nejpodrobnější evidence se vede ve skladech materiálu. Vede ji skladník a skladní účetní.
1. Kniha došlých zásilek – do ní zapisuje podle dokladů (dodací listy, přepravní doklady) na základě přejímky, a to podle časového období. Uvede údaje o obalu, označení hmotnosti a obsahu zásilky, o dodavateli apod.
2. Příjemka – vyhotovuje se na převzatý materiál ve 3 stejnopisech, originál – likvidace faktur, 1.kopie – materiálová účtárna, 2.kopie – skladník.
3. Výdejka – při výdeji materiálu ze skladu ve 2 stejnopisech, originál – skladník, kopie – odebírající středisko. Vyhotovuje ji odebírající středisko.
4. Převodka – doklad o přesunu materiálu v podniku.
5. Protokol o vadách – při zjištění rozdílu kvality nebo kvantity při přejímce proti údajům v dokladech. Podklad pro reklamační řízení.
6. Limitní list – doklad o výdeji materiálu. Pro odebíraný materiál je stanoven limit spotřeby, který udává horní hranici množství odebíraného materiálu. Dvojí použití: u materiálu, který se požaduje pravidelně – limit je určen v jednotkách množství a u materiálů různého druhu odebíraných ze skladu nepravidelně – limit je určen peněžní částkou, do jejíž výše může středisko odebírat různý materiál. Vyhotovuje se ve dvou stejnopisech – pro skladníka a pro odebírající středisko. Čerpání nad limit musí schválit vedoucí pracovník.
7. Závěsný štítek – zřizují se podle druhu materiálu a bývají umístěny přímo u něj. Evidence se vede v jednotkách množství (hmotných). Do nich se zapisuje podle příjemek, výdejek, převodek a limitních listů.
8. Skladní karta zásob – na nich se vede nejpodrobnější evidence. Zřizují se pro každý druh materiálu a ukládají se v lístkovnicích. V záhlaví je označen materiál, měřící jednotka, cena za měřící jednotku, číslo skladu, číslo účtu. Podle dokladu se zapisuje pohyb a vypočítává zásoba.
9. Obratová soupiska materiálu – sestavuje se z obratů a zůstatků na skladových kartách. Uvádí se počáteční zásoba, příjem, výdej za účetní období a konečná zásoba.
Kniha zásob (skladní karty)
Zásobami se rozumí materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zboží. Zásobou jsou také předměty dlouhodobé spotřeby s cenou do 40 000 Kč, které je možno evidovat na inventárních kartách nebo na skladních kartách. Po vydání těchto předmětů do používání se hmotný majetek v ceně pořízení mezi 3 000 Kč a 40 000 Kč eviduje do doby vyřazení v operativní evidenci
Nedokončená výroba - nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné - rozešité kalhoty, roztavené železo v peci, neupečený rohlík.
Polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se i prodat - odlitek, deska dřeva.
Hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji.
Zboží je vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje.
Zásoby se evidují v knize zásob nebo na skladních kartách. Stav v knize zásob nebo na skladní kartě musí být na konci roku odsouhlasen podle výsledků inventarizace a případné rozdíly vypořádány. Kniha zásob musí obsahovat minimálně identifikační údaje o jednotlivých druzích zásob, např. druhu materiálu, skladové číslo materiálu, měrnou jednotku, počáteční stav a konečný stav a průběžnou evidenci pohybů (příjem, výdej).
Zásoby – nakupované zásoby se oceňují pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou byly zásoby nakoupeny (fakturační cena), plus vedlejší výdaje (dopravné).
Zásoby pořízené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, obvykle pouze přímými mzdami a přímým materiálem, eventuálně včetně výrobní režie. V případě, že nelze vlastní náklady zjistit či vlastní náklady na vytvoření zásob jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena, oceňují se zásoby reprodukční pořizovací cenou.
Pro vyskladňování zásob se používají dvě metody výpočtu ceny vyskladňovaného materiálu:
1.Cena zjištěná výpočtem váženého aritmetického průměru z cen materiálu při jeho pořízení, a to nejméně jednou za měsíc. Tato metoda má dva možné postupy:
a. cena podle váženého aritmetického průměru zjišťovaná jednou měsíčně, zpravidla k poslednímu dni běžného kalendářního měsíce na celý měsíc
b. cena podle váženého aritmetického průměru zjišťovaná průběžně se vypočítává po každém nákupu a používá se do příštího nákupu
2. Jako cena vyskladněného materiálu se použije skladová cena nejstaršího skladovaného materiálu, tzn. nejstaršího nákupu. Tato metoda se označuje jako FIFO - first in, first out (první dovnitř, první ven)
Nejpodrobnější evidence se vede ve skladech materiálu. Vede ji skladník a skladní účetní.
1. Kniha došlých zásilek – do ní zapisuje podle dokladů (dodací listy, přepravní doklady) na základě přejímky, a to podle časového období. Uvede údaje o obalu, označení hmotnosti a obsahu zásilky, o dodavateli apod.
2. Příjemka – vyhotovuje se na převzatý materiál ve 3 stejnopisech, originál – likvidace faktur, 1.kopie – materiálová účtárna, 2.kopie – skladník.
3. Výdejka – při výdeji materiálu ze skladu ve 2 stejnopisech, originál – skladník, kopie – odebírající středisko. Vyhotovuje ji odebírající středisko.
4. Převodka – doklad o přesunu materiálu v podniku.
5. Protokol o vadách – při zjištění rozdílu kvality nebo kvantity při přejímce proti údajům v dokladech. Podklad pro reklamační řízení.
6. Limitní list – doklad o výdeji materiálu. Pro odebíraný materiál je stanoven limit spotřeby, který udává horní hranici množství odebíraného materiálu. Dvojí použití: u materiálu, který se požaduje pravidelně – limit je určen v jednotkách množství a u materiálů různého druhu odebíraných ze skladu nepravidelně – limit je určen peněžní částkou, do jejíž výše může středisko odebírat různý materiál. Vyhotovuje se ve dvou stejnopisech – pro skladníka a pro odebírající středisko. Čerpání nad limit musí schválit vedoucí pracovník.
7. Závěsný štítek – zřizují se podle druhu materiálu a bývají umístěny přímo u něj. Evidence se vede v jednotkách množství (hmotných). Do nich se zapisuje podle příjemek, výdejek, převodek a limitních listů.
8. Skladní karta zásob – na nich se vede nejpodrobnější evidence. Zřizují se pro každý druh materiálu a ukládají se v lístkovnicích. V záhlaví je označen materiál, měřící jednotka, cena za měřící jednotku, číslo skladu, číslo účtu. Podle dokladu se zapisuje pohyb a vypočítává zásoba.
9. Obratová soupiska materiálu – sestavuje se z obratů a zůstatků na skladových kartách. Uvádí se počáteční zásoba, příjem, výdej za účetní období a konečná zásoba.
20. Základní kapitál, změny základního kapitálu
20. Základní kapitál, změny základního kapitálu
411-Základní kapitál
Na tomto účtu se zachycuje základní kapitál a jeho změny podle právní formy účetní jednotky. O zvýšení či snížení zapisovaného základního kapitálu se účtuje až na základě zápisu v obchodním rejstříku.
1. Akciová společnost
Zápis do obchodního rejstříku vyžaduje u akciové společnosti upsání celého základního kapitálu a splacení alespoň 30% základního kapitálu vytvořeného peněžitými vklady a splacení všech nepeněžitých vkladů před zápisem do obchodního rejstříku. Ostatní vklady jsou spláceny ve stanovených lhůtách. Po zápisu do obchodního rejstříku vystaví společnost upisovatelům zatímní listy (cenný papír), který nahrazuje akcie až do úplného splacení upsané hodnoty.
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů může být provedeno na základě rozhodnutí valné hromady. Čistý zisk, který byl dosažen v předcházejícím účetním období, lze použít po povinném přídělu do zákonného rezervního fondu, popř. do dalších fondů vytvářených ze zisku, vyplacení dividend též ke zvýšení základního kapitálu.
Zvýšení se provede:
- vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle podílu jmenovitých hodnot jejich akcií nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií (jejich výměnou), u zaknihovaných akcií se provede záznam o výši jmenovité hodnoty v zákonem stanovené evidenci.
Snížení základního kapitálu
Ke snížení základního kapitálu může dojít buď z nutnosti při dlouhodobé ztrátovosti společnosti, nebo na základě dobrovolného rozhodnutí valné hromady. Základní kapitál nemůže být snížen pod zákonem stanovenou minimální hranici.
Snížení základního kapitálu:
- snížením jmenovité hodnoty vydaných akcií
- vzetím akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií za účelem jejich vzetí z oběhu nebo o bezplatném vzetí akcií z oběhu
- upuštění od vydání nesplacených akcií
2. Společnost s ručením omezeným
Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a od tohoto dne je společnost povinna vést účetnictví. Při zápisu do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 30% na každý peněžitý vklad a celková hodnota splacených peněžitých i nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Při jednom zakladateli musí být ke dni zápisu do obchodního rejstříku splacen celý základní kapitál.
Základní kapitál lze zvýšit:
- dalšími peněžitými vklady nebo nepeněžitými vklady společníků
- z ostatních vlastních zdrojů, tj. z kapitálových fondů, z fondů tvořených ze zisku, z nerozděleného zisku minulých let a ze zisku.
Základní kapitál lze snížit:
- v důsledku ztrátovosti společnosti
- v důsledku vystoupení společníka ze společnosti
- při změně rozsahu podnikatelské činnosti
Individuální podnikatel
Podnikatel-fyzická osoba, který vede podvojné účetnictví, je označován jako individuální podnikatel, v účtové osnově účet 491- Individuální podnikatel. Na tomto účtu lze zaznamenávat všechny osobní vklady, včetně vkladu na začátku podnikání, výběrů individuálního podnikatele a přijatých darů.
Výše prvotního vkladu do podnikání se u individuálního podnikatele nezapisuje do obchodního rejstříku, nepředpokládá se tvorba fondů, o použití výsledku hospodaření rozhoduje podnikatel. Výsledek hospodaření individuálního podnikatele vstupuje do základu daně z příjmu fyzické osoby.
Příklad:
A.s.Tina, má k 1.2. tyto zůstatky na účtech:
211-Pokladna 10 000,- Kč
221-Bankovní účty 700 000,- Kč
411-Základní kapitál 1 000 000,- Kč
V měsíci únoru se uskutečnily následující účetní případy:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu novým úpisem 1 000 ks akcií v nominální hodnotě 1000,-Kč za akcii 1 000 000
2. Všechny akcie byly prodány za částku 1 200 000 Kč 200 000
3. Podle výpisu z běžného účtu akcionáři na dodatečný úpis akcií splatili celou částku 1 200 000 Kč 1 200 000
4. Dne 28.2.2003 se uskutečnil zápis zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku 1 000 000
411-Základní kapitál
Na tomto účtu se zachycuje základní kapitál a jeho změny podle právní formy účetní jednotky. O zvýšení či snížení zapisovaného základního kapitálu se účtuje až na základě zápisu v obchodním rejstříku.
1. Akciová společnost
Zápis do obchodního rejstříku vyžaduje u akciové společnosti upsání celého základního kapitálu a splacení alespoň 30% základního kapitálu vytvořeného peněžitými vklady a splacení všech nepeněžitých vkladů před zápisem do obchodního rejstříku. Ostatní vklady jsou spláceny ve stanovených lhůtách. Po zápisu do obchodního rejstříku vystaví společnost upisovatelům zatímní listy (cenný papír), který nahrazuje akcie až do úplného splacení upsané hodnoty.
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů může být provedeno na základě rozhodnutí valné hromady. Čistý zisk, který byl dosažen v předcházejícím účetním období, lze použít po povinném přídělu do zákonného rezervního fondu, popř. do dalších fondů vytvářených ze zisku, vyplacení dividend též ke zvýšení základního kapitálu.
Zvýšení se provede:
- vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle podílu jmenovitých hodnot jejich akcií nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií (jejich výměnou), u zaknihovaných akcií se provede záznam o výši jmenovité hodnoty v zákonem stanovené evidenci.
Snížení základního kapitálu
Ke snížení základního kapitálu může dojít buď z nutnosti při dlouhodobé ztrátovosti společnosti, nebo na základě dobrovolného rozhodnutí valné hromady. Základní kapitál nemůže být snížen pod zákonem stanovenou minimální hranici.
Snížení základního kapitálu:
- snížením jmenovité hodnoty vydaných akcií
- vzetím akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií za účelem jejich vzetí z oběhu nebo o bezplatném vzetí akcií z oběhu
- upuštění od vydání nesplacených akcií
2. Společnost s ručením omezeným
Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a od tohoto dne je společnost povinna vést účetnictví. Při zápisu do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 30% na každý peněžitý vklad a celková hodnota splacených peněžitých i nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Při jednom zakladateli musí být ke dni zápisu do obchodního rejstříku splacen celý základní kapitál.
Základní kapitál lze zvýšit:
- dalšími peněžitými vklady nebo nepeněžitými vklady společníků
- z ostatních vlastních zdrojů, tj. z kapitálových fondů, z fondů tvořených ze zisku, z nerozděleného zisku minulých let a ze zisku.
Základní kapitál lze snížit:
- v důsledku ztrátovosti společnosti
- v důsledku vystoupení společníka ze společnosti
- při změně rozsahu podnikatelské činnosti
Individuální podnikatel
Podnikatel-fyzická osoba, který vede podvojné účetnictví, je označován jako individuální podnikatel, v účtové osnově účet 491- Individuální podnikatel. Na tomto účtu lze zaznamenávat všechny osobní vklady, včetně vkladu na začátku podnikání, výběrů individuálního podnikatele a přijatých darů.
Výše prvotního vkladu do podnikání se u individuálního podnikatele nezapisuje do obchodního rejstříku, nepředpokládá se tvorba fondů, o použití výsledku hospodaření rozhoduje podnikatel. Výsledek hospodaření individuálního podnikatele vstupuje do základu daně z příjmu fyzické osoby.
Příklad:
A.s.Tina, má k 1.2. tyto zůstatky na účtech:
211-Pokladna 10 000,- Kč
221-Bankovní účty 700 000,- Kč
411-Základní kapitál 1 000 000,- Kč
V měsíci únoru se uskutečnily následující účetní případy:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu novým úpisem 1 000 ks akcií v nominální hodnotě 1000,-Kč za akcii 1 000 000
2. Všechny akcie byly prodány za částku 1 200 000 Kč 200 000
3. Podle výpisu z běžného účtu akcionáři na dodatečný úpis akcií splatili celou částku 1 200 000 Kč 1 200 000
4. Dne 28.2.2003 se uskutečnil zápis zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku 1 000 000
2. Účtování o pořízení dlouhodobého majetku
2. Účtování o pořízení dlouhodobého majetku
Pořizování dlouhodobého majetku
Účetní jednotka může dlouhodobý majetek pořídit těmito základními způsoby:
- investiční výstavbou - provedenou dodavatelsky nebo ve vlastní režii
- bezúplatným nabytím (darováním)
- novým zjištěním - jde o majetek v účetnictví dosud nezachycený
- přeřazením z osobního užívání do podnikání
Zařazení majetku do užívání je doloženo zápisem (protokolem) o zařazení majetku do užívání, kde je zároveň stanovena i hmotně odpovědná osoba za danou majetkovou složku.
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Faktura od dodavatele za automobil 220 000
2. Automobil převzat do používání 220 000
3. Nákup nábytkové stěny za hotové 43 000
4. Platba za montáž a dopravu stěny hotové 1 500
5. Zařazení nábytkové stěny do užívání 44 500
6. Platba faktury z běžného účtu za automobil 220 000
Výroba vlastní činností - ocenění vlastními náklady:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Vzniklé náklady na výrobu stroje:
Spotřebovaný materiál
Mzdy zaměstnanců
Ostatní přímé náklady
50 000
80 000
40 000
2. Vyroben stroj v hodnotě 170 000
3. Stroj zařazen do používání 170 000
Pořizování dlouhodobého majetku
Účetní jednotka může dlouhodobý majetek pořídit těmito základními způsoby:
- investiční výstavbou - provedenou dodavatelsky nebo ve vlastní režii
- bezúplatným nabytím (darováním)
- novým zjištěním - jde o majetek v účetnictví dosud nezachycený
- přeřazením z osobního užívání do podnikání
Zařazení majetku do užívání je doloženo zápisem (protokolem) o zařazení majetku do užívání, kde je zároveň stanovena i hmotně odpovědná osoba za danou majetkovou složku.
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Faktura od dodavatele za automobil 220 000
2. Automobil převzat do používání 220 000
3. Nákup nábytkové stěny za hotové 43 000
4. Platba za montáž a dopravu stěny hotové 1 500
5. Zařazení nábytkové stěny do užívání 44 500
6. Platba faktury z běžného účtu za automobil 220 000
Výroba vlastní činností - ocenění vlastními náklady:
Účetní případ Text
Kč MD DAL
1. Vzniklé náklady na výrobu stroje:
Spotřebovaný materiál
Mzdy zaměstnanců
Ostatní přímé náklady
50 000
80 000
40 000
2. Vyroben stroj v hodnotě 170 000
3. Stroj zařazen do používání 170 000
Kniha zásob (skladní karty)
Kniha zásob (skladní karty)
Zásobami se rozumí materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zboží. Zásobou jsou také předměty dlouhodobé spotřeby s cenou do 40 000 Kč, které je možno evidovat na inventárních kartách nebo na skladních kartách. Po vydání těchto předmětů do používání se hmotný majetek v ceně pořízení mezi 3 000 Kč a 40 000 Kč eviduje do doby vyřazení v operativní evidenci. Tato evidence nabývá na důležitosti zejména v případě, že podnikatel končí nebo přechází do soustavy podvojného účetnictví. V obou případech se o hodnotu zásob včetně drobného majetku zvyšuje základ daně z příjmů.
Nedokončená výroba - nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné - rozešité kalhoty, roztavené železo v peci, neupečený rohlík.
Polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se i prodat - odlitek, deska dřeva.
Hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji.
Zboží je vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje.
Zásoby se evidují v knize zásob nebo na skladních kartách. Stav v knize zásob nebo na skladní kartě musí být na konci roku odsouhlasen podle výsledků inventarizace a případné rozdíly vypořádány. Kniha zásob musí obsahovat minimálně identifikační údaje o jednotlivých druzích zásob, např. druhu materiálu, skladové číslo materiálu, měrnou jednotku, počáteční stav a konečný stav a průběžnou evidenci pohybů (příjem, výdej).
Kniha finančního majetku
V knize finančního majetku se vede evidence o pořízených akciích a podílech na společnostech s ručením omezeným, eventuálně na jiných společnostech.
Inventární karta časového rozlišení výdajů
Časové rozlišení výdajů v souvislosti s finančním pronájmem se eviduje na inventární kartě časového rozlišení výdajů.
Mzdová evidence (mzdový list)
Podnikatel, který je plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, je povinen vést pro své zaměstnance, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
Zásobami se rozumí materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zboží. Zásobou jsou také předměty dlouhodobé spotřeby s cenou do 40 000 Kč, které je možno evidovat na inventárních kartách nebo na skladních kartách. Po vydání těchto předmětů do používání se hmotný majetek v ceně pořízení mezi 3 000 Kč a 40 000 Kč eviduje do doby vyřazení v operativní evidenci. Tato evidence nabývá na důležitosti zejména v případě, že podnikatel končí nebo přechází do soustavy podvojného účetnictví. V obou případech se o hodnotu zásob včetně drobného majetku zvyšuje základ daně z příjmů.
Nedokončená výroba - nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné - rozešité kalhoty, roztavené železo v peci, neupečený rohlík.
Polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se i prodat - odlitek, deska dřeva.
Hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji.
Zboží je vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje.
Zásoby se evidují v knize zásob nebo na skladních kartách. Stav v knize zásob nebo na skladní kartě musí být na konci roku odsouhlasen podle výsledků inventarizace a případné rozdíly vypořádány. Kniha zásob musí obsahovat minimálně identifikační údaje o jednotlivých druzích zásob, např. druhu materiálu, skladové číslo materiálu, měrnou jednotku, počáteční stav a konečný stav a průběžnou evidenci pohybů (příjem, výdej).
Kniha finančního majetku
V knize finančního majetku se vede evidence o pořízených akciích a podílech na společnostech s ručením omezeným, eventuálně na jiných společnostech.
Inventární karta časového rozlišení výdajů
Časové rozlišení výdajů v souvislosti s finančním pronájmem se eviduje na inventární kartě časového rozlišení výdajů.
Mzdová evidence (mzdový list)
Podnikatel, který je plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, je povinen vést pro své zaměstnance, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
9. Třídění účtů v podvojném účetnictví, propojení rozvahy a výsledovky
9. Třídění účtů v podvojném účetnictví, propojení rozvahy a výsledovky
aktivní
Rozvahové
pasivní
nákladů
Výsledkové
Účty výnosů
počáteční účet rozvažný
Uzávěrkové konečný účet rozvažný
účet zisků a ztrát
Podrozvahové – slouží k evidenci majetku, který nepatří podniku a
pokud ho používá nebo o něj pečuje (najatý majetek) a
přísně zúčtovatelné tiskopisy. Zůstatky těchto účtů se
neuvádějí v rozvaze. Účtuje se na nich zpravidla bez
souvztažného zápisu.
Struktura účtu:
Každý účet má dvě strany: - stranu Má dáti (debetní)
- stranu Dal (kreditní)
Název účtu
MD
Má dáti
Debet
Na vrub D
Dal
Kredit
Ve prospěch
Na účtech se zachycuje:
Počáteční zůstatek = stav příslušné položky aktiv nebo pasiv na počátku účetního období
Obrat strany účtu = úhrn změn (přírůstků a úbytků) příslušného aktiva nebo pasiva, k nimž došlo během účetního období na obou stranách účtu
Součet strany účtu = úhrn všech částek zachycených na příslušné straně účtu (počáteční zůstatek plus obrat)
Konečný zůstatek = stav příslušné položky aktiv nebo pasiv na konci účetního období.
Sledování stavu a pohybu majetku na aktivních účtech a zdrojů jeho financování na pasivních účtech se řídí následujícími pravidly:
- počáteční zůstatky se zapisují na stranu MD aktivních účtů a na stranu D pasivních účtů
- přírůstky majetku se účtují na aktivních účtech na straně MD, úbytky na straně D
- přírůstky zdrojů financování se účtují na pasivních účtech na straně D, úbytky na straně MD
Při hospodářské činnosti se majetek spotřebovává, vynakládá se v souvislosti s výrobou výrobků, prodejem zboží, poskytovanými pracemi a službami. Tím vznikají náklady podniku, které představují kategorii vstupů hospodářských prostředků a práce do hospodářských procesů. Výsledky z hospodářské činnosti jsou určeny k prodeji a představují kategorii výstupů, výnosy podniku. Rozdíl mezi výnosy a náklady podniku je jeho hospodářský výsledek.
Jsou-li výnosy vyšší než náklady, dosáhl podnik zisku, v opačném případě se vykáže ztráta. Zisk zvyšuje stav vlastního kapitálu, ztráta ho snižuje.
Pro jednotlivé druhy nákladů a výnosů se rovněž otevírají samostatné účty. Protože se jejich porovnáním zjišťuje výsledek hospodaření podnikatele, nazývají se účty nákladů a účty výnosů souhrnně účty výsledkové. Tyto účty nemají na začátku účetního období žádný zůstatek a teprve v průběhu roku se na nich zachycují naběhlé náklady a výnosy. Nákladové účty mají v podstatě charakter účtů aktivních, výnosové účty charakter účtů pasivních.
Z konečných zůstatků účtů nákladových a výsledkových se na konci účetního období sestavuje výsledovka (výkaz zisků a ztrát).
Závazným seznamem účtů je účtová osnova. Účtová osnova umožňuje třídit účetní zápisy do stejnorodých skupin podle jejich ekonomického charakteru.
Jednotlivé účty jsou v účtové osnově seskupeny podle věcného obsahu do účtových skupin a účtových tříd.
Účtová osnova pro podnikatele je rozdělena do účtových tříd:
0 - dlouhodobý majetek, 1 - zásoby
2 - finanční účty, 3 - zúčtovací vztahy
4 - kapitálové účty a dlouhodobé závazky
5 – náklady, 6 - výnosy
7 - závěrkové a podrozvahové účty
8,9 - vnitropodnikové účetnictví
aktivní
Rozvahové
pasivní
nákladů
Výsledkové
Účty výnosů
počáteční účet rozvažný
Uzávěrkové konečný účet rozvažný
účet zisků a ztrát
Podrozvahové – slouží k evidenci majetku, který nepatří podniku a
pokud ho používá nebo o něj pečuje (najatý majetek) a
přísně zúčtovatelné tiskopisy. Zůstatky těchto účtů se
neuvádějí v rozvaze. Účtuje se na nich zpravidla bez
souvztažného zápisu.
Struktura účtu:
Každý účet má dvě strany: - stranu Má dáti (debetní)
- stranu Dal (kreditní)
Název účtu
MD
Má dáti
Debet
Na vrub D
Dal
Kredit
Ve prospěch
Na účtech se zachycuje:
Počáteční zůstatek = stav příslušné položky aktiv nebo pasiv na počátku účetního období
Obrat strany účtu = úhrn změn (přírůstků a úbytků) příslušného aktiva nebo pasiva, k nimž došlo během účetního období na obou stranách účtu
Součet strany účtu = úhrn všech částek zachycených na příslušné straně účtu (počáteční zůstatek plus obrat)
Konečný zůstatek = stav příslušné položky aktiv nebo pasiv na konci účetního období.
Sledování stavu a pohybu majetku na aktivních účtech a zdrojů jeho financování na pasivních účtech se řídí následujícími pravidly:
- počáteční zůstatky se zapisují na stranu MD aktivních účtů a na stranu D pasivních účtů
- přírůstky majetku se účtují na aktivních účtech na straně MD, úbytky na straně D
- přírůstky zdrojů financování se účtují na pasivních účtech na straně D, úbytky na straně MD
Při hospodářské činnosti se majetek spotřebovává, vynakládá se v souvislosti s výrobou výrobků, prodejem zboží, poskytovanými pracemi a službami. Tím vznikají náklady podniku, které představují kategorii vstupů hospodářských prostředků a práce do hospodářských procesů. Výsledky z hospodářské činnosti jsou určeny k prodeji a představují kategorii výstupů, výnosy podniku. Rozdíl mezi výnosy a náklady podniku je jeho hospodářský výsledek.
Jsou-li výnosy vyšší než náklady, dosáhl podnik zisku, v opačném případě se vykáže ztráta. Zisk zvyšuje stav vlastního kapitálu, ztráta ho snižuje.
Pro jednotlivé druhy nákladů a výnosů se rovněž otevírají samostatné účty. Protože se jejich porovnáním zjišťuje výsledek hospodaření podnikatele, nazývají se účty nákladů a účty výnosů souhrnně účty výsledkové. Tyto účty nemají na začátku účetního období žádný zůstatek a teprve v průběhu roku se na nich zachycují naběhlé náklady a výnosy. Nákladové účty mají v podstatě charakter účtů aktivních, výnosové účty charakter účtů pasivních.
Z konečných zůstatků účtů nákladových a výsledkových se na konci účetního období sestavuje výsledovka (výkaz zisků a ztrát).
Závazným seznamem účtů je účtová osnova. Účtová osnova umožňuje třídit účetní zápisy do stejnorodých skupin podle jejich ekonomického charakteru.
Jednotlivé účty jsou v účtové osnově seskupeny podle věcného obsahu do účtových skupin a účtových tříd.
Účtová osnova pro podnikatele je rozdělena do účtových tříd:
0 - dlouhodobý majetek, 1 - zásoby
2 - finanční účty, 3 - zúčtovací vztahy
4 - kapitálové účty a dlouhodobé závazky
5 – náklady, 6 - výnosy
7 - závěrkové a podrozvahové účty
8,9 - vnitropodnikové účetnictví
11. Rozvaha – aktiva a pasiva, bilanční rovnice, zaúčtování příkladu
11. Rozvaha – aktiva a pasiva, bilanční rovnice, zaúčtování příkladu
Základní strukturu rozvahy můžeme znázornit následovně:
AKTIVA PASIVA
1. Stálá aktiva
- dlouhodobý nehmotný majetek
- dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý finanční majetek 1. Vlastní zdroje
- základní kapitál
- fondy
- hospodářský výsledek
2. Oběžná aktiva
- zásoby
- krátkodobý finanční majetek
- pohledávky 2. Cizí zdroje
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
3. Přechodná aktiva
- náklady příštích období
- příjmy příštích období
- kurzové rozdíly aktivní
- dohadné položky aktivní 3. Přechodná pasiva
- výdaje příštích období
- výnosy příštích období
- kurzové rozdíly pasivní
- dohadné položky pasivní
Aktiva – majetek uspořádaný podle složení
Pasiva – celkový objem majetku uspořádaný podle zdrojů
Bilanční rovnice – součet aktiv = součet pasiv
Rozvaha
– přehled aktiv a pasiv v peněžním vyjádření k určitému okamžiku, uspořádaný určitým způsobem
– informuje nás o stavu a složení majetku a z jakých zdrojů byl pořízen
Rozvahový den – den, k němuž se rozvaha sestavuje
Rozvahové položky – jednotlivé položky aktiv a pasiv v rozvaze
Rozvahový stav – peněžní částky u jednotlivých položek
Příklad:
A.s vykázala k 1.1.2004 tato aktiva a pasiva:
Budovy, haly a stavby 9 400 000,- Kč
Stroje, přístroje a zařízení 3 600 000,- Kč
Dlouhodobý bankovní úvěr 124 000,- Kč
Výrobky 359 000,- Kč
Odběratelé 217 950,- Kč
Pokladna 3 000,- Kč
Základní kapitál 13 934 950,- Kč
Dodavatelé 156 000,- Kč
Materiál na skladě 530 000,- Kč
Krátkodobý bankovní úvěr 75 000,- Kč
Bankovní účet 180 000,- Kč
1. sestavte rozvahu k 1.1.2004
2. Rozepište jednotlivé položky rozvahy do účtů
Rozvaha k 1.1.2004
021 411
022 461
112 231
311 321
123
211
221
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Základní strukturu rozvahy můžeme znázornit následovně:
AKTIVA PASIVA
1. Stálá aktiva
- dlouhodobý nehmotný majetek
- dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý finanční majetek 1. Vlastní zdroje
- základní kapitál
- fondy
- hospodářský výsledek
2. Oběžná aktiva
- zásoby
- krátkodobý finanční majetek
- pohledávky 2. Cizí zdroje
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
3. Přechodná aktiva
- náklady příštích období
- příjmy příštích období
- kurzové rozdíly aktivní
- dohadné položky aktivní 3. Přechodná pasiva
- výdaje příštích období
- výnosy příštích období
- kurzové rozdíly pasivní
- dohadné položky pasivní
Aktiva – majetek uspořádaný podle složení
Pasiva – celkový objem majetku uspořádaný podle zdrojů
Bilanční rovnice – součet aktiv = součet pasiv
Rozvaha
– přehled aktiv a pasiv v peněžním vyjádření k určitému okamžiku, uspořádaný určitým způsobem
– informuje nás o stavu a složení majetku a z jakých zdrojů byl pořízen
Rozvahový den – den, k němuž se rozvaha sestavuje
Rozvahové položky – jednotlivé položky aktiv a pasiv v rozvaze
Rozvahový stav – peněžní částky u jednotlivých položek
Příklad:
A.s vykázala k 1.1.2004 tato aktiva a pasiva:
Budovy, haly a stavby 9 400 000,- Kč
Stroje, přístroje a zařízení 3 600 000,- Kč
Dlouhodobý bankovní úvěr 124 000,- Kč
Výrobky 359 000,- Kč
Odběratelé 217 950,- Kč
Pokladna 3 000,- Kč
Základní kapitál 13 934 950,- Kč
Dodavatelé 156 000,- Kč
Materiál na skladě 530 000,- Kč
Krátkodobý bankovní úvěr 75 000,- Kč
Bankovní účet 180 000,- Kč
1. sestavte rozvahu k 1.1.2004
2. Rozepište jednotlivé položky rozvahy do účtů
Rozvaha k 1.1.2004
021 411
022 461
112 231
311 321
123
211
221
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
14. Soustava účetních knih v podvojném účetnictví
14. Soustava účetních knih v podvojném účetnictví
Deník – do něj se provádějí časové zápisy. Účetní případy se zaznamenávají v pořadí, v jakém vznikly z hlediska času.
Minimální členění:
Číslo záznamu Datum Číslo
dokladu Účetní případ Účtovací předpis Kč
MD DAL
- zápisy se číslují vzestupnou řadou, tato čísla se uvádějí v hlavní knize
- v účtovacím předpisu se uvádějí čísla účtů, na nichž budou provedeny zápisy v hlavní knize
- souhrn zúčtovaných částek = deníkový obrat
Hlavní kniha
– do ní zápisy z hlediska věcného
– přestavuje ucelenou soustavu syntetických účtů, jednotlivé zápisy jsou zachyceny vždy podvojně a souvztažně
– umožňuje průběžně podávat věrný obraz o stavu a pohybu majetku a závazků a o hospodářském výsledku
Členění:
Pokladna
Datum Číslo v deníku Číslo dokladu Text MD Datum Číslo v deníku Číslo dokladu Text D
Text – krátce uvést účetní případ (zkratky – FAP, PP …)
Účty obsahují:
– počáteční stav ke dni otevření hlavní knihy
– souhrnné obraty stran MD, DAL nejvýše za kalendářní měsíc
– konečný zůstatek ke dni účetní závěrky
Způsob vedení:
- vázaná kniha
- volné listy
- sestavy vyhotovené počítačem
Knihy analytické evidence: obsahují potřebné analytické účty, jejichž účelem je poskytnutí podrobnějších údajů k daným syntetickým účtům.
Kniha pohledávek a závazků
Slouží k evidenci pohledávkových a závazkových vztahů k jiným subjektům. Podrobnost a analytičnost zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Základem této evidence u všech podnikatelů je kniha přijatých a vydaných faktur pro evidenci pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Inventární karty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Povinnou součástí inventární knihy jsou:
- název nebo popis hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku včetně drobného nehmotného majetku a jeho stavu, popř. číselné označení, které zabezpečí jednoznačnou identifikaci majetku
- ocenění (vstupní cena, eventuálně další podklady pro výpočet odpisů)
- datum pořízení a uvedení do užívání u staveb, budov a hal pořizovaném v delším časovém horizontu
- zvolený způsob daňového odpisování (rovnoměrný nebo zrychlený)
- částky daňových odpisů za zdaňovací období
- zřízené zástavní právo nebo věcné břemeno
- datum a způsob vyřazení, např. likvidací sešrotováním, odprodejem apod.
Deník – do něj se provádějí časové zápisy. Účetní případy se zaznamenávají v pořadí, v jakém vznikly z hlediska času.
Minimální členění:
Číslo záznamu Datum Číslo
dokladu Účetní případ Účtovací předpis Kč
MD DAL
- zápisy se číslují vzestupnou řadou, tato čísla se uvádějí v hlavní knize
- v účtovacím předpisu se uvádějí čísla účtů, na nichž budou provedeny zápisy v hlavní knize
- souhrn zúčtovaných částek = deníkový obrat
Hlavní kniha
– do ní zápisy z hlediska věcného
– přestavuje ucelenou soustavu syntetických účtů, jednotlivé zápisy jsou zachyceny vždy podvojně a souvztažně
– umožňuje průběžně podávat věrný obraz o stavu a pohybu majetku a závazků a o hospodářském výsledku
Členění:
Pokladna
Datum Číslo v deníku Číslo dokladu Text MD Datum Číslo v deníku Číslo dokladu Text D
Text – krátce uvést účetní případ (zkratky – FAP, PP …)
Účty obsahují:
– počáteční stav ke dni otevření hlavní knihy
– souhrnné obraty stran MD, DAL nejvýše za kalendářní měsíc
– konečný zůstatek ke dni účetní závěrky
Způsob vedení:
- vázaná kniha
- volné listy
- sestavy vyhotovené počítačem
Knihy analytické evidence: obsahují potřebné analytické účty, jejichž účelem je poskytnutí podrobnějších údajů k daným syntetickým účtům.
Kniha pohledávek a závazků
Slouží k evidenci pohledávkových a závazkových vztahů k jiným subjektům. Podrobnost a analytičnost zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Základem této evidence u všech podnikatelů je kniha přijatých a vydaných faktur pro evidenci pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Inventární karty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Povinnou součástí inventární knihy jsou:
- název nebo popis hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku včetně drobného nehmotného majetku a jeho stavu, popř. číselné označení, které zabezpečí jednoznačnou identifikaci majetku
- ocenění (vstupní cena, eventuálně další podklady pro výpočet odpisů)
- datum pořízení a uvedení do užívání u staveb, budov a hal pořizovaném v delším časovém horizontu
- zvolený způsob daňového odpisování (rovnoměrný nebo zrychlený)
- částky daňových odpisů za zdaňovací období
- zřízené zástavní právo nebo věcné břemeno
- datum a způsob vyřazení, např. likvidací sešrotováním, odprodejem apod.
21. Rozdělení hospodářského výsledku a jeho zaúčtování
21. Rozdělení hospodářského výsledku a jeho zaúčtování
Rozdělení zisku nebo úhradu ztráty schvaluje v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným valná hromada, v družstvu členská schůze. Ke schválení účetní závěrky a rozdělení výsledku hospodaření se musí valná hromada sejít nejpozději 6 měsíců po skončení účetního období. Dosažený čistý (disponibilní) zisk zaúčtovaný v účetnictví za minulé účetní období se rozděluje podle ustanovení obchodního zákoníku, podle společenské smlouvy, zakladatelské listiny, nebo stanov a podle rozhodnutí valné hromady. Zisk nebo ztráta přecházejí do účetnictví následujícího účetního období. Používá se účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Zisk (čistý, disponibilní) akciové společnosti se obvykle rozděluje takto:
- Povinný příděl do zákonného rezervního fondu ze zisku vykázaného v řádné účetní závěrce dle formy právnické osoby
- Příděly statutárním fondům a ostatním fondům (sociálnímu fondu, zvláštnímu rezervnímu fondu, fondu rozvoje
- Na výplatu dividend akcionářům a tantiém členům představenstva a dozorčí rady
- Na zvýšení základního kapitálu
- Na úhradu ztráty z minulých let nebo může být převeden do nerozděleného zisku, který je vlastním zdrojem účelově neurčeným
Účet 431- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení nevykazuje zůstatek po zaúčtování jeho rozdělení. Ztrátu lze uhradit po schválení valnou hromadou z rezervního fondu, ze statutárních nebo ostatních fondů, převedením do dalšího účetního období na účet 429-Neuhrazená ztráta minulých let, popř. snížením základního kapitálu nebo úhradou od společníků.
Čerpání fondů tvořených ze zisku se řídí zákonnými předpisy, společenskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo členské schůze. Fondy se používají:
a) k úhradě ztráty
b) ke zvýšení základního kapitálu
c) k výplatě podílu na zisku zaměstnancům a k financování sociálních potřeb zaměstnanců
d) k výplatě podílů statutárním orgánům a vlastníkům
Účtování rozdělení zisku nebo uhrazení ztráty je obdobné ve společnosti s ručením omezeným a v družstvu.
Příklad:
Zaúčtování rozdělení zisku
Účetní případ Text Kč MD DAL
1. Čistý zisk za účetní období 65 000
2. Příděly fondům: zákonný rezervní fond
Statutárním fondům 38 000
18 000
3. Převod nerozděleného zisku 9 000
Zaúčtování rozdělení ztráty
1. Ztráta za účetní období 65 000
2. Použití rezervního fondu k úhradě ztráty 10 000
3. Převod neuhrazené ztráty 55 000
Rozdělení zisku nebo úhradu ztráty schvaluje v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným valná hromada, v družstvu členská schůze. Ke schválení účetní závěrky a rozdělení výsledku hospodaření se musí valná hromada sejít nejpozději 6 měsíců po skončení účetního období. Dosažený čistý (disponibilní) zisk zaúčtovaný v účetnictví za minulé účetní období se rozděluje podle ustanovení obchodního zákoníku, podle společenské smlouvy, zakladatelské listiny, nebo stanov a podle rozhodnutí valné hromady. Zisk nebo ztráta přecházejí do účetnictví následujícího účetního období. Používá se účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Zisk (čistý, disponibilní) akciové společnosti se obvykle rozděluje takto:
- Povinný příděl do zákonného rezervního fondu ze zisku vykázaného v řádné účetní závěrce dle formy právnické osoby
- Příděly statutárním fondům a ostatním fondům (sociálnímu fondu, zvláštnímu rezervnímu fondu, fondu rozvoje
- Na výplatu dividend akcionářům a tantiém členům představenstva a dozorčí rady
- Na zvýšení základního kapitálu
- Na úhradu ztráty z minulých let nebo může být převeden do nerozděleného zisku, který je vlastním zdrojem účelově neurčeným
Účet 431- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení nevykazuje zůstatek po zaúčtování jeho rozdělení. Ztrátu lze uhradit po schválení valnou hromadou z rezervního fondu, ze statutárních nebo ostatních fondů, převedením do dalšího účetního období na účet 429-Neuhrazená ztráta minulých let, popř. snížením základního kapitálu nebo úhradou od společníků.
Čerpání fondů tvořených ze zisku se řídí zákonnými předpisy, společenskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo členské schůze. Fondy se používají:
a) k úhradě ztráty
b) ke zvýšení základního kapitálu
c) k výplatě podílu na zisku zaměstnancům a k financování sociálních potřeb zaměstnanců
d) k výplatě podílů statutárním orgánům a vlastníkům
Účtování rozdělení zisku nebo uhrazení ztráty je obdobné ve společnosti s ručením omezeným a v družstvu.
Příklad:
Zaúčtování rozdělení zisku
Účetní případ Text Kč MD DAL
1. Čistý zisk za účetní období 65 000
2. Příděly fondům: zákonný rezervní fond
Statutárním fondům 38 000
18 000
3. Převod nerozděleného zisku 9 000
Zaúčtování rozdělení ztráty
1. Ztráta za účetní období 65 000
2. Použití rezervního fondu k úhradě ztráty 10 000
3. Převod neuhrazené ztráty 55 000
Rovnoměrné = lineární odpisování
Rovnoměrné = lineární odpisování
Odpisová skupina Roční odpisová sazba
V prvním roce odpisování (%) V dalších letech odpisování (%) Pro zvýšenou vstupní cenu (%)
1 14,2 28,6 25,0
2 8,5 18,3 16,7
3 4,3 8,7 8,4
4 2,15 5,15 5,0
5 1,4 3,4 3,4
6 1,02 2,02 2
Zrychlené = degresivní odpisování
Při zrychleném odpisování jsou odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty pro výpočet výše odpisů. Odpisy jsou stanoveny takto:
a) v prvním roce odpisování jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce
b) v dalších letech jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po která byl tento majetek odpisován.
Koeficienty pro zrychlené odpisování:
Odpisová skupina V prvním roce odpisování V dalších letech odpisování Pro zvýšenou vstupní cenu
1 4 5 4
2 6 7 6
3 12 13 12
4 20 21 20
5 30 31 30
6 50 51 50
Odpisy nehmotného majetku:
U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou (např. licence na 5 let), se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně:
- software 48 měsíců
- zřizovací výdaje 60 měsíců
- ostatní nehmotný majetek 72 měsíců
Technické zhodnocení majetku:
Pro zvýšenou vstupní cenu po technickém zhodnocení se použije stanovenou sazba u rovnoměrného odpisování. U zrychleného odpisování se používá odlišně stanovený koeficient tímto způsobem:
a) v roce zvýšené zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
b) v dalších letech jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené vstupní ceny.
Příklad: Firma vlastní nákladní auto, jeho vstupní cena je 980 tisíc Kč a je zařazeno do 2.odpisové skupiny. Vypočtěte výši odpisů a zůstatkové ceny při obou metodách:
Rok Rovnoměrné odpisování Zrychlené odpisování
Roční odpisy Zůstat. Cena Roční odpisy Zůstat.cena
1
Zaúčtujte:
Pořizovací cena nákladního automobilu je 500 000 Kč. Účetní odpis za měsíc je 3 000 Kč.
022-Sam.mov. věci 551-Odpisy 082-Oprávky k sam.mov.věcem
Odpisová skupina Roční odpisová sazba
V prvním roce odpisování (%) V dalších letech odpisování (%) Pro zvýšenou vstupní cenu (%)
1 14,2 28,6 25,0
2 8,5 18,3 16,7
3 4,3 8,7 8,4
4 2,15 5,15 5,0
5 1,4 3,4 3,4
6 1,02 2,02 2
Zrychlené = degresivní odpisování
Při zrychleném odpisování jsou odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty pro výpočet výše odpisů. Odpisy jsou stanoveny takto:
a) v prvním roce odpisování jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce
b) v dalších letech jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po která byl tento majetek odpisován.
Koeficienty pro zrychlené odpisování:
Odpisová skupina V prvním roce odpisování V dalších letech odpisování Pro zvýšenou vstupní cenu
1 4 5 4
2 6 7 6
3 12 13 12
4 20 21 20
5 30 31 30
6 50 51 50
Odpisy nehmotného majetku:
U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou (např. licence na 5 let), se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně:
- software 48 měsíců
- zřizovací výdaje 60 měsíců
- ostatní nehmotný majetek 72 měsíců
Technické zhodnocení majetku:
Pro zvýšenou vstupní cenu po technickém zhodnocení se použije stanovenou sazba u rovnoměrného odpisování. U zrychleného odpisování se používá odlišně stanovený koeficient tímto způsobem:
a) v roce zvýšené zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
b) v dalších letech jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené vstupní ceny.
Příklad: Firma vlastní nákladní auto, jeho vstupní cena je 980 tisíc Kč a je zařazeno do 2.odpisové skupiny. Vypočtěte výši odpisů a zůstatkové ceny při obou metodách:
Rok Rovnoměrné odpisování Zrychlené odpisování
Roční odpisy Zůstat. Cena Roční odpisy Zůstat.cena
1
Zaúčtujte:
Pořizovací cena nákladního automobilu je 500 000 Kč. Účetní odpis za měsíc je 3 000 Kč.
022-Sam.mov. věci 551-Odpisy 082-Oprávky k sam.mov.věcem
Postup při zpracování účetních dokladů
Postup při zpracování účetních dokladů
1. třídění z časového a věcného hlediska
2. číslování
3. evidence – přehled o vydaných a došlých dokladech
4. zaúčtování
5. úschova
Úschova účetních písemností a účetních záznamů
Přehledy o majetku a závazcích a přehled o příjmech výdajích, účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy a účetní záznamy, kterými se dokládá písemná či technická forma vedení účetnictví, se uchovávají pro dobu pěti let. Počítání se začíná koncem účetního období, kterého se příslušné účetní záznamy týkaly.
Opravy účetních dokladů
1. přeškrtnutí tenkou čarou, nad to správný údaj, datum a podpis.
2. Vyhotovení nového účetních dokladu
3. Vyhotovení vnitřního opravného účetního dokladu
Pohledávky
Pohledávku lze charakterizovat jako právo fyzické nebo právnické osoby požadovat na druhé osobě (dlužníkovi) plnění vzniklé z určitého závazku. Věřitel má právo vymáhat v době splatnosti pohledávku, dlužník má povinnost toto plnění uskutečnit. Pro pohledávky je vymezena účtová třída 3-Zúčtovací vztahy, a to bez ohledu, zda jsou krátkodobé nebo dlouhodobé.
Zaúčtujte tyto účetní případy:
Účetní
případ Text Kč MD DAL
1. Vydaná faktura na zboží: prodejní cena bez DPH
DPH 5%
Cena celkem 50 000
2 500
52 500
2. Odběratel uplatnil reklamační nárok, který byl přiznán:
Cena zboží
Podíl DPH
Celkem
3 240
162
3 402
3. Výpis z BÚ: úhrada odběratelské faktury 49 098
1. třídění z časového a věcného hlediska
2. číslování
3. evidence – přehled o vydaných a došlých dokladech
4. zaúčtování
5. úschova
Úschova účetních písemností a účetních záznamů
Přehledy o majetku a závazcích a přehled o příjmech výdajích, účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy a účetní záznamy, kterými se dokládá písemná či technická forma vedení účetnictví, se uchovávají pro dobu pěti let. Počítání se začíná koncem účetního období, kterého se příslušné účetní záznamy týkaly.
Opravy účetních dokladů
1. přeškrtnutí tenkou čarou, nad to správný údaj, datum a podpis.
2. Vyhotovení nového účetních dokladu
3. Vyhotovení vnitřního opravného účetního dokladu
Pohledávky
Pohledávku lze charakterizovat jako právo fyzické nebo právnické osoby požadovat na druhé osobě (dlužníkovi) plnění vzniklé z určitého závazku. Věřitel má právo vymáhat v době splatnosti pohledávku, dlužník má povinnost toto plnění uskutečnit. Pro pohledávky je vymezena účtová třída 3-Zúčtovací vztahy, a to bez ohledu, zda jsou krátkodobé nebo dlouhodobé.
Zaúčtujte tyto účetní případy:
Účetní
případ Text Kč MD DAL
1. Vydaná faktura na zboží: prodejní cena bez DPH
DPH 5%
Cena celkem 50 000
2 500
52 500
2. Odběratel uplatnil reklamační nárok, který byl přiznán:
Cena zboží
Podíl DPH
Celkem
3 240
162
3 402
3. Výpis z BÚ: úhrada odběratelské faktury 49 098
3. Odpisování a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, zaúčtování odpisů
3. Odpisování a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, zaúčtování odpisů
Odpisy = peněžní částka vyjadřující opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období.
a) fyzické opotřebení
b) morální opotřebení (technické zastarání)
Podstatou odpisování je postupné přenášení hodnoty (ceny) majetku získaného koupí nebo jiným způsobem do nákladů (výdajů), přičemž dochází k ovlivňování výše základu daně několik let, dokud nedojde k úplnému odepsání hodnoty majetku. Kromě daňových odpisů, které stanoví zákon o dani z příjmu číslo 586/1992 Sb., , si účetní jednotka zaznamenává odpisy účetní (sestaví si odpisový plán, který je podkladem k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku a sám si určí postup jeho odpisování.
Neodepisují se složky majetku, jejich hodnota neubývá (pozemky, umělecká díla…)
Oprávky k dlouhodobému majetku – úhrn odpisů za dobu používání dlouhodobého majetku.
Zůstatková cena = pořizovací cena – oprávky.
Podle charakteru hmotného majetku zatřídíme majetek dle přílohy k zákonu číslo 586/1992 Sb., do odpovídající odpisové skupiny.
Odpisová skupina Doba odpisování v letech Příklad
1 4 Výpočetní technika, plemenný skot, osobní auta
2 6 Koně užitkoví, plemenní, chovní, nákladní automobily, zemědělské traktory
3 12 Trezory, jeřáby, turbíny, bagry
4 20 Budovy a haly ze dřeva, průmyslové komíny
5 30 Budovy kromě uvedených v odpis.skupině 4 a 6, mosty, dálnice
6 50 Hotely, administrativní budovy, obchodní střediska, muzea, knihovny, školy, historické, kulturní památky
Dále je třeba si zvolit metodu odpisování: metodu lineárního odpisování nebo metodu zrychleného odpisování.
Odpisy = peněžní částka vyjadřující opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období.
a) fyzické opotřebení
b) morální opotřebení (technické zastarání)
Podstatou odpisování je postupné přenášení hodnoty (ceny) majetku získaného koupí nebo jiným způsobem do nákladů (výdajů), přičemž dochází k ovlivňování výše základu daně několik let, dokud nedojde k úplnému odepsání hodnoty majetku. Kromě daňových odpisů, které stanoví zákon o dani z příjmu číslo 586/1992 Sb., , si účetní jednotka zaznamenává odpisy účetní (sestaví si odpisový plán, který je podkladem k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku a sám si určí postup jeho odpisování.
Neodepisují se složky majetku, jejich hodnota neubývá (pozemky, umělecká díla…)
Oprávky k dlouhodobému majetku – úhrn odpisů za dobu používání dlouhodobého majetku.
Zůstatková cena = pořizovací cena – oprávky.
Podle charakteru hmotného majetku zatřídíme majetek dle přílohy k zákonu číslo 586/1992 Sb., do odpovídající odpisové skupiny.
Odpisová skupina Doba odpisování v letech Příklad
1 4 Výpočetní technika, plemenný skot, osobní auta
2 6 Koně užitkoví, plemenní, chovní, nákladní automobily, zemědělské traktory
3 12 Trezory, jeřáby, turbíny, bagry
4 20 Budovy a haly ze dřeva, průmyslové komíny
5 30 Budovy kromě uvedených v odpis.skupině 4 a 6, mosty, dálnice
6 50 Hotely, administrativní budovy, obchodní střediska, muzea, knihovny, školy, historické, kulturní památky
Dále je třeba si zvolit metodu odpisování: metodu lineárního odpisování nebo metodu zrychleného odpisování.
13. Náležitosti účetního dokladu, zaúčtování pohledávky
13. Náležitosti účetního dokladu, zaúčtování pohledávky
Účetní doklad – originální písemnost, v níž se prvotně zachycuje a ověřuje hospodářská nebo účetní operace.
Hospodářská operace – činnost, která vede ke změnám v majetku nebo závazcích, příjmech nebo výdajích.
Účetní operace – převody účetního charakteru ( uzávěrkové účetní operace, storno apod.)
Druhy účetních dokladů
1. podle obsahu: a) vnitřní – pohyb majetkových složek uvnitř podniku (příjemky, výdejky)
b) vnější – vyplývající ze styku s jinými podniky (faktury). Mohou být vydané nebo
přijaté – došlé.
2. Podle počtu zaznamenaných operací –
a) jednotlivé – jedna nebo více stejnorodých operací v rámci jednoho dne
b) sběrné – shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé operace za delší čas
Běžné účetnictví v průběhu účetního období vede podnikatel v peněžním deníku a dalších knihách na podkladě účetních dokladů.Účetní doklady musí splňovat podmínky pro průkaznost účetního záznamu a současně musí obsahovat:
a) označení účetního dokladu
b) obsah účetního případu a jeho účastníků
c) peněžní částku, nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
d) den vyhotovení účetního dokladu
e) den uskutečnění účetního případu, pokud není shodný se dnem vyhotovení účetního dokladu
f) podpis osoby odpovědné za účetní případ a podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování
Např. paragon nejspíš obsahuje:
- popis účetního případu (nákup papíru do tiskárny)
- označení jednoho z účastníků (papírnictví, ul. Žitná 25, Ostrava 1)
- peněžní částku (300,- Kč)
- datum uskutečnění účetního případu (10.4.2004)
- podpis osoby, která paragon vystavila (prodavačka Nováková)
Tento paragon se stane originálním účetním dokladem, pokud na něj doplníme zbylé náležitosti:
- označení účetního dokladu (číslo V001)
- označení vlastní firmy (AutoCont)
- datum doplnění těchto náležitostí, pokud se rozchází tento okamžik s datem uskutečnění účetního dokladu (20.4.2004)
- podpis osob odpovědných za účetní případ a osoby, která zaúčtovala tento doklad (podpisy)
Veškeré písemnosti účetní i mimoúčetní musí být evidovány a označeny způsobem zabezpečujícím vazbu mezi jednotlivými písemnostmi, hospodářskou operací a účetním zápisem v peněžním deníku a dalších pomocných knihách. Splnění tohoto požadavku je jednou z podmínek průkaznosti účetnictví.
Účetní písemnosti, zejména účetní doklady, účetní knihy a další písemnosti, podnikatel označí svým názvem a uspořádá způsobem, který umožňuje ověřit jejich kompletnost a souvislost s příslušným účetním obdobím. Kompletnost účetních písemností se dokládá seznamem těchto písemností, zvolenou číselnou řadou účetních dokladů, číslováním stránek peněžního deníku a dalších pomocných knih. Veškeré opravy v účetních písemnostech, zejména v účetních dokladech a účetních knihách, nesmí vést k jejich neprůkaznosti a možnosti zpochybnění účetnictví a jeho výstupů.
Účetní doklad – originální písemnost, v níž se prvotně zachycuje a ověřuje hospodářská nebo účetní operace.
Hospodářská operace – činnost, která vede ke změnám v majetku nebo závazcích, příjmech nebo výdajích.
Účetní operace – převody účetního charakteru ( uzávěrkové účetní operace, storno apod.)
Druhy účetních dokladů
1. podle obsahu: a) vnitřní – pohyb majetkových složek uvnitř podniku (příjemky, výdejky)
b) vnější – vyplývající ze styku s jinými podniky (faktury). Mohou být vydané nebo
přijaté – došlé.
2. Podle počtu zaznamenaných operací –
a) jednotlivé – jedna nebo více stejnorodých operací v rámci jednoho dne
b) sběrné – shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé operace za delší čas
Běžné účetnictví v průběhu účetního období vede podnikatel v peněžním deníku a dalších knihách na podkladě účetních dokladů.Účetní doklady musí splňovat podmínky pro průkaznost účetního záznamu a současně musí obsahovat:
a) označení účetního dokladu
b) obsah účetního případu a jeho účastníků
c) peněžní částku, nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
d) den vyhotovení účetního dokladu
e) den uskutečnění účetního případu, pokud není shodný se dnem vyhotovení účetního dokladu
f) podpis osoby odpovědné za účetní případ a podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování
Např. paragon nejspíš obsahuje:
- popis účetního případu (nákup papíru do tiskárny)
- označení jednoho z účastníků (papírnictví, ul. Žitná 25, Ostrava 1)
- peněžní částku (300,- Kč)
- datum uskutečnění účetního případu (10.4.2004)
- podpis osoby, která paragon vystavila (prodavačka Nováková)
Tento paragon se stane originálním účetním dokladem, pokud na něj doplníme zbylé náležitosti:
- označení účetního dokladu (číslo V001)
- označení vlastní firmy (AutoCont)
- datum doplnění těchto náležitostí, pokud se rozchází tento okamžik s datem uskutečnění účetního dokladu (20.4.2004)
- podpis osob odpovědných za účetní případ a osoby, která zaúčtovala tento doklad (podpisy)
Veškeré písemnosti účetní i mimoúčetní musí být evidovány a označeny způsobem zabezpečujícím vazbu mezi jednotlivými písemnostmi, hospodářskou operací a účetním zápisem v peněžním deníku a dalších pomocných knihách. Splnění tohoto požadavku je jednou z podmínek průkaznosti účetnictví.
Účetní písemnosti, zejména účetní doklady, účetní knihy a další písemnosti, podnikatel označí svým názvem a uspořádá způsobem, který umožňuje ověřit jejich kompletnost a souvislost s příslušným účetním obdobím. Kompletnost účetních písemností se dokládá seznamem těchto písemností, zvolenou číselnou řadou účetních dokladů, číslováním stránek peněžního deníku a dalších pomocných knih. Veškeré opravy v účetních písemnostech, zejména v účetních dokladech a účetních knihách, nesmí vést k jejich neprůkaznosti a možnosti zpochybnění účetnictví a jeho výstupů.
23. Majetek podniku – složky majetku
23. Majetek podniku – složky majetku
Obchodní majetek- majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty),
který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání.
Obchodní jmění – soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti
s podnikáním.
Čistý obchodní majetek – obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli
v souvislosti s podnikáním.
Složky majetku
1. Dlouhodobý nehmotný majetek – nehmotné výsledky výzkumů a vývoje, softwaru a ocenitelná práva, jejichž pořizovací cena je větší než 7 000,- Kč včetně a doba použitelnosti je větší než 1 rok.
a) Dlouhodobý nehmotný majetek – pořizovací cena je větší než 60 000,- Kč
b) Drobný dlouhodobý nehmotný majetek – pořizovací cena je větší než 7 000,- Kč, ale menší než 60000Kč
2. Dlouhodobý hmotný majetek –
a) Pozemky, stavby, haly, byty a nebytové prostory, kulturní památky, umělecká díla a předměty kulturní hodnoty bez ohledu na pořizovací cenu
b) Samostatné movité věci, jejichž doba použitelnosti je větší než 1 rok a pořizovací cena je větší než 40000,- Kč.
c) Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky
d) Základní stádo a tažná zvířata, tj.
- plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz, hus
- hospodářsky využitelné chovy, u kterých pořizovací cena za 1 kus odpovídá kategorii dlouhodobého hmotného majetku a jejichž doba použitelnosti je větší než 4 roky (mufloni, daňci, jeleni)
- koně tažní, dostihoví, sportovní, osli, muly a mezci.
3. Finanční majetek –
a) Peníze a peněžní vklady u peněžních ústavů
b) Dluhopisy, depozitní certifikáty, cenné papíry
c) Uložení prostředků do portfolia
d) Finanční spoluúčasti na podnikání jiných účetních jednotek
4. Ceniny – poštovní známky, kolky, dálniční nálepky, stravenky do provozoven veřejného stravování, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu
5. Zásoby –
a) Materiál
– suroviny, tj. hmoty, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do
výrobku, tvoří jeho podstatu
- pomocné látky – přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu
- provozní látky – látky, jichž je zapotřebí pro provoz podniku jako celku (palivo, čisticí prostředky apod.)
- náhradní díly – předměty určené k uvedení dlouhodobého hmotného majetku do původního stavu
- obaly – slouží k ochraně a dopravě zakoupeného materiálu, zboží nebo výrobků
- drobný hmotný majetek – samostatné movité věci postupné spotřeby, které nesplňují podmínky pro zařazení do dlouhodobého hmotné majetku (tj. cena 3 000,- Kč až 40 000,- Kč včetně), doba použitelnosti je větší než 1 rok
b) zboží – vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje. Zbožím jsou také výrobky předané do vlastních prodejen. Také nemovitosti, které podnik pořizuje za účelem dalšího prodeje v nezměněné podobě a sám je nepoužívá.
c) Výrobky – předměty, které podnikatel vyrábí s cílem prodat je spotřebitelům
d) Nedokončená výroba – produkty, které už prošly jedním nebo několika stupni výroby, nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem.
e) Zvířata – mladá chovná zvířata, zvířata ve výkmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva,hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus ve výkmu, psi apod.
6. Pohledávky – nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka
Obchodní majetek- majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty),
který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání.
Obchodní jmění – soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti
s podnikáním.
Čistý obchodní majetek – obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli
v souvislosti s podnikáním.
Složky majetku
1. Dlouhodobý nehmotný majetek – nehmotné výsledky výzkumů a vývoje, softwaru a ocenitelná práva, jejichž pořizovací cena je větší než 7 000,- Kč včetně a doba použitelnosti je větší než 1 rok.
a) Dlouhodobý nehmotný majetek – pořizovací cena je větší než 60 000,- Kč
b) Drobný dlouhodobý nehmotný majetek – pořizovací cena je větší než 7 000,- Kč, ale menší než 60000Kč
2. Dlouhodobý hmotný majetek –
a) Pozemky, stavby, haly, byty a nebytové prostory, kulturní památky, umělecká díla a předměty kulturní hodnoty bez ohledu na pořizovací cenu
b) Samostatné movité věci, jejichž doba použitelnosti je větší než 1 rok a pořizovací cena je větší než 40000,- Kč.
c) Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky
d) Základní stádo a tažná zvířata, tj.
- plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz, hus
- hospodářsky využitelné chovy, u kterých pořizovací cena za 1 kus odpovídá kategorii dlouhodobého hmotného majetku a jejichž doba použitelnosti je větší než 4 roky (mufloni, daňci, jeleni)
- koně tažní, dostihoví, sportovní, osli, muly a mezci.
3. Finanční majetek –
a) Peníze a peněžní vklady u peněžních ústavů
b) Dluhopisy, depozitní certifikáty, cenné papíry
c) Uložení prostředků do portfolia
d) Finanční spoluúčasti na podnikání jiných účetních jednotek
4. Ceniny – poštovní známky, kolky, dálniční nálepky, stravenky do provozoven veřejného stravování, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu
5. Zásoby –
a) Materiál
– suroviny, tj. hmoty, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do
výrobku, tvoří jeho podstatu
- pomocné látky – přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu
- provozní látky – látky, jichž je zapotřebí pro provoz podniku jako celku (palivo, čisticí prostředky apod.)
- náhradní díly – předměty určené k uvedení dlouhodobého hmotného majetku do původního stavu
- obaly – slouží k ochraně a dopravě zakoupeného materiálu, zboží nebo výrobků
- drobný hmotný majetek – samostatné movité věci postupné spotřeby, které nesplňují podmínky pro zařazení do dlouhodobého hmotné majetku (tj. cena 3 000,- Kč až 40 000,- Kč včetně), doba použitelnosti je větší než 1 rok
b) zboží – vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje. Zbožím jsou také výrobky předané do vlastních prodejen. Také nemovitosti, které podnik pořizuje za účelem dalšího prodeje v nezměněné podobě a sám je nepoužívá.
c) Výrobky – předměty, které podnikatel vyrábí s cílem prodat je spotřebitelům
d) Nedokončená výroba – produkty, které už prošly jedním nebo několika stupni výroby, nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem.
e) Zvířata – mladá chovná zvířata, zvířata ve výkmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva,hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus ve výkmu, psi apod.
6. Pohledávky – nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka
16. Náklady a výnosy
16. Náklady a výnosy, výpočet hospodářského výsledku, příklad
Účtová třída 5 obsahuje prvotní a ve vybraných případech i druhotné náklady. Na jednotlivých účtech této třídy se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku účetního období.
Analytické účty je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o daních z příjmů. Zejména je nutné sledovat odděleně ty položky nákladů, které jsou připočitatelné a odpočitatelné pro zjištění základu pro výpočet daňové povinnosti.
Účtová třída 6 obsahuje výnosy narůstajícím způsobem od začátku účetního období. Prvotní výnosy se v této třídě zachycují časové rozlišené. Slevy a srážky jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou na ně být zřízeny samostatné analytické účty.
Výsledek hospodaření před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných v třídě 6 a nákladů zachycených ve skupinách 50 až 58 a účtech 596, 597 a 598 s přísnou analýzou daňově uznatelných nákladových a výnosových položek.
HV provozní se zjišťuje jako rozdíl výnosů ze skupin 60 až 64 a účtu 697 a nákladů zachycených ve skupinách 50 až 55 a na účtu 597.
HV finanční se zjišťuje jako rozdíl výnosů ze skupin 66 a a účtu 698 a nákladů ze skupin 56, 57 a účtu 598.
HV mimořádný se zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy skupiny 68 a náklady skupiny 58.
Příklad: Na konci roku 2003 máme následující zůstatky účtů:
Účet Zůstatek
504-Prodané zboží 1 000 000
512-Cestovné 20 000
513-Náklady na reprezentaci 60 000
518-Ostatní služby 50 000
521-Mzdové náklady 350 000
524-Zákonné sociální pojištění 150 000
551-Odpisy dlouh.hmotného a nehmot. majetku 300 000
562-Úroky 25 000
563-Kurzové ztráty 35 000
582-Škody 30 000
591-Daň z příjmů z běžné činnosti-splatná ?
593-Daň z příjmů z mimořádně činnosti-splatná ?
602-Tržby z prodeje služeb 600 000
604-Tržby za zboží 1 500 000
621-Aktivace materiálu a zboží 500 000
661-Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 140 000
663-Kurzové ztráty 15 000
688-Ostatní mimořádné výnosy 20 000
Při analýze výše uvedených nákladů a výnosů je nutné vzít v úvahu, že:
1. na účtu 551-Odpisy dl.nehmot. a hmot. majetku je částka účetních odpisů, daňové odpisy činí 220 000 Kč.
2. na účtu 582-Škody je částka celkových vzniklých mank, z toho daňově uznatelné jako náklady je pouze 20 000
3. daň z příjmů právnických osob za rok 2003 je 31%.
Výpočet daňového zisku:
Náklady Výnosy Zisk Daň
Provozní
Finanční
Mimořádný
Celkem
Za běžnou činnost se pro daňové účely považuje činnost provozní a finanční. Částka daně z příjmů z běžné činnosti zachycená na účtu 591 bude činit 187 550 Kč. Daň z mimořádné činnosti zachycena nebude.
591-Daň z příjmů z běžné činnosti-splatná 341-Daň z příjmů
Výpočet účetního zisku:
Náklady Výnosy Zisk
Provozní
Finanční
Mimořádný
Daň
Celkem
Účetní zisk je 561 250 Kč. Jedná se o disponibilní zisk k rozdělení, o čistý přírůstek vlastních zdrojů.
Účtová třída 5 obsahuje prvotní a ve vybraných případech i druhotné náklady. Na jednotlivých účtech této třídy se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku účetního období.
Analytické účty je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o daních z příjmů. Zejména je nutné sledovat odděleně ty položky nákladů, které jsou připočitatelné a odpočitatelné pro zjištění základu pro výpočet daňové povinnosti.
Účtová třída 6 obsahuje výnosy narůstajícím způsobem od začátku účetního období. Prvotní výnosy se v této třídě zachycují časové rozlišené. Slevy a srážky jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou na ně být zřízeny samostatné analytické účty.
Výsledek hospodaření před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných v třídě 6 a nákladů zachycených ve skupinách 50 až 58 a účtech 596, 597 a 598 s přísnou analýzou daňově uznatelných nákladových a výnosových položek.
HV provozní se zjišťuje jako rozdíl výnosů ze skupin 60 až 64 a účtu 697 a nákladů zachycených ve skupinách 50 až 55 a na účtu 597.
HV finanční se zjišťuje jako rozdíl výnosů ze skupin 66 a a účtu 698 a nákladů ze skupin 56, 57 a účtu 598.
HV mimořádný se zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy skupiny 68 a náklady skupiny 58.
Příklad: Na konci roku 2003 máme následující zůstatky účtů:
Účet Zůstatek
504-Prodané zboží 1 000 000
512-Cestovné 20 000
513-Náklady na reprezentaci 60 000
518-Ostatní služby 50 000
521-Mzdové náklady 350 000
524-Zákonné sociální pojištění 150 000
551-Odpisy dlouh.hmotného a nehmot. majetku 300 000
562-Úroky 25 000
563-Kurzové ztráty 35 000
582-Škody 30 000
591-Daň z příjmů z běžné činnosti-splatná ?
593-Daň z příjmů z mimořádně činnosti-splatná ?
602-Tržby z prodeje služeb 600 000
604-Tržby za zboží 1 500 000
621-Aktivace materiálu a zboží 500 000
661-Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 140 000
663-Kurzové ztráty 15 000
688-Ostatní mimořádné výnosy 20 000
Při analýze výše uvedených nákladů a výnosů je nutné vzít v úvahu, že:
1. na účtu 551-Odpisy dl.nehmot. a hmot. majetku je částka účetních odpisů, daňové odpisy činí 220 000 Kč.
2. na účtu 582-Škody je částka celkových vzniklých mank, z toho daňově uznatelné jako náklady je pouze 20 000
3. daň z příjmů právnických osob za rok 2003 je 31%.
Výpočet daňového zisku:
Náklady Výnosy Zisk Daň
Provozní
Finanční
Mimořádný
Celkem
Za běžnou činnost se pro daňové účely považuje činnost provozní a finanční. Částka daně z příjmů z běžné činnosti zachycená na účtu 591 bude činit 187 550 Kč. Daň z mimořádné činnosti zachycena nebude.
591-Daň z příjmů z běžné činnosti-splatná 341-Daň z příjmů
Výpočet účetního zisku:
Náklady Výnosy Zisk
Provozní
Finanční
Mimořádný
Daň
Celkem
Účetní zisk je 561 250 Kč. Jedná se o disponibilní zisk k rozdělení, o čistý přírůstek vlastních zdrojů.
24. Inventarizace a inventura
24. Inventarizace a inventura
Inventarizace majetku a závazků
Inventarizace v soustavě jednoduchého účetnictví je důležitá proto, že v této soustavě účetnictví se neúčtuje komplexně a systémově během účetního období o majetku a závazcích. V peněžním deníku se účtuje o peněžních prostředcích, o jejich přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích). Další majetkové složky a závazky jsou sledovány podle stanovených kritérií pouze v pomocných knihách. Podnikatel ověřuje správnost svého účetnictví (peněžní deník a pomocné knihy) řádnou (na konci účetního období k 31.12.) nebo mimořádnou inventarizací (ke dni skončení podnikatelské činnosti).
Účetní jednotka má povinnost inventarizovat veškerý majetek alespoň jedenkrát ročně. Periodická inventarizace se provádí k rozvahovému dni, ale je možné ji provádět také čtyři měsíce před a jeden měsíc po rozvahovém dni, pokud z časových důvodů není možné inventury provést k rozvahovému dni.
Inventarizace zahrnuje: 1. Inventuru
2. porovnání skutečného stavu se stavem účetním
3. zjištění příčin inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání
Inventura – zjišťování skutečného stavu majetku a závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenání.
Stavy majetku a závazků se zjišťují:
a) fyzickou inventurou (majetek hmotné, popř. nehmotné povahy) – skutečný stav zjišťujeme počítáním, měřením, vážením např. zásob materiálu na skladě, peníze v pokladně apod.
b) dokladovou inventurou (závazky, rezervy a další složky majetku, u kterých nelze provést fyzickou inventuru), skutečný stav se ověřuje písemným potvrzením od jednotlivých odběratelů a od peněžního ústavu.
Zákon o účetnictví ukládá zaznamenávat fyzické stavy majetku v inventurních soupisech a potvrdit je podpisy osob odpovědných za provedení inventarizací. Nepředepisuje se forma a technika provádění inventarizací, vzory formulářů, inventarizační komise, ani jejich složení. Tyto záležitosti jsou ponechány na rozhodnutí a zvážení podnikatele.
Inventarizace – po inventuře dochází k porovnání inventurních soupisů s účetnictvím. Oba údaje by měly být totožné.
Inventarizační rozdíl – rozdíl mezi skutečným stavem a účetním stavem
- manko – skutečný stav je nižší než účetní
- přebytek – skutečný stav je větší než účetní
- přirozené úbytky zásob – vznikají u některých druhů zásob působením vnějších vlivů (vyschnutím, rozprášením). Pro tyto úbytky si stanoví účetní jednotka svým vnitřním předpisem normy přirozených úbytků = množství přirozených úbytků, které se považují za zdůvodněné.
Případné rozdíly mezi skutečným stavem majetku a závazků (skutečnost) a účetním stavem (peněžní deník a pomocné knihy) se promítnou do účetního období, za které se inventarizace prováděla. Pokud podnikatel například zjistí manko ve stavu materiálu, sníží příslušnou skladní kartu materiálu. Inventarizace zásob v žádném případě neznamená, že by podnikatel upravoval výdaje v peněžním deníku o změnu stavu zásob na počátku a na konci účetního období. Zcela jednoznačně v soustavě jednoduchého účetnictví platí, že veškeré výdaje na pořízení zásob, bez ohledu na jejich skutečnou spotřebu, se účtují v okamžiku platby do daňových výdajů (nákup zásob).
U každého inventarizačního rozdílu je třeba zjistit jeho příčiny. Ke všem rozdílům by se měli vyjádřit zaměstnanci odpovědní za příslušný majetek.
Zaúčtujte tyto účetní případy:
Účetní případ Částka MD DAL
Vnitřní účetní doklad na poškozené zboží ve skladu požárem (zásoby jsou pojištěny) 4 500,-
Náhrada škody způsobená požárem-vyúčtování pojišťovny 4 000,-
Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve materiálu do normy 100,-
Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve zboží 3 100,-
Manko předepsáno k náhradě hmotně odpovědné osobě 3 100,-
Inventarizace majetku a závazků
Inventarizace v soustavě jednoduchého účetnictví je důležitá proto, že v této soustavě účetnictví se neúčtuje komplexně a systémově během účetního období o majetku a závazcích. V peněžním deníku se účtuje o peněžních prostředcích, o jejich přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích). Další majetkové složky a závazky jsou sledovány podle stanovených kritérií pouze v pomocných knihách. Podnikatel ověřuje správnost svého účetnictví (peněžní deník a pomocné knihy) řádnou (na konci účetního období k 31.12.) nebo mimořádnou inventarizací (ke dni skončení podnikatelské činnosti).
Účetní jednotka má povinnost inventarizovat veškerý majetek alespoň jedenkrát ročně. Periodická inventarizace se provádí k rozvahovému dni, ale je možné ji provádět také čtyři měsíce před a jeden měsíc po rozvahovém dni, pokud z časových důvodů není možné inventury provést k rozvahovému dni.
Inventarizace zahrnuje: 1. Inventuru
2. porovnání skutečného stavu se stavem účetním
3. zjištění příčin inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání
Inventura – zjišťování skutečného stavu majetku a závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenání.
Stavy majetku a závazků se zjišťují:
a) fyzickou inventurou (majetek hmotné, popř. nehmotné povahy) – skutečný stav zjišťujeme počítáním, měřením, vážením např. zásob materiálu na skladě, peníze v pokladně apod.
b) dokladovou inventurou (závazky, rezervy a další složky majetku, u kterých nelze provést fyzickou inventuru), skutečný stav se ověřuje písemným potvrzením od jednotlivých odběratelů a od peněžního ústavu.
Zákon o účetnictví ukládá zaznamenávat fyzické stavy majetku v inventurních soupisech a potvrdit je podpisy osob odpovědných za provedení inventarizací. Nepředepisuje se forma a technika provádění inventarizací, vzory formulářů, inventarizační komise, ani jejich složení. Tyto záležitosti jsou ponechány na rozhodnutí a zvážení podnikatele.
Inventarizace – po inventuře dochází k porovnání inventurních soupisů s účetnictvím. Oba údaje by měly být totožné.
Inventarizační rozdíl – rozdíl mezi skutečným stavem a účetním stavem
- manko – skutečný stav je nižší než účetní
- přebytek – skutečný stav je větší než účetní
- přirozené úbytky zásob – vznikají u některých druhů zásob působením vnějších vlivů (vyschnutím, rozprášením). Pro tyto úbytky si stanoví účetní jednotka svým vnitřním předpisem normy přirozených úbytků = množství přirozených úbytků, které se považují za zdůvodněné.
Případné rozdíly mezi skutečným stavem majetku a závazků (skutečnost) a účetním stavem (peněžní deník a pomocné knihy) se promítnou do účetního období, za které se inventarizace prováděla. Pokud podnikatel například zjistí manko ve stavu materiálu, sníží příslušnou skladní kartu materiálu. Inventarizace zásob v žádném případě neznamená, že by podnikatel upravoval výdaje v peněžním deníku o změnu stavu zásob na počátku a na konci účetního období. Zcela jednoznačně v soustavě jednoduchého účetnictví platí, že veškeré výdaje na pořízení zásob, bez ohledu na jejich skutečnou spotřebu, se účtují v okamžiku platby do daňových výdajů (nákup zásob).
U každého inventarizačního rozdílu je třeba zjistit jeho příčiny. Ke všem rozdílům by se měli vyjádřit zaměstnanci odpovědní za příslušný majetek.
Zaúčtujte tyto účetní případy:
Účetní případ Částka MD DAL
Vnitřní účetní doklad na poškozené zboží ve skladu požárem (zásoby jsou pojištěny) 4 500,-
Náhrada škody způsobená požárem-vyúčtování pojišťovny 4 000,-
Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve materiálu do normy 100,-
Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve zboží 3 100,-
Manko předepsáno k náhradě hmotně odpovědné osobě 3 100,-
18. Majetek podniku – zdroje majetku podniku
18. Majetek podniku – zdroje majetku podniku
1. Vlastní zdroje – základní kapitál – částka, kterou podnikatel vložil do podnikání ( v a.s. vydané akcie, v družstvu – z členských příspěvků)
Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku a výsledek hospodaření.
Vlastní zdroje neboli vlastní kapitál podniku má tuto skladbu:
a) základní kapitál všech právních forem podnikatelských subjektů, tato položka se vyskytuje též u fyzické osoby.
b) Kapitálové fondy, které jsou rozšířením základního kapitálu – emisní ážio při navyšování základního kapitálu, vklady rozšiřující vlastní zdroje, nikoliv však základní kapitál, dary apod.
c) Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy tvořené ze zisku
d) Výsledek hospodaření, tj. zisk nebo ztráta.
Cizí zdroje – doplňují vlastní zdroje ve výši potřebnou ke krytí majetku
a) rezervy
b) bankovní úvěry
c) závazky vůči dodavatelům
d) Závazky vůči zaměstnancům
e) Závazky vůči státnímu rozpočtu a rozpočtu obcí
f) Závazky vůči institucím sociálního a zdravotního pojištění
Rezervy
Rezervy jsou dlouhodobé cizí zdroje majetku podniku, které se tvoří na vrub nákladů účetní jednotky. Účelem tvoření rezerv je krýt budoucí výdaje a rizika, budoucí závazky, které jsou spojeny s nepřetržitou existencí účetní jednotky. Tím, že jsou rezervy tvořeny na vrub nákladů, snižují výsledek hospodaření běžného účetního období ve prospěch účetních období budoucích, kdy vznik určité hospodářské operace nastane nebo je očekáván. Pomocí rezerv se zajišťuje uplatňování zásady opatrnosti v účetnictví účetní jednotky.
Charakteristikou rezerv je, že je znám účel, na který jsou tvořeny, ale částka není přesně známa a období k jejich čerpání nebývá vždy jisté.
Rezervy se člení:
- zákonné, čímž jsou míněny rezervy podle jiných zákonů než je zákon o účetnictví; jejichž tvorba a použití jsou stanoveny zvláštními zákony a jsou většinou uznány jako zdanitelný náklad, např. rezerva na opravy hmotného majetku, jehož doba odpisování je stanovena na 6 a více let, rezervy na rekultivace apod.;
- ostatní, jedná se především o rezervu na daň z příjmů, rezervu na garanční opravy, na restrukturalizaci a další; jedná se o náklad nezdanitelný.
Bankovní úvěry
Členění z hlediska formy poskytování a splácení:
1. peněžní úvěr
- návratný peněžní vztah dlužníka a věřitele (je poskytnut i splácen v penězích)
- v zásadě bankovní úvěr, kde v roli věřitele vystupuje banka
Poskytnutí prostředků věřitelem může mít různou podobu. Zpravidla se postupuje tak, že banka platí, většinou bezhotovostním způsobem, z čerpaného úvěru závazky dlužníka vůči jeho věřitelům. Jiným způsobem poskytnutí úvěru je převod peněžních prostředků na běžný účet dlužníka nebo jejich výplata v hotovosti. Specifickým způsobem poskytnutí úvěru je tzv. kontokorent.
2. obchodní úvěr
- vztah mezi dodavatelem a odběratelem zboží, kdy dodavatel poskytuje odklad placení odběrateli (v tomto případě úvěr je poskytnut ve zboží, ale splácen je v penzích), často hrazen bankovním úvěrem
- zajišťuje se směnkou, bankovní zárukou apod.
1. Vlastní zdroje – základní kapitál – částka, kterou podnikatel vložil do podnikání ( v a.s. vydané akcie, v družstvu – z členských příspěvků)
Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku a výsledek hospodaření.
Vlastní zdroje neboli vlastní kapitál podniku má tuto skladbu:
a) základní kapitál všech právních forem podnikatelských subjektů, tato položka se vyskytuje též u fyzické osoby.
b) Kapitálové fondy, které jsou rozšířením základního kapitálu – emisní ážio při navyšování základního kapitálu, vklady rozšiřující vlastní zdroje, nikoliv však základní kapitál, dary apod.
c) Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy tvořené ze zisku
d) Výsledek hospodaření, tj. zisk nebo ztráta.
Cizí zdroje – doplňují vlastní zdroje ve výši potřebnou ke krytí majetku
a) rezervy
b) bankovní úvěry
c) závazky vůči dodavatelům
d) Závazky vůči zaměstnancům
e) Závazky vůči státnímu rozpočtu a rozpočtu obcí
f) Závazky vůči institucím sociálního a zdravotního pojištění
Rezervy
Rezervy jsou dlouhodobé cizí zdroje majetku podniku, které se tvoří na vrub nákladů účetní jednotky. Účelem tvoření rezerv je krýt budoucí výdaje a rizika, budoucí závazky, které jsou spojeny s nepřetržitou existencí účetní jednotky. Tím, že jsou rezervy tvořeny na vrub nákladů, snižují výsledek hospodaření běžného účetního období ve prospěch účetních období budoucích, kdy vznik určité hospodářské operace nastane nebo je očekáván. Pomocí rezerv se zajišťuje uplatňování zásady opatrnosti v účetnictví účetní jednotky.
Charakteristikou rezerv je, že je znám účel, na který jsou tvořeny, ale částka není přesně známa a období k jejich čerpání nebývá vždy jisté.
Rezervy se člení:
- zákonné, čímž jsou míněny rezervy podle jiných zákonů než je zákon o účetnictví; jejichž tvorba a použití jsou stanoveny zvláštními zákony a jsou většinou uznány jako zdanitelný náklad, např. rezerva na opravy hmotného majetku, jehož doba odpisování je stanovena na 6 a více let, rezervy na rekultivace apod.;
- ostatní, jedná se především o rezervu na daň z příjmů, rezervu na garanční opravy, na restrukturalizaci a další; jedná se o náklad nezdanitelný.
Bankovní úvěry
Členění z hlediska formy poskytování a splácení:
1. peněžní úvěr
- návratný peněžní vztah dlužníka a věřitele (je poskytnut i splácen v penězích)
- v zásadě bankovní úvěr, kde v roli věřitele vystupuje banka
Poskytnutí prostředků věřitelem může mít různou podobu. Zpravidla se postupuje tak, že banka platí, většinou bezhotovostním způsobem, z čerpaného úvěru závazky dlužníka vůči jeho věřitelům. Jiným způsobem poskytnutí úvěru je převod peněžních prostředků na běžný účet dlužníka nebo jejich výplata v hotovosti. Specifickým způsobem poskytnutí úvěru je tzv. kontokorent.
2. obchodní úvěr
- vztah mezi dodavatelem a odběratelem zboží, kdy dodavatel poskytuje odklad placení odběrateli (v tomto případě úvěr je poskytnut ve zboží, ale splácen je v penzích), často hrazen bankovním úvěrem
- zajišťuje se směnkou, bankovní zárukou apod.
22. Individuální podnikatel
22. Individuální podnikatel
Individuální podnikatel
Podnikatel-fyzická osoba, který vede podvojné účetnictví, je označován jako individuální podnikatel, v účtové osnově účet 491- Individuální podnikatel. Na tomto účtu lze zaznamenávat všechny osobní vklady, včetně vkladu na začátku podnikání, výběrů individuálního podnikatele a přijatých darů.
Výše prvotního vkladu do podnikání se u individuálního podnikatele nezapisuje do obchodního rejstříku, nepředpokládá se tvorba fondů, o použití výsledku hospodaření rozhoduje podnikatel. Výsledek hospodaření individuálního podnikatele vstupuje do základu daně z příjmu fyzické osoby.
Příklad:
Fyzická osoba – individuální podnikatel vložil do firmy tento majetek:
Peníze v hotovosti 100 000 Kč
Peníze na běžném účtu 500 000 Kč
Osobní automobil 300 000 Kč
Budovu 1 000 000 Kč
Sestavte počáteční rozvahu, zaúčtujte na účty hlavní knihy
Rozvaha
021 - 1 000 000
022 - 300 000
221 - 500 000
211 - 100 000 491 – 1 900 000
Součet 1 900 000 Součet 1 900 000
Účetní případ Text Kč MD DAL
1. Stavby
Samostatné movité věci
Běžný účet
Pokladna
Individuální podnikatel 1 000 000
300 000
500 000
100 000
1 900 000
2. Výběr pro osobní potřebu z běžného účtu 10 000
3. Vklad podnikatele do firmy – osobní počítač 45 000
Následující účetní období
1. Čistý zisk za účetní období 13 000
2. Zúčtování zisku 13 000
Individuální podnikatel
Podnikatel-fyzická osoba, který vede podvojné účetnictví, je označován jako individuální podnikatel, v účtové osnově účet 491- Individuální podnikatel. Na tomto účtu lze zaznamenávat všechny osobní vklady, včetně vkladu na začátku podnikání, výběrů individuálního podnikatele a přijatých darů.
Výše prvotního vkladu do podnikání se u individuálního podnikatele nezapisuje do obchodního rejstříku, nepředpokládá se tvorba fondů, o použití výsledku hospodaření rozhoduje podnikatel. Výsledek hospodaření individuálního podnikatele vstupuje do základu daně z příjmu fyzické osoby.
Příklad:
Fyzická osoba – individuální podnikatel vložil do firmy tento majetek:
Peníze v hotovosti 100 000 Kč
Peníze na běžném účtu 500 000 Kč
Osobní automobil 300 000 Kč
Budovu 1 000 000 Kč
Sestavte počáteční rozvahu, zaúčtujte na účty hlavní knihy
Rozvaha
021 - 1 000 000
022 - 300 000
221 - 500 000
211 - 100 000 491 – 1 900 000
Součet 1 900 000 Součet 1 900 000
Účetní případ Text Kč MD DAL
1. Stavby
Samostatné movité věci
Běžný účet
Pokladna
Individuální podnikatel 1 000 000
300 000
500 000
100 000
1 900 000
2. Výběr pro osobní potřebu z běžného účtu 10 000
3. Vklad podnikatele do firmy – osobní počítač 45 000
Následující účetní období
1. Čistý zisk za účetní období 13 000
2. Zúčtování zisku 13 000
Peněžní prostředky a ceniny
Peněžní prostředky a ceniny
Peníze v hotovosti
V účetní osnově je vyčleněna účtová skupina 21 – Peníze. Tato účtová skupina umožňuje účtování o stavu a pohybu peněz jak tuzemské měny, tak i měn cizích (valut). V této účtové skupině se účtuje i o šecích a ceninách. Peníze v pokladně nesmí být nahrazovány stvrzenkami a všechny výdaje a příjmy peněz musí být řádně zaúčtovány. Podrobnou evidenci o pohybech peněžních prostředků vede účetní jednotka v pokladních knihách, které mohou mít formu účtů nebo pomocné evidence.Účetními doklady, na základě kterých se účtuje o pohybu peněžních prostředků v hotovosti, jsou příjmové a výdajové pokladní doklady. Pro účetní jednotku je významné určit hmotně odpovědného pracovníka za peněžní prostředky v pokladně.
Peníze v bankách
Účtová osnova vymezuje pro peníze v bankách účetní skupinu 22-Účty v bankách. Účetní jednotka bude mít samostatné účty vedené podle měn (korunové a devizové účty), podle bank a podle druhu účtu (běžný, termínový, kontokorentní). Pro běžný účet se používá účet 221-Bankovní účty.
Peníze na cestě – účet 261- Peníze na cestě
Důvod účtovat o penězích na cestě vzniká tehdy, když dochází k převodu mezi penězi v pokladně a na bankovním účtu, nebo při převodech mezi bankovními účty. Peníze na cestě jsou také nástrojem při účtování o platbách bankovními kartami.
Ceniny
V ceninách jsou ztělesněny peněžní prostředky, v určitém slova smyslu je nahrazují patří mezi ně poštovní známky, dálniční známky, kolky, telefonní karty, stravenky, karty na odběr pohonných hmot, předplacené jízdenky na hromadnou dopravu apod.
Nákup cenin se účtuje podle výdajového pokladního dokladu nebo na základě účetního dokladu vydaného dodavatelem – faktury jako přírůstek na vrub účtu 213-Ceniny. Výdej cenin, pokud došlo ke spotřebě, se zaúčtuje souvztažně na nákladový účet, který by měl svým druhem odpovídat druhu služby, poplatku, účelu, k jakému byla cenina využita.
Bankovní úvěry: Členění z hlediska formy poskytování a splácení:
1. peněžní úvěr - návratný peněžní vztah dlužníka a věřitele (je poskytnut i splácen v penězích)
- v zásadě bankovní úvěr, kde v roli věřitele vystupuje banka
Poskytnutí prostředků věřitelem může mít různou podobu. Zpravidla se postupuje tak, že banka platí, většinou bezhotovostním způsobem, z čerpaného úvěru závazky dlužníka vůči jeho věřitelům. Jiným způsobem poskytnutí úvěru je převod peněžních prostředků na běžný účet dlužníka nebo jejich výplata v hotovosti. Specifickým způsobem poskytnutí úvěru je tzv. kontokorent.
2. obchodní úvěr - vztah mezi dodavatelem a odběratelem zboží, kdy dodavatel poskytuje odklad placení odběrateli (v tomto případě úvěr je poskytnut ve zboží, ale splácen je v penzích), často hrazen bankovním úvěrem
- zajišťuje se směnkou, bankovní zárukou apod.
členění z hlediska lhůty splatnosti:
1. krátkodobý – poskytován na dobu kratší než 1 rok
2. střednědobý – lhůta splatnosti se obvykle pohybuje mezi 1 rokem až 5 lety
3. dlouhodobý – s lhůtou splatnosti nad 5 let
4. kontokorentní – většinou bez konkrétní lhůty splatnosti, je stanovena maximální výše zadlužení
Základní zásady u bankovních úvěrů
Na účtu 231- Krátkodobé bankovní úvěry a 232-Eskontní úvěry se účtuje o krátkodobých úvěrech do 1 roku. Úvěry střednědobé a dlouhodobé se účtují na účtech 461-Dlouhodobé bankovní úvěry.
Eskontní úvěry - Účetní jednotka může postoupit bance směnku před její splatností, na níž je uvedena jako směnečný věřitel. Tento převod směnečných práv majitele směnky na banku za úplatu se nazývá eskont. Banka odkoupí směnku splatnou v budoucnosti po srážce diskontu (úroku) za dobu ode dne eskontu do dne splatnosti směnky. Na eskontovanou směnku banka poskytne úvěr.
Peníze v hotovosti
V účetní osnově je vyčleněna účtová skupina 21 – Peníze. Tato účtová skupina umožňuje účtování o stavu a pohybu peněz jak tuzemské měny, tak i měn cizích (valut). V této účtové skupině se účtuje i o šecích a ceninách. Peníze v pokladně nesmí být nahrazovány stvrzenkami a všechny výdaje a příjmy peněz musí být řádně zaúčtovány. Podrobnou evidenci o pohybech peněžních prostředků vede účetní jednotka v pokladních knihách, které mohou mít formu účtů nebo pomocné evidence.Účetními doklady, na základě kterých se účtuje o pohybu peněžních prostředků v hotovosti, jsou příjmové a výdajové pokladní doklady. Pro účetní jednotku je významné určit hmotně odpovědného pracovníka za peněžní prostředky v pokladně.
Peníze v bankách
Účtová osnova vymezuje pro peníze v bankách účetní skupinu 22-Účty v bankách. Účetní jednotka bude mít samostatné účty vedené podle měn (korunové a devizové účty), podle bank a podle druhu účtu (běžný, termínový, kontokorentní). Pro běžný účet se používá účet 221-Bankovní účty.
Peníze na cestě – účet 261- Peníze na cestě
Důvod účtovat o penězích na cestě vzniká tehdy, když dochází k převodu mezi penězi v pokladně a na bankovním účtu, nebo při převodech mezi bankovními účty. Peníze na cestě jsou také nástrojem při účtování o platbách bankovními kartami.
Ceniny
V ceninách jsou ztělesněny peněžní prostředky, v určitém slova smyslu je nahrazují patří mezi ně poštovní známky, dálniční známky, kolky, telefonní karty, stravenky, karty na odběr pohonných hmot, předplacené jízdenky na hromadnou dopravu apod.
Nákup cenin se účtuje podle výdajového pokladního dokladu nebo na základě účetního dokladu vydaného dodavatelem – faktury jako přírůstek na vrub účtu 213-Ceniny. Výdej cenin, pokud došlo ke spotřebě, se zaúčtuje souvztažně na nákladový účet, který by měl svým druhem odpovídat druhu služby, poplatku, účelu, k jakému byla cenina využita.
Bankovní úvěry: Členění z hlediska formy poskytování a splácení:
1. peněžní úvěr - návratný peněžní vztah dlužníka a věřitele (je poskytnut i splácen v penězích)
- v zásadě bankovní úvěr, kde v roli věřitele vystupuje banka
Poskytnutí prostředků věřitelem může mít různou podobu. Zpravidla se postupuje tak, že banka platí, většinou bezhotovostním způsobem, z čerpaného úvěru závazky dlužníka vůči jeho věřitelům. Jiným způsobem poskytnutí úvěru je převod peněžních prostředků na běžný účet dlužníka nebo jejich výplata v hotovosti. Specifickým způsobem poskytnutí úvěru je tzv. kontokorent.
2. obchodní úvěr - vztah mezi dodavatelem a odběratelem zboží, kdy dodavatel poskytuje odklad placení odběrateli (v tomto případě úvěr je poskytnut ve zboží, ale splácen je v penzích), často hrazen bankovním úvěrem
- zajišťuje se směnkou, bankovní zárukou apod.
členění z hlediska lhůty splatnosti:
1. krátkodobý – poskytován na dobu kratší než 1 rok
2. střednědobý – lhůta splatnosti se obvykle pohybuje mezi 1 rokem až 5 lety
3. dlouhodobý – s lhůtou splatnosti nad 5 let
4. kontokorentní – většinou bez konkrétní lhůty splatnosti, je stanovena maximální výše zadlužení
Základní zásady u bankovních úvěrů
Na účtu 231- Krátkodobé bankovní úvěry a 232-Eskontní úvěry se účtuje o krátkodobých úvěrech do 1 roku. Úvěry střednědobé a dlouhodobé se účtují na účtech 461-Dlouhodobé bankovní úvěry.
Eskontní úvěry - Účetní jednotka může postoupit bance směnku před její splatností, na níž je uvedena jako směnečný věřitel. Tento převod směnečných práv majitele směnky na banku za úplatu se nazývá eskont. Banka odkoupí směnku splatnou v budoucnosti po srážce diskontu (úroku) za dobu ode dne eskontu do dne splatnosti směnky. Na eskontovanou směnku banka poskytne úvěr.
Krátkodobý finanční majetek
Krátkodobým finančním majetkem se akcie stávají tehdy, jestliže s nimi účetní jednotka obchoduje, obchodování se uskutečňuje buď na organizovaném (veřejném) kapitálovém trhu nebo na neveřejném kapitálovém trhu, v účetnictví se pak tyto akcie označují „majetkové cenné papíry k obchodování“, tj. na veřejném trhu, a „realizované cenné papíry“. Do krátkodobého finančního majetku se zahrnují také vlastní akcie, které účetní jednotka z různých důvodů dočasně drží. Obdobně jako s akciemi se v účetnictví zachází s podíly v jiných obchodních společnostech než je akciová společnost (společnost s r.o.), ty však nejsou CP
Zatímních listů – nahrazuje po určitou dobu upsané a nesplacené akcie jednoho druhu, vydávají se v případě, že upisovatel nesplatil celý emisní kurz upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, jakmile dojde ke splacení emisního kurzu akcií, dochází k výměně zatímního listu za akcie.
Poukázek na akcie, které se vydávají při zvyšování základního kapitálu tehdy, když byl splácen celý emisní kurz, zvýšení základního kapitálu nebylo zapsáno v obchodním rejstříku, po zápisu zvýšení základního kapitálu v obchodním rejstříku se vyměňují poukázky na akcie za akcie.
Opčních listů, což jsou CP, které slouží pro uplatnění přednostního práva výměny dluhopisu za akcie
Šeků, které opravňují osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem šeku.
Dluhopisů, s nimiž je spojeno právo požadovat splacení dlužné částky ve jmenovité hodnotě dluhopisu ke dni splatnosti dluhopisu a vyplacení výnosů z něho k určitému datu nebo datum a povinnost osoby, které dluhopis vydala (emitent), tato práva uspokojit. Dluhopisy mohou být dlouhodobé či krátkodobé, držené do doby
splatnosti, která je na nich uvedena nebo obchodovatelné na veřejném trhu či neveřejném trhu, podle toho účetní jednotka z dluhopisu získává úrok při vyplácení emitentem nebo zisk/ztrátu z jeho prodeje.
Směnky, která je dlužným cenným papírem, lze k ní obecně přistupovat jako k dluhopisu, tudíž může být dlouhodobá, krátkodobá, s různě stanoveným úrokem, záměrem účetní jednotky může být držet ji do splatnosti nebo naopak je prodat, a to buď na veřejném trhu nebo na neveřejném trhu.
Oceňování finančního majetku a závazků
K okamžiku vzniku účetního případu se finanční majetek oceňuje:
1) jmenovitá hodnota - peněžní prostředky, ceniny, závazky při jejich vzniku
2) pořizovací cena – cenné papíry, závazky při jejich převzetí
Jmenovitá hodnota je částka, která je uvedená na příslušném druhu majetku nebo závazku, hodnota, kterou konkrétně zastupuje.
Pořizovací cena
V případě cenných papírů a podílů obsahuje vedle ceny pořízení i též přímé náklady s pořízením související, jedná se například o poplatky makléřům, poradcům a burzám, naopak do pořizovací ceny nevstupují úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu, součástí pořizovací ceny by mělo být emisní užil (rozdíl mezi nominální a vyšší prodejní cenou akcií, popřípadě vkladů při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, resp. nových vkladů).
V případě závazků by měly být součástí pořizovací ceny přímé náklady s pořízením související, např. náklady na znalecké ocenění přebíraných závazků či odměny právníkům.
Zatímních listů – nahrazuje po určitou dobu upsané a nesplacené akcie jednoho druhu, vydávají se v případě, že upisovatel nesplatil celý emisní kurz upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, jakmile dojde ke splacení emisního kurzu akcií, dochází k výměně zatímního listu za akcie.
Poukázek na akcie, které se vydávají při zvyšování základního kapitálu tehdy, když byl splácen celý emisní kurz, zvýšení základního kapitálu nebylo zapsáno v obchodním rejstříku, po zápisu zvýšení základního kapitálu v obchodním rejstříku se vyměňují poukázky na akcie za akcie.
Opčních listů, což jsou CP, které slouží pro uplatnění přednostního práva výměny dluhopisu za akcie
Šeků, které opravňují osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem šeku.
Dluhopisů, s nimiž je spojeno právo požadovat splacení dlužné částky ve jmenovité hodnotě dluhopisu ke dni splatnosti dluhopisu a vyplacení výnosů z něho k určitému datu nebo datum a povinnost osoby, které dluhopis vydala (emitent), tato práva uspokojit. Dluhopisy mohou být dlouhodobé či krátkodobé, držené do doby
splatnosti, která je na nich uvedena nebo obchodovatelné na veřejném trhu či neveřejném trhu, podle toho účetní jednotka z dluhopisu získává úrok při vyplácení emitentem nebo zisk/ztrátu z jeho prodeje.
Směnky, která je dlužným cenným papírem, lze k ní obecně přistupovat jako k dluhopisu, tudíž může být dlouhodobá, krátkodobá, s různě stanoveným úrokem, záměrem účetní jednotky může být držet ji do splatnosti nebo naopak je prodat, a to buď na veřejném trhu nebo na neveřejném trhu.
Oceňování finančního majetku a závazků
K okamžiku vzniku účetního případu se finanční majetek oceňuje:
1) jmenovitá hodnota - peněžní prostředky, ceniny, závazky při jejich vzniku
2) pořizovací cena – cenné papíry, závazky při jejich převzetí
Jmenovitá hodnota je částka, která je uvedená na příslušném druhu majetku nebo závazku, hodnota, kterou konkrétně zastupuje.
Pořizovací cena
V případě cenných papírů a podílů obsahuje vedle ceny pořízení i též přímé náklady s pořízením související, jedná se například o poplatky makléřům, poradcům a burzám, naopak do pořizovací ceny nevstupují úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu, součástí pořizovací ceny by mělo být emisní užil (rozdíl mezi nominální a vyšší prodejní cenou akcií, popřípadě vkladů při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, resp. nových vkladů).
V případě závazků by měly být součástí pořizovací ceny přímé náklady s pořízením související, např. náklady na znalecké ocenění přebíraných závazků či odměny právníkům.
12. Finanční účty a jejich členění
12. Finanční účty a jejich členění
Finanční majetek
Vymezení finančního majetku a vybraných finančních závazků:
Rozvaha
Aktiva Pasiva
I) Stálá aktiva
a) Dlouhodobý finanční majetek I. Vlastní zdroje
II. Oběžná aktiva
a) Finanční majetek krátkodobý II. Cizí zdroje
a) bankovní úvěry a výpomoci
III. Časové rozlišení III. Časové rozlišení
Dlouhodobý finanční majetek je ten, u něhož při pořízení má účetní jednotka záměr jej držet dobu delší než 12 po sobě jsoucích měsíců (déle než jeden rok), tzn. že předpokládá získávat z jeho dlouhodobého držení určité užitky, např. úroky, dividendy, ale také práva na ovládání, řízení, podílení se na likvidačním zůstatku apod. Mezi dlouhodobý finanční majetek patří cenné papíry a podíly, dlouhodobé půjčky a úvěry subjektům, se kterými je účetní jednotka majetkově propojena, vklady formou tichého společníka do jiné obchodní společnosti a dlouhodobě uložené vlastní peněžní prostředky na bankovních účtech.
Krátkodobý finanční majetek je ten, u něhož má účetní jednotka záměr jej držet, obchodovat s ním, využívat ho po dobu 1 roku a dobu kratší než 1 rok. Předpokládá tedy, že jí přinese užitky v podobě úroků a zisky z jeho prodeje. Jinak jej využívá k zajištění své činnosti, tzn.k úhradám , které jí vznikají, získává jej od svých obchodních partnerů výměnou (platbou) za produkty, které jim poskytuje.
Peněžní prostředky, kterými účetní jednotka disponuje, může mít v různých formách a v různých měnách. Peněžní prostředky jsou buď k dispozici v hotovosti - v pokladně účetní jednotky nebo na bankovních účtech. V rozvaze mohou být vykázány jako dlouhodobý nebo krátkodobý finanční majetek. Protože probíhají pohyby mezi jednotlivými účty, na nichž jsou peněžní prostředky zachyceny a lze o nich účtovat vždy pouze na základě účetního dokladu (bankovní výpisy, příjmové a výdajové pokladní doklady), používá se pro překlenutí doby doručení účetního dokladu účet představující peníze na cestě.
V případě, kdy účetní jednotka má nedostatek vlastních peněžních prostředků, může získat bankovní úvěr (krátkodobý, dlouhodobý, v různých měnách) nebo krátkodobou finanční výpomoc od jiné osoby než je banka. V takových případech se jedná o finanční závazek.
Ceniny jsou považovány za krátkodobý finanční majetek, který se vyznačuje vysokou likviditou, tj. rychlou přeměnou na peníze. Svojí povahou se blíží peněžním prostředkům, neboť v určitém slova smyslu CP nahrazují. Mezi ceniny patří poštovní známky, dálniční známky, kolky, telefonní karty, karty na odběr pohonných hmot, stravenky do provozoven veřejného stravování, předplacené jízdenky na hromadnou dopravu aj.
Cenné papíry a podíly mohou být součástí buď dlouhodobého nebo krátkodobého finančního majetku. Z hlediska formy mohou být vydány v podobě listinné nebo jako zaknihovaný cenný papír. Cenné papíry mohou mít podle svého obsahu a funkce charakter:
Akcií, které jsou majetkovým CP, s nímž jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka podílet se podle obchodního zákoníku a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti, z hlediska účetní jednotky může akcie při dlouhodobém držení zaručovat podíl v ovládaných a řízených osobách (účetní jednotka uplatňuje při určitém zjednodušení v podstatě více než 40% vliv), podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem (účetní jednotka uplatňuje v podstatě 20-40% vliv) nebo podíl minoritní (zjednodušeně do uplatňování 20% vlivu).
Finanční majetek
Vymezení finančního majetku a vybraných finančních závazků:
Rozvaha
Aktiva Pasiva
I) Stálá aktiva
a) Dlouhodobý finanční majetek I. Vlastní zdroje
II. Oběžná aktiva
a) Finanční majetek krátkodobý II. Cizí zdroje
a) bankovní úvěry a výpomoci
III. Časové rozlišení III. Časové rozlišení
Dlouhodobý finanční majetek je ten, u něhož při pořízení má účetní jednotka záměr jej držet dobu delší než 12 po sobě jsoucích měsíců (déle než jeden rok), tzn. že předpokládá získávat z jeho dlouhodobého držení určité užitky, např. úroky, dividendy, ale také práva na ovládání, řízení, podílení se na likvidačním zůstatku apod. Mezi dlouhodobý finanční majetek patří cenné papíry a podíly, dlouhodobé půjčky a úvěry subjektům, se kterými je účetní jednotka majetkově propojena, vklady formou tichého společníka do jiné obchodní společnosti a dlouhodobě uložené vlastní peněžní prostředky na bankovních účtech.
Krátkodobý finanční majetek je ten, u něhož má účetní jednotka záměr jej držet, obchodovat s ním, využívat ho po dobu 1 roku a dobu kratší než 1 rok. Předpokládá tedy, že jí přinese užitky v podobě úroků a zisky z jeho prodeje. Jinak jej využívá k zajištění své činnosti, tzn.k úhradám , které jí vznikají, získává jej od svých obchodních partnerů výměnou (platbou) za produkty, které jim poskytuje.
Peněžní prostředky, kterými účetní jednotka disponuje, může mít v různých formách a v různých měnách. Peněžní prostředky jsou buď k dispozici v hotovosti - v pokladně účetní jednotky nebo na bankovních účtech. V rozvaze mohou být vykázány jako dlouhodobý nebo krátkodobý finanční majetek. Protože probíhají pohyby mezi jednotlivými účty, na nichž jsou peněžní prostředky zachyceny a lze o nich účtovat vždy pouze na základě účetního dokladu (bankovní výpisy, příjmové a výdajové pokladní doklady), používá se pro překlenutí doby doručení účetního dokladu účet představující peníze na cestě.
V případě, kdy účetní jednotka má nedostatek vlastních peněžních prostředků, může získat bankovní úvěr (krátkodobý, dlouhodobý, v různých měnách) nebo krátkodobou finanční výpomoc od jiné osoby než je banka. V takových případech se jedná o finanční závazek.
Ceniny jsou považovány za krátkodobý finanční majetek, který se vyznačuje vysokou likviditou, tj. rychlou přeměnou na peníze. Svojí povahou se blíží peněžním prostředkům, neboť v určitém slova smyslu CP nahrazují. Mezi ceniny patří poštovní známky, dálniční známky, kolky, telefonní karty, karty na odběr pohonných hmot, stravenky do provozoven veřejného stravování, předplacené jízdenky na hromadnou dopravu aj.
Cenné papíry a podíly mohou být součástí buď dlouhodobého nebo krátkodobého finančního majetku. Z hlediska formy mohou být vydány v podobě listinné nebo jako zaknihovaný cenný papír. Cenné papíry mohou mít podle svého obsahu a funkce charakter:
Akcií, které jsou majetkovým CP, s nímž jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka podílet se podle obchodního zákoníku a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti, z hlediska účetní jednotky může akcie při dlouhodobém držení zaručovat podíl v ovládaných a řízených osobách (účetní jednotka uplatňuje při určitém zjednodušení v podstatě více než 40% vliv), podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem (účetní jednotka uplatňuje v podstatě 20-40% vliv) nebo podíl minoritní (zjednodušeně do uplatňování 20% vlivu).
Oceňování dlouhodobého majetku
Oceňování dlouhodobého majetku
- pořizovací cena
- reprodukční pořizovací cena
- vlastní náklady
Pořizovací cenou se oceňuje nakoupený dlouhodobý hmotný majetek od externího dodavatele. Pořizovací cena zahrnuje vedle vlastní ceny pořízení majetku dále s pořízením související náklady např.: odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, předprojektové přípravné práce, úroky (související s pořizováním majetku), odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy, vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby, dopravné, clo.
Reprodukční pořizovací cena se použije k ocenění dlouhodobého hmotného majetku nabytého darováním, nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného, vkladu, vytvořeného vlastní činností, pokud je nižší než vynaložené vlastní náklady, příchovky zvířat, pokud nelze zjistit vlastní náklady.
Vlastními náklady se oceňuje dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, pokud jsou náklady nižší než reprodukční pořizovací cena a příchovky zvířat.
Součástí ocenění dlouhodobého majetku nejsou náklady vynaložené na opravy a údržbu, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a penále, úroky z prodlení, daň z převodu nemovitosti.
- pořizovací cena
- reprodukční pořizovací cena
- vlastní náklady
Pořizovací cenou se oceňuje nakoupený dlouhodobý hmotný majetek od externího dodavatele. Pořizovací cena zahrnuje vedle vlastní ceny pořízení majetku dále s pořízením související náklady např.: odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, předprojektové přípravné práce, úroky (související s pořizováním majetku), odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy, vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby, dopravné, clo.
Reprodukční pořizovací cena se použije k ocenění dlouhodobého hmotného majetku nabytého darováním, nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného, vkladu, vytvořeného vlastní činností, pokud je nižší než vynaložené vlastní náklady, příchovky zvířat, pokud nelze zjistit vlastní náklady.
Vlastními náklady se oceňuje dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, pokud jsou náklady nižší než reprodukční pořizovací cena a příchovky zvířat.
Součástí ocenění dlouhodobého majetku nejsou náklady vynaložené na opravy a údržbu, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a penále, úroky z prodlení, daň z převodu nemovitosti.
19. DPH, výpočet přiznání k DPH
19. DPH, výpočet přiznání k DPH
Základ daně – je cena za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň. Je to částka, která slouží pro výpočet daně v závislosti na příslušné sazbě.
Daň z přidané hodnoty
Je to nepřímá daň. Je to zvláštní druh spotřební daně, u které je poplatníkem konečný spotřebitel, avšak plátcem daně je podnikatelský subjekt. DPH se neuplatňuje jednorázově, ale opakovaně. Zajišťuje se zdanění pouze rozdílu mezi cenami nákupu a cenami výstupu, tj. přidané hodnoty. Plátci daně jsou všechny osoby, které se zabývají podnikáním a jejichž obrat překročí od 1.5.2004 za kalendářní rok jeden milion Kč, kromě toho mají podnikatelé možnost stát se plátci daně dobrovolně. Plátci daně mají nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu a jsou povinni zdaňovat své výstupy. U registrovaného plátce se daň nedotýká ekonomiky účetní jednotky, je neutrální k nákladům a výnosům. Daň je konstruována tak, že umožňuje veškeré nakoupené výkony vést v účetnictví podniku bez daně. Postup při zdaňování zajišťuje, aby konečný výkon byl zatížen pouze jednou, i když byl daní postupně zatěžován na jednotlivých stupních výrobního procesu. Pro výpočet DPH je základem cena bez daně, sazby daně jsou 5% nebo 19%.
Příklad:
Vypracujte přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období:
1. Nákup zboží – PF1, cena bez DPH 200 000 Kč, DPH 5% 10 000 Kč.
2. Inzerce - PF2, cena bez DPH 5 000 Kč, DPH 19% 950 Kč.
3. Program na vedení účetnictví-PF3, cena bez DPH 22 000 Kč, DPH 19% 4 180 Kč.
4. Nábytek do kanceláře-PF4, cena bez DPH 30 000 Kč, DPH 19% 5 700 Kč,
5. Časopis Účetnictví-PF5, cena bez DPH 320 Kč, DPH 5% 16 Kč.
6. Vystavená faktura-VF1 na poradenské služby, cena bez DPH 40 000 Kč, DPH 19% 7 600 Kč,
7. Prodej zboží –VF2, cena bez DPH 400 000 Kč, DPH 5% 20 000 Kč
8. Pokladní doklad-VP1 na nákup odborné publikace, cena bez DPH 600 Kč, DPH 5% 30 Kč,
9. Nákup počítače-VP2, cena bez DPH 32 000 Kč, DPH 19% 6 080 Kč.
Přijatá zdanitelná plnění:
Číslo dokladu Cena bez DPH 5% DPH Cena bez DPH 19% DPH
PF1
PF2
PF3
PF4
PF5
VP1
VP2
Celkem
Uskutečněná zdanitelná plnění:
Číslo dokladu Cena bez DPH 5% DPH Cena bez DPH 19% DPH
VF1
VF2
Celkem
Přijatá zdanitelná plnění:
Základ daně Daň
Se sníženou sazbou daně
Se základní sazbou daně
Uskutečněná zdanitelná plnění:
Základ daně Daň
Se sníženou sazbou daně
Se základní sazbou daně
Celkový součet: daň na vstupu
Daň na výstupu
Daňová povinnost
Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek
Základ daně – je cena za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň. Je to částka, která slouží pro výpočet daně v závislosti na příslušné sazbě.
Daň z přidané hodnoty
Je to nepřímá daň. Je to zvláštní druh spotřební daně, u které je poplatníkem konečný spotřebitel, avšak plátcem daně je podnikatelský subjekt. DPH se neuplatňuje jednorázově, ale opakovaně. Zajišťuje se zdanění pouze rozdílu mezi cenami nákupu a cenami výstupu, tj. přidané hodnoty. Plátci daně jsou všechny osoby, které se zabývají podnikáním a jejichž obrat překročí od 1.5.2004 za kalendářní rok jeden milion Kč, kromě toho mají podnikatelé možnost stát se plátci daně dobrovolně. Plátci daně mají nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu a jsou povinni zdaňovat své výstupy. U registrovaného plátce se daň nedotýká ekonomiky účetní jednotky, je neutrální k nákladům a výnosům. Daň je konstruována tak, že umožňuje veškeré nakoupené výkony vést v účetnictví podniku bez daně. Postup při zdaňování zajišťuje, aby konečný výkon byl zatížen pouze jednou, i když byl daní postupně zatěžován na jednotlivých stupních výrobního procesu. Pro výpočet DPH je základem cena bez daně, sazby daně jsou 5% nebo 19%.
Příklad:
Vypracujte přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období:
1. Nákup zboží – PF1, cena bez DPH 200 000 Kč, DPH 5% 10 000 Kč.
2. Inzerce - PF2, cena bez DPH 5 000 Kč, DPH 19% 950 Kč.
3. Program na vedení účetnictví-PF3, cena bez DPH 22 000 Kč, DPH 19% 4 180 Kč.
4. Nábytek do kanceláře-PF4, cena bez DPH 30 000 Kč, DPH 19% 5 700 Kč,
5. Časopis Účetnictví-PF5, cena bez DPH 320 Kč, DPH 5% 16 Kč.
6. Vystavená faktura-VF1 na poradenské služby, cena bez DPH 40 000 Kč, DPH 19% 7 600 Kč,
7. Prodej zboží –VF2, cena bez DPH 400 000 Kč, DPH 5% 20 000 Kč
8. Pokladní doklad-VP1 na nákup odborné publikace, cena bez DPH 600 Kč, DPH 5% 30 Kč,
9. Nákup počítače-VP2, cena bez DPH 32 000 Kč, DPH 19% 6 080 Kč.
Přijatá zdanitelná plnění:
Číslo dokladu Cena bez DPH 5% DPH Cena bez DPH 19% DPH
PF1
PF2
PF3
PF4
PF5
VP1
VP2
Celkem
Uskutečněná zdanitelná plnění:
Číslo dokladu Cena bez DPH 5% DPH Cena bez DPH 19% DPH
VF1
VF2
Celkem
Přijatá zdanitelná plnění:
Základ daně Daň
Se sníženou sazbou daně
Se základní sazbou daně
Uskutečněná zdanitelná plnění:
Základ daně Daň
Se sníženou sazbou daně
Se základní sazbou daně
Celkový součet: daň na vstupu
Daň na výstupu
Daňová povinnost
Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek
1. Dlouhodobý majetek – členění, pořizovací cena
1. Dlouhodobý majetek – členění, pořizovací cena
Dlouhodobý majetek nehmotný a hmotný
Rozvaha
Aktiva Pasiva
I. Stálá aktiva (fixní, neoběžná, dlouhodobá)
1. Dlouhodobý nehmotný majetek
2. Dlouhodobý hmotný majetek
3. Dlouhodobý finanční majetek I. Vlastní zdroje (vlastní kapitál)
II. Oběžná aktiva II. Cizí zdroje (cizí kapitál)
III. Časové rozlišení III. Časové rozlišení
Aktiva = Pasiva
Zahrnutí majetku mezi stálá aktiva je dáno:
• Dlouhodobostí jeho používání či vlastnění
• Jeho postupnou spotřebou, resp. opotřebováním
• Limitem ceny
Dlouhodobost je v účetnictví určena hranicí nad 1 rok.
Postupná spotřeba znamená přenášení hodnoty majetku postupně do vytvářeného výrobku, práce či služby.
Výše ceny může být limitována platnými právními předpisy, nebo může být ponecháno právo účetní jednotce, aby sama rozhodla, od jakého limitu považuje za podstatné zahrnovat majetek do dlouhodobých aktiv. Mezi stálá aktiva se však řadí i některé druhy majetku bez ohledu na jejich cenu (umělecká díla, pozemky).
V účtové osnově pro podnikatele je pro dlouhodobý majetek vymezena účtová třída 0. V ní se účtuje o majetku, ke kterému má účetní jednotka vlastnické právo a zařadila jej mezi aktiva. Cizí majetek, např. pronajatý, daný do zástavy se nevykazuje přímo v rozvaze, účtuje se o něm na podrozvahových účtech.
Dlouhodobý nehmotný majetek
Jedná se o majetek, který nelze uchopit, např. projekty, programové vybavení a ocenitelná práva v ocenění stanovené účetní jednotkou a dobou použitelnosti delší než jeden rok. V roce 2002 mohla o limitu rozhodovat účetní jednotka, povinně však od 60 000,- Kč. Od roku 2003 je limit dlouhodobého nehmotného majetku plně v kompetenci účetní jednotky.
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání. Tím se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností danými právními předpisy pro jeho užívání.
Druhy dlouhodobého nehmotného majetku:
Zřizovací výdaje – (účet 011) – jsou to výdaje spojené se zřízením, resp.založením nového podniku, společnosti, firmy. Jedná se např. o soudní a notářské poplatky aj.úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za poradenské služby a nájemné v době předcházející otevření účetních knih v účetnictví. Zřizovací výdaje představují vynaložené prostředky od okamžiku, kdy byl subjekt založen (např.valnou hromadou), do okamžiku, kdy subjekt oficiálně vznikl (byl proveden zápis do obchodního rejstříku).
Za zřizovací výdaje nelze považovat výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku, zásob nebo výdaje na reprezentaci či související s přeměnou společnosti.
Dlouhodobý majetek nehmotný a hmotný
Rozvaha
Aktiva Pasiva
I. Stálá aktiva (fixní, neoběžná, dlouhodobá)
1. Dlouhodobý nehmotný majetek
2. Dlouhodobý hmotný majetek
3. Dlouhodobý finanční majetek I. Vlastní zdroje (vlastní kapitál)
II. Oběžná aktiva II. Cizí zdroje (cizí kapitál)
III. Časové rozlišení III. Časové rozlišení
Aktiva = Pasiva
Zahrnutí majetku mezi stálá aktiva je dáno:
• Dlouhodobostí jeho používání či vlastnění
• Jeho postupnou spotřebou, resp. opotřebováním
• Limitem ceny
Dlouhodobost je v účetnictví určena hranicí nad 1 rok.
Postupná spotřeba znamená přenášení hodnoty majetku postupně do vytvářeného výrobku, práce či služby.
Výše ceny může být limitována platnými právními předpisy, nebo může být ponecháno právo účetní jednotce, aby sama rozhodla, od jakého limitu považuje za podstatné zahrnovat majetek do dlouhodobých aktiv. Mezi stálá aktiva se však řadí i některé druhy majetku bez ohledu na jejich cenu (umělecká díla, pozemky).
V účtové osnově pro podnikatele je pro dlouhodobý majetek vymezena účtová třída 0. V ní se účtuje o majetku, ke kterému má účetní jednotka vlastnické právo a zařadila jej mezi aktiva. Cizí majetek, např. pronajatý, daný do zástavy se nevykazuje přímo v rozvaze, účtuje se o něm na podrozvahových účtech.
Dlouhodobý nehmotný majetek
Jedná se o majetek, který nelze uchopit, např. projekty, programové vybavení a ocenitelná práva v ocenění stanovené účetní jednotkou a dobou použitelnosti delší než jeden rok. V roce 2002 mohla o limitu rozhodovat účetní jednotka, povinně však od 60 000,- Kč. Od roku 2003 je limit dlouhodobého nehmotného majetku plně v kompetenci účetní jednotky.
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání. Tím se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností danými právními předpisy pro jeho užívání.
Druhy dlouhodobého nehmotného majetku:
Zřizovací výdaje – (účet 011) – jsou to výdaje spojené se zřízením, resp.založením nového podniku, společnosti, firmy. Jedná se např. o soudní a notářské poplatky aj.úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za poradenské služby a nájemné v době předcházející otevření účetních knih v účetnictví. Zřizovací výdaje představují vynaložené prostředky od okamžiku, kdy byl subjekt založen (např.valnou hromadou), do okamžiku, kdy subjekt oficiálně vznikl (byl proveden zápis do obchodního rejstříku).
Za zřizovací výdaje nelze považovat výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku, zásob nebo výdaje na reprezentaci či související s přeměnou společnosti.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – (účet 012) – výsledky úspěšně dokončených prací, např. technologické postupy, projekty, receptury, pokud nejsou předmětem autorských, průmyslových aj.ocenitelných práv.
Předpokladem zařazení mezi dlouhodobý majetek na uvedený účet je, že uvedené výsledky jsou:
- nakoupeny samostatně (nejsou součástí dodávky dlouhodobého majetku a jeho ocenění)
- vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje.
Software – (účet 013) – musí být splněn předpoklad, že software je:
- koupen samostatně, tj. není součástí dodávky hardware a jeho ocenění
- vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním
Dále mezi nehmotný dlouhodobý majetek patří:
Ocenitelná práva – (účet 014) – jedná se o technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti, které jsou předmětem ocenitelných práv (vynálezy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy a ochranné známky).
Goodwill – (účet 015) – goodwill se vyčíslí jako rozdíl mezi cenou stanovenou na základě znaleckého ocenění nebo vycházející ze znaleckého ocenění na straně prodávajícího a souhrnem individuálně přeceněných složek koupeného podniku. Goodwil může být kladný nebo záporný, vykazuje se jako složka dlouhodobého nehmotného majetku bez ohledu na jeho výši.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek – (účet 019) - v kompetenci účetní jednotky je, aby si pro jakýkoliv druh dlouhodobého nehmotného majetku vytvořila samostatný syntetický účet.
Technické zhodnocení – pokud je technické zhodnocení vyšší než 40 000 Kč a představuje zlepšení parametrů původního nehmotného majetku.
Dlouhodobý hmotný majetek
Podstatou dlouhodobého hmotného majetku jsou v účetnictví věci movité, jejich soubory a nemovitosti, které účetní jednotka vlastní po dobu delší než jeden rok. U některých z nich je rozhodující výše jejich ocenění, ale finanční limit si určuje účetní jednotka sama.
Účetní osnova vymezila dvě účtové skupiny pro dlouhodobý hmotný majetek a to v závislosti, zda jde o majetek odpisovaný či neodpisovaný. U odpisovaného majetku se zohledňuje postupné snižování hodnoty majetku vlivem jeho používání i morálního zastarávání prostřednictvím odpisu části hodnoty tohoto majetku.
Druhy dlouhodobého hmotného majetku
Pozemky - (účet 031) - o pozemcích se účtuje v účtové skupině 03 bez ohledu na výši jejich ocenění. Patří mezi dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, tj. nepřechází postupně jejich hodnota do vytvářených výkonů.
Stavby - (účet 021) - mezi stavby zahrnuté do účtové třídy 0, u nichž není rozhodující ani výše ocenění ani doba použitelnosti, patří:
a) stavby vymezené stavebním zákonem včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla např. pro vodovodní a kanalizační potřebu
b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť
c) technické rekultivace
d) byty a nebytové prostory vymezené jako samostatné jednotky
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - (účet 022) - zařazují se sem zejména stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky a inventář, je-li jejich doba používání delší než jeden rok. Pokud se týká výše ocenění, rozhoduje o nich účetní jednotka na základě významného limitu, který stanoví ve své vnitřní směrnici. Do této skupiny se zahrnují předměty z drahých kovů, a to bez ohledu na výši ocenění.
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, i když by splňovaly podmínku dlouhodobosti, avšak jejich ocenění by bylo nižší než limit stanovený účetní jednotkou, nepatří do dlouhodobého hmotného majetku, ale účetní jednotka o nich účtuje jako o zásobách.
Pěstitelské celky trvalých porostů - (účet 025) - pro vymezení pěstitelských celků jako trvalých porostů se požaduje, aby byly ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 hektar. Do pěstitelských celků a trvalých porostů se zahrnuje i trvalý porost vinic a chmelnic (bez nosných konstrukcí, které představují stavbu). Podstatná je opět doba používání delší než jeden rok, cena rozhodující není.
Základní stádo a tažná zvířata - (účet 026) - při vymezování, která zvířata patří do dlouhodobého hmotného majetku a která do zásob, je rozhodující záměr, s jakým účetní jednotky zvířata chovají. Do stálých aktiv zahrnují právní předpisy plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus a dále na základě rozhodnutí účetní jednotky koně tažné, dostihové a sportovní, osly, muly a mezky, muflony, daňky, jeleny a pštrosy bez ohledu na výši ocenění.
Ostatní dlouhodobý majetek - (účet 029) - v předchozích položkách samostatně nevymezená složka dlouhodobého hmotného majetku se může zaúčtovat na tento syntetický účet.
Technické zhodnocení je vymezeno pro účely účetnictví podle zákonů daňových ve vazbě na stavební zákon. Představuje výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku. Rozhodující je, že převýší tyto výdaje u jednotlivého majetku v úhrnu za rok částku 40 000 Kč.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Předpokladem zařazení mezi dlouhodobý majetek na uvedený účet je, že uvedené výsledky jsou:
- nakoupeny samostatně (nejsou součástí dodávky dlouhodobého majetku a jeho ocenění)
- vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje.
Software – (účet 013) – musí být splněn předpoklad, že software je:
- koupen samostatně, tj. není součástí dodávky hardware a jeho ocenění
- vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním
Dále mezi nehmotný dlouhodobý majetek patří:
Ocenitelná práva – (účet 014) – jedná se o technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti, které jsou předmětem ocenitelných práv (vynálezy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy a ochranné známky).
Goodwill – (účet 015) – goodwill se vyčíslí jako rozdíl mezi cenou stanovenou na základě znaleckého ocenění nebo vycházející ze znaleckého ocenění na straně prodávajícího a souhrnem individuálně přeceněných složek koupeného podniku. Goodwil může být kladný nebo záporný, vykazuje se jako složka dlouhodobého nehmotného majetku bez ohledu na jeho výši.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek – (účet 019) - v kompetenci účetní jednotky je, aby si pro jakýkoliv druh dlouhodobého nehmotného majetku vytvořila samostatný syntetický účet.
Technické zhodnocení – pokud je technické zhodnocení vyšší než 40 000 Kč a představuje zlepšení parametrů původního nehmotného majetku.
Dlouhodobý hmotný majetek
Podstatou dlouhodobého hmotného majetku jsou v účetnictví věci movité, jejich soubory a nemovitosti, které účetní jednotka vlastní po dobu delší než jeden rok. U některých z nich je rozhodující výše jejich ocenění, ale finanční limit si určuje účetní jednotka sama.
Účetní osnova vymezila dvě účtové skupiny pro dlouhodobý hmotný majetek a to v závislosti, zda jde o majetek odpisovaný či neodpisovaný. U odpisovaného majetku se zohledňuje postupné snižování hodnoty majetku vlivem jeho používání i morálního zastarávání prostřednictvím odpisu části hodnoty tohoto majetku.
Druhy dlouhodobého hmotného majetku
Pozemky - (účet 031) - o pozemcích se účtuje v účtové skupině 03 bez ohledu na výši jejich ocenění. Patří mezi dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, tj. nepřechází postupně jejich hodnota do vytvářených výkonů.
Stavby - (účet 021) - mezi stavby zahrnuté do účtové třídy 0, u nichž není rozhodující ani výše ocenění ani doba použitelnosti, patří:
a) stavby vymezené stavebním zákonem včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla např. pro vodovodní a kanalizační potřebu
b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť
c) technické rekultivace
d) byty a nebytové prostory vymezené jako samostatné jednotky
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - (účet 022) - zařazují se sem zejména stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky a inventář, je-li jejich doba používání delší než jeden rok. Pokud se týká výše ocenění, rozhoduje o nich účetní jednotka na základě významného limitu, který stanoví ve své vnitřní směrnici. Do této skupiny se zahrnují předměty z drahých kovů, a to bez ohledu na výši ocenění.
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, i když by splňovaly podmínku dlouhodobosti, avšak jejich ocenění by bylo nižší než limit stanovený účetní jednotkou, nepatří do dlouhodobého hmotného majetku, ale účetní jednotka o nich účtuje jako o zásobách.
Pěstitelské celky trvalých porostů - (účet 025) - pro vymezení pěstitelských celků jako trvalých porostů se požaduje, aby byly ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 hektar. Do pěstitelských celků a trvalých porostů se zahrnuje i trvalý porost vinic a chmelnic (bez nosných konstrukcí, které představují stavbu). Podstatná je opět doba používání delší než jeden rok, cena rozhodující není.
Základní stádo a tažná zvířata - (účet 026) - při vymezování, která zvířata patří do dlouhodobého hmotného majetku a která do zásob, je rozhodující záměr, s jakým účetní jednotky zvířata chovají. Do stálých aktiv zahrnují právní předpisy plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus a dále na základě rozhodnutí účetní jednotky koně tažné, dostihové a sportovní, osly, muly a mezky, muflony, daňky, jeleny a pštrosy bez ohledu na výši ocenění.
Ostatní dlouhodobý majetek - (účet 029) - v předchozích položkách samostatně nevymezená složka dlouhodobého hmotného majetku se může zaúčtovat na tento syntetický účet.
Technické zhodnocení je vymezeno pro účely účetnictví podle zákonů daňových ve vazbě na stavební zákon. Představuje výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku. Rozhodující je, že převýší tyto výdaje u jednotlivého majetku v úhrnu za rok částku 40 000 Kč.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
25. Daňové doklady – jejich druhy a náležitosti
25. Daňové doklady – jejich druhy a náležitosti
Daň z přidané hodnoty (účtuje o ní jen plátce DPH)
- je to nepřímá daň
- při nákupu je pohledávkou vůči finančnímu úřadu
- při prodeji je naopak závazkem k finančnímu úřadu
- zúčtování probíhá buď v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech podle zákona o DPH
- ke konci roku musí být účet vyrovnán
DPH je vybírána při prodeji téměř všech druhů zboží a služeb. Poplatníkem je kupující daného zboží nebo služby, daň je zahrnuta v ceně. Plátcem je prodávající. Povinně je plátcem podnikatel, jehož obrat za 1 kalendářní rok od 1.5.2004 je vyšší než 1 milion Kč. Podnikatel může být plátcem dobrovolně.
Zdaňovací období
- kalendářní čtvrtletí pokud obrat plátce na kalendářní rok nedosáhl 10 milionů Kč
- pokud plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 milionů Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc
- plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2 miliony Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc
Den uskutečnění zdanitelného plnění – den dodání zboží či poskytnutí služby. Není rozhodující okamžik platby za zboží – DPH musí plátce odvést finančnímu úřadu i za zboží, které dosud nebylo uhrazeno).
Náležitosti daňového dokladu:
Obchodní jméno, sídlo a DIČ prodávajícího (plátce DPH), obchodní jméno, sídlo a DIČ kupujícího, číslo dokladu, předmět a množství prodávaného zboží nebo služby, datum uskutečnění zdanitelného plnění, výše ceny bez DPH, sazba DPH, částka DPH. Jsou-li prodávána zboží s různými sazbami DPH, musí být na dokladu uvedena samostatně.
Sazby DPH jsou od 1.5.2004 5% a 19%.
Osoby povinné k dani jsou fyzické nebo právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání (nezisková organizace), a to v tom případě, pokud bude uskutečňovat ekonomické činnosti, které patří do předmětu daně (tělovýchovná jednota pronajímá tělocvičnu).
Nově od 1.5.2004 i záloha na zboží nebo služby podléhá DPH, den uskutečnění zdanitelného plnění v tomto případě je dnem zaplacení.
Plátci DPH – všichni zaregistrovaní plátci do této doby, seznam bude na webových stránkách ministerstva financí.
DIČ do 30.4.2004 362-1234567890
DIČ od 1.5.2004 – CZ1234567890
Povinnost zdaňovat vratné obaly! U lahví s výkupní cenou 3 Kč je DPH 0,50 Kč.
Pokud se neuplatní zdanitelné plnění v řádném termínu, pak se dá uplatnit v řádném přiznání do konce kalendářního roku, pokud ani tehdy se neuplatní, tak pouze v dodatečném daňovém přiznání do 3 let!
Intra-komunitární plnění (v rámci EU)
Povinnost ověřovat DIČ u zahraničních plátců. Seznam plátců DPH je na webových stránkách ministerstva financí.
Nové formuláře na přiznání k DPH. Při dodání zboží do států EU se podávají navíc jednou na čtvrt roku souhrnná hlášení. 1.souhrnné hlášení se bude podávat 25.7.2004.
Účetní jednotka musí dokázat, že zboží bylo dodáno. Český plátce vytavuje daňový doklad pro plátce v EU bez DPH, plátce v EU si vystaví daňový doklad sám.
Daň z přidané hodnoty (účtuje o ní jen plátce DPH)
- je to nepřímá daň
- při nákupu je pohledávkou vůči finančnímu úřadu
- při prodeji je naopak závazkem k finančnímu úřadu
- zúčtování probíhá buď v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech podle zákona o DPH
- ke konci roku musí být účet vyrovnán
DPH je vybírána při prodeji téměř všech druhů zboží a služeb. Poplatníkem je kupující daného zboží nebo služby, daň je zahrnuta v ceně. Plátcem je prodávající. Povinně je plátcem podnikatel, jehož obrat za 1 kalendářní rok od 1.5.2004 je vyšší než 1 milion Kč. Podnikatel může být plátcem dobrovolně.
Zdaňovací období
- kalendářní čtvrtletí pokud obrat plátce na kalendářní rok nedosáhl 10 milionů Kč
- pokud plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 milionů Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc
- plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2 miliony Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc
Den uskutečnění zdanitelného plnění – den dodání zboží či poskytnutí služby. Není rozhodující okamžik platby za zboží – DPH musí plátce odvést finančnímu úřadu i za zboží, které dosud nebylo uhrazeno).
Náležitosti daňového dokladu:
Obchodní jméno, sídlo a DIČ prodávajícího (plátce DPH), obchodní jméno, sídlo a DIČ kupujícího, číslo dokladu, předmět a množství prodávaného zboží nebo služby, datum uskutečnění zdanitelného plnění, výše ceny bez DPH, sazba DPH, částka DPH. Jsou-li prodávána zboží s různými sazbami DPH, musí být na dokladu uvedena samostatně.
Sazby DPH jsou od 1.5.2004 5% a 19%.
Osoby povinné k dani jsou fyzické nebo právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání (nezisková organizace), a to v tom případě, pokud bude uskutečňovat ekonomické činnosti, které patří do předmětu daně (tělovýchovná jednota pronajímá tělocvičnu).
Nově od 1.5.2004 i záloha na zboží nebo služby podléhá DPH, den uskutečnění zdanitelného plnění v tomto případě je dnem zaplacení.
Plátci DPH – všichni zaregistrovaní plátci do této doby, seznam bude na webových stránkách ministerstva financí.
DIČ do 30.4.2004 362-1234567890
DIČ od 1.5.2004 – CZ1234567890
Povinnost zdaňovat vratné obaly! U lahví s výkupní cenou 3 Kč je DPH 0,50 Kč.
Pokud se neuplatní zdanitelné plnění v řádném termínu, pak se dá uplatnit v řádném přiznání do konce kalendářního roku, pokud ani tehdy se neuplatní, tak pouze v dodatečném daňovém přiznání do 3 let!
Intra-komunitární plnění (v rámci EU)
Povinnost ověřovat DIČ u zahraničních plátců. Seznam plátců DPH je na webových stránkách ministerstva financí.
Nové formuláře na přiznání k DPH. Při dodání zboží do států EU se podávají navíc jednou na čtvrt roku souhrnná hlášení. 1.souhrnné hlášení se bude podávat 25.7.2004.
Účetní jednotka musí dokázat, že zboží bylo dodáno. Český plátce vytavuje daňový doklad pro plátce v EU bez DPH, plátce v EU si vystaví daňový doklad sám.
Rozdělení hospodářského výsledku
Rozdělení hospodářského výsledku
a) disponibilní zisk
příděl do RF 431 / 421
zvýšení základního jmění 431 / 411
úhrada ztráty z min. let 431 / 429
b) ztráta
úhrada ztráty (421, 23, 27)428 / 431
předpis ztráty k úhradě 354 / 431
snížení ZJ 411 / 431
Zvýšení základního jmění
a) nové vklady společníků úč 353/411
b) z vlastního jmění převyšujícího ZJ úč. 427/411
Snížení základní jmění
- postup při sniž. ZJ stanovuje obchodní zákoník. Nesmí být sníženo pod Kč 100 000,-
a částka vkladu jednoho společníka nesmí klesnout pod Kč 20 000,-
- snížení musí být oznámeno do 15 dnů Obchodnímu rejstříku
- příčiny snížení ZJ:
1) snížení rozsahu činnosti společnosti úč.411/365
2) vystoupení společníka (ů)
3) nedostatek jiných fin. zdrojů při úhradě ztráty
Účetní uzávěrka
- provádí se běžným způsobem pomocí účtů 702, 710
- vypořádáváme daň - účtujeme daňovou povinnost - zjišťujeme disponibilní zisk
Rozdělení zisku
- povinný je příděl pouze do rezervního fondu
- podléhá schválení společníkům, vyplývá ze společenské smlouvy
- zisk můžeme použít pro tvorbu různých fondů nebo k zvýšení ZJ (po utvoření RF)
- vyplácejí-li si společníci podíl na zisku, podléhají srážkové dani 25%
a) disponibilní zisk
příděl do RF 431 / 421
zvýšení základního jmění 431 / 411
úhrada ztráty z min. let 431 / 429
b) ztráta
úhrada ztráty (421, 23, 27)428 / 431
předpis ztráty k úhradě 354 / 431
snížení ZJ 411 / 431
Zvýšení základního jmění
a) nové vklady společníků úč 353/411
b) z vlastního jmění převyšujícího ZJ úč. 427/411
Snížení základní jmění
- postup při sniž. ZJ stanovuje obchodní zákoník. Nesmí být sníženo pod Kč 100 000,-
a částka vkladu jednoho společníka nesmí klesnout pod Kč 20 000,-
- snížení musí být oznámeno do 15 dnů Obchodnímu rejstříku
- příčiny snížení ZJ:
1) snížení rozsahu činnosti společnosti úč.411/365
2) vystoupení společníka (ů)
3) nedostatek jiných fin. zdrojů při úhradě ztráty
Účetní uzávěrka
- provádí se běžným způsobem pomocí účtů 702, 710
- vypořádáváme daň - účtujeme daňovou povinnost - zjišťujeme disponibilní zisk
Rozdělení zisku
- povinný je příděl pouze do rezervního fondu
- podléhá schválení společníkům, vyplývá ze společenské smlouvy
- zisk můžeme použít pro tvorbu různých fondů nebo k zvýšení ZJ (po utvoření RF)
- vyplácejí-li si společníci podíl na zisku, podléhají srážkové dani 25%
Základní majetek a. s.
Základní majetek a. s.
- vzniká tzv. upsáním akcií - akcionáři se písemně zaváží převzít a zaplatit vydané akcie
- takto upsaný základní majetek lze splácet:
a) peněžitými vklady
b) nepeněžitými vklady (IM, materiál, ...)
- účtujeme:
splacení peněžitým vkladem 221 / 353
splacení nepeněžitým vkladem např. 112 / 353
předpis úroku za nesplacení 353 / 644
úhrada úroku 221 / 353
Akcie
- CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení a. s., na jejím zisku
- CP, který vydávají pouze akciové společnosti
- vyplývá z ní nárok na dividendu
Dividenda- část zisku připadající na jednu akcii
- může být vyjádřena procentem z nominální hodnoty akcie
Emisní ážio
- rozdíl mezi nominální a tržní cenou akcie
Nominální (jmenovitá) hodnota akcie - za tuto hodnotu nakupují akcionáři při založení a. s.
Tržní (kursovní) hodnota akcie - za tuto hodnotu se akcie prodávají na burze CP
Účetní uzávěrka
- účetní knihy uzavíráme pomocí účtů 710, 702
- na uzávěrkové práce navazuje sestavení účetních výkazů (tj. úč. závěrka)
- a. s. musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a proto musí zásoby evidovat v metodě A
Rozdělení zisku
návrh na rozdělení zisku nebo zúčtování ztráty předkládá Představenstvo ke schválení Valné hromadě z disponibilního zisku musí být tvořen nejdříve zákonný RF, dále záleží na rozhodnutí VH
přiznání dividend akcionářům se provádí prostřednictvím účtu 364 - Závazky ke spol. při rozděl zisku
dividendy jsou zdaněny zvláštní sazbou 25 %
- vzniká tzv. upsáním akcií - akcionáři se písemně zaváží převzít a zaplatit vydané akcie
- takto upsaný základní majetek lze splácet:
a) peněžitými vklady
b) nepeněžitými vklady (IM, materiál, ...)
- účtujeme:
splacení peněžitým vkladem 221 / 353
splacení nepeněžitým vkladem např. 112 / 353
předpis úroku za nesplacení 353 / 644
úhrada úroku 221 / 353
Akcie
- CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení a. s., na jejím zisku
- CP, který vydávají pouze akciové společnosti
- vyplývá z ní nárok na dividendu
Dividenda- část zisku připadající na jednu akcii
- může být vyjádřena procentem z nominální hodnoty akcie
Emisní ážio
- rozdíl mezi nominální a tržní cenou akcie
Nominální (jmenovitá) hodnota akcie - za tuto hodnotu nakupují akcionáři při založení a. s.
Tržní (kursovní) hodnota akcie - za tuto hodnotu se akcie prodávají na burze CP
Účetní uzávěrka
- účetní knihy uzavíráme pomocí účtů 710, 702
- na uzávěrkové práce navazuje sestavení účetních výkazů (tj. úč. závěrka)
- a. s. musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a proto musí zásoby evidovat v metodě A
Rozdělení zisku
návrh na rozdělení zisku nebo zúčtování ztráty předkládá Představenstvo ke schválení Valné hromadě z disponibilního zisku musí být tvořen nejdříve zákonný RF, dále záleží na rozhodnutí VH
přiznání dividend akcionářům se provádí prostřednictvím účtu 364 - Závazky ke spol. při rozděl zisku
dividendy jsou zdaněny zvláštní sazbou 25 %
Účtujeme
účtujeme:
a) v případě zisku
povinný příděl do ZRF 431 / 421
příděl do fondů 431 / 423
přiznání dividendy 431 / 364
nerozdělený zisk 431 / 428
zdanění dividend srážkou 364 / 342
výplata dividend 364 / 221
25. Zvláštnosti účtování ve společnosti s ručením omezeným
- kapitálová společnost, samostatná právnická osoba
- základní jmění je tvořeno souhrnem všech vkladů společníků - min. 200 000,-
- společníci ručí za své závazky do výše svého vkladu zapsaného do Obchodního rejstříku
- musí získat podnikatelské oprávnění (živnostenský list, koncesní listina)
- společníky mohou být fyzické i právn. osoby, vklad 1společníka musí být min. 20 000,-
- společníků může být 1 - 50. V případě 1 společníka musí být ZJ splaceno jednorázově.
- vklady společníků
a) peněžité
b) nepeněžité - ve společenské smlouvě musí být uveden předmět vkladu, cena v Kč
- společnost vzniká dnem zápisu do Obchodního rejstříku, od tohoto dne má povinnost vést účetnictví
- v den zápisu musí být splaceno:
nejméně 30% na každý peněžitý vklad
- rezervní fond - tvoří se z disponibilního zisku do výše 10% ZJ
1. rok 10%
2. rok a více let 5%
Zřizovací výdaje
N vznikající před založením společnosti, souvisí s náklady, které jsou spojeny se založením spol., patří sem př. výdaje za právnické služby, správní poplatky, pronájem. Jde o zvláštní druh NIM - odepisujeme ve 2. odpisové skupině.
a) výdaje <> 20 000,- účtujeme na účet 011- zřiz. výdaje a odepis. ve 2. odpis. skup.(účet oprávek 071)
Společníci jsou v pracovně-právním vztahu
dostávají mzdu jako ost. zaměstnanci, mzda je pro ně příjmem ze závislé činnosti a je daňově uznaným N společnosti, účtujeme na účtě 522. Jestliže jsou v jedné firmě zaměstnanci i společníci, dělají se 2 ZVL (zvlášť pro zaměstnance a pro společníky)
a) v případě zisku
povinný příděl do ZRF 431 / 421
příděl do fondů 431 / 423
přiznání dividendy 431 / 364
nerozdělený zisk 431 / 428
zdanění dividend srážkou 364 / 342
výplata dividend 364 / 221
25. Zvláštnosti účtování ve společnosti s ručením omezeným
- kapitálová společnost, samostatná právnická osoba
- základní jmění je tvořeno souhrnem všech vkladů společníků - min. 200 000,-
- společníci ručí za své závazky do výše svého vkladu zapsaného do Obchodního rejstříku
- musí získat podnikatelské oprávnění (živnostenský list, koncesní listina)
- společníky mohou být fyzické i právn. osoby, vklad 1společníka musí být min. 20 000,-
- společníků může být 1 - 50. V případě 1 společníka musí být ZJ splaceno jednorázově.
- vklady společníků
a) peněžité
b) nepeněžité - ve společenské smlouvě musí být uveden předmět vkladu, cena v Kč
- společnost vzniká dnem zápisu do Obchodního rejstříku, od tohoto dne má povinnost vést účetnictví
- v den zápisu musí být splaceno:
nejméně 30% na každý peněžitý vklad
- rezervní fond - tvoří se z disponibilního zisku do výše 10% ZJ
1. rok 10%
2. rok a více let 5%
Zřizovací výdaje
N vznikající před založením společnosti, souvisí s náklady, které jsou spojeny se založením spol., patří sem př. výdaje za právnické služby, správní poplatky, pronájem. Jde o zvláštní druh NIM - odepisujeme ve 2. odpisové skupině.
a) výdaje <> 20 000,- účtujeme na účet 011- zřiz. výdaje a odepis. ve 2. odpis. skup.(účet oprávek 071)
Společníci jsou v pracovně-právním vztahu
dostávají mzdu jako ost. zaměstnanci, mzda je pro ně příjmem ze závislé činnosti a je daňově uznaným N společnosti, účtujeme na účtě 522. Jestliže jsou v jedné firmě zaměstnanci i společníci, dělají se 2 ZVL (zvlášť pro zaměstnance a pro společníky)
Dlouhodobé závazky
Dlouhodobé závazky
461 – Bankovní úvěry – zde účtujeme o úvěrech, které mají dlouhodobý charakter (investiční úvěry, hypotéky) účtuje se zde i o úvěrech, které se poskytují při eskontu dlouhodobých směnek
účet 473 – Emitované dluhopisy (dlouhodobé)
Dluhopisy a obligace patří do cenných papírů úvěrových, které vyjadřují úvěrový vztah mezi dlužníkem a věřitelem.
účet 457 – Dlouhodobé přijaté zálohy (delší 1 rok)
zálohy přijaté před splněním dodávky na dobu delší než 1 rok
účet 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě
vydané směnky na úhradu závazků se splatností delší než 1 rok
účet 479 – Ostatní dlouhodobé závazky
dlouhodobé půjčky od jiných subjektů než od banky, vklad tichého společeníka apod.
24. Zvláštnosti účtování v akciových společnostech
- a. s. je obchodní společnost, jejíž činnost upravuje Obchodní zákoník
- minimální ZJ je Kč 2 000 000,-- , musí být zapsána v Obchodním rejstříku
- ručí za své závazky svým majetkem, akcionáři svým ostatním majetkem za její závazky neručí
- nejvyšším orgánem je Valná hromada (skládá se ze všech akcionářů)
- statutárním orgánem, který společnost řídí a jedná jejím jménem je Představenstvo
- vhodná forma pro velké firmy, vlastnický podíl na a. s. je akcie, podíl na zisku a. s. je dividenda
Založení akciové společnosti
a. s. může být založena jedním nebo více zakladateli:
upisováním akcií
Zakladatelé a. s. musí veřejně oznámit, že hodlají založit společnost a vyzvat zájemce k upsání jejich podílů na ZJ. Akcie je vydána až poté, kdy je celá její hodnota splacena. Zakladatelé společnosti jsou povinni svolat ustanovující valnou hromadu do 60 dnů ode dne skončení upisování akcií. Ustanovující valná hromada upisovatelů (akcionářů) rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy, volí orgány společnosti. Konání ustanovující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem.
bez upisování akcií (zakladatel na sebe převezme všechny akcie)
V zakladatelské smlouvě nebo listině se uvede počet akcií a jejich nominální hodnota. Upisované vklady zakladatelů jsou rovny výši ZJ, které představuje nominální hodnota celkového počtu vydaných akcií. Nekoná se ustavující valná hromada, práva a povinnosti plní zakladatelé.
461 – Bankovní úvěry – zde účtujeme o úvěrech, které mají dlouhodobý charakter (investiční úvěry, hypotéky) účtuje se zde i o úvěrech, které se poskytují při eskontu dlouhodobých směnek
účet 473 – Emitované dluhopisy (dlouhodobé)
Dluhopisy a obligace patří do cenných papírů úvěrových, které vyjadřují úvěrový vztah mezi dlužníkem a věřitelem.
účet 457 – Dlouhodobé přijaté zálohy (delší 1 rok)
zálohy přijaté před splněním dodávky na dobu delší než 1 rok
účet 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě
vydané směnky na úhradu závazků se splatností delší než 1 rok
účet 479 – Ostatní dlouhodobé závazky
dlouhodobé půjčky od jiných subjektů než od banky, vklad tichého společeníka apod.
24. Zvláštnosti účtování v akciových společnostech
- a. s. je obchodní společnost, jejíž činnost upravuje Obchodní zákoník
- minimální ZJ je Kč 2 000 000,-- , musí být zapsána v Obchodním rejstříku
- ručí za své závazky svým majetkem, akcionáři svým ostatním majetkem za její závazky neručí
- nejvyšším orgánem je Valná hromada (skládá se ze všech akcionářů)
- statutárním orgánem, který společnost řídí a jedná jejím jménem je Představenstvo
- vhodná forma pro velké firmy, vlastnický podíl na a. s. je akcie, podíl na zisku a. s. je dividenda
Založení akciové společnosti
a. s. může být založena jedním nebo více zakladateli:
upisováním akcií
Zakladatelé a. s. musí veřejně oznámit, že hodlají založit společnost a vyzvat zájemce k upsání jejich podílů na ZJ. Akcie je vydána až poté, kdy je celá její hodnota splacena. Zakladatelé společnosti jsou povinni svolat ustanovující valnou hromadu do 60 dnů ode dne skončení upisování akcií. Ustanovující valná hromada upisovatelů (akcionářů) rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy, volí orgány společnosti. Konání ustanovující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem.
bez upisování akcií (zakladatel na sebe převezme všechny akcie)
V zakladatelské smlouvě nebo listině se uvede počet akcií a jejich nominální hodnota. Upisované vklady zakladatelů jsou rovny výši ZJ, které představuje nominální hodnota celkového počtu vydaných akcií. Nekoná se ustavující valná hromada, práva a povinnosti plní zakladatelé.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)