1. Dlouhodobý majetek – členění, pořizovací cena

1. Dlouhodobý majetek – členění, pořizovací cena
Dlouhodobý majetek nehmotný a hmotný

Rozvaha
Aktiva Pasiva
I. Stálá aktiva (fixní, neoběžná, dlouhodobá)
1. Dlouhodobý nehmotný majetek
2. Dlouhodobý hmotný majetek
3. Dlouhodobý finanční majetek I. Vlastní zdroje (vlastní kapitál)
II. Oběžná aktiva II. Cizí zdroje (cizí kapitál)
III. Časové rozlišení III. Časové rozlišení
Aktiva = Pasiva

Zahrnutí majetku mezi stálá aktiva je dáno:
• Dlouhodobostí jeho používání či vlastnění
• Jeho postupnou spotřebou, resp. opotřebováním
• Limitem ceny
Dlouhodobost je v účetnictví určena hranicí nad 1 rok.
Postupná spotřeba znamená přenášení hodnoty majetku postupně do vytvářeného výrobku, práce či služby.
Výše ceny může být limitována platnými právními předpisy, nebo může být ponecháno právo účetní jednotce, aby sama rozhodla, od jakého limitu považuje za podstatné zahrnovat majetek do dlouhodobých aktiv. Mezi stálá aktiva se však řadí i některé druhy majetku bez ohledu na jejich cenu (umělecká díla, pozemky).

V účtové osnově pro podnikatele je pro dlouhodobý majetek vymezena účtová třída 0. V ní se účtuje o majetku, ke kterému má účetní jednotka vlastnické právo a zařadila jej mezi aktiva. Cizí majetek, např. pronajatý, daný do zástavy se nevykazuje přímo v rozvaze, účtuje se o něm na podrozvahových účtech.

Dlouhodobý nehmotný majetek
Jedná se o majetek, který nelze uchopit, např. projekty, programové vybavení a ocenitelná práva v ocenění stanovené účetní jednotkou a dobou použitelnosti delší než jeden rok. V roce 2002 mohla o limitu rozhodovat účetní jednotka, povinně však od 60 000,- Kč. Od roku 2003 je limit dlouhodobého nehmotného majetku plně v kompetenci účetní jednotky.
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání. Tím se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností danými právními předpisy pro jeho užívání.
Druhy dlouhodobého nehmotného majetku:
Zřizovací výdaje – (účet 011) – jsou to výdaje spojené se zřízením, resp.založením nového podniku, společnosti, firmy. Jedná se např. o soudní a notářské poplatky aj.úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za poradenské služby a nájemné v době předcházející otevření účetních knih v účetnictví. Zřizovací výdaje představují vynaložené prostředky od okamžiku, kdy byl subjekt založen (např.valnou hromadou), do okamžiku, kdy subjekt oficiálně vznikl (byl proveden zápis do obchodního rejstříku).
Za zřizovací výdaje nelze považovat výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku, zásob nebo výdaje na reprezentaci či související s přeměnou společnosti.