Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemklasifikace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemklasifikace. Zobrazit všechny příspěvky

Klasifikace a účtování výnosů

16 Klasifikace a účtování výnosů
1. Výnosy
Pojem
= peněžní vyjádření výkonu
= důležitý ukazatel hospodaření (při porovnání s N  HV)
- není to příjem (přírůstek majetku)
- evidence: 6. ÚT - časově rozlišené narůstajícím způsobem (kumulují se)

Členění
- provozní
- finanční
- mimořádné
+ převodové účty

- výrobní
- nevýrobní

- fixní
- variabilní
- lineární
- degresivní
- progresivní

Klasifikace a oceňování zásob

7 Klasifikace a oceňování zásob
1. Pojem, členění
Zásoby
- patří do OM
- spotřebovávají se jednorázově při plnění úkolů ÚJ (materiál), jsou vázány ve výrobě (NV, polotovary vl. výroby), plněním těchto úkolů vznikají (výrobky) a které ÚJ nakupuje za účelem dalšího prodeje (zboží)
1) Nakupované
 materiál = látka nerostného, rostlinného nebo živočišného původu, která prošla urč. fázemi zušlechtění a je určena k jednorázové spotřebě
 zboží - nakupuje  prodává (nemění stav) + vl. výrobky, které byly aktivovány a předány do vl. prodejen
2) Vl. výroby
 NV = produkty, kt. ještě nejsou v příslušném výr. stupni dokončeny
 polotovary - urč. výr. stupeň je dokončen, ale produkt není finální (neprošel všemi stupni)
 výrobky - zcela dokončeny, určeny k realizaci (prodeji) mimo ÚJ
 zvířata - zvířata vl. produkce i nakoupená; mladistvá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, včelstva, kožešinová zvířata

KLASIFIKACE VÝNOSŮ

KLASIFIKACE VÝNOSŮ
- dle činností, ze kterých byly dosaženy
1) provozní
2) finanční
3) mimořádné (př. pojistné plnění)

Výsledovka za .... (např. rok 2001)
- účetní výkaz objasňující tvorbu HV
- člení se na různé formy – vertikální (finanční) – klade za sebou N a V a přitom je mezi sebou odečítá; - horizontální (účetní) – klade N a V vedle sebe. Levá strana (náklady + příp. zisk) = Pravá strana (výnosy + příp. ztráta). Výsledovka má tři části – provozní, finanční, mimořádná – zachycuje toky za účetní období.

KLASIFIKACE NÁKLADŮ V ÚČETNICTVÍ
1) CO bylo spotřebováno? – jaký druh výrobního činitele ==> druhové členění
2) PROČ, NA CO byly náklady vynaloženy – jaký účel ==> účelové členění (ks, transakce, kalkulační jednice obecně)
3) ==> členění podle místa vzniku, kde byly náklady vynaloženy (náklady vzniklé při výrobě, při odbytu..)
4) ==> členění podle odpovědnosti – kdo je za náklady odpovědný (náklady středisek)
(3 & 4 se ve výsledovce neobjeví – sleduje vnitropodnikové (manažerské) účetnictví.)
K tomu aby mohly být sledovány 2), 3), 4) je nutné používat minimálně ROZVINUTÉ ROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ – je to přípustné i dle EU, kde se připouští členění druhové i účelové. V Rozv. ROZV. účetnictví (RRÚ) členěném dle účelu se jednotlivé náklady (resp. výnosy) převedou do 1 účtu (Zisky a Ztráty z prodeje) – hosp. výsledek je pak jedno číslo – předtím jsou ale zaznamenány všechny „provozně procesní“ aktivity, v HV se objeví pouze realizované výkony a není třeba vyjadřovat změnu stavu (netřeba provádět úpravu kvůli věcné srovnatelnosti N a V).

Pro potřeby kalkulací se náklady člení na:
- přímé (přímo přiřaditelné, vztahující se ke každému konkrét. výrobku – např. materiál)
- režijní (souvisí se vznikem více výrobků najednou – výrobní rež.-např. odpisy haly; správní rež.-např. mzda ředitele; odbytová rež-např. reklama, balení.

Klasifikace

Klasifikace

- podle obsahového hlediska
- podle funkčního kritéria

A) Klasifikace dle obsahového kritéria:
- účty stavů
- účty toků

Účet stavu – pro ocenění se užívá na obou stranách stejná cena p (tzn. pro přírůstky a úbytky).


Př. účty toků (tokové)
- střádací
- porovnávací

cena i množství mohou být stejné
ad střádací:
A střádací úč P A porovnávací P
p * q p * q p1*q p2*q
(po skonč. urč. obd. mají zůstatek 0) (ceny mohou být různé)
účet stavu – pro ocenění užívá na obou stranách stejnou cenu (tzn. pro přírůstky i úbytky).
účet toku – měří intervalový růst urč. veličiny.
na obou stranách vyjadřuje stejné množství
- ve stejné ceně .... účty střádací (uspořádací)
- ve dvou různých oceněních .... účty porovnávací (operačně výsledkový)

KLASIFIKACE DLE FUNKČNÍHO KRITÉRIA

B) KLASIFIKACE DLE FUNKČNÍHO KRITÉRIA
1) podle míry obecnosti
- účty syntetické
- účty analytické

2) podle vymezených oblastí
- účty prostředků (materiál, software..)
- účty procesů (pořízení.., nedok. výr. apod.)

3) podle vzájemné závislosti
- účty hlavní
- účty vedlejší
* opravné (snižují stav hlavního účtu)
* doplňkové (zvyšují stav hlavního účtu

4) podle příslušnosti k rozvaze
- účty rozvahové
- účty podrozvahové
ad rozvahové: jejich výsledek vstupuje do rozvahy
ad podrozvahové: nevstupují do rozvahy, zachycují takový maj. a závazky, které nesplňují definici aktiv a pasiv (např. opce, forwardy, swapy..) – v bankách jsou podrozvahové účty velmi významné.

SDRUŽOVÁNÍ ÚČTŮ DO STEJNORODÝCH SKUPIN – TEORIE ŘAD ÚČTŮ:
možné přístupy:
1) Řada účtů je množina účtů končících jedním výkazem.
- systémy jsou minimálně jednořadové, mohou být i dvouřadové systémy.
ad JEDNOŘADOVÉ:
- nerozvinuté rozvahové účetnictví
- rozvinuté rozvahové účetnictví

2) Řada účtů končících dvěma výkazy- DVOUŘADOVÉ SYSTÉMY:
- umožňují sestavit rozvahu, výsledovku
- systém využívající tokových účtů, nákladů a výnosů pro druhové členění

ad 1) účty končící rozvahou = účty aktiv a pasiv = účty rozvahové
účty končící výsledovkou = účty nákladů a výnosů = účty výsledkové
3) Řada účtů je množina cílů kvalitativně blízká
(členění: viz Janhuba – úvod do teorie)

OCEŇOVÁNÍ AKTIV

OCEŇOVÁNÍ AKTIV

- v momentě nabytí aktiva
- v momentě sestavování dokladů, výkazů
- v okamžiku spotřeby, opotřebování
! Nutno se rozhodnout, jestli to nechat v původní výši nebo ocenění změnit.

NABYTÍ AKTIV

- nákupem: oceněno POŘIZOVACÍ CENOU (všechny výdaje spojené s tím, abychom mohli aktivum využívat).
(např. nákup stroje = cena stroje, doprava, pojištění, instalace, (ověření – kolaudace?), zaškolení ne.

- vlastní výrobou: oceněno VLASTNÍMI NÁKLADY VÝROBY

- dostaneme bezúplatně: oceněno ODHADEM ceny, za kolik bych to pořídil (např. dary, dotace od státu).

Nabytí PENĚZ oceníme NOMINÁLNÍ HODNOTOU.

KLASIFIKACE AKTIV

- aktiva jsou klasifikována a sumarizována do skupin, a to podle funkce ve výrobním koloběhu majetku

1) DLOUHODOBÁ AKTIVA

aktiva musí být schopna tento efekt do budoucna dlouhodobě poskytovat – déle než 1 rok
a) dlouhodobý nehmotný majetek
b) dlouhodobý hmotný maj.
c) dlouhodobý finanční maj. (investice)

DNM – výsledky duševní činnosti (software, patenty, licence, know-how ==> recept apod.)
DHM – dlouhodobě slouží výrobě, poskytování služeb (pozemek, budovy a stavby, stroje a zařízení, počítače..., dopravní prostředky, zvířata základního stáda..
DFM – fin. investice – majetek který získám; efekt probíhá mimo můj podnik
- cenné papíry (nesou s sebou práva), akcie, obligace, směnky – dostáváme z nich dividendy, můžeme podnik řídit; při zvyšování hodnoty akcií majetek stoupá..
- dluhopis – úrok – odměna (delš. než 1 rok); dlouhodobé půjčky – úrok; majetek který pronajímám někomu – leasing – fin. majetek.
Dlouhodobé fin. inv. – slouží k uložení dočasně volných prostředků; cenné předměty – obrazy, umělecká díla

Finanční analýza

• Finanční analýza: cíle (410svk), základní metody (fundam, technická – dále např. poměrové ukazatele – likvidita430, rentabilita433, aktivita 434, zadluženost a fin. Strukt. 436; ukazatele kap. trhu a jejich úskalí. (interpretace 439, závěrem 446)
- cíle:
o analýza fin. pozice
o analýza spoj. se specific. rozhodovacími úlohami
o potřeby pro fin. rozhodování a řízení
role fin. analýzy – graf str 413
zájemci o FA (exter...)
- základní metody:
o fundament. (odhady z dat) a technická (zkoumání časových řad)
o stupně analýzy (vyšší a nižší)
o anal. statická a dynamická
o poznámky k metodám
jde v podstatě o výpočet různých ukazatelů z výsledků fin. hospodaření (uved. především v rozvaze a výsledovce) – viz poměrové ukazatele (424 a dále)
Klasifikace ukazatelů:
likvidita
rentabilita (výnosnost, ziskovost)
aktivita
finančn. struktura (vč. zadluž.)
konkrétní ukazatele...
nepřeceňovat vypovídací schopnost, nutno zvážit specifika podmínek, typů podniků, národních ekonomik apod. Neexistují „svaté“ hodnoty. Nutno zvolit vhodně co s čím poměřovat, aby to dobře vypovídalo o konkrétn. podniku. Kvalita musí převážit nad kvantitou.