Bůh dal podle Koránu Ježíši evangelium „a vložil do srdcí těch, kdo jej následovali, mírnost a slitování“ (57/22). Do Ježíšových úst vkládá Muhammad i proroctví o sobě: „Dítka Izraele, já jsem vskutku poslem Božím k vám“ (praví Ježíš), „potvrzujícím pravdivost toho, co bylo přede mnou sesláno z Tóry a oznamujícím vám radostnou zvěst o poslu, jenž přijde po mně a jehož jméno Ahmad bude“ (61/6; Ahmad a Muhammad je jedno a totéž jméno). Nejde tu pravděpodobně o záměrné překrucování evangelijních výroků, ale podle I. Hrbka o záměnu řeckého slova paraklétos, které se objevuje v souvislosti se sesláním Ducha Utěšitele pro dobu po Ježíšově Nanebevstoupení a před jeho druhým příchodem, za slovo periklýtos, slavný, velmi slavný, chválený, které odpovídá arabskému pojmu Muhammad. (Opět se tady dostáváme k problému předislámského arabského překladu Bible.) V Koránu nechybí ani Ježíšův předchůdce Jan Křtitel nebo Janův otec Zachariáš.
O Ježíši (arabsky Ísá) se v Koránu praví, že byl Božím slovem vloženým do Panny Marie
O Ježíši (arabsky Ísá) se v Koránu praví, že byl Božím slovem vloženým do Panny Marie a Duchem z Boha vycházejícím (4/171), byl podpořen Duchem Svatým (2/87), přišel s jasnými důkazy (pro ty, kdo žádají znamení – 56/43), i to, že před Soudným dnem se objeví na Zemi, aby ji naplnil spravedlností (43/61). Přesto je však chápán jen jako služebník Boží a Boží prorok, i když mu nejsou upírány schopnosti konat zázraky. Některé z nich jsou popisovány podle apokryfních evangelií – např. to, že hovořil k lidem už v kolébce nebo vdechnutí života hliněnému ptáčku jako první projev jeho božské moci. Je také přirovnáván k Adamovi (jako bytost stvořená), na rozdíl od Adama jej však Bůh pozvedl k sobě (4/172 a jinde; 3/55 a 59). Zda by v učení o stvořenosti Ježíše bylo možno pozorovat vliv ariánství nebo je třeba vidět v něm jen snahu o skutečně důsledný monoteismus, je těžké rozhodnout. Podle L. Kropáčka jde spíše o vliv učení apoštola Pavla o Ježíši jako druhém Adamovi, stvořeném slovem Božím.
Bůh dal podle Koránu Ježíši evangelium „a vložil do srdcí těch, kdo jej následovali, mírnost a slitování“ (57/22). Do Ježíšových úst vkládá Muhammad i proroctví o sobě: „Dítka Izraele, já jsem vskutku poslem Božím k vám“ (praví Ježíš), „potvrzujícím pravdivost toho, co bylo přede mnou sesláno z Tóry a oznamujícím vám radostnou zvěst o poslu, jenž přijde po mně a jehož jméno Ahmad bude“ (61/6; Ahmad a Muhammad je jedno a totéž jméno). Nejde tu pravděpodobně o záměrné překrucování evangelijních výroků, ale podle I. Hrbka o záměnu řeckého slova paraklétos, které se objevuje v souvislosti se sesláním Ducha Utěšitele pro dobu po Ježíšově Nanebevstoupení a před jeho druhým příchodem, za slovo periklýtos, slavný, velmi slavný, chválený, které odpovídá arabskému pojmu Muhammad. (Opět se tady dostáváme k problému předislámského arabského překladu Bible.) V Koránu nechybí ani Ježíšův předchůdce Jan Křtitel nebo Janův otec Zachariáš.
Bůh dal podle Koránu Ježíši evangelium „a vložil do srdcí těch, kdo jej následovali, mírnost a slitování“ (57/22). Do Ježíšových úst vkládá Muhammad i proroctví o sobě: „Dítka Izraele, já jsem vskutku poslem Božím k vám“ (praví Ježíš), „potvrzujícím pravdivost toho, co bylo přede mnou sesláno z Tóry a oznamujícím vám radostnou zvěst o poslu, jenž přijde po mně a jehož jméno Ahmad bude“ (61/6; Ahmad a Muhammad je jedno a totéž jméno). Nejde tu pravděpodobně o záměrné překrucování evangelijních výroků, ale podle I. Hrbka o záměnu řeckého slova paraklétos, které se objevuje v souvislosti se sesláním Ducha Utěšitele pro dobu po Ježíšově Nanebevstoupení a před jeho druhým příchodem, za slovo periklýtos, slavný, velmi slavný, chválený, které odpovídá arabskému pojmu Muhammad. (Opět se tady dostáváme k problému předislámského arabského překladu Bible.) V Koránu nechybí ani Ježíšův předchůdce Jan Křtitel nebo Janův otec Zachariáš.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat