Specifika vnitropodnikových zásob a jejich vztah k vykazovanému HV

- Specifika vnitropodnikových zásob a jejich vztah k vykazovanému HV (kapitola 6.5 Specifika zásob vl. výroby)
o platí oceňování hist. cenou, metody ocenění (FIFO, LIFO..), konzistence, ocenění nižší ze dvou hodnot – to platí jako u ost. zásob.
o zásoby vlastní výroby se soustředí zejm. na účtech výrobky, nedokonč. výroba
o ocenění ne v pořizov. nákl. ale ve výši výrobních nákladů
o výrobní náklady zahrnují:
- pořizovací náklady surovin, mater. (přímý materiál)
- náklady na přeměnu přímého mater. >> přímo přiřaditelné (přímé mzdy)
- další náklady v souvislosti s výrobou – fixní a variabilní složka (výrobní režie)
- případné další náklady (správní)
o existují 2 základní modely účetního zobrazení (dle způsobu jakým zobrazují náklady provozního cyklu – klasifikace nákladů dle funkce, dle druhů)
- dle funkce
• spotřeba aktiv a vznik závazků přímo do nedok. výroby (rozvahově)
• dokončení výrobků také rozvahově
• prodej výrobků (>> tržby za výrobky), k tržbám se přiřazují „výrobní náklady prodaných výrobků“ (* u zboží „náklady prod. zboží“)
- dle druhů
• veškeré náklady na výrobky a nedok. výr. se zobrazí nejdříve výsledkově
• při výpočtu HV je nutné, aby zůstaly jen ty náklady, které se vztahují k tržbám za výrobky, jinak by byla porušena přiřaditelnost N k V.
• z nákl. se vyloučí náklady letos vynalož. na nedok. výrobu a vyrobené ale dosud neprodané výrobky. Tyto N se převedou do aktiv rozvahy. Je také možné že letos budou prodány výrobky vyrobené v minulých obdobích, v takovém případě je nutno přičíst tyto náklady (protože se vztahují k dosaž. tržbám). Tyto úpravy se provádějí jako „změna stavu zásob vlastní výroby“. IAS podporují oba způsoby (viz 2 zákl. vzory výsledovky-účel., druh. čl.); US GAAP hlavně účel., nevyluč. druhové – pro lepší zachycení výkonnosti (např. letecké společnosti). (srovnání metod klasifikace str. 172, 173)