Pracovní poměr je nejtypičtějším, nejčastějším a nejvýznamnějším pracovněprávním vztahem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Zákoník práce upravuje tři právní způsoby vzniku pracovního poměru:
- pracovní smlouvu,
- volbu,
- jmenování.
Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon, který spočívá v souhlasném projevu vůle zaměstnavatele a občana uzavřít pracovní poměr.
Každá pracovní smlouva musí obsahovat tzv. podstatné náležitosti, bez nichž je neplatná. Jsou to:
1. druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán,
2. místo výkonu práce,
3. den nástupu do práce (den, kdy vzniká pracovní poměr a nemusí být totožný se dnem podpisu smlouvy, tj. může to být i den, který následuje po dni uzavření smlouvy).
Další tzv. doplňkové náležitosti pracovní smlouvy, které nejsou povinné a jejich nepřítomnost ve smlouvě nezpůsobuje její neplatnost. Jsou to např.: ujednání o mzdě, o délce trvání pracovního poměru, o zkušební době, o kratší pracovní době apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat