Patopsychologie

Zápočet: - kopie Matějíčkova článku o lehkých mozkových dysfunkcích
- 2 vytištěné (okopírované) texty o modelu (determinantu ovlivňujícím školní vývoj); jeden v českém jazyce, druhý v cizím jazyce

Patopsychologie
- zabývá se psychickými funkcemi, které jsou u řady jedinců mimo normu
• norma statická - př. průměrný výkon = 100bodů = IQ100 (normální IQ je 85 – 115)
• norma vyskytující se u většiny – př. „5ti leté dítě grimasuje“; normální = biologicky zdravý

- patopsychologie = psychopatologie; obecná pediatrie - zabývá se syndromy a nosologickými jednotkami
- syndrom = řada symptomů (LMD = 100 symptomů – nejčastější dyspraxie=jemná neobratnost prstů)
- nosologická jednotka = užívá se v diagnostice u psychologů, pediatrů,…apod.
- poruchy pozornosti, hyperaktivita

- poradenská psychologie – aplikovaná psychologická disciplína, která se zabývá řešením problémů jednotlivého člověka nebo skupiny v průběhu jeho celé životní dráhy; př.poradenství rodičů křičícího kojence, poradenstvím před početím dítěte,….atd.

- klasický a systémový přístup poradenství:
• klasický – primárně se zaměřujeme na jedince a řešíme problémy na jeho úrovni; př. odpovídáme na otázku: „Která z možných příčin selhávání ve škole, které mají vztah k osobnosti dítěte, se uplatní v konkrétním případu?“ ( selhávání při diktátu – co je příčinou?)
• systémový – zabýváme se celým systémem; školní selhávání chápeme jako symptom, který plní určitou funkci v rámci narušeného rodinného výzkumu;    
př. O  =  M


D1     D2

  Paradigma = způsob uvažování o problému
- alternativní přístupy – stát - rodina - dítě - oběhový systém apod.; úrovně se vzájemně ovlivňují (nejvyšší státní instituce = Nejvyšší správní soud)
- některé systémové přístupy:
1. navazující na psychoanalytickou tradici (Freud,…)
- jsme svoji rodičovskou rovinou formováni určitým způsobem, který se ukazuje při formování naší rodiny jako nevýhodný, neúčelný, škodlivý. Ze své rodičovské rodiny si přenáším určité postoje, nevyřešené konflikty; př. matka chtěla být učitelkou, ale nepovedlo se jí to, chce, aby se učitelkou stala dcera
- příklady:
o hyperprotektivní matka = moc pečující, moc se starající
- příčiny: matka byla vychovávána, že se v dospělosti postará o své rodiče - vdá se daleko, nemůže se starat - má pocity viny – ty kompenzuje přílišnou, hyperprotektivní péčí o děti = ta se navenek projevuje v dospělosti – zvýrazněna emancipační reakce u dospívajících (útěky z domu apod.)
- náprava: zbavit dítě pocitu viny
o mohou se projevovat negativní stránky sourozenecké konstelace (u rodičů) – hyperprotektivní matkou se stává starší sestra bratra
o pocity viny u žáka – když má pocity viny chce být potrestán (př. matka šla do školy, když si ji zavolala učitelka, kvůli jejímu zlobivému synovi. Po cestě do školy ji srazilo auto a ona zemřela. Chlapec pak dělal ve škole všelijaké problémy a komplikace, často za trest „po škole“ = pocit viny za smrt matky)
2. racionální přístup
- příčina poruchy spočívá v tom, že jedinec nebo dyáda nebo skupina se chová nefunkčně, protože nemá dostatek informací o tom jak se má chovat, o situaci, ve které se nachází
- náprava spočívá v poskytnutí informací
- výhody: časově nenáročný, neklade vysoké nároky na osobnost (učitele, terapeuta)
- nevýhody: je účinný jenom v některých případech
- příklad: žák, kouří za školou - řekneme mu, že za školou nemá kouřit a on už ví a nikdy si nezapálí
3. experimentální (Virginia Satir)
- příčina poruchy je to, že v mé rodičovské rodině bylo zapovězeno sdělování kladných nebo záporných citů, to si přenáším do své založené rodiny
- náprava spočívá v tom, že naučím nebo uvolním schopnosti sdělovat city
- př. Proč jste rádi, že se toto adoptované dítě dostalo právě do vší rodiny?apod.
4. behaviorální
- jedinec, dyáda, skupiny se chová poruchově, protože na základě učení operantním podmiňováním se tomuto chování naučil
- náprava: naučení se žádoucího chování, přeučení, odučení; uplatňování odměn a trestů
- využívá speciální pedagogika
- př. dítě pláče, když nechce něco dělat, necháme plakat, aby se naučilo, že si neprosadí svou)
- chválení posiluje žádoucí chování, motivuje; trest: „toto již příště nedělej“ – tvrdé autokratické metody vychovávají neurotiky
5. systemický
- zakladatelem Američan Jay Haley
- poruchové chování (neúspěch, kázeňské problémy) může plnit udržovací funkci v narušeném rodinném systému
- př. žák je černá ovce rodiny
- náprava: příznak ztrácí svůj význam; techniky: paradoxní příkazy (narušují systém)
6. strukturální
- hranice mezi subsystémem rodičů a subsystémem dětí musí být polopropustná
- „nastavení pravidel hry“



Předpoklady predikce školního výzkumu

- známé vztahy mezi variabilitou školního výzkumu a variabilitou znaků osobnosti a prostředí, které determinují školní výkon (IQ, temperament)
- žáci se liší
- existují vztahy mezi variabilitou a IQ

Trendy vývoje rozumového
V.
IQ  95
   
II.
      75                                                                        
III. I.

6 8 10 let

I. – dosavadní vývoj byl ve všech složkách opožděný
II. – vzestupy a) opožděný vývoj řeči u dítěte
b) když dítě vyrůstalo v nepříznivých podmínkách, které se zlepšily
III. - mírně nepříznivý – když se zhorší prostředí; u somatického postižení
IV. – výrazně negativní trend – u dětí se záchvatovým onemocněním, které není medikamenticky zvládnuto
V. – náhlý vzestup intelektové výkonnosti po 8. roce věku – děti se v 8 letech probudí k vysokému výkonu, děti s disharmonickým vývojem osobnosti astemického infantilního typu. Takových dětí je velice málo, rys temperamentu je konstantní (nemění se) – nároky školy se musí měnit

Modely determinantu školního výkonu

• jednofaktorové modely – výsledek v testu inteligence vyjádřený na stupnici IQ označím s diagnózou a na základě 1 údaje fomuluji doporučení
• vícefaktorové modely – K. Plotzek: Faktory ovlivňující školní výkon; Kurt A. Heller: Model determinantu (vysokého) akademického výkonu – odvozje se z více faktorů
- determinanta obsažená v modelu musí splňovat podmínky = znak musí mít charakter proměnné; znát vztah mezi variabilitou znaku a výkonu, deficit v tomto u jednotlivého žíka implikuje specifické zacházení s tímto dítětem

K. Plotzek: Výchovně-vzdělávací proces – počet dětí ve třídě, výhled, stěhování, kognitivní předpoklady (poznávací schopnosti) = hledisko kvantitativní
- potencionální – všímáme si celkové úrovně rozumového nadání, celková mentální úroveň – vyjadřuje se písmem; testy skvrn, klinické obrazy; Alfred Binet – sestavil 1. intelekční test pro dítě - zjistil mentální věk, výkon ve výkonové zkoušce, který odpovídá výkonu průměrného dítěte tohoto věku. W. Sternovi se to zdálo nepohodlné, tak mentální věk lomil fyzickým věkem a vynásobil 100.

• Stupnice školních známek (vážené skóre) – umožňuje porovnat výkony žáků
• Percentilová stupnice (percentil 5 = výkon jedince je lepší než 5% měřené skupiny)
• Decilová (kvartylová) – vzorek rozdělený do 10 malých; 10 = jedinec je mezi 10ti nejlepšími)
• Stupnice IQ (nejznámější) – průměrný výkon = 100 bodů = 100IQ

Směrodatná odchylka = 15




60%
populace

2% 2%
                     
70 85 100 115 130 IQ

(David Wechsler – 1.IQ test pro dospělé)
- psychologie musí při zadávání testu kontrolovat zda mu dítě rozumí (dobře slyší, vidí apod.), všímat si struktury nadání – školsky významné nedostatky, jako je kognitivní porucha schopností (dyslexie) – psycholog se ptá, co je příčinou (diferenciální diagnostika) – Plotzek: 24 příčin (nízké IQ, dyslektik, neurotik, apod.)
- úroveň grafomotoriky, zručnosti, výkony v subtestech inteligenčního testu sledujeme z hlediska jejich úrovně (subtest = reprezentant dílčího intelektového výkonu); průměrný výkon v 5ti subtestech = IQ100
DYSLEXIE – je tehdy když IQ je o víc než 25 bodů vyšší než ČQ (čtenářský kvocient)
- neuropsychologická dyslexie – zkoumá se mozek dyslektika
DYSORTOGRAFIE = porucha pravopisu
- chyby při psaní
- příčiny: nepozornost, nikdy neuměl, zapomněl, porucha fonematického sluchu – žák nezopakuje nadiktovanou větu
- (psaní: opis; přepis; psaní dle diktátu; slohová práce)
- poruchy řeči u dysgrafiků a dyslektiků: - poruchy artikulace:
1. hláskové asimilace – věty na hláskové asimilace se liší podle ročníku; př. pro 2.třídu: „Žáci cvičí“ („Babička suší švestky“)
2. artikulační neobratnost; př. Matějíček: „Nosorožec je nejnebezpečnější zvíře v Africe“ – dítě  neřekne nejnebezpečnější, ale zlý (Kučera: „V království byla slavena slavná svatba“ – 8 leté dítě by to mělo říct)
DYSGRAFIE = porucha grafické stránky písma
- písmo vždy kostrbaté – třeba rozlišovat výukově zanedbaného žáka (př. neurotický písař škrtá)
- potíže s dolními oblouky u r a z
- „Herečka Tereza Brodská hrála ve filmu princeznu“; „Rezavé roury“ – pro 1.stupeň
DYSPINXIE = poruch kreslení
- pěkně píše, čte, ale nejde mu kresba; potíže při nápodobě geometrických tvarů
- příčina: lehké organické poškození; rozpoznání organicity v kresbě =předběžná diagnóza LMD
- 5 znaků organicity v kresbě lidské postavy dle Ley Švancové (6-15let):
1. sklon postavy od svislice o více jak 5 stupňů
2. přerušované linie
3. nenavazující linie (nenapojí krk k hlavě)
4. dvojité linie (obtahují)
5. roztřesené linie (jemný třes)
- jestliže jsou v kresbě alespoň 2 znaky, lze usoudit organiské poškození v mozku dítěte
DYSKALKULIE
– nedostatek ve struktuře nadání, projevující se neschopností manipulovat s čísly
– selhává v počtech; viditelné při přechodech přes desítku
– náprava prakticky není možná
– v Brně cca 5 dyskalkuliků
– příčina: snížená celková úroveň rozumového nadání
LATERALITA = funkční převaha jednoho párového orgánu nad druhým
- zjišťuje se zkouškami laterality – u nás užíváme zk. laterality od Zdeňka Matějíčka a Zdeňka Žlaba z r. 1961
- zjišťuje se dominance oka a ruky
- lateralita souhlasná (pravé oko, pravá ruka)
zkřížená (pr. oko, lev. ruka)
neurčitá (nevyhraněnost oka nebo ruky nebo obojího)
- školsky nevýhodné typy laterality – př. dominantní lev. ruka a pr. oko =šk. výkon významně ovlivněn


Fáze rodičů, jejichž dítě nesplňuje jejich očekávání (obdobně: fáze rodičů s dítětem dyslektikem)
- Kuethresová popsala tyto fáze:
1. fáze šoku – v šoku jednáme podle typu temperamentu – stuporované či agitované chování – př. rodič se dozví šokující zprávu ze školy, nejedná racionálně, ale podle temperamentu
2. fáze popření – 1.užil a popsal Freud: (nevědomý) mechanismus obrany proti úzkosti
- chyby ve vnímání – uchovává si ve vědomí chybný obsah, aby neměl ve vědomí obsah, který by byl zdrojem úzkosti
- Bruno Bettelheim – emigroval z Rakouska do USA, kde založil ěkolu pro dyslektiky a zkoumal jejich chyby - 80% chyb ve čtení bylo smysluplných – nepustíme do vědomí informaci způsobující úzkost
- rodina: rodiče se navenek projevují jako že se nezajímají
3. fáze izolace – Langmayer: somatické onemocnění s chronickým průběhem
- rodina nespolupracuje se školou, protože nejde do školy
4. fáze - hněv – rodina projevuje navenek hněv – stěžují si
- nezajímavý výklad učitele = příčina: selhávání žáka ve škole
- rodič si řediteli stěžuje na učitele, psychologa apod.
5. fáze – hledání magického řešení – různé podoby: př. dožadování se nového léku při celkové snížené úrovni rozumového nadání; různé alternativní přístupy
6. fáze – pocitu viny – rodiče hledají viníka (genetické podmínky apod.)
7. fáze - deprese – nemusí u žáka/rodičů dojít až do této fáze, protože každá rodina má svůj terapeutický potenciál (přirozený terapeut v rodině, nebo přátelé, sousedi, kolegové v práci aj.)
- psycholog je vede k realistickému náhledu řešení problému

10bodů mimointelektových osobnostních faktorů
– nevyhraněný temperament
– extrovert (buduje si postavení ve skupině na tom, že on zná významné osobnosti a oni znají jeho) X introvert (buduje si postavení ve skupině na tom, že něco umí lépe než ostatní)