Třídění:

Jednostranné x dvoustranné


Dvoustranné: pomocí hraničního určovatele navazuje na kterýkoliv možný právní řád

spočívá na ni i naše úprava ZMPS



Jednostranné: vymezuje oblast použití jediného /tuzemského/ pr. řádu

navázání pouze na jediný právní řád = nemá hraniční určovatel

Příklad.

ohledně nemovitostí, ležících ve Francii se použije pouze francouzský právní řád =jednostranná kn

věcná práva k nemovitostem se řídí právem místa, kde věc je (hraniční určovatel) = dvoustranná kn



Pozn. – pozor – i jednostranná norma je kolizní, protože splňuje podmínku- vybírá mezi řády – provádí výběr z možností 1) použití domácího pr. řádu x 2) použití kteréhokoliv jiného pr. řádu





moderně formulované x pod vlivem statutární teorie

Moderně f.: - odlišují rozsah x narovnání = vztahují se k danému právnímu řádu jako k celku, nikoli jen k určité úzké skupině hmotně právních předpisů











samostatné a nesamostatné



Podle toho, zda kolizní norma stačí k tomu, aby byl určen právní řád použitelný pro určitý případ, či zda k tomu nestačí a předpokládá použití jiné kolizní normy.

Př. nesamostatné - §11:“Právní řád určený podle §9 nebo §10 platí také o změnách, zajištění závazků tam uvedených..“.

K určení právního řádu rozhodného např. pro zajištění závazku (např. ručení) nestačí kolizní norma §11 sama; je nutno podle kolizní normy §9 nebo §10 určit právní řád, kterým se řídí zajištěný závazek.



dispozitivní a kogentní



a) dispozitivními kolizními normami jsou ty, jejichž použití mohou účastníci svým ujednáním vyloučit

např. kolizní normy §10 a 16 ZMPS pro závazkové vztahy a pracovní smlouvu, neboť jejich hraničních určovatelů se použije, jen jestliže účastníci smlouvy nezvolili jiné právo rozhodné pro svou smlouvu (§§9, 16 ZMPS)

b) kogentní kolizní normy se uplatní bez ohledu na vůli účastníků



Pozn.: u dispozitivních norem nepřichází v úvahu obcházení zákona (je zbytečné)



základní a rozšiřující (popř. vylučující)



Některé kolizní normy se neomezují pouze na určení rozhodného práva podle stanoveného hraničního určovatele, ale přikazují přihlédnout k hmotněprávní úpravě v dotčených právních řádech a určení provést s ohledem na jejich hmotněprávní obsah.

Výsledkem, který je tím sledován, může být odstranění tvrdosti při řešení určitých životních situací, zvýhodnění osob, které si zasluhují zvýšené ochrany (zejména nezletilých), zachování platnosti právního úkonu nebo nároku

Rozšiřující k.n. rozšiřuje oblast použití tuzemského práva (popř. se jedná o normu vylučující (exkluzivní), neboť z rozsahu základní k.n. vylučuje určitý úzce vymezený okruh případů, pro něž se použije tuzemské právo.

př. §22 ZMPS

1) zrušení manželství rozvodem se řídí právem státu, jehož jsou manželé příslušníky v době zahájení řízení (= základní k.n.)

2) jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který by zrušení manželství nedovoloval anebo jen za okolností mimořádně tíživých, avšak manželé nebo alespoň jeden z nich žije v ČR delší dobu, použije se práva českého (rozšiřující kolizní norma)



§23 ZMPS

1) Určení otcovství – řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením (základní k.n.)

2) Žije-li dítě v ČR – může i podle práva českého, je-li to v zájmu dítěte (rozšiřující kolizní norma)



základní a podpůrné

Podpůrné:

k zachování platnosti právního úkonu nebo nároku

př.: §3 ZMPS:

1) způsobilost osoby k právům a k právním úkonům se řídí právním řádem státu, jehož je příslušníkem (základní k.n.)

2) činí-li právní úkon v ČR cizinec, stačí je-li k úkonu způsobilý podle práva českého (podpůrná – subsidiání kolizní norma)

V případě rozšiřujících a podpůrných k.n. projevuje zákonodárce zájem na věcně spravedlivé úpravě