- občanský zákoník zná dohodu o srážkách ze mzdy = písemná dohoda k zajištění závazků se dlužník dohodne s věřitel o srážkách ze mzdy
- pro obchodní vztahy nevyužívaný
Další (tyto) instituty nemají povahu zajištění, kterým by se mohl věřitel uspokojit (ze zajištění se nemůže uspokojit) - zajištění má preventivní funkce
• SMLUVNÍ POKUTA
- upraveno občanským zákoníkem (§544), obchodním zákoníkem (§300-302)
- podstatou smluvní pokuty je písemné ujednání o tom, že jestliže účastník závazkového vztahu poruší povinnost vyplývající ze smlouvy bude zavázán zaplatit smluvní pokutu a to i v případě, že porušením by věřiteli nevznikla škoda
- musí být sjednáno:
o která konkrétní povinnost se zajišťuje smluvní pokutou,
o výše pokuty – může být vyjádřená absolutně nebo procentně
- v případě porušení zajištěné povinnosti a zaplacení pokuty – nezaniká závazek a nadále trvá i zajišťovací povinnost (např. nedodá včas – zaplatí pokutu – ale povinnost mu nezaniká)
- spíše se hodí na nepeněžitá plnění – dodání zboží včas, zhotovení věci včas, … - hrozba sankce
- v praxi používána i pro peněžitá plnění – absurdní, když nemám na to abych zaplatil závazek, jak můžu mít peníze ještě na zaplacení pokuty
Žádné komentáře:
Okomentovat