Počasí

Na horách se počasí mění velice často a také velmi rychle. Základním pravidlem při plánování túr by mělo být zjištění předpovědi počasí alespoň na nejbližších 24 hodin a jeho přibližný vývoj na příští dny. Často lze navrhnout např. odpočinkový den nebo oddechovou túru dolinou, když víme o přecházejícím frontálním systému, při němž dochází na hřebenech ke vzniku bouřek. Vyplatí se sledovat předpovědi počasí se synoptickou mapou, nebo se den předem informovat na střediscích nebo internetu horské záchranné služby (HZS/TOPR). K tomu je dobré znát alespoň nejpoužívanější meteorologické termíny. Alespoň základní vědomosti o tom, jaké meteorologické jevy signalizují změnu k horšímu, jsou důležité pro každého, kdo se vydá do vysokohorského terénu. Uvádíme několik praktických pomůcek, jak odhadnout pěkné nebo špatné počasí (v létě). Tyto metody je třeba brát s určitou rezervou, v horském prostředí nemusí být vždy spolehlivé.
Kdy čekat pěkné počasí?
• roste atmosférický tlak, kouř stoupá kolmo vzhůru
• pokud vane vítr, je spíš východních směrů
• jasná (i když třeba chladná) noc, rosa, ranní mlha klesá a rozpouští se při zemi
• Slunce při východu a západu je zbarveno do žluta
• oblaky jsou typu cirrus, cirrostratus, cirrocumulus (vysoká oblačnost) (obr.1); pokud se přes den vytvářejí oblaky typu cumulus, dochází navečer k jejich rozpouštění
• viditelnost je dobrá, ale vzdálenější obzory jsou v oparu
A kdy naopak čekat počasí zhoršené?
• tlak vzduchu klesá, kouř se různě kroutí, nebo jde vodorovnými směry
• větry přicházejí ze západních směrů
• v noci nedochází k tvorbě rosy, rozdíl teploty ve dne a v noci je malý, ráno mlhy stoupají
• oblačnost, tvořící se přes den, je nízká (typ nimbostratus) - věští déšť
• pokud jsou mraky typů cumulus až cumulonimbus, čekáme bouřky
• ve dne je viditelnost do dálky nápadně dobrá, i vzdálené obzory jsou zcela jasné

Bouřka
Největšími povětrnostními riziky na horách v létě jsou bouřky a s nimi související déšť, kroupy a blesky, dále nízká oblačnost, která pokryje vrcholy a projevuje se jako snížená viditelnost a zhoršuje orientaci. Ochlazení je při bouřce běžným doprovodným jevem, a pokud promokneme, hrozí nám nejen drkotání zubů, ale hlavně nachlazení. Navíc to může vést ke zvýšení únavy a tím ke zbytečnému ohrožení.
Zásady při bouřce
Největší nebezpečí ale hrozí v hřebenových partiích od blesku. Pokud se skupina dostane do centra bouřky, má několik možností, jak snížit pravděpodobnost zásahu osob bleskem, ale vyhnout se zcela tomuto riziku už nelze. Elektrický výboj totiž není bodový, ale plošný a zasáhne najednou širší okolí svého hlavního kanálu. Je důležité pamatovat na několik hlavních zásad:
• Nesnažit se utíkat dlouhými kroky. Vzniká tím tzv. "krokové napětí", které nás vystavuje nebezpečí elektrického šoku.
• Snažit se izolovat od masivní, pevné skály, ta totiž vede proud. Je lepší dostat se na suťový podklad, nebo si například sednout na batoh, z nějž jsme vyházeli kovové předměty.
• Vyvarovat se vyvýšených míst, ale i úpatí skalních stěn. Zde je riziko zásahu největší. Také pod převisy či v ústí jeskyní není úplně bezpečno - hrozí efekt "zkratového můstku". To znamená, že výboj si zkrátí cestu mezi dvěma vodivějšími objekty přes lidské tělo.
• Pamatovat si, že kovové předměty jako např. řetězy, kovové žebříky či kramle působí jako bleskosvod. Takže pokud je to jen trochu možné, zajištěným úsekům cesty je třeba se v bouřce vyhnout.