Teorie sportovního výkonu - Sportovní (herní) výkon, výkonnost, klasifikace sportovního výkonu – výkon senzomotorický, rychlostně-silový, vytrvalostní, technicko-estetický, výkon spojený s ovládáním stroje, nářadí, zvířete. Výkon individuální a kolektivní, struktura sportovního výkonu (faktory biologické, motorické, psychické, sociální a deformační), suplicita (kompenzace) faktorů limitujících sportovní výkon.
Sportovní výkon
Vymezení systému prvků mající určitou strukturu, zákonité uspořádání a propojení sítí vzájemných vztahů (realizace schopnosti člověka, realizace sportovní výkonnosti).
- podílí se na ní sportovní výkonnost, podmínky, motivace
- prvky mohou být: somatické, fyziologické, motorické, psychické..
Struktura sportovního výkonu
Součástí jsou faktory podílející se na sportovním výkonu
- faktory – chápeme jako relativně samostatné součásti sportovních výkonů
- jde o bio-psycho-motorickou a sociální připravenost podat sportovní výkon
Současná teorie využívá pro tyto účely systémový přístup. Ten umožňuje interpretovat sportovní výkon jako vymezený systém prvků, který má určitou strukturu, tj. zákonité uspořádání a propojení sítí vzájemných vztahů. Jednotlivé prvky mohou být rázu somatického, fyziologického, motorického, psychického apod. Mohou být jednodušší a dobré identifikovatelné (somatické znaky), ale i složitější (koordinační schopnosti).
V kontextu struktury sportovního výkonu faktory chápeme jako relativně samostatné pučisti sportovních výkonů, vycházející se somatických, kondičních, technických, taktických a psychických základů výkonů.
Každý sportovní výkon – z hlediska jeho struktury – charakterizuje jako počet, tak i uspořádání faktorů. V některých výkonech může dominovat převážně jeden faktor, jiné jsou postaveny na existenci většího zastoupení faktorů.
Sportovní výkon se uskutečňuje prostřednictvím sportovní činnosti, tedy činnosti pohybové zaměřené na dosažení maximálního výkonu.
Žádné komentáře:
Okomentovat