Účtování se provádí ve sbornících.
Nákladovou stranu představují sborníky skutečných nákladů. Proti nim je postavena výnosová strana, jejímž základem jsou zakázkové listy s připojenými výdejkami přímého materiálu a pracovní lístky s evidencí přímých mezd. Přímý materiál a přímé mzdy se na zakázku přenášejí ve skutečné výši a nemá tedy smyslu u těchto položek porovnávat nákladovou a výnosovou stranu. Jiná situace je u režijních položek. Režijní položky jsou připočítány k zakázkovým listům podle předběžné kalkulace. Srovnáním skutečných režijních nákladů v příslušných sbornících a předem stanovených nákladů, které jsou rovněž sborníkovány ze zakázkových listů, tak dostáváme srovnání skutečných a předem stanovených nákladů v oblasti režií.
Odbytová cena se tak skládá jednak ze skutečných přímých nákladů, jednak z režijních položek vypočtených podle předběžné kalkulace. Při správně a objektivně zpracovaných rozpočtech a kalkulacích je tento rozdíl (ve srovnání s jinými okolnostmi ovlivňujícími náklady, jako nekvalitně provedené práce, nedodržení termínu apod.) zcela zanedbatelný a bohatě vyhoví i obvyklé desetiprocentní toleranci v předem sjednané odbytové ceně.
Srovnání skutečných a předem stanovených nákladů vede k rozdílům, které mohou být způsobeny:
– překročením nebo úsporou oproti předem stanoveným nákladům, a pak je třeba přijmout řídící opatření,
– nebo objektivními příčinami, a pak je třeba pro další období použít nově propočtených rozpočtů a kalkulací.
Žádné komentáře:
Okomentovat