7. Motorické schopnosti a dovednosti

7. Motorické schopnosti a dovednosti

Výklad pojmů. Vztahy mezi PS a PD. Dělení MS a PD. Motorické učení.

Motorické schopnosti jsou souborem vnitřních biologických předpokladů pro motorickou činnost. Základem těchto předpokladů jsou vrozené dispozice.
MOTORICKÁ SCHOPNOST je částečně geneticky podmíněný a relativně samostatný soubor vnitřních předpokladů k motorické činnosti
Doba optimálního rozvoje některé z motorických schopností se nazývá senzitivní období.
MOTORICKÁ DOVEDNOST je učením získaný specifický předpoklad k určité motorické činnosti

- pohybové činnosti (řešení pohybového úkolu
- potencionální dispozice efektivnímu vykonávání a dosahování výkonu Učením získaná (specifická)
Pohotovost k

- pohybové činnosti (řešení pohybového úkolu
- potencionální dispozice efektivnímu vykonávání a dosahování výkonu
Rozlišení - týká se rozsahu kapacity
- částečně vrozená
- generalizovaná
- relativně stabilní a trvalá
- podkládá mnoho různých dovedností a činností
- počet omezený - týká se využití kapacity
- vytvořená praxí
- úkolově specifická
- snadněji modifikovatelná praxí
- závislá na několika schopnostech
- počet nevyčíslitelný
Příklady s. silové, rovnováhové.... d. smečovat, řídit auto....
Základní rozdělení Kondiční - koordinační Otevřené – zavřené
Proces rozvoje Trénink
(tělesná příprava) Nácvik, výcvik
(technická příprava)

STRUKTURA MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
Výzkum struktury motorických schopností je předmětem výzkumného zájmu po dlouhou řadu desetiletí, většina autorů se shoduje na členění motorických schopností na
KONDIČNÍ A KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Kondiční schopnosti jsou determinovány převážně energetickými procesy.
Koordinační schopnosti jsou determinovány procesy řízení a regulace pohybu.

Schéma rozdělení motorických schopností (Měkota & Blahuš, 1983)

MOTORICKÉ SCHOPNOSTI

Kondiční Koordinační
Silové Reakční
Rytmická Rovnováhová Diferenciační
Orientační
Vytrvalostní

Novější pojetí členění motorických schopností uvádí Bös (1986)

MOTORICKÉ SCHOPNOSTI

KONDIČNÍ KOORDINAČNÍ PASIVNÍ SYSTÉMY
energeticky determinované informačně orientované přenosu energie

VYTRVALOST SÍLA RYCHLOST KOORDINACE POHYBLIVOST

AV AnV SV MS RS AR RR KČ KP ( FLEXIBILITA )

Vysvětlivky:
AV.....aerobní vytrvalost AR.....akční rychlost
AnV...anaerobní vytrvalost RR.....reakční rychlost
SV.....silová vytrvalost KČ.....koordinace pod časovým tlakem
MS....maximální síla KP.....koordinace na přesnost
RS..... rychlá (výbušná) síla



SOUHRN KE STRUKTUŘE MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
Většina českých i zahraničních autorů se shoduje v členění motorických schopností na kondiční a koordinační. Mezi kondiční schopnosti, které jsou chápány jako energeticky (popř. i morfologicky) podmíněné, jsou jednoznačně řazeny schopnosti silové a vytrvalostní, na zařazení rychlostních schopností jsou vzhledem k výrazné koordinační podmíněnosti různé názory. V dalším textu budeme užívat členění motorických schopností na kondiční a koordinační s přesahem rychlostních schopností do obou oblastí.


MOTORICKÉ DOVEDNOSTI
Motorické (pohybové) dovednosti lze je definovat jako
„učením získaný předpoklad správně, rychle a úsporně řešit určitý pohybový úkol“ (Čelikovský et al., 1988).
Pod pojmem dovednost si lze obecně představit nějakou značně automaticky prováděnou složku uvědomělé lidské činnosti, která se vytváří především prostřednictvím pohybových cvičení.
Ve sportu se uplatňují motorické dovednosti, které vznikají modifikací tzv. základních dovedností (běh, hod, skok atd.), jejich názvy se potom odvozují od motorických činností (běžecká dovednost, dovednost házet atd.).

STRUKTURA MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ
Vzhledem k velkému počtu a rozmanitosti motorických dovedností lze uplatnit celou řadu hledisek pro jejich třídění.
1. Z hlediska druhu pohybové činnosti
základní, pracovní, sportovní aj.
2. Z hlediska prostorového rozsahu pohybů
jemné (zajišťované malými svalovými skupinami)
hrubé (zajišťované koordinací velkých svalových skupin).
3. Z hlediska jednotlivých sportovních odvětví
herní, gymnastické, plavecké a další

Někteří zahraniční autoři členění motorické dovedností na
Elementární (jsou to základní motorické procesy a funkce potřebné pro jednoduché pohybové činnosti: např. chůze, běh, skákání, balancování, zdvihání, nošení, tažení, posouvání, věšení, podpírání, šplhání, válení, kutálení, házení a chytání)
Komplexní (sportovněspecifické) dovednosti (jsou budovány na základě elementárních pohybových dovedností a patří sem např. plavecké techniky, gymnastické pohybové struktury, herní techniky, techniky lyžařské, tenisové atd.).

SOUHRN
Problematika taxonomie motorických dovedností je značně různorodá, je používána celá řada kritérií pro jejich členění. Obecně je přijímáno členění na elementární a komplexní (sportovněspecifické) motorické dovednosti, popřípadě členění podle jednotlivých sportovních odvětví.

MOTORICKÉ UČENÍ
Zahrnuje velmi širokou oblast lidské činnosti a svými výsledky sehrává velmi důležitou roli v ontogenezi člověka.
MOTORICKÉ UČENÍ - je déletrvající změna v pohybovém chování, která je získaná jako výsledek praxe nebo zkušeností a je měřená retencí (pamětním chováním) (Cratty 1973, Oxendine 1984)
MOTORICKÉ UČENÍ - specifická forma učení charakterizovaná zejména osvojováním pohybových dovedností, přičemž jsou osvojovány i vědomosti o pohybové činnosti a rozvíjeny pohybové schopnosti.
Hlavním výsledkem motorického učení jsou pohybové dovednosti, pohybové činnosti.


Článek podporuje:
skateboard shop, sportovní obuv, koloběžky