Svůj vliv má i politika zaměstnanosti: např. je zde předpoklad, že reklamní akce vede k obratu 100 jednotek á 100 (= 10 000), má účinnost 1 rok a stojí 2000.
Při nízké zaměstnanosti vyžaduje prodej dodatečných 100 jednotek jen dodatečné proporcionální náklady, např. 4 000. Zisk z reklamních akcí představuje potom 10 000 (nárůst obratu) minus 2 000 (reklama) minus 4 000 ostatní dodatečné náklady = 4 000.
Pokud bude podnik chtít dosáhnout týž obrat 10 000 v případě nadměrné zaměstnanosti, musí se vybavit novým zařízením, což představuje dodatečné náklady. Jestliže tyto jsou např. 3 000, reklamní opatření přinese 4 000 minus 3 000 = 1 000.
Cílem není jen dosáhnout zisku z každého prodaného zboží, mnohdy ztrátové zboží podporuje prodej zboží jako celek.
Jakkoliv se jeví kalkulace úplných vlastních nákladů jako jednodušší a dostatečně objektivní, při praktickém použití (viz. dále), zvláště ve srovnání s metodou výpočtu příspěvku na úhradu, je nutno počítat s následujícími nedostatky:
- Plné náklady výkonu mění cenu nezávisle na prodaném množství
Žádné komentáře:
Okomentovat