Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Diagnostické a výchovné metody

Diagnostické metody
-nutnost diagnostiky a hodnocení ve výchovně vzdělávacím procesu. Z hlediska průběhu existují metody:
-vstupní diagnostiky-jejich cílem je zjištění vstupních předpokladů žáků pro nácvik dovedností a činností (na začátku školního roku, tématického celku, před nácvikem nového učiva), např. standardní motorické testy pro testování rozvoje pohybových schopností, nebo o testy k ověření stavu rozvoje dovedností (lyžařský výcvik-dělení do družstev).
-průběžné-prověřují dílčí úspěšnost v učení. Dle průběhu lze sestrojit křivky učení, dle nich můžeme korigovat a měnit učební program. Mají úzký vztah k motivaci žáků.
-finální diagnostiky-vztahují se k uzavřeným cyklům učiva (mají význam v půlroční či roční klasifikaci). Kritéria tohoto hodnocení by měli žáci znát již na začátku vyučovacího cyklu!!!

Výchovné metody
-vyplývají z pedagogických teorií a empirických zkušeností, využívány jsou metody:
Kladení požadavků učitele a jejich zvnitřnění žáky závisí na aspiracích a kontextu pedagogické situace. Účinnost závisí na přiměřenosti. Nutné jsou přiměřené cíle (příliš vysoké ani nízké nestimulují), učitel ovlivňuje aspirační úroveň.
Přesvědčování vychází z teorie utváření postojů (soc. psychologie). Učitel usiluje o zvnitřnění konkrétních a pravdivých podnětů a jejich účinné převedení do vnitřních motivů žáka.
Cvičení-jde o záměrné vytváření pedagogických situací, ve kterých je vyžadována určitá žádoucí reakce žáka (jejich opakování zvyšuje kvalitu výchovného působení).
Odměna a trest- je podstatou sociálního podmiňování-posílení a usměrnění žádoucího chování žáka (pochvala, veřejné hodnocení, cena resp. Vyjádření nesouhlasu, pokárání, odmítnutí..) Při aplikaci odměny je třeba zvážit: druh, velikost, frekvence využití odměny a její stupňování. U trestů respektovat přiměřenost, nezdvojování trestů, povahu trestů a neužívat tělesné či ponižující tresty.
Příklad-příklad učitele stupňuje i snižuje účinky výchovného působení (nesmí být rozpory mezi požadavky a konkrétním jednáním učitele).
Skupinová výchova – atmosféra, vztahy mezi žáky stimulují či nestimulují chování učících se žáků.

Žádné komentáře:

Okomentovat