Písemné zpracování tohoto typu je značně časově náročné. Také zkušení učitelé se připravují touto formou, ale s tím rozdílem, že si všechny body neformulují písemně, ale důkladně je promýšlejí.
Písemná příprava nemusí vypovídat o skutečné kvalitě připravenosti učitele na výuku, tu lze zjistit až na základě vlastního výkonu učitele.
Písemné přípravy si učitelé často píší na volné listy kroužkového sešitu, píší si poznámky na okraj učebnice či do učebnic zakládají volné listy s přípravou.
Důležitá je analýza a hodnocení úspěšnosti vlastní práce učitele srovnáním přípravy a reálné výukové situace – reflexe (jako prostředek růstu pedagogické způsobilosti učitele, odstraňování stereotypů v učitelově činnosti i v přípravě).
Evaluace žákovských činností by měla podléhat předem stanoveným kritériím, podle předem stanovených cílů. Pro posouzení stupně dosahování vytyčených cílů učitelům pomáhá jejich porovnání s písemnými dokumenty (standardy, učební osnovy...), použití předem stanovených kritérií. Očekávané výsledky však nemusí být vždy totožné s dosaženými, neboť zejména hodnoty a postoje jsou těžko postižitelné. Jestliže žáci skutečně pochopí cíle učiva a pokud zpětné prověření jim podá jasnou informaci o rozdílu mezi jejich práce a stanovenými cíli, jsou schopni sami sebe hodnotit. Jakmile jsou žáci zapojeni do vlastního hodnocení, zajímají se také o způsoby, jak zlepšit způsoby své práce. Sebehodnocení s sebou nese schopnost přemýšlivého posouzení své vlastní práce a je nezbytným předpokladem k efektivnímu učení. Dobré hodnocení podporuje sebedůvěru žáků a jejich chuť se učit (Black, 1998, s. 135-136). Hodnocení, tedy kompetence, dovednost může být jedním z cílů učení (Slavík, 1998, s.76).
Neplánovat, znamená plánovaný neúspěch (Petty, 2002, s. 326).
Žádné komentáře:
Okomentovat