Teritoriální vody patří pod suverenitu pobřežního státu, na druhou stranu lodě patřící jiným státům a osoby na nich cestující, jsou většinou příslušníky jiných států. Dokud jsou na volném moři, platí plná suverenita toho kterého státu, pod jehož vlajkou plují.
Válečné lodě mají právo pokojného průjezdu – pro ně v ter. vodách platí imunita. Neumožňuje proti takovým lodím zasahovat. Pokud nerespektuje podmínky pro proplutí pobřežním mořem, pak může pobřežní stát požádat vál. loď, aby okamžitě pobřežní vody opustila.
Obchodní lodě:
- trestně právní jurisdikce – ta je omezena pouze na případy trestných činů, které jsou spáchány v době, kdy loď proplula pobřežním mořem a za podmínky, že následky tr. činu postihují pobřežní stát; dalším případem je boj proti obchodování s narkotiky
- soukromoprávní jurisdikce: obch. loď je na soukromoprávní jurisdikci pobřežního státu pouze na právní vztahy, které souvisí s proplutím této lodi v teritoriálních vodách, nebo s ohledem na předchozí pobyt lodi v národních vodách
Zásada volného pohybu po moři je velmi stará již od dob Grotia a toto právo platí zejména v mořských úžinách (spojující dvě volná moře). Pokud se tam střetává více pobřežních států, zužuje se zde šíře teritoriálních vod. I tyto úžiny, které mají význam mez. právních cest, jsou pod ochranou mez. právo a platí u nich právo pokojného průjezdu. Typický spor je mezi VB a Albánií z r. 1946, kdy moř. úžinou mezi Albánií a Korfu propluly britské lodě, které byly odstřelovány. VB se odvolala na právo pokojného průjezdu, Albánie vyžadovala povolení. V r. 1947 tam Anglie poslala 4 lodě a 2 z nich na najely na miny. Tento případ pak na zákl. doporučení OSN byl dán mez. soudního dvoru, který rozhodl, že právo pokojného průjezdu je ustálené a Albánie byla pokutována.
Žádné komentáře:
Okomentovat