hnutí jsou také subjekty o.MP
obecně platí, že povst. hnutí odpovídá za akty svých orgánů, ale ani v tomto případě nelze úplně vyloučit odpovědnost teritoriálního státu. Např. na území státu, kde existuje povst. hnutí je zabit člen dipl. sboru a zabili ho členové povst. hnutí. Nese odpovědnost teritoriální stát, který je povinen poskytnout ochranu členům dipl. sboru – nezajistil prevenci a musí provést sankci (za vraždu nese odpovědnost hnutí). V případě, že povstalecké hnutí končí
o vítězstvím – org. povst. hnutí se stanou státními orgány – bude přičítána odpovědnost (ponese odpovědnost i za činy povst. hnutí a jeho orgánů)
o porážkou – org. povs. hnutí se stávají obyč. fyz. osoby.
a) Stát může ale nemusí převzít odpovědnost i za akty povst. org.
b) Pokud se týče stíhání osob, může a nemusí je stát potrestat, může je amnestovat (zločiny dle vnitrostátního práva)
c) Pokud spáchaly zločiny podle MP (x lidskosti), je povinen je potrestat, pokud tak neučiní, pak je povinen je vydat mez. institucím – tribunály)
povinnost nesplnění prevence – trvá.
Porušení závazku = prvek objektivní
porušení závazku, který vyplývá z platného obyčejového práva, nebo ze smluvního pravidla
Stát nesmí zneužívat práva, nesmí vykonávat svá oprávnění s pouhým úmyslem poškodit jiný stát.
V mez. právních vztazích se zavinění a vznik a výše škody nezkoumáme. A to z důvodu, že jsou pojmově zahrnuty v pojmu „porušení závazku“. Pokud se bude škoda reparovat, je třeba ji vyčíslit, ale není třeba prokázat ani zavinění ani vznik škody.
Žádné komentáře:
Okomentovat