pod plnou suverenitou státní moci
= řeky, jezera, průplavy, které leží celým svým rozsahem na území státu;
= u přímořských států patří také část mořských vod – vnitřní moře, zálivy, zátoky, přístavy, nikoliv však moře pobřežní.
Některé řeky protékají několika státy – mnohonárodní řeky. Jejich režim byl řešen na několika mez. konferencích; po těchto řekách mohou plout řeky svobodně, ale jednotlivé státy se musejí postarat o obecnou splavnost.
Průplavy – některé průplavy byly během existence internacionalizovány na zákl. smlouvy o internacionalizaci daného průplavu. Nejedná se o smlouvu, která by omezovala suverenitu státu, ale ukládá danému státu závazky, které se týkají plavby cizích lodí a jejich rovné možnosti průjezdu průplavem.
o Jednu z nejzajím. historií má Suezský průplav z druhé pol. 19. století na území Egypta za téměř plné podpory francouzského kapitálu. Byl otevřen v r. 1869 a plně patřil Egyptu (jako vnitřní voda Egyptu) až během rusko-turecké války v r. 1877 se začal prosazovat požadavek internacionalizace průplavu – tzn. se začal vznášet požadavek volného průjezdu lodí. V roce 1888 byla uzavřena tzv. Cařihradská úmluva, na jejímž základě byl internacianilozován = > zajištěna plná svoboda plavby obchodních lodí; poté i válečných lodí kanálem, ale to pouze za podmínky, že kanálem projedou bez zastavení a bez vylodění materiálu a osob; také na zákl. této smlouvy došlo k neutralizaci kanálu, což nedovolila v době války Egyptu kanál zablokovat a nebo jiným státům zaútočit na něj. V roce 1956 Egypt tento kanál znovu znárodnil. Následovala operace Francie, VB a Izraele; tato intervence byla provedena i přes odpor valn. shromáždění OSN, ukončena byla v prosinci 1956, kdy Egypt provedl zablokování kanálu potopením 51 lodí. V r. 1957 byl kanál zase funkční a urč. způsobem Egypt jednostranným prohlášením přistoupil k internacionalizaci kanálu, ale s výjimkou, že svoboda plavby kanálem se netýkala izraelských lodí a lodí plujících do Izraele. Další zablokování provedl Egypt v roce 1967v rámci tzv. šestidenní války, znovuzprovoznění kanálu trvalo 8 let a stálo víc, než samotné otevření kanálu. Poté byla obnovena svoboda plavby a od r. 1975 mohly poprvé plout lodě s nákladem určeným do Izraele. Není internacionalizován, Cařihradská dohoda neplatí
o Panamský kanál – díky němu existuje i stát „Panama“. Podle am. záměrů měl být vybudován na území Kolumbie, ale vzniklo tam separatistické hnutí, které nesouhlasilo s otevřením kanálu. USA udělalo protihnutí, které souhlasilo, zvítězilo a tak odtržením od Kolumbie vznikl v r. 1903 nový stát – Panama. Na území tohoto státu měl vzniknout i průplav se stejným názvem s pomocí USA kapitálu a tento kanál byl internacionalizován již před svým vznikem. USA si zřídilo právo kanál spravovat, provozovat na neurčitou dobu a zřídily voj. základnu za účelem ochrany průplavu. Učiněno na zákl. cese území, takže základna byla do r. 1977 pod suverenitou USA.
Žádné komentáře:
Okomentovat