za nejdůležitější považovala mocenskou vůli státu. MP viděli jako projev této mocenské vůle státu. Kladli důraz na rozum, racionální řešení všech otázek a otázky MP se snažili řešit a vyřešit prakticky. Např. další holandský právník Bergashot (?) velmi zajímavě vyřešil otázku teritoriálního moře. V době tradičního MP byla otázka užívání moří velmi podstatná – ten, kdo měl pod kontrolou plavbu na moři, byl „vládcem“ – dobýval území, bohatství apod. Určili šíři ter. moře na základě vzdálenosti dostřelu tehdejších pobřežních děl.
pro 19. století je také typický pozitivismus.
Je to století, ve kterém v podstatě MP užívá „obecné zásady právní používané civilizovanými národy“, a to z důvodu, že ještě MP neexistovalo v kodifikované formě. Spoustu sporů nešlo řešit dle MP – neobsahovalo je, v těchto případech se přistoupilo k obecným zás. právním – ty se staly pramenem.
nejdůležitější události, které přispěly ke vzniku MPV
- politické, společenské okolnosti – byly rozhodující pro vývoj MP, a to jak v 17. století, tak i v 19. století.
- 17. století – vývoj obyčejového práva
- v průběhu 18. století byly rozhodující pro vznik mezinárodních úmluv
- důležitý je Vídeňský kongres (1815) – vzniká praxe, aby se státy spojily, spolupracovaly na mezinárodní půdě, aby vyřešily otázky na půdě mezinárodní konference.
o Vídeňský kongres je jeden z prvních.
o Zúčastnily se téměř všechny evropské státy, nejdůl. byly státy Svaté aliance – Rakousko-Uhersko, Rusko, Prusko, dále Anglie a Francie;
o MP znamená intenzivní spolupráci a utužení vztahů.
o Význam politický i právní.
o I na těchto kongresech se odrazila faktická nerovnost států. Mocenské se snažily dosáhnout převahu nad slabšími. Nejdůležitější závěry kongresu:
o zákonnost kolektivních intervencí na obranu legitimity; právě Svatá aliance, která hrála roli ručitele Vídeňských úmluv prosadila poprvé prvenství norem mezinárodního práva nad normami práva vnitrostátního. Role ručitele znamenala, že tyto mocnosti mohly zasáhnout v případě porušování monarchistických zřízení, porušování křesťanské morálky.
o Důležitá byla i pro právo mořské a říční. Byly přijaty mezinárodní zásady pro zmezinárodnění řek – podle nich je platba po moři svobodná a stejně tak je i svobodná plavba po mezinárodních řekách. Jednotlivým státům se stanovily jednotné fin. dávky na krytí výloh spojených s údržbou řek v náležitém stavu. Byly zpracovány též plavební řády pro některé mezinárodní řeky – jako např. Rýn, Mohan apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat