Metody:
primární – předcházení vzniku
sekundární – zabránit nepříznivým vlivům vzniku postižení
terciální – následná péče
- resort zdravotnictví, školství, soc.
Terapeutické (nápravné) metody:
reedukace – příčiny poruchy (snaha o napravení, zlepšení), speciální postupy zaměřeny na postiženou fci a zlepšení jejího postižení
kompenzace – zlepšení funkcí jiných, zdravých
rehabilitace – odstraňuje důsledky defektu
Speciální diagnostika
- cílem je: co nejdokonaleji poznat člověka s postižením, vadou nebo nějakým handicapem.
- získává informace o osobnosti dotyčného jedince a o jeho možnostech v oblasti vzdělavatelnosti a vychovatelnosti
- info o prostředí, ve kterém dotyčný žije, které na něj působí a které i on svými osobnostními charakteristikami ovlivňuje ve vztahu k sobě
Diagnostika zkoumá průběh dosavadního vývoje člověka i s jeho etiologií. Umožňuje nejširší rozvoj osobnosti, určení možností jejich socializace ve společnosti.
Diagnóza je výsledkem diagnostiky jako procesu odhalování choroby, vady, handicapu. Měla by probíhat komplexně, interdisciplinárně – lékaři, psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci, dle potřeby další odborníci. – pohled na postiženého člověka ve všech souvislostech.
Obecné metody diagnostické
Rodinná anamnéza - údaje o rodičích, sourozencích, prarodičích – sleduje dědičné choroby, mentální retardaci, výskyt postižení v rodině, poruchy osobnosti, patologické odchylky, drogy, kriminalitu, sebevražednost apod.
Osobní anamnéza /OA/ - navazuje na RA, zjištuje údaje o osobě z pre- peri a postnatálního období, z raného věku, školního věku, dospívání atd. až po současný stav.
Katamnéza – zkoumá příčiny recidivy, opakování nežádoucích projevů v určitém časovém odstupu od ukončení nápravné péče.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
Speciální pedagogika a její subdisciplíny 1
Diagnostické a terapeutické metody ve SP 2
Druhy terapie 3
Články na hledaný výraz "Základní otázky speciální pedagogiky" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat