Zvyš.jejich důvěry ve vlastní učební schopnosti. Nezdůrazňovat jejich relativní nedostatek úspěchu ve srovnání s vynikajícími žáky.
Formání kurikulum se týká osvojování příslušného předmětu a tématu. Jako skryté kurikulum se označují všechny poznatky, které žáci získávají ze svých školních zkušeností (jak je s nimi komunikováno, jaké postoje jsou jim vštěpovány, atd.).
Humanistický přístup k vyučování a učení – zvyšující se povědomí o významu budování sebeúcty žáků je výsledkem vývoje několika posledních let. Tento pohled na jejich důležitost však má prastarý původ a pramení částečně z vlivů humanistické psychologie a jejích aplikací ve vzdělávání, a to především prostřednictvím díla Maslowa a Rogerse – vzdělání musí klást důraz na osobnost jako celek, na myšlenku osobního růstu, na vlastní perspektivu žáka ve smyslu jeho vnímání sebe sama a světa a na možnost rozhodovat se. Klíčovými prvky pro aplikace takového přístupu ve vyučování ve škole jsou:
- chápat roli učitele v zásadě jako roli pomocníka (zprostředkovatele),
- poskytnout žákům značnou míru volnosti výběru a rozhodování o organizaci a řízení jejich učení
- dávat najevo úctu a empatii k žákům.
Předávání kladných informací – naše komentáře a poznámky, týkající se žáků (podporující, pochvalné, oceňující, nikoliv káravé a dominující – včetně neverbálních signálů
Poskytování pozitivní pomoci – konkrétní pomoc, nepůsobit povýšeně (neporadit, co už ví), osobní zájem o pokrok, co nejdříve si zapamatovat jména žáků a používat je.
Žádné komentáře:
Okomentovat