Toto je převzato od kolegů tělocvikářů, vycházeli ze stejné literatury, kterou mám, a zpracovali to velmi dobře. Doplňuji to o přehled nástrojů pro výzkum učitelské profese (Průcha, J.: Učitel), ale nevím, jestli zrovna toto je“TO ONO“, co bude také vyžadováno.
Definice: Podle jednoho z velmi běžných pojetí: „Sociometrie je označení pro kvantitativní postižení pouze určitých typů mezilidských vztahů, a to těch, které nazýváme preferenčními [resp. sociopreferenčními – J.H.] vztahy, jež se dají popsat pomocí pojmů přitahování, odpuzování a indiference s ohledem na výběrovou situaci.“ (Petrusek 1969, s.87) Zjednodušeně řečeno respondenta postavíme do situace, kdy si má pro něco vybrat společníky, resp. jedince, které za společníky určitě nechce, a sledujeme počet vzájemných výběrů apod. Několik pojetí zdůrazňuje, že sociometrie zkoumá pouze vtahy odhalitelné osobním sdělením, tzn. ne například pozorováním. Podle Morena má být poznatků užito k restrukturalizaci skupiny.
Užití: Sociometrie zahrnuje řadu technik, z nichž nejpropracovanější a nejužívanější je sociometrický test. Podle Morena aj. si však zachycení složité skutečnosti žádá víc různých postupů, nelze se tedy omezit jen na sociometrický test, jehož užití ostatně Petrusek problematizuje. Petrusek uvádí upravenou verzi dělení sociometrických technik Ake Bjerstedta [s.104-105] na 1) Diagnostické (určení sociopreferenčních vztahů) – přímé preferenční techniky (sociometrický test jako nástroj sběru dat a sociopreferenční diagram – sociogram – jako způsob zpracování dat) a nepřímé preferenční techniky (založené sice na pozorování bezprostřední interakce, ale zdůrazňující sociopreferenční ohledy: test spontaneity a test rolí). 2) Terapeutické (sociatrické), které uplatňují poznatky diagnózy k restrukturalizaci skupiny. Moreno k technikám sociometrie řadí např. i psychodrama a sociodrama. Je vhodné sociometrii kombinovat s jinými technikami a zkvalitnit je tak (pozorování).
Žádné komentáře:
Okomentovat