Cílem je profesionálním způsobem pomáhat dětem ve školních a někdy i osobních problémech (problémy s učením, se vztahy s rodiči, učiteli, sourozenci, kamarády, problémy při volbě povolání, při vstupu do povolání apod.)
Psychologické poradenství – řeší osobní a rodinné probl.(ale i výukové a výchovné)
Pedagogické poradenství – zaměř. na procesy učení, vyučování a výchovy.
= obě se překrývají, jsou však spjaté se školními problémy, proto hovoříme o školním poradenství.
Nejedná se o pouhé poskytování a udělování rad, které by byly univerzálními prostředky na rychlé řešení problémů. Jde především o podporu rozvoje schopností klienta (dítěte), poskytnutí opory, nabídnutí alternativ, ale také užitečných rad. Poradenství má také preventivní charakter – děti se učí jak řešit problémy (osobní s sociální rozvoj).
Poradce (psycholog i učitel) musí být ve způsobech poradenské intervence dobře orientován, musí respektovat zákl. pravidla etiky. Musí být důvěryhodný a sympatický, znalost poradenských znalostí je až na druhém místě. Musí znát teorie osobností, mít požadovanou úroveň vzdělání, požadavky jsou kladeny také na samotnou osobnost poradce.
Mimo zmíněné požadavky jsou kladeny nároky také na tvořivost a invenci, nebezpečím pro poradce i klienta je rutina a upadnutí do stereotypu. Uměním je vést klienta k přemýšlení a k práci na jeho problému (neříkám mu co má dělat). Podmínkou jsou již zmíněné teoretické znalosti poradce, které celý proces usměrňují.
Žádné komentáře:
Okomentovat