Obecně známý souborný pojem označující snahy jednotlivců společenských organizací i státních institucí o záchranu a další možnosti využívání přírodního bohatství Země i pro budoucí pokolení.
Přírodu musíme chránit, abychom zachovali její velké hodnoty:
Etická hodnota – máme dědičnou zodpovědnost zachovat potomkům přírodu v původním stavu, není naše, byla nám jenom zapůjčena.
Estetická hodnota – krása přírody a přirozená krása předmětů a jevů v přírodě ovlivňuje člověka složitým způsobem už od narození – formuje se schopnost hodnotit krásu a krásno co do formy i obsahu. Příroda je zde také pro inspiraci.
Rekreační a výchovná hodnota - člověk je tvor přírodní, přírodní prostředí mu dává smysl a řád.
Ekonomická a vědecká hodnota – příroda poskytuje materiální dobrodiní – rostlinstvo, živočichové. Vyplácí se také chránit přírodu z ekonomické stránky – řada vědních oborů může dosud čerpat vzory a principy dokonalého využívání energie, materiálů a bohatosti tvarů.
Malý příspěvek každého z nás – třídit odpady, budovat komposty, upravovat místa pro hnízdění ptáků – budky, voda apod. Vysazovat keře a stromy. Nepoužívat chemické prostředky narušující přírodní prostředí. Nepálit látky škodlivé ovzduší. Chránit cenné přírodní památky. Pečovat o chráněné oblasti. Poučit se o ohrožených druzích. Spolupracovat s ochranáři přírody. Nezanechávat po sobě v přírodě stopy. Nekupovat výrobky mrhající materiálem a energii (množství malých balení apod.). Dávat přednost ekologické dopravě, před jízdou autem preferovat chůzi, jízdu na kole, přepravu vlakem, tramvají nebo využívat ekologický pohon automobilů (dnes plyn, později další zdroje).
Důležitými mezníky ve vývoji ochrany přírody bylo zřízení prvních velkoplošných chráněných území na světě koncem 19. stol., a to Yellowstonského národního parku v USA a Krugerova národního parku v jižní Africe.
Žádné komentáře:
Okomentovat