1. Vztah člověka a přírody
Prožitek – je tím silnější, čím více vlastního úsilí vložíme do jeho získání, vzniká z určitého napětí mezi začátkem aktivity (zadáním) a jejím provedením (splněním úkolu). Za pomoci správně vedené reflexe se přetváří ve zkušenost, kterou můžeme využít v dalším životě.
Dobrodružství – do dobrodružné situace vstupujeme ze svobodné volby, s motivací tuto situaci zvládnout. Situace je charakterizovaná nejistotou v tom, jak skončí, existuje více řešení, v nichž se opíráme nejen o vlastní síly, ale i o spolupráci s dalšími členy skupiny.
Riziko – spojujeme se ztrátou něčeho cenného, rizika mohou být tělesná, duševní (emocionální, intelektuální), sociální i finanční.Snažíme se o to, aby reálné nebezpečí bylo co nejmenší, nejlépe nulové.
Strach – funguje jako jeden z mechanizmů pro zachování života, je doprovázen stresem, který mobilizuje různé funkce organizmu. Nedostatek strachu se podílí na ztrátě pudu sebezáchovy a může dojít k hazardu.
Člověk je tvor přírodní, přírodní prostředí mu dává smysl a řád. Vytvoření smyslů, rozumové dokonalosti i rozvoj sociálních schopností, to vše bylo závislé na tělesném kontaktu s přírodou. Dobré vztahy k přírodě a jejím zdrojům jsou základem lidského zdraví, výkonnosti a životní radosti. Nerespektování těchto vztahů vede ke škodám a nakonec ke zničení přírody i člověka.
Žádné komentáře:
Okomentovat