ANAEROBNÍ TESTY
jsou testy zaměřené na hodnocení schopnosti využít neoxidativních (anaerobních) energetických metabolických cest pro syntézu adenosintrifosfátu v pracujících svalech.
Anaerometabolickými ukazateli „anaerobní kapacity“ jsou např. (modifikováno podle Docherty a kol., 1996):
Maximální kyslíkový deficit (maximal level of oxygen deficit) je teoretické množství kyslíku, které chybí (v průběhu maximální kontinuální zátěže do vyčerpání) do úrovně maximálního příjmu kyslíku [l]
Maximální kyslíkový dluh (oxygen debt), maximální zotavovací kyslík je množství kyslíku, které převyšuje klidový příjem kyslíku (po skončení maximální zátěže do vyčerpání) [l]
Koncentrace laktátu v krvi nejvyšší koncentrace laktátu po skončení maximální zátěže do vyčerpání (většinou v průběhu 3. minuty zotavení) [mmol/l]
Úbytek bazí v krvi (base excess) úbytek bazí v krvi je odrazem jejich spotřeby na kompenzaci zátěžové metabolické acidózy (především v důsledku kumulace laktátu) a těsně koreluje s koncentracemi laktátu v krvi; je vyjádřen záporným číslem přebytku bazí [mmol/l]
Jiné testy:
ářčáářVertikální výskokový test (vertical jump test - Sargent 1921)
Běžecký sprinterský test (sprint runnig test) na motorovém běhátku (Cunningham a Faulkner, 1969 a Paterson a kol., 1986) nebo nemotorovém běhátku (Lakomy, 1987)
Wingateský test (Wingate anaerobic test WAnT) během 30 sec šlapání maximální rychlostí na bicyklovém ergometru s konstantním odporem (individuálně nastaveným momentem síly) se nejvyšší dosažený výkon [W] a počítá celková práce [J].
18.8 AEROBNÍ TESTY
jsou testy zaměřené na hodnocení schopnosti využít oxidativních (aerobních) energetických metabolických cest pro syntézu adenosintrifosfátu v pracujících svalech. Tyto aerobní metabolické funkce mají zvláštní postavení, protože slouží také k restituci anaerobních schopností.
Aerometabolickými ukazateli „aerobní kapacity“ jsou např. (modifikováno podle Docherty a kol., 1996):
Maximální minutový příjem („spotřeba“kyslíku) (maximal aerobic power MAP) je nejvyšší dosažený minutový příjem kyslíku během maximální zátěže do vyčerpání (příjem se již nezvyšuje); pro posuzování schopnosti k vytrvalostnímu výkonu (přesun těla v prostoru) i pro interindividuální hodnocení je vhodnější jej přepočítat na kg hmotnosti (VO2max/kg)
Kyslíkový poločas je doba, za kterou dosáhne minutový příjem kyslíku polovinu své nejvyšší hodnoty v průběhu lehké až submaximální zátěže (pod úrovní anaerobního prahu); aerobně lépe disponovaní jedinci mají tuto dobu kratší
Kombinace aerobních komponent
Aerobní zdatnost závisí na třech komponentách: a) maximální aerobní výkon (VO2max/kg)b) mechanická schopnost, ekonomika pohybu (mechanical efficiency ME)
· na bicyklovém ergometru jde poměr výkonu (P) a energetického obratu (E) ME = P/E [nemá jednotku, protože jde o podíl W/W]
· na běhátku jde o poměr ml VO2/kg a 1 km běhu [(ml/kg)/km]
c) aerobní vytrvalost (vytrvat v aerobním výkonu – na určitém %VO2max nebo na intenzitě odpovídající anaerobním prahu)
Test W170 je stanovení výkonu, který je testovaná osoba schopna provádět při srdeční frekvenci 170 za minutu (na bicyklovém ergo metru) [W]; pro interindividuální hodnocení je vhodné výkon přepočíst na kg hmotnosti [W/kg]; hodnoty nepřímo ukazují na míru adaptace především kardiovaskulárního systému na vytrvalostní výkon
STANOVENÍ ANAEROBNÍHO PRAHU
ANP, AP, AT (anaerobi threshold)
(modifikováno podle Plachety a kol., 1999 a Docherty a kol., 1996)
„Ventilační práh“ VP (ventilatory threshold VT) – „neinvazivní“:
Práh je nalezen v průběhu pravidelně se zvyšující zátěže v oblasti začátku prudšího nárůstu ventilace, výdeje oxidu uhličitého, kulminace utilizace kyslíku a ventilačního ekvivalentu pro kyslík atd. (nelineární závislost ventilačně-respiračních ukazatelů na intenzitě zatížení – na výkonu nebo příjmu kyslíku).
„Lakátový“ práh (lactate threshold LT), příp. prahu z úbytku bazí – „invazivní“:
Práh je nalezen v průběhu pravidelně se zvyšující zátěže v oblasti začátku prudšího nárůstu laktátu nebo úbytku bazí v krvi. Existuje řada grafických i matematických metod, např. průsečík dvou regresních přímek (závislost koncentrace laktátu nebo –BE v krvi na intenzitě zatížení – na výkonu nebo na rychlosti pohybu).
„Cirkulační“ práh – „neinvazivní“:
Práh je stanoven jako intenzita zatížení (a odpovídající srdeční frekvence atd.) v momentu odklonu srdeční frekvence od přímky, která je proložena střední částí závislosti SF na intenzitě zatížení. Intenzita může být vyjádřena výkonem na ergometru (v laboratoři) nebo rychlostí pohybu (běh, plavání atd. – Conconi).
JINÉ TESTY
Ergometrie je zátěžový test s přesně dávkovaným nebo měřeným výkonem (za použití ergometru).Spiroergometrie je zátěžový test s přesně dávkovaným nebo měřeným výkonem a analýzou ventilovaného vzduchu.
Spirometrie je měření ventilačních ukazatelů v relativním klidu (dechový objem, inspirační a exspirační dechový objem, usilovný vteřinový výdech, výdechová rychlost proudu vzduchu, vitální kapacita plic atd.)
“Handgrip”Stisk ručního dynamometru určitou silou a po určitou dobu představuje fyzickou izometrickou a výraznou oběhovou zátěž. Hlavní výhodnou je jednoduchost, malá přístrojová náročnost a to, že se neprovádí dynamický pohyb – pacient nepohybuje tělem (možnost sledování ekg, katetrizace a j.).
Postup vyšetření – pro hodnocení odezvy krevního tlaku:
1. Změříme TK v klidu (na kontralaterální paži).2. Změříme sílu maximálního stisku (MVC) dominantní ruky, která se neopírá o podložku nebo o trup (vsedě).3. Měříme TK v 1. minutě stisku 30-50% MVC, příp. těsně před ukončením stisku pro únavu.Interpretované hodnoty:
· systolický a diastolický TK, HR
· příp. další speciální hemodynamické parametry (katetrizace, echokardiografie, scintigrafie)
Interpretace: Za fyziologickou odezvu TK se u dospělých osob (19-60 let) považují hodnoty do 185/125 mmHg (měření TK těsně před ukončením stisku 50% MVC pro únavu).
Chladový zátěžový testChladem vzniklá periferní vasokonstrikce a zvýšení TK aktivuje baroreflex a kardioinhibiční (vagové) centrum prodloužené míchy. Zátěž může vyvolat anginu pectoris, bradykardii až srdeční zástavu. Proto lze test použít v diagnostice uvedených patologií.
Postup:
Pod stálou ekg kontrolou pacient sedí, ponoří obě ruce a předloktí do umyvadla s chladnou vodou +5 až +7 oC na 1 až 2 minuty; pokud následuje pouze mírná bradykardie a zvýšení TK pak
ponoří obličej do vody na 30 až 50 vteřin.
Interpretované hodnoty:Ekg křivka, HR, TK, subjektivní pocity
Ortostatický test (Schellong)Změna polohy člověka z lehu do stoje v gravitačním poli představuje ortostatickou zátěž, která vyvolá stagnaci krve v dolních končetinách a snížení žilního návratu a QS. U zdravého člověka se zvýší HR, dochází k periferní vasokonstrikci a vyrovnává se Q a TK (viz kapitola 4.1.8). Test má význam v diagnostice kolapsových stavů, stavů bezvědomí, ortostatických poruch regulace TK a HR. Jeho výhodou, proti testu na sklopném stole, je jeho jednoduchost a dostupnost.
Postup:1. Pacient leží 8 minut (poslední 3 minuty má bérce podloženy tak, aby kyčle a kolena byly v pravém úhlu),2. pacient se asi během 7 vteřin postaví a stojí dalších 5 až 7 minut.Interpretované hodnoty:Měří se TK a HR na konci lehu a na konci stoje.Interpretace - hodnocení změn hodnot vstoje proti hodnotám vleže:
VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV)
Srdeční frekvence v průběhu času kolísá. Tyto fyziologické oscilace vznikají pod vlivem mnoha faktorů (psychika, termoregulace, acidobazická rovnováha, krevní plyny, krevní tlak, koncentrace hormonů, dýchání atd.).
Snímání dat:Pomocí ekg elektrod je snímána elektrická aktivita srdce. Snímací frekvence pro vyhledávání vrcholů R kmitů by měla být alespoň 1 kHz. Měří se čas mezi každou dvojicí sousedních normálních QRS komplexů (NN interval). Obraz ekg by měl být k dispozici pro ověření skutečnosti, že jde o sinusový rytmus bez četných dysrytmií - bloků, fibrilací síní, ektopické rytmy atd.
V praxi se pořizují různě dlouhé záznamy:
krátkodobé, přibližně 5-20 minutové, kdy je možno dosáhnout určitého rovnovážného stavu pacienta (klid vleže, klid vstoje, řízené dýchání, rovnoměrná fyzická zátěž aj.); používají se zvláštní monitorovací a vyhodnocovací systémy
dlouhodobé, 24-48 hodinové, které v sobě zahrnují celodenní aktivitu pacienta; většinou jako součást Holterova ekg monitorování
ářčáářVyužití v klinické praxi
Porucha funkce kteréhokoliv orgánu nebo systému, který se podílí na regulaci srdeční frekvence se projeví změnou HRV. Jsou známy přibližné frekvence, v nichž některé zmíněné faktory uplatňují svůj vliv na srdce (např. termoregulace, renin-angiotensin a cirkulující katecholaminy, baroreflex, dýchání a j.). Tato “specifická” frekvenční pásma však mají vzájemně složité vztahy, překrývají se a jsou proměnlivá v čase u každého jedince. Proto zatím nelze analýzu HRV použít jako specifickou metodu v diferenciální diagnostice.
· U intenzivně trénujících sportovců může být tato vyšetřující metoda přínosem v diagnostice celkové chronické únavy – přetrénování, které bývá spojeno s neurovegetativním dysbalance (hypersympatikotonie nebo parasympatikotonie).
Žádné komentáře:
Okomentovat