Zdravotně postižení (v duchu definice světové zdravotnické organizace)
Jedinci, u nichž v důsledku somatického poškození a porušení funkcí dochází ke snížení
některých jejich schopností a výkonnosti a následně i k jejich znevýhodnění (handicapu) ve
srovnání s intaktním člověkem. Ale je to člověk s běžnými plus specifickými potřebami
(Šťastný, 1996).
Postižení je relativní pojem (každý z nás si nese určitou formu postižení životem). Zároveň je
třeba říci, že lidé s postižením většinou nejsou „nemocní“, není tedy třeba je léčit, není třeba
je litovat, ale pochopit a uznat, že mají své kvality, jsou pro společnost přínosem a postačí,
když jim společnost vytvoří takové podmínky, aby mohli své kvality dokázat. Postižení
znamená v podstatě dlouhodobou změnu zdravotního stavu (pracovní schopnosti), která je
nevratná. Přestože v oblasti zdravotního postižení mluvíme o medicínských pojmech,
diagnózách a podobně, většinou to neznamená že onen člověk (například nevidomý, vozíčkář)
je nemocný (Šťastný, 1996).
Vada (porucha), impairment
Ø jakákoli ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické struktury či
funkce
Ø výraz choroby (vady), úrazu na úrovni struktury nebo funkce orgánu
Ø nemusí být vnímána (Šťastný, 1996)
Postižení (neschopnost), disability
Ø jakékoli omezení nebo nedostatek schopnosti (jako důsledek poruchy) jednat či
vykonat činnost způsobem nebo v rozsahu považovaném pro člověka za normální
Ø morfologické a funkční následky poruchy omezují člověka (není dostatečně schopen
vykonávat nějakou činnost), vyžadují určitou změnu (adaptaci) pohybových aktivit (Šťastný,
1996)
Handicap
Ø znevýhodnění určitého jedince, vyplývající z jeho poruchy či postižení, které pak
omezuje nebo zabraňuje splnění určité normální role, která se od tohoto jedince očekává (v
souvislosti s věkem, pohlavím, sociálními a kulturními hledisky)
Ø projekce obtíží do společenského prostředí, sociální dimenze problému, rozpor mezi
očekáváním a stavem, výkonností, vyplývá z poruchy nebo disability (Šťastný, 1996)
Společenské důsledky jsou různé, závisí hodně na druhu a době vzniku postižení. Nejedná se
pouze o zásah do tělesné integrity, ale i do ekonomické situace, rodinných vztahů, životních
plánů, partnerské a manželské sféry a životní úrovně. Důležitá je včasná péče a poradenství
(sociální péče, sociální dávky, služby, informace). (Šťastný, 1996)
Tab.2. Rozdělení podle mezinárodní klasifikace (Šťastný, 1996)
Existují další způsoby dělení postižení
1) Podle příčin
Ø tělesné
Ø senzorické (smyslové): zrakové, sluchové
Ø mentální
Ø vnitřní (civilizační choroby) (Šťastný, 1996)
2) Podle EMDAPA (European Master in Adapted Physical Activities program)
Ø senzomotorické: zrakově, sluchově, tělesně postižení
Ø psychosociální: mentálně retardovaní, LMD, hyperaktivní, poruchy učení a
pozornosti, autisti, psychotické poruchy, psychosociálně deprivovaní, závislí
Ø fyziologické: vnitřní choroby kardiovaskulární, respirační, endokrinologické,
onkologické, psychosomatické (Šťastný, 1996)
Žádné komentáře:
Okomentovat