Fotbal je míčová hra cyklické a acyklické povahy různé intenzity v nepravidelném střídání těchto pohybů, provázené velkou emocionální a psychickou zátěží.
Z fyziologického hlediska klade fotbal velké nároky na nervosvalovou soustavu, (látkové) regulační systémy, jimiž je pohybová činnost řízena.
Vlastní hra je složitější fyziologický proces obsahující jak prvky obratnosti tak rychlosti, vytrvalosti i síly.
Vedle technických a herních předpokladů jsou podmínkou dobrého výkonu i svaly zajišťující běh a skok. Při kopu na branku dochází k explozivní extenzi v kolenním kloubu (m.quadriceps femoris) a k flexi kýčelního kloubu (m.rectus femoris, m.iliopsoas, m.tensor fasciae latae). Současně se kontrahují břišní svaly. Kop je podporován stojnou DK, na které jsou aktivovány extensory kýčelního a kolenního kloubu (m.gluteus maximus, mm.ischiocrurales, m.quadriceps) a flexory nohy (m.triceps surae)
Vedle těchto pohybů jsou ve fotbale sprinty, skoky, skluzy, autová vhazování, časté změny pohybu s míčem (kličky) apod.
Při odrazu a současné hře hlavou se zapojují hlavně m.triceps surae, extenzory kolen m.quadratus femoris a kýčlí m.gluteus maximus. Pak se zapojuje krční svalstvo převážně izometricky, v případě usměrňování míče dochází k asymetrickým izotonickým kontrakcím.
Žádné komentáře:
Okomentovat